{"uuid":"6df83de5-bb2a-451a-ad48-c471fb7a6eb8","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená opatrovníkem městem Bruntál sídlem Nádražní 994/20, 792 01 Bruntál zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení vlastnictví","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 24. července 2025, č. j. 8 C 199/2024-112,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I až IV potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku V mění takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále 100 % náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně. Výše náhrady nákladů řízení a podmínky splatnosti budou stanoveny samostatným usnesením okresního soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále 100 % náhrady nákladů odvolacího řízení spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně. Výše náhrady nákladů řízení a podmínky splatnosti budou stanoveny samostatným usnesením okresního soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na soudním poplatku za žalobu částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I až IV potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku V mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále 100 % náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně. Výše náhrady nákladů řízení a podmínky splatnosti budou stanoveny samostatným usnesením okresního soudu.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále 100 % náhrady nákladů odvolacího řízení spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně. Výše náhrady nákladů řízení a podmínky splatnosti budou stanoveny samostatným usnesením okresního soudu.V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na soudním poplatku za žalobu částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne 23. 10. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude určeno její vlastnické právo k nemovitostem. Svou žalobu odůvodnila tím, že byla rozsudkem Okresního soudu v Bruntále č. j. 0 Nc 2508/2023-103 ze dne 3. 9. 2024, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2024, omezena na dobu 5 let od právní moci rozsudku ve svéprávnosti tak, že kromě běžných záležitostí každodenního života není způsobilá činit žádná další právní jednání a soud pro všechna další právní jednání jmenoval žalobkyni opatrovníkem město ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Zároveň udělil opatrovnický soud jmenovanému opatrovníkovi oprávnění/pokyn podat za žalobkyni k soudu žalobu na určení vlastnického práva. Dále uvedla, že veškeré předmětné nemovité věci původně nabyla do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále v řízení o pozůstalosti po své matce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. 26. 4. 1956, zemřelé dne 21. 3. 2021, které bylo skončeno usnesením vydaným dne 23. 11. 2021 pod č. j. 22 D 497/2021-92. Veškeré uvedené nemovité věci pak byly převedeny z majetku žalobkyně darovacími smlouvami, a to na babičku žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a na tetu žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" (na žalovanou). V době podání žaloby byly veškeré nemovitosti v katastru nemovitostí zapsány na žalovanou jako výlučnou vlastnici, když ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dané nemovitosti převedla na žalovanou (na svou dceru). Co se týká naléhavého právního zájmu, ten žalobkyně spatřuje v tom, že bez rozhodnutí soudu není možné obnovit stav před vkladem předmětných darovacích smluv a nelze jinak zajistit změnu zápisu v katastru nemovitostí. Žalobkyně tvrdila, že její právní jednání spočívající v uzavření všech daných darovacích smluv (ze dne 17. 1. 2022, ze dne 29. 3. 2022 a ze dne 19. 10. 2022) jsou neplatná, neboť v době jejich uzavření trpěla vrozenou trvalou duševní poruchou – mentální retardací, o čemž svědčí vypracovaný znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl vypracován pro potřeby trestního řízení. Poukazovala na to, že ze závěrů znaleckého posudku plyne, že žalobkyně se nedokáže orientovat v ekonomických záležitostech a domyslet důsledky vlastnických práv. Současně žalobkyně tvrdila, že bezúplatný převod nemovitých věcí byl zcela v rozporu s jejími zájmy, kdy v jejich důsledku byla zbavena bez patřičného protiplnění jediného hodnotnějšího majetku, přičemž k tomuto jednání přistoupila na základě jednání žalované a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". V souvislosti s tímto jednáním žalobkyni přibyly zvýšené náklady spojené s nutností hradit nájemné za užívání darované bytové jednotky č. 1736/26 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – město. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení nemovitých věcí, avšak bezvýsledně. Žalobkyně současně poukazovala na to, že v době podání žaloby bylo u Policie ČR vedeno vyšetřování žalované pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Trestní řízení bylo vedeno také proti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", vůči které však bylo zastaveno s ohledem na její úmrtí. K naplnění skutkové podstaty pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu mělo dojít získáním předmětných nemovitostí žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s tím, že by žalobkyně nebyla v rozhodném období schopna dostatečně posoudit předmětné darovací smlouvy a jejich důsledky, když žalobkyni přitom bylo v této souvislosti poskytnuto velmi pečlivé vysvětlení jak důvodu, tak i důsledků těchto darovacích smluv. Žalovaná uvedla, že žalobkyně naprosto dostatečně vnímala a chápala veškeré podstatné aspekty uzavřených darovacích smluv, a to i přesto, že se v případě daných darovacích smluv jednalo o právní jednání, která měla více důvodů a které byly spojeny s řešením vztahů nejbližších rodinných příslušníků. Uvedla, že žalovaná je sestrou již zemřelé matky žalobkyně a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla babičkou žalobkyně, matkou žalované. Žalovaná uvedla, že předmětné darovací smlouvy byly uzavřeny mezi nejbližšími rodinnými příslušníky a ze své velké části byly projevem snahy o ochranu daného majetku před věřiteli žalobkyně a měly také zajistit faktickou možnost budoucího užívání tohoto majetku i ze strany samotné žalobkyně. Dále uvedla, že ze strany žalované a dalších s ní spojených osob byly v předcházejícím období hrazeny závazky žalobkyně v nikoli zanedbatelné výši, které přímo a zásadním způsobem ohrožovaly původní majetek žalobkyně, který byl vytvořen jejími právními předchůdci a na jehož vytvoření se žalobkyně ani z části nepodílela. Dané povinnosti, platební povinnosti spojené s vlastnictvím předmětných nemovitostí, žalobkyně nebyla objektivně schopna v celém rozsahu plnit. Žalovaná poukázala na skutečnost v tom smyslu, že ačkoli by měla být žalobkyně významně omezena v právním jednání, byla z její strany v minulosti provedena celá řada právních jednání, která nebyla z její strany až dosud jakkoli zpochybňována, např. smlouva o poskytování právních služeb s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a udělená plná moc.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Okresní soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsáno na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – město (výrok I.), určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" - byt, vymezené v budově č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytový dům na parcele č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s podílem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na společných částech domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a podílem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře 331 m2, zapsáno na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – město (výrok II.), určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" - byt, vymezené v budově č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytový dům na parcele č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s podílem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na společných částech domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a podílem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře 241 m2, zapsáno na na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – město (výrok III.), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV.) a rozhodl, že o odměně a hotových výdajích ustanovené zástupkyně žalobkyně a o povinnosti k úhradě vzniklých nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, po právní moci tohoto rozsudku (výrok V.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že zástupce žalované přímo do protokolu vznesl „námitku vedení řízení v této věci, když se domnívá, že v tomto okamžiku již řízení není vedeno nestranně a objektivně. Podává výslovně námitku podjatosti vůči předsedkyni zdejšího senátu s tím, že poukazuje na nezákonné ustanovení opatrovníka žalobkyni paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy nebyl opatrovník ustanoven v souladu s pořadníkem vedeným u okresního soudu. Dále žalující straně bylo v předcházejícím období vyhověno žádosti o odročení jednání a ke stejnému postupu na straně žalované nedošlo. S tím souvisí zejména žádost o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů právě v situaci, kdy se žalovaná nemohla účastnit dnešního jednání a kdy nebylo vyhověno její žádosti o odročení dnešního jednání“. V průběhu jednání byl v souladu s § 15a odst. 1 občanského soudního řádu poučen o tom, že účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců. Zástupce žalované byl bez námitek. Následně vznesl námitku vůči předsedkyni senátu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" při prvním jednání, které se ve věci konalo. Předsedkyně senátu námitku posoudila a dospěla k závěru, že není důvodná, a protože věc byla rozhodnuta na prvním jednání, nebylo jednání odročeno za účelem předložení nadřízenému soudu k rozhodnutí o uplatněné námitce podjatosti. Předsedkyně senátu předně konstatovala, že nemá žádný vztah vůči účastníkům řízení a ani k jejich právním zástupcům. Oba právní zástupce zná pouze z pracovního kontaktu a nemá s nimi žádné mimopracovní aktivity. Předsedkyně senátu nemá žádný zájem na projednávané věci. Zástupce žalované svou námitku při jednání rozšířil na „podjatost všech soudců OS v Bruntále“. Zástupce žalované vznesl uvedenou námitku, kdy poukázal na „z pohledu žalované nezákonné ustanovení opatrovníka žalobkyni“. Předsedkyně senátu k tomu uvedla, že neshledala na postupu vyšší soudní úřednice žádný nezákonný postup a považuje tuto námitku za nedůvodnou. Dále bylo namítnuto, že „žalující straně bylo v předcházejícím období vyhověno žádosti o odročení jednání, ke stejnému postupu na straně žalované však nedošlo, a to i přesto, že žalovaná sdělovala jasné a mimořádné okolnosti, které jí brání zúčastnit se jednání, s čímž souvisí žádost zástupce žalované o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, kdy se žalovaná nemohla účastnit dnešního jednání a nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání“. Co se týká důvodu neodročení jednání k žádosti žalované, tak o odročení jednání bylo žádáno z důvodu, „že v rámci jejího pobytu na rekreační chalupě na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":") ve vlastnictví druha žalované, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", došlo ve večerních hodinách dne 22. 7. 2025 k havárii systému vodoinstalace. Odstraňování této havárie se podařilo zajistit na den 23. 7. 2025 s tím, že provedení opravy a s tím souvisejících prací je předpokládáno v době ode dne 23. 7. až do 24. 7. 2025. Z uvedeného důvodu, a i s ohledem na svůj věk žalovaná není schopna dostavit k nařízenému jednání a žádá o odročení jednání na jiný termín. Žalovaná je připravena následně a po provedení předmětných prací soudu doložit potvrzení či vyúčtování provedených vodoinstalačních prací v daném termínu“. Předsedkyně senátu posoudila žádost zástupce žalované o odročení jednání jako nedůvodnou. Pro odročení nařízeného jednání nebyly žalovanou sděleny závažné (důležité) důvody. Odstraňování následků havárie na majetku druha žalované nelze považovat za závažné důvody, pro něž lze nařízené soudní jednání odročit. Samotný věk žalované nemůže být důvodem pro odročení jednání. Předsedkyně senátu také přihlédla ke skutečnosti, že žalovaná je zastoupena právním zástupcem, advokátem, který na své straně netvrdil žádné okolnosti, pro něž by se nemohl zúčastnit nařízeného jednání. Účast žalované na nařízeném jednání nutná nebyla, když žalovaná je zastoupena svým právním zástupcem, advokátem. Okresní soud nepovažoval účast žalované za nutnou na jednání, když původně žalovaná nebyla navržena k účastnickému výslechu. Zástupce žalované pak v průběhu jednání navrhl účastnický výslech žalované, avšak tento důkazní návrh byl soudem posouzen jako nedůvodný (viz dále). Co se týká předchozího odročení jednání k žádosti strany žalující (na což upozornil na jednání zástupce žalované), tak je nutno konstatovat, že v této věci bylo dříve odročeno jednání, a to jak pro řádné důvody na straně žalobkyně, tak také pro řádné důvody na straně žalované. První jednání v této věci bylo nařízeno referátem z 30. 1. 2025 na 20. 3. 2025. Zástupkyně žalobkyně obdržela předvolání dne 4. 2. 2025. Zástupce žalované obdržel předvolání dne 3. 2. 2025. Následně zástupkyně žalobkyně požádala žádostí doručenou soudu dne 6. 2. 2025 o odročení jednání z důvodu kolize nařízeného jednání s dříve nařízeným hlavním líčením vedené u Krajského soudu v Ostravě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o kolizi s jiným, dříve nařízeným jednáním u jiného soudu, posoudila předsedkyně senátu žádost jako důvodnou a jednání bylo odročeno dne 6. 2. 2025 na 10. 4. 2025. Zástupkyně žalobkyně obdržela předvolání dne 9. 2. 2025. Zástupce žalované obdržel předvolání dne 6. 2. 2025. Tři dny před nařízeným jednáním na 10. 4. 2025 zástupce žalované požádal o odročení jednání podáním doručeným okresnímu soudu dne 7. 4. 2025. Poukázal na to, že má kolizi s jiným dříve nařízeným jednáním u Okresního soudu v Bruntále. Uvedl, že toto jednání dříve nařízené již bylo nařízeno přímo u jednání dne 25. 11. 2024. Předsedkyně senátu posoudila tuto žádost jako důvodnou a jednání bylo k žádosti strany žalované odročeno na 5. 6. 2025. Předvolání bylo zástupkyni žalobkyně doručeno 9. 4. 2025 a zástupci žalované dne 8. 4. 2025. Čtyři dny před nařízeným jednáním požádala zástupkyně žalobkyně žádostí doručenou okresnímu soudu 1. 6. 2025 o odročení jednání z důvodu čerpání řádné dovolené v době od 5. 6. do 13. 6. 2025 a předložila příslušné cestovní dokumenty. Žádost o odročení jednání z důvodu čerpání řádné dovolené vyhodnotila předsedkyně senátu jako důvodnou a odročila jednání k žádosti strany žalující na 24. 7. 2025. Dva dny před nařízeným jednáním byla okresnímu soudu doručena žádost žalované, a to 22. 7. 2025 v pozdních večerních hodinách o odročení nařízeného jednání. Předsedkyně senátu dospěla k závěru, že tato žádost o odročení jednání není řádná a není důvodná. Je to žádost nedůvodná, když pobyt žalované na rekreační chalupě ve vlastnictví jejího druha a havárii systému vodoinstalace v souvislosti s věkem žalované nelze posoudit jako důvod pro odročení jednání, a to za situace, kdy zástupce žalované nemá kolizi s tímto jednáním a netvrdí nemožnost dostavení se na toto jednání. Předvolání k jednání bylo zástupci žalované řádně doručeno a lhůta zachována byla. Proto předsedkyně senátu posoudila žádost jako nedůvodnou a věc odročena nebyla. Dále zástupce žalované uvedl, že je předsedkyně senátu podjatá, když neodročila jednání k žádosti žalované a neposkytla lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů právě v této situaci. Předsedkyně senátu posoudila žádost zástupce žalované o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů a vyhodnotila tuto jako nedůvodnou, na to zástupce žalované uvedl, že pokud mu lhůta nebude poskytnuta, bude diktovat nejméně hodinu a také by chtěl situaci zkonzultovat se žalovanou, která není na jednání přítomna. Předsedkyně senátu přihlédla k tomu, že žalovaná obdržela žalobu již 7. 1. 2025 a od 14. 1. 2025 je zastoupena advokátem, a žalobkyně nová tvrzení neuvedla. Co se týká doplnění stanoviska žalované, s ohledem na jeho rozsah mohlo být a mělo být zasláno soudu s předstihem před nařízeným jednáním, včetně doplnění důkazních návrhů. Důvodem pro odročení jednání nemůže být pouze žádost účastníka o to, aby mohl sepsat své důkazy, pokud je právně zastoupen. V této souvislosti je třeba zdůraznit i skutečnost, že žalobkyně, vyjma žalobních tvrzení a důkazů, ve věci nic jiného neuvedla, tj. nebyl dán důvod vyjadřovat se k novým tvrzením žalobkyně. Proto nebylo důvodné žalované poskytnout lhůtu. Vzhledem k tomu, že nebyl dán důvod pro odročení jednání, a nebyl ani dán důvod pro poskytnutí lhůty straně žalované, okresní soud lhůtu neposkytl a jednání neodročil. Samotná neúčast žalované na nařízeném jednání nemohla zabránit zástupci žalované v doplnění tvrzení a důkazů (a ani nezabránila). Následně zástupce žalované do protokolu „navrhl podjatost všech soudců OS v Bruntále“ s tím, „že žaloba byla podána účelovým způsobem a opatrovnický soud ve věci v rozporu s předloženým znaleckým posudkem nesprávně rozhodl. Zástupce žalované uvedl, že opatrovnický soud v rozporu s předloženým znaleckým posudkem konstatoval, že došlo k poškození práv žalobkyně, aniž by o tom bylo vedeno dokazování. Proto uplatnil námitku nesprávnosti tohoto rozsudku a podjatost všech soudců v Bruntále, neboť se mohou cítit být vázáni tím pravomocným rozsudkem o omezení svéprávnosti žalobkyně ve vazbě na uzavření předmětných darovacích smluv a na to, že konkrétně žalovaná již není osobou, na kterou by se mohla žalobkyně po smrti své matky spolehnout“. Předsedkyně senátu konstatovala, že se cítí být vázána pravomocným opatrovnickým rozsudkem o omezení svéprávnosti žalobkyně. Pravomocný opatrovnický rozsudek nelze přezkoumávat s ohledem na správnost v daném vedeném řízení, když takový postup občanský soudní řád neumožňuje. Po právní stránce posuzoval okresní soud daný případ dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku s ohledem na data uzavření všech darovacích smluv. Dle ustanovení § 581 občanského zákoníku, který upravuje jednání ne plně svéprávné osoby, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Zletilá osoba je zásadně plně svéprávná a je způsobilá ke všem právním jednáním, s výjimkou těch, ve vztahu k nimž byla její svéprávnost omezena. K omezení svéprávnosti může dojít pouze rozhodnutím soudu a v soudem stanoveném rozsahu. Duševní porucha činící osobu neschopnou právně jednat může být trvalého nebo přechodného rázu. Rozhodující je, zda jednající trpěl duševní poruchou v okamžiku jím učiněného právního jednání. V daném řízení bylo prokázáno, že žalobkyně trpěla trvalou duševní poruchou, a to i v okamžiku jí učiněných předmětných právních jednání. Proto je v tomto případě nutno postupovat dle shora uvedeného citovaného ustanovení. Existence duševní poruchy v okamžiku právního jednání a její vliv na neschopnost právně jednat musí být bezpečně zjištěna, což vyžaduje znalecké posouzení (rozhodnutí NS 30 Cdo 850/2013). V daném případě pak byla existence duševní poruchy znalecky zjištěna. Jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou jednat, je absolutně neplatné pro rozpor s veřejným pořádkem (§ 588 občanského zákoníku). Není rozhodné, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala nebo nikoliv. Pokud tedy žalovaná tvrdí, že žalobkyni byly veškeré kroky srozumitelně vysvětlovány, tak to nemá na absolutní neplatnost daných právních úkonů vliv. S ohledem na výše uvedené dospěl okresní soud k závěru, že právní jednání žalobkyně, tj. uzavření předmětných darovacích smluv, bylo v době, kdy žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Proto soud v souladu s § 588 a § 581 občanského zákoníku dovodil absolutní neplatnost všech předmětných darovacích smluv. Ochrana nesvéprávného, resp. osoby jednající v duševní poruše spočívající v absolutní neplatnosti jejich právních jednání, ke kterým není způsobilá, je namístě tehdy, pokud je takové právní jednání této osobě v neprospěch (viz rozhodnutí OS Zlín (Rc) 38 C 40/2017), což je nutno aplikovat i na daný případ, když převod veškerého majetku na jiné osoby je v neprospěch žalobkyně jednající v duševní poruše. Je nutno konstatovat, že v době podpisu všech darovacích smluv byly rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobkyně pro duševní poruchu sníženy a nebyla schopna chápat důsledky uvedených právních jednání. Jednou ze základních podmínek platnosti právního jednání je skutečnost, že jednající osoba k tomu disponuje dostatečnou rozumovou a volní schopností, jinak musí být zákonem chráněna před rizikem právního styku. Je nutno poukázat na to, že darování je bezúplatným převodem majetkové hodnoty, a proto lze říci, že je zpravidla v neprospěch dárce jednajícího v duševní poruše, která ho činila k takovému jednání neschopným. Navíc je třeba připomenout, že žádná z darovacích smluv neobsahovala ujednání o zřízení bezplatného práva odpovídajícího služebnosti bydlení na dobu dožití dárkyně. Skutečnost, že původně plně svéprávná žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji v daný okamžik činila neschopnou právně jednat, byla v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností. Žalobkyně v době podpisu darovacích smluv nebyla omezena ve svéprávnosti, avšak nacházela se ve stavu trvalé duševní poruchy, pro kterou nebyla schopna právně jednat a posoudit následky svého jednání, tudíž její jednání je nutno posoudit jako absolutně neplatné. Okresní soud proto žalobě vyhověl, když shledal též naplnění naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem, neboť bez něho nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Dané právní jednání tak okresní soud posoudil jako absolutně neplatné, učiněné zjevně v duševní poruše ve smyslu § 581 věta druhá občanského zákoníku. V nyní projednávané věci osoba jednající v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat, uzavřela předmětné darovací smlouvy, jimiž darovala jiným osobám nemovitosti. Ze skutkových zjištění soudů přitom nevyplývá žádná okolnost svědčící o tom, že by účel a smysl pravidla zakládajícího neplatnost právního jednání podle § 581 věty druhé občanského zákoníku nebyl v tomto konkrétním případě naplněn, což by případně mohlo vést k jinému závěru než k závěru o absolutní neplatnosti takového jednání. Lze shrnout, že k neplatnosti právního jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, soud přihlédne zásadně i bez návrhu, neboť takové právní jednání je v rozporu se zákonem a zjevně narušuje veřejný pořádek (viz rozhodnutí NS ČR (Rc) 23 Cdo 3870/2023-309).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná odvolání. V odvolání znovu vznesla námitku podjatosti předsedkyně senátu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakož i všech soudců Okresního soudu v Bruntále. Okresní soud nekriticky přejal závěry znaleckého posudku na žalobkyni z trestního řízení, nezabýval se věcí ve všech souvislostech a neprovedl žalovanou navržené důkazy např. k prokázání skutečného duševního stavu žalobkyně. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a zaváže žalobkyni k zaplacení náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů nebo aby rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že je nedůvodné. Okresní soud provedl veškeré navržené a nezbytné důkazy a na jejich základě řádně zjistil skutkový stav, věc správně posoudil a rozhodl. Navrhla proto, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Předně je třeba uvést, že zástupce žalobkyně požádal žádostí doručenou odvolacímu soudu dne 12. 6. 2026 o odročení nařízeného odvolacího jednání na den 25. 6. 2026, když od 20. 6. do 30. 6. 2026 čerpá zahraniční dovolenou a také na 25. 6. 2026 bylo nařízeno ústní jednání Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 65/2017. Dále uvedl, že žalovaná vůči trestnímu rozsudku Krajského soudu v Ostravě podala dovolání. Odvolací soud sdělením doručeným právnímu zástupci žalované dne 17. 6. 2026 sdělil, že jeho žádosti o odročení jednání odvolací soud nevyhovuje, neboť jeho žádost není včasná. Nařízení ústního jednání odvolacího soudu mu bylo doručeno 24. 4. 2026, ačkoliv jak sám uvedl, od listopadu 2025 má zarezervovanou zahraniční dovolenou, žádost o odročení byla podána až 12. 6. 2026. Taktéž o termínu ústního jednání u Krajského soudu v Brně ví od druhé poloviny března 2026. Samotné podání dovolání není důvodem pro odročení odvolacího jednání, neboť právní moc trestního rozsudku Krajského soudu v Ostravě není podáním dovolání dotčena. Žalovaná a zástupce žalované se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavili, odvolací soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce podle ustanovení § 101 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 211 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou podjatosti vůči předsedkyni senátu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", resp. všem soudcům Okresního soudu v Bruntále. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která vzbuzuje pochybnosti o jeho nepodjatosti (viz též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014 sp. zn. 29 NS ČR 79/2014, uveřejněné pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodování o této otázce se musí tak dít výlučně na základě hlediska objektivního, tzn. že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců v projednávané věci nebo k osobám, jež se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci k účastníkům nebo k jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat. Vztah soudce k věci nebo k účastníkům případně k jejich zástupcům je třeba posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to jaká je povaha tohoto vztahu a zda se jedná o zjevně intenzivní (např. bezprostřední, určitým způsobem individualizovaný) vztah. Poměrem k věci se rozumí situace např., pokud by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání, a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založený především příbuzenským, pracovním nebo jiným obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě být vztah přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský, či v úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti (např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, v souvislosti se správou vlastního majetku soudce apod.). Dále nezbytnou součástí profesionality soudce a rovněž mu i uloženou povinností je, aby nestranně rozhodoval i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má např. vztah spolužáků z fakulty, kolegiální vztahy u stejného soudu, profesní vztahy k advokátům apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2016 sp. zn. 11 Tvo 3/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001 sp. zn. 7 Tz 178/2001, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 16 Kss 1/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020 sp. zn. 28 Nd 225/2020, usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2004 sp. zn. IV. ÚS 67/04, usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3779/11). Žalovaná ve svém podání uvedla, že vznáší námitku podjatosti všech soudců Okresního soudu v Bruntále, avšak v souladu s rozvrhem práce okresního soudu předmětnou věc (sp. zn. 8 C 199/202) může projednat a rozhodnout toliko rozhodující soudce (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), které v souladu s rozvrhem práce byla věc přidělena, proto odvolací soud vznesenou námitku vyložil jako námitku podjatosti rozhodujícího soudce ve věci samé, a takto ji také posoudil. Ústavní soud totiž opakovaně ve svých rozhodnutích vyslovil závěr, že vztah mezi soudci na jednom pracovišti vyplývající z jejich vzájemného pracovního styku nemůže být důvodem pro vyloučení soudců určitého soudu a že takovým důvodem není ani pouhá kolegialita vyplývající ze společného výkonu funkce u určitého soudu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2004 sp. zn. IV. ÚS 67/04 nebo ze dne 13. 9. 2006 sp. zn. IV. ÚS 678/05). Předsedkyně senátu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (rozhodující soudce), vědoma si svých profesních povinností rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě, uvedla, že se necítí být podjatá, nemá poměr k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům. Na základě výše uvedeného nelze než uzavřít, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemá poměr k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům, a tudíž objektivně ani neexistuje ani jen opodstatněná obava, že není zcela nestranná (viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01), přičemž pouhé subjektivní přesvědčení žalované a její domněnky nemohou být důvodem pro vyloučení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z projednávání a rozhodnutí věci. Postup předsedkyně senátu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v řízení o projednávané věci v souladu s § 14 odst. 4. o. s. ř. není (nemůže být) důvodem pro vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, navíc odvolací soud se s jejím postupem, jak byl reprodukován výše, ztotožňuje. Pokud se týká skutečnosti, že žalobkyni byla ustanovena k ochraně jejich práv v této věci zástupkyně z řad advokátů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" tzv. mimo pořadí, jak tvrdila žalovaná, tak odvolací soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. II. ÚS 1866/20 (Ustanovení § 30 o. s. ř. je třeba ve světle ústavně zakotveného práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny vykládat tak, že splňuje-li účastník řízení zákonem stanovené předpoklady pro ustanovení zástupce a požádá-li o ustanovení konkrétní osoby svým zástupcem, přičemž tuto žádost opře o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak soud zpravidla takové žádosti vyhoví. Pokud soud v takovém případě žádosti účastníka o ustanovení konkrétního zástupce nevyhoví, je povinen své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit, jinak poruší právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s jeho právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2. Listiny.). Z obsahu spisu pak vyplývá, že o ustanovení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" požádal opatrovník žalobkyně, když ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyni zastupuje již jako zmocněnec ustanovený policejním orgánem v trestním řízení a současně byla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" okresním soudem ustanovena jako opatrovník žalobkyně v řízení o omezení svéprávnosti, opatrovnictví a o výkon rodičovské odpovědnosti. Opatrovník žalobkyně dále upozornil na to, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je dopodrobna seznámena se všemi aspekty posuzované věci a současně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" s žalobkyní dlouhodobě spolupracuje, navzájem se znají a žalobkyně má k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" důvěru. Okresní soud proto nemohl postupovat jinak, než ustanovit žalobkyni jako zástupkyni z řad advokátů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Okresní soud správně uvedl, že žalobkyně má v souladu s § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Odvolací soud zde odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu vyjádřenou např. v rozsudku ze dne 31. 3. 2009 sp. zn. 22 Cdo 2930/2006 (Jestliže se domáhá žalobce určení, že je vlastníkem nemovitosti, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má ve vztahu k této osobě nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť s přihlédnutím k významu vlastnického práva v katastru nemovitostí je odůvodněn závěr, že právní postavení žalobce je za této situace nejisté a že bez uvažovaného určení by jeho právo mohlo být i ohroženo. Protože soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitostem je podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí, je žaloba na určení vlastnického práva způsobilým právním prostředkem k odstranění nejistoty o skutečných právních vztazích mezi účastníky.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění ohledně předmětných nemovitostí mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu shrnutá v bodu 10. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná přejímá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 ve spojení § 205a písm. f) o. s. ř. doplnil dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"* z rozsudku Okresního soudu v Bruntále, co trestního soudu, ze dne 21. 10. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", že obžalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", trvale bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro účely doručování datová schránka: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", je vinna, že 2. dne 12. 12. 2022 v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřela se svou matkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" darovací smlouvu, jejímž předmětem byl převod pozemku parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba garáže bez č. p., zapsaného na LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", v hodnotě nejméně 85 000 Kč, a převod bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", o velikosti 3+1, umístěné ve 2. nadzemním podlaží v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", budova č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na parcele č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", včetně podílu na společných částech domu č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a pozemku parcela č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše zapsané na LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – město, kterou nikdo neužíval, v hodnotě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč, přestože věděla, že tyto nemovitosti podvodným způsobem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vylákala darem od své vnučky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", o níž obě věděly, že trpí duševní poruchou, a to lehkou mentální retardací, v důsledku čehož je zvýšeně ovlivnitelná a manipulovatelná a její limitovaný intelektový potenciál jí neposkytuje dostatečnou úroveň schopností pro vyhodnocení a plné pochopení uzavírání majetkových smluv tak, že pod záminkou, že v jejím nejlepším zájmu je, aby jí majetek darovala a nepřišla o něj z důvodu dluhů, ačkoli na tomto bytě a garáži žádné dluhy nevázly, tento majetek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 17. 1. 2022 darovala babičce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", aby jej mohla užívat, přestože ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jej poté nikdy neužívala a poté jej darovala své dceři ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to z důvodu, aby jej ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemohla v budoucnu v případném dědickém řízení znovu, byť jen částečně, nabýt, tedy na sebe převedla věc, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky jinou osobou, spáchala takový čin ve vztahu k věci pocházející ze zločinu, a spáchala takový čin ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu, a získala takovým činem pro sebe značný prospěch, čímž spáchala zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odstavec 1, 3 písmeno a), odstavec 4 písmeno c), d) trestního zákoníku;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"* z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, co trestního soudu odvolacího, ze dne 4. 2. 2026, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", že podle § 258 odstavec 1 písmeno b), písmeno e), písmeno f), odstavec 2 trestního řádu se z podnětu odvolání obžalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zrušuje napadený rozsudek ve výroku o vině pod bodem 1), ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě nemajetkové újmy a podle § 259 odstavec 3 písmeno b) trestního řádu se nově rozhoduje tak, že obžalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", trvale bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro účely doručování datová schránka: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", se nově uznává vinnou, že v úmyslu získat neoprávněný prospěch využila nepříznivého zdravotního stavu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", která trpí duševní poruchou, a to lehkou mentální retardací, v důsledku čehož je zvýšeně ovlivnitelná a manipulovatelná a její limitovaný intelektový potenciál jí neposkytuje dostatečnou úroveň schopností pro vyhodnocení a plné pochopení uzavírání majetkových smluv, což bylo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako tetě poškozené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou znala od dětství, známo, a tato poté, co ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 23. 11. 2021 na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", nabyla v pozůstalosti po své matce všechen majetek zahrnující i bytovou jednotku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a s vědomím, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" za obdobných okolností již převedla veškeré své další nemovitosti na svou babičku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" s odůvodněním pomoci přesvědčila, že v jejím nejlepším zájmu je, aby jí byt darovala a nepřišla o něj z důvodu dluhů na elektřině ve výši okolo 74 000 Kč, a aniž by ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" pochopila důsledky takového právního úkonu ve vztahu k její osobě i jejím nezletilým dětem, na základě ovlivnění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", s touto dne 19. 10. 2022 v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřela darovací smlouvu na převod bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", o velikosti 3+1, umístěné v 6. nadzemním podlaží v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", budova č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na parcele č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", včetně podílu na společných částech domu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pozemku parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše zapsané na LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – město, v hodnotě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč, který poškozená osobně se svými nezletilými dětmi užívala k bydlení, přičemž následně poškozenou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzvala z důvodu nehrazení nájmu, který navýšila o splátky dluhu na elektřině, který za poškozenou uhradila její babička ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", k vyklizení nemovitosti, kdy tato situace přispěla k tomu, že poškozená žije v azylovém domě a její nezletilé děti Veronika a Nikola byly umístěny do pěstounské péče, čímž poškozené způsobila škodu ve výši 1 630 000 Kč, tedy sebe obohatila tím, že jiného uvedla v omyl a způsobila takovým činem značnou škodu, čímž spáchala zločin podvodu podle § 209 odstavec 1, odstavec 4 písmeno d) trestního zákoníku účinného do 31. 12. 2025, a odsuzuje se při nezměněném výroku o vině pod bodem 2). Rozsudky nabyly právní moci dne 4. 2. 2026.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle ustanovení § 588 o. z. – soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. – soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Vázaností civilních soudů trestním rozsudkem se opakovaně zabýval Nejvyšší soud, který přijal a odůvodnil závěr uvedený např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2016 sp. zn. 23 Cdo 4949/2015 (Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. platí, že pokud jde o rozhodnutí jiných soudů (či týchž soudů v jiných věcech), případně jiných orgánů, je soud vázán pouze výrokem o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt (s výjimkou rozhodnutí v blokovém řízení), a o tom, kdo jej spáchal, a rozhodnutím o osobním stavu. Soudy nejsou vázány odůvodněním trestního rozsudku, ale jsou vázány jeho výrokem. Součástí výroku trestního rozsudku je skutková a právní věta. Skutková věta musí obsahovat úplný popis skutečností rozhodných pro naplnění skutkové podstaty trestného činu ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 tr. ř. Závěry, které jsou shrnuty ve skutkové větě trestního rozsudku, jsou založeny na provedeném dokazování v řízení. Průběh dokazování je obsahem odůvodnění trestního rozsudku. Pro to, aby mohl soud učinit závěr o spáchání trestného činu, je nezbytné popsání konkrétního jednání, které je pro naplnění skutkové podstaty trestného činu nezbytné. Vázanost rozhodnutím v trestní věci neznamená pouze to, že se jedná o jeden z důkazních prostředků, které má civilní soud brát v potaz, ale má ji posuzovat současně s ostatními v řízení provedenými důkazy a vyhodnocovat relevanci pro řešení civilního sporu. Skutkovým závěrem trestního soudu jsou civilní soudy vázány, tj. musí se jím řídit.). Civilní soudy jsou tak vázány výše citovanými skutkovými závěry rozsudku Okresního soudu v Bruntále, co trestního soudu, ze dne 21. 10. 2025, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, co trestního soudu odvolacího, ze dne 4. 2. 2026, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ze kterých vyplývá, že se žalovaná vůči žalobkyni v případě darovacích smluv ze dne 19. 10. 2022 a 12. 12. 2022 dopustila trestného činu (zločinu) podvodu, resp. trestného činu (zločin) legalizace výnosů z trestné činnosti, když věděla že darovací smlouvy ze dne 17. 1. 2022 a 29. 3. 2022 jsou též uzavřeny podvodným způsobem. Vzhledem k uvedenému jsou proto všechny darovací smlouvy (17. 1. 2022, 29. 3. 2022, 19. 10. 2022 a 12. 12. 2022) v souladu s § 588 věta prvá o. z. absolutně neplatné, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek, a žalovaná je tak i nadále vlastníkem předmětných nemovitostí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byly výroky I. až III. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) shledány ve výroku ve věci samé jako věcně správné a jako takové byly v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozsudku potvrzeny, včetně jeho nákladové části specifikované ve výroku IV., která odpovídá výsledku sporu, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na bod 19. věta prvá odůvodnění rozsudku okresního soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. K částečné změně přistoupil odvolací soud u výroku V. rozsudku okresního soudu o náhradě nákladů řízení státu. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o povinnosti žalované v souladu § 149 odst. 2 o. s. ř. uhradit náklady řízení státu spočívající v odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně, které vznikly za řízení před okresním soudem, s ohledem na plný procesní úspěch žalobkyně, avšak nesouhlasí s formulací výroku, jak je učinil okresní soud, neboť je tzv. nevykonatelný pro neurčitost. Proto jej změnil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když dosud odměna a náhrada hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně nebyla vyúčtována, a tak bude výše nákladů a podmínky splatnosti určeny samostatným usnesením okresního soudu v souladu s § 155 odst. 1 věta druhá za středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a. náhradě nákladů řízení účastníků před odvolacím soudem bylo rozhodnuto výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná, jelikož však osobně žalobkyni ke dni rozhodování odvolacího soudu žádné odůvodněné a prokazatelné náklady řízení, dle obsahu spisu, nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b. náhradě nákladů řízení České republiky za náklady odvolacího řízení bylo rozhodnuto výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná, byly jí tak přiznány účelně vynaložené náklady odvolacího řízení, a žalovaná je proto povinna zaplatit státu odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně. Jelikož dosud však tato nebyla vyúčtována, bude proto výše nákladů a podmínky splatnosti určeny samostatným usnesením okresního soudu v souladu s § 211 ve spojení s § 155 odst. 1 věta druhá za středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla v řízení osvobozena od placení soudních poplatků usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 11. 2024, č.j. 8 C 199/2024-44, odvolací soud výrokem V. tohoto rozsudku přenesl povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 15 000 Kč (3x položka 4 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků) na žalovanou v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ve lhůtě podle § 7 odst. 1 tohoto zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne 23. 10. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude určeno její vlastnické právo k nemovitostem. Svou žalobu odůvodnila tím, že byla rozsudkem Okresního soudu v Bruntále č. j. 0 Nc 2508/2023-103 ze dne 3. 9. 2024, který nabyl právní moci dne 9. 10. 2024, omezena na dobu 5 let od právní moci rozsudku ve svéprávnosti tak, že kromě běžných záležitostí každodenního života není způsobilá činit žádná další právní jednání a soud pro všechna další právní jednání jmenoval žalobkyni opatrovníkem město , adresa, . Zároveň udělil opatrovnický soud jmenovanému opatrovníkovi oprávnění/pokyn podat za žalobkyni k soudu žalobu na určení vlastnického práva. Dále uvedla, že veškeré předmětné nemovité věci původně nabyla do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále v řízení o pozůstalosti po své matce , jméno FO, , rozené , jméno FO, , nar. 26. 4. 1956, zemřelé dne 21. 3. 2021, které bylo skončeno usnesením vydaným dne 23. 11. 2021 pod č. j. 22 D 497/2021-92. Veškeré uvedené nemovité věci pak byly převedeny z majetku žalobkyně darovacími smlouvami, a to na babičku žalobkyně , jméno FO,  a na tetu žalobkyně , Jméno žalované,  (na žalovanou). V době podání žaloby byly veškeré nemovitosti v katastru nemovitostí zapsány na žalovanou jako výlučnou vlastnici, když , jméno FO,  dané nemovitosti převedla na žalovanou (na svou dceru). Co se týká naléhavého právního zájmu, ten žalobkyně spatřuje v tom, že bez rozhodnutí soudu není možné obnovit stav před vkladem předmětných darovacích smluv a nelze jinak zajistit změnu zápisu v katastru nemovitostí. Žalobkyně tvrdila, že její právní jednání spočívající v uzavření všech daných darovacích smluv (ze dne 17. 1. 2022, ze dne 29. 3. 2022 a ze dne 19. 10. 2022) jsou neplatná, neboť v době jejich uzavření trpěla vrozenou trvalou duševní poruchou – mentální retardací, o čemž svědčí vypracovaný znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie č. , č. účtu, , který byl vypracován pro potřeby trestního řízení. Poukazovala na to, že ze závěrů znaleckého posudku plyne, že žalobkyně se nedokáže orientovat v ekonomických záležitostech a domyslet důsledky vlastnických práv. Současně žalobkyně tvrdila, že bezúplatný převod nemovitých věcí byl zcela v rozporu s jejími zájmy, kdy v jejich důsledku byla zbavena bez patřičného protiplnění jediného hodnotnějšího majetku, přičemž k tomuto jednání přistoupila na základě jednání žalované a , jméno FO, . V souvislosti s tímto jednáním žalobkyni přibyly zvýšené náklady spojené s nutností hradit nájemné za užívání darované bytové jednotky č. 1736/26 v k. ú. , adresa,  – město. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení nemovitých věcí, avšak bezvýsledně. Žalobkyně současně poukazovala na to, že v době podání žaloby bylo u Policie ČR vedeno vyšetřování žalované pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Trestní řízení bylo vedeno také proti , jméno FO, , vůči které však bylo zastaveno s ohledem na její úmrtí. K naplnění skutkové podstaty pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu mělo dojít získáním předmětných nemovitostí žalovanou.2. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s tím, že by žalobkyně nebyla v rozhodném období schopna dostatečně posoudit předmětné darovací smlouvy a jejich důsledky, když žalobkyni přitom bylo v této souvislosti poskytnuto velmi pečlivé vysvětlení jak důvodu, tak i důsledků těchto darovacích smluv. Žalovaná uvedla, že žalobkyně naprosto dostatečně vnímala a chápala veškeré podstatné aspekty uzavřených darovacích smluv, a to i přesto, že se v případě daných darovacích smluv jednalo o právní jednání, která měla více důvodů a které byly spojeny s řešením vztahů nejbližších rodinných příslušníků. Uvedla, že žalovaná je sestrou již zemřelé matky žalobkyně a , jméno FO,  byla babičkou žalobkyně, matkou žalované. Žalovaná uvedla, že předmětné darovací smlouvy byly uzavřeny mezi nejbližšími rodinnými příslušníky a ze své velké části byly projevem snahy o ochranu daného majetku před věřiteli žalobkyně a měly také zajistit faktickou možnost budoucího užívání tohoto majetku i ze strany samotné žalobkyně. Dále uvedla, že ze strany žalované a dalších s ní spojených osob byly v předcházejícím období hrazeny závazky žalobkyně v nikoli zanedbatelné výši, které přímo a zásadním způsobem ohrožovaly původní majetek žalobkyně, který byl vytvořen jejími právními předchůdci a na jehož vytvoření se žalobkyně ani z části nepodílela. Dané povinnosti, platební povinnosti spojené s vlastnictvím předmětných nemovitostí, žalobkyně nebyla objektivně schopna v celém rozsahu plnit. Žalovaná poukázala na skutečnost v tom smyslu, že ačkoli by měla být žalobkyně významně omezena v právním jednání, byla z její strany v minulosti provedena celá řada právních jednání, která nebyla z její strany až dosud jakkoli zpochybňována, např. smlouva o poskytování právních služeb s , tituly před jménem,  , jméno FO,  a udělená plná moc.3. Okresní soud v , adresa,  jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. , hodnota,  – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsáno na LV č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro , Anonymizováno,  kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa,  a k. ú. , adresa,  – město (výrok I.), určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí jednotky č. , Anonymizováno,  - byt, vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům na parcele č. p. , Anonymizováno,  s podílem , Anonymizováno,  na společných částech domu č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno,  a podílem , Anonymizováno,  na pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 331 m2, zapsáno na LV č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa,  a k. ú. , adresa,  – město (výrok II.), určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí jednotky č. , Anonymizováno,  - byt, vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům na parcele č. p. , Anonymizováno,  s podílem , Anonymizováno,  na společných částech domu č. p. , Anonymizováno,  a podílem , Anonymizováno,  na pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 241 m2, zapsáno na na LV č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro , Anonymizováno,  kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa,  a k. ú. , adresa,  – město (výrok III.), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV.) a rozhodl, že o odměně a hotových výdajích ustanovené zástupkyně žalobkyně a o povinnosti k úhradě vzniklých nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, po právní moci tohoto rozsudku (výrok V.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že zástupce žalované přímo do protokolu vznesl „námitku vedení řízení v této věci, když se domnívá, že v tomto okamžiku již řízení není vedeno nestranně a objektivně. Podává výslovně námitku podjatosti vůči předsedkyni zdejšího senátu s tím, že poukazuje na nezákonné ustanovení opatrovníka žalobkyni paní , tituly před jménem,  , jméno FO, , kdy nebyl opatrovník ustanoven v souladu s pořadníkem vedeným u okresního soudu. Dále žalující straně bylo v předcházejícím období vyhověno žádosti o odročení jednání a ke stejnému postupu na straně žalované nedošlo. S tím souvisí zejména žádost o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů právě v situaci, kdy se žalovaná nemohla účastnit dnešního jednání a kdy nebylo vyhověno její žádosti o odročení dnešního jednání“. V průběhu jednání byl v souladu s § 15a odst. 1 občanského soudního řádu poučen o tom, že účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců. Zástupce žalované byl bez námitek. Následně vznesl námitku vůči předsedkyni senátu , tituly před jménem,  , jméno FO,  při prvním jednání, které se ve věci konalo. Předsedkyně senátu námitku posoudila a dospěla k závěru, že není důvodná, a protože věc byla rozhodnuta na prvním jednání, nebylo jednání odročeno za účelem předložení nadřízenému soudu k rozhodnutí o uplatněné námitce podjatosti. Předsedkyně senátu předně konstatovala, že nemá žádný vztah vůči účastníkům řízení a ani k jejich právním zástupcům. Oba právní zástupce zná pouze z pracovního kontaktu a nemá s nimi žádné mimopracovní aktivity. Předsedkyně senátu nemá žádný zájem na projednávané věci. Zástupce žalované svou námitku při jednání rozšířil na „podjatost všech soudců OS v Bruntále“. Zástupce žalované vznesl uvedenou námitku, kdy poukázal na „z pohledu žalované nezákonné ustanovení opatrovníka žalobkyni“. Předsedkyně senátu k tomu uvedla, že neshledala na postupu vyšší soudní úřednice žádný nezákonný postup a považuje tuto námitku za nedůvodnou. Dále bylo namítnuto, že „žalující straně bylo v předcházejícím období vyhověno žádosti o odročení jednání, ke stejnému postupu na straně žalované však nedošlo, a to i přesto, že žalovaná sdělovala jasné a mimořádné okolnosti, které jí brání zúčastnit se jednání, s čímž souvisí žádost zástupce žalované o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, kdy se žalovaná nemohla účastnit dnešního jednání a nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání“. Co se týká důvodu neodročení jednání k žádosti žalované, tak o odročení jednání bylo žádáno z důvodu, „že v rámci jejího pobytu na rekreační chalupě na adrese , adresa,  (, adresa, ) ve vlastnictví druha žalované, , jméno FO, , došlo ve večerních hodinách dne 22. 7. 2025 k havárii systému vodoinstalace. Odstraňování této havárie se podařilo zajistit na den 23. 7. 2025 s tím, že provedení opravy a s tím souvisejících prací je předpokládáno v době ode dne 23. 7. až do 24. 7. 2025. Z uvedeného důvodu, a i s ohledem na svůj věk žalovaná není schopna dostavit k nařízenému jednání a žádá o odročení jednání na jiný termín. Žalovaná je připravena následně a po provedení předmětných prací soudu doložit potvrzení či vyúčtování provedených vodoinstalačních prací v daném termínu“. Předsedkyně senátu posoudila žádost zástupce žalované o odročení jednání jako nedůvodnou. Pro odročení nařízeného jednání nebyly žalovanou sděleny závažné (důležité) důvody. Odstraňování následků havárie na majetku druha žalované nelze považovat za závažné důvody, pro něž lze nařízené soudní jednání odročit. Samotný věk žalované nemůže být důvodem pro odročení jednání. Předsedkyně senátu také přihlédla ke skutečnosti, že žalovaná je zastoupena právním zástupcem, advokátem, který na své straně netvrdil žádné okolnosti, pro něž by se nemohl zúčastnit nařízeného jednání. Účast žalované na nařízeném jednání nutná nebyla, když žalovaná je zastoupena svým právním zástupcem, advokátem. Okresní soud nepovažoval účast žalované za nutnou na jednání, když původně žalovaná nebyla navržena k účastnickému výslechu. Zástupce žalované pak v průběhu jednání navrhl účastnický výslech žalované, avšak tento důkazní návrh byl soudem posouzen jako nedůvodný (viz dále). Co se týká předchozího odročení jednání k žádosti strany žalující (na což upozornil na jednání zástupce žalované), tak je nutno konstatovat, že v této věci bylo dříve odročeno jednání, a to jak pro řádné důvody na straně žalobkyně, tak také pro řádné důvody na straně žalované. První jednání v této věci bylo nařízeno referátem z 30. 1. 2025 na 20. 3. 2025. Zástupkyně žalobkyně obdržela předvolání dne 4. 2. 2025. Zástupce žalované obdržel předvolání dne 3. 2. 2025. Následně zástupkyně žalobkyně požádala žádostí doručenou soudu dne 6. 2. 2025 o odročení jednání z důvodu kolize nařízeného jednání s dříve nařízeným hlavním líčením vedené u Krajského soudu v Ostravě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o kolizi s jiným, dříve nařízeným jednáním u jiného soudu, posoudila předsedkyně senátu žádost jako důvodnou a jednání bylo odročeno dne 6. 2. 2025 na 10. 4. 2025. Zástupkyně žalobkyně obdržela předvolání dne 9. 2. 2025. Zástupce žalované obdržel předvolání dne 6. 2. 2025. Tři dny před nařízeným jednáním na 10. 4. 2025 zástupce žalované požádal o odročení jednání podáním doručeným okresnímu soudu dne 7. 4. 2025. Poukázal na to, že má kolizi s jiným dříve nařízeným jednáním u Okresního soudu v Bruntále. Uvedl, že toto jednání dříve nařízené již bylo nařízeno přímo u jednání dne 25. 11. 2024. Předsedkyně senátu posoudila tuto žádost jako důvodnou a jednání bylo k žádosti strany žalované odročeno na 5. 6. 2025. Předvolání bylo zástupkyni žalobkyně doručeno 9. 4. 2025 a zástupci žalované dne 8. 4. 2025. Čtyři dny před nařízeným jednáním požádala zástupkyně žalobkyně žádostí doručenou okresnímu soudu 1. 6. 2025 o odročení jednání z důvodu čerpání řádné dovolené v době od 5. 6. do 13. 6. 2025 a předložila příslušné cestovní dokumenty. Žádost o odročení jednání z důvodu čerpání řádné dovolené vyhodnotila předsedkyně senátu jako důvodnou a odročila jednání k žádosti strany žalující na 24. 7. 2025. Dva dny před nařízeným jednáním byla okresnímu soudu doručena žádost žalované, a to 22. 7. 2025 v pozdních večerních hodinách o odročení nařízeného jednání. Předsedkyně senátu dospěla k závěru, že tato žádost o odročení jednání není řádná a není důvodná. Je to žádost nedůvodná, když pobyt žalované na rekreační chalupě ve vlastnictví jejího druha a havárii systému vodoinstalace v souvislosti s věkem žalované nelze posoudit jako důvod pro odročení jednání, a to za situace, kdy zástupce žalované nemá kolizi s tímto jednáním a netvrdí nemožnost dostavení se na toto jednání. Předvolání k jednání bylo zástupci žalované řádně doručeno a lhůta zachována byla. Proto předsedkyně senátu posoudila žádost jako nedůvodnou a věc odročena nebyla. Dále zástupce žalované uvedl, že je předsedkyně senátu podjatá, když neodročila jednání k žádosti žalované a neposkytla lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů právě v této situaci. Předsedkyně senátu posoudila žádost zástupce žalované o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů a vyhodnotila tuto jako nedůvodnou, na to zástupce žalované uvedl, že pokud mu lhůta nebude poskytnuta, bude diktovat nejméně hodinu a také by chtěl situaci zkonzultovat se žalovanou, která není na jednání přítomna. Předsedkyně senátu přihlédla k tomu, že žalovaná obdržela žalobu již 7. 1. 2025 a od 14. 1. 2025 je zastoupena advokátem, a žalobkyně nová tvrzení neuvedla. Co se týká doplnění stanoviska žalované, s ohledem na jeho rozsah mohlo být a mělo být zasláno soudu s předstihem před nařízeným jednáním, včetně doplnění důkazních návrhů. Důvodem pro odročení jednání nemůže být pouze žádost účastníka o to, aby mohl sepsat své důkazy, pokud je právně zastoupen. V této souvislosti je třeba zdůraznit i skutečnost, že žalobkyně, vyjma žalobních tvrzení a důkazů, ve věci nic jiného neuvedla, tj. nebyl dán důvod vyjadřovat se k novým tvrzením žalobkyně. Proto nebylo důvodné žalované poskytnout lhůtu. Vzhledem k tomu, že nebyl dán důvod pro odročení jednání, a nebyl ani dán důvod pro poskytnutí lhůty straně žalované, okresní soud lhůtu neposkytl a jednání neodročil. Samotná neúčast žalované na nařízeném jednání nemohla zabránit zástupci žalované v doplnění tvrzení a důkazů (a ani nezabránila). Následně zástupce žalované do protokolu „navrhl podjatost všech soudců OS v Bruntále“ s tím, „že žaloba byla podána účelovým způsobem a opatrovnický soud ve věci v rozporu s předloženým znaleckým posudkem nesprávně rozhodl. Zástupce žalované uvedl, že opatrovnický soud v rozporu s předloženým znaleckým posudkem konstatoval, že došlo k poškození práv žalobkyně, aniž by o tom bylo vedeno dokazování. Proto uplatnil námitku nesprávnosti tohoto rozsudku a podjatost všech soudců v Bruntále, neboť se mohou cítit být vázáni tím pravomocným rozsudkem o omezení svéprávnosti žalobkyně ve vazbě na uzavření předmětných darovacích smluv a na to, že konkrétně žalovaná již není osobou, na kterou by se mohla žalobkyně po smrti své matky spolehnout“. Předsedkyně senátu konstatovala, že se cítí být vázána pravomocným opatrovnickým rozsudkem o omezení svéprávnosti žalobkyně. Pravomocný opatrovnický rozsudek nelze přezkoumávat s ohledem na správnost v daném vedeném řízení, když takový postup občanský soudní řád neumožňuje. Po právní stránce posuzoval okresní soud daný případ dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku s ohledem na data uzavření všech darovacích smluv. Dle ustanovení § 581 občanského zákoníku, který upravuje jednání ne plně svéprávné osoby, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Zletilá osoba je zásadně plně svéprávná a je způsobilá ke všem právním jednáním, s výjimkou těch, ve vztahu k nimž byla její svéprávnost omezena. K omezení svéprávnosti může dojít pouze rozhodnutím soudu a v soudem stanoveném rozsahu. Duševní porucha činící osobu neschopnou právně jednat může být trvalého nebo přechodného rázu. Rozhodující je, zda jednající trpěl duševní poruchou v okamžiku jím učiněného právního jednání. V daném řízení bylo prokázáno, že žalobkyně trpěla trvalou duševní poruchou, a to i v okamžiku jí učiněných předmětných právních jednání. Proto je v tomto případě nutno postupovat dle shora uvedeného citovaného ustanovení. Existence duševní poruchy v okamžiku právního jednání a její vliv na neschopnost právně jednat musí být bezpečně zjištěna, což vyžaduje znalecké posouzení (rozhodnutí NS 30 Cdo 850/2013). V daném případě pak byla existence duševní poruchy znalecky zjištěna. Jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou jednat, je absolutně neplatné pro rozpor s veřejným pořádkem (§ 588 občanského zákoníku). Není rozhodné, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala nebo nikoliv. Pokud tedy žalovaná tvrdí, že žalobkyni byly veškeré kroky srozumitelně vysvětlovány, tak to nemá na absolutní neplatnost daných právních úkonů vliv. S ohledem na výše uvedené dospěl okresní soud k závěru, že právní jednání žalobkyně, tj. uzavření předmětných darovacích smluv, bylo v době, kdy žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Proto soud v souladu s § 588 a § 581 občanského zákoníku dovodil absolutní neplatnost všech předmětných darovacích smluv. Ochrana nesvéprávného, resp. osoby jednající v duševní poruše spočívající v absolutní neplatnosti jejich právních jednání, ke kterým není způsobilá, je namístě tehdy, pokud je takové právní jednání této osobě v neprospěch (viz rozhodnutí OS Zlín (Rc) 38 C 40/2017), což je nutno aplikovat i na daný případ, když převod veškerého majetku na jiné osoby je v neprospěch žalobkyně jednající v duševní poruše. Je nutno konstatovat, že v době podpisu všech darovacích smluv byly rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobkyně pro duševní poruchu sníženy a nebyla schopna chápat důsledky uvedených právních jednání. Jednou ze základních podmínek platnosti právního jednání je skutečnost, že jednající osoba k tomu disponuje dostatečnou rozumovou a volní schopností, jinak musí být zákonem chráněna před rizikem právního styku. Je nutno poukázat na to, že darování je bezúplatným převodem majetkové hodnoty, a proto lze říci, že je zpravidla v neprospěch dárce jednajícího v duševní poruše, která ho činila k takovému jednání neschopným. Navíc je třeba připomenout, že žádná z darovacích smluv neobsahovala ujednání o zřízení bezplatného práva odpovídajícího služebnosti bydlení na dobu dožití dárkyně. Skutečnost, že původně plně svéprávná žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji v daný okamžik činila neschopnou právně jednat, byla v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností. Žalobkyně v době podpisu darovacích smluv nebyla omezena ve svéprávnosti, avšak nacházela se ve stavu trvalé duševní poruchy, pro kterou nebyla schopna právně jednat a posoudit následky svého jednání, tudíž její jednání je nutno posoudit jako absolutně neplatné. Okresní soud proto žalobě vyhověl, když shledal též naplnění naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem, neboť bez něho nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Dané právní jednání tak okresní soud posoudil jako absolutně neplatné, učiněné zjevně v duševní poruše ve smyslu § 581 věta druhá občanského zákoníku. V nyní projednávané věci osoba jednající v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat, uzavřela předmětné darovací smlouvy, jimiž darovala jiným osobám nemovitosti. Ze skutkových zjištění soudů přitom nevyplývá žádná okolnost svědčící o tom, že by účel a smysl pravidla zakládajícího neplatnost právního jednání podle § 581 věty druhé občanského zákoníku nebyl v tomto konkrétním případě naplněn, což by případně mohlo vést k jinému závěru než k závěru o absolutní neplatnosti takového jednání. Lze shrnout, že k neplatnosti právního jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, soud přihlédne zásadně i bez návrhu, neboť takové právní jednání je v rozporu se zákonem a zjevně narušuje veřejný pořádek (viz rozhodnutí NS ČR (Rc) 23 Cdo 3870/2023-309).4. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná odvolání. V odvolání znovu vznesla námitku podjatosti předsedkyně senátu , tituly před jménem,  , jméno FO, , jakož i všech soudců Okresního soudu v Bruntále. Okresní soud nekriticky přejal závěry znaleckého posudku na žalobkyni z trestního řízení, nezabýval se věcí ve všech souvislostech a neprovedl žalovanou navržené důkazy např. k prokázání skutečného duševního stavu žalobkyně. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a zaváže žalobkyni k zaplacení náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů nebo aby rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí.5. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že je nedůvodné. Okresní soud provedl veškeré navržené a nezbytné důkazy a na jejich základě řádně zjistil skutkový stav, věc správně posoudil a rozhodl. Navrhla proto, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.7. Předně je třeba uvést, že zástupce žalobkyně požádal žádostí doručenou odvolacímu soudu dne 12. 6. 2026 o odročení nařízeného odvolacího jednání na den 25. 6. 2026, když od 20. 6. do 30. 6. 2026 čerpá zahraniční dovolenou a také na 25. 6. 2026 bylo nařízeno ústní jednání Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 65/2017. Dále uvedl, že žalovaná vůči trestnímu rozsudku Krajského soudu v Ostravě podala dovolání. Odvolací soud sdělením doručeným právnímu zástupci žalované dne 17. 6. 2026 sdělil, že jeho žádosti o odročení jednání odvolací soud nevyhovuje, neboť jeho žádost není včasná. Nařízení ústního jednání odvolacího soudu mu bylo doručeno 24. 4. 2026, ačkoliv jak sám uvedl, od listopadu 2025 má zarezervovanou zahraniční dovolenou, žádost o odročení byla podána až 12. 6. 2026. Taktéž o termínu ústního jednání u Krajského soudu v Brně ví od druhé poloviny března 2026. Samotné podání dovolání není důvodem pro odročení odvolacího jednání, neboť právní moc trestního rozsudku Krajského soudu v Ostravě není podáním dovolání dotčena. Žalovaná a zástupce žalované se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavili, odvolací soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce podle ustanovení § 101 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 211 o. s. ř.8. Odvolací soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou podjatosti vůči předsedkyni senátu , tituly před jménem,  , jméno FO, , resp. všem soudcům Okresního soudu v Bruntále. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která vzbuzuje pochybnosti o jeho nepodjatosti (viz též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014 sp. zn. 29 NS ČR 79/2014, uveřejněné pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodování o této otázce se musí tak dít výlučně na základě hlediska objektivního, tzn. že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců v projednávané věci nebo k osobám, jež se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci k účastníkům nebo k jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat. Vztah soudce k věci nebo k účastníkům případně k jejich zástupcům je třeba posoudit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to jaká je povaha tohoto vztahu a zda se jedná o zjevně intenzivní (např. bezprostřední, určitým způsobem individualizovaný) vztah. Poměrem k věci se rozumí situace např., pokud by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání, a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založený především příbuzenským, pracovním nebo jiným obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě být vztah přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský, či v úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti (např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, v souvislosti se správou vlastního majetku soudce apod.). Dále nezbytnou součástí profesionality soudce a rovněž mu i uloženou povinností je, aby nestranně rozhodoval i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má např. vztah spolužáků z fakulty, kolegiální vztahy u stejného soudu, profesní vztahy k advokátům apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2016 sp. zn. 11 Tvo 3/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001 sp. zn. 7 Tz 178/2001, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 16 Kss 1/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020 sp. zn. 28 Nd 225/2020, usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2004 sp. zn. IV. ÚS 67/04, usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3779/11). Žalovaná ve svém podání uvedla, že vznáší námitku podjatosti všech soudců Okresního soudu v Bruntále, avšak v souladu s rozvrhem práce okresního soudu předmětnou věc (sp. zn. 8 C 199/202) může projednat a rozhodnout toliko rozhodující soudce (, tituly před jménem,  , jméno FO, ), které v souladu s rozvrhem práce byla věc přidělena, proto odvolací soud vznesenou námitku vyložil jako námitku podjatosti rozhodujícího soudce ve věci samé, a takto ji také posoudil. Ústavní soud totiž opakovaně ve svých rozhodnutích vyslovil závěr, že vztah mezi soudci na jednom pracovišti vyplývající z jejich vzájemného pracovního styku nemůže být důvodem pro vyloučení soudců určitého soudu a že takovým důvodem není ani pouhá kolegialita vyplývající ze společného výkonu funkce u určitého soudu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2004 sp. zn. IV. ÚS 67/04 nebo ze dne 13. 9. 2006 sp. zn. IV. ÚS 678/05). Předsedkyně senátu , tituly před jménem,  , jméno FO,  (rozhodující soudce), vědoma si svých profesních povinností rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě, uvedla, že se necítí být podjatá, nemá poměr k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům. Na základě výše uvedeného nelze než uzavřít, že , tituly před jménem,  , jméno FO,  nemá poměr k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům, a tudíž objektivně ani neexistuje ani jen opodstatněná obava, že není zcela nestranná (viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01), přičemž pouhé subjektivní přesvědčení žalované a její domněnky nemohou být důvodem pro vyloučení , tituly před jménem,  , jméno FO,  z projednávání a rozhodnutí věci. Postup předsedkyně senátu , tituly před jménem,  , jméno FO,  v řízení o projednávané věci v souladu s § 14 odst. 4. o. s. ř. není (nemůže být) důvodem pro vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, navíc odvolací soud se s jejím postupem, jak byl reprodukován výše, ztotožňuje. Pokud se týká skutečnosti, že žalobkyni byla ustanovena k ochraně jejich práv v této věci zástupkyně z řad advokátů , tituly před jménem,  , jméno FO,  tzv. mimo pořadí, jak tvrdila žalovaná, tak odvolací soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. II. ÚS 1866/20 (Ustanovení § 30 o. s. ř. je třeba ve světle ústavně zakotveného práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny vykládat tak, že splňuje-li účastník řízení zákonem stanovené předpoklady pro ustanovení zástupce a požádá-li o ustanovení konkrétní osoby svým zástupcem, přičemž tuto žádost opře o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak soud zpravidla takové žádosti vyhoví. Pokud soud v takovém případě žádosti účastníka o ustanovení konkrétního zástupce nevyhoví, je povinen své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit, jinak poruší právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s jeho právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2. Listiny.). Z obsahu spisu pak vyplývá, že o ustanovení , tituly před jménem,  , jméno FO,  požádal opatrovník žalobkyně, když , tituly před jménem,  , jméno FO,  žalobkyni zastupuje již jako zmocněnec ustanovený policejním orgánem v trestním řízení a současně byla , tituly před jménem,  , jméno FO,  okresním soudem ustanovena jako opatrovník žalobkyně v řízení o omezení svéprávnosti, opatrovnictví a o výkon rodičovské odpovědnosti. Opatrovník žalobkyně dále upozornil na to, že , tituly před jménem,  , jméno FO,  je dopodrobna seznámena se všemi aspekty posuzované věci a současně , tituly před jménem,  , jméno FO,  s žalobkyní dlouhodobě spolupracuje, navzájem se znají a žalobkyně má k , tituly před jménem,  , jméno FO,  důvěru. Okresní soud proto nemohl postupovat jinak, než ustanovit žalobkyni jako zástupkyni z řad advokátů , tituly před jménem,  , jméno FO, .9. Okresní soud správně uvedl, že žalobkyně má v souladu s § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Odvolací soud zde odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu vyjádřenou např. v rozsudku ze dne 31. 3. 2009 sp. zn. 22 Cdo 2930/2006 (Jestliže se domáhá žalobce určení, že je vlastníkem nemovitosti, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má ve vztahu k této osobě nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť s přihlédnutím k významu vlastnického práva v katastru nemovitostí je odůvodněn závěr, že právní postavení žalobce je za této situace nejisté a že bez uvažovaného určení by jeho právo mohlo být i ohroženo. Protože soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitostem je podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí, je žaloba na určení vlastnického práva způsobilým právním prostředkem k odstranění nejistoty o skutečných právních vztazích mezi účastníky.).10. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění ohledně předmětných nemovitostí mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu shrnutá v bodu 10. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná přejímá.11. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 ve spojení § 205a písm. f) o. s. ř. doplnil dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:* z rozsudku Okresního soudu v Bruntále, co trestního soudu, ze dne 21. 10. 2025, č. j. , Anonymizováno, , že obžalovaná , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , trvale bytem , adresa, , pro účely doručování datová schránka: , Anonymizováno, , je vinna, že 2. dne 12. 12. 2022 v , adresa,  uzavřela se svou matkou , jméno FO,  darovací smlouvu, jejímž předmětem byl převod pozemku parcely č. , hodnota, , jehož součástí je stavba garáže bez č. p., zapsaného na LV , Anonymizováno, , v hodnotě nejméně 85 000 Kč, a převod bytové jednotky č. , Anonymizováno, , o velikosti 3+1, umístěné ve 2. nadzemním podlaží v obci , adresa, , budova č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno,  na parcele č. , hodnota, , včetně podílu na společných částech domu č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , a pozemku parcela č. , hodnota, , ve výši , Anonymizováno, , vše zapsané na LV , Anonymizováno,  a LV , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa,  – město, kterou nikdo neužíval, v hodnotě , hodnota,  Kč, přestože věděla, že tyto nemovitosti podvodným způsobem , jméno FO,  vylákala darem od své vnučky , Jméno žalobkyně, , o níž obě věděly, že trpí duševní poruchou, a to lehkou mentální retardací, v důsledku čehož je zvýšeně ovlivnitelná a manipulovatelná a její limitovaný intelektový potenciál jí neposkytuje dostatečnou úroveň schopností pro vyhodnocení a plné pochopení uzavírání majetkových smluv tak, že pod záminkou, že v jejím nejlepším zájmu je, aby jí majetek darovala a nepřišla o něj z důvodu dluhů, ačkoli na tomto bytě a garáži žádné dluhy nevázly, tento majetek , Jméno žalobkyně,  dne 17. 1. 2022 darovala babičce , jméno FO, , aby jej mohla užívat, přestože , jméno FO,  jej poté nikdy neužívala a poté jej darovala své dceři , Jméno žalované, , a to z důvodu, aby jej , Jméno žalobkyně,  nemohla v budoucnu v případném dědickém řízení znovu, byť jen částečně, nabýt, tedy na sebe převedla věc, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky jinou osobou, spáchala takový čin ve vztahu k věci pocházející ze zločinu, a spáchala takový čin ve vztahu k věci, která má značnou hodnotu, a získala takovým činem pro sebe značný prospěch, čímž spáchala zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odstavec 1, 3 písmeno a), odstavec 4 písmeno c), d) trestního zákoníku;* z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, co trestního soudu odvolacího, ze dne 4. 2. 2026, č.j. , Anonymizováno, , že podle § 258 odstavec 1 písmeno b), písmeno e), písmeno f), odstavec 2 trestního řádu se z podnětu odvolání obžalované , Jméno žalované,  zrušuje napadený rozsudek ve výroku o vině pod bodem 1), ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě nemajetkové újmy a podle § 259 odstavec 3 písmeno b) trestního řádu se nově rozhoduje tak, že obžalovaná , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , trvale bytem , adresa, , pro účely doručování datová schránka: , Anonymizováno, , se nově uznává vinnou, že v úmyslu získat neoprávněný prospěch využila nepříznivého zdravotního stavu , Jméno žalobkyně, , která trpí duševní poruchou, a to lehkou mentální retardací, v důsledku čehož je zvýšeně ovlivnitelná a manipulovatelná a její limitovaný intelektový potenciál jí neposkytuje dostatečnou úroveň schopností pro vyhodnocení a plné pochopení uzavírání majetkových smluv, což bylo , Jméno žalované,  jako tetě poškozené , Jméno žalobkyně, , kterou znala od dětství, známo, a tato poté, co , Jméno žalobkyně,  dne 23. 11. 2021 na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále, č. j. , Anonymizováno, , nabyla v pozůstalosti po své matce všechen majetek zahrnující i bytovou jednotku č. , Anonymizováno,  na , adresa, , a s vědomím, že , Jméno žalobkyně,  za obdobných okolností již převedla veškeré své další nemovitosti na svou babičku , jméno FO, , , Jméno žalobkyně,  s odůvodněním pomoci přesvědčila, že v jejím nejlepším zájmu je, aby jí byt darovala a nepřišla o něj z důvodu dluhů na elektřině ve výši okolo 74 000 Kč, a aniž by , Jméno žalobkyně,  pochopila důsledky takového právního úkonu ve vztahu k její osobě i jejím nezletilým dětem, na základě ovlivnění , Jméno žalované, , s touto dne 19. 10. 2022 v , adresa,  uzavřela darovací smlouvu na převod bytové jednotky č. , Anonymizováno, , o velikosti 3+1, umístěné v 6. nadzemním podlaží v obci , adresa, , budova č. p. , Anonymizováno,  na parcele č. , hodnota, , včetně podílu na společných částech domu č. , hodnota,  a pozemku parcely č. , hodnota, , ve výši , Anonymizováno, , vše zapsané na LV , Anonymizováno,  a , Anonymizováno,  v katastrálním území , adresa,  – město, v hodnotě , hodnota,  Kč, který poškozená osobně se svými nezletilými dětmi užívala k bydlení, přičemž následně poškozenou , Jméno žalobkyně,  vyzvala z důvodu nehrazení nájmu, který navýšila o splátky dluhu na elektřině, který za poškozenou uhradila její babička , jméno FO, , k vyklizení nemovitosti, kdy tato situace přispěla k tomu, že poškozená žije v azylovém domě a její nezletilé děti Veronika a Nikola byly umístěny do pěstounské péče, čímž poškozené způsobila škodu ve výši 1 630 000 Kč, tedy sebe obohatila tím, že jiného uvedla v omyl a způsobila takovým činem značnou škodu, čímž spáchala zločin podvodu podle § 209 odstavec 1, odstavec 4 písmeno d) trestního zákoníku účinného do 31. 12. 2025, a odsuzuje se při nezměněném výroku o vině pod bodem 2). Rozsudky nabyly právní moci dne 4. 2. 2026.12. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).13. Podle ustanovení § 588 o. z. – soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. – soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.15. Vázaností civilních soudů trestním rozsudkem se opakovaně zabýval Nejvyšší soud, který přijal a odůvodnil závěr uvedený např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2016 sp. zn. 23 Cdo 4949/2015 (Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. platí, že pokud jde o rozhodnutí jiných soudů (či týchž soudů v jiných věcech), případně jiných orgánů, je soud vázán pouze výrokem o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt (s výjimkou rozhodnutí v blokovém řízení), a o tom, kdo jej spáchal, a rozhodnutím o osobním stavu. Soudy nejsou vázány odůvodněním trestního rozsudku, ale jsou vázány jeho výrokem. Součástí výroku trestního rozsudku je skutková a právní věta. Skutková věta musí obsahovat úplný popis skutečností rozhodných pro naplnění skutkové podstaty trestného činu ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 tr. ř. Závěry, které jsou shrnuty ve skutkové větě trestního rozsudku, jsou založeny na provedeném dokazování v řízení. Průběh dokazování je obsahem odůvodnění trestního rozsudku. Pro to, aby mohl soud učinit závěr o spáchání trestného činu, je nezbytné popsání konkrétního jednání, které je pro naplnění skutkové podstaty trestného činu nezbytné. Vázanost rozhodnutím v trestní věci neznamená pouze to, že se jedná o jeden z důkazních prostředků, které má civilní soud brát v potaz, ale má ji posuzovat současně s ostatními v řízení provedenými důkazy a vyhodnocovat relevanci pro řešení civilního sporu. Skutkovým závěrem trestního soudu jsou civilní soudy vázány, tj. musí se jím řídit.). Civilní soudy jsou tak vázány výše citovanými skutkovými závěry rozsudku Okresního soudu v Bruntále, co trestního soudu, ze dne 21. 10. 2025, č.j. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, co trestního soudu odvolacího, ze dne 4. 2. 2026, č. j. , Anonymizováno, , a ze kterých vyplývá, že se žalovaná vůči žalobkyni v případě darovacích smluv ze dne 19. 10. 2022 a 12. 12. 2022 dopustila trestného činu (zločinu) podvodu, resp. trestného činu (zločin) legalizace výnosů z trestné činnosti, když věděla že darovací smlouvy ze dne 17. 1. 2022 a 29. 3. 2022 jsou též uzavřeny podvodným způsobem. Vzhledem k uvedenému jsou proto všechny darovací smlouvy (17. 1. 2022, 29. 3. 2022, 19. 10. 2022 a 12. 12. 2022) v souladu s § 588 věta prvá o. z. absolutně neplatné, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek, a žalovaná je tak i nadále vlastníkem předmětných nemovitostí.16. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byly výroky I. až III. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) shledány ve výroku ve věci samé jako věcně správné a jako takové byly v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozsudku potvrzeny, včetně jeho nákladové části specifikované ve výroku IV., která odpovídá výsledku sporu, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na bod 19. věta prvá odůvodnění rozsudku okresního soudu.17. K částečné změně přistoupil odvolací soud u výroku V. rozsudku okresního soudu o náhradě nákladů řízení státu. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o povinnosti žalované v souladu § 149 odst. 2 o. s. ř. uhradit náklady řízení státu spočívající v odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně, které vznikly za řízení před okresním soudem, s ohledem na plný procesní úspěch žalobkyně, avšak nesouhlasí s formulací výroku, jak je učinil okresní soud, neboť je tzv. nevykonatelný pro neurčitost. Proto jej změnil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když dosud odměna a náhrada hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně nebyla vyúčtována, a tak bude výše nákladů a podmínky splatnosti určeny samostatným usnesením okresního soudu v souladu s § 155 odst. 1 věta druhá za středníkem o. s. ř.a. náhradě nákladů řízení účastníků před odvolacím soudem bylo rozhodnuto výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná, jelikož však osobně žalobkyni ke dni rozhodování odvolacího soudu žádné odůvodněné a prokazatelné náklady řízení, dle obsahu spisu, nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.b. náhradě nákladů řízení České republiky za náklady odvolacího řízení bylo rozhodnuto výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení plně procesně úspěšná, byly jí tak přiznány účelně vynaložené náklady odvolacího řízení, a žalovaná je proto povinna zaplatit státu odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobkyně. Jelikož dosud však tato nebyla vyúčtována, bude proto výše nákladů a podmínky splatnosti určeny samostatným usnesením okresního soudu v souladu s § 211 ve spojení s § 155 odst. 1 věta druhá za středníkem o. s. ř.18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla v řízení osvobozena od placení soudních poplatků usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 11. 2024, č.j. 8 C 199/2024-44, odvolací soud výrokem V. tohoto rozsudku přenesl povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 15 000 Kč (3x položka 4 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků) na žalovanou v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ve lhůtě podle § 7 odst. 1 tohoto zákona.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V případě nezaplacení pohledávky státu ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:16.Co.234.2025.1","publishedAt":"2026-09-29","decisionAt":"2026-06-25","caseNumber":{"senate":16,"registry":"Co","index":234,"year":2025,"pageNumber":209},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Zubek","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o určení vlastnictví","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":199,"year":2024,"pageNumber":112},"affectedDate":"2025-07-24","courtCode":"OSBU","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"120","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"258","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"259","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"10","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"15a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"30","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"135","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"155","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"206","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"211","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"209","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"216","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"581","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","LHUTY","ODROCENI","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","DOVOLANI","POZUSTALOST","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI","SMLOUVA_DAROVACI","NAKLADY_RIZENI","DUSEVNI_PORUCHA","PODJATOST","PODVOD","MAJETEK"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}