{"uuid":"6d668e74-f739-449c-89d2-1f41bd430bd2","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 18 065,59 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 400 Kč, zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 16 046,57 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 364,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 046,57 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,60 % ročně z částky 13 182,18 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 400 Kč, zastavuje.II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 16 046,57 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 364,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 046,57 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,60 % ročně z částky 13 182,18 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se obrátila dne 29. 10. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 3. 2. 2025 a 12. 6. 2025, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 065,59 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a. s., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":") uzavřela se žalovanou dne 9. 8. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 10,60 % ročně, dalšími poplatky dle sazebníku a s pojištěním v pevně stanovených měsíčních splátkách ve výši 620,90 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění celého zůstatku úvěru i s příslušenstvím dne 25. 9. 2023 a současně vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy vycházela z informací získaných od žalované v žádosti o úvěr. Zároveň právní předchůdkyně žalobkyně vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech žalované. Získané informace ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména nahlédnutím do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR, a také zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Žalobkyně porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalované s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky žalované stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů, kterou poměřila výdajovou stránkou, jejíž výši ověřila z interních a externích zdrojů. Konkrétně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu žalované ve výši 15 829 Kč, interních splátek ve výši 9 018,81 Kč, externích splátek ve výši 0 Kč. Měsíční příjem domácnosti měl činit 50 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je zaměstnána ode dne 1. 7. 2019 na dobu neurčitou jako dělnice u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s. r. o., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů. Na základě jednotlivých ověřovacích úkonů a výpočtů došla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že je možné žalované úvěr poskytnout. Žalovaná uhradila do postoupení pohledávky pouze částku 32 502,78 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 21. 6. 2024 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovanou částku tvoří dlužná jistina ve výši 15 201,20 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 2 864,39 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 425,57 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 703 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 065,59 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 10,6 % ročně z částky 15 201,20 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Usnesením zdejšího soudu č. j. 12 C 3/2025-94 ze dne 21. 2. 2025 bylo řízení částečně zastaveno, co do částky 2 700 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby uhradila (dne 12. 12. 2024 a 9. 1. 2025) částku celkem ve výši 2 700 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne 2. 6. 2025 svůj návrh částečně zpět, a to co do částky ve výši 2 400 Kč s ohledem na to, že žalovaná po podání žaloby dne 11. 2. 2025 uhradila částku ve výši 1 200 Kč a dne 11. 3. 2025 částku 1 200 Kč. Žalobkyně tyto platby započetla na úrok kapitalizovaný ke dni platby dne 11. 2. 2025 ve výši 263,38 Kč a na jistinu ve výši 936,62 Kč a dále na úrok kapitalizovaný ke dni platby dne 11. 3. 2025 ve výši 117,60 Kč a na jistinu ve výši 1 082,40 Kč. Předmětem řízení bude nadále nárok na zaplacení 16 046,57 Kč spolu s úrokem z prodlení do 11. 3. 2025 v kapitalizované výši 3 364,21 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 046,57 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z úvěru ve výši 10,60 % ročně od 12. 3. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 9. 8. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - Expres půjčka, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 10,60 % ročně a sjednanými poplatky v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 620,90 Kč (včetně úhrady pojištění ve výši 56 Kč měsíčně). RPSN bylo sjednáno ve výši 11,13 %. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve prospěch běžného účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to z úvěrového účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž na tento účet měl být úvěr formou zápočtu z uvedeného běžného účtu splácen /viz smlouva o úvěru na č. l. 9-12 spisu, všeobecné produktové podmínky v systému ISAS, všeobecné obchodní podmínky v systému ISAS a sazebník poplatků v systému ISAS, formulář pro standardní informace včetně sdělení pojmů na č. l. 86-88 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti žalované v souladu s platnými schvalovacími strategiemi právní předchůdkyně žalobkyně, vycházela z informací poskytnutých žalovanou a kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích. K osobě žalované zjistila, že je vdaná, má středoškolské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů. Je zaměstnána ode dne 1. 7. 2019 na dobu neurčitou jako dělnice u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s. r. o., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" s čistým měsíčním příjmem 15 829 Kč, který ověřila z běžného účtu žalované. Měsíční příjem domácnosti činil 50 000 Kč. Na straně výdajů právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila existující interní splátky ve výši 9 018,81 Kč, výši externích splátek 0 Kč, podíl na nákladech na bydlení 31,66 % vycházeje z výše normativních nákladů na bydlení a částku životního minima /viz vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 82-83 spisu, údaje k žadateli na č. l. 85 spisu/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne 9. 8. 2020 žalované na běžný účet částku ve výši 30 000 Kč. Na svůj dluh žalovaná uhradila celkem částku ve výši 32 502,78 Kč /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 14-48 spisu, platební historie na č. l. 89-91 spisu, tvrzení žalobkyně/. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila smluvené splátky úvěru, a to ani přes upomínání právní předchůdkyní žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila ke dni 25. 9. 2023 úvěr za splatný, což žalované sdělila dopisem ze dne 27. 9. 2023 /viz upomínky na č. l. 92-93 spisu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 13 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024, s účinností ke dni 21. 6. 2024 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh na č. l. 49-58 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 59 spisu, poštovní podací lístek na č. l. 60 spisu, výpis z obchodního rejstříku v systému ISAS/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 27. 9. 2024, předanou k odeslání téhož dne /viz předžalobní upomínka na č. l. 61-62 spisu, podací lístek na č. l. 63 spisu/.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud neshledal žalobu důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 9. 8. 2020 převodem na účet žalované částku 30 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v případě předmětné žádosti o úvěr zjistila příjem žalované ze zaměstnání, který údajně ověřila z běžného účtu žalované, soudu jej však nepředložila. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nijak neověřovala celkovou příjmovou situaci rodiny žalované, kdy žalovaná uvedla celkové příjmy domácnosti ve výši 50 000 Kč (kdy příjmy žalované uvedla pouze v částce 15 829 Kč) a zřejmě z této částky bylo při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházeno, příp. tato byla při zjišťování celkové majetkové situace žalované brána v potaz, a nejde o částku nijak zanedbatelnou. Právní předchůdkyně žalobkyně také žádným způsobem neověřila, avšak ani nezjišťovala, výdaje žalované. Dále nebylo zjišťováno, jaké jsou její skutečné výdaje na bydlení, na rodinu apod. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Soud samozřejmě nepožaduje, aby byly zjišťovány veškeré výdaje žalované, nicméně lze již požadovat minimálně ověření nákladů na bydlení (náklady za energie apod.). Ani tyto základní údaje však právní předchůdkyně žalobkyně od žalované nezjišťovala a nemohla tak mít o výdajové stránce žalované žádnou představu. V projednávané věci žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaná na splátky předchozího úvěru splácela celkem 9 018,81 Kč měsíčně. Za této situace tak měla právní předchůdkyně žalobkyně obezřetně posuzovat majetkovou situaci žalované, u níž bylo vzhledem k předchozím úvěrům možno pochybovat o tom, že je její finanční situace zcela bezproblémová. Pro úplnost soud konstatuje, že skutečnost, že žalovaná splátky předmětného úvěru po určitou dobu hradila, sama o sobě neprokazuje, že byla schopna úvěr splácet, když není zřejmé, z jakých prostředků byl předmětný úvěr splácen (zda se nejednalo o prostředky získané na základě jiných spotřebitelských úvěrů, zápůjček apod.). Žalobkyně tedy soudu nepředložila žádné listiny k ověřování příjmové a výdajové stránky žalované, není tedy patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně tak neučinila ani po výzvě soudu a ani poté, co byla při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvána k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované nelze uzavřít, že by se ze strany žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která ze zákaznické karty vyplývala, skutečně jednalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně vyplacením neplatně sjednaného úvěru k bezdůvodnému obohacení, a proto byla žalovaná povinna takové obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z obsahu spisu vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 32 502,78 Kč a vyplacena jí byla částka celkem ve výši 30 000 Kč. Žalovaná tak veškeré bezdůvodné obohacení již žalobkyni před podáním žaloby a před výzvou žalované k úhradě dluhu vrátila, a proto byla žaloba soudem posouzena jako zcela nedůvodná a jako taková byla zamítnuta (výrok I. tohoto rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly (II. tohoto rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se obrátila dne 29. 10. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 3. 2. 2025 a 12. 6. 2025, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 065,59 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno,  , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , a. s., IČO , IČO, ) uzavřela se žalovanou dne 9. 8. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 10,60 % ročně, dalšími poplatky dle sazebníku a s pojištěním v pevně stanovených měsíčních splátkách ve výši 620,90 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění celého zůstatku úvěru i s příslušenstvím dne 25. 9. 2023 a současně vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy vycházela z informací získaných od žalované v žádosti o úvěr. Zároveň právní předchůdkyně žalobkyně vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech žalované. Získané informace ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména nahlédnutím do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR, a také zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Žalobkyně porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalované s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky žalované stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů, kterou poměřila výdajovou stránkou, jejíž výši ověřila z interních a externích zdrojů. Konkrétně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu žalované ve výši 15 829 Kč, interních splátek ve výši 9 018,81 Kč, externích splátek ve výši 0 Kč. Měsíční příjem domácnosti měl činit 50 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je zaměstnána ode dne 1. 7. 2019 na dobu neurčitou jako dělnice u společnosti , Anonymizováno,  s. r. o., IČO , IČO, , je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů. Na základě jednotlivých ověřovacích úkonů a výpočtů došla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že je možné žalované úvěr poskytnout. Žalovaná uhradila do postoupení pohledávky pouze částku 32 502,78 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 21. 6. 2024 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovanou částku tvoří dlužná jistina ve výši 15 201,20 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 2 864,39 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 425,57 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 703 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 065,59 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 10,6 % ročně z částky 15 201,20 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Usnesením zdejšího soudu č. j. 12 C 3/2025-94 ze dne 21. 2. 2025 bylo řízení částečně zastaveno, co do částky 2 700 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby uhradila (dne 12. 12. 2024 a 9. 1. 2025) částku celkem ve výši 2 700 Kč.3. Dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne 2. 6. 2025 svůj návrh částečně zpět, a to co do částky ve výši 2 400 Kč s ohledem na to, že žalovaná po podání žaloby dne 11. 2. 2025 uhradila částku ve výši 1 200 Kč a dne 11. 3. 2025 částku 1 200 Kč. Žalobkyně tyto platby započetla na úrok kapitalizovaný ke dni platby dne 11. 2. 2025 ve výši 263,38 Kč a na jistinu ve výši 936,62 Kč a dále na úrok kapitalizovaný ke dni platby dne 11. 3. 2025 ve výši 117,60 Kč a na jistinu ve výši 1 082,40 Kč. Předmětem řízení bude nadále nárok na zaplacení 16 046,57 Kč spolu s úrokem z prodlení do 11. 3. 2025 v kapitalizované výši 3 364,21 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 046,57 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z úvěru ve výši 10,60 % ročně od 12. 3. 2025 do zaplacení.4. Soud zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).5. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.6. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 9. 8. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - Expres půjčka, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 10,60 % ročně a sjednanými poplatky v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 620,90 Kč (včetně úhrady pojištění ve výši 56 Kč měsíčně). RPSN bylo sjednáno ve výši 11,13 %. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, , a to z úvěrového účtu č. , č. účtu, , přičemž na tento účet měl být úvěr formou zápočtu z uvedeného běžného účtu splácen /viz smlouva o úvěru na č. l. 9-12 spisu, všeobecné produktové podmínky v systému ISAS, všeobecné obchodní podmínky v systému ISAS a sazebník poplatků v systému ISAS, formulář pro standardní informace včetně sdělení pojmů na č. l. 86-88 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti žalované v souladu s platnými schvalovacími strategiemi právní předchůdkyně žalobkyně, vycházela z informací poskytnutých žalovanou a kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích. K osobě žalované zjistila, že je vdaná, má středoškolské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů. Je zaměstnána ode dne 1. 7. 2019 na dobu neurčitou jako dělnice u společnosti , Anonymizováno,  s. r. o., IČO , IČO,  s čistým měsíčním příjmem 15 829 Kč, který ověřila z běžného účtu žalované. Měsíční příjem domácnosti činil 50 000 Kč. Na straně výdajů právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila existující interní splátky ve výši 9 018,81 Kč, výši externích splátek 0 Kč, podíl na nákladech na bydlení 31,66 % vycházeje z výše normativních nákladů na bydlení a částku životního minima /viz vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 82-83 spisu, údaje k žadateli na č. l. 85 spisu/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne 9. 8. 2020 žalované na běžný účet částku ve výši 30 000 Kč. Na svůj dluh žalovaná uhradila celkem částku ve výši 32 502,78 Kč /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 14-48 spisu, platební historie na č. l. 89-91 spisu, tvrzení žalobkyně/. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila smluvené splátky úvěru, a to ani přes upomínání právní předchůdkyní žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila ke dni 25. 9. 2023 úvěr za splatný, což žalované sdělila dopisem ze dne 27. 9. 2023 /viz upomínky na č. l. 92-93 spisu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 13 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2024, s účinností ke dni 21. 6. 2024 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh na č. l. 49-58 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 59 spisu, poštovní podací lístek na č. l. 60 spisu, výpis z obchodního rejstříku v systému ISAS/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 27. 9. 2024, předanou k odeslání téhož dne /viz předžalobní upomínka na č. l. 61-62 spisu, podací lístek na č. l. 63 spisu/.8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud neshledal žalobu důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 9. 8. 2020 převodem na účet žalované částku 30 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v případě předmětné žádosti o úvěr zjistila příjem žalované ze zaměstnání, který údajně ověřila z běžného účtu žalované, soudu jej však nepředložila. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nijak neověřovala celkovou příjmovou situaci rodiny žalované, kdy žalovaná uvedla celkové příjmy domácnosti ve výši 50 000 Kč (kdy příjmy žalované uvedla pouze v částce 15 829 Kč) a zřejmě z této částky bylo při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházeno, příp. tato byla při zjišťování celkové majetkové situace žalované brána v potaz, a nejde o částku nijak zanedbatelnou. Právní předchůdkyně žalobkyně také žádným způsobem neověřila, avšak ani nezjišťovala, výdaje žalované. Dále nebylo zjišťováno, jaké jsou její skutečné výdaje na bydlení, na rodinu apod. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Soud samozřejmě nepožaduje, aby byly zjišťovány veškeré výdaje žalované, nicméně lze již požadovat minimálně ověření nákladů na bydlení (náklady za energie apod.). Ani tyto základní údaje však právní předchůdkyně žalobkyně od žalované nezjišťovala a nemohla tak mít o výdajové stránce žalované žádnou představu. V projednávané věci žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaná na splátky předchozího úvěru splácela celkem 9 018,81 Kč měsíčně. Za této situace tak měla právní předchůdkyně žalobkyně obezřetně posuzovat majetkovou situaci žalované, u níž bylo vzhledem k předchozím úvěrům možno pochybovat o tom, že je její finanční situace zcela bezproblémová. Pro úplnost soud konstatuje, že skutečnost, že žalovaná splátky předmětného úvěru po určitou dobu hradila, sama o sobě neprokazuje, že byla schopna úvěr splácet, když není zřejmé, z jakých prostředků byl předmětný úvěr splácen (zda se nejednalo o prostředky získané na základě jiných spotřebitelských úvěrů, zápůjček apod.). Žalobkyně tedy soudu nepředložila žádné listiny k ověřování příjmové a výdajové stránky žalované, není tedy patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně tak neučinila ani po výzvě soudu a ani poté, co byla při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvána k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK).19. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované nelze uzavřít, že by se ze strany žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která ze zákaznické karty vyplývala, skutečně jednalo.20. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).21. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.22. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně vyplacením neplatně sjednaného úvěru k bezdůvodnému obohacení, a proto byla žalovaná povinna takové obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z obsahu spisu vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 32 502,78 Kč a vyplacena jí byla částka celkem ve výši 30 000 Kč. Žalovaná tak veškeré bezdůvodné obohacení již žalobkyni před podáním žaloby a před výzvou žalované k úhradě dluhu vrátila, a proto byla žaloba soudem posouzena jako zcela nedůvodná a jako taková byla zamítnuta (výrok I. tohoto rozsudku).23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly (II. tohoto rozsudku).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSME:2025:12.C.3.2025.1","publishedAt":"2025-12-10","decisionAt":"2025-08-19","caseNumber":{"senate":12,"registry":"C","index":3,"year":2025,"pageNumber":128},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Daniela","lastName":"Kulíková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSME","caseResultType":["ZAMITNUTI","ZASTAVENI","VYHOVENI"],"caseSubject":"o 18 065,59 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"96","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU","NAKLADY_RIZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}