{"uuid":"725fa031-1ed6-41aa-b878-20d3d8bace4e","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr Janem Lipertem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"narozený dne 7. 2. 1991, trvalým pobytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa původního účastníka a žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupen advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastupování státu ve věcech majetkových","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 130 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 19 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba o zaplacení zbývající částky ve výši 110 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 874 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 19 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.\nII. Žaloba o zaplacení zbývající částky ve výši 110 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení se zamítá.\nIII. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 874 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se po žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 130 000 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též„ posuzované řízení“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, protože řízení byl složité, řízení mělo pro účastníky nízký význam, svou újmu sdíleli a podíleli se na délce řízení svým chováním. Žalobcům bylo známo, že žaloba nebude úspěšná. Žalovaná proto měla konstatování porušení práva na rozhodnutí v přiměřené lhůtě za dostatečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla věc zemřelého žalobce c) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyloučena k samostatnému projednání. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo rozhodnuto o tom, že namísto žalobce c) bude v řízení pokračováno se žalobcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", správcem pozůstalosti zůstavitele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. V původní věci byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", k odvolání žalované potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání dle § 115a o. s. ř., neboť žalobci s takovým postupem souhlasili ve vyjádření ze dne 23. 2. 2021 a žalovaná konkludentně tím, že nereagovala na výzvu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Mezi účastníky bylo nesporné, jak plyne z jejich vzájemných vyjádření, že žalobci dne 16. 7. 2020 uplatnili své nároky u žalované, která shledala nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, avšak peněžité zadostiučinění stanoviskem ze dne 15. 1. 2021 žalobcům neposkytla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Mezi účastníky bylo sporné, zda se má žalobci dostat přiměřeného zadostiučinění v peněžité podobě, jaká výše zadostiučinění je přiměřená, zda se jednalo o řízení složité, zda byl význam řízení snížený, zda svou újmu sdíleli, zda se žalobci podíleli na délce řízení, a zda je stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 s ohledem na ekonomický vývoj překonané.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud vzal za prokázané nesporná tvrzení účastníků a následující skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soud zjistil, že dne","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. 12. 2012 podali žalobci manželé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a manželé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ žalobci“) žalobu proti České republice (dále jen„ žalovaná“) o zaplacení 1 410 144 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků, které jsou ve spoluvlastnictví žalobců, neboť pozemky žalobců jsou zastavěny silnicí I. třídy a žalovaná žalobcům zaplatila za zábor částku jen dle cenového předpisu. Žalobci se domáhali vydání bezdůvodného obohacení postupně jednotlivě podávanými žalobami, které byly projednávány u Okresního soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku a vyzval žalovanou k vyjádření. Na žádost žalobců soud prodloužil lhůtu pro zaplacení soudního poplatku do 8. 2. 2013. Dne 31. 1. 2013 žalobci zaplatili celý soudní poplatek a žalovaná podala vyjádření, kterým žalobu neuznala. Dne 25. 2. 2013 vyslovil soud místní nepříslušnost, neboť příslušnou organizační složkou, která jedná za žalovanou je Ministerstvo dopravy, a místně příslušným je Obvodní soud pro Prahu 1. Žaloba tak byla podána u místně nepříslušného soudu. Dne 11. 3. 2013 podali žalobci odvolání. Dne 12. 4. 2013 odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil. Dne 3. 6. 2013 byl spis doručen Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Dne 18. 7. 2013 soud řízení na návrh žalobců přerušil do konečného rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3026/10, kde se řešila v obdobné věci otázka místní příslušnosti. Práva odvolání do tohoto usnesení se žalobci vzdali. Dne 18. 3. 2014 vydal Ústavní soud nález. Dne 7. 4. 2014 soud rozhodl o pokračování v řízení a na základě rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3026/10 vyslovil místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterému byl spis doručen 13. 6. 2014. Dne 23. 6. 2014 soud vyzval žalobce k řádnému označení žalovaného. Dne 24. 6. 2014 podali žalobci vyjádření, ve kterém opravili označení žalované. Dne 30. 6. 2014 Okresní soud vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který spis převzal dne 31. 7. 2014. Dne 4. 8. 2014 podali žalobci návrh na delegaci vhodnou. Dne 24. 9. 2014 podala žalovaná vyjádření k žalobě a návrhu na delegaci vhodnou. Dne 14. 11. 2014 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za návrh na delegaci vhodnou, který zaplatili dne 19. 11. 2014. Dne 6. 2. 2015 byl spis doručen Nejvyššímu soudu. Dne 13. 4. 2015 rozhodl Nejvyšší soud, že se věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 23. 4. 2015 Obvodní soud pro Prahu 1 soud obdržel spis. Dne 11. 6. 2015 podali žalobci vyjádření. Dne 22. 6. 2015 podala žalovaná vyjádření. Dne 24. 9. 2015 podali žalobci návrh na přerušení řízení a žalovaná se k návrhu připojila. Soud dne 30. 9. 2015 řízení přerušil. Dne 22. 8. 2016 navrhli žalobci v řízení pokračovat. Dne 5. 9. 2016 soud rozhodl o pokračování v řízení. Dne 9. 9. 2016 podali žalobci vyjádření. Dne 19. 9. 2016 podala žalovaná vyjádření. Dne 8. 11. 2016 soud nařídil jednání na den 5. 1. 2017. Dne 22. 12. 2016 podali žalobci vyjádření. Kvůli nemoci soudkyně bylo jednání přesunuto na 26. 1. 2017. Soud při jednání podrobně rozebral judikaturu k výši bezdůvodného obohacení v období regulované ceny včetně judikatury odvolacího soudu, Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Právní zástupce žalobců uvedli, že judikaturu žalobci znají, přesto na žalobě trvají. Dne 26. 1. 2017 soud vydal rozsudek, kterým byla žaloba v souladu s ustálenou judikaturou zamítnuta. Dne 6. 3. 2017 podali žalobci odvolání. Dne 22. 3. 2017 podala žalovaná vyjádření k odvolání. Dne 20. 6. 2017 odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Dne 28. 8. 2017 podali žalobci dovolání. Dne 31. 8. 2017 zaplatili žalobci soudní poplatek za dovolání. Dne 29. 9. 2017 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 11. 5. 2018 Nejvyšší soud vrátil spis bez věcného vyřízení s pokynem, že je třeba vyzvat žalobce k doplacení soudního poplatku za dovolání a předložení plné moci. Dne 18. 5. 2018 soud vyzval žalobce k předložení plné moci. Dne 11. 6. 2018 žalobci doplatili soudní poplatek za dovolání. Dne 21. 6. 2017 žalobci předložili plnou moc. Dne 13. 7. 2018 byl spis předložen Nejvyššímu soudu opětovně. Dne 6. 2. 2019 Nejvyšší soud pro nepřípustnost dovolání odmítl. Dne 25. 6. 2020 byla odmítnuta ústavní stížnost žalobců pro zjevnou neopodstatněnost, čímž řízení skončilo. Řízení ve vztahu ke každému z žalobců trvalo od 31. 12. 2012 do 25. 6. 2020, zhruba 7 let a 6 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z osvědčení o DPH soud zjistil, že advokátní kancelář zástupce žalobce je plátcem 21 % DPH.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků žalobce (předběžné uplatnění nároků ze dne 14. 7. 2020 a stanovisko žalované ze dne 15. 1. 2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí zjištění učiněná z těch důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel nebo by učinil shodná skutková zjištění. Další skutečnosti nebyly také pro rozhodnutí ve věci podstatné, popřípadě je má soud za vyvrácené, neboť odporují tomu, co bylo v soudním řízení provedeným dokazováním zjištěno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Lze shrnout, že posuzované řízení trvalo zhruba 7,5 let. Právnímu předchůdci žalobce vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku nepřiměřeně dlouhého řízení, kterou nelze nahradit konstatováním porušení práva, když pro takový postup soud neshledal důvody. Posuzované řízení bylo složité procesně, význam řízení byl pro právního předchůdce žalobce výrazně snížený, svou újmu sdílel a podílel se chováním na celkové délce řízení. Postup orgánů státu se dostatečně projevil v závěru o nepřiměřené délce řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1924/2017 z části VI Stanoviska je zřejmé, že se zvýšení či snížení o 50 % nevztahuje k poměru základní výše zadostiučinění před zohledněním kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, vůči výsledné výši zadostiučinění po zohlednění daných kritérií, ale že se vztahuje ke každému z těchto kritérií zvlášť a lze si proto představit i situace, kdy při zachování požadavku na jeho přiměřenost bude zadostiučinění přiznané v penězích nižší o více než","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50 % oproti výchozí částce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že nárok byl předběžně uplatněn u žalované ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud shledal v řízení průtah v období od 29. 9. 2017 do 13. 7. 2018, kdy byl spis opětovně předkládán Nejvyššímu soudu, který jej vrátil bez věcného vyřízení. Ojedinělý průtah v řízení je v zásadě tolerovatelný, avšak již při delší celkové délce řízení přesahující 7 let není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, i když se jednalo o řízení procesně složité. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást jen k tíži žalobcům, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, jak poukázali žalobci (za všechny např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2058/20). Pro úplnost soud dodává, že závěr o nepřiměřenosti délky soudního řízení je právní hodnocení, které účastníci učinit nesporným nemohou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční), když základní částka je běžně zvyšována o extrémně dlouhých posuzovaných řízení, za které jsou zpravidla považována řízení, které výrazně překročí dobu 10 let, což není v daném případě splněno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Částka 15 000 Kč ročního základu s polovičním krácením za první dva roky se jeví jako dostatečnou i z pohledu vzrůstající životní úrovně, kdy tento argument žalobce vzal soud v potaz a dospěl k závěru, že stanovisko Cpjn 206/2010 je nadále použitelné pro odškodnění nepřiměřených délek soudních řízení i při současném ekonomickém vývoji. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vzrůstající životní úroveň pak není sama o sobě důvodem mechanického zvýšení zadostiučinění (viz vyčtená aktuální judikatura shora). Soud zdůrazňuje, že ve Stanovisku uvedené rozpětí má být„ pouze“ vodítkem pro další úvahy soudu při snaze nastavit sjednocující model vnitrostátních orgánů s hledisky do budoucna. Posuzované řízení pak počalo běžet v roce 2012 a pro většinu jeho doby bylo stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 recentní judikaturou. Konečně základní sazba při stanovení zadostiučinění nehraje roli zásadní, mnohem důležitější jsou konkrétní kritéria základní částku dále upravující, proto soud vyšel ze základní částky 15 000 Kč a nikoli částky vyšší, jak navrhovali žalobci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud má za to, že výsledné zadostiučinění je zadostiučinění slušné s ohledem na veškeré okolnosti případu včetně životní úrovně v České republice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Posuzované řízení trvalo vůči žalobci 7 let a 6 měsíců, a proto výše základní částky činí 97 500 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. K argumentaci žalobců lze dodat, že délka řízení je pouze z jednou okolností, kterou soud při výši zadostiučinění zvažuje, proto ani srovnání dalších případů jen podle výše zadostiučinění a délky není vypovídající.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud vyšel ze shodných kritérií použitých v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 2010/2021 – 126, neboť se jednalo o totéž posuzované řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Řízení bylo procesně složité. Do procesní složitosti lze zařadit počet stupňů zapojených do rozhodování, neboť podání opravných prostředků si vždy vyžádá časový prostor pro jejich vyřízení. V projednávané věci rozhodoval věcně soud prvního stupně, druhého stupně, soud Nejvyšší i Ústavní soud. Při rozhodování Nejvyššího soudu a Ústavní soudu vzhledem k jejich specifickému postavení nelze ani vyžadovat, aby rozhodovaly ve lhůtách určených pro obecné soudy. Řízení bylo i přerušeno do skončení další ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" stížnosti v otázce místní příslušnosti a o delegaci vhodné rozhodoval i Nejvyšší soud, tyto instance však soud nezohledňoval, neboť se projevily v kritériu chování účastníka. Soud nepovažuje případ za skutkově či právně složitý. Znalecký posudek nebyl zadáván, ale byl přiložen již k žalobě, prováděny tak byly jen listinné důkazy a právní otázky bezdůvodného obohacení byly v daném případu vyřešeny ustálenou judikaturou. Kromě tří instancí rozhodoval i Ústavní soud, navíc pak bylo rozhodováno o delegaci vhodné, proto soud za složitost sporu snížil zadostiučinění o minus 30 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Žalobci se na délce řízení chováním negativně podíleli. Kromě toho, že žalobci soudní poplatek splatný s podáním žaloby zaplatili opožděně v prodloužené lhůtě, podali žalobu u místně nepříslušného soudu, též požádali o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř., čímž vším se podíleli na celkové délce řízení. Procesní chování žalobců již zatížilo délku soudního řízení výrazněji. Odstranění vad žaloby, podání nedůvodného dovolání, ústavní stížnosti a návrhu na delegaci vhodnou již bylo dostatečně zohledněno v procesní složitosti řízení. Soud za chování žalobců zadostiučinění snížil o minus 20 % (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Postup orgánů veřejné moci se dostatečně projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013). Nebýt pochybení při předložení dovolání Nejvyššímu soudu, dala by se délka řízení označit za přiměřenou, neboť jinak soud postupoval v řízení plynule a bez zbytečných nečinností. Pokud žalobci namítají, že mezi podáním žaloby a prvním jednáním uplynuly čtyři roky, pomíjejí, že byla řešena otázka příslušnosti soudu, když podali žalobu k místně nepříslušnému soudu, nedůvodně navrhovali delegaci vhodnou a též požádali o klid řízení. Soud proto zadostiučinění za postup veřejné moci neupravoval (31a odst. 3 písm. d) OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Posuzované řízení bylo sporem o vydání bezdůvodného obohacení. Za typ sporu soud toto kritérium neupravoval. Újma všech žalobců jako osob navzájem blízkých byla umenšována jejím sdílením. Žalobci byli příbuzní, postupovali jednotně, byli společně zastoupeni a o břímě nákladů se dělili. Soud pro sdílení újmy zadostiučinění snížil o minus 10 %. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o jediný spor žalobců, ale v rozhodné době žalobci vedli i další spory o bezdůvodné obohacení za jiná období (","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), jak soud zjistil ze spisu a vyjádření ze dne 23. 2. 2021, soud dovodil nižší význam řízení pro žalobce, neboť více vnímá nejistotu spojenou s výsledkem soudního řízení účastník samojediného řízení a jinak účastník, který vede soudních řízení více, pro kterého se nejedná o ojedinělou životní událost. Soud proto snížil zadostiučinění pro žalobce, když jeho právní předchůdce vystupoval jako účastník více soudních řízení o minus 10 %. Výsledek řízení bývá pro posouzení nároku zadostiučinění za nepřiměřenou délku v zásadě irelevantní, avšak soud shledal argumentaci žalované o sníženém významu za relevantní v tom ohledu, že pokud byli žalobci srozuměni, že jejich nárok není dle vnitrostátního práva a aktuální judikatury důvodný, nemohli být v zásadní nejistotě ohledně toho, jak řízení před soudy v České republice dopadne, když sami doufali jen ve změnu rozhodovací praxe. Samozřejmě výsledek žádného soudního řízení nelze kategoricky předjímat, neboť jej ovlivňují nejen otázky výkladu práva, procesní chování účastníků, soud však s ohledem na vědomou míru určité bezúspěšnosti nároku u vnitrostátních soudů dovodil snížený význam řízení pro žalobce o minus 10 %. Soud zhodnotil význam řízení pro žalobce jako snížený, celkem o minus 30 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Základní zadostiučinění 97 500 Kč soud dle výše uvedených kritérií snížil o 30 % za procesní složitost, o 20 % za chování účastníků (podání žaloby k místně nepříslušnému soudu, nedůvodná delegace vhodná a přerušení řízení dle § 110 o. s. ř.) a 30 % za snížený význam (dílem pro sdílení újmy, dílem pro vedení více soudních řízení a dílem pro vědomí, že žaloba má menší naději na úspěch) a dospěl k částce 19 500 Kč jako adekvátnímu zadostiučinění pro žalobce po zhodnocení specifických okolností posuzovaného řízení a kritérií vyjádřených § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalovaná žalobci peněžité zadostiučinění nepřiznala. Právní předchůdce žalobce předběžně uplatnil nároky dne 16. 7. 2020. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk po uplynutí lhůty 6 měsíců dne 17. 1. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Žalobci náleží částka 19 500 Kč a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Zbývající zadostiučinění včetně zákonného úroku jako nedůvodné soud zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1,3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšní, avšak mají právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na úvaze soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Náklady žalobce tvoří soudní poplatky ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna ve výši 3 100 Kč za úkon pro každého žalobce při následujících úkonech: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a vyjádření k věci samé ze dne 23. 2. 2021, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT. Za zastupování více žalobců se krátí odměna o 20 % podle § 12 odst. 4 AT. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Za předběžné uplatnění žaloby či předžalobní upomínku náhrada nákladů nepřísluší (§ 31 odst. 4 OdpŠk, shodně Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 280 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1728/2011). Advokát je plátcem 21 % DPH. Celkem náklady každého z žalobců činí 11 874 Kč {2 000 + (1,21 x (0,8 x 3 x 3 100 + 3 x 300)) }. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobce nijak nepoškozuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se po žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 130 000 Kč s příslušenstvím způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“).\n2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, protože řízení byl složité, řízení mělo pro účastníky nízký význam, svou újmu sdíleli a podíleli se na délce řízení svým chováním. Žalobcům bylo známo, že žaloba nebude úspěšná. Žalovaná proto měla konstatování porušení práva na rozhodnutí v přiměřené lhůtě za dostatečné.\n3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla věc zemřelého žalobce c) [celé jméno původního účastníka] vyloučena k samostatnému projednání. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o tom, že namísto žalobce c) bude v řízení pokračováno se žalobcem [titul] [celé jméno žalobce], správcem pozůstalosti zůstavitele [celé jméno původního účastníka].\n4. V původní věci byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], k odvolání žalované potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].\n5. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání dle § 115a o. s. ř., neboť žalobci s takovým postupem souhlasili ve vyjádření ze dne 23. 2. 2021 a žalovaná konkludentně tím, že nereagovala na výzvu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].\n6. Mezi účastníky bylo nesporné, jak plyne z jejich vzájemných vyjádření, že žalobci dne 16. 7. 2020 uplatnili své nároky u žalované, která shledala nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, avšak peněžité zadostiučinění stanoviskem ze dne 15. 1. 2021 žalobcům neposkytla.\n7. Mezi účastníky bylo sporné, zda se má žalobci dostat přiměřeného zadostiučinění v peněžité podobě, jaká výše zadostiučinění je přiměřená, zda se jednalo o řízení složité, zda byl význam řízení snížený, zda svou újmu sdíleli, zda se žalobci podíleli na délce řízení, a zda je stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 s ohledem na ekonomický vývoj překonané.\n8. Soud vzal za prokázané nesporná tvrzení účastníků a následující skutková zjištění.\n9. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. [spisová značka] bylo soud zjistil, že dne\r31. 12. 2012 podali žalobci manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno původního účastníka] a manželé [jméno] [jméno] [celé jméno původního účastníka] (dále jen„ žalobci“) žalobu proti České republice (dále jen„ žalovaná“) o zaplacení 1 410 144 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků, které jsou ve spoluvlastnictví žalobců, neboť pozemky žalobců jsou zastavěny silnicí I. třídy a žalovaná žalobcům zaplatila za zábor částku jen dle cenového předpisu. Žalobci se domáhali vydání bezdůvodného obohacení postupně jednotlivě podávanými žalobami, které byly projednávány u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku a vyzval žalovanou k vyjádření. Na žádost žalobců soud prodloužil lhůtu pro zaplacení soudního poplatku do 8. 2. 2013. Dne 31. 1. 2013 žalobci zaplatili celý soudní poplatek a žalovaná podala vyjádření, kterým žalobu neuznala. Dne 25. 2. 2013 vyslovil soud místní nepříslušnost, neboť příslušnou organizační složkou, která jedná za žalovanou je Ministerstvo dopravy, a místně příslušným je Obvodní soud pro Prahu 1. Žaloba tak byla podána u místně nepříslušného soudu. Dne 11. 3. 2013 podali žalobci odvolání. Dne 12. 4. 2013 odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil. Dne 3. 6. 2013 byl spis doručen Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Dne 18. 7. 2013 soud řízení na návrh žalobců přerušil do konečného rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3026/10, kde se řešila v obdobné věci otázka místní příslušnosti. Práva odvolání do tohoto usnesení se žalobci vzdali. Dne 18. 3. 2014 vydal Ústavní soud nález. Dne 7. 4. 2014 soud rozhodl o pokračování v řízení a na základě rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3026/10 vyslovil místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu ve [obec], kterému byl spis doručen 13. 6. 2014. Dne 23. 6. 2014 soud vyzval žalobce k řádnému označení žalovaného. Dne 24. 6. 2014 podali žalobci vyjádření, ve kterém opravili označení žalované. Dne 30. 6. 2014 Okresní soud vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který spis převzal dne 31. 7. 2014. Dne 4. 8. 2014 podali žalobci návrh na delegaci vhodnou. Dne 24. 9. 2014 podala žalovaná vyjádření k žalobě a návrhu na delegaci vhodnou. Dne 14. 11. 2014 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za návrh na delegaci vhodnou, který zaplatili dne 19. 11. 2014. Dne 6. 2. 2015 byl spis doručen Nejvyššímu soudu. Dne 13. 4. 2015 rozhodl Nejvyšší soud, že se věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve [obec]. Dne 23. 4. 2015 Obvodní soud pro Prahu 1 soud obdržel spis. Dne 11. 6. 2015 podali žalobci vyjádření. Dne 22. 6. 2015 podala žalovaná vyjádření. Dne 24. 9. 2015 podali žalobci návrh na přerušení řízení a žalovaná se k návrhu připojila. Soud dne 30. 9. 2015 řízení přerušil. Dne 22. 8. 2016 navrhli žalobci v řízení pokračovat. Dne 5. 9. 2016 soud rozhodl o pokračování v řízení. Dne 9. 9. 2016 podali žalobci vyjádření. Dne 19. 9. 2016 podala žalovaná vyjádření. Dne 8. 11. 2016 soud nařídil jednání na den 5. 1. 2017. Dne 22. 12. 2016 podali žalobci vyjádření. Kvůli nemoci soudkyně bylo jednání přesunuto na 26. 1. 2017. Soud při jednání podrobně rozebral judikaturu k výši bezdůvodného obohacení v období regulované ceny včetně judikatury odvolacího soudu, Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Právní zástupce žalobců uvedli, že judikaturu žalobci znají, přesto na žalobě trvají. Dne 26. 1. 2017 soud vydal rozsudek, kterým byla žaloba v souladu s ustálenou judikaturou zamítnuta. Dne 6. 3. 2017 podali žalobci odvolání. Dne 22. 3. 2017 podala žalovaná vyjádření k odvolání. Dne 20. 6. 2017 odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Dne 28. 8. 2017 podali žalobci dovolání. Dne 31. 8. 2017 zaplatili žalobci soudní poplatek za dovolání. Dne 29. 9. 2017 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 11. 5. 2018 Nejvyšší soud vrátil spis bez věcného vyřízení s pokynem, že je třeba vyzvat žalobce k doplacení soudního poplatku za dovolání a předložení plné moci. Dne 18. 5. 2018 soud vyzval žalobce k předložení plné moci. Dne 11. 6. 2018 žalobci doplatili soudní poplatek za dovolání. Dne 21. 6. 2017 žalobci předložili plnou moc. Dne 13. 7. 2018 byl spis předložen Nejvyššímu soudu opětovně. Dne 6. 2. 2019 Nejvyšší soud pro nepřípustnost dovolání odmítl. Dne 25. 6. 2020 byla odmítnuta ústavní stížnost žalobců pro zjevnou neopodstatněnost, čímž řízení skončilo. Řízení ve vztahu ke každému z žalobců trvalo od 31. 12. 2012 do 25. 6. 2020, zhruba 7 let a 6 měsíců.\n10. Z osvědčení o DPH soud zjistil, že advokátní kancelář zástupce žalobce je plátcem 21 % DPH.\n11. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároků žalobce (předběžné uplatnění nároků ze dne 14. 7. 2020 a stanovisko žalované ze dne 15. 1. 2021).\n12. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí zjištění učiněná z těch důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel nebo by učinil shodná skutková zjištění. Další skutečnosti nebyly také pro rozhodnutí ve věci podstatné, popřípadě je má soud za vyvrácené, neboť odporují tomu, co bylo v soudním řízení provedeným dokazováním zjištěno.\n13. Lze shrnout, že posuzované řízení trvalo zhruba 7,5 let. Právnímu předchůdci žalobce vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku nepřiměřeně dlouhého řízení, kterou nelze nahradit konstatováním porušení práva, když pro takový postup soud neshledal důvody. Posuzované řízení bylo složité procesně, význam řízení byl pro právního předchůdce žalobce výrazně snížený, svou újmu sdílel a podílel se chováním na celkové délce řízení. Postup orgánů státu se dostatečně projevil v závěru o nepřiměřené délce řízení.\n14. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.\n15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.\n16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.\n17. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1924/2017 z části VI Stanoviska je zřejmé, že se zvýšení či snížení o 50 % nevztahuje k poměru základní výše zadostiučinění před zohledněním kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, vůči výsledné výši zadostiučinění po zohlednění daných kritérií, ale že se vztahuje ke každému z těchto kritérií zvlášť a lze si proto představit i situace, kdy při zachování požadavku na jeho přiměřenost bude zadostiučinění přiznané v penězích nižší o více než\r50 % oproti výchozí částce.\n18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. [spisová značka]).\n19. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že nárok byl předběžně uplatněn u žalované ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).\n20. Soud shledal v řízení průtah v období od 29. 9. 2017 do 13. 7. 2018, kdy byl spis opětovně předkládán Nejvyššímu soudu, který jej vrátil bez věcného vyřízení. Ojedinělý průtah v řízení je v zásadě tolerovatelný, avšak již při delší celkové délce řízení přesahující 7 let není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, i když se jednalo o řízení procesně složité. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce a celkovou délku řízení nelze klást jen k tíži žalobcům, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, jak poukázali žalobci (za všechny např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2058/20). Pro úplnost soud dodává, že závěr o nepřiměřenosti délky soudního řízení je právní hodnocení, které účastníci učinit nesporným nemohou.\n21. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn.\r30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až\r20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční), když základní částka je běžně zvyšována o extrémně dlouhých posuzovaných řízení, za které jsou zpravidla považována řízení, které výrazně překročí dobu 10 let, což není v daném případě splněno.\n22. Částka 15 000 Kč ročního základu s polovičním krácením za první dva roky se jeví jako dostatečnou i z pohledu vzrůstající životní úrovně, kdy tento argument žalobce vzal soud v potaz a dospěl k závěru, že stanovisko Cpjn 206/2010 je nadále použitelné pro odškodnění nepřiměřených délek soudních řízení i při současném ekonomickém vývoji. [jméno] vzrůstající životní úroveň pak není sama o sobě důvodem mechanického zvýšení zadostiučinění (viz vyčtená aktuální judikatura shora). Soud zdůrazňuje, že ve Stanovisku uvedené rozpětí má být„ pouze“ vodítkem pro další úvahy soudu při snaze nastavit sjednocující model vnitrostátních orgánů s hledisky do budoucna. Posuzované řízení pak počalo běžet v roce 2012 a pro většinu jeho doby bylo stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 recentní judikaturou. Konečně základní sazba při stanovení zadostiučinění nehraje roli zásadní, mnohem důležitější jsou konkrétní kritéria základní částku dále upravující, proto soud vyšel ze základní částky 15 000 Kč a nikoli částky vyšší, jak navrhovali žalobci.\n23. Soud má za to, že výsledné zadostiučinění je zadostiučinění slušné s ohledem na veškeré okolnosti případu včetně životní úrovně v České republice.\n24. Posuzované řízení trvalo vůči žalobci 7 let a 6 měsíců, a proto výše základní částky činí 97 500 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. K argumentaci žalobců lze dodat, že délka řízení je pouze z jednou okolností, kterou soud při výši zadostiučinění zvažuje, proto ani srovnání dalších případů jen podle výše zadostiučinění a délky není vypovídající.\n25. Soud vyšel ze shodných kritérií použitých v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 2010/2021 – 126, neboť se jednalo o totéž posuzované řízení.\n26. Řízení bylo procesně složité. Do procesní složitosti lze zařadit počet stupňů zapojených do rozhodování, neboť podání opravných prostředků si vždy vyžádá časový prostor pro jejich vyřízení. V projednávané věci rozhodoval věcně soud prvního stupně, druhého stupně, soud Nejvyšší i Ústavní soud. Při rozhodování Nejvyššího soudu a Ústavní soudu vzhledem k jejich specifickému postavení nelze ani vyžadovat, aby rozhodovaly ve lhůtách určených pro obecné soudy. Řízení bylo i přerušeno do skončení další [ulice] stížnosti v otázce místní příslušnosti a o delegaci vhodné rozhodoval i Nejvyšší soud, tyto instance však soud nezohledňoval, neboť se projevily v kritériu chování účastníka. Soud nepovažuje případ za skutkově či právně složitý. Znalecký posudek nebyl zadáván, ale byl přiložen již k žalobě, prováděny tak byly jen listinné důkazy a právní otázky bezdůvodného obohacení byly v daném případu vyřešeny ustálenou judikaturou. Kromě tří instancí rozhodoval i Ústavní soud, navíc pak bylo rozhodováno o delegaci vhodné, proto soud za složitost sporu snížil zadostiučinění o minus 30 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk).\n27. Žalobci se na délce řízení chováním negativně podíleli. Kromě toho, že žalobci soudní poplatek splatný s podáním žaloby zaplatili opožděně v prodloužené lhůtě, podali žalobu u místně nepříslušného soudu, též požádali o přerušení řízení dle § 110 o. s. ř., čímž vším se podíleli na celkové délce řízení. Procesní chování žalobců již zatížilo délku soudního řízení výrazněji. Odstranění vad žaloby, podání nedůvodného dovolání, ústavní stížnosti a návrhu na delegaci vhodnou již bylo dostatečně zohledněno v procesní složitosti řízení. Soud za chování žalobců zadostiučinění snížil o minus 20 % (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk).\n28. Postup orgánů veřejné moci se dostatečně projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013). Nebýt pochybení při předložení dovolání Nejvyššímu soudu, dala by se délka řízení označit za přiměřenou, neboť jinak soud postupoval v řízení plynule a bez zbytečných nečinností. Pokud žalobci namítají, že mezi podáním žaloby a prvním jednáním uplynuly čtyři roky, pomíjejí, že byla řešena otázka příslušnosti soudu, když podali žalobu k místně nepříslušnému soudu, nedůvodně navrhovali delegaci vhodnou a též požádali o klid řízení. Soud proto zadostiučinění za postup veřejné moci neupravoval (31a odst. 3 písm. d) OdpŠk).\n29. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že posuzované řízení nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Posuzované řízení bylo sporem o vydání bezdůvodného obohacení. Za typ sporu soud toto kritérium neupravoval. Újma všech žalobců jako osob navzájem blízkých byla umenšována jejím sdílením. Žalobci byli příbuzní, postupovali jednotně, byli společně zastoupeni a o břímě nákladů se dělili. Soud pro sdílení újmy zadostiučinění snížil o minus 10 %. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o jediný spor žalobců, ale v rozhodné době žalobci vedli i další spory o bezdůvodné obohacení za jiná období ([spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]), jak soud zjistil ze spisu a vyjádření ze dne 23. 2. 2021, soud dovodil nižší význam řízení pro žalobce, neboť více vnímá nejistotu spojenou s výsledkem soudního řízení účastník samojediného řízení a jinak účastník, který vede soudních řízení více, pro kterého se nejedná o ojedinělou životní událost. Soud proto snížil zadostiučinění pro žalobce, když jeho právní předchůdce vystupoval jako účastník více soudních řízení o minus 10 %. Výsledek řízení bývá pro posouzení nároku zadostiučinění za nepřiměřenou délku v zásadě irelevantní, avšak soud shledal argumentaci žalované o sníženém významu za relevantní v tom ohledu, že pokud byli žalobci srozuměni, že jejich nárok není dle vnitrostátního práva a aktuální judikatury důvodný, nemohli být v zásadní nejistotě ohledně toho, jak řízení před soudy v České republice dopadne, když sami doufali jen ve změnu rozhodovací praxe. Samozřejmě výsledek žádného soudního řízení nelze kategoricky předjímat, neboť jej ovlivňují nejen otázky výkladu práva, procesní chování účastníků, soud však s ohledem na vědomou míru určité bezúspěšnosti nároku u vnitrostátních soudů dovodil snížený význam řízení pro žalobce o minus 10 %. Soud zhodnotil význam řízení pro žalobce jako snížený, celkem o minus 30 %.\n30. Základní zadostiučinění 97 500 Kč soud dle výše uvedených kritérií snížil o 30 % za procesní složitost, o 20 % za chování účastníků (podání žaloby k místně nepříslušnému soudu, nedůvodná delegace vhodná a přerušení řízení dle § 110 o. s. ř.) a 30 % za snížený význam (dílem pro sdílení újmy, dílem pro vedení více soudních řízení a dílem pro vědomí, že žaloba má menší naději na úspěch) a dospěl k částce 19 500 Kč jako adekvátnímu zadostiučinění pro žalobce po zhodnocení specifických okolností posuzovaného řízení a kritérií vyjádřených § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.\n31. Žalovaná žalobci peněžité zadostiučinění nepřiznala. Právní předchůdce žalobce předběžně uplatnil nároky dne 16. 7. 2020. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk po uplynutí lhůty 6 měsíců dne 17. 1. 2021.\n32. Žalobci náleží částka 19 500 Kč a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně z této částky od 17. 1. 2021 do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.\n33. Zbývající zadostiučinění včetně zákonného úroku jako nedůvodné soud zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.\n34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1,3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu částečně úspěšní, avšak mají právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na úvaze soudu.\n35. Náklady žalobce tvoří soudní poplatky ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení.\n36. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna ve výši 3 100 Kč za úkon pro každého žalobce při následujících úkonech: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a vyjádření k věci samé ze dne 23. 2. 2021, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT. Za zastupování více žalobců se krátí odměna o 20 % podle § 12 odst. 4 AT. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Za předběžné uplatnění žaloby či předžalobní upomínku náhrada nákladů nepřísluší (§ 31 odst. 4 OdpŠk, shodně Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 280 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1728/2011). Advokát je plátcem 21 % DPH. Celkem náklady každého z žalobců činí 11 874 Kč {2 000 + (1,21 x (0,8 x 3 x 3 100 + 3 x 300)) }. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.\n37. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobce nijak nepoškozuje.","information":[{"texts":[{"text":"Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k podepsanému soudu a rozhodoval by o něm Městský soud v Praze.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, můžou oprávnění podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2021:22.C.97.2021.2","publishedAt":"2022-03-30","decisionAt":"2021-11-19","caseNumber":{"senate":22,"registry":"C","index":97,"year":2021,"pageNumber":38},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jan","lastName":"Lipert","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 130 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","PENEZITE_PLNENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}