{"uuid":"6bf231f4-69f0-4a05-b8fe-9239d06cb473","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 300 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 300 000 Kč od , datum,  do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 300 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za vznik nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“). Žaloba byla odůvodněna tím, že nemajetková újma měla být žalobci způsobena nesprávným úředním postupem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též „správce daně“), který měl žalobce křivě obvinit z trestného činu. Nesprávným a dle žalobce šikanózním úředním postupem správce daně mělo dojít ke vzniku nemajetkové újmy žalobce spočívající zejména v jeho stigmatizaci, zvýšeném stresu, ztrátě času, dehonestaci a postavení žalobce ve společnosti a v rodině.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. K výzvě soudu na jednání žalobce upřesnil nemajetkovou újmu tak, že byl státem osočen, že se při likvidaci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v likvidaci jako likvidátor dopustil nezákonného postupu při ocenění několika pozemků nabyvších spolkem bezplatně od kraje následně prodaných spolkem a rozdělení likvidačního zůstatku mezi 5 členů včetně žalobce. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" podal v roce 2020 na žalobce a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" -členy statutárního orgánu spolku za období předcházející vstupu do likvidace oznámení skutečností nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně z příjmů právnických osob , pozemky měl být nabídnuty kraji či obci k opětovnému použití k veřejně prospěšnému cíli nikoli jejich cenu za prodej rozdělit a vyplatit mezi členy spolku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce tak čelil dehonestaci a stresu, navíc se oznámení skutečností nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně z příjmů právnických osob projevilo v jeho rodinném životě, neboť jedním z členů spolku byla jeho manželka. Podání oznámení bylo důsledkem toho, že daňové orgány nerespektovaly závazné stanovisko Úřadu pro zastupovaní státu ve věcech majetkových při hodnocení skutečných hodnot pozemků a nesprávný výklad § 53 daňového řádu, což vedlo daňový orgán k podání oznámení skutečností nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně z příjmů právnických osob. Tomuto tlaku a nespravedlivému zacházení čelil žalobce od roku 2016 do 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Až v červenci 2024 se žalobce dověděl, že oznámení daňového orgánu policie odložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby. Primárně namítla promlčení žalobcova nároku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu plyne, že je ve vztahu k počátku promlčecí doby rozhodující, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku újmy, nikoliv zda a kdy se dozvěděl o tom, že šlo o postup nesprávný, případně v čem nesprávnost spočívala (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4151/2007, ze dne 16. 12. 2009, nebo sp. zn. 30 Cdo 655/2017, ze dne 26. 2. 2019).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobce se o vzniku nemajetkové újmy dozvěděl již v době prověřování trestní věci, které probíhalo v roce 2020. Právě v tomto období podal žalobce ve věci na policii vysvětlení. V tomtéž roce policejní orgán věc odložil, jak plyne z Usnesení o odložení trestní věci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" . Žalobce však podal žádost k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", když o tomto výsledku byl přímo žalovanou informován na jednání , kterého se osobně účastnil , což plyne z Protokolu ze soudního jednání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci řízení vedeného pod sp. zn. 19 C 219/2023 u Okresního soudu v Liberci . Dle § 32 odst. 3 ZOŠ platí,že nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne,kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě.Nejpozději při tomto jednání se musel žalobce o skutečnosti, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" již pravomocné usnesení o odložení trestní věci vydala dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Daňový subjekt, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v likvidaci, požadoval u Okresního soudu v Liberci v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 219/2023 odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, přičemž se odvolával zejména na újmu způsobenou členům spolku prověřováním trestní věci. Již tehdy žalobce pociťoval nemajetkovou újmu, a nikoliv až s obdržením Usnesení o odložení trestní věci. Již v tomto řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 219/2023 byl žalobce informován o existenci Usnesení o odložení věci. A to mimo jiné na jednání konaném dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterého se žalobce osobně účastnil jako svědek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žádost žalobce o odškodnění, Stanovisko ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že žalovaná potvrdila přijetí žádosti o odškodnění ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" za způsobenou nemajetkovou újmu, která žalobci měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v křivém obvinění z trestného činu, jež bylo vůči jeho osobě vzneseno. Nesprávný úřední postup měl dle žalobce spočívat v podání Oznámení skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":". Náhradu nemajetkové újmy žalobce požadoval ve výši 100 000 Kč, dále požadoval omluvu ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" a náklady na právní služby v celkové výši 10 648 Kč související s uplatněným nárokem na náhradu nemajetkové újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Po posouzení a vyhodnocení uplatněného nároku a dále všech relevantních údajů a podkladů poskytnutých příslušnými finančními orgány, žalobci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" písemně sdělilo , že nebyly splněny zákonné podmínky pro přiznání zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve smyslu konstatování nesprávného úředního postupu a vzniku nemajetkové újmy. K uplatněnému nároku na přiměřené zadostiučinění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobci vysvětlilo, že správce daně má oznamovací povinnost dle § 53 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve spojení s § 8 odst. 1 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Jelikož správce daně pouze splnil svoji oznamovací povinnost, není možné shledat ve věci nesprávný úřední postup a vznik nemajetkové újmy. Tento nárok nelze vnímat jako důvodný, a toi s odkazem na § 31 odst. 4 zákona o náhradě škody, kdy poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dále soud zjistil ze Žaloby spolku \"","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v likvidaci\" o zaplacení 165. 000 Kč s přísl. jako nemajetkové újmy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", Protokolu ze soudního jednání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci řízení vedeného pod sp. zn. 19 C 219/2023 u Okresního soudu v Liberci , z Rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 19 C 219/2023-63, ze dne 19. 1. 2024 a z Rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 29 Co 202/2024-113, ze dne 15. 10. 2024, že se spolek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v likvidaci se proti žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" v řízení o zaplacení částky 165 000 Kč s příslušenstvím, vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 219/2023 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 165 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která spolku měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení a na ně navazujícího řízení před správními soudy, které se týkalo daňové kontroly zahájené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" a to v souvislosti s žádostí žalobce o vydání souhlasu s výmazem z obchodního rejstříku. Dané správní i soudní řízení trvalo 6 let a 6 měsíců. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku konstatovala porušení práva žalobce a současně se žalobci za nepřiměřenou délku řízení omluvila. Soudy v citovaných rozsudcích shrnuly , že předmětem správního sporu mezi správcem daně a daňovým subjektem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v likvidaci bylo, zda daňovým subjektem v minulosti bezúplatně nabyté pozemky měly být oceněny v pořizovacích cenách, jež dle správce daně byly známé a prokazatelné, anebo zda daňový subjekt oprávněně pro ocenění použil reprodukční pořizovací cenu, stanovenou na základě znaleckého posudku. Správce daně shledal užití reprodukční pořizovací ceny při účetním ocenění prodaných pozemků jako nesprávné a částku 6.723.376 Kč jako neoprávněně zahrnutou v daňově účinných nákladech. V souladu s výsledky daňové kontroly správce daně vydal Dodatečný platební výměr a doměřil daňovému subjektu daň ve výši 1, 277.560 Kč. Závěry správce daně byly potvrzeny jak ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak ze strany krajského soudu. Následně na základě kasační stížnosti Nejvyšší správní soud konstatoval, že Český účetní standard č. 409, k němuž se krajský soud přiklonil, je v rozporu s § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v tehdejším znění (dále jen „zákon o účetnictví“), a že závěry krajského soudu jsou nepřezkoumatelné, jestliže se s tímto rozporem nevypořádal. Krajský soud v novém řízení shledal žalobu důvodnou, když shrnul, že daňový subjekt v souladu se zákonem o účetnictví mohl reprodukční pořizovací cenu pozemků ke dni nabytí vlastnického práva uplatnit. Argumentaci daňového subjektu, že číselné hodnoty pozemků uvedené v předávacích protokolech nelze považovat za známou účetní hodnotu ke dni převodu vlastnického práva na daňový subjekt, podpořilo vyjádření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", které daňový subjekt předložil až v soudním řízení. Daňový subjekt tak docílil změny Dodatečného platebního výměru, kdy výše doměřené daně byla snížena na 21.090 Kč. Protože se daňový subjekt před daňovou kontrolou zbavil majetku, doměřenou daňovou povinnost nezaplatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalobce byl při jednání u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 219/2023 konaném dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyslechnut jako svědek, vypověděl, že v roce 2015 bylo rozhodnuto o tom, že spolek vstoupí do likvidace, o tom byl pořízen notářský zápis a žalobce byl jmenován likvidátorem. Následně žalobce začal činit kroky směřující k likvidaci a výmazu spolku z rejstříku. Jednou z podmínek byl souhlas ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" s výmazem spolku , žádost o tento souhlas spolek podal někdy v dubnu či květnu roku 2016. K překvapení žalobce však ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" udělení souhlasu odmítl a oznámil spolku , že musí proběhnout daňová kontrola, která byla zahájena asi v červenci roku 2016. V průběhu kontroly nastal problém týkající se pozemků společnosti, jednalo se o pozemky, které spolek obdržel od státu s tím, že tyto musely být deset let užívány ke sportovním účelům, tato podmínka byla splněna a v rámci likvidace se tyto pozemky prodaly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Problém však ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" nastal v tom, že spolek v účetnictví vycházel z hodnoty pozemku stanovené na základě znaleckých posudků, které tuto hodnotu stanovily přibližně na 7 000 000 Kč, zatímco ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" tvrdil, že měl vycházet z hodnoty stanovené v předávacím protokolu, když tyto pozemky byly předány státem za nějž jednal Okresní úřad v Liberci, což byla cena výrazně nižší, neodpovídající reálné hodnotě pozemků. V důsledku toho dospěl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" k závěru, že byly spolkem účtovány odpisy výrazně vyšší, než měly být, čímž mělo dojít ke zkrácení daně ve výši cca 1 300 000 Kč………. Ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" však byl podán podnět policii, která zahájila šetření pro podezření z krácení daně. Žalobce byl předvolán k podání vysvětlení, o kterém však neobdržel žádný záznam, což považuje za nestandartní . Rovněž byli předvolání k podání vysvětlení pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který rovněž žádný protokol od policie neobdržel. Dále byla vyslýchána účetní paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nikdo z uvedených osob nebyl vyrozuměn o odložení věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Žalovaná k obsahu jeho před soudem výslovně do protokolu výslechu uvedla, že policie věc odložila , momentálně nemá k dispozici usnesení o odložení věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dále soud zjistil, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" odložila prověřování trestní věci Usnesením o odložení trestní věci č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" v němž tento policejní orgán uvedl, že prodeji majetku spolku a následnému rozdělení likvidačního zůstatku nebránila žádná zákonná překážka. Následně přípisem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolku sdělila , že v příloze zasílá usnesení o odložení věci ze dne 8.9.202 , č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud tak vzal za prokázané, že se spolek , jehož byl žalobce statutární orgán a následně likvidátor ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v likvidaci , domáhal odškodnění nemajetkové újmy žalobou podanou k Okresnímu soudu v Liberci za nepřiměřenou délku řízení trvající přes šest let a to počínaje zahájením daňové kontroly a konče souhlasem správce daně s výmazem spolku z rejstříku. Okresní soud v Liberci jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 1. 2024, č. j. 19 C 219/2023-63, uložil žalované zaplatit žalobci celkovou částku nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 75 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši 90 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení (výrok II), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 75 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok III), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 15. 10. 2024, č. j. 29 Co 202/2024-113, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že se žaloba v požadavku na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu), dále rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v části výroku II zamítající žalobu v požadavku na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 900 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 200 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V odůvodnění citovaných rozsudků soudy shrnuly, že předmětem sporu v daňovém řízení mezi správcem daně a daňovým subjektem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v likvidaci bylo, zda daňovým subjektem v minulosti bezúplatně nabyté pozemky od státu a před likvidací spolkem prodaných třetím osobám měly být oceněny v pořizovacích cenách, jež dle správce daně byly známé a prokazatelné, anebo zda daňový subjekt oprávněně pro ocenění použil reprodukční pořizovací cenu, stanovenou na základě znaleckého posudku. Správce daně shledal užití reprodukční pořizovací ceny při účetním ocenění prodaných pozemků jako nesprávné a částku 6.723.376 Kč jako neoprávněně zahrnutou v daňově účinných nákladech. V souladu s výsledky daňové kontroly správce daně vydal Dodatečný platební výměr a doměřil daňovému subjektu daň ve výši 1.277.560 Kč. Závěry správce daně byly potvrzeny jak ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak ze strany Krajského soudu v Ústí nad Labem . Následně na základě kasační stížnosti Nejvyšší správní soud konstatoval, že Český účetní standard č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", k němuž se krajský soud přiklonil, je v rozporu s § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v tehdejším znění (dále jen „zákon o účetnictví“), a že závěry krajského soudu jsou nepřezkoumatelné, jestliže se s tímto rozporem nevypořádal. Krajský soud v /stí nad Labem v novém řízení shledal žalobu důvodnou, kdy shrnul, že daňový subjekt v souladu se zákonem o účetnictví mohl reprodukční pořizovací cenu pozemků ke dni nabytí vlastnického práva uplatnit. Argumentaci daňového subjektu, že číselné hodnoty pozemků uvedené v předávacích protokolech nelze považovat za známou účetní hodnotu ke dni převodu vlastnického práva na daňový subjekt, podpořilo vyjádření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", které daňový subjekt předložil až v soudním řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Daňový subjekt tak docílil změny Dodatečného platebního výměru, kdy výše doměřené daně byla snížena na 21 090 Kč. Protože se daňový subjekt před daňovou kontrolou zbavil veškerého majetku, doměřenou daňovou povinnost nezaplatil a byl v únoru 2023 vymazán z veřejného rejstříku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V průběhu daňového řízení správci daně vzniklo podezření, že daňový subjekt záměrně nedoložil pořizovací ceny za pozemky, aby mohl tvrdit, že pokud došlo k bezúplatnému nabytí majetku a pozemky nebyly oceněny pořizovací cenou, je nutné dle § 29 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanovit reprodukční pořizovací cenu, tj. cenu dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Správce daně tak podal na žalobce jakožto likvidátora (a další osoby) dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" trestní oznámení, neboť dospěl na základě dostatečných podkladů k legitimnímu závěru, že se žalobce jakožto místopředseda spolku a následně jako likvidátor mohl dopustit spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) a trestného činu poškození věřitele dle § 222 trestního zákoníku. Šlo o pouhé podezření ze spáchání trestného činu, kterého se mohl dopustit daňový subjekt nebo fyzické osoby oprávněné za něj jednat, a nikoliv o účelovou dehonestaci žalobce. Je v kompetenci orgánů činných v trestním řízení případně označit konkrétního obviněného zahájením trestního stíhání. Jak plyne z trestního oznámení, ve věci v minulosti již probíhalo šetření ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to ve vztahu k možnému spáchání trestného činu zpronevěry dle § 206 trestního zákoníku a to ve vazbě na prodej nemovitého majetku spolku a způsobu rozdělení dosažené prodejní ceny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Správce daně v trestním oznámení dostatečně podrobně vyložil důvody, které jej vedly k závěru o možném spáchání trestných činů žalobcem. Co se týče podezření z trestného činu zkrácení daně dle § 240 trestního zákoníku, důvod pro podání trestního oznámení byl v té době z pohledu správce daně ten, že zřejmě úmyslným jednáním členů spolku došlo ke zkrácení daně z příjmů právnických osob o celkovou částku 1.277.560 Kč, tj. byla překročena limitní částka 100.000 Kč dle § 138 trestního zákoníku. Správce daně v té době vycházel z výsledků daňové kontroly, na základě které vydal Dodatečný platební výměr, v němž na základě dokazování doměřil daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob za předmětné zdaňovací období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 1.277.560 Kč a penále ve výši 255.512 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Co se týče podezření z trestného činu poškození věřitele dle § 222 trestního zákoníku, trestní oznámení bylo podáno zejména z důvodu podezření, že nezákonným postupem žalobce jakožto likvidátora, kdy byl předčasně rozdělen a vyplacen likvidační zůstatek členům spolku, došlo k odstranění veškerého majetku daňového subjektu, který následně na základě výsledku daňové kontroly nebyl schopen uhradit vzniklý nedoplatek. Tím z pohledu správce daně mohlo dojít k poškození věřitele – České republiky a současně mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení jednotlivých členů spolku majetkem získaným trestným činem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Nezákonnost likvidace měla dle správce daně spočívat v tom, že s likvidačním zůstatkem bylo naloženo v rozporu s § 272 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), který v odst. 1 stanoví, že likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov – stanovy spolku však úpravu naložení s likvidačním zůstatkem neobsahovaly , a proto bylo třeba aplikovat § 272 odst. 2 občanského zákoníku: „Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli.“ Toto však likvidátor neučinil, čímž porušil dle názoru správce daně zákon a mělo dojít k postihnutí především podobných spolků v Liberci, které mohly majetek daňového subjektu použít pro spolkovou činnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. S předmětnou argumentací spočívající v porušení ustanovení občanského zákoníku, týkajících se rozdělení likvidačního zůstatku spolku, se policejní orgán v Usnesení o odložení trestní věci nijak nevypořádal. Policejní orgán pouze uvedl, že prodeji majetku spolku a následnému rozdělení likvidačního zůstatku nebránila žádná zákonná překážka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Policejní orgán na základě provedeného šetření trestní věc usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odložil, aniž by bylo zahájeno trestní stíhání proti konkrétní osobě. Důvodem bylo mimo jiné zjištění, že je mezi daňovým subjektem a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" veden pokračující spor o výši daně z příjmů právnických osob a správné ocenění předmětných nemovitostí u Nejvyššího správního soudu. Policejní orgán uzavřel, že předmětem soudních řízení je názorový rozpor o výši daňové povinnosti, ze kterého však nevyplývá, že by byl spáchán trestný čin. V průběhu prověřování nebyla zjištěna úmyslná forma zavinění, která je vyžadována k naplnění skutkové podstaty daných trestných činů. Skutečnost, že orgány činné v trestním řízení konstatovaly, že ve věci nebyla zjištěna úmyslná forma zavinění, nelze klást k tíži správce daně. Správce daně následně nepodával proti Usnesení o odložení trestní věci stížnost ani se v průběhu prověřování trestných činů nezasazoval o provádění vyšetřovacích postupů, které by měly nepřiměřeně zasahovat do práv žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":" výsledku šetření - Usnesení o odložení trestní věci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalobce dověděl nejpozději při ústním jednání konaném u Okresního soudu v Liberci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mu k jeho urgencích usnesení policie zaslala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Žalobce uplatnil nárok na odškodnění nemajetkové újmy mu vzniklé žádostí žalobce o odškodnění ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" , na niž žalovaná reagovala stanoviskem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým potvrdila přijetí žádosti o odškodnění ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" , kterou jako nedůvodnou odmítla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Lze shrnout, že správce daně pouze splnil svoji oznamovací povinnost, kterou má dle § 53 odst. 3 daňového řádu ve spojení s § 8 odst. 1 trestního řádu, a to na základě v dané době relevantních důvodů. Trestní oznámení správce daně podložil důkladnou argumentací, nejednalo se o šikanózní trestní oznámení, jehož účelem by bylo poškození žalobce. Po odložení věci policejním orgánem správce daně nečinil žádné kroky, které by vedly k dalšímu prověřování žalobce z trestné činnosti. O výsledku šetření , tedy že usnesením policie trestní věc odložila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalobce dověděl nejpozději při ústním jednání konaném u Okresního soudu v Liberci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce uplatnil bez úspěchu nárok na odškodnění nemajetkové újmy mu vzniklé žádostí až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Soud se primárně zabýval námitkou promlčení , kterou vznesla žalovaná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Podle § 609 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Podle § 610 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Podle § 611 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Podle § 619 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Z citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že zák. č. 82/1998 Sb. používá pojmy \"náhrada nemajetkové újmy\" a \"zadostiučinění\" synonymicky. Z § 31a odst. 1 OdpŠk, které je právním základem pro nároky na náhradu nemajetkové újmy (vedle § 1 odst. 3 OdpŠk), vyplývá, že se za nemajetkovou újmu poskytuje zadostiučinění, které může mít podle § 31a odst. 2 OdpŠk podobu jak morální, tak i peněžní (relutární). Při stanovení výše peněžního zadostiučinění, ale i formy zadostiučinění vůbec, se podle § 31a odst. 2 věta druhá OdpŠk přihlíží k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 716/2010 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1209/2009).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Smyslem institutu promlčení je i v případě nároku na odškodnění nemajetkové újmy po státu motivovat poškozeného k včasnému výkonu jeho subjektivních občanských práv tak, aby nedocházelo k dlouhotrvajícím právním vztahům. Subjektivní promlčecí lhůta neběží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, ale ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě podle § 32 odst. 3 věty první zákona č 82/1998 Sb.. Zákonný požadavek na předběžné projednání nároku u ústředního orgánu podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, a z toho důvodu se také podle § 35 zákona č. 82/1998 Sb. po dobu šesti měsíců běh promlčecí doby staví. Uvedené však neznamená, že poškozený může přestat sledovat běh promlčecí doby. Žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu k soudu podal i předtím, než se žalovaná k jeho nároku vyjádří, obzvláště pokud mu hrozí promlčení jeho práva, neboť § 14 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu, nikoliv vydání stanoviska žalované. Soud v takovém případě vyčká vyjádření příslušného orgánu a poté pokračuje v řízení. ( srovnej rozsudek NS č.j. 30 Cdo 2125/2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Pakliže se o výsledku šetření tak, že policie pravomocným usnesením trestní věc odložila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce dověděl nejpozději při ústním jednání konaném u Okresního soudu v Liberci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", potom měl žalobce, aby zabránil důvodnému vznesení subjektivní promlčecí námitky, uplatnit nárok u žalované nejpozději dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" . Žalobce však uplatnil nárok na odškodnění nemajetkové újmy mu vzniklé žádostí datovanou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", byť měl podstatnou informaci nejpozději již v lednu 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Námitka žalované je důvodná a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované , jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 300 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za vznik nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOŠ“). Žaloba byla odůvodněna tím, že nemajetková újma měla být žalobci způsobena nesprávným úředním postupem , Orgán veřejné moci,  (dále též „správce daně“), který měl žalobce křivě obvinit z trestného činu. Nesprávným a dle žalobce šikanózním úředním postupem správce daně mělo dojít ke vzniku nemajetkové újmy žalobce spočívající zejména v jeho stigmatizaci, zvýšeném stresu, ztrátě času, dehonestaci a postavení žalobce ve společnosti a v rodině.2. K výzvě soudu na jednání žalobce upřesnil nemajetkovou újmu tak, že byl státem osočen, že se při likvidaci , právnická osoba,  v likvidaci jako likvidátor dopustil nezákonného postupu při ocenění několika pozemků nabyvších spolkem bezplatně od kraje následně prodaných spolkem a rozdělení likvidačního zůstatku mezi 5 členů včetně žalobce. , Orgán veřejné moci,  podal v roce 2020 na žalobce a , tituly před jménem,  , jméno FO,  -členy statutárního orgánu spolku za období předcházející vstupu do likvidace oznámení skutečností nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně z příjmů právnických osob , pozemky měl být nabídnuty kraji či obci k opětovnému použití k veřejně prospěšnému cíli nikoli jejich cenu za prodej rozdělit a vyplatit mezi členy spolku.3. Žalobce tak čelil dehonestaci a stresu, navíc se oznámení skutečností nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně z příjmů právnických osob projevilo v jeho rodinném životě, neboť jedním z členů spolku byla jeho manželka. Podání oznámení bylo důsledkem toho, že daňové orgány nerespektovaly závazné stanovisko Úřadu pro zastupovaní státu ve věcech majetkových při hodnocení skutečných hodnot pozemků a nesprávný výklad § 53 daňového řádu, což vedlo daňový orgán k podání oznámení skutečností nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně z příjmů právnických osob. Tomuto tlaku a nespravedlivému zacházení čelil žalobce od roku 2016 do 2022.4. Až v červenci 2024 se žalobce dověděl, že oznámení daňového orgánu policie odložila.5. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby. Primárně namítla promlčení žalobcova nároku.6. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu plyne, že je ve vztahu k počátku promlčecí doby rozhodující, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku újmy, nikoliv zda a kdy se dozvěděl o tom, že šlo o postup nesprávný, případně v čem nesprávnost spočívala (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4151/2007, ze dne 16. 12. 2009, nebo sp. zn. 30 Cdo 655/2017, ze dne 26. 2. 2019).7. Žalobce se o vzniku nemajetkové újmy dozvěděl již v době prověřování trestní věci, které probíhalo v roce 2020. Právě v tomto období podal žalobce ve věci na policii vysvětlení. V tomtéž roce policejní orgán věc odložil, jak plyne z Usnesení o odložení trestní věci ze dne , datum,  . Žalobce však podal žádost k , Jméno žalovaného,  až dne , datum, , když o tomto výsledku byl přímo žalovanou informován na jednání , kterého se osobně účastnil , což plyne z Protokolu ze soudního jednání ze dne , datum,  ve věci řízení vedeného pod sp. zn. 19 C 219/2023 u Okresního soudu v Liberci . Dle § 32 odst. 3 ZOŠ platí,že nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne,kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě.Nejpozději při tomto jednání se musel žalobce o skutečnosti, že , Orgán veřejné moci,  již pravomocné usnesení o odložení trestní věci vydala dne , datum8. Daňový subjekt, , právnická osoba,  v likvidaci, požadoval u Okresního soudu v Liberci v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 219/2023 odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, přičemž se odvolával zejména na újmu způsobenou členům spolku prověřováním trestní věci. Již tehdy žalobce pociťoval nemajetkovou újmu, a nikoliv až s obdržením Usnesení o odložení trestní věci. Již v tomto řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 219/2023 byl žalobce informován o existenci Usnesení o odložení věci. A to mimo jiné na jednání konaném dne , datum, , kterého se žalobce osobně účastnil jako svědek.9. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:10. Žádost žalobce o odškodnění, Stanovisko , Jméno žalovaného,  č. j. , číslo jednací, , ze dne , datum, , že žalovaná potvrdila přijetí žádosti o odškodnění ze dne , datum,  za způsobenou nemajetkovou újmu, která žalobci měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v křivém obvinění z trestného činu, jež bylo vůči jeho osobě vzneseno. Nesprávný úřední postup měl dle žalobce spočívat v podání Oznámení skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu zkrácení daně , Orgán veřejné moci, . Náhradu nemajetkové újmy žalobce požadoval ve výši 100 000 Kč, dále požadoval omluvu ze strany , Orgán veřejné moci,  a náklady na právní služby v celkové výši 10 648 Kč související s uplatněným nárokem na náhradu nemajetkové újmy.11. Po posouzení a vyhodnocení uplatněného nároku a dále všech relevantních údajů a podkladů poskytnutých příslušnými finančními orgány, žalobci , Jméno žalovaného,  písemně sdělilo , že nebyly splněny zákonné podmínky pro přiznání zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve smyslu konstatování nesprávného úředního postupu a vzniku nemajetkové újmy. K uplatněnému nároku na přiměřené zadostiučinění , Jméno žalovaného,  žalobci vysvětlilo, že správce daně má oznamovací povinnost dle § 53 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve spojení s § 8 odst. 1 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním.12. Jelikož správce daně pouze splnil svoji oznamovací povinnost, není možné shledat ve věci nesprávný úřední postup a vznik nemajetkové újmy. Tento nárok nelze vnímat jako důvodný, a toi s odkazem na § 31 odst. 4 zákona o náhradě škody, kdy poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.13. Dále soud zjistil ze Žaloby spolku \", právnická osoba,  v likvidaci\" o zaplacení 165. 000 Kč s přísl. jako nemajetkové újmy ze dne , datum, , Protokolu ze soudního jednání ze dne , datum,  ve věci řízení vedeného pod sp. zn. 19 C 219/2023 u Okresního soudu v Liberci , z Rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 19 C 219/2023-63, ze dne 19. 1. 2024 a z Rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 29 Co 202/2024-113, ze dne 15. 10. 2024, že se spolek , právnická osoba,  v likvidaci se proti žalované , Jméno žalovaného,  v řízení o zaplacení částky 165 000 Kč s příslušenstvím, vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 219/2023 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 165 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která spolku měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení a na ně navazujícího řízení před správními soudy, které se týkalo daňové kontroly zahájené , Orgán veřejné moci,  a to v souvislosti s žádostí žalobce o vydání souhlasu s výmazem z obchodního rejstříku. Dané správní i soudní řízení trvalo 6 let a 6 měsíců. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku konstatovala porušení práva žalobce a současně se žalobci za nepřiměřenou délku řízení omluvila. Soudy v citovaných rozsudcích shrnuly , že předmětem správního sporu mezi správcem daně a daňovým subjektem , právnická osoba,  v likvidaci bylo, zda daňovým subjektem v minulosti bezúplatně nabyté pozemky měly být oceněny v pořizovacích cenách, jež dle správce daně byly známé a prokazatelné, anebo zda daňový subjekt oprávněně pro ocenění použil reprodukční pořizovací cenu, stanovenou na základě znaleckého posudku. Správce daně shledal užití reprodukční pořizovací ceny při účetním ocenění prodaných pozemků jako nesprávné a částku 6.723.376 Kč jako neoprávněně zahrnutou v daňově účinných nákladech. V souladu s výsledky daňové kontroly správce daně vydal Dodatečný platební výměr a doměřil daňovému subjektu daň ve výši 1, 277.560 Kč. Závěry správce daně byly potvrzeny jak ze strany , Orgán veřejné moci, , tak ze strany krajského soudu. Následně na základě kasační stížnosti Nejvyšší správní soud konstatoval, že Český účetní standard č. 409, k němuž se krajský soud přiklonil, je v rozporu s § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v tehdejším znění (dále jen „zákon o účetnictví“), a že závěry krajského soudu jsou nepřezkoumatelné, jestliže se s tímto rozporem nevypořádal. Krajský soud v novém řízení shledal žalobu důvodnou, když shrnul, že daňový subjekt v souladu se zákonem o účetnictví mohl reprodukční pořizovací cenu pozemků ke dni nabytí vlastnického práva uplatnit. Argumentaci daňového subjektu, že číselné hodnoty pozemků uvedené v předávacích protokolech nelze považovat za známou účetní hodnotu ke dni převodu vlastnického práva na daňový subjekt, podpořilo vyjádření , Orgán veřejné moci, , které daňový subjekt předložil až v soudním řízení. Daňový subjekt tak docílil změny Dodatečného platebního výměru, kdy výše doměřené daně byla snížena na 21.090 Kč. Protože se daňový subjekt před daňovou kontrolou zbavil majetku, doměřenou daňovou povinnost nezaplatil.14. Žalobce byl při jednání u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 219/2023 konaném dne , datum,  vyslechnut jako svědek, vypověděl, že v roce 2015 bylo rozhodnuto o tom, že spolek vstoupí do likvidace, o tom byl pořízen notářský zápis a žalobce byl jmenován likvidátorem. Následně žalobce začal činit kroky směřující k likvidaci a výmazu spolku z rejstříku. Jednou z podmínek byl souhlas , Orgán veřejné moci,  s výmazem spolku , žádost o tento souhlas spolek podal někdy v dubnu či květnu roku 2016. K překvapení žalobce však , Orgán veřejné moci,  udělení souhlasu odmítl a oznámil spolku , že musí proběhnout daňová kontrola, která byla zahájena asi v červenci roku 2016. V průběhu kontroly nastal problém týkající se pozemků společnosti, jednalo se o pozemky, které spolek obdržel od státu s tím, že tyto musely být deset let užívány ke sportovním účelům, tato podmínka byla splněna a v rámci likvidace se tyto pozemky prodaly.15. Problém však ze strany , Orgán veřejné moci,  nastal v tom, že spolek v účetnictví vycházel z hodnoty pozemku stanovené na základě znaleckých posudků, které tuto hodnotu stanovily přibližně na 7 000 000 Kč, zatímco , Orgán veřejné moci,  tvrdil, že měl vycházet z hodnoty stanovené v předávacím protokolu, když tyto pozemky byly předány státem za nějž jednal Okresní úřad v Liberci, což byla cena výrazně nižší, neodpovídající reálné hodnotě pozemků. V důsledku toho dospěl , Orgán veřejné moci,  k závěru, že byly spolkem účtovány odpisy výrazně vyšší, než měly být, čímž mělo dojít ke zkrácení daně ve výši cca 1 300 000 Kč………. Ze strany , Orgán veřejné moci,  však byl podán podnět policii, která zahájila šetření pro podezření z krácení daně. Žalobce byl předvolán k podání vysvětlení, o kterém však neobdržel žádný záznam, což považuje za nestandartní . Rovněž byli předvolání k podání vysvětlení pan , jméno FO, , který rovněž žádný protokol od policie neobdržel. Dále byla vyslýchána účetní paní , jméno FO, . Nikdo z uvedených osob nebyl vyrozuměn o odložení věci.16. Žalovaná k obsahu jeho před soudem výslovně do protokolu výslechu uvedla, že policie věc odložila , momentálně nemá k dispozici usnesení o odložení věci , Orgán veřejné moci, .17. Dále soud zjistil, že , Orgán veřejné moci,  odložila prověřování trestní věci Usnesením o odložení trestní věci č. j. , číslo jednací,  v němž tento policejní orgán uvedl, že prodeji majetku spolku a následnému rozdělení likvidačního zůstatku nebránila žádná zákonná překážka. Následně přípisem , Orgán veřejné moci,  ze dne , datum,  spolku sdělila , že v příloze zasílá usnesení o odložení věci ze dne 8.9.202 , č. j. , číslo jednací, .18. Soud tak vzal za prokázané, že se spolek , jehož byl žalobce statutární orgán a následně likvidátor , právnická osoba,  v likvidaci , domáhal odškodnění nemajetkové újmy žalobou podanou k Okresnímu soudu v Liberci za nepřiměřenou délku řízení trvající přes šest let a to počínaje zahájením daňové kontroly a konče souhlasem správce daně s výmazem spolku z rejstříku. Okresní soud v Liberci jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 1. 2024, č. j. 19 C 219/2023-63, uložil žalované zaplatit žalobci celkovou částku nemajetkové újmy ve výši 75 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 75 000 Kč od , datum,  do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši 90 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky od , datum,  do zaplacení (výrok II), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 75 000 Kč od , datum,  do , datum,  (výrok III), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).19. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 15. 10. 2024, č. j. 29 Co 202/2024-113, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že se žaloba v požadavku na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 000 Kč od , datum,  do zaplacení zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu), dále rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v části výroku II zamítající žalobu v požadavku na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od , datum,  do zaplacení (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 900 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 200 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).20. V odůvodnění citovaných rozsudků soudy shrnuly, že předmětem sporu v daňovém řízení mezi správcem daně a daňovým subjektem , právnická osoba,  v likvidaci bylo, zda daňovým subjektem v minulosti bezúplatně nabyté pozemky od státu a před likvidací spolkem prodaných třetím osobám měly být oceněny v pořizovacích cenách, jež dle správce daně byly známé a prokazatelné, anebo zda daňový subjekt oprávněně pro ocenění použil reprodukční pořizovací cenu, stanovenou na základě znaleckého posudku. Správce daně shledal užití reprodukční pořizovací ceny při účetním ocenění prodaných pozemků jako nesprávné a částku 6.723.376 Kč jako neoprávněně zahrnutou v daňově účinných nákladech. V souladu s výsledky daňové kontroly správce daně vydal Dodatečný platební výměr a doměřil daňovému subjektu daň ve výši 1.277.560 Kč. Závěry správce daně byly potvrzeny jak ze strany , Orgán veřejné moci, , tak ze strany Krajského soudu v Ústí nad Labem . Následně na základě kasační stížnosti Nejvyšší správní soud konstatoval, že Český účetní standard č. , hodnota, , k němuž se krajský soud přiklonil, je v rozporu s § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v tehdejším znění (dále jen „zákon o účetnictví“), a že závěry krajského soudu jsou nepřezkoumatelné, jestliže se s tímto rozporem nevypořádal. Krajský soud v /stí nad Labem v novém řízení shledal žalobu důvodnou, kdy shrnul, že daňový subjekt v souladu se zákonem o účetnictví mohl reprodukční pořizovací cenu pozemků ke dni nabytí vlastnického práva uplatnit. Argumentaci daňového subjektu, že číselné hodnoty pozemků uvedené v předávacích protokolech nelze považovat za známou účetní hodnotu ke dni převodu vlastnického práva na daňový subjekt, podpořilo vyjádření , Orgán veřejné moci, , které daňový subjekt předložil až v soudním řízení.21. Daňový subjekt tak docílil změny Dodatečného platebního výměru, kdy výše doměřené daně byla snížena na 21 090 Kč. Protože se daňový subjekt před daňovou kontrolou zbavil veškerého majetku, doměřenou daňovou povinnost nezaplatil a byl v únoru 2023 vymazán z veřejného rejstříku.22. V průběhu daňového řízení správci daně vzniklo podezření, že daňový subjekt záměrně nedoložil pořizovací ceny za pozemky, aby mohl tvrdit, že pokud došlo k bezúplatnému nabytí majetku a pozemky nebyly oceněny pořizovací cenou, je nutné dle § 29 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanovit reprodukční pořizovací cenu, tj. cenu dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů.23. Správce daně tak podal na žalobce jakožto likvidátora (a další osoby) dne , datum,  trestní oznámení, neboť dospěl na základě dostatečných podkladů k legitimnímu závěru, že se žalobce jakožto místopředseda spolku a následně jako likvidátor mohl dopustit spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) a trestného činu poškození věřitele dle § 222 trestního zákoníku. Šlo o pouhé podezření ze spáchání trestného činu, kterého se mohl dopustit daňový subjekt nebo fyzické osoby oprávněné za něj jednat, a nikoliv o účelovou dehonestaci žalobce. Je v kompetenci orgánů činných v trestním řízení případně označit konkrétního obviněného zahájením trestního stíhání. Jak plyne z trestního oznámení, ve věci v minulosti již probíhalo šetření ze strany , Orgán veřejné moci, , a to ve vztahu k možnému spáchání trestného činu zpronevěry dle § 206 trestního zákoníku a to ve vazbě na prodej nemovitého majetku spolku a způsobu rozdělení dosažené prodejní ceny.24. Správce daně v trestním oznámení dostatečně podrobně vyložil důvody, které jej vedly k závěru o možném spáchání trestných činů žalobcem. Co se týče podezření z trestného činu zkrácení daně dle § 240 trestního zákoníku, důvod pro podání trestního oznámení byl v té době z pohledu správce daně ten, že zřejmě úmyslným jednáním členů spolku došlo ke zkrácení daně z příjmů právnických osob o celkovou částku 1.277.560 Kč, tj. byla překročena limitní částka 100.000 Kč dle § 138 trestního zákoníku. Správce daně v té době vycházel z výsledků daňové kontroly, na základě které vydal Dodatečný platební výměr, v němž na základě dokazování doměřil daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob za předmětné zdaňovací období od , datum,  do , datum,  ve výši 1.277.560 Kč a penále ve výši 255.512 Kč.25. Co se týče podezření z trestného činu poškození věřitele dle § 222 trestního zákoníku, trestní oznámení bylo podáno zejména z důvodu podezření, že nezákonným postupem žalobce jakožto likvidátora, kdy byl předčasně rozdělen a vyplacen likvidační zůstatek členům spolku, došlo k odstranění veškerého majetku daňového subjektu, který následně na základě výsledku daňové kontroly nebyl schopen uhradit vzniklý nedoplatek. Tím z pohledu správce daně mohlo dojít k poškození věřitele – České republiky a současně mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení jednotlivých členů spolku majetkem získaným trestným činem.26. Nezákonnost likvidace měla dle správce daně spočívat v tom, že s likvidačním zůstatkem bylo naloženo v rozporu s § 272 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), který v odst. 1 stanoví, že likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov – stanovy spolku však úpravu naložení s likvidačním zůstatkem neobsahovaly , a proto bylo třeba aplikovat § 272 odst. 2 občanského zákoníku: „Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli.“ Toto však likvidátor neučinil, čímž porušil dle názoru správce daně zákon a mělo dojít k postihnutí především podobných spolků v Liberci, které mohly majetek daňového subjektu použít pro spolkovou činnost.27. S předmětnou argumentací spočívající v porušení ustanovení občanského zákoníku, týkajících se rozdělení likvidačního zůstatku spolku, se policejní orgán v Usnesení o odložení trestní věci nijak nevypořádal. Policejní orgán pouze uvedl, že prodeji majetku spolku a následnému rozdělení likvidačního zůstatku nebránila žádná zákonná překážka.28. Policejní orgán na základě provedeného šetření trestní věc usnesením ze dne , datum,  odložil, aniž by bylo zahájeno trestní stíhání proti konkrétní osobě. Důvodem bylo mimo jiné zjištění, že je mezi daňovým subjektem a , Orgán veřejné moci,  veden pokračující spor o výši daně z příjmů právnických osob a správné ocenění předmětných nemovitostí u Nejvyššího správního soudu. Policejní orgán uzavřel, že předmětem soudních řízení je názorový rozpor o výši daňové povinnosti, ze kterého však nevyplývá, že by byl spáchán trestný čin. V průběhu prověřování nebyla zjištěna úmyslná forma zavinění, která je vyžadována k naplnění skutkové podstaty daných trestných činů. Skutečnost, že orgány činné v trestním řízení konstatovaly, že ve věci nebyla zjištěna úmyslná forma zavinění, nelze klást k tíži správce daně. Správce daně následně nepodával proti Usnesení o odložení trestní věci stížnost ani se v průběhu prověřování trestných činů nezasazoval o provádění vyšetřovacích postupů, které by měly nepřiměřeně zasahovat do práv žalobce. výsledku šetření - Usnesení o odložení trestní věci ze dne , datum,  se žalobce dověděl nejpozději při ústním jednání konaném u Okresního soudu v Liberci dne , datum, , dne , datum,  mu k jeho urgencích usnesení policie zaslala.29. Žalobce uplatnil nárok na odškodnění nemajetkové újmy mu vzniklé žádostí žalobce o odškodnění ze dne , datum,  , na niž žalovaná reagovala stanoviskem , Jméno žalovaného,  č. j. , číslo jednací,  ze dne , datum, , kterým potvrdila přijetí žádosti o odškodnění ze dne , datum,  , kterou jako nedůvodnou odmítla.30. Lze shrnout, že správce daně pouze splnil svoji oznamovací povinnost, kterou má dle § 53 odst. 3 daňového řádu ve spojení s § 8 odst. 1 trestního řádu, a to na základě v dané době relevantních důvodů. Trestní oznámení správce daně podložil důkladnou argumentací, nejednalo se o šikanózní trestní oznámení, jehož účelem by bylo poškození žalobce. Po odložení věci policejním orgánem správce daně nečinil žádné kroky, které by vedly k dalšímu prověřování žalobce z trestné činnosti. O výsledku šetření , tedy že usnesením policie trestní věc odložila dne , datum,  se žalobce dověděl nejpozději při ústním jednání konaném u Okresního soudu v Liberci dne , datum, . Žalobce uplatnil bez úspěchu nárok na odškodnění nemajetkové újmy mu vzniklé žádostí až dne , datum, .31. Soud se primárně zabýval námitkou promlčení , kterou vznesla žalovaná.32. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.33. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.34. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.35. Podle § 609 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.36. Podle § 610 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.37. Podle § 611 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.38. Podle § 619 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.39. Z citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že zák. č. 82/1998 Sb. používá pojmy \"náhrada nemajetkové újmy\" a \"zadostiučinění\" synonymicky. Z § 31a odst. 1 OdpŠk, které je právním základem pro nároky na náhradu nemajetkové újmy (vedle § 1 odst. 3 OdpŠk), vyplývá, že se za nemajetkovou újmu poskytuje zadostiučinění, které může mít podle § 31a odst. 2 OdpŠk podobu jak morální, tak i peněžní (relutární). Při stanovení výše peněžního zadostiučinění, ale i formy zadostiučinění vůbec, se podle § 31a odst. 2 věta druhá OdpŠk přihlíží k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 716/2010 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1209/2009).40. Smyslem institutu promlčení je i v případě nároku na odškodnění nemajetkové újmy po státu motivovat poškozeného k včasnému výkonu jeho subjektivních občanských práv tak, aby nedocházelo k dlouhotrvajícím právním vztahům. Subjektivní promlčecí lhůta neběží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, ale ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě podle § 32 odst. 3 věty první zákona č 82/1998 Sb.. Zákonný požadavek na předběžné projednání nároku u ústředního orgánu podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, a z toho důvodu se také podle § 35 zákona č. 82/1998 Sb. po dobu šesti měsíců běh promlčecí doby staví. Uvedené však neznamená, že poškozený může přestat sledovat běh promlčecí doby. Žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu k soudu podal i předtím, než se žalovaná k jeho nároku vyjádří, obzvláště pokud mu hrozí promlčení jeho práva, neboť § 14 zákona č. 82/1998 Sb. stanoví podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu, nikoliv vydání stanoviska žalované. Soud v takovém případě vyčká vyjádření příslušného orgánu a poté pokračuje v řízení. ( srovnej rozsudek NS č.j. 30 Cdo 2125/2012).41. Pakliže se o výsledku šetření tak, že policie pravomocným usnesením trestní věc odložila dne , datum,  žalobce dověděl nejpozději při ústním jednání konaném u Okresního soudu v Liberci dne , datum, , potom měl žalobce, aby zabránil důvodnému vznesení subjektivní promlčecí námitky, uplatnit nárok u žalované nejpozději dne , datum,  . Žalobce však uplatnil nárok na odškodnění nemajetkové újmy mu vzniklé žádostí datovanou dne , datum, , byť měl podstatnou informaci nejpozději již v lednu 2024.42. Námitka žalované je důvodná a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované , jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH01:2025:30.C.125.2025.1","publishedAt":"2026-10-21","decisionAt":"2025-10-30","caseNumber":{"senate":30,"registry":"C","index":125,"year":2025,"pageNumber":47},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lucie Laura","lastName":"Penn","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPH01","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"35","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"272","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"609","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"610","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"611","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"619","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"32","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"29","lexNumber":586,"lexYear":1992,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"53","lexNumber":280,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","PRAVNICKA_OSOBA","NAHRADA_NAKLADU","MAJETEK","OBCHODNI_REJSTRIK","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","ZAVINENI","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}