{"uuid":"6c82ce84-04b8-4fb3-9876-8b454ea0d043","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce C","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"všichni zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 1 600 000 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 11. prosince 2025, č.j. 4 C 220/2022-198,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 350 Kč společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 350 Kč společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Jeseníku dne 31. 10. 2022 se žalobci domáhali, aby byla původně žalovanému – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". uložena povinnost zaplatit žalobcům a), b), a c) společně a nerozdílně částku ve výši 1 600 000 Kč, když tento návrh odůvodnili tím, že právní předchůdce žalobců byl zaměstnancem obchodní společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") od 1. 7. 1968 do 17. 12. 1999, přičemž za trvání jeho pracovního poměru u něj byla dne 6. 12. 1990 hlášena nemoc z povolání silikóza prostá s tím, že zodpovědným zaměstnavatelem je jmenovaná společnost, přičemž žalobci jako pozůstalí po poškozeném uplatňují jeho dosud neuspokojené nároky z titulu náhrady škody vzniklé nemocí z povolání v podobě nového ohodnocení bolesti ve výši 400 bodů a nového ztížení společenského uplatnění ve výši 6 000 bodů dle doložených lékařských posudků Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 4. 2017, celkem tedy 6 400 bodů po 250 Kč/bod, což představuje částku ve výši 1 600 000 Kč. Práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu právního předchůdce žalobců v průběhu trvání jeho pracovního poměru postupně přecházely z Československého kamenoprůmyslu, oborové ředitelství na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", národní podnik, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", národní podnik, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". až na nyní žalovanou společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". V rámci insolvenčního řízení došlo na základě smlouvy o koupi závodu ze dne 26. 1. 2016 ke zpeněžení majetkové podstaty společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jedinou smlouvou, proto se právní nástupcem této společnosti stal nabyvatel, tj. společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která ke dni 27. 1. 2016 změnila obchodní firmu na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". a ke dni 1. 10. 2019 na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě projektu přeměn ze dne 24. 7. 2019, založeného ve sbírce listin dne 29. 7. 2019, došlo k rozdělení společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":") a společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Odštěpená část obou společností se ke dni 1. 10. 2019 sloučila do nástupnické společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), která se ke dni 1. 10. 2019 přejmenovala (opět!) na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Zbývající část původní rozdělované společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":") byla ke dni 1. 10. 2019 přejmenována na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" reality a.s., která se dne 16. 12. 2020 přejmenovala na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a zbývající část společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., která se dne 9. 12. 2020 přejmenovala na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2024 č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"insolvenční spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nabylo právní moci ve výroku I. dne 23. 8. 2024 a ve výroku II. dne 6. 8. 2024, byl konkurs prohlášený na majetek dlužnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zrušen po splnění rozvrhového usnesení. Právní předchůdce žalobců předložil dle jeho domnění odpovědné společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), předmětné lékařské posudky Fakultní nemocnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 4. 2017 a uplatnil dosud neuspokojené nároky na náhradu za další bolest, která byla ohodnocena počtem 400 bodů, a náhradu za zhoršení ztížení společenského uplatnění, která byla ohodnocena počtem 6 000 bodů, tj. celkem 6 400 bodů, když žalobci poukazují na obsah přípisu obchodní společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 7. 6. 2018 adresovaného pověřené soudní komisařce v řízení o pozůstalosti, jakož i na absenci jakékoliv (natož adekvátní) reakce této společnosti na žádost, následnou urgenci a předžalobní výzvu žalobců z let 2018 a 2019. Společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". v žalobcích vyvolala přijetím žádosti o odškodnění a svou nečinností dojem, že likvidace uplatněných nároků je stále v řešení, že došlo jen ke změně právního zastoupení na straně zaměstnavatele a k postupnému předávání právní agendy nové advokátní kanceláři. Žalobci nebyli společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". nikdy (natož v přiměřené lhůtě) vyrozuměni o případném neuznání (odmítnutí) uplatněných nároků. Žalobci si právě s ohledem na nečinnost původního žalovaného dovolili dne 22. 10. 2019 oslovit písemnou žádostí o pomoc a informaci přímo obě v úvahu připadající pojišťovny zákonné odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo z nemoci z povolání, avšak v podstatě bezvýsledně, když po prvotní reakci již na další navazující dotazy ke stavu věci ani urgence (naposledy ze dne 14. 4. 2020) ani ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" nijak nereagovala. Žalobci následně uplatnili své nároky proti dle jejich názoru pasivně legitimované společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". žalobou ze dne 14. 4. 2020, která byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 7. 2023, č.j. 4 C 52/2020-162. Tato společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". již na počátku tohoto řízení v rámci vyjádření k žalobě dne 27. 7. 2020 uvedla, že nedošlo k přechodu práv a povinností týkajících se bývalého zaměstnance společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". na žalovaného, nicméně podle jí prezentovaného názoru měla být zřejmě pasivně legitimovaná společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" reality, a.s. (nyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".), když bylo odkazováno na skutečnosti podávající se z projektu přeměn ze dne 24. 7. 2019. Nedostatek pasivní věcné legitimace původně žalované společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":") vyšel poprvé najevo až v návaznosti na kasační zásah odvolacího Krajského soudu v Ostravě, který svým usnesením procesní povahy ze dne 16. 12. 2020, č.j. 16 Co 207/2020-50, nepřipustil, aby do řízení jako další účastník na straně žalované přistoupila společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Námitku promlčení žalovaných nároků proto žalobci považují jednak za nedůvodnou, neboť dle jejich názoru ke dni podání žaloby neuplynula subjektivní promlčecí lhůta, jednak za rozpornou s dobrými mravy, neboť jsou přesvědčeni, že za shora popsané situace by zánik nároku na plnění v důsledku případného uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jimi uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo případně včas neuplatnili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok je promlčen, nárok byl navíc již odškodněn předchozím zaměstnavatelem, nárok není žalovatelný pro dědice zemřelého poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Okresní soud v Jeseníku jako soud prvního stupně rozsudkem, identifikovaným v záhlaví, Návrh, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 1 600 000 Kč, zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobcům, resp. jejich právnímu předchůdci bylo dlouhodobě známo, že právní předchůdce žalobců trpí nemocí z povolání, nicméně nemoc a zdravotní stav právního předchůdce žalobců se zhoršil. Nejpozději v den vyhotovení lékařského posudku, tedy 13. 4. 2017, bylo známo, že došlo k újmě (bolest a ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání) a kdo za ni odpovídá (zaměstnavatel). O tom, že právní předchůdce žalobců utrpěl zdravotní újmu, se musel tento dozvědět z lékařského posudku (zprávy) ze dne 13. 4. 2017, kterým byla nově oceněna bolest a ztížení společenského uplatnění právního předchůdce žalobců, zpráva i uvádí, že příčinou je právě silikóza. Právnímu předchůdci žalobců pak bylo dlouhodobě známo, že za jeho nemoc z povolání odpovídá jeho zaměstnavatel, byl si vědom, kdo jej zaměstnával. Promlčecí lhůta ve smyslu § 609 a 619 občanského zákoníku tedy počala běžet v první den, kdy se právní předchůdce mohl domáhat svého práva, tedy dne 13. 4. 2017. Dle § 605 odst. 2 občanského zákoníku konec lhůty určené podle let (tedy i lhůty promlčecí) připadá na den, jenž se svým označením shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá, promlčecí lhůta tedy uplynula 13. 4. 2020, dnem 14. 4. 2020 je právo právního předchůdce žalobců promlčeno. Žalobci v řízení namítli rozpor námitky promlčení s dobrými mravy. Právní předchůdce žalobců již nejméně od roku 1990 měl povědomí o tom, že trpí nemocí z povolání a že za ni odpovídá zaměstnavatel, právní předchůdce žalobců dokonce obdržel za svou nemoc z povolání určitou náhradu, musel tedy vědět, kdo je osobou odpovědnou k náhradě škody. Nejinak tomu muselo být 13. 4. 2017, pro právního předchůdce žalobců tehdy nemohlo být překvapivé, kdo mu odpovídá za škodu (vždy je to zaměstnavatel). Překvapivé mohlo být jen nástupnictví zaměstnavatele. Na vyřešení této otázky měl právní předchůdce žalobců, posléze žalobci, 3 roky trvání promlčecí lhůty, i tak první žalobu v této věci podali žalobci jednak proti žalovanému bez pasivní legitimace a za druhé, po uplynutí promlčecí lhůty (řízení před Okresním soudem v Jeseníku, sp. zn. 4 C 52/2020). První, byť neúspěšnou, žalobu podali žalobci dne 14. 4. 2020. Již tedy při podání první žaloby byl nárok žalobců promlčen a jako takový v zásadě nemohl být přiznán, bez ohledu na to, kdy a jak se poté žalobci „dozvídali“ o tom, kdo je nástupcem zaměstnavatele právního předchůdce žalobců. Žalobci podle soudu významně otáleli s podáním žaloby a na vyřešení otázky pasivní legitimace měli dobu tří let, i tak tuto otázku včas nevyřešili, nynější řízení však bylo zahájeno až návrhem doručeným soudu dne 31. 10. 2022. Uvádí-li žalobci, že svůj nárok řešili se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., nebo s kýmkoliv jiným, a tato společnost (nebo kdokoliv jiný) v nich svým jednáním vyvolala dojem, že hodlá jejich nároky uspokojit, nebo se tím alespoň zabývá, pak taková skutečnost není rozhodná pro posouzení nemravnosti námitky promlčení. Jednání třetích osob na základě omylu žalobců v tom, koho mají vyzvat k plnění, totiž není přičitatelné žalovanému (ani jeho předchůdcům). Stejně tak není rozhodné, že žalovaní vyzývali v úvahu připadající pojišťovny zákonného pojištění zaměstnanců, není totiž jejích povinností žalobcům poradit, kdo nese odpovědnost za újmu na zdraví konkrétního zaměstnance, i kdyby takovou povinnost měly, nebo dokonce měly samy povinnost k náhradě, jejich pasivita není dostatečným důvodem pro konstatování nemravnosti námitky promlčení, v opačném případě by námitka promlčení nebyla přípustná skoro nikdy, když samým důvodem toho, proč někdo uplatňuje právo u soudu, je právě pasivita dlužníka. K tvrzeně nepřiměřeně tvrdému postihu práv žalobců při konstatování promlčení soud uvádí, že žalobci nevymezili konkrétní okolnosti, pro které by mělo docházet k nepřiměřenosti a tento argument uvedli jedinou větou, obecně každé konstatování promlčení je tvrdým postihem, když se soudně uplatnitelný nárok stává pouhou nevymahatelnou naturální obligací. Žalobci nevymezili konkrétní skutkové okolnosti nad rámec toho, co by soud již nevypořádal výše, které by mohly odůvodnit tvrzenou nepřiměřenost, ani výše uvedené okolnosti, kterým soud nadto jednotlivě nepřisvědčil, ve svém souhrnu neodůvodňují konstatování nepřiměřenosti zakládající rozpor s dobrými mravy. Proto tedy žalobou uplatněný nárok žalobců na zaplacení částky celkem ve výši 1 600 000 Kč nebyl dle okresního soudu důvodný, protože byl promlčen a nešlo se jím zabývat tedy věcně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti uvedenému rozsudku podali žalobci odvolání. V odvolání uvedli, že důvodem, proč žalobci vyčkávali s podáním této žaloby, nebyla snad liknavost, nýbrž jejich přesvědčení, že předmětný nárok bude společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". nakonec řádně uspokojen, když nic nenasvědčovalo (a to ani její předprocesní postoj k uplatněným nárokům) nedostatku pasivní legitimace tehdejšího domněle odpovědného subjektu. Institut promlčení slouží právní jistotě a ochraně dlužníka před starými nároky, ale jeho uplatnění musí být vyvažováno principy spravedlnosti a předvídatelnosti práva. V případě dědiců zemřelého zaměstnance by vznesení námitky podkopalo legitimní očekávání dědiců, že zděděný nárok bude chráněn, zejména když poškozený nemohl sám nárok soudně uplatnit kvůli objektivním překážkám (dlouhodobé zdravotní komplikace z nemoci z povolání). Soudy přitom v obdobných případech (např. týkajících se rodinných vztahů nebo dominantní pozice státu) shledávají námitku promlčení jako zneužití práva, pokud vede k nespravedlivému postižení slabší strany. Analogicky zde platí, že vztah mezi zaměstnavatelem, potažmo pojistitelem a dědici (jako nástupci poškozeného) má prvky nerovnováhy a vznesení námitky se jeví jako šikanózní a v rozporu s mravními normami společnosti. Shrnuto, vznesení námitky promlčení proti dědicům v tomto případě představuje zneužití práva, které je v rozporu s dobrými mravy, protože ignoruje kompenzační účel nároku, nezavinění dědiců na uplynutí promlčecí doby a nese též riziko neoprávněného prospěchu škůdce (jeho nástupce) ze smrti poškozeného. Soudy by proto měly takovou námitku odmítnout, aby zajistily spravedlivost a soulad s principy právního státu. Žalobci nárok uplatnili se zpožděním nikoliv pro svou liknavost či nedbalost, nýbrž jednak pro úmrtí poškozeného, ale zejména pro zřejmou složitost právní problematiky hmotněprávního nástupnictví na straně povinných subjektů. Žalobci jako dědici měli reálně ztíženou možnost zjistit osobu skutečně odpovědného subjektu v době, kdy promlčecí lhůta ještě běžela. Žalobci v tomto směru bezpochyby učinili vše, co bylo v jejich silách, kdy jsou nuceni opětovně poukázat na zjevně obstrukční postoj společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", prvotní právní názor samotného insolvenčního správce společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., jakož i postoj žalované pojišťovny, u níž se ještě před uplynutím promlčecí doby písemně dotazovali a zjišťovali aktuální stav likvidace nároků jejich zemřelého předchůdce (a která tak byla o předmětných nárocích včas žalobci zpravena). Konečně ani okresní soud se – při vší úctě k němu – v otázce pasivní legitimace v dané věci v případě první žaloby též ne zcela přesně orientoval. Žalobci tedy žádají odvolací soud o poskytnutí spravedlivé ochrany před případnou ztrátou jejich nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby, když jako dědici měli reálně ztíženou možnost zjistit osobu odpovědného subjektu v době, kdy promlčecí lhůta ještě běžela, a tyto důvody lze považovat za objektivní (zejména složité nástupnictví zaměstnavatele a přechod odpovědnosti na pojistitele). Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná k odvolání žalobců uvedla, že okresní soud rozhodl správně a že zde není důvod pro to, aby byl jeho rozsudek revidován. V daném případě není vznesení námitky promlčení určitě v rozporu s dobrými mravy. Ani žalovaná neevidovala až do května roku 2022 jakoukoliv žádost o odškodnění či jakékoliv podklady k řešení předmětné nemoci z povolání, a ani po nahlášení tohoto zde neměla žádné podklady pro to, aby mohla řádně posoudit tento nárok. Okresní soud rozhodl v dané věci správně a správně aplikoval i institut promlčení. Žalovaná nikterak nezavinila promlčení daného nároku, nehledě na to, že tento ani není oprávněn z jiných důvodů dále uvedených. Navíc žaloba v nyní vedené věci mohla být podána již dříve, s ohledem na vývoj v situaci řešení dané nemoci z povolání v jiných řízeních. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že daný nárok je promlčen, ať jsou zde právní důvody pro jeho vznik jakékoliv. S ohledem na výše uvedené, má žalovaná za to, že rozsudek okresního soudu by měl být potvrzen a odvolání zamítnuto a přiznány náklady odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalobců proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 14.-27. a shrnutá v bodech 28.-32. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná a úplná přejímá – ostatně těžiště tohoto sporu nespočívá v rovině skutkové, nýbrž v rovině právního posouzení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat podle § 269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce) a podle § 605 a násl., § 609 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), kdy odvolací soud se ztotožňuje, vyjma níže uvedeného, s právními závěry okresního soudu, jak jsou popsaná odůvodnění napadeného rozsudku, která byla reprodukována shora, a pro stručnost na ně odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Předně je třeba uvést, že mezi účastníky nebylo sporné, že nárok žalobců uplatněný v tomto řízení je promlčen, sporným zůstalo, zda vznesená námitka promlčení je či není v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Otázkou, kdy je vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy, se opakovaně zabýval Ústavní soud, kdy v nálezu ze dne 1. 6. 2021 sp. zn. III. ÚS 3358/20 setrval na závěru, že Promlčení je zákonným institutem přispívajícím k jistotě v právních vztazích a jeho namítnutí dobrým mravům zásadně neodporuje. Výjimkou jsou situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by zánik nároku byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Jak správně uvedl okresní soud, žalobcům, resp. jejich právnímu předchůdci, bylo dlouhodobě známo, že právní předchůdce žalobců trpí nemocí z povolání, nicméně nemoc a zdravotní stav právního předchůdce žalobců se zhoršil. Nejpozději v den vyhotovení lékařského posudku, kterým byla nově oceněna bolest a ztížení společenského uplatnění, tedy 13. 4. 2017, se musel právní předchůdce žalobců dozvědět, že došlo k další újmě (bolest a ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání, neboť posudek uvádí, že příčinou je právě silikóza) a kdo za ni odpovídá (zaměstnavatel), což mu bylo dlouhodobě známo, když za jeho nemoc z povolání již byl v minulosti odškodněn. Promlčecí lhůta ve smyslu § 609 a 619 o. z. tedy počala běžet v první den, kdy se právní předchůdce mohl domáhat svého práva, tedy dne 13. 4. 2017. Podle § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty určené podle let (tedy i lhůty promlčecí) připadá na den, jenž se svým označením shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá, promlčecí lhůta tedy uplynula 14. 4. 2020 s ohledem na § 607 o. z., protože poslední den lhůty (13. 4. 2020) připadl na neděli a posledním dnem lhůty se stal pracovní den nejblíže následující, tj. 14. 4. 2020, a proto dnem 15. 4. 2020 bylo právo právního předchůdce žalobců promlčeno (zde tedy odvolací soud koriguje závěry okresního soudu). Právní předchůdce žalobců dne 24. 7. 2017 zemřel, avšak žalobci z dědického řízení po právním předchůdci, které skončilo 1. 8. 2018, věděli, že je zde neuspokojený nárok právního předchůdce žalobců z titulu odškodnění (bolest a ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání). Žalobci tedy měli více než 1,5 roku, aby uplatnili své nároky (nároky právního předchůdce žalobců za bolest a ztížení společenského uplatnění z titulu nemoci z povolání). Skutečnost, že podali žalobu až poslední den lhůty (14. 4. 2020), navíc vůči nesprávnému nástupci zaměstnavatele právního předchůdce žalobců (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".), tak jde k jejich tíži a nemůžou se domáhat námitky, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť marné uplynutí promlčecí lhůty zavinili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Pokud žalobci odkazují na obsah přípisu obchodní společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 7. 6. 2018 adresovaného pověřené soudní komisařce v řízení o pozůstalosti, jakož i na absenci jakékoliv (natož adekvátní) reakce této společnosti na žádost, následnou urgenci a předžalobní výzvu žalobců z let 2018 a 2019 s tím, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". tak v žalobcích vyvolala přijetím žádosti o odškodnění a svou nečinností dojem, že likvidace uplatněných nároků je stále v řešení, že došlo jen ke změně právního zastoupení na straně zaměstnavatele a k postupnému předávání právní agendy nové advokátní kanceláři s tímto odvolací soud shodně s okresním soudem nesouhlasí. Jednak jednání či nejednání společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". nelze přičítat k tíži žalované (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":".) ani původní žalované (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".), neboť se jedná o jiné (samostatné) společnosti. A jednak jednání či nejednání společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". by i tak nenaplnilo závěr, že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka (žalobců). Přípis společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 7. 6. 2018 ani následná nečinnost, přes urgence ze dne 5. 10. 2018 a 5. 11. 2018, nemohla u žalobců objektivně vyvolat dojem, že likvidace uplatněných nároků je stále v řešení, že došlo jen ke změně právního zastoupení na straně zaměstnavatele a k postupnému předávání právní agendy nové advokátní kanceláři, tedy, že nárok bude odškodněn. Právě naopak, výše uvedené, objektivně u žalobců musely (měly) vyvolat dojem, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". nárok žalobců odškodnit nechce. Stále zbýval více než jeden rok k uplatnění nároku žalobců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobci sice vyzvali původního (a správného) žalovaného společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". dne 22. 9. 2019, kdy s ohledem na jeho nečinnost dne 22. 10. 2019 oslovili písemnou žádostí o pomoc a informaci přímo obě v úvahu připadající pojišťovny zákonné odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo z nemoci z povolání, avšak nynější žalovaná (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s.) sdělila 7. 11. 2019, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". neoznámila vznik pojistné události. Výše uvedené, objektivně u žalobců musely (měly) vyvolat dojem, že jak společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., tak společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". nárok žalobců odškodnit nechce a zákonné pojišťovny odpovědnosti zaměstnavatelů samy nic řešit nebudou (nemůžou). Stále zbývalo pět měsíců k uplatnění nároku žalobců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byl výrok I. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný, když vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně jeho nákladové části, která odpovídají výsledku sporu, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na body 47. a 48. odůvodnění rozsudku okresního soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. O náhradě nákladů účastníků za odvolací řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a proto jí byly přiznány požadované náklady řízení představující paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 350 Kč za tři úkony (sepis vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast u jednání) dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), písm. b) písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. á 450 Kč s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2015 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Žalobci byli zavázáni zaplatit náklady odvolacího řízení ve lhůtě dle § 211 ve spojení s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Jeseníku dne 31. 10. 2022 se žalobci domáhali, aby byla původně žalovanému – , právnická osoba, . uložena povinnost zaplatit žalobcům a), b), a c) společně a nerozdílně částku ve výši 1 600 000 Kč, když tento návrh odůvodnili tím, že právní předchůdce žalobců byl zaměstnancem obchodní společnosti , právnická osoba, ., (IČO , Anonymizováno, ) od 1. 7. 1968 do 17. 12. 1999, přičemž za trvání jeho pracovního poměru u něj byla dne 6. 12. 1990 hlášena nemoc z povolání silikóza prostá s tím, že zodpovědným zaměstnavatelem je jmenovaná společnost, přičemž žalobci jako pozůstalí po poškozeném uplatňují jeho dosud neuspokojené nároky z titulu náhrady škody vzniklé nemocí z povolání v podobě nového ohodnocení bolesti ve výši 400 bodů a nového ztížení společenského uplatnění ve výši 6 000 bodů dle doložených lékařských posudků Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice , adresa,  ze dne 13. 4. 2017, celkem tedy 6 400 bodů po 250 Kč/bod, což představuje částku ve výši 1 600 000 Kč. Práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu právního předchůdce žalobců v průběhu trvání jeho pracovního poměru postupně přecházely z Československého kamenoprůmyslu, oborové ředitelství na , právnická osoba, , národní podnik, , právnická osoba, , národní podnik, , právnická osoba, , , právnická osoba, . až na nyní žalovanou společnost , právnická osoba, . V rámci insolvenčního řízení došlo na základě smlouvy o koupi závodu ze dne 26. 1. 2016 ke zpeněžení majetkové podstaty společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO,  jedinou smlouvou, proto se právní nástupcem této společnosti stal nabyvatel, tj. společnost , jméno FO,  a.s., IČO , IČO, , která ke dni 27. 1. 2016 změnila obchodní firmu na , právnická osoba, . a ke dni 1. 10. 2019 na , právnická osoba, . Na základě projektu přeměn ze dne 24. 7. 2019, založeného ve sbírce listin dne 29. 7. 2019, došlo k rozdělení společnosti , právnická osoba, . (IČO , IČO, ) a společnosti , právnická osoba, . (IČO , IČO, ). Odštěpená část obou společností se ke dni 1. 10. 2019 sloučila do nástupnické společnosti , Anonymizováno, . (IČO , IČO, ), která se ke dni 1. 10. 2019 přejmenovala (opět!) na společnost , právnická osoba, . (IČO , IČO, ). Zbývající část původní rozdělované společnosti , právnická osoba, . (IČO , IČO, ) byla ke dni 1. 10. 2019 přejmenována na společnost , Jméno advokáta B,  reality a.s., která se dne 16. 12. 2020 přejmenovala na společnost , právnická osoba, ., a zbývající část společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, ., která se dne 9. 12. 2020 přejmenovala na společnost , právnická osoba,  Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2024 č.j. , insolvenční spisová značka, , které nabylo právní moci ve výroku I. dne 23. 8. 2024 a ve výroku II. dne 6. 8. 2024, byl konkurs prohlášený na majetek dlužnice , právnická osoba, ., IČO , IČO,  zrušen po splnění rozvrhového usnesení. Právní předchůdce žalobců předložil dle jeho domnění odpovědné společnosti , právnická osoba, . (IČO , IČO, ), předmětné lékařské posudky Fakultní nemocnice , adresa,  ze dne 13. 4. 2017 a uplatnil dosud neuspokojené nároky na náhradu za další bolest, která byla ohodnocena počtem 400 bodů, a náhradu za zhoršení ztížení společenského uplatnění, která byla ohodnocena počtem 6 000 bodů, tj. celkem 6 400 bodů, když žalobci poukazují na obsah přípisu obchodní společnosti , právnická osoba, . ze dne 7. 6. 2018 adresovaného pověřené soudní komisařce v řízení o pozůstalosti, jakož i na absenci jakékoliv (natož adekvátní) reakce této společnosti na žádost, následnou urgenci a předžalobní výzvu žalobců z let 2018 a 2019. Společnost , právnická osoba, . v žalobcích vyvolala přijetím žádosti o odškodnění a svou nečinností dojem, že likvidace uplatněných nároků je stále v řešení, že došlo jen ke změně právního zastoupení na straně zaměstnavatele a k postupnému předávání právní agendy nové advokátní kanceláři. Žalobci nebyli společností , právnická osoba, . nikdy (natož v přiměřené lhůtě) vyrozuměni o případném neuznání (odmítnutí) uplatněných nároků. Žalobci si právě s ohledem na nečinnost původního žalovaného dovolili dne 22. 10. 2019 oslovit písemnou žádostí o pomoc a informaci přímo obě v úvahu připadající pojišťovny zákonné odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo z nemoci z povolání, avšak v podstatě bezvýsledně, když po prvotní reakci již na další navazující dotazy ke stavu věci ani urgence (naposledy ze dne 14. 4. 2020) ani , právnická osoba,  nijak nereagovala. Žalobci následně uplatnili své nároky proti dle jejich názoru pasivně legitimované společnosti , právnická osoba, . žalobou ze dne 14. 4. 2020, která byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v , adresa,  ze dne 13. 7. 2023, č.j. 4 C 52/2020-162. Tato společnost , právnická osoba, . již na počátku tohoto řízení v rámci vyjádření k žalobě dne 27. 7. 2020 uvedla, že nedošlo k přechodu práv a povinností týkajících se bývalého zaměstnance společnosti , právnická osoba, . na žalovaného, nicméně podle jí prezentovaného názoru měla být zřejmě pasivně legitimovaná společnost , Jméno advokáta B,  reality, a.s. (nyní , právnická osoba, .), když bylo odkazováno na skutečnosti podávající se z projektu přeměn ze dne 24. 7. 2019. Nedostatek pasivní věcné legitimace původně žalované společnosti , právnická osoba, . (IČO , IČO, ) vyšel poprvé najevo až v návaznosti na kasační zásah odvolacího Krajského soudu v Ostravě, který svým usnesením procesní povahy ze dne 16. 12. 2020, č.j. 16 Co 207/2020-50, nepřipustil, aby do řízení jako další účastník na straně žalované přistoupila společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Námitku promlčení žalovaných nároků proto žalobci považují jednak za nedůvodnou, neboť dle jejich názoru ke dni podání žaloby neuplynula subjektivní promlčecí lhůta, jednak za rozpornou s dobrými mravy, neboť jsou přesvědčeni, že za shora popsané situace by zánik nároku na plnění v důsledku případného uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jimi uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo případně včas neuplatnili.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok je promlčen, nárok byl navíc již odškodněn předchozím zaměstnavatelem, nárok není žalovatelný pro dědice zemřelého poškozeného.3. Okresní soud v Jeseníku jako soud prvního stupně rozsudkem, identifikovaným v záhlaví, Návrh, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 1 600 000 Kč, zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobcům, resp. jejich právnímu předchůdci bylo dlouhodobě známo, že právní předchůdce žalobců trpí nemocí z povolání, nicméně nemoc a zdravotní stav právního předchůdce žalobců se zhoršil. Nejpozději v den vyhotovení lékařského posudku, tedy 13. 4. 2017, bylo známo, že došlo k újmě (bolest a ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání) a kdo za ni odpovídá (zaměstnavatel). O tom, že právní předchůdce žalobců utrpěl zdravotní újmu, se musel tento dozvědět z lékařského posudku (zprávy) ze dne 13. 4. 2017, kterým byla nově oceněna bolest a ztížení společenského uplatnění právního předchůdce žalobců, zpráva i uvádí, že příčinou je právě silikóza. Právnímu předchůdci žalobců pak bylo dlouhodobě známo, že za jeho nemoc z povolání odpovídá jeho zaměstnavatel, byl si vědom, kdo jej zaměstnával. Promlčecí lhůta ve smyslu § 609 a 619 občanského zákoníku tedy počala běžet v první den, kdy se právní předchůdce mohl domáhat svého práva, tedy dne 13. 4. 2017. Dle § 605 odst. 2 občanského zákoníku konec lhůty určené podle let (tedy i lhůty promlčecí) připadá na den, jenž se svým označením shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá, promlčecí lhůta tedy uplynula 13. 4. 2020, dnem 14. 4. 2020 je právo právního předchůdce žalobců promlčeno. Žalobci v řízení namítli rozpor námitky promlčení s dobrými mravy. Právní předchůdce žalobců již nejméně od roku 1990 měl povědomí o tom, že trpí nemocí z povolání a že za ni odpovídá zaměstnavatel, právní předchůdce žalobců dokonce obdržel za svou nemoc z povolání určitou náhradu, musel tedy vědět, kdo je osobou odpovědnou k náhradě škody. Nejinak tomu muselo být 13. 4. 2017, pro právního předchůdce žalobců tehdy nemohlo být překvapivé, kdo mu odpovídá za škodu (vždy je to zaměstnavatel). Překvapivé mohlo být jen nástupnictví zaměstnavatele. Na vyřešení této otázky měl právní předchůdce žalobců, posléze žalobci, 3 roky trvání promlčecí lhůty, i tak první žalobu v této věci podali žalobci jednak proti žalovanému bez pasivní legitimace a za druhé, po uplynutí promlčecí lhůty (řízení před Okresním soudem v Jeseníku, sp. zn. 4 C 52/2020). První, byť neúspěšnou, žalobu podali žalobci dne 14. 4. 2020. Již tedy při podání první žaloby byl nárok žalobců promlčen a jako takový v zásadě nemohl být přiznán, bez ohledu na to, kdy a jak se poté žalobci „dozvídali“ o tom, kdo je nástupcem zaměstnavatele právního předchůdce žalobců. Žalobci podle soudu významně otáleli s podáním žaloby a na vyřešení otázky pasivní legitimace měli dobu tří let, i tak tuto otázku včas nevyřešili, nynější řízení však bylo zahájeno až návrhem doručeným soudu dne 31. 10. 2022. Uvádí-li žalobci, že svůj nárok řešili se společností , právnická osoba, ., nebo s kýmkoliv jiným, a tato společnost (nebo kdokoliv jiný) v nich svým jednáním vyvolala dojem, že hodlá jejich nároky uspokojit, nebo se tím alespoň zabývá, pak taková skutečnost není rozhodná pro posouzení nemravnosti námitky promlčení. Jednání třetích osob na základě omylu žalobců v tom, koho mají vyzvat k plnění, totiž není přičitatelné žalovanému (ani jeho předchůdcům). Stejně tak není rozhodné, že žalovaní vyzývali v úvahu připadající pojišťovny zákonného pojištění zaměstnanců, není totiž jejích povinností žalobcům poradit, kdo nese odpovědnost za újmu na zdraví konkrétního zaměstnance, i kdyby takovou povinnost měly, nebo dokonce měly samy povinnost k náhradě, jejich pasivita není dostatečným důvodem pro konstatování nemravnosti námitky promlčení, v opačném případě by námitka promlčení nebyla přípustná skoro nikdy, když samým důvodem toho, proč někdo uplatňuje právo u soudu, je právě pasivita dlužníka. K tvrzeně nepřiměřeně tvrdému postihu práv žalobců při konstatování promlčení soud uvádí, že žalobci nevymezili konkrétní okolnosti, pro které by mělo docházet k nepřiměřenosti a tento argument uvedli jedinou větou, obecně každé konstatování promlčení je tvrdým postihem, když se soudně uplatnitelný nárok stává pouhou nevymahatelnou naturální obligací. Žalobci nevymezili konkrétní skutkové okolnosti nad rámec toho, co by soud již nevypořádal výše, které by mohly odůvodnit tvrzenou nepřiměřenost, ani výše uvedené okolnosti, kterým soud nadto jednotlivě nepřisvědčil, ve svém souhrnu neodůvodňují konstatování nepřiměřenosti zakládající rozpor s dobrými mravy. Proto tedy žalobou uplatněný nárok žalobců na zaplacení částky celkem ve výši 1 600 000 Kč nebyl dle okresního soudu důvodný, protože byl promlčen a nešlo se jím zabývat tedy věcně.4. Proti uvedenému rozsudku podali žalobci odvolání. V odvolání uvedli, že důvodem, proč žalobci vyčkávali s podáním této žaloby, nebyla snad liknavost, nýbrž jejich přesvědčení, že předmětný nárok bude společností , právnická osoba, . nakonec řádně uspokojen, když nic nenasvědčovalo (a to ani její předprocesní postoj k uplatněným nárokům) nedostatku pasivní legitimace tehdejšího domněle odpovědného subjektu. Institut promlčení slouží právní jistotě a ochraně dlužníka před starými nároky, ale jeho uplatnění musí být vyvažováno principy spravedlnosti a předvídatelnosti práva. V případě dědiců zemřelého zaměstnance by vznesení námitky podkopalo legitimní očekávání dědiců, že zděděný nárok bude chráněn, zejména když poškozený nemohl sám nárok soudně uplatnit kvůli objektivním překážkám (dlouhodobé zdravotní komplikace z nemoci z povolání). Soudy přitom v obdobných případech (např. týkajících se rodinných vztahů nebo dominantní pozice státu) shledávají námitku promlčení jako zneužití práva, pokud vede k nespravedlivému postižení slabší strany. Analogicky zde platí, že vztah mezi zaměstnavatelem, potažmo pojistitelem a dědici (jako nástupci poškozeného) má prvky nerovnováhy a vznesení námitky se jeví jako šikanózní a v rozporu s mravními normami společnosti. Shrnuto, vznesení námitky promlčení proti dědicům v tomto případě představuje zneužití práva, které je v rozporu s dobrými mravy, protože ignoruje kompenzační účel nároku, nezavinění dědiců na uplynutí promlčecí doby a nese též riziko neoprávněného prospěchu škůdce (jeho nástupce) ze smrti poškozeného. Soudy by proto měly takovou námitku odmítnout, aby zajistily spravedlivost a soulad s principy právního státu. Žalobci nárok uplatnili se zpožděním nikoliv pro svou liknavost či nedbalost, nýbrž jednak pro úmrtí poškozeného, ale zejména pro zřejmou složitost právní problematiky hmotněprávního nástupnictví na straně povinných subjektů. Žalobci jako dědici měli reálně ztíženou možnost zjistit osobu skutečně odpovědného subjektu v době, kdy promlčecí lhůta ještě běžela. Žalobci v tomto směru bezpochyby učinili vše, co bylo v jejich silách, kdy jsou nuceni opětovně poukázat na zjevně obstrukční postoj společnosti , právnická osoba, , prvotní právní názor samotného insolvenčního správce společnosti , právnická osoba, ., jakož i postoj žalované pojišťovny, u níž se ještě před uplynutím promlčecí doby písemně dotazovali a zjišťovali aktuální stav likvidace nároků jejich zemřelého předchůdce (a která tak byla o předmětných nárocích včas žalobci zpravena). Konečně ani okresní soud se – při vší úctě k němu – v otázce pasivní legitimace v dané věci v případě první žaloby též ne zcela přesně orientoval. Žalobci tedy žádají odvolací soud o poskytnutí spravedlivé ochrany před případnou ztrátou jejich nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby, když jako dědici měli reálně ztíženou možnost zjistit osobu odpovědného subjektu v době, kdy promlčecí lhůta ještě běžela, a tyto důvody lze považovat za objektivní (zejména složité nástupnictví zaměstnavatele a přechod odpovědnosti na pojistitele). Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Žalovaná k odvolání žalobců uvedla, že okresní soud rozhodl správně a že zde není důvod pro to, aby byl jeho rozsudek revidován. V daném případě není vznesení námitky promlčení určitě v rozporu s dobrými mravy. Ani žalovaná neevidovala až do května roku 2022 jakoukoliv žádost o odškodnění či jakékoliv podklady k řešení předmětné nemoci z povolání, a ani po nahlášení tohoto zde neměla žádné podklady pro to, aby mohla řádně posoudit tento nárok. Okresní soud rozhodl v dané věci správně a správně aplikoval i institut promlčení. Žalovaná nikterak nezavinila promlčení daného nároku, nehledě na to, že tento ani není oprávněn z jiných důvodů dále uvedených. Navíc žaloba v nyní vedené věci mohla být podána již dříve, s ohledem na vývoj v situaci řešení dané nemoci z povolání v jiných řízeních. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že daný nárok je promlčen, ať jsou zde právní důvody pro jeho vznik jakékoliv. S ohledem na výše uvedené, má žalovaná za to, že rozsudek okresního soudu by měl být potvrzen a odvolání zamítnuto a přiznány náklady odvolacího řízení.6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalobců proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 14.-27. a shrnutá v bodech 28.-32. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná a úplná přejímá – ostatně těžiště tohoto sporu nespočívá v rovině skutkové, nýbrž v rovině právního posouzení.8. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat podle § 269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce) a podle § 605 a násl., § 609 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), kdy odvolací soud se ztotožňuje, vyjma níže uvedeného, s právními závěry okresního soudu, jak jsou popsaná odůvodnění napadeného rozsudku, která byla reprodukována shora, a pro stručnost na ně odkazuje.9. Předně je třeba uvést, že mezi účastníky nebylo sporné, že nárok žalobců uplatněný v tomto řízení je promlčen, sporným zůstalo, zda vznesená námitka promlčení je či není v rozporu s dobrými mravy.10. Otázkou, kdy je vznesená námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy, se opakovaně zabýval Ústavní soud, kdy v nálezu ze dne 1. 6. 2021 sp. zn. III. ÚS 3358/20 setrval na závěru, že Promlčení je zákonným institutem přispívajícím k jistotě v právních vztazích a jeho namítnutí dobrým mravům zásadně neodporuje. Výjimkou jsou situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by zánik nároku byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.11. Jak správně uvedl okresní soud, žalobcům, resp. jejich právnímu předchůdci, bylo dlouhodobě známo, že právní předchůdce žalobců trpí nemocí z povolání, nicméně nemoc a zdravotní stav právního předchůdce žalobců se zhoršil. Nejpozději v den vyhotovení lékařského posudku, kterým byla nově oceněna bolest a ztížení společenského uplatnění, tedy 13. 4. 2017, se musel právní předchůdce žalobců dozvědět, že došlo k další újmě (bolest a ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání, neboť posudek uvádí, že příčinou je právě silikóza) a kdo za ni odpovídá (zaměstnavatel), což mu bylo dlouhodobě známo, když za jeho nemoc z povolání již byl v minulosti odškodněn. Promlčecí lhůta ve smyslu § 609 a 619 o. z. tedy počala běžet v první den, kdy se právní předchůdce mohl domáhat svého práva, tedy dne 13. 4. 2017. Podle § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty určené podle let (tedy i lhůty promlčecí) připadá na den, jenž se svým označením shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá, promlčecí lhůta tedy uplynula 14. 4. 2020 s ohledem na § 607 o. z., protože poslední den lhůty (13. 4. 2020) připadl na neděli a posledním dnem lhůty se stal pracovní den nejblíže následující, tj. 14. 4. 2020, a proto dnem 15. 4. 2020 bylo právo právního předchůdce žalobců promlčeno (zde tedy odvolací soud koriguje závěry okresního soudu). Právní předchůdce žalobců dne 24. 7. 2017 zemřel, avšak žalobci z dědického řízení po právním předchůdci, které skončilo 1. 8. 2018, věděli, že je zde neuspokojený nárok právního předchůdce žalobců z titulu odškodnění (bolest a ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání). Žalobci tedy měli více než 1,5 roku, aby uplatnili své nároky (nároky právního předchůdce žalobců za bolest a ztížení společenského uplatnění z titulu nemoci z povolání). Skutečnost, že podali žalobu až poslední den lhůty (14. 4. 2020), navíc vůči nesprávnému nástupci zaměstnavatele právního předchůdce žalobců (, právnická osoba, .), tak jde k jejich tíži a nemůžou se domáhat námitky, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť marné uplynutí promlčecí lhůty zavinili.12. Pokud žalobci odkazují na obsah přípisu obchodní společnosti , právnická osoba, . ze dne 7. 6. 2018 adresovaného pověřené soudní komisařce v řízení o pozůstalosti, jakož i na absenci jakékoliv (natož adekvátní) reakce této společnosti na žádost, následnou urgenci a předžalobní výzvu žalobců z let 2018 a 2019 s tím, že společnost , právnická osoba, . tak v žalobcích vyvolala přijetím žádosti o odškodnění a svou nečinností dojem, že likvidace uplatněných nároků je stále v řešení, že došlo jen ke změně právního zastoupení na straně zaměstnavatele a k postupnému předávání právní agendy nové advokátní kanceláři s tímto odvolací soud shodně s okresním soudem nesouhlasí. Jednak jednání či nejednání společnosti , právnická osoba, . nelze přičítat k tíži žalované (, Jméno žalované, .) ani původní žalované (, právnická osoba, .), neboť se jedná o jiné (samostatné) společnosti. A jednak jednání či nejednání společnosti , právnická osoba, . by i tak nenaplnilo závěr, že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka (žalobců). Přípis společnosti , právnická osoba, . ze dne 7. 6. 2018 ani následná nečinnost, přes urgence ze dne 5. 10. 2018 a 5. 11. 2018, nemohla u žalobců objektivně vyvolat dojem, že likvidace uplatněných nároků je stále v řešení, že došlo jen ke změně právního zastoupení na straně zaměstnavatele a k postupnému předávání právní agendy nové advokátní kanceláři, tedy, že nárok bude odškodněn. Právě naopak, výše uvedené, objektivně u žalobců musely (měly) vyvolat dojem, že společnost , právnická osoba, . nárok žalobců odškodnit nechce. Stále zbýval více než jeden rok k uplatnění nároku žalobců.13. Žalobci sice vyzvali původního (a správného) žalovaného společnost , právnická osoba, . dne 22. 9. 2019, kdy s ohledem na jeho nečinnost dne 22. 10. 2019 oslovili písemnou žádostí o pomoc a informaci přímo obě v úvahu připadající pojišťovny zákonné odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo z nemoci z povolání, avšak nynější žalovaná (, právnická osoba,  a.s.) sdělila 7. 11. 2019, že společnost , právnická osoba, . neoznámila vznik pojistné události. Výše uvedené, objektivně u žalobců musely (měly) vyvolat dojem, že jak společnost , právnická osoba, ., tak společnost , právnická osoba, . nárok žalobců odškodnit nechce a zákonné pojišťovny odpovědnosti zaměstnavatelů samy nic řešit nebudou (nemůžou). Stále zbývalo pět měsíců k uplatnění nároku žalobců.14. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byl výrok I. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný, když vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně jeho nákladové části, která odpovídají výsledku sporu, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na body 47. a 48. odůvodnění rozsudku okresního soudu.15. O náhradě nákladů účastníků za odvolací řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a proto jí byly přiznány požadované náklady řízení představující paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 350 Kč za tři úkony (sepis vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast u jednání) dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), písm. b) písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. á 450 Kč s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2015 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Žalobci byli zavázáni zaplatit náklady odvolacího řízení ve lhůtě dle § 211 ve spojení s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:16.Co.55.2026.1","publishedAt":"2026-10-01","decisionAt":"2026-06-03","caseNumber":{"senate":16,"registry":"Co","index":55,"year":2026,"pageNumber":217},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Zubek","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o 1 600 000 Kč","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":220,"year":2022,"pageNumber":198},"affectedDate":"2025-12-11","courtCode":"OSJE","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"10","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"206","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"211","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"269","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"605","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"609","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["LHUTY","PRACOVNI_POMER","DOKAZOVANI","JISTOTA","KONKURS","PRACOVNEPRAVNI_VZTAHY","NAHRADA_NAKLADU","POZUSTALOST","INSOLVENCNI_SPRAVCE","ZTIZENI_SPOLECENSKEHO_UPLATNENI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","KOUPE","PASIVNI_LEGITIMACE","NEMOC_Z_POVOLANI","SMLOUVA_O_KOUPI_ZAVODU","MAJETEK"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}