{"uuid":"6d48a83d-f25c-4e8b-b945-092ed63a598a","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Čurdy a soudců JUDr. Gabriely Kučerové a Mgr. Vladimíra Sommera ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"navrhovatelky: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatelky","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození navrhovatelky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa navrhovatelky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za účasti vedlejšího účastníka: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození účastníka","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa účastníka","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelkou a vedlejším účastníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28, k odvolání navrhovatelky a vedlejšího účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 9. 2025, č. j. 19 Nc 201/2023-113","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením ve výroku I. zamítl žalobu pro zmatečnost a ve výroku II. rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalobou pro zmatečnost se navrhovatelka a vedlejší účastník domáhali zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28. Připomněl, že usnesením ze dne 14. 2. 2025, č. j. 19 Nc 201/2023-78, byl navrhovatelce a vedlejšímu účastníku ustanoven zástupce v osobě advokátky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky B","anonStyle":"ANON"},{"text":", prostřednictvím které navrhovatelka a vedlejší účastník namítli, že jim v průběhu řízení byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, když v souvislosti s odvoláním proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 12. 2023, č. j. 19 Nc 201/2023-21, kterým byl odmítnut jejich návrh na nařízení předběžného opatření, požádali o ustanovení zástupce, avšak odvolací soud se touto žádostí nezabýval. Dále namítli, že pokud odvolání ve vztahu k navrhovatelce bylo odmítnuto z důvodu opožděnosti, pak mohlo být použito institutu prominutí zmeškání lhůty. Pochybnosti dále vyjádřili ve vztahu k závěru o tom, že nemohlo být jejich návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno. Pochybení dále spatřují již v rozhodnutí soudu prvního stupně, byť byla odvolacím soudem zčásti zhojena, konkrétně v tom, že ač byl návrh podán navrhovatelkou a vedlejším účastníkem, soud prvního stupně rozhodl pouze ve vztahu k navrhovatelce a vedlejšího účastníka opominul ve svém rozhodnutí uvést. Vrchní soud v Praze pak tento nedostatek sice zčásti zhojil, nicméně podle vedlejšího účastníka tím nebylo zhojeno pochybení soudu prvního stupně, který nejen že vedlejšímu účastníkovi rozhodnutí nedoručoval, ale především jej jako účastníka v rozhodnutí ani neuvedl. Poukázali dále na to, že jim odvolací soud přisvědčil v tom, že jejich návrh na nařízení předběžného opatření je dostatečně určitý potud, že je z něj zřejmé, čeho se návrhem domáhají a kdo je odpůrcem. Pokud ale odvolací soud uvedl, že nedostatečná je „identifikace nemovitostí způsobená neuvedením obce a katastrálního území, ve kterém se nemovitosti nacházejí, což vnáší do vymezení účastníků pochybnosti, na jejichž odstranění ze strany navrhovatelky je namístě již bezvýhradně trvat“, pak má navrhovatelka a vedlejší účastník za to, že i tuto pochybnost bylo možné zhojit, když navíc je z návrhu na nařízení předběžného opatření zřejmé, o jaké konkrétní nemovitosti, na jakém konkrétním listu vlastnictví, z něhož jsou veškeré potřebné informace zjistitelné, se jedná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně věc projednal podle § 229 odst. 3, § 234 odst. 1 a § 235a odst. 1, 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a po připomenutí, že žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, dovodil, že žaloba byla podána včas a osobami oprávněnými k jejímu podání a je přípustná. Poukázal dále na to, že ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. se odnětím možnosti jednat před soudem rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, přičemž o zmatečnost jde, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv také při rozhodování. Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoliv vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. Výklad podávaný soudní praxí je jednotný i v tom, že není rozhodné, zda účastníku řízení byla odňata možnost jednat před soudem v odvolacím řízení nebo v řízení před soudem prvního stupně. Zmatečností trpí rozhodnutí odvolacího soudu také tehdy, byla-li účastníku odňata možnost jednat před soudem prvního stupně a odvolací soud nezjednal nápravu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Uvedl dále, že pokud navrhovatelka spolu s vedlejším účastníkem jako důvod zmatečnosti uvádějí, že nebylo v rámci odvolacího řízení rozhodnuto o jejich žádosti o ustanovení zástupce, která byla obsažena v podaném odvolání, pak podle soudu prvního stupně sice odvolací soud pochybil, nicméně tímto pochybením nemohlo dojít k odnětí možnosti jednat před soudem, a tedy ke znemožnění realizace procesních práv, která účastníkům občanský soudní řád dává, když odvolací soud rozhodoval v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. bez nařízení jednání. Podle soudu prvního stupně nedošlo k dotčení reálné možnosti ochrany jejich práv ve vztahu k nařízení předběžného opatření při reflektování účelu předběžného opatření a skutečnosti, že soudní řízení o návrhu na předběžné opatření neposkytuje časový prostor k odstranění vad návrhu (viz § 75a o. s. ř.). Pokud dále navrhovatelka a vedlejší účastník namítli, že soud prvního stupně rozhodl pouze ve vztahu k navrhovatelce a vedlejšího účastníka opominul ve svém rozhodnutí uvést, s vedlejším účastníkem nejednal, což odvolací soud napravil, nelze dospět k závěru, že odvolací soud nezjednal nápravu (tedy že vedlejší účastník byl zkrácen na svých procesních právech). Bylo-li odvolacím soudem odvolání navrhovatelky odmítnuto pro opožděnost, pak z odvolání navrhovatelky ani z obsahu spisu nevyplývá, že by navrhovatelka podala návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, přičemž § 58 odst. 1 o. s. ř. výslovně předpokládá podání takového návrhu, a to ve stanovené lhůtě 15 dnů po odpadnutí překážky. Dalšími odvolacími námitkami navrhovatelky a vedlejšího účastníka se již soud prvního stupně nezabýval, neboť je měl za irelevantní s tím, že se týkají věcné správnosti rozhodnutí, avšak věcný přezkum správnosti rozhodnutí v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost není možný. Žalobu pro zmatečnost proto neshledal důvodnou a zamítl ji. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že navrhovatelka s vedlejším účastníkem nebyli v řízení o žalobě pro zmatečnost úspěšní, přičemž nebyla označena strana žalovaná, které by případně měli náklady řízení hradit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Usnesení napadli odvoláním navrhovatelka a vedlejší účastník odvoláním a namítli, že soud prvního stupně nepřihlédl k jim tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem o. s. ř., a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedli, že žalobou pro zmatečnost se snaží domoci zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28, a tím i zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 12. 2023, č. j. 19 Nc 201/2023-21, jejichž meritem je spornost vlastnického práva k nemovitostem v uvedených rozhodnutích označených, a to v návaznosti na jiná předchozí či souběžně vedená řízení. Jsou přesvědčeni, že předmětná věc je pouhým řetězením věcí předchozích a v žalobě pro zmatečnost spatřují jedinou možnost, jak všechna předchozí a souběžně vedená řízení, prvotně dědické řízení vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 18 D 85/2002, týkající se nemovitostí, jejichž vlastníkem by měla být navrhovatelka, zvrátit. Rozvedli, že navrhovatelka je poškozena špatným dědickým rozhodnutím, následným zmatečným procesem pod sp. zn. 10 C 187/2011 a 14 lety, ve kterých se obecné soudy nedokážou vypořádat s procesními pochybeními a generují další špatná rozhodnutí ve zmatečných procesech. Jedním z významných zmatečných procesů v řadě je podle nich insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSPL 56 1NS 15876/2017, které soud v napadeném usnesení cituje). Podle odvolatelů je v důsledku pochybení soudu s nemovitostmi navrhovatelky 14 let manipulováno, navrhovatelka je s rodinou dehonestována, nemovitosti jsou napadány dražebními jednáními, vystaveny dalším útokům, chátrání, jsou zmatečně přepisovány spornými vlastníky, kteří s nimi dále manipulují. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalobě pro zmatečnost vyhověl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení tomuto rozhodnutí předcházející dle § 212 a § 212a odst. 2, 3 a 5 o. s. ř. (aniž nařídil jednání, když odvolatelé souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání – srov. v § 214 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 229 odst. 1 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 229 odst. 3 věta prvá o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Předmětem přezkumu odvolacího soudu bylo rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým zamítl žalobu navrhovatelky a vedlejšího účastníka pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28. Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze bylo odmítnuto odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 12. 2023, č. j. 19 Nc 201/2023-21, jako opožděné a k odvolání vedlejšího účastníka bylo toto usnesení potvrzeno. Citovaným usnesením soudu prvního stupně byl pro vady odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se navrhovatelka domáhala, aby bylo deklarováno, že vlastnické právo zapsané ve prospěch nynějšího vlastníka konkrétně označených nemovitostí je sporné, a aby byla v katastru nemovitostí vyznačena odpovídající poznámka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Jak přiléhavě připomněl již soud prvního stupně, odnětím možnosti jednat před soudem ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (například právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy vyjadřovat se k provedeným důkazům apod.). O zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv při rozhodování soudu (blíže srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2752/2013, ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1732/2014 a ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002). Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoliv vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolatelé spatřovali důvod zmatečnosti především v tom, že Vrchní soud v Praze nerozhodl o jejich žádosti o ustanovení zástupce obsažené v odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu na předběžné opatření. V tomto ohledu soud prvního stupně správně dovodil, že o řádně uplatněné žádosti o ustanovení zástupce má soud rozhodnout (srov. § 30 o. s. ř.). Samotné nerozhodnutí o takové žádosti však (jak rovněž správně dovodil soud prvního stupně) bez dalšího neznamená, že účastníkovi byla odňata možnost jednat před soudem. Takový následek by mohl nastat pouze tehdy, kdyby byly splněny zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce a současně kdyby neustanovení zástupce účastníku konkrétně zabránilo v uplatnění procesního práva, které mohlo být pro výsledek řízení významné. V tomto případě však navrhovatelka a vedlejší účastník v původním odvolání ani v žalobě pro zmatečnost netvrdili a nedoložili okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a nezbytnost ustanovení zástupce právě v tomto řízení, ani neoznačili konkrétní procesní úkon, který by při zastoupení advokátem mohli vykonat a který by s ohledem na povahu řízení mohl vést k jinému rozhodnutí. Zde je třeba připomenout, že původní řízení se týkalo návrhu na nařízení předběžného opatření. Zákon v § 75a o. s. ř. stanoví zvláštní režim pro vadný, nesrozumitelný nebo neurčitý návrh na předběžné opatření: nelze-li pro jeho vady pokračovat v řízení, předseda senátu jej odmítne; § 43 o. s. ř. se nepoužije. Soud tak nebyl povinen, ale ani oprávněn postupovat cestou výzvy k odstranění vad. Účast právního zástupce proto nemohla založit nárok navrhovatelky a vedlejšího účastníka na dodatečnou výzvu k doplnění původního návrhu. Odvolací soud navíc o odvolání proti usnesení o předběžném opatření nemusel nařizovat jednání, jak plyne z § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Z okolnosti, že odvolací soud rozhodl bez jednání, proto nelze dovodit omezení procesních práv navrhovatelky a vedlejšího účastníka. Jestliže tito dále namítají, že návrh na předběžné opatření mohl být s pomocí zástupce doplněn zejména o přesnější označení odpůrce či nemovitostí, přehlížejí právě zvláštní režim § 75a o. s. ř. Odnětí možnosti jednat před soudem nelze dovodit ani z toho, že odvolací soud nevyhověl jejich věcným výhradám proti závěru o vadnosti původního návrhu. Tyto výhrady směřují proti správnosti právního posouzení, nikoli proti procesnímu postupu znemožňujícímu účastníkům realizaci procesních práv. Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně, že ve vztahu k navrhovatelce nelze zmatečnost spatřovat v odmítnutí jejího odvolání pro opožděnost. Prominutí zmeškání lhůty podle § 58 odst. 1 o. s. ř. předpokládá samostatný návrh podaný do patnácti dnů po odpadnutí překážky, uvedení omluvitelného důvodu zmeškání a spojení návrhu se zmeškaným úkonem. Z ničeho neplyne, že by navrhovatelka takový návrh podala. Odmítnutí jejího odvolání jako opožděného proto nelze bez dalšího označit za důsledek odnětí možnosti jednat před soudem. Relevantní nejsou ani námitky týkající se toho, že soud prvního stupně původně neoznačil vedlejšího účastníka ve svém usnesení, když odvolací soud s vedlejším účastníkem jako s odvolatelem jednal a jeho odvolání věcně projednal. Jestliže odvolací soud vyšel z toho, že vedlejšímu účastníkovi rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo řádně doručeno, a proto jeho odvolání nemohlo být opožděné, nedostatek předchozího postupu soudu prvního stupně byl v odvolacím řízení napraven.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud nepřihlédl k tvrzením a listinám odvolatelů, které se vztahují k pozdějším stavebním povolením, údajným zásahům do plynovodu, stavební činnosti, novým zápisům v katastru nemovitostí, trestním oznámením ani k dřívějším dědickým, insolvenčním a jiným civilním řízením. Tyto okolnosti nejsou způsobilé prokázat, že v původním odvolacím řízení nastala zmatečnostní vada. Nadto se zčásti týkají skutkových dějů nastalých až po vydání žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. V řízení o žalobě pro zmatečnost nelze rozhodovat ani o nově formulovaném požadavku na pozastavení stavebních povolení, zastavení stavebních prací nebo odstranění staveb. Takový požadavek není předmětem tohoto řízení a svým skutkovým základem ani obsahem nenavazuje na původní návrh na nařízení předběžného opatření.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Nelze přisvědčit ani výtce, že soud prvního stupně opominul předložené listinné důkazy. Soud je povinen posoudit důkazy významné pro rozhodné skutečnosti. Listiny předložené odvolateli k vlastnickým poměrům, stavebním povolením a bezpečnostním rizikům však nemají vztah k rozhodné otázce, tj. zda byla navrhovatelce a vedlejšímu účastníkovi nesprávným postupem soudu v původním řízení odňata možnost jednat před soudem. Jejich neprovedení, popřípadě jejich nerozebírání v odůvodnění, proto nemohlo mít za následek nesprávnost napadeného rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Pokud tedy soud prvního stupně dovodil, že žaloba pro zmatečnost není důvodná, je tento jeho závěr správný. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že účastníky řízení jsou pouze v odvolacím řízení neúspěšní odvolatelé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením ve výroku I. zamítl žalobu pro zmatečnost a ve výroku II. rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalobou pro zmatečnost se navrhovatelka a vedlejší účastník domáhali zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28. Připomněl, že usnesením ze dne 14. 2. 2025, č. j. 19 Nc 201/2023-78, byl navrhovatelce a vedlejšímu účastníku ustanoven zástupce v osobě advokátky , Jméno advokátky B, , prostřednictvím které navrhovatelka a vedlejší účastník namítli, že jim v průběhu řízení byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, když v souvislosti s odvoláním proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 12. 2023, č. j. 19 Nc 201/2023-21, kterým byl odmítnut jejich návrh na nařízení předběžného opatření, požádali o ustanovení zástupce, avšak odvolací soud se touto žádostí nezabýval. Dále namítli, že pokud odvolání ve vztahu k navrhovatelce bylo odmítnuto z důvodu opožděnosti, pak mohlo být použito institutu prominutí zmeškání lhůty. Pochybnosti dále vyjádřili ve vztahu k závěru o tom, že nemohlo být jejich návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno. Pochybení dále spatřují již v rozhodnutí soudu prvního stupně, byť byla odvolacím soudem zčásti zhojena, konkrétně v tom, že ač byl návrh podán navrhovatelkou a vedlejším účastníkem, soud prvního stupně rozhodl pouze ve vztahu k navrhovatelce a vedlejšího účastníka opominul ve svém rozhodnutí uvést. Vrchní soud v Praze pak tento nedostatek sice zčásti zhojil, nicméně podle vedlejšího účastníka tím nebylo zhojeno pochybení soudu prvního stupně, který nejen že vedlejšímu účastníkovi rozhodnutí nedoručoval, ale především jej jako účastníka v rozhodnutí ani neuvedl. Poukázali dále na to, že jim odvolací soud přisvědčil v tom, že jejich návrh na nařízení předběžného opatření je dostatečně určitý potud, že je z něj zřejmé, čeho se návrhem domáhají a kdo je odpůrcem. Pokud ale odvolací soud uvedl, že nedostatečná je „identifikace nemovitostí způsobená neuvedením obce a katastrálního území, ve kterém se nemovitosti nacházejí, což vnáší do vymezení účastníků pochybnosti, na jejichž odstranění ze strany navrhovatelky je namístě již bezvýhradně trvat“, pak má navrhovatelka a vedlejší účastník za to, že i tuto pochybnost bylo možné zhojit, když navíc je z návrhu na nařízení předběžného opatření zřejmé, o jaké konkrétní nemovitosti, na jakém konkrétním listu vlastnictví, z něhož jsou veškeré potřebné informace zjistitelné, se jedná.3. Soud prvního stupně věc projednal podle § 229 odst. 3, § 234 odst. 1 a § 235a odst. 1, 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a po připomenutí, že žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, dovodil, že žaloba byla podána včas a osobami oprávněnými k jejímu podání a je přípustná. Poukázal dále na to, že ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. se odnětím možnosti jednat před soudem rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, přičemž o zmatečnost jde, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv také při rozhodování. Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoliv vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. Výklad podávaný soudní praxí je jednotný i v tom, že není rozhodné, zda účastníku řízení byla odňata možnost jednat před soudem v odvolacím řízení nebo v řízení před soudem prvního stupně. Zmatečností trpí rozhodnutí odvolacího soudu také tehdy, byla-li účastníku odňata možnost jednat před soudem prvního stupně a odvolací soud nezjednal nápravu.4. Uvedl dále, že pokud navrhovatelka spolu s vedlejším účastníkem jako důvod zmatečnosti uvádějí, že nebylo v rámci odvolacího řízení rozhodnuto o jejich žádosti o ustanovení zástupce, která byla obsažena v podaném odvolání, pak podle soudu prvního stupně sice odvolací soud pochybil, nicméně tímto pochybením nemohlo dojít k odnětí možnosti jednat před soudem, a tedy ke znemožnění realizace procesních práv, která účastníkům občanský soudní řád dává, když odvolací soud rozhodoval v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. bez nařízení jednání. Podle soudu prvního stupně nedošlo k dotčení reálné možnosti ochrany jejich práv ve vztahu k nařízení předběžného opatření při reflektování účelu předběžného opatření a skutečnosti, že soudní řízení o návrhu na předběžné opatření neposkytuje časový prostor k odstranění vad návrhu (viz § 75a o. s. ř.). Pokud dále navrhovatelka a vedlejší účastník namítli, že soud prvního stupně rozhodl pouze ve vztahu k navrhovatelce a vedlejšího účastníka opominul ve svém rozhodnutí uvést, s vedlejším účastníkem nejednal, což odvolací soud napravil, nelze dospět k závěru, že odvolací soud nezjednal nápravu (tedy že vedlejší účastník byl zkrácen na svých procesních právech). Bylo-li odvolacím soudem odvolání navrhovatelky odmítnuto pro opožděnost, pak z odvolání navrhovatelky ani z obsahu spisu nevyplývá, že by navrhovatelka podala návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, přičemž § 58 odst. 1 o. s. ř. výslovně předpokládá podání takového návrhu, a to ve stanovené lhůtě 15 dnů po odpadnutí překážky. Dalšími odvolacími námitkami navrhovatelky a vedlejšího účastníka se již soud prvního stupně nezabýval, neboť je měl za irelevantní s tím, že se týkají věcné správnosti rozhodnutí, avšak věcný přezkum správnosti rozhodnutí v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost není možný. Žalobu pro zmatečnost proto neshledal důvodnou a zamítl ji. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že navrhovatelka s vedlejším účastníkem nebyli v řízení o žalobě pro zmatečnost úspěšní, přičemž nebyla označena strana žalovaná, které by případně měli náklady řízení hradit.5. Usnesení napadli odvoláním navrhovatelka a vedlejší účastník odvoláním a namítli, že soud prvního stupně nepřihlédl k jim tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem o. s. ř., a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedli, že žalobou pro zmatečnost se snaží domoci zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28, a tím i zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 12. 2023, č. j. 19 Nc 201/2023-21, jejichž meritem je spornost vlastnického práva k nemovitostem v uvedených rozhodnutích označených, a to v návaznosti na jiná předchozí či souběžně vedená řízení. Jsou přesvědčeni, že předmětná věc je pouhým řetězením věcí předchozích a v žalobě pro zmatečnost spatřují jedinou možnost, jak všechna předchozí a souběžně vedená řízení, prvotně dědické řízení vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 18 D 85/2002, týkající se nemovitostí, jejichž vlastníkem by měla být navrhovatelka, zvrátit. Rozvedli, že navrhovatelka je poškozena špatným dědickým rozhodnutím, následným zmatečným procesem pod sp. zn. 10 C 187/2011 a 14 lety, ve kterých se obecné soudy nedokážou vypořádat s procesními pochybeními a generují další špatná rozhodnutí ve zmatečných procesech. Jedním z významných zmatečných procesů v řadě je podle nich insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSPL 56 1NS 15876/2017, které soud v napadeném usnesení cituje). Podle odvolatelů je v důsledku pochybení soudu s nemovitostmi navrhovatelky 14 let manipulováno, navrhovatelka je s rodinou dehonestována, nemovitosti jsou napadány dražebními jednáními, vystaveny dalším útokům, chátrání, jsou zmatečně přepisovány spornými vlastníky, kteří s nimi dále manipulují. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalobě pro zmatečnost vyhověl.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení tomuto rozhodnutí předcházející dle § 212 a § 212a odst. 2, 3 a 5 o. s. ř. (aniž nařídil jednání, když odvolatelé souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání – srov. v § 214 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 229 odst. 1 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.8. Podle § 229 odst. 3 věta prvá o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.9. Předmětem přezkumu odvolacího soudu bylo rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým zamítl žalobu navrhovatelky a vedlejšího účastníka pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28. Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze bylo odmítnuto odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 12. 2023, č. j. 19 Nc 201/2023-21, jako opožděné a k odvolání vedlejšího účastníka bylo toto usnesení potvrzeno. Citovaným usnesením soudu prvního stupně byl pro vady odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se navrhovatelka domáhala, aby bylo deklarováno, že vlastnické právo zapsané ve prospěch nynějšího vlastníka konkrétně označených nemovitostí je sporné, a aby byla v katastru nemovitostí vyznačena odpovídající poznámka.10. Jak přiléhavě připomněl již soud prvního stupně, odnětím možnosti jednat před soudem ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (například právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy vyjadřovat se k provedeným důkazům apod.). O zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv při rozhodování soudu (blíže srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2752/2013, ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1732/2014 a ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002). Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoliv vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit.11. Odvolatelé spatřovali důvod zmatečnosti především v tom, že Vrchní soud v Praze nerozhodl o jejich žádosti o ustanovení zástupce obsažené v odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu na předběžné opatření. V tomto ohledu soud prvního stupně správně dovodil, že o řádně uplatněné žádosti o ustanovení zástupce má soud rozhodnout (srov. § 30 o. s. ř.). Samotné nerozhodnutí o takové žádosti však (jak rovněž správně dovodil soud prvního stupně) bez dalšího neznamená, že účastníkovi byla odňata možnost jednat před soudem. Takový následek by mohl nastat pouze tehdy, kdyby byly splněny zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce a současně kdyby neustanovení zástupce účastníku konkrétně zabránilo v uplatnění procesního práva, které mohlo být pro výsledek řízení významné. V tomto případě však navrhovatelka a vedlejší účastník v původním odvolání ani v žalobě pro zmatečnost netvrdili a nedoložili okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a nezbytnost ustanovení zástupce právě v tomto řízení, ani neoznačili konkrétní procesní úkon, který by při zastoupení advokátem mohli vykonat a který by s ohledem na povahu řízení mohl vést k jinému rozhodnutí. Zde je třeba připomenout, že původní řízení se týkalo návrhu na nařízení předběžného opatření. Zákon v § 75a o. s. ř. stanoví zvláštní režim pro vadný, nesrozumitelný nebo neurčitý návrh na předběžné opatření: nelze-li pro jeho vady pokračovat v řízení, předseda senátu jej odmítne; § 43 o. s. ř. se nepoužije. Soud tak nebyl povinen, ale ani oprávněn postupovat cestou výzvy k odstranění vad. Účast právního zástupce proto nemohla založit nárok navrhovatelky a vedlejšího účastníka na dodatečnou výzvu k doplnění původního návrhu. Odvolací soud navíc o odvolání proti usnesení o předběžném opatření nemusel nařizovat jednání, jak plyne z § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Z okolnosti, že odvolací soud rozhodl bez jednání, proto nelze dovodit omezení procesních práv navrhovatelky a vedlejšího účastníka. Jestliže tito dále namítají, že návrh na předběžné opatření mohl být s pomocí zástupce doplněn zejména o přesnější označení odpůrce či nemovitostí, přehlížejí právě zvláštní režim § 75a o. s. ř. Odnětí možnosti jednat před soudem nelze dovodit ani z toho, že odvolací soud nevyhověl jejich věcným výhradám proti závěru o vadnosti původního návrhu. Tyto výhrady směřují proti správnosti právního posouzení, nikoli proti procesnímu postupu znemožňujícímu účastníkům realizaci procesních práv. Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně, že ve vztahu k navrhovatelce nelze zmatečnost spatřovat v odmítnutí jejího odvolání pro opožděnost. Prominutí zmeškání lhůty podle § 58 odst. 1 o. s. ř. předpokládá samostatný návrh podaný do patnácti dnů po odpadnutí překážky, uvedení omluvitelného důvodu zmeškání a spojení návrhu se zmeškaným úkonem. Z ničeho neplyne, že by navrhovatelka takový návrh podala. Odmítnutí jejího odvolání jako opožděného proto nelze bez dalšího označit za důsledek odnětí možnosti jednat před soudem. Relevantní nejsou ani námitky týkající se toho, že soud prvního stupně původně neoznačil vedlejšího účastníka ve svém usnesení, když odvolací soud s vedlejším účastníkem jako s odvolatelem jednal a jeho odvolání věcně projednal. Jestliže odvolací soud vyšel z toho, že vedlejšímu účastníkovi rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo řádně doručeno, a proto jeho odvolání nemohlo být opožděné, nedostatek předchozího postupu soudu prvního stupně byl v odvolacím řízení napraven.12. Odvolací soud nepřihlédl k tvrzením a listinám odvolatelů, které se vztahují k pozdějším stavebním povolením, údajným zásahům do plynovodu, stavební činnosti, novým zápisům v katastru nemovitostí, trestním oznámením ani k dřívějším dědickým, insolvenčním a jiným civilním řízením. Tyto okolnosti nejsou způsobilé prokázat, že v původním odvolacím řízení nastala zmatečnostní vada. Nadto se zčásti týkají skutkových dějů nastalých až po vydání žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. V řízení o žalobě pro zmatečnost nelze rozhodovat ani o nově formulovaném požadavku na pozastavení stavebních povolení, zastavení stavebních prací nebo odstranění staveb. Takový požadavek není předmětem tohoto řízení a svým skutkovým základem ani obsahem nenavazuje na původní návrh na nařízení předběžného opatření.13. Nelze přisvědčit ani výtce, že soud prvního stupně opominul předložené listinné důkazy. Soud je povinen posoudit důkazy významné pro rozhodné skutečnosti. Listiny předložené odvolateli k vlastnickým poměrům, stavebním povolením a bezpečnostním rizikům však nemají vztah k rozhodné otázce, tj. zda byla navrhovatelce a vedlejšímu účastníkovi nesprávným postupem soudu v původním řízení odňata možnost jednat před soudem. Jejich neprovedení, popřípadě jejich nerozebírání v odůvodnění, proto nemohlo mít za následek nesprávnost napadeného rozhodnutí.14. Pokud tedy soud prvního stupně dovodil, že žaloba pro zmatečnost není důvodná, je tento jeho závěr správný. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že účastníky řízení jsou pouze v odvolacím řízení neúspěšní odvolatelé.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:3.Co.57.2025.1","publishedAt":"2026-11-12","decisionAt":"2026-07-28","caseNumber":{"senate":3,"registry":"Co","index":57,"year":2025,"pageNumber":147},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiří","lastName":"Čurda","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelkou a vedlejším účastníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2024, č. j. 2 Co 10/2024-28, k odvolání navrhovatelky a vedlejšího účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 9. 2025, č. j. 19 Nc 201/2023-113","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"30","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"43","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"58","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"175","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"214","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"229","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","LHUTY","NAHRADA_NAKLADU","VEDLEJSI_UCASTNIK","DEDICKE_RIZENI","PREDBEZNA_OPATRENI","USTANOVENY_ZASTUPCE","NASLEDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}