{"uuid":"7232f893-ae61-490c-8cee-b759c0549b30","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 38 667,50 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 830,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 909,9 Kč od 12.2.2020 do 29.4.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 830,17 Kč od 30.4.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 837,33 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 354,18 Kč od 18.11.2019 do 17.1.2020, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 288,73 Kč od 20.11.2019 do 17.1.2020, s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 40 747,23 Kč od 18.1.2020 do 29.4.2020, s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 38 667,5 Kč od 30.4.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 747,23 Kč od 18.1.2020 do 11.2.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 837,33 Kč od 12.2.2020 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 830,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 909,9 Kč od 12.2.2020 do 29.4.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 830,17 Kč od 30.4.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.\nII. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 837,33 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 354,18 Kč od 18.11.2019 do 17.1.2020, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 288,73 Kč od 20.11.2019 do 17.1.2020, s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 40 747,23 Kč od 18.1.2020 do 29.4.2020, s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 38 667,5 Kč od 30.4.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 747,23 Kč od 18.1.2020 do 11.2.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 837,33 Kč od 12.2.2020 do zaplacení, se zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se obrátila dne 22. 6. 2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 3. 3. 2023, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 38 667,50 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"PSČ","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel po prověření úvěruschopnosti žalovaného dne 20. 3. 2017 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši celkem 79 260 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 4,9 % ročně a s poplatky souvisejícími s poskytnutím úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 17. 1. 2020. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 41 390,14 Kč sestávající z jistiny ve výši 40 747,23 Kč, úroků z úvěru ve výši 354,18 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 288,73 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru na svůj dluh uhradil pouze částku 2 079,73 Kč. Pohledávka byla dne 17. 12. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalobkyně se podáním ze dne 25.5.2023 z jednání omluvila a nežádala o odročení jednání a žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k němu řádně a včas předvolán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 22.3.2017 smlouvy o spotřebitelském úvěru„ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 70 800 Kč (dle textu smlouvy činil spotřebitelský úvěr 79 260 Kč, avšak částka ve výši 1 500 Kč byla určena na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částka ve výši 6 960 Kč byla určena na úhradu pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr). Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky ve výši 4,9 % ročně v 48 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1 822 Kč RPSN činila 11,32 % /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 7 - 9 spisu, akceptace návrhu na č. l. 10 spisu/. Účelem sjednaného úvěru mělo být refinancování předchozích dluhů, když částka 30 000 Kč měla být vyplacena na běžný účet žalovaného, částka ve výši 20 200 Kč měla být použita na úhradu splátkového úvěru poskytnutého žalovanému společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a částka 20 600 Kč měla být použita na úhradu půjčky z kreditní karty poskytnuté žalovanému společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" /příloha ke smlouvě na č. l. 44 spisu, výpověď úvěrové smlouvy na č. l. 41 spisu, žádosti o předčasné splacení na č. l. 41 spisu/ Žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru uvedl, že je zaměstnán u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" s.r.o., jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání činí 17 000 Kč, má vystudovanou střední školu, vlastní dům či byt, v souvislosti s bydlením uvedl, že jeho výdaje na domácnost, popř. ostatní výdaje činí 4 000 Kč měsíčně /viz doplnění žádosti o poskytnutí Presto půjčky na č. l. 42 - 43 spisu/. Žalovaný neměl žádný záznam v databázi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jeho doklad se nenacházel v databázi neplatných dokladů /viz výpis z databáze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" na č. l. 52 spisu, informace o neplatných dokladech na č. l. 53 spisu/. Žalovaný měl v době uzavření shora uvedené úvěrové smlouvy 1 existující splátkový úvěr, na který splácel měsíčně 1 322 Kč, a úvěrový rámec na kreditní kartě, jehož měsíční splátka činila 696 Kč, úvěr, jež je předmětem tohoto řízení, měl sloužit k jejich konsolidaci /viz odeslané údaje na č. l. 50 - 52 spisu/. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně čerpal částku ve výši 20 200 Kč, když tato byla převedena na úhradu splátkového úvěru žalovaného u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", částku ve výši 20 600 Kč, když tato byla převedena na úhradu úvěru z kreditní karty u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále částku ve výši 30 000 Kč, která byla převedena na bankovní účet žalovaného /viz sdělení banky na č. l. 62 – 66 spisu, výpis z účtu na č. l. 40 spisu, žádost o předčasné splacení na č. l. 41 spisu/. Žalovaný se splácením úvěrových splátek dostal do prodlení, kvůli čemuž právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 17. 1. 2020. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 41 390,14 Kč /viz výzva k úhradě na č. l. 11 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 12 spisu včetně podacího archu na č. l. 74 spisu, výpis k pohledávce na č. l. 17 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil před zesplatněním úvěru celkem částku 46 890,10 Kč a po zesplatnění úvěru dne 29.4.2020 částku 2 079,73 Kč /viz souhrnný výpis k úvěru na č. l. 13 – 14 spisu, žalobní tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 17. 12. 2021 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován sdělením ze dne 28. 12. 2021 /viz smlouva o postoupení pohledávek v databázi soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16 spisu, prohlášení o okamžiku postoupení na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2022 /viz, předžalobní upomínka na č. l. 18 spisu, sledování zásilek na č. l. 19 spisu/. Žalovaný v řízení netvrdil, ani jinak v řízení nevyplynulo, že by na svůj dluh uhradil více, než uváděla žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 22. 3. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 70 800 Kč, který se tento zavázal spolu s úroky a dalšími poplatky splácet v 48 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1 822 Kč. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru zjistila, že žalovaný je zaměstnán u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání činí 17 000 Kč, má vystudovanou střední školu, vlastní dům či byt, jeho výdaje na domácnost popř. další výdaje činí 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl ke dni uzavření smlouvy o úvěru jeden existující splátkový závazek, na který splácel měsíčně 1 322 Kč, a jeden závazek z úvěrového rámce na kreditní kartě, jehož měsíční splátka činila 696 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 48 969,83 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne 17. 12. 2021 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"“)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud má za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni a ta tak je k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Dále se však soud především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě pouze zjistila od žalovaného jím tvrzené příjmy a výdaje, jejich zjištěnou výši však pouze uvedla do příslušného formuláře a nijak je neověřovala (např. předložením pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, platového výměru, výpisu z bankovního účtu, nájemní smlouvou apod.). Právní předchůdkyně žalobkyně pak z těchto informací bez dalšího vycházela, a to přesto, že částka ve výši 4 000 Kč na veškeré měsíční výdaje žalovaného (tedy jak na výdaje na bydlení tak na výdaje na živobytí) je nepřiměřeně nízká, a to i za situace, kdy žalovaný uváděl, že bydlí ve vlastním domě či bytě, neboť i za této situace je třeba za bydlení platit celou řadu různých poplatků a záloh na energie. Dále si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pouze výši měsíčních splátek dalších úvěrů žalovaného a skutečnost, že tento není veden v insolvenčním rejstříku a rejstříku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Takovýto způsob ověřování úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k měsíčním příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Jen pro úplnost soud poznamenává, že nelze úvěruschopnost žalovaného v době uzavření úvěrové smlouvy prokazovat skutečností, že po dobu dvou a půl roku na svůj závazek řádně hradil, protože nelze zjistit, z jakých prostředků se tak dělo. Pokud by si například žalovaný na úhrady splátek úvěru, jež je předmětem tohoto řízení, sjednával další úvěry či zápůjčky, na splácení úvěru by se to nijak neprojevilo, neznamenalo by to však to, že byl žalovaný schopen úvěr splácet již v době, kdy ho sjednával.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud proto posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti). Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků a na jiné související poplatky. Z listin založených ve spisu vyplynulo, že žalovaný na základě shora uvedené neplatné úvěrové smlouvy čerpal finanční prostředky ve výši 70 800 Kč a částku 48 969,83 Kč již právní předchůdkyni žalobkyně uhradil. Žalovaný tak je povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 21 830,17 Kč, o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V řízení bylo prokázáno odeslání výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 1. 2020, která byla předána k poštovní přepravě dne 30. 1. 2020 a do dispozice žalovaného se tak dostala dne 4. 2. 2020 (§ 573 o. z.). Žalovaný byl povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení bez zbytečného odkladu, za takovou lhůtu lze považovat 5 pracovních dnů, posledním dnem takové lhůty tak bylo 11.2.2020, ode dne následujícího je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to v jí požadované výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byly v řízení úspěšní zhruba z 50 % (žalobkyně měla úspěch v rozsahu 49,6 % a žalovaný v rozsahu 50,4 %), přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne 30. 8. 2010 (výrok III. tohoto rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se obrátila dne 22. 6. 2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 3. 3. 2023, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 38 667,50 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel po prověření úvěruschopnosti žalovaného dne 20. 3. 2017 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši celkem 79 260 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 4,9 % ročně a s poplatky souvisejícími s poskytnutím úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 17. 1. 2020. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 41 390,14 Kč sestávající z jistiny ve výši 40 747,23 Kč, úroků z úvěru ve výši 354,18 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 288,73 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru na svůj dluh uhradil pouze částku 2 079,73 Kč. Pohledávka byla dne 17. 12. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.\n2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.\n3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalobkyně se podáním ze dne 25.5.2023 z jednání omluvila a nežádala o odročení jednání a žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k němu řádně a včas předvolán.\n4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:\nŽalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 22.3.2017 smlouvy o spotřebitelském úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo], nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 70 800 Kč (dle textu smlouvy činil spotřebitelský úvěr 79 260 Kč, avšak částka ve výši 1 500 Kč byla určena na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částka ve výši 6 960 Kč byla určena na úhradu pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr). Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky ve výši 4,9 % ročně v 48 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1 822 Kč RPSN činila 11,32 % /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 7 - 9 spisu, akceptace návrhu na č. l. 10 spisu/. Účelem sjednaného úvěru mělo být refinancování předchozích dluhů, když částka 30 000 Kč měla být vyplacena na běžný účet žalovaného, částka ve výši 20 200 Kč měla být použita na úhradu splátkového úvěru poskytnutého žalovanému společností [právnická osoba] a částka 20 600 Kč měla být použita na úhradu půjčky z kreditní karty poskytnuté žalovanému společností [právnická osoba] /příloha ke smlouvě na č. l. 44 spisu, výpověď úvěrové smlouvy na č. l. 41 spisu, žádosti o předčasné splacení na č. l. 41 spisu/ Žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o., jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání činí 17 000 Kč, má vystudovanou střední školu, vlastní dům či byt, v souvislosti s bydlením uvedl, že jeho výdaje na domácnost, popř. ostatní výdaje činí 4 000 Kč měsíčně /viz doplnění žádosti o poskytnutí Presto půjčky na č. l. 42 - 43 spisu/. Žalovaný neměl žádný záznam v databázi [příjmení] a jeho doklad se nenacházel v databázi neplatných dokladů /viz výpis z databáze [příjmení] na č. l. 52 spisu, informace o neplatných dokladech na č. l. 53 spisu/. Žalovaný měl v době uzavření shora uvedené úvěrové smlouvy 1 existující splátkový úvěr, na který splácel měsíčně 1 322 Kč, a úvěrový rámec na kreditní kartě, jehož měsíční splátka činila 696 Kč, úvěr, jež je předmětem tohoto řízení, měl sloužit k jejich konsolidaci /viz odeslané údaje na č. l. 50 - 52 spisu/. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně čerpal částku ve výši 20 200 Kč, když tato byla převedena na úhradu splátkového úvěru žalovaného u společnosti [právnická osoba], částku ve výši 20 600 Kč, když tato byla převedena na úhradu úvěru z kreditní karty u společnosti [právnická osoba] a dále částku ve výši 30 000 Kč, která byla převedena na bankovní účet žalovaného /viz sdělení banky na č. l. 62 – 66 spisu, výpis z účtu na č. l. 40 spisu, žádost o předčasné splacení na č. l. 41 spisu/. Žalovaný se splácením úvěrových splátek dostal do prodlení, kvůli čemuž právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 17. 1. 2020. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 41 390,14 Kč /viz výzva k úhradě na č. l. 11 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 12 spisu včetně podacího archu na č. l. 74 spisu, výpis k pohledávce na č. l. 17 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil před zesplatněním úvěru celkem částku 46 890,10 Kč a po zesplatnění úvěru dne 29.4.2020 částku 2 079,73 Kč /viz souhrnný výpis k úvěru na č. l. 13 – 14 spisu, žalobní tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 17. 12. 2021 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován sdělením ze dne 28. 12. 2021 /viz smlouva o postoupení pohledávek v databázi soudu [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16 spisu, prohlášení o okamžiku postoupení na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2022 /viz, předžalobní upomínka na č. l. 18 spisu, sledování zásilek na č. l. 19 spisu/. Žalovaný v řízení netvrdil, ani jinak v řízení nevyplynulo, že by na svůj dluh uhradil více, než uváděla žalobkyně.\n5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:\nŽalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 22. 3. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 70 800 Kč, který se tento zavázal spolu s úroky a dalšími poplatky splácet v 48 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1 822 Kč. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru zjistila, že žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno], jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání činí 17 000 Kč, má vystudovanou střední školu, vlastní dům či byt, jeho výdaje na domácnost popř. další výdaje činí 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl ke dni uzavření smlouvy o úvěru jeden existující splátkový závazek, na který splácel měsíčně 1 322 Kč, a jeden závazek z úvěrového rámce na kreditní kartě, jehož měsíční splátka činila 696 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 48 969,83 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne 17. 12. 2021 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2022.\n5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon [číslo]“)\n6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\n8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.\n9. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.\n10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n13. Soud má za prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni a ta tak je k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Dále se však soud především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála.\n14. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě pouze zjistila od žalovaného jím tvrzené příjmy a výdaje, jejich zjištěnou výši však pouze uvedla do příslušného formuláře a nijak je neověřovala (např. předložením pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, platového výměru, výpisu z bankovního účtu, nájemní smlouvou apod.). Právní předchůdkyně žalobkyně pak z těchto informací bez dalšího vycházela, a to přesto, že částka ve výši 4 000 Kč na veškeré měsíční výdaje žalovaného (tedy jak na výdaje na bydlení tak na výdaje na živobytí) je nepřiměřeně nízká, a to i za situace, kdy žalovaný uváděl, že bydlí ve vlastním domě či bytě, neboť i za této situace je třeba za bydlení platit celou řadu různých poplatků a záloh na energie. Dále si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pouze výši měsíčních splátek dalších úvěrů žalovaného a skutečnost, že tento není veden v insolvenčním rejstříku a rejstříku [příjmení]. Takovýto způsob ověřování úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k měsíčním příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Jen pro úplnost soud poznamenává, že nelze úvěruschopnost žalovaného v době uzavření úvěrové smlouvy prokazovat skutečností, že po dobu dvou a půl roku na svůj závazek řádně hradil, protože nelze zjistit, z jakých prostředků se tak dělo. Pokud by si například žalovaný na úhrady splátek úvěru, jež je předmětem tohoto řízení, sjednával další úvěry či zápůjčky, na splácení úvěru by se to nijak neprojevilo, neznamenalo by to však to, že byl žalovaný schopen úvěr splácet již v době, kdy ho sjednával.\n15. Soud proto posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti). Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.\n16. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků a na jiné související poplatky. Z listin založených ve spisu vyplynulo, že žalovaný na základě shora uvedené neplatné úvěrové smlouvy čerpal finanční prostředky ve výši 70 800 Kč a částku 48 969,83 Kč již právní předchůdkyni žalobkyně uhradil. Žalovaný tak je povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 21 830,17 Kč, o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V řízení bylo prokázáno odeslání výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 1. 2020, která byla předána k poštovní přepravě dne 30. 1. 2020 a do dispozice žalovaného se tak dostala dne 4. 2. 2020 (§ 573 o. z.). Žalovaný byl povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení bez zbytečného odkladu, za takovou lhůtu lze považovat 5 pracovních dnů, posledním dnem takové lhůty tak bylo 11.2.2020, ode dne následujícího je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to v jí požadované výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).\n17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byly v řízení úspěšní zhruba z 50 % (žalobkyně měla úspěch v rozsahu 49,6 % a žalovaný v rozsahu 50,4 %), přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne 30. 8. 2010 (výrok III. tohoto rozsudku).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSME:2023:5.C.52.2022.1","publishedAt":"2023-09-08","decisionAt":"2023-05-30","caseNumber":{"senate":5,"registry":"C","index":52,"year":2022,"pageNumber":88},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Šídová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSME","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 38 667,50 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}