{"uuid":"6ee8b125-1508-434f-99e4-4fdf4c636193","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", 390 02 Tábor zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" se stavbou č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která je jeho součástí, zapsanému u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro obec a katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", se zrušuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" se stavbou č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která je jeho součástí, zapsaný u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro obec a katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", r.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"RČ","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku 7 166 250 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 2 478 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 2 478 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku p.č. , hodnota,  se stavbou č.p. , Anonymizováno, , která je jeho součástí, zapsanému u , právnická osoba, , na listu vlastnictví č. , hodnota,  pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje.II. Pozemek p.č. , hodnota,  se stavbou č.p. , Anonymizováno, , která je jeho součástí, zapsaný u , právnická osoba, , na listu vlastnictví č. , hodnota,  pro obec a katastrální území , adresa, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně , Jméno žalobkyně, , r.č. , RČ, .III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku 7 166 250 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 2 478 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 2 478 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci, a to k pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" se stavbou domu č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zapsanému u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro obec a katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nemovitost č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen nemovitost) je domem o třech podlažích s bytovými i nebytovými jednotkami. Žalobkyně nabyla postupně darovacími smlouvami ze dne 23. 11. 2015 a 13. 11. 2018 a usnesením Okresního soudu v Táboře č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 3. 2024 spoluvlastnický podíl ¾. Zbývající ¼ nabyla uvedeným usnesením soudu sestra žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tuto druhou podílovou spoluvlastnici označila žalobkyně v žalobě jako žalovanou a navrhovala přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Návrh odůvodnila tím, že v průběhu pozůstalostního řízení i po jeho skončení začalo být zjevné, že účastnice mají rozdílné pohledy na budoucí vlastnické uspořádání poměrů k nemovitosti a docházelo k neshodám ohledně správy nemovitosti. Nemovitost není vzhledem k dlouhodobě vysoce konfliktním vztahům mezi oběma spoluvlastnicemi reálně dělitelná. Rozdělení budovy na jednotky je i nadále spojeno s určitou formou spoluvlastnictví společných částí domu a především vlastníci nově vymezených bytových a nebytových jednotek musí být schopni dohodnout se na záležitostech týkajících se správy domu. Vztahy mezi spoluvlastnicemi jsou narušeny natolik, že to brání, aby setrvaly i v takovéto formě spoluvlastnictví. Na této argumentaci setrvala žalobkyně i poté, co původní žalovaná v průběhu řízení převedla svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti na svého syna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ten následně na současného žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kteří se pak postupně stali na návrh žalobkyně účastníky řízení, s odkazem na účelovost těchto převodů směřovanou k vyloučení možnosti zohlednění kvality vzájemných vztahů původních účastnic v rozhodnutí soudu. Se synem žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měla žalobkyně původně neutrální vztah, nicméně od začátku neshod ohledně domu se žalovanou tomu tak není a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v tomto ohledu jedná ve shodě se svou matkou. V domě po sobě neuklízí, nevypíná elektřinu, vlámal se do sklepa domu. Žalobkyně s ním tedy rozhodně nemá ideální vztahy a považuje jej za podporovatele své matky. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je v pak s původní žalovanou blízkém přátelském vztahu, jedná se o nejlepšího přítele jejího manžela a převod spoluvlastnického podílu na nemovitosti na jeho osobu a jeho účastenství v tomto řízení vykazuje stejný modus operandi jako v případě převodu spoluvlastnického podílu z původní žalované na jejího syna. Žalobkyně se domnívá, že pokud by v tomto řízení soud přistoupil k reálnému rozdělení nemovitosti, došlo by ze strany posledního žalovaného nakonec zpětně k převodu vymezených jednotek na původní žalovanou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vzhledem k těmto skutečnostem žalobkyně v celém průběhu řízení navrhovala, aby podílové spoluvlastnictví bylo vypořádáno přikázáním nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně v domě již více než 33 let trvale bydlí, pečuje o jeho údržbu a opravy a dlouhodobě vykonává správu nemovitosti, do které průběžně investuje své finanční prostředky. Dosud tak investovala nejméně 800 000 Kč. Rozdělení budovy na jednotky navíc není jednoduše realizovatelné, rozdělení rozvodů plynu a vody a měření jejich spotřeby by bylo komplikované a finančně nákladné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V průběhu řízení došlo k opakovaným změnám v účastenství na straně žalované. Na základě podané žaloby figurovala na straně žalované nejprve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". V důsledku navazujících převodů předmětného čtvrtinového spoluvlastnického podílu na nemovitosti připustil soud usnesením ze dne 20. 12. 2024 č.j. 10 C 108/2024-89, aby na místo žalované vstoupil do řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a usnesením ze dne 5. 5. 2025 č.j. 10 C 108/2024-132 soud připustil, aby na místo žalovaného vstoupil do řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":". Všichni žalovaní přitom shodně navrhovali vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením společné věci, tj. rozdělením budovy na bytové a nebytové jednotky. Žalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve vyjádření k žalobě poukázala na předchozí neúspěšné jednání účastnic o smírném vyřešení věci. Ke způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví navrhla, aby bylo řešeno reálným dělením nemovitosti, když se jedná podle občanského zákoníku o prioritní způsob vypořádání. Konkrétně tato žalovaná navrhla, aby prohlášením vlastníka došlo k vymezení jednotek v domě, v němž se nacházejí bytové i nebytové prostory stavebně oddělené tak, že je v domě možné jednotky vymezit. Již v současné době jsou fakticky prostory v domě užívány jako bytové a nebytové jednotky, které jsou stavebně oddělené, každá s vlastním přístupem. Rozdělení budovy s sebou tedy nenese žádné nepřiměřeně vysoké náklady, které by za tímto účelem účastnice musely vynaložit a bylo by spojeno pouze s administrativními kroky. Rozdělením na jednotky nedojde ani k zásadnímu snížení hodnoty nemovitosti, spíše naopak. Nově vzniklé jednotky by byly soudem rozděleny mezi spoluvlastnice podle velikosti jejich podílů s případným dorovnáním rozdílu prostřednictvím vypořádacího podílu. Tato žalovaná nepovažovala své vztahy se sestrou – žalobkyní za natolik konfliktní, aby nebyly schopny společně spravovat dům a byla přesvědčena, že neexistují ani jiné překážky vedoucí k závěru, že nemovitost nelze rozdělit. Pokud by však soud dospěl k závěru, že z konkrétního důvodu není možné spoluvlastnictví vypořádat faktickým rozdělením nemovitosti, měla tato žalovaná zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" po svém vstupu do řízení nejprve apeloval na zachování stávajícího stavu. V rámci soudního řízení pak setrval na stanovisku původní žalované na vypořádání reálným dělením nemovitosti a poukázal na to, že vztahy mezi ním a žalobkyní jsou neutrální. Spor mezi původními účastnicemi byl na osobní bázi a mezi ním a žalobkyní se neprojevuje. Na požadavku na rozdělení nemovitosti na jednotky setrval i současný žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ten uvedl, že podíl na nemovitosti koupil jako investici. Jeho představa je taková, že bude mít pasivní příjem z nájmu prostor umístěných v tomto domě. Pokud by soud tímto způsobem nepostupoval, avizoval nejprve tento žalovaný svůj zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, následně však soudu nepředložil doklady prokazující, že by byl v tomto případě schopen žalobkyni vyplatit vypořádací podíl s odůvodněním, že nemovitost by dle jeho názoru měla být reálně rozdělena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl id. ¾ na nemovitosti, a to na základě darovací smlouvy ze dne 23. 11. 2015, darovací smlouvy ze dne 13. 11. 2018 a usnesení Okresního soudu v Táboře o dědictví č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 3. 2024. Zbývající podíl na nemovitosti o velikosti id. ¼ nabyla původní žalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě usnesení Okresního soudu v Táboře o dědictví č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 3. 2024 Z vyjádření stran sporu vyplývá, že se jednalo o řízení o pozůstalosti po matce účastnic ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". V průběhu tohoto řízení darovací smlouvou ze dne 11. 11. 2024 převedla žalovaná svůj spoluvlastnický podíl na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který jej dne 11. 3. 2025 převedl kupní smlouvou na současného žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po skončení shora uvedeného dědického řízení byla nejprve mezi žalobkyní a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jejich právními zástupci vedena rozsáhlá korespondence stran správy nemovitosti a vypořádání spoluvlastnictví k ní. Dne 19. 3. 2024 zástupce žalobkyně žalované navrhl převzetí nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně s vyplacením přiměřené náhrady žalované. Tento návrh žalovaná dne 22. 3. 2024 odmítla, zpochybnila argumentaci zástupce žalobkyně svědčící pro převzetí nemovitosti žalobkyní a navrhla převzetí domu s tím, že její synové a snacha jsou lékaři, udělají z nemovitosti lékařský dům, což představuje smysluplnější využití prostor. Poukázala na finanční nesrovnalosti, kdy žalobkyně jí nikdy nevyplatila podíl na nájemném, ačkoliv žalovaná byla tichým společníkem domu, když matce účastnic kolem roku 1995 dala 300 000 Kč a zpochybnila vyúčtování, které jí žalobkyně zaslala za únor 2024. Zpochybnila také darování 1/6 domu žalobkyni matkou účastnic v době, kdy jí již dříve byla diagnostikována demence. Dne 21. 6. 2024 navrhla žalovaná žalobkyni prostřednictvím svého zástupce mimosoudní řešení vypořádání spoluvlastnictví vymezením jednotek v domě a jejich rozdělením mezi spoluvlastnice. Dále písemně požádala o předložení listin vztahujících se k užívání a správě domu, doplacení poměrné části nájemného a poukázala na to, že v rámci dědického řízení nedošlo k vypořádání žádných aktiv na bankovním účtu matky účastnic, ačkoliv ta byla podílovou spoluvlastnicí nemovitosti. V odpovědi ze dne 11. 7. 2024 zástupce žalobkyně uvedl, že právě volba způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví je jádrem sporu mezi účastnicemi, když žalobkyně trvá na přikázání nemovitosti do svého vlastnictví a rozdělení nemovitosti nepovažuje za vhodný způsob vypořádání s ohledem na narušené vztahy účastnic.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o.z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výše popsaných důkazů vyplývá, že aktuální účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti a oba mají na zrušení podílového spoluvlastnictví zájem. Žalobkyně to výslovně uvádí v žalobě a trvá na tom v průběhu celého řízení a žalovaný odkazuje na své podnikatelské záměry s nově vyčleněnými jednotkami. Žaloba je tedy důvodná. Proto soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Mezi účastníky byl spor o způsob vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně navrhovala přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. K tomu uvedla, že v nemovitosti bydlí od roku 1991, pečuje o její údržbu a opravy a vykonává její správu. K tomu žalobkyně svědeckou výpovědí svého syna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s výpisem z jeho internetového bankovnictví a standardizovanou informací o úvěru prokázala, že ten má ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". schváleno do 14. 11. 2026 čerpání úvěru 5 000 000 Kč a celou tuto částku je připraven poskytnout žalobkyni k vyplacení vypořádacího podílu. Dále žalobkyně disponuje finančními prostředky uloženými v investičních produktech, mj. hodnota jejího podílu ve fondu KB Krátkodobý, otevřený podílový fond, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". byla k 9. 2. 2026 ve výši 3 021 515,79 Kč. Podle statutu fondu (§ 12 statutu) odkupuje společnost podílové listy bez zbytečného odkladu po uplatnění práva na odkoupení, obvykle do 7 pracovních dnů, nejdéle ve lhůtě jednoho měsíce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Strana žalovaná navrhovala rozdělení věci vyčleněním bytových a nebytových jednotek v domě. Podle účastnické výpovědi žalobkyně je v domě přízemí, první patro, druhé patro a půda. V přízemí jsou dva nebytové prostory, v nichž jsou umístěny prodejny. V prvním patře je kancelář a byt (resp. v současné době nevyužitý prostor). Ve druhém patře jsou dva byty. Z hlediska technické možnosti realizace tohoto způsobu vypořádání předložila soudu původní žalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nepodepsané vyhotovení smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene uzavřené mezi rodiči účastnic a žalobkyní a jejím manželem datované dnem 3. 11. 1992, v níž je počítáno s vybudováním samostatného měření pro odběr energií. Žalovaná dále předložila soudu e-mail ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 30. 9. 2024, podle kterého náklady na vypracování prohlášení vlastníka budovy činí 30 000 Kč, náklady na osazení měřidel pro jednotlivé jednotky 120 000 Kč a náklady na zednické práce 50 000 Kč. Podle potvrzení objednávky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je rozdělení domovních rozvodů vody a plynu realizovatelné za částku 120 000 Kč. Žalovaná také nechala zpracovat přehled variant rozdělení měření spotřeby energií v objektu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", projektová činnost ve výstavbě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Vzhledem k tomu, že vzájemné konfliktní vztahy spoluvlastníků mohou být podle judikatury soudů důvodem, který brání reálnému dělení věci, zabýval se soud k argumentaci žalobkyně povahou a kvalitou vzájemných vztahů účastníků řízení a možných dopadů kvality těchto vztahů do užívacích vztahů k nově vymezeným jednotkám a společným částem budovy a do správy nemovitosti. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vylučuje jakoukoli formu dalšího spoluvlastnického soužití se žalovanou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť si nedokáže představit společné užívání domu ani elementární spolupráci při jeho správě a užívání. Uvedla, že konfliktní vztahy mezi účastnicemi jsou dlouhodobé a výrazně se vyhrotily po smrti jejich matky v lednu 2024, kdy ze strany žalované docházelo k opakovanému obtěžování formou SMS zpráv, telefonátů a návštěv, přičemž žalovaná měla žalobkyni opakovaně označovat za „zlodějku“ a obviňovat ji z neoprávněného obohacení na její úkor, a tato tvrzení měla být sdělována i dětem žalobkyně, a to jak žalovanou, tak jejími dětmi. Intenzita těchto kontaktů byla podle žalobkyně bezprostředně po smrti matky vysoká, kdy zprávy přicházely denně, přičemž v průběhu řízení jejich četnost poklesla. Žalobkyně dále uvedla, že konflikty mezi účastnicemi existovaly již za života matky, zejména v souvislosti s výhradami žalované k hospodaření matky s finančními prostředky a k převodům spoluvlastnických podílů na nemovitosti na žalobkyni. Současně žalobkyně uvedla, že vztahy mezi účastnicemi jsou nyní zcela narušené a bez reálné možnosti obnovení, přičemž sama nemá zájem na jakémkoli dalším kontaktu se žalovanou ani s její rodinou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve své výpovědi potvrdila, že byla informována o převodu spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 na domě na žalobkyni v roce 2015, přičemž tento postup vnímala negativně, neboť se s ohledem na dříve poskytnutou půjčku matce ve výši 300 000 Kč považovala za tichého společníka nemovitosti, aniž by jí byl vyplácen jakýkoli podíl na výnosech z nájmu. Uvedla, že ji tato skutečnost zasáhla, nicméně na ni bezprostředně nereagovala, pouze žalobkyni sdělila výtku, že se jí tímto způsobem „pomstila“ za udržování dobrých vztahů s otcem účastnic, s nímž žalobkyně kontakt neudržuje. Žalovaná popřela, že by žalobkyni opakovaně zasílala obtěžující SMS zprávy, připustila pouze ojedinělá sdělení, a to zejména zprávu týkající se převodu dalšího podílu na nemovitosti na žalobkyni v době, kdy matka již trpěla demencí, kdy tento krok považovala za krádež. Tuto zprávu zaslala do rodinné messenger skupiny a uvedla v ní, že v důsledku této situace přestane jezdit na rodinná setkání na chatě. Dále potvrdila odeslání zprávy prostřednictvím aplikace Messenger po pohřbu matky, v níž uvedla, že tou krádeží to sestra celé zkazila. Uvedla, že ji zjištění o převodu podílu po smrti matky překvapilo a citově zasáhlo, přičemž snahy jejího syna o smírné urovnání vztahů mezi účastnicemi nebyly úspěšné. Žalovaná dále uvedla, že na zachování podílu na nemovitosti trvá mimo jiné proto, že si přeje alespoň částečné obnovení vztahů mezi rodinami účastnic, zejména mezi jejich dětmi. Současně uvedla, že má do nemovitosti přístup a od února v ní několikrát přenocovala, nicméně postrádá informace o hospodaření s nemovitostí, zejména o výši a použití příjmů z nájemného za posledních přibližně osm let, kdy byla matka imobilní, a o nákladech spojených se správou domu, přičemž žalobkyně jí tyto informace neposkytuje. Potvrdila, že v současné době spolu účastnice nekomunikují. Pro případ reálného rozdělení nemovitosti projevila zájem o jednotku v přízemí, kde se nachází kadeřnictví a o byt ve druhém patře domu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je dlouhodobým partnerem žalobkyně a přibližně 20 let s ní žije, soud zjistil, že již krátce po svém nastěhování do domu přišel do kontaktu se žalovanou, která mu sdělovala, že žalobkyně a jejich matka jsou podle jejího názoru lakomé, neboť jí nevyplácejí žádný podíl na nájemném, a že veškeré dění v Táboře se soustředí pouze kolem žalobkyně a jejích dětí. Svědek uvedl, že tyto projevy vnímal jako závist žalované vůči žalobkyni a již tehdy se rozhodl se žalovanou neudržovat žádné vztahy, což se mu až do smrti matky účastnic dařilo. Události následující po smrti matky označil svědek jako velmi vyhrocené a popsal je jako „peklo“, kdy docházelo k opakovaným osobním i telefonickým konfliktům mezi účastnicemi, v jejichž rámci žalovaná podle jeho slov žalobkyni vyhrožovala, že svůj podíl na domě prodá Rusům, že „s nimi zatočí“ a že žalobkyni „dožene karma“. Svědek dále uvedl, že žalobkyně byla kontaktována synem žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který požadoval schůzku se žalobkyní za účelem vysvětlení, kde se nacházejí finanční prostředky po zemřelé matce, přičemž žalobkyni bylo vytýkáno, že tyto prostředky neoprávněně vybrala a že ukradla šestinový podíl na nemovitosti, který měla náležet žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", syna žalované, soud zjistil, že svědek vnímá jednání žalobkyně tak, že okradla jeho rodinu o velkou část domu, což zjistili v dědickém řízení. Jedná se o situaci, kdy babička převedla na žalobkyni podíl na domě v době, kdy byla dementní. Dále je mu známo, že žalobkyně okradla jeho rodinu i o peníze. Vztahy mezi účastnicemi po smrti jejich matky popsal tak, že nejsou dobré. Do budoucna se mohou zlepšit, v plnohodnotné obnovení však nevěří. Dále potvrdil, že komunikace týkající se sporných majetkových otázek probíhala v rodinné messengerové skupince, do níž byly zapojeny nejen účastnice řízení, ale i jejich děti, které se v souvislosti s touto záležitostí v některých případech setkaly i osobně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Žalobkyně soudu předložila soubor zpráv zasílaných mezi účastnicemi, z něhož soud zjistil, že jejich komunikace se týkala zejména celkového vypořádání rodinných majetkových poměrů a byla dlouhodobě konfliktní. Ze zpráv je patrný opakovaný tlak žalované na žalobkyni, aby přehodnotila své jednání a veřejně je reflektovala, když žalovaná uvádí například: „Zkus najít v sobě zbytek cti, omluv se a řekni svým dětem, jak to opravdu bylo“. Současně žalovaná hrozí zapojením státních orgánů, například slovy: „Opravdu zvažuju, že to předám policii nebo právníkům“, či „Nebudu se vnucovat a rozčilovat. Nechceš se domluvit, budu to muset rozjet. Vím, že si tím nevyhádám úctu u Tvých dětí, to mě mrzí. Vím, že soudy u nás nerozhodují podle práva, je to vždy nejisté, ale nic mi nezbývá.“ a v některých případech užívá i osobní výhrůžky, například: „Cikány tam dám, pokud nezrušíš tu 1/6.“ či „Když už jsem ta svině, tak já se jako svině chovat začnu!“ Ze zpráv dále vyplývá, že konfliktem byly zasaženy i děti účastnic, jak dokládá sdělení žalované: „A teď mi synové vyčítají, že přišli o rodinu.“ Žalobkyně v komunikaci opakovaně vyjadřuje nejasnost ohledně požadavků žalované a odmítá další spolupráci, když uvádí například: „Jestli máš pocit, že tě pořád někdo okrádá, s tím ti vážně nepomůžu! A vlastně ani nevím, co chceš? Vyplatit? Spoluvlastnit? Prodat? Každou chvíli to vypadá na jinou variantu. Urážíš, vyhrožuješ… nic víc od tebe neslyším.“ a dále: „Hlavně s tebou nechci nic spoluvlastnit, protože vím, jak to dopadne!“, současně odmítá požadavky žalované na to, co má sdělit svým dětem: „Nikdy to neřeknu!!!!!! Mám čistý svědomí.“ a poukazuje na výhrůžky ze strany žalované „Vyhrožuješ vězením, cikánama, soudama, …“, což žalovaná v komunikaci zlehčuje tvrzením „To není vyhrožování, já Ti píšu, co budeš muset udělat.“ Z komunikace je rovněž patrné, že účastnice vedou spor o historické majetkové vztahy, kdy žalobkyně poukazuje na finanční prostředky, které do nemovitosti vložila, zatímco žalovaná uvádí, že žalobkyně dlouhodobě čerpala výnosy z nemovitosti, a současně žalovaná vyjadřuje i osobní rovinu vztahu k matce slovy: „Celý život si mnou matka vytírala pozadí a já furt prosila o lásku,“ na což žalobkyně reaguje poukazem na dřívější majetkové vypořádání s otcem účastnic.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Z judikatury vyplývá, že ačkoli je reálné rozdělení společné věci podle § 1144 o.z. preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví, jeho použití je podmíněno nejen technickou a ekonomickou proveditelností, ale i schopností spoluvlastníků nadále spolupracovat při správě a užívání vzniklých částí věci. Nejvyšší soud opakovaně judikuje, že při posuzování možnosti reálného dělení je třeba přihlédnout též k povaze vztahů mezi spoluvlastníky, přičemž vysoká míra konfliktnosti může takový způsob vypořádání vylučovat. V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 399/2024 Nejvyšší soud výslovně uvedl, že závěr nižších soudů o nemožnosti rozdělení nemovitosti na jednotky z důvodu konfliktních vztahů mezi spoluvlastníky není zjevně nepřiměřený, pokud ze skutkových zjištění plyne, že mezi nimi dochází k opakovaným konfliktům a že by i do budoucna nebyli schopni spolupracovat při správě společných částí nemovitosti. Obdobně v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1978/2024 Nejvyšší soud akceptoval závěr odvolacího soudu, že samotná existence konfliktních vztahů mezi spoluvlastníky představuje relevantní důvod, pro který nelze přistoupit k rozdělení nemovitosti na jednotky, a to i tehdy, jsou-li jinak splněny technické předpoklady takového rozdělení. Již v dřívější judikatuře Nejvyšší soud zdůraznil, že reálné rozdělení nemovitosti předpokládá určitou míru součinnosti spoluvlastníků, a pokud ji vzhledem k jejich narušeným vztahům nelze očekávat, je třeba považovat věc za nedělitelnou a přistoupit k jinému způsobu vypořádání (srov. např. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 3250/2020). Soud musí při rozhodování o způsobu vypořádání zohlednit nejen fyzickou dělitelnost věci, ale i její funkční využitelnost a reálnou schopnost spoluvlastníků zajistit její řádnou správu, což při dlouhodobě vyhrocených vztazích zpravidla není možné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V této fázi řízení soud na základě poznatků z výše uvedených důkazů uzavřel, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jsou natolik konfliktní, že vylučují vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví reálným dělením nemovitosti, a účastnicím tento závěr sdělil. Ze zjištěných skutečností plyne, že mezi účastnicemi nejde pouze o spor o samotnou věc, nýbrž o hluboký osobní konflikt mezi sestrami, který má dlouhodobý charakter a byl sice navenek eskalován po smrti jejich matky, avšak jeho kořeny sahají do dřívější doby. Účastnice nejsou schopny věcné komunikace, jejich jednání je výrazně ovlivněno emocemi a nejsou schopny dosáhnout ani základní dohody o otázkách spojených se správou nemovitosti, zejména o hrazení nákladů či předávání relevantních informací a listin, přičemž tyto otázky požadují řešit prostřednictvím soudu. Konflikt mezi nimi navíc přesahuje rámec dané nemovitosti a týká se i dalších majetkových sporů, včetně finančních prostředků po zemřelé matce, přičemž negativně zasahuje i další členy rodiny, zejména jejich děti. Za této situace soud neshledal reálným předpoklad, že by účastnice byly schopny spolupracovat ani v budoucnu, a to ani v rozsahu nezbytném pro správu společných částí budovy, která by i po případném rozdělení na jednotky zůstala v jejich spoluvlastnictví. Takto intenzivní a dlouhodobé narušení vztahů proto soud považuje za překážku reálného dělení věci a účastnicím sdělil, že přistoupí k vypořádání spoluvlastnictví jiným způsobem podle občanského zákoníku, tedy přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví jedné z účastnic. Žalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k tomu soudu sdělila, že těchto skutečností si je vědoma a poté darovací smlouvou ze dne 11. 11. 2024 přistoupila k převodu svého spoluvlastnického podílu na svého syna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dopisem ze dne 4. 12. 2024 vyzval žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" prostřednictvím svého zástupce žalobkyni k zachování podílového spoluvlastnictví a v případě setrvání žalobkyně na požadavku jeho zrušení a vypořádání požádal o sdělení možnosti uzavření mimosoudní dohody s tím však, že nesouhlasí s převodem svého podílu na žalobkyni oproti vyplacení vypořádacího podílu. Zástupce žalobkyně k tomu dne 5. 12. 2024 písemně sdělil, že žalobkyně setrvává na stanovisku, které zastává v soudním řízení. V rámci své účastnické výpovědi žalovaný uvedl, že se žalobkyní není v žádném kontaktu, naposledy ji viděl při pohřbu babičky a následně ji pouze pozdravil při jedné návštěvě domu, kam přišel se svou matkou. Uvedl, že se v současné době na správě nemovitosti nijak nepodílí, je však připraven se na nákladech spojených s jejím provozem podílet. Vyjádřil rovněž zájem na zlepšení rodinných vztahů, přičemž tohoto cíle by podle něj mohlo být dosaženo tím, že by měl možnost užívat byt v domě a docházelo by tak k častějším kontaktům mezi ním, žalobkyní a dalšími členy rodiny, byť sám připustil, že si není jist, zda by takové řešení vedlo ke skutečnému zlepšení vztahů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Žalobkyně k tomu uvedla, že její vztahy se žalovaným nejsou dobré, poukázala na konfliktní situaci u notáře, na níž se žalovaný podílel spolu se svou matkou, a zdůraznila, že od smrti babičky ji žalovaný nijak nekontaktoval ani se nepokusil vztahy obnovit, přičemž její děti s ním již nejsou v kontaktu. Žalobkyně jej vnímá jako osobu stojící na straně původní žalované. Poukázala rovněž na situaci, kdy žalovaný se vlámal do sklepa domu bez jejího souhlasu v situaci, kdy mu nemohla bezprostředně předat klíče.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Po takto doplněném dokazování soud účastníkům sdělil, že ani po změně na straně žalované nelze s ohledem na výsledky dokazování přistoupit k vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným dělením nemovitosti, neboť přetrvává vysoká míra konfliktnosti vzájemných vztahů, která byla prokázána zejména mezi žalobkyní a původní žalovanou, matkou současného žalovaného, a která se promítá i do vztahu žalobkyně k nynějšímu žalovanému. Z provedených důkazů vyplývá, že dlouhodobé spory o majetek vedly k zásadnímu narušení rodinných vztahů, a to nejen mezi původními účastnicemi, ale i ve vztahu k dalším členům rodiny, zejména jejich dětem, přičemž současný žalovaný je s původní žalovanou úzce propojen. Za této situace soud neshledal reálným předpoklad pro potřebnou součinnost spoluvlastníků při správě společných částí nemovitosti, která by i po případném rozdělení na jednotky nadále zůstala v jejich spoluvlastnictví, a proto přistoupí k vypořádání spoluvlastnictví jiným způsobem podle občanského zákoníku, tedy přikázáním věci do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků. V návaznosti na toto sdělení soudu žalovaný převedl kupní smlouvou ze dne 11. 3. 2025 svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 2. 4. 2025 písemně informoval žalobkyni, že má s nemovitostí investiční záměr, dotázal se, zda žalobkyně nadále trvá na zrušení spoluvlastnictví, požádal o informace ohledně užívání jednotlivých prostor v domě a vyzval ji k navázání spolupráce. Žalobkyně dne 14. 4. 2025 odpověděla, že s ohledem na citlivost situace a probíhající soudní řízení není možné sdílet dokumentaci týkající se nemovitosti a že o dalším postupu rozhodne soud. Dne 1. 5. 2025 žalovaný uvedl, že se chce aktivně podílet na správě domu a opět vyzval k dohodě o způsobu hospodaření s nemovitostí, na což dne 28. 5. 2025 navázal dalším písemným sdělením, v němž se dotazoval, proč žalobkyně nepřebírá poštu, a v případě neochoty komunikovat navrhl řešení prostřednictvím právních zástupců s tím, že věří v možnost rozumné dohody. Dne 5. 6. 2025 se žalovaný již prostřednictvím svého právního zástupce obrátil na zástupce žalobkyně, přičemž navrhl zachování podílového spoluvlastnictví, deklaroval ochotu podílet se na správě a údržbě nemovitosti a požádal o poskytnutí dokumentace, na což zástupce žalobkyně téhož dne reagoval sdělením, že žalobkyně s tímto návrhem nesouhlasí a trvá na vypořádání spoluvlastnictví v probíhajícím soudním řízení. Dne 6. 6. 2025 vyzvala právní zástupkyně žalovaného žalobkyni e-mailem k poskytnutí podkladů a informací o nemovitosti, přičemž žalobkyně v následné komunikaci uvedla, že žalovaný měl tyto informace obdržet již při nabytí spoluvlastnického podílu, odmítla vnímaný nátlak a odkázala na probíhající soudní řízení. Dne 11. 6. 2025 žalovaný reagoval e-mailem, v němž uvedl, že neočekával odmítavý postoj žalobkyně, odkázal na svou právní zástupkyni a sdělil číslo účtu pro zasílání poměrné části nájemného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Při jednání soudu pak zástupkyně žalovaného uvedla, že žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl jako investici, v řízení preferuje reálné rozdělení nemovitosti za účelem získání pasivního příjmu z nájmu. Má zájem o jeden byt a jeden nebytový prostor a nemá v úmyslu v domě bydlet, přičemž v případě nerealizace reálného rozdělení by souhlasil s přikázáním nemovitosti do svého vlastnictví. Zástupce žalobkyně k tomu uvedl, že převod podílu na současného žalovaného vykazuje shodné znaky jako předchozí převod na syna původní žalované, přičemž žalovaný není podle jeho tvrzení osobou nezávislou, neboť je v úzkém osobním vztahu s rodinou původní žalované, konkrétně jako blízký přítel jejího manžela, a žalobkyně proto považuje změnu vlastníka za účelovou, směřující k dosažení reálného rozdělení nemovitosti a následnému převodu jednotlivých částí zpět na původní žalovanou. Současně poukazuje na to, že není zřejmé, jak by byla zajištěna správa nemovitosti, když sám žalovaný uvádí, že se jí nemůže časově věnovat, a jeho účast v řízení proto hodnotí jako účelovou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud považuje převod spoluvlastnického podílu na současného žalovaného za účelový, směřující k prosazení požadavku původní žalované na reálné rozdělení nemovitosti. Tento závěr soud dovozuje především z časové a věcné souvislosti jednotlivých převodů spoluvlastnického podílu s průběhem řízení, kdy od prvního jednání soudu v září 2024 došlo ke dvěma změnám v osobě spoluvlastníka, a to vždy bezprostředně po sdělení stanoviska soudu k otázce způsobu vypořádání. Poté, co soud účastníkům sdělil, že s ohledem na vysokou míru konfliktnosti mezi členy rodiny žalobkyně a původní žalované nelze přistoupit k reálnému dělení nemovitosti, převedl tehdejší žalovaný svůj podíl na třetí osobu, kterou je současný žalovaný. I ten je však s původní žalovanou osobně propojen, bydlí ve stejném městě, zastává v řízení shodná procesní stanoviska jako původní žalovaná a je zastoupen totožným právním zástupcem. Tyto okolnosti svědčí o tom, že současný žalovaný nevystupuje jako nezávislý subjekt, nýbrž jedná ve shodě s původní žalovanou, a nelze proto očekávat, že by jeho vztah k žalobkyni byl odlišný od jejích vztahů s původními žalovanými. Účelovosti převodu nasvědčuje i skutečnost, že k němu došlo během probíhajícího soudního řízení, v době, kdy jeho výsledek nebyl dosud znám, což není obvyklá situace, kdy dochází k nákupu či prodeji podílu na nemovitosti. Byť současný žalovaný deklaruje investiční záměr, nelze odhlédnout od jeho osobního propojení s rodinou původní žalované a od rizik, která z toho plynou pro budoucí správu a užívání nemovitosti. Účelem tohoto řízení je odstranění nefunkčního spoluvlastnického vztahu, přičemž rozdělení budovy na jednotky by vedlo k zachování nutnosti vzájemné součinnosti účastníků při správě společných částí. Vzhledem k výše uvedenému však nelze adekvátní míru funkční spolupráce mezi spoluvlastníky očekávat. Z těchto důvodů soud nepovažuje reálné dělení nemovitosti za vhodný ani možný způsob vypořádání spoluvlastnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Proto soud postupoval podle § 1147 o.z. a přikázal nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je její většinovou spoluvlastnicí, v nemovitosti dlouhodobě bydlí a spravuje ji, měla o její přikázání zájem a jako jediná prokázala, že je schopna žalovanému zaplatit vypořádací podíl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Za účelem zjištění výše vypořádacího podílu soud zjišťoval obvyklou cenu nemovitosti. Podle znaleckého posudku znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" předloženého žalobkyní byla tržní hodnota nemovitosti ke dni 16. 4. 2024 stanovena částkou 20 500 000 Kč. Žalovaná strana tento posudek rozporovala zejména z důvodu výběru srovnávacích nemovitostí, které se nacházely v jiných městech a svou povahou a umístěním podle jejího názoru neodpovídaly posuzované nemovitosti, když šlo například o zděný dům s bytovými a nebytovými prostory v centru Jindřichova Hradce, rodinný dům v Bechyni či objekt v centru Písku. Při jednání soudu, v jehož rámci byl znalec vyslechnut, předložila strana žalovaná dvě kupní smlouvy realizované po vypracování jeho posudku týkající se obdobných nemovitostí situovaných přímo v Táboře, přičemž v jednom případě šlo o nemovitost umístěnou ve stejné ulici v bezprostřední blízkosti předmětné nemovitosti, a to za ceny výrazně převyšující obvyklou cenu nemovitosti stanovenou znalcem. Znalec však odmítl tyto skutečnosti zohlednit a na svých závěrech setrval, a to i přes dotaz soudu směřující k případnému zohlednění cenového vývoje v období téměř jednoho roku mezi vypracováním posudku a jednáním soudu dne 26. 3. 2025. Za této situace soud shledal důvodným návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku, který byl následně zpracován znalkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jeho závěry nebyly žádnou ze stran zpochybněny. Znalkyně při stanovení obvyklé ceny vycházela z kombinace nákladového a výnosového přístupu a současně použila porovnávací metodu, přičemž jako srovnávací nemovitosti zvolila mimo jiné i nemovitosti v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" převedené ve smlouvách předložených žalovanou, jejichž využití shledala vhodným, a dále další srovnatelné nemovitosti v témže katastrálním území, a stanovila obvyklou cenu nemovitosti ke dni 10. 11. 2025 částkou 28 665 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Jelikož žalovaný je vlastníkem podílu id. ¼ na nemovitosti, činí výše vypořádacího podílu, který je mu žalobkyně povinna zaplatit, 7 166 250 Kč. Protože z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že je žalobkyně schopna tuto částku žalovanému zaplatit nejpozději do jednoho měsíce od uplatnění práva na odkoupení podílových listů podílového fondu, uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému danou částku ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením, v němž žádná z procesních stran jeho výsledkem po finanční stránce neztrácí a jeho výsledek je závislý na rozhodnutí soudu, který není vázán návrhy účastníků. V případě rozhodnutí soudu, kterým bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno, je třeba spatřovat u obou stran částečný úspěch ve věci (nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 262/20). O nákladech řízení tedy bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát proti oběma účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil za provedení důkazu výslechem svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tomuto svědkovi soud vyplatil ze státních prostředků na svědečném částku 4 956 Kč. Účastníci, kteří byli v řízení úspěšní stejnou měrou, jsou povinni tuto částku zaplatit státu každý jednou polovinou, což u žalobkyně činí 2 478 Kč a u žalovaného také 2 478 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci, a to k pozemku p.č. , hodnota,  se stavbou domu č.p. , Anonymizováno,  zapsanému u , právnická osoba,  na LV č. , hodnota,  pro obec a katastrální území , adresa, . Nemovitost č.p. , Anonymizováno,  (dále jen nemovitost) je domem o třech podlažích s bytovými i nebytovými jednotkami. Žalobkyně nabyla postupně darovacími smlouvami ze dne 23. 11. 2015 a 13. 11. 2018 a usnesením Okresního soudu v Táboře č.j. , spisová značka,  ze dne 13. 3. 2024 spoluvlastnický podíl ¾. Zbývající ¼ nabyla uvedeným usnesením soudu sestra žalobkyně , jméno FO, . Tuto druhou podílovou spoluvlastnici označila žalobkyně v žalobě jako žalovanou a navrhovala přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Návrh odůvodnila tím, že v průběhu pozůstalostního řízení i po jeho skončení začalo být zjevné, že účastnice mají rozdílné pohledy na budoucí vlastnické uspořádání poměrů k nemovitosti a docházelo k neshodám ohledně správy nemovitosti. Nemovitost není vzhledem k dlouhodobě vysoce konfliktním vztahům mezi oběma spoluvlastnicemi reálně dělitelná. Rozdělení budovy na jednotky je i nadále spojeno s určitou formou spoluvlastnictví společných částí domu a především vlastníci nově vymezených bytových a nebytových jednotek musí být schopni dohodnout se na záležitostech týkajících se správy domu. Vztahy mezi spoluvlastnicemi jsou narušeny natolik, že to brání, aby setrvaly i v takovéto formě spoluvlastnictví. Na této argumentaci setrvala žalobkyně i poté, co původní žalovaná v průběhu řízení převedla svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti na svého syna , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO,  a ten následně na současného žalovaného , tituly před jménem,  , jméno FO, , kteří se pak postupně stali na návrh žalobkyně účastníky řízení, s odkazem na účelovost těchto převodů směřovanou k vyloučení možnosti zohlednění kvality vzájemných vztahů původních účastnic v rozhodnutí soudu. Se synem žalované , tituly před jménem,  , jméno FO,  měla žalobkyně původně neutrální vztah, nicméně od začátku neshod ohledně domu se žalovanou tomu tak není a , tituly před jménem,  , jméno FO,  v tomto ohledu jedná ve shodě se svou matkou. V domě po sobě neuklízí, nevypíná elektřinu, vlámal se do sklepa domu. Žalobkyně s ním tedy rozhodně nemá ideální vztahy a považuje jej za podporovatele své matky. , tituly před jménem,  , jméno FO,  je v pak s původní žalovanou blízkém přátelském vztahu, jedná se o nejlepšího přítele jejího manžela a převod spoluvlastnického podílu na nemovitosti na jeho osobu a jeho účastenství v tomto řízení vykazuje stejný modus operandi jako v případě převodu spoluvlastnického podílu z původní žalované na jejího syna. Žalobkyně se domnívá, že pokud by v tomto řízení soud přistoupil k reálnému rozdělení nemovitosti, došlo by ze strany posledního žalovaného nakonec zpětně k převodu vymezených jednotek na původní žalovanou , jméno FO, . Vzhledem k těmto skutečnostem žalobkyně v celém průběhu řízení navrhovala, aby podílové spoluvlastnictví bylo vypořádáno přikázáním nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně v domě již více než 33 let trvale bydlí, pečuje o jeho údržbu a opravy a dlouhodobě vykonává správu nemovitosti, do které průběžně investuje své finanční prostředky. Dosud tak investovala nejméně 800 000 Kč. Rozdělení budovy na jednotky navíc není jednoduše realizovatelné, rozdělení rozvodů plynu a vody a měření jejich spotřeby by bylo komplikované a finančně nákladné.2. V průběhu řízení došlo k opakovaným změnám v účastenství na straně žalované. Na základě podané žaloby figurovala na straně žalované nejprve , jméno FO, . V důsledku navazujících převodů předmětného čtvrtinového spoluvlastnického podílu na nemovitosti připustil soud usnesením ze dne 20. 12. 2024 č.j. 10 C 108/2024-89, aby na místo žalované vstoupil do řízení , tituly před jménem,  , jméno FO,  a usnesením ze dne 5. 5. 2025 č.j. 10 C 108/2024-132 soud připustil, aby na místo žalovaného vstoupil do řízení , Jméno žalovaného, . Všichni žalovaní přitom shodně navrhovali vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením společné věci, tj. rozdělením budovy na bytové a nebytové jednotky. Žalovaná , jméno FO,  ve vyjádření k žalobě poukázala na předchozí neúspěšné jednání účastnic o smírném vyřešení věci. Ke způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví navrhla, aby bylo řešeno reálným dělením nemovitosti, když se jedná podle občanského zákoníku o prioritní způsob vypořádání. Konkrétně tato žalovaná navrhla, aby prohlášením vlastníka došlo k vymezení jednotek v domě, v němž se nacházejí bytové i nebytové prostory stavebně oddělené tak, že je v domě možné jednotky vymezit. Již v současné době jsou fakticky prostory v domě užívány jako bytové a nebytové jednotky, které jsou stavebně oddělené, každá s vlastním přístupem. Rozdělení budovy s sebou tedy nenese žádné nepřiměřeně vysoké náklady, které by za tímto účelem účastnice musely vynaložit a bylo by spojeno pouze s administrativními kroky. Rozdělením na jednotky nedojde ani k zásadnímu snížení hodnoty nemovitosti, spíše naopak. Nově vzniklé jednotky by byly soudem rozděleny mezi spoluvlastnice podle velikosti jejich podílů s případným dorovnáním rozdílu prostřednictvím vypořádacího podílu. Tato žalovaná nepovažovala své vztahy se sestrou – žalobkyní za natolik konfliktní, aby nebyly schopny společně spravovat dům a byla přesvědčena, že neexistují ani jiné překážky vedoucí k závěru, že nemovitost nelze rozdělit. Pokud by však soud dospěl k závěru, že z konkrétního důvodu není možné spoluvlastnictví vypořádat faktickým rozdělením nemovitosti, měla tato žalovaná zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Žalovaný , tituly před jménem,  , jméno FO,  po svém vstupu do řízení nejprve apeloval na zachování stávajícího stavu. V rámci soudního řízení pak setrval na stanovisku původní žalované na vypořádání reálným dělením nemovitosti a poukázal na to, že vztahy mezi ním a žalobkyní jsou neutrální. Spor mezi původními účastnicemi byl na osobní bázi a mezi ním a žalobkyní se neprojevuje. Na požadavku na rozdělení nemovitosti na jednotky setrval i současný žalovaný , Jméno žalovaného, . Ten uvedl, že podíl na nemovitosti koupil jako investici. Jeho představa je taková, že bude mít pasivní příjem z nájmu prostor umístěných v tomto domě. Pokud by soud tímto způsobem nepostupoval, avizoval nejprve tento žalovaný svůj zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, následně však soudu nepředložil doklady prokazující, že by byl v tomto případě schopen žalobkyni vyplatit vypořádací podíl s odůvodněním, že nemovitost by dle jeho názoru měla být reálně rozdělena.3. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl id. ¾ na nemovitosti, a to na základě darovací smlouvy ze dne 23. 11. 2015, darovací smlouvy ze dne 13. 11. 2018 a usnesení Okresního soudu v Táboře o dědictví č.j. , spisová značka,  ze dne 13. 3. 2024. Zbývající podíl na nemovitosti o velikosti id. ¼ nabyla původní žalovaná , jméno FO,  na základě usnesení Okresního soudu v Táboře o dědictví č.j. , spisová značka,  ze dne 13. 3. 2024 Z vyjádření stran sporu vyplývá, že se jednalo o řízení o pozůstalosti po matce účastnic , jméno FO, . V průběhu tohoto řízení darovací smlouvou ze dne 11. 11. 2024 převedla žalovaná svůj spoluvlastnický podíl na , tituly před jménem,  , jméno FO, , který jej dne 11. 3. 2025 převedl kupní smlouvou na současného žalovaného , tituly před jménem,  , jméno FO, .4. Po skončení shora uvedeného dědického řízení byla nejprve mezi žalobkyní a , jméno FO,  a jejich právními zástupci vedena rozsáhlá korespondence stran správy nemovitosti a vypořádání spoluvlastnictví k ní. Dne 19. 3. 2024 zástupce žalobkyně žalované navrhl převzetí nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně s vyplacením přiměřené náhrady žalované. Tento návrh žalovaná dne 22. 3. 2024 odmítla, zpochybnila argumentaci zástupce žalobkyně svědčící pro převzetí nemovitosti žalobkyní a navrhla převzetí domu s tím, že její synové a snacha jsou lékaři, udělají z nemovitosti lékařský dům, což představuje smysluplnější využití prostor. Poukázala na finanční nesrovnalosti, kdy žalobkyně jí nikdy nevyplatila podíl na nájemném, ačkoliv žalovaná byla tichým společníkem domu, když matce účastnic kolem roku 1995 dala 300 000 Kč a zpochybnila vyúčtování, které jí žalobkyně zaslala za únor 2024. Zpochybnila také darování 1/6 domu žalobkyni matkou účastnic v době, kdy jí již dříve byla diagnostikována demence. Dne 21. 6. 2024 navrhla žalovaná žalobkyni prostřednictvím svého zástupce mimosoudní řešení vypořádání spoluvlastnictví vymezením jednotek v domě a jejich rozdělením mezi spoluvlastnice. Dále písemně požádala o předložení listin vztahujících se k užívání a správě domu, doplacení poměrné části nájemného a poukázala na to, že v rámci dědického řízení nedošlo k vypořádání žádných aktiv na bankovním účtu matky účastnic, ačkoliv ta byla podílovou spoluvlastnicí nemovitosti. V odpovědi ze dne 11. 7. 2024 zástupce žalobkyně uvedl, že právě volba způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví je jádrem sporu mezi účastnicemi, když žalobkyně trvá na přikázání nemovitosti do svého vlastnictví a rozdělení nemovitosti nepovažuje za vhodný způsob vypořádání s ohledem na narušené vztahy účastnic.5. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.6. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.7. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o.z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.8. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.9. Z výše popsaných důkazů vyplývá, že aktuální účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti a oba mají na zrušení podílového spoluvlastnictví zájem. Žalobkyně to výslovně uvádí v žalobě a trvá na tom v průběhu celého řízení a žalovaný odkazuje na své podnikatelské záměry s nově vyčleněnými jednotkami. Žaloba je tedy důvodná. Proto soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti.10. Mezi účastníky byl spor o způsob vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně navrhovala přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. K tomu uvedla, že v nemovitosti bydlí od roku 1991, pečuje o její údržbu a opravy a vykonává její správu. K tomu žalobkyně svědeckou výpovědí svého syna , jméno FO,  ve spojení s výpisem z jeho internetového bankovnictví a standardizovanou informací o úvěru prokázala, že ten má , právnická osoba, . schváleno do 14. 11. 2026 čerpání úvěru 5 000 000 Kč a celou tuto částku je připraven poskytnout žalobkyni k vyplacení vypořádacího podílu. Dále žalobkyně disponuje finančními prostředky uloženými v investičních produktech, mj. hodnota jejího podílu ve fondu KB Krátkodobý, otevřený podílový fond, , právnická osoba, . byla k 9. 2. 2026 ve výši 3 021 515,79 Kč. Podle statutu fondu (§ 12 statutu) odkupuje společnost podílové listy bez zbytečného odkladu po uplatnění práva na odkoupení, obvykle do 7 pracovních dnů, nejdéle ve lhůtě jednoho měsíce.11. Strana žalovaná navrhovala rozdělení věci vyčleněním bytových a nebytových jednotek v domě. Podle účastnické výpovědi žalobkyně je v domě přízemí, první patro, druhé patro a půda. V přízemí jsou dva nebytové prostory, v nichž jsou umístěny prodejny. V prvním patře je kancelář a byt (resp. v současné době nevyužitý prostor). Ve druhém patře jsou dva byty. Z hlediska technické možnosti realizace tohoto způsobu vypořádání předložila soudu původní žalovaná , jméno FO,  nepodepsané vyhotovení smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene uzavřené mezi rodiči účastnic a žalobkyní a jejím manželem datované dnem 3. 11. 1992, v níž je počítáno s vybudováním samostatného měření pro odběr energií. Žalovaná dále předložila soudu e-mail , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne 30. 9. 2024, podle kterého náklady na vypracování prohlášení vlastníka budovy činí 30 000 Kč, náklady na osazení měřidel pro jednotlivé jednotky 120 000 Kč a náklady na zednické práce 50 000 Kč. Podle potvrzení objednávky , jméno FO,  je rozdělení domovních rozvodů vody a plynu realizovatelné za částku 120 000 Kč. Žalovaná také nechala zpracovat přehled variant rozdělení měření spotřeby energií v objektu , tituly před jménem,  , jméno FO, , projektová činnost ve výstavbě.12. Vzhledem k tomu, že vzájemné konfliktní vztahy spoluvlastníků mohou být podle judikatury soudů důvodem, který brání reálnému dělení věci, zabýval se soud k argumentaci žalobkyně povahou a kvalitou vzájemných vztahů účastníků řízení a možných dopadů kvality těchto vztahů do užívacích vztahů k nově vymezeným jednotkám a společným částem budovy a do správy nemovitosti. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vylučuje jakoukoli formu dalšího spoluvlastnického soužití se žalovanou , jméno FO, , neboť si nedokáže představit společné užívání domu ani elementární spolupráci při jeho správě a užívání. Uvedla, že konfliktní vztahy mezi účastnicemi jsou dlouhodobé a výrazně se vyhrotily po smrti jejich matky v lednu 2024, kdy ze strany žalované docházelo k opakovanému obtěžování formou SMS zpráv, telefonátů a návštěv, přičemž žalovaná měla žalobkyni opakovaně označovat za „zlodějku“ a obviňovat ji z neoprávněného obohacení na její úkor, a tato tvrzení měla být sdělována i dětem žalobkyně, a to jak žalovanou, tak jejími dětmi. Intenzita těchto kontaktů byla podle žalobkyně bezprostředně po smrti matky vysoká, kdy zprávy přicházely denně, přičemž v průběhu řízení jejich četnost poklesla. Žalobkyně dále uvedla, že konflikty mezi účastnicemi existovaly již za života matky, zejména v souvislosti s výhradami žalované k hospodaření matky s finančními prostředky a k převodům spoluvlastnických podílů na nemovitosti na žalobkyni. Současně žalobkyně uvedla, že vztahy mezi účastnicemi jsou nyní zcela narušené a bez reálné možnosti obnovení, přičemž sama nemá zájem na jakémkoli dalším kontaktu se žalovanou ani s její rodinou.13. Žalovaná , jméno FO,  ve své výpovědi potvrdila, že byla informována o převodu spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 na domě na žalobkyni v roce 2015, přičemž tento postup vnímala negativně, neboť se s ohledem na dříve poskytnutou půjčku matce ve výši 300 000 Kč považovala za tichého společníka nemovitosti, aniž by jí byl vyplácen jakýkoli podíl na výnosech z nájmu. Uvedla, že ji tato skutečnost zasáhla, nicméně na ni bezprostředně nereagovala, pouze žalobkyni sdělila výtku, že se jí tímto způsobem „pomstila“ za udržování dobrých vztahů s otcem účastnic, s nímž žalobkyně kontakt neudržuje. Žalovaná popřela, že by žalobkyni opakovaně zasílala obtěžující SMS zprávy, připustila pouze ojedinělá sdělení, a to zejména zprávu týkající se převodu dalšího podílu na nemovitosti na žalobkyni v době, kdy matka již trpěla demencí, kdy tento krok považovala za krádež. Tuto zprávu zaslala do rodinné messenger skupiny a uvedla v ní, že v důsledku této situace přestane jezdit na rodinná setkání na chatě. Dále potvrdila odeslání zprávy prostřednictvím aplikace Messenger po pohřbu matky, v níž uvedla, že tou krádeží to sestra celé zkazila. Uvedla, že ji zjištění o převodu podílu po smrti matky překvapilo a citově zasáhlo, přičemž snahy jejího syna o smírné urovnání vztahů mezi účastnicemi nebyly úspěšné. Žalovaná dále uvedla, že na zachování podílu na nemovitosti trvá mimo jiné proto, že si přeje alespoň částečné obnovení vztahů mezi rodinami účastnic, zejména mezi jejich dětmi. Současně uvedla, že má do nemovitosti přístup a od února v ní několikrát přenocovala, nicméně postrádá informace o hospodaření s nemovitostí, zejména o výši a použití příjmů z nájemného za posledních přibližně osm let, kdy byla matka imobilní, a o nákladech spojených se správou domu, přičemž žalobkyně jí tyto informace neposkytuje. Potvrdila, že v současné době spolu účastnice nekomunikují. Pro případ reálného rozdělení nemovitosti projevila zájem o jednotku v přízemí, kde se nachází kadeřnictví a o byt ve druhém patře domu.14. Z výpovědi svědka , jméno FO, , který je dlouhodobým partnerem žalobkyně a přibližně 20 let s ní žije, soud zjistil, že již krátce po svém nastěhování do domu přišel do kontaktu se žalovanou, která mu sdělovala, že žalobkyně a jejich matka jsou podle jejího názoru lakomé, neboť jí nevyplácejí žádný podíl na nájemném, a že veškeré dění v Táboře se soustředí pouze kolem žalobkyně a jejích dětí. Svědek uvedl, že tyto projevy vnímal jako závist žalované vůči žalobkyni a již tehdy se rozhodl se žalovanou neudržovat žádné vztahy, což se mu až do smrti matky účastnic dařilo. Události následující po smrti matky označil svědek jako velmi vyhrocené a popsal je jako „peklo“, kdy docházelo k opakovaným osobním i telefonickým konfliktům mezi účastnicemi, v jejichž rámci žalovaná podle jeho slov žalobkyni vyhrožovala, že svůj podíl na domě prodá Rusům, že „s nimi zatočí“ a že žalobkyni „dožene karma“. Svědek dále uvedl, že žalobkyně byla kontaktována synem žalované , jméno FO, , který požadoval schůzku se žalobkyní za účelem vysvětlení, kde se nacházejí finanční prostředky po zemřelé matce, přičemž žalobkyni bylo vytýkáno, že tyto prostředky neoprávněně vybrala a že ukradla šestinový podíl na nemovitosti, který měla náležet žalované.15. Z výpovědi svědka , tituly před jménem,  , jméno FO, , syna žalované, soud zjistil, že svědek vnímá jednání žalobkyně tak, že okradla jeho rodinu o velkou část domu, což zjistili v dědickém řízení. Jedná se o situaci, kdy babička převedla na žalobkyni podíl na domě v době, kdy byla dementní. Dále je mu známo, že žalobkyně okradla jeho rodinu i o peníze. Vztahy mezi účastnicemi po smrti jejich matky popsal tak, že nejsou dobré. Do budoucna se mohou zlepšit, v plnohodnotné obnovení však nevěří. Dále potvrdil, že komunikace týkající se sporných majetkových otázek probíhala v rodinné messengerové skupince, do níž byly zapojeny nejen účastnice řízení, ale i jejich děti, které se v souvislosti s touto záležitostí v některých případech setkaly i osobně.16. Žalobkyně soudu předložila soubor zpráv zasílaných mezi účastnicemi, z něhož soud zjistil, že jejich komunikace se týkala zejména celkového vypořádání rodinných majetkových poměrů a byla dlouhodobě konfliktní. Ze zpráv je patrný opakovaný tlak žalované na žalobkyni, aby přehodnotila své jednání a veřejně je reflektovala, když žalovaná uvádí například: „Zkus najít v sobě zbytek cti, omluv se a řekni svým dětem, jak to opravdu bylo“. Současně žalovaná hrozí zapojením státních orgánů, například slovy: „Opravdu zvažuju, že to předám policii nebo právníkům“, či „Nebudu se vnucovat a rozčilovat. Nechceš se domluvit, budu to muset rozjet. Vím, že si tím nevyhádám úctu u Tvých dětí, to mě mrzí. Vím, že soudy u nás nerozhodují podle práva, je to vždy nejisté, ale nic mi nezbývá.“ a v některých případech užívá i osobní výhrůžky, například: „Cikány tam dám, pokud nezrušíš tu 1/6.“ či „Když už jsem ta svině, tak já se jako svině chovat začnu!“ Ze zpráv dále vyplývá, že konfliktem byly zasaženy i děti účastnic, jak dokládá sdělení žalované: „A teď mi synové vyčítají, že přišli o rodinu.“ Žalobkyně v komunikaci opakovaně vyjadřuje nejasnost ohledně požadavků žalované a odmítá další spolupráci, když uvádí například: „Jestli máš pocit, že tě pořád někdo okrádá, s tím ti vážně nepomůžu! A vlastně ani nevím, co chceš? Vyplatit? Spoluvlastnit? Prodat? Každou chvíli to vypadá na jinou variantu. Urážíš, vyhrožuješ… nic víc od tebe neslyším.“ a dále: „Hlavně s tebou nechci nic spoluvlastnit, protože vím, jak to dopadne!“, současně odmítá požadavky žalované na to, co má sdělit svým dětem: „Nikdy to neřeknu!!!!!! Mám čistý svědomí.“ a poukazuje na výhrůžky ze strany žalované „Vyhrožuješ vězením, cikánama, soudama, …“, což žalovaná v komunikaci zlehčuje tvrzením „To není vyhrožování, já Ti píšu, co budeš muset udělat.“ Z komunikace je rovněž patrné, že účastnice vedou spor o historické majetkové vztahy, kdy žalobkyně poukazuje na finanční prostředky, které do nemovitosti vložila, zatímco žalovaná uvádí, že žalobkyně dlouhodobě čerpala výnosy z nemovitosti, a současně žalovaná vyjadřuje i osobní rovinu vztahu k matce slovy: „Celý život si mnou matka vytírala pozadí a já furt prosila o lásku,“ na což žalobkyně reaguje poukazem na dřívější majetkové vypořádání s otcem účastnic.17. Z judikatury vyplývá, že ačkoli je reálné rozdělení společné věci podle § 1144 o.z. preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví, jeho použití je podmíněno nejen technickou a ekonomickou proveditelností, ale i schopností spoluvlastníků nadále spolupracovat při správě a užívání vzniklých částí věci. Nejvyšší soud opakovaně judikuje, že při posuzování možnosti reálného dělení je třeba přihlédnout též k povaze vztahů mezi spoluvlastníky, přičemž vysoká míra konfliktnosti může takový způsob vypořádání vylučovat. V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 399/2024 Nejvyšší soud výslovně uvedl, že závěr nižších soudů o nemožnosti rozdělení nemovitosti na jednotky z důvodu konfliktních vztahů mezi spoluvlastníky není zjevně nepřiměřený, pokud ze skutkových zjištění plyne, že mezi nimi dochází k opakovaným konfliktům a že by i do budoucna nebyli schopni spolupracovat při správě společných částí nemovitosti. Obdobně v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1978/2024 Nejvyšší soud akceptoval závěr odvolacího soudu, že samotná existence konfliktních vztahů mezi spoluvlastníky představuje relevantní důvod, pro který nelze přistoupit k rozdělení nemovitosti na jednotky, a to i tehdy, jsou-li jinak splněny technické předpoklady takového rozdělení. Již v dřívější judikatuře Nejvyšší soud zdůraznil, že reálné rozdělení nemovitosti předpokládá určitou míru součinnosti spoluvlastníků, a pokud ji vzhledem k jejich narušeným vztahům nelze očekávat, je třeba považovat věc za nedělitelnou a přistoupit k jinému způsobu vypořádání (srov. např. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 3250/2020). Soud musí při rozhodování o způsobu vypořádání zohlednit nejen fyzickou dělitelnost věci, ale i její funkční využitelnost a reálnou schopnost spoluvlastníků zajistit její řádnou správu, což při dlouhodobě vyhrocených vztazích zpravidla není možné.18. V této fázi řízení soud na základě poznatků z výše uvedených důkazů uzavřel, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou , jméno FO,  jsou natolik konfliktní, že vylučují vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví reálným dělením nemovitosti, a účastnicím tento závěr sdělil. Ze zjištěných skutečností plyne, že mezi účastnicemi nejde pouze o spor o samotnou věc, nýbrž o hluboký osobní konflikt mezi sestrami, který má dlouhodobý charakter a byl sice navenek eskalován po smrti jejich matky, avšak jeho kořeny sahají do dřívější doby. Účastnice nejsou schopny věcné komunikace, jejich jednání je výrazně ovlivněno emocemi a nejsou schopny dosáhnout ani základní dohody o otázkách spojených se správou nemovitosti, zejména o hrazení nákladů či předávání relevantních informací a listin, přičemž tyto otázky požadují řešit prostřednictvím soudu. Konflikt mezi nimi navíc přesahuje rámec dané nemovitosti a týká se i dalších majetkových sporů, včetně finančních prostředků po zemřelé matce, přičemž negativně zasahuje i další členy rodiny, zejména jejich děti. Za této situace soud neshledal reálným předpoklad, že by účastnice byly schopny spolupracovat ani v budoucnu, a to ani v rozsahu nezbytném pro správu společných částí budovy, která by i po případném rozdělení na jednotky zůstala v jejich spoluvlastnictví. Takto intenzivní a dlouhodobé narušení vztahů proto soud považuje za překážku reálného dělení věci a účastnicím sdělil, že přistoupí k vypořádání spoluvlastnictví jiným způsobem podle občanského zákoníku, tedy přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví jedné z účastnic. Žalovaná , jméno FO,  k tomu soudu sdělila, že těchto skutečností si je vědoma a poté darovací smlouvou ze dne 11. 11. 2024 přistoupila k převodu svého spoluvlastnického podílu na svého syna , tituly před jménem,  , jméno FO, .19. Dopisem ze dne 4. 12. 2024 vyzval žalovaný , tituly před jménem,  , jméno FO,  prostřednictvím svého zástupce žalobkyni k zachování podílového spoluvlastnictví a v případě setrvání žalobkyně na požadavku jeho zrušení a vypořádání požádal o sdělení možnosti uzavření mimosoudní dohody s tím však, že nesouhlasí s převodem svého podílu na žalobkyni oproti vyplacení vypořádacího podílu. Zástupce žalobkyně k tomu dne 5. 12. 2024 písemně sdělil, že žalobkyně setrvává na stanovisku, které zastává v soudním řízení. V rámci své účastnické výpovědi žalovaný uvedl, že se žalobkyní není v žádném kontaktu, naposledy ji viděl při pohřbu babičky a následně ji pouze pozdravil při jedné návštěvě domu, kam přišel se svou matkou. Uvedl, že se v současné době na správě nemovitosti nijak nepodílí, je však připraven se na nákladech spojených s jejím provozem podílet. Vyjádřil rovněž zájem na zlepšení rodinných vztahů, přičemž tohoto cíle by podle něj mohlo být dosaženo tím, že by měl možnost užívat byt v domě a docházelo by tak k častějším kontaktům mezi ním, žalobkyní a dalšími členy rodiny, byť sám připustil, že si není jist, zda by takové řešení vedlo ke skutečnému zlepšení vztahů.20. Žalobkyně k tomu uvedla, že její vztahy se žalovaným nejsou dobré, poukázala na konfliktní situaci u notáře, na níž se žalovaný podílel spolu se svou matkou, a zdůraznila, že od smrti babičky ji žalovaný nijak nekontaktoval ani se nepokusil vztahy obnovit, přičemž její děti s ním již nejsou v kontaktu. Žalobkyně jej vnímá jako osobu stojící na straně původní žalované. Poukázala rovněž na situaci, kdy žalovaný se vlámal do sklepa domu bez jejího souhlasu v situaci, kdy mu nemohla bezprostředně předat klíče.21. Po takto doplněném dokazování soud účastníkům sdělil, že ani po změně na straně žalované nelze s ohledem na výsledky dokazování přistoupit k vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným dělením nemovitosti, neboť přetrvává vysoká míra konfliktnosti vzájemných vztahů, která byla prokázána zejména mezi žalobkyní a původní žalovanou, matkou současného žalovaného, a která se promítá i do vztahu žalobkyně k nynějšímu žalovanému. Z provedených důkazů vyplývá, že dlouhodobé spory o majetek vedly k zásadnímu narušení rodinných vztahů, a to nejen mezi původními účastnicemi, ale i ve vztahu k dalším členům rodiny, zejména jejich dětem, přičemž současný žalovaný je s původní žalovanou úzce propojen. Za této situace soud neshledal reálným předpoklad pro potřebnou součinnost spoluvlastníků při správě společných částí nemovitosti, která by i po případném rozdělení na jednotky nadále zůstala v jejich spoluvlastnictví, a proto přistoupí k vypořádání spoluvlastnictví jiným způsobem podle občanského zákoníku, tedy přikázáním věci do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků. V návaznosti na toto sdělení soudu žalovaný převedl kupní smlouvou ze dne 11. 3. 2025 svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti na , tituly před jménem,  , jméno FO, .22. Žalovaný , Jméno žalovaného,  dne 2. 4. 2025 písemně informoval žalobkyni, že má s nemovitostí investiční záměr, dotázal se, zda žalobkyně nadále trvá na zrušení spoluvlastnictví, požádal o informace ohledně užívání jednotlivých prostor v domě a vyzval ji k navázání spolupráce. Žalobkyně dne 14. 4. 2025 odpověděla, že s ohledem na citlivost situace a probíhající soudní řízení není možné sdílet dokumentaci týkající se nemovitosti a že o dalším postupu rozhodne soud. Dne 1. 5. 2025 žalovaný uvedl, že se chce aktivně podílet na správě domu a opět vyzval k dohodě o způsobu hospodaření s nemovitostí, na což dne 28. 5. 2025 navázal dalším písemným sdělením, v němž se dotazoval, proč žalobkyně nepřebírá poštu, a v případě neochoty komunikovat navrhl řešení prostřednictvím právních zástupců s tím, že věří v možnost rozumné dohody. Dne 5. 6. 2025 se žalovaný již prostřednictvím svého právního zástupce obrátil na zástupce žalobkyně, přičemž navrhl zachování podílového spoluvlastnictví, deklaroval ochotu podílet se na správě a údržbě nemovitosti a požádal o poskytnutí dokumentace, na což zástupce žalobkyně téhož dne reagoval sdělením, že žalobkyně s tímto návrhem nesouhlasí a trvá na vypořádání spoluvlastnictví v probíhajícím soudním řízení. Dne 6. 6. 2025 vyzvala právní zástupkyně žalovaného žalobkyni e-mailem k poskytnutí podkladů a informací o nemovitosti, přičemž žalobkyně v následné komunikaci uvedla, že žalovaný měl tyto informace obdržet již při nabytí spoluvlastnického podílu, odmítla vnímaný nátlak a odkázala na probíhající soudní řízení. Dne 11. 6. 2025 žalovaný reagoval e-mailem, v němž uvedl, že neočekával odmítavý postoj žalobkyně, odkázal na svou právní zástupkyni a sdělil číslo účtu pro zasílání poměrné části nájemného.23. Při jednání soudu pak zástupkyně žalovaného uvedla, že žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl jako investici, v řízení preferuje reálné rozdělení nemovitosti za účelem získání pasivního příjmu z nájmu. Má zájem o jeden byt a jeden nebytový prostor a nemá v úmyslu v domě bydlet, přičemž v případě nerealizace reálného rozdělení by souhlasil s přikázáním nemovitosti do svého vlastnictví. Zástupce žalobkyně k tomu uvedl, že převod podílu na současného žalovaného vykazuje shodné znaky jako předchozí převod na syna původní žalované, přičemž žalovaný není podle jeho tvrzení osobou nezávislou, neboť je v úzkém osobním vztahu s rodinou původní žalované, konkrétně jako blízký přítel jejího manžela, a žalobkyně proto považuje změnu vlastníka za účelovou, směřující k dosažení reálného rozdělení nemovitosti a následnému převodu jednotlivých částí zpět na původní žalovanou. Současně poukazuje na to, že není zřejmé, jak by byla zajištěna správa nemovitosti, když sám žalovaný uvádí, že se jí nemůže časově věnovat, a jeho účast v řízení proto hodnotí jako účelovou.24. Soud považuje převod spoluvlastnického podílu na současného žalovaného za účelový, směřující k prosazení požadavku původní žalované na reálné rozdělení nemovitosti. Tento závěr soud dovozuje především z časové a věcné souvislosti jednotlivých převodů spoluvlastnického podílu s průběhem řízení, kdy od prvního jednání soudu v září 2024 došlo ke dvěma změnám v osobě spoluvlastníka, a to vždy bezprostředně po sdělení stanoviska soudu k otázce způsobu vypořádání. Poté, co soud účastníkům sdělil, že s ohledem na vysokou míru konfliktnosti mezi členy rodiny žalobkyně a původní žalované nelze přistoupit k reálnému dělení nemovitosti, převedl tehdejší žalovaný svůj podíl na třetí osobu, kterou je současný žalovaný. I ten je však s původní žalovanou osobně propojen, bydlí ve stejném městě, zastává v řízení shodná procesní stanoviska jako původní žalovaná a je zastoupen totožným právním zástupcem. Tyto okolnosti svědčí o tom, že současný žalovaný nevystupuje jako nezávislý subjekt, nýbrž jedná ve shodě s původní žalovanou, a nelze proto očekávat, že by jeho vztah k žalobkyni byl odlišný od jejích vztahů s původními žalovanými. Účelovosti převodu nasvědčuje i skutečnost, že k němu došlo během probíhajícího soudního řízení, v době, kdy jeho výsledek nebyl dosud znám, což není obvyklá situace, kdy dochází k nákupu či prodeji podílu na nemovitosti. Byť současný žalovaný deklaruje investiční záměr, nelze odhlédnout od jeho osobního propojení s rodinou původní žalované a od rizik, která z toho plynou pro budoucí správu a užívání nemovitosti. Účelem tohoto řízení je odstranění nefunkčního spoluvlastnického vztahu, přičemž rozdělení budovy na jednotky by vedlo k zachování nutnosti vzájemné součinnosti účastníků při správě společných částí. Vzhledem k výše uvedenému však nelze adekvátní míru funkční spolupráce mezi spoluvlastníky očekávat. Z těchto důvodů soud nepovažuje reálné dělení nemovitosti za vhodný ani možný způsob vypořádání spoluvlastnictví.25. Proto soud postupoval podle § 1147 o.z. a přikázal nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je její většinovou spoluvlastnicí, v nemovitosti dlouhodobě bydlí a spravuje ji, měla o její přikázání zájem a jako jediná prokázala, že je schopna žalovanému zaplatit vypořádací podíl.26. Za účelem zjištění výše vypořádacího podílu soud zjišťoval obvyklou cenu nemovitosti. Podle znaleckého posudku znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  č. , č. účtu,  předloženého žalobkyní byla tržní hodnota nemovitosti ke dni 16. 4. 2024 stanovena částkou 20 500 000 Kč. Žalovaná strana tento posudek rozporovala zejména z důvodu výběru srovnávacích nemovitostí, které se nacházely v jiných městech a svou povahou a umístěním podle jejího názoru neodpovídaly posuzované nemovitosti, když šlo například o zděný dům s bytovými a nebytovými prostory v centru Jindřichova Hradce, rodinný dům v Bechyni či objekt v centru Písku. Při jednání soudu, v jehož rámci byl znalec vyslechnut, předložila strana žalovaná dvě kupní smlouvy realizované po vypracování jeho posudku týkající se obdobných nemovitostí situovaných přímo v Táboře, přičemž v jednom případě šlo o nemovitost umístěnou ve stejné ulici v bezprostřední blízkosti předmětné nemovitosti, a to za ceny výrazně převyšující obvyklou cenu nemovitosti stanovenou znalcem. Znalec však odmítl tyto skutečnosti zohlednit a na svých závěrech setrval, a to i přes dotaz soudu směřující k případnému zohlednění cenového vývoje v období téměř jednoho roku mezi vypracováním posudku a jednáním soudu dne 26. 3. 2025. Za této situace soud shledal důvodným návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku, který byl následně zpracován znalkyní , tituly před jménem,  , adresa,  pod č. , Anonymizováno, . Jeho závěry nebyly žádnou ze stran zpochybněny. Znalkyně při stanovení obvyklé ceny vycházela z kombinace nákladového a výnosového přístupu a současně použila porovnávací metodu, přičemž jako srovnávací nemovitosti zvolila mimo jiné i nemovitosti v katastrálním území , adresa,  převedené ve smlouvách předložených žalovanou, jejichž využití shledala vhodným, a dále další srovnatelné nemovitosti v témže katastrálním území, a stanovila obvyklou cenu nemovitosti ke dni 10. 11. 2025 částkou 28 665 000 Kč.27. Jelikož žalovaný je vlastníkem podílu id. ¼ na nemovitosti, činí výše vypořádacího podílu, který je mu žalobkyně povinna zaplatit, 7 166 250 Kč. Protože z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že je žalobkyně schopna tuto částku žalovanému zaplatit nejpozději do jednoho měsíce od uplatnění práva na odkoupení podílových listů podílového fondu, uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému danou částku ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.28. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením, v němž žádná z procesních stran jeho výsledkem po finanční stránce neztrácí a jeho výsledek je závislý na rozhodnutí soudu, který není vázán návrhy účastníků. V případě rozhodnutí soudu, kterým bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno, je třeba spatřovat u obou stran částečný úspěch ve věci (nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 262/20). O nákladech řízení tedy bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř.29. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát proti oběma účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil za provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, . Tomuto svědkovi soud vyplatil ze státních prostředků na svědečném částku 4 956 Kč. Účastníci, kteří byli v řízení úspěšní stejnou měrou, jsou povinni tuto částku zaplatit státu každý jednou polovinou, což u žalobkyně činí 2 478 Kč a u žalovaného také 2 478 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Toto rozhodnutí lze k návrhu soudně vykonat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Účastníci jsou povinni zaplatit částky dle výroků V. a VI. rozsudku bankovním převodem na účet u České národní banky, č.ú. 19-729301/0710, v.s. 1011010824, anebo v pokladně zdejšího soudu. Nezaplatí-li účastníci dle pravomocného rozhodnutí uvedené částky do 30 dnů od jejich splatnosti, bude jejich zaplacení vymáháno celním úřadem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTA:2026:10.C.108.2024.1","publishedAt":"2026-09-15","decisionAt":"2026-04-01","caseNumber":{"senate":10,"registry":"C","index":108,"year":2024,"pageNumber":217},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lenka","lastName":"Pávková","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSTA","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"1140 odst. 1","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_SMLOUVE_BUDOUCI","VECNA_BREMENA","NEBYTOVY_PROSTOR","ZRUSENI_SPOLUVLASTNICTVI","LHUTY","INVESTICNI_SPOLECNOST","SPOLUVLASTNICTVI","DOKAZOVANI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_KUPNI","POZUSTALOST","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","SMLOUVA_DAROVACI","NAKLADY_RIZENI","MAJETEK","DEDICKE_RIZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}