{"uuid":"6c7e87c6-5e31-4c55-bfe3-6a5ed1eb8332","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 21 728,03 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, č. j. 36 C 202/2022-98, ze dne 16. 11. 2022","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích II. a IV. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích II. a IV. potvrzuje.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě na zaplacení částky 21 728,03 Kč s příslušenstvím, které se žalobce jako postupník domáhal na základě dvou smluv o úvěru, uzavřených mezi jeho předchůdcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným. Smlouva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla uzavřena dne 22. 8. 2019, žalobcův předchůdce se na jejím základě zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný jej měl vrátit spolu s úrokem 25 % p. a. v 26 měsíčních splátkách po 518 Kč. Z této smlouvy žalobce požadoval úhradu jistiny 4 873,40 Kč, poplatků a sankcí 1 481,24 Kč, úroku kapitalizovaného do 26. 3. 2021, kdy byl dluh zesplatněn, ve výši 416,26 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do téhož dne ve výši 17,94 Kč a dále požadoval od 27. 3. 2021 do zaplacení úrok ve výši 25 % p. a. a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. Požadavek na úrok z této smlouvy následně omezil a vzal jej zpět ve výši 16,75 % ročně; v tomto rozsahu soud prvního stupně řízení zastavil. Na základě smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 25. 11. 2018 poskytl žalobcův předchůdce žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit spolu s úrokem 25 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách po 694 Kč. I tento úvěr byl zesplatněn pro prodlení žalovaného dne 26. 3. 2021 Kč a žalobce na základě této smlouvy žádal o úhradu jistiny ve výši 12 398,64 Kč, poplatků a sankcí 2 974,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 26. 3. 2021 ve výši 17,06 Kč, kapitalizovaného úroku do stejného dne ve výši 1 033,49 Kč a dále od 27. 3. 2021 do zaplacení úrok ve výši 25 % p. a. a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z dlužné částky. Soud prvního stupně po provedeném dokazování shledal, že nárok ze smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl uplatněn důvodně v plném rozsahu (po částečném zpětvzetí úroku) a nárok ze smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl dán po právu z většiny, vyjma požadavku na úrok od 27. 3. 2021 do zaplacení, a to v rozsahu převyšujícím repo sazbu ČNB zvýšenou o 8 % ve smyslu ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Z transakční historie vyplynulo, že žalovaný se dostal do konstantního prodlení až po 25. 4. 2020, tedy až po účinnosti zákonné změny ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud prvního stupně nárok na úrok v převyšujícím rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce ve včasném odvolání napadl pouze výrok II., jímž byl zamítnut požadavek na smluvní úrok ze smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" to co do 16,75 % ročně z částky 12 398,64 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení. V odvolání poukázal na to, že změna zákona o spotřebitelském úvěru, která se dotkla ust. § 122 tohoto předpisu, nabyla účinnosti od 24. 4. 2020, ale žalovaný se poprvé ocitl v prodlení již dne 25. 12. 2018, a proto nárok na úrok neměl být posouzen podle ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal, že odvolání proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně nebylo podáno důvodně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Zákon ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2020 Sb., kterým došlo ke změně zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, nabyl účinnosti dnem vyhlášení, tedy dne 24. 4. 2020. Tímto zákonem bylo ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru doplněno o odstavce 4 a 5, které se podle článku II jeho přechodných ustanovení použijí i na smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 186/2020 Sb., pokud se dlužník dostal do prodlení s plněním povinností vyplývajících z takových smluv po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy po 24. 4. 2020.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. V posuzovaném případě smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl žalovaný žalobci vrátit poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem ve výši 25 % p. a., přičemž úrok do splatnosti byl předem zahrnut v pravidelných měsíčních splátkách. Podle transakční historie se žalovaný s placením dluhu z této smlouvy poprvé ocitl v prodlení dne 25. 12. 2018, kdy měl hradit první splátku, ale dlužnou splátku doplatil již o dva dni později dne 27. 12. 2018. Do dalšího prodlení se dostal v dubnu 2020, kdy splátku uhradil o tři dny později. Také v následujících měsících hradil splátky s krátkodobým prodlením, v květnu 2020 trvalo prodlení jeden den, v červnu a červenci 2020 šest dnů, splátku za srpen 2020 uhradil až v září téhož roku, kdy zaplatil i řádnou splátku za tento měsíc, a v kontinuálním prodlení se ocitl až od prosince 2020. Z transakční historie dále vyplývá, že za uvedená krátkodobá prodlení mu byl strháván úrok z prodlení inkasem z jeho účtu a žalobce za ně vyčíslil také smluvní pokutu, které se domáhal v tomto sporu. K zesplatnění dluhu došlo 26. 3. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně posoudil sporný nárok na smluvní úrok z této smlouvy zcela správně a správně na něj aplikoval ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 24. 4. 2020. Žalovaný se sice skutečně krátkodobě ocital v prodlení již před účinností tohoto zákona, ale za tyto splátky se žalobce úroku ani úroku z prodlení nedomáhal, úrok za ně byl již zahrnut v samotných splátkách a úrok z prodlení byl žalovanému obratem stržen z jeho účtu. Nárok na smluvní úrok žalobce požadoval až od 25. 11. 2020 s tím, že do zesplatnění dluhu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" jej kapitalizoval na částku 1 033,49 Kč a dále jej požadoval ve sjednané sazbě 25 % p. a. do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobcův poukaz na krátkodobá prodlení žalovaného od prosince 2018 tedy ve vztahu k uplatněnému nároku postrádal jakékoli opodstatnění, protože za tyto splátky, byť je žalovaný uhradil s prodlením, se žalobce žádného nároku nedomáhal, a ani domáhat nemohl. Žalobce svůj nárok na dlužný smluvní úrok požadoval od až 25. 11. 2020, kdy již nabyl zákon č. 186/2020 Sb. účinnosti, takže soud prvního stupně postupoval naprosto správně, pokud uvedený předpis aplikoval a omezil v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném od 24. 4. 2020 nárok na smluvní úrok pouze na hodnotu odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně byl věcně zcela správný, a odvolací soud jej jako takový potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že úspěšnému žalovanému v odvolacím řízení náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě na zaplacení částky 21 728,03 Kč s příslušenstvím, které se žalobce jako postupník domáhal na základě dvou smluv o úvěru, uzavřených mezi jeho předchůdcem [právnická osoba] a žalovaným. Smlouva [číslo] byla uzavřena dne 22. 8. 2019, žalobcův předchůdce se na jejím základě zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný jej měl vrátit spolu s úrokem 25 % p. a. v 26 měsíčních splátkách po 518 Kč. Z této smlouvy žalobce požadoval úhradu jistiny 4 873,40 Kč, poplatků a sankcí 1 481,24 Kč, úroku kapitalizovaného do 26. 3. 2021, kdy byl dluh zesplatněn, ve výši 416,26 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do téhož dne ve výši 17,94 Kč a dále požadoval od 27. 3. 2021 do zaplacení úrok ve výši 25 % p. a. a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. Požadavek na úrok z této smlouvy následně omezil a vzal jej zpět ve výši 16,75 % ročně; v tomto rozsahu soud prvního stupně řízení zastavil. Na základě smlouvy [číslo] ze dne 25. 11. 2018 poskytl žalobcův předchůdce žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit spolu s úrokem 25 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách po 694 Kč. I tento úvěr byl zesplatněn pro prodlení žalovaného dne 26. 3. 2021 Kč a žalobce na základě této smlouvy žádal o úhradu jistiny ve výši 12 398,64 Kč, poplatků a sankcí 2 974,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 26. 3. 2021 ve výši 17,06 Kč, kapitalizovaného úroku do stejného dne ve výši 1 033,49 Kč a dále od 27. 3. 2021 do zaplacení úrok ve výši 25 % p. a. a úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z dlužné částky. Soud prvního stupně po provedeném dokazování shledal, že nárok ze smlouvy [číslo] byl uplatněn důvodně v plném rozsahu (po částečném zpětvzetí úroku) a nárok ze smlouvy [číslo] byl dán po právu z většiny, vyjma požadavku na úrok od 27. 3. 2021 do zaplacení, a to v rozsahu převyšujícím repo sazbu ČNB zvýšenou o 8 % ve smyslu ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Z transakční historie vyplynulo, že žalovaný se dostal do konstantního prodlení až po 25. 4. 2020, tedy až po účinnosti zákonné změny ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud prvního stupně nárok na úrok v převyšujícím rozsahu zamítl.\n2. Žalobce ve včasném odvolání napadl pouze výrok II., jímž byl zamítnut požadavek na smluvní úrok ze smlouvy [číslo] to co do 16,75 % ročně z částky 12 398,64 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení. V odvolání poukázal na to, že změna zákona o spotřebitelském úvěru, která se dotkla ust. § 122 tohoto předpisu, nabyla účinnosti od 24. 4. 2020, ale žalovaný se poprvé ocitl v prodlení již dne 25. 12. 2018, a proto nárok na úrok neměl být posouzen podle ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.\n3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal, že odvolání proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně nebylo podáno důvodně.\n4. Zákon [číslo] 2020 Sb., kterým došlo ke změně zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, nabyl účinnosti dnem vyhlášení, tedy dne 24. 4. 2020. Tímto zákonem bylo ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru doplněno o odstavce 4 a 5, které se podle článku II jeho přechodných ustanovení použijí i na smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 186/2020 Sb., pokud se dlužník dostal do prodlení s plněním povinností vyplývajících z takových smluv po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy po 24. 4. 2020.\n5. V posuzovaném případě smlouvy [číslo] měl žalovaný žalobci vrátit poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem ve výši 25 % p. a., přičemž úrok do splatnosti byl předem zahrnut v pravidelných měsíčních splátkách. Podle transakční historie se žalovaný s placením dluhu z této smlouvy poprvé ocitl v prodlení dne 25. 12. 2018, kdy měl hradit první splátku, ale dlužnou splátku doplatil již o dva dni později dne 27. 12. 2018. Do dalšího prodlení se dostal v dubnu 2020, kdy splátku uhradil o tři dny později. Také v následujících měsících hradil splátky s krátkodobým prodlením, v květnu 2020 trvalo prodlení jeden den, v červnu a červenci 2020 šest dnů, splátku za srpen 2020 uhradil až v září téhož roku, kdy zaplatil i řádnou splátku za tento měsíc, a v kontinuálním prodlení se ocitl až od prosince 2020. Z transakční historie dále vyplývá, že za uvedená krátkodobá prodlení mu byl strháván úrok z prodlení inkasem z jeho účtu a žalobce za ně vyčíslil také smluvní pokutu, které se domáhal v tomto sporu. K zesplatnění dluhu došlo 26. 3. 2021.\n6. Soud prvního stupně posoudil sporný nárok na smluvní úrok z této smlouvy zcela správně a správně na něj aplikoval ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 24. 4. 2020. Žalovaný se sice skutečně krátkodobě ocital v prodlení již před účinností tohoto zákona, ale za tyto splátky se žalobce úroku ani úroku z prodlení nedomáhal, úrok za ně byl již zahrnut v samotných splátkách a úrok z prodlení byl žalovanému obratem stržen z jeho účtu. Nárok na smluvní úrok žalobce požadoval až od 25. 11. 2020 s tím, že do zesplatnění dluhu dne [datum] jej kapitalizoval na částku 1 033,49 Kč a dále jej požadoval ve sjednané sazbě 25 % p. a. do zaplacení.\n7. Žalobcův poukaz na krátkodobá prodlení žalovaného od prosince 2018 tedy ve vztahu k uplatněnému nároku postrádal jakékoli opodstatnění, protože za tyto splátky, byť je žalovaný uhradil s prodlením, se žalobce žádného nároku nedomáhal, a ani domáhat nemohl. Žalobce svůj nárok na dlužný smluvní úrok požadoval od až 25. 11. 2020, kdy již nabyl zákon č. 186/2020 Sb. účinnosti, takže soud prvního stupně postupoval naprosto správně, pokud uvedený předpis aplikoval a omezil v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném od 24. 4. 2020 nárok na smluvní úrok pouze na hodnotu odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 %.\n8. Napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně byl věcně zcela správný, a odvolací soud jej jako takový potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že úspěšnému žalovanému v odvolacím řízení náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, pokud napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo pokud má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu účastníkům, a to k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2023:25.Co.56.2023 .1","publishedAt":"2023-05-15","decisionAt":"2023-04-05","caseNumber":{"senate":25,"registry":"CO","index":56,"year":2023,"pageNumber":125},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Krejsová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":36,"registry":"C","index":202,"year":2022,"pageNumber":98},"affectedDate":"2022-11-16","courtCode":"OSPM","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":186,"lexYear":2020,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}