{"uuid":"71ee491e-70b3-4881-af1f-903c5ae1571a","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL.M., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o: zaplacení 16 870 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 690 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 20. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 8 180 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení z částky 16 870 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 690 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 20. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 8 180 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení z částky 16 870 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi účastnicemi došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" k uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala spolu se „souhrnným poplatkem“ ve výši 8 180 Kč zaplatit v týdenních splátkách ve výši 303 Kč, nicméně žalovaná uhradila na svůj závazek toliko 1 310 Kč, které žalobkyně započetla jednak na jistinu, jednak na poplatek. Žalobou tak uplatnila po žalované zaplacení částky 16 870 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, která sestává z nesplacené jistiny ve výši 8 906,50 Kč a dále z nesplacené části „poplatku“ ve výši 7 963,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným s uplatněnými tvrzeními, tedy že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla uzavřena úvěrová smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se jej zavázala spolu s poplatkem ve výši 8 180 Kč uhradit v 60ti týdenních splátkách po 303 Kč. Ve smlouvě žalovaná současně potvrdila převzetí úvěru v hotovosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z hlediska právní kvalifikace nalézací soud zjištěný skutkový stav posoudil ve smyslu závazných závěrů judikatury odvolacího soudu (př. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 6. 2021, č. j. 25 Co 128/2021-45), jak předpokládá ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neboť nosné důvody argumentačních závěrů odvolacího soudu dopadají i na právě řešenou věc. Předmětem zvláštní pozornosti soudu byla v této souvislosti ujednání o tzv. souhrnném poplatku, a to ve vzájemné souvislosti, neboť s částečnou výjimkou poplatku za hotovostní inkaso splátek, se jedná o skrytá ujednání o úhradě za dočasné přenechání peněžních prostředků v extrémně nepřiměřené výši, neboť pouze ve smlouvě uvedená úroková sazba ve výši přes 70 % ročně mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu v době uzavírání smlouvy, Kromě toho pak další extrémně vysoký „poplatek za zpracování a doručení úvěru“ (ve výši 30 % úvěrové sumy) nepředstavuje žádnou specifickou službu, kterou by žalobkyně žalované poskytovala, nýbrž jde o zcela bazální náklady spojené se správou jakéhokoliv úvěru, které se běžně zahrnují do úroku. Jakkoliv ujednání o nepřiměřeně vysokém úroku by bylo možno hypoteticky při splnění dalších předpokladů korigovat s odkazem na ustanovení § 577 občanského zákoníku, zde k této korekci soud přistoupit nemohl, neboť za vadná lze považovat i další smluvní ujednání, když shora uvedené poplatky ve skutečnosti zastírají odměnu za dočasné přenechání peněžních prostředků (úrok), která je jimi dále navyšována z již tak extrémně nepřiměřené (základní) výše. Ujednání smlouvy je tak v souladu se závaznou judikaturou odvolacího soudu nutno posoudit jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoník), přičemž nelze shledat podklad k domněnce, že by úvěrující, která své podnikání zakládá na poskytování takto extrémně nevýhodných úvěrů, přistoupila k jejich poskytování za tzv. úrok obvyklý. Neplatnost ujednání o výši úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků tak zde působí neplatnost celé smlouvy, tudíž soud nároky žalobkyně posoudil dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle něhož žalobkyni náleží pouze právo na vrácení toho, oč se žalovaná obohatila (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku). K obdobným důsledky by pak vedla aplikace ustanovení § 1813 ve spojení s ustanovením § 1815 občanského zákoníku, kdy ujednání o výši úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků lze hodnotit jako ujednání nepřiměřené ve spotřebitelské smlouvě, jestliže v posuzované věci úvěrující se pokusila prostřednictvím ujednání o nákladech a odměnách shora uvedených zastřít skutečnou výši úroku, tudíž se v tomto případě neuplatní zákaz přezkumu přiměřenosti ujednání o ceně, neboť to nebylo učiněno transparentním, srozumitelným a poctivým způsobem. To konkrétně znamená, že pokud úvěrující poskytla žalované prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná dle žalobních tvrzení na své závazky uhradila celkem 1 310 Kč, náleží žalobkyni na bezdůvodném obohacení žalované částka 8 690 Kč (pouze v této výši se žalovaná reálně obohatila na úkor úvěrující při plnění stejného druhu) spolu s úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, za kterou lze považovat předžalobní výzvu Ve zbylém požadavku musel soud žalobu zamítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla úspěšnější žalovaná, nicméně na její straně soud žádné náklady řízení neshledal, proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi účastnicemi došlo dne , datum,  k uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala spolu se „souhrnným poplatkem“ ve výši 8 180 Kč zaplatit v týdenních splátkách ve výši 303 Kč, nicméně žalovaná uhradila na svůj závazek toliko 1 310 Kč, které žalobkyně započetla jednak na jistinu, jednak na poplatek. Žalobou tak uplatnila po žalované zaplacení částky 16 870 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, která sestává z nesplacené jistiny ve výši 8 906,50 Kč a dále z nesplacené části „poplatku“ ve výši 7 963,50 Kč.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.Z provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným s uplatněnými tvrzeními, tedy že dne , datum,  byla uzavřena úvěrová smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se jej zavázala spolu s poplatkem ve výši 8 180 Kč uhradit v 60ti týdenních splátkách po 303 Kč. Ve smlouvě žalovaná současně potvrdila převzetí úvěru v hotovosti.Z hlediska právní kvalifikace nalézací soud zjištěný skutkový stav posoudil ve smyslu závazných závěrů judikatury odvolacího soudu (př. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 6. 2021, č. j. 25 Co 128/2021-45), jak předpokládá ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neboť nosné důvody argumentačních závěrů odvolacího soudu dopadají i na právě řešenou věc. Předmětem zvláštní pozornosti soudu byla v této souvislosti ujednání o tzv. souhrnném poplatku, a to ve vzájemné souvislosti, neboť s částečnou výjimkou poplatku za hotovostní inkaso splátek, se jedná o skrytá ujednání o úhradě za dočasné přenechání peněžních prostředků v extrémně nepřiměřené výši, neboť pouze ve smlouvě uvedená úroková sazba ve výši přes 70 % ročně mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu v době uzavírání smlouvy, Kromě toho pak další extrémně vysoký „poplatek za zpracování a doručení úvěru“ (ve výši 30 % úvěrové sumy) nepředstavuje žádnou specifickou službu, kterou by žalobkyně žalované poskytovala, nýbrž jde o zcela bazální náklady spojené se správou jakéhokoliv úvěru, které se běžně zahrnují do úroku. Jakkoliv ujednání o nepřiměřeně vysokém úroku by bylo možno hypoteticky při splnění dalších předpokladů korigovat s odkazem na ustanovení § 577 občanského zákoníku, zde k této korekci soud přistoupit nemohl, neboť za vadná lze považovat i další smluvní ujednání, když shora uvedené poplatky ve skutečnosti zastírají odměnu za dočasné přenechání peněžních prostředků (úrok), která je jimi dále navyšována z již tak extrémně nepřiměřené (základní) výše. Ujednání smlouvy je tak v souladu se závaznou judikaturou odvolacího soudu nutno posoudit jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoník), přičemž nelze shledat podklad k domněnce, že by úvěrující, která své podnikání zakládá na poskytování takto extrémně nevýhodných úvěrů, přistoupila k jejich poskytování za tzv. úrok obvyklý. Neplatnost ujednání o výši úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků tak zde působí neplatnost celé smlouvy, tudíž soud nároky žalobkyně posoudil dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle něhož žalobkyni náleží pouze právo na vrácení toho, oč se žalovaná obohatila (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku). K obdobným důsledky by pak vedla aplikace ustanovení § 1813 ve spojení s ustanovením § 1815 občanského zákoníku, kdy ujednání o výši úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků lze hodnotit jako ujednání nepřiměřené ve spotřebitelské smlouvě, jestliže v posuzované věci úvěrující se pokusila prostřednictvím ujednání o nákladech a odměnách shora uvedených zastřít skutečnou výši úroku, tudíž se v tomto případě neuplatní zákaz přezkumu přiměřenosti ujednání o ceně, neboť to nebylo učiněno transparentním, srozumitelným a poctivým způsobem. To konkrétně znamená, že pokud úvěrující poskytla žalované prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná dle žalobních tvrzení na své závazky uhradila celkem 1 310 Kč, náleží žalobkyni na bezdůvodném obohacení žalované částka 8 690 Kč (pouze v této výši se žalovaná reálně obohatila na úkor úvěrující při plnění stejného druhu) spolu s úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, za kterou lze považovat předžalobní výzvu Ve zbylém požadavku musel soud žalobu zamítnout.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla úspěšnější žalovaná, nicméně na její straně soud žádné náklady řízení neshledal, proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na jeho výkon k soudu nebo soudnímu exekutorovi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCH:2025:11.C.441.2024.1","publishedAt":"2025-05-20","decisionAt":"2025-02-25","caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":441,"year":2024,"pageNumber":19},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Stanislav","lastName":"Brabec","titlesAfter":"LL.M.","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSCH","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 16 870 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"577","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1815","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU","BEZDUVODNE_OBOHACENI"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}