{"uuid":"73f12af2-8b12-45e9-bc6e-06a42627cf25","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 15.000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6.000 Kč s úrokem z prodlení 12 % p. a. z částky 6.000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba na zaplacení částky 10.000 Kč s úrokem z prodlení 12 % p. a. z částky 9.000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6.000 Kč s úrokem z prodlení 12 % p. a. z částky 6.000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky 10.000 Kč s úrokem z prodlení 12 % p. a. z částky 9.000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 9. 1. 2025 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.000 Kč. Návrh byl odůvodněn tím, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen. Úroky úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách 3.000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2024 (z doplňujícího podání žalobkyně ze dne 21. 5. 2025 se k tomu podává, že žalovaná dosud z titulu úvěrové smlouvy uhradila částku celkem 9.000 Kč). Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované upomínku ze dne 20. 7. 2024. Protože však žalovaná přesto své splatné závazky neuhradila, zaslala žalobkyně žalované druhou upomínku ze dne 5. 8. 2024, kde ji opětovně vyzvala k úhradě dlužné splátky. Na upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovanou s k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné ze zesplatnění ze dne 21. 12. 2024. Před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. Žalobkyně se z jednání omluvila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč s měsíční úrokovou sazbou 20 % na dobu 12 měsíců (se splatností ke dni 15. 3. 2025). Žalovaná se pak zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3.000 Kč. Podle čl. 5.5. smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení, že ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení a náklady za předchozí upomínky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z detailu na účtu žalobkyně ze dne 21. 3. 2024 bylo zjištěno, že na účet žalované, uvedený v úvěrové smlouvě byla převedena částka 15.000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Pokud jde o plnění dohodnutého splátkového kalendáře žalovanou, soud při absenci jiných dokladů vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná dosud z titulu úvěrové smlouvy uhradila částku celkem 9.000 Kč (3 splátky po 3.000 Kč). Žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala jiné platby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyní byly dále předloženy upomínky, odeslané jako příloha e-mailů (viz č.l. 23, 24 spisu), ze dne 20. 7. 2024 a 5. 8. 2024, v nichž byla žalovaná upozorněna na dlužné platby a vyzvána k jejich úhradě spolu se sankcí za jejich zaslání (vždy 500 Kč) ve stanovené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z přípisu ze dne 21. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru pro porušení platební povinnosti i přes předchozí upomínky a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celé dlužné částky 35.660,65 Kč nejpozději do 4. 1. 2025. Podle podacího lístku byla písemnost odeslána žalované na adresu trvalého bydliště dne 21. 12. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předně předložila Přílohu č. 1 k úvěrové smlouvě (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), ze které bylo zjištěno, že žalobkyně měla čerpala z informací o žalované, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, příjmy z pracovního poměru činí 15.371 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč a lustracemi v různých databázích nebyly zjištěny negativní údaje. Z výplatních lístků za listopad 2023 až leden 2024 k tomu soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalované činil necelých 13.412 Kč. Podle potvrzení zaměstnavatele ze dne 18. 3. 2024 pak činil její čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce průměrně částku 15.371 Kč. Z výpisů z běžného účtu žalované za období od 1. 12. 2023 do 29. 2. 2024 bylo zjištěno, že počáteční a konečné měsíční zůstatky na účtu byly minimální (řádově stovky ne nízké tisíce korun), a to i přes vyšší příjmy v rozpětí od cca 76.000 Kč do cca 120.000 Kč. Z výpisů se k tomu podává opakované čerpání různých převážně drobných úvěrů a zápůjček žalovanou a vysoké výdaje mj. na sázky u různých společností (Forbescasino, Sazka, Synot tip, Tipsport, Bonvercasino, Kaizen Gaming, Betano). Platby nájemného činily 9.000 Kč měsíčně, výživné na dítě 3.500 Kč a přídavek na dítě 1.470 Kč.. Na konec žalobkyně doložila výsledky lustrací v různých registrech (Cribis, insolvenční rejstřík, kontrola neplatných dokladů MVČR, Solus, REPI) bez negativních záznamů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 28. 5. 2022. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V posuzované věci soud na základě provedených důkazů uzavřel, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, úvěr však neměl být poskytnut. Z podkladů, které v této souvislosti žalobkyně předložila bylo předně prokázáno, že žalobkyně měla doložené průměrné příjmy žalované ve výši 15.371 Kč měsíčně a výdaje na nájemné podle výpisů z účtu žalované ve výši 9.000 Kč měsíčně (otázka je, zda tyto výdaje zahrnovaly i platby za energie a služby a kdo a proč do přílohy č. 1 k úvěrové smlouvě uvedl podstatně nižší částku – 3.000 Kč), z čehož lze dovodit částku zbývající na uspokojování ostatních potřeb dvoučlenné domácnosti ve výši cca 6.000 Kč měsíčně. Žalovaná měla dále ve prospěch dítěte výživné a přídavek na dítě. I pokud by uvedenou zbývající částku bylo možné považovat za dostačující k úhradě ostatních potřeb a hrazení závazků z posuzované úvěrové smlouvy, nelze však přehlédnout další zjištěné skutečnosti, zejm., že žalovaná prokazatelně neměla žádné větší finanční rezervy (i přes příjmy na účtu přesahující i 100.000 Kč), čerpala celou řadu dalších úvěrů a zápůjček a značně vysoké částky vynaložila do sázkových společností. Je zřejmé, že žalovaná takto žila na dluh, a přestože měla žalobkyně tuto zjevnou skutečnost z výpisů z účtu žalované k dispozici, nepožadovala po žalované vysvětlení, ani nepřistoupila k důkladnější revizi celkových poměrů žalované (nic takového nebylo tvrzeno, ani doloženo) a žalované úvěr i tak poskytla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Lze dodat, že povinnost poskytovatele úvěru je prevenční a soud posuzuje, zda věřitel úvěruschopnost spotřebitele zkoumal řádně, a to zcela bez ohledu na to, co by případně zjistil (tzn. uvedená povinnost není splněna ani v případě, že podle výsledků dodatečného zkoumání, včetně případného soudního dokazování, bylo zjištěno, že spotřebitel úvěruschopný v době uzavření smlouvy byl). Z tohoto pohledu tedy není např. významné, zda žalovanou uváděné informace byly pravdivé či nikoliv, podstatné je to, že některými relevantními údaji o žalované se žalobkyně dostatečně nezabývala nebo je neověřovala, byť to bylo s ohledem na okolnosti konkrétního případu na místě a jednalo se o údaje jednoduše doložitelné. Relevantní nemůže být ani případná skutečnost, zda dlužník v určité době řádně splácel. Přitom v soudním řízení je břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a jak byla zkoumána úvěruschopnost spotřebitele, na žalobkyni (věřiteli). Z toho pak pramení i důraz na vedení a uchovávání záznamů týkajících se jak učiněných zjištění, tak postupů, jimiž k těmto zjištěním věřitel dospěl, a na to, aby věřitel vedl svou dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala předcházet a odhalovat zkreslení informací a také umožňovala u soudu prokázat, že své povinnosti splnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud si je vědom toho, že předmětné ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon nestanoví ani demonstrativní výčet postupů, které musí být pro její naplnění provedeny. Výklad dané normy by neměl ani vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele a jeho domácnosti rozumně očekávat. Neověření spotřebitelem uváděných informací by přitom mohla vést k účelovosti ze strany poskytovatele, tj. ke snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Již na tomto základě proto soud dovodil, že žalobkyně v postavení věřitele řádně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, přičemž nereagovala na závažné negativní skutečnosti, jež mohla a měla zjistit z dokladů, které měla od žalované k dispozici, případně se spokojila jen s dílčími informacemi od žalované, a přestože vše nasvědčovalo tomu, že žalovaná nebude schopna úvěr řádně splácet, úvěr jí přesto poskytla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je potom podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona neplatnost uzavřené smlouvy, přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Důsledkem závěru o neplatnosti smlouvy je pak podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru (v době přiměřené jeho možnostem). Toto ustanovení představuje soukromoprávní sankci v podobě speciální úpravy vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (viz též § 2993 o. z.). Poskytovatel naopak nemůže požadovat jiná plnění ve formě např. smluvního úroku či jiných poplatků za půjčení peněz, smluvní pokuty a jiné sankce (včetně smluvených poplatků za upomínky) apod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V posuzované věci byla žalované poskytnuta částka úvěru 15.000 Kč a z této částky pak podle obsahu spisu žalovaná dosud uhradila částku 9.000 Kč a soud proto z uvedených důvodů žalobkyni přiznal částku 6.000 Kč, která představuje rozdíl poskytnutého úvěru a zaplacených částek. Ve zbytku předmětu řízení potom byla žaloba zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Pokud jde však o příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, je třeba poukázat na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož se mění doba plnění, kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru „v době přiměřené jeho možnostem“. Podle § 87 odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. K tomu soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262, dodává, že již z textu (tj. gramatického výkladu) ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (§ 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Spotřebitel je tak povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Pokud pak spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je o vrácení jistiny spor, rozhodne o jejím splácení soud. Často dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. S přihlédnutím k aktuální rozhodovací praxí odvolacího soudu (viz např. rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 27 Co 35/2024-163 a 28 Co 121/2024-145) lze však dovodit, že pro případ vydání bezdůvodného obohacení, je právo věřitele domáhat se plnění, při absenci platné dohody o splatnosti, obecně vázáno na výzvu k plnění a dlužník musí plnit bez zbytečného odkladu. Aplikace ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy a použije se pouze v případě, že věřitel vyzval spotřebitele k plnění a současně spotřebitel prokázal, že není v jeho možnostech, aby dluh na jistině uhradil v požadované lhůtě. Pokud spotřebitel uvedené netvrdí a neprokáže, zároveň není stranami ujednáno, kdy má dlužník dluh splnit, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu dle obecné úpravy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Poslední větu § 87 odst. 1 a odst. 2 téhož ustanovení je nutné interpretovat komplexně a ve vzájemné souvislosti. Na pojem „spor“ uvedený v § 87 odst. 2 je přitom potřeba nahlížet jen jako na aktivní (existující) a nevyřešený střet rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Pouhá pasivita „spor“ o přiměřenou dobu plnění založit nemůže. V projednávané věci nebyl mezi účastníky řízení spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele k navrácení jistiny, nastolen. Je třeba mít na zřeteli, že § 87 směřuje k ochraně spotřebitele a nikdo jiný než on sám, potřebnými informacemi v tomto směru nedisponuje. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění není přiměřená jeho možnostem, proto má v případném sporu právě spotřebitel (dlužník). Lze si jen stěží představit, že by soud měl, například v případě zcela pasivního dlužníka, řízení bez dalšího (bez existence „sporu“ o této otázce) rozhodovat o tom, jaká je pro takového dlužníka přiměřená doba pro vrácení jistiny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. V posuzované věci při absenci platné dohody o přiměřené době k plnění soud analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyšel z časově první prokazatelně odeslané výzvy k plnění, kterou v tomto případě byla výzva ke splacení celého úvěru ze dne 21. 12. 2024, v níž byla určena lhůta k zaplacení dlužné částky do 4. 1. 2025. K výzvě byl doložen podací lístek o odeslání žalované. Na výzvu žalovaná nijak nereagovala a rovněž po celou dobu řízení zůstala pasivní. Žalovaná tedy ani netvrdila, jaká doba k plnění je ne/přiměřená jejím možnostem a žádnou námitku v tomto směru nevznesla. Spor (aktivní a nevyřešený střet rozdílných představ věřitele a dlužníka) o to, zda doba k plnění uvedená žalobkyní v její výzvě k plnění byla či nebyla dobou přiměřenou, tak nastolen nebyl a na takovou situaci dopadá obecná úprava splatnosti dluhu, tj. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud proto v této části dospěl k závěru, že po marném uplynutí uvedené lhůty se žalovaná dostala do prodlení a je tedy povinna platit žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1968 a § 1970 o. z.), přičemž sazba zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku příslušenství pak byla žaloba opět zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. K zaplacení přiznané částky soud žalované stanovil obecnou třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná se ve věci nevyjádřila a z obsahu spisu se nepodávají žádné skutečnosti (zejm. o aktuálních poměrech žalované) k rozhodnutí o delší lhůtě nebo pro rozhodnutí o splátkách.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ve věci úspěšnější žalované náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 9. 1. 2025 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.000 Kč. Návrh byl odůvodněn tím, že dne , datum,  byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen. Úroky úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách 3.000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2024 (z doplňujícího podání žalobkyně ze dne 21. 5. 2025 se k tomu podává, že žalovaná dosud z titulu úvěrové smlouvy uhradila částku celkem 9.000 Kč). Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované upomínku ze dne 20. 7. 2024. Protože však žalovaná přesto své splatné závazky neuhradila, zaslala žalobkyně žalované druhou upomínku ze dne 5. 8. 2024, kde ji opětovně vyzvala k úhradě dlužné splátky. Na upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovanou s k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné ze zesplatnění ze dne 21. 12. 2024. Před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované.2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. Žalobkyně se z jednání omluvila.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky dne , datum,  a žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč s měsíční úrokovou sazbou 20 % na dobu 12 měsíců (se splatností ke dni 15. 3. 2025). Žalovaná se pak zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3.000 Kč. Podle čl. 5.5. smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení, že ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení a náklady za předchozí upomínky.5. Z detailu na účtu žalobkyně ze dne 21. 3. 2024 bylo zjištěno, že na účet žalované, uvedený v úvěrové smlouvě byla převedena částka 15.000 Kč.6. Pokud jde o plnění dohodnutého splátkového kalendáře žalovanou, soud při absenci jiných dokladů vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná dosud z titulu úvěrové smlouvy uhradila částku celkem 9.000 Kč (3 splátky po 3.000 Kč). Žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala jiné platby.7. Žalobkyní byly dále předloženy upomínky, odeslané jako příloha e-mailů (viz č.l. 23, 24 spisu), ze dne 20. 7. 2024 a 5. 8. 2024, v nichž byla žalovaná upozorněna na dlužné platby a vyzvána k jejich úhradě spolu se sankcí za jejich zaslání (vždy 500 Kč) ve stanovené lhůtě.8. Z přípisu ze dne 21. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru pro porušení platební povinnosti i přes předchozí upomínky a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celé dlužné částky 35.660,65 Kč nejpozději do 4. 1. 2025. Podle podacího lístku byla písemnost odeslána žalované na adresu trvalého bydliště dne 21. 12. 2024.9. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předně předložila Přílohu č. 1 k úvěrové smlouvě (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), ze které bylo zjištěno, že žalobkyně měla čerpala z informací o žalované, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, příjmy z pracovního poměru činí 15.371 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč a lustracemi v různých databázích nebyly zjištěny negativní údaje. Z výplatních lístků za listopad 2023 až leden 2024 k tomu soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalované činil necelých 13.412 Kč. Podle potvrzení zaměstnavatele ze dne 18. 3. 2024 pak činil její čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce průměrně částku 15.371 Kč. Z výpisů z běžného účtu žalované za období od 1. 12. 2023 do 29. 2. 2024 bylo zjištěno, že počáteční a konečné měsíční zůstatky na účtu byly minimální (řádově stovky ne nízké tisíce korun), a to i přes vyšší příjmy v rozpětí od cca 76.000 Kč do cca 120.000 Kč. Z výpisů se k tomu podává opakované čerpání různých převážně drobných úvěrů a zápůjček žalovanou a vysoké výdaje mj. na sázky u různých společností (Forbescasino, Sazka, Synot tip, Tipsport, Bonvercasino, Kaizen Gaming, Betano). Platby nájemného činily 9.000 Kč měsíčně, výživné na dítě 3.500 Kč a přídavek na dítě 1.470 Kč.. Na konec žalobkyně doložila výsledky lustrací v různých registrech (Cribis, insolvenční rejstřík, kontrola neplatných dokladů MVČR, Solus, REPI) bez negativních záznamů.10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.11. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 28. 5. 2022. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. V posuzované věci soud na základě provedených důkazů uzavřel, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, úvěr však neměl být poskytnut. Z podkladů, které v této souvislosti žalobkyně předložila bylo předně prokázáno, že žalobkyně měla doložené průměrné příjmy žalované ve výši 15.371 Kč měsíčně a výdaje na nájemné podle výpisů z účtu žalované ve výši 9.000 Kč měsíčně (otázka je, zda tyto výdaje zahrnovaly i platby za energie a služby a kdo a proč do přílohy č. 1 k úvěrové smlouvě uvedl podstatně nižší částku – 3.000 Kč), z čehož lze dovodit částku zbývající na uspokojování ostatních potřeb dvoučlenné domácnosti ve výši cca 6.000 Kč měsíčně. Žalovaná měla dále ve prospěch dítěte výživné a přídavek na dítě. I pokud by uvedenou zbývající částku bylo možné považovat za dostačující k úhradě ostatních potřeb a hrazení závazků z posuzované úvěrové smlouvy, nelze však přehlédnout další zjištěné skutečnosti, zejm., že žalovaná prokazatelně neměla žádné větší finanční rezervy (i přes příjmy na účtu přesahující i 100.000 Kč), čerpala celou řadu dalších úvěrů a zápůjček a značně vysoké částky vynaložila do sázkových společností. Je zřejmé, že žalovaná takto žila na dluh, a přestože měla žalobkyně tuto zjevnou skutečnost z výpisů z účtu žalované k dispozici, nepožadovala po žalované vysvětlení, ani nepřistoupila k důkladnější revizi celkových poměrů žalované (nic takového nebylo tvrzeno, ani doloženo) a žalované úvěr i tak poskytla.15. Lze dodat, že povinnost poskytovatele úvěru je prevenční a soud posuzuje, zda věřitel úvěruschopnost spotřebitele zkoumal řádně, a to zcela bez ohledu na to, co by případně zjistil (tzn. uvedená povinnost není splněna ani v případě, že podle výsledků dodatečného zkoumání, včetně případného soudního dokazování, bylo zjištěno, že spotřebitel úvěruschopný v době uzavření smlouvy byl). Z tohoto pohledu tedy není např. významné, zda žalovanou uváděné informace byly pravdivé či nikoliv, podstatné je to, že některými relevantními údaji o žalované se žalobkyně dostatečně nezabývala nebo je neověřovala, byť to bylo s ohledem na okolnosti konkrétního případu na místě a jednalo se o údaje jednoduše doložitelné. Relevantní nemůže být ani případná skutečnost, zda dlužník v určité době řádně splácel. Přitom v soudním řízení je břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a jak byla zkoumána úvěruschopnost spotřebitele, na žalobkyni (věřiteli). Z toho pak pramení i důraz na vedení a uchovávání záznamů týkajících se jak učiněných zjištění, tak postupů, jimiž k těmto zjištěním věřitel dospěl, a na to, aby věřitel vedl svou dokumentaci k úvěru tak, aby napomáhala předcházet a odhalovat zkreslení informací a také umožňovala u soudu prokázat, že své povinnosti splnil.16. Soud si je vědom toho, že předmětné ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon nestanoví ani demonstrativní výčet postupů, které musí být pro její naplnění provedeny. Výklad dané normy by neměl ani vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele a jeho domácnosti rozumně očekávat. Neověření spotřebitelem uváděných informací by přitom mohla vést k účelovosti ze strany poskytovatele, tj. ke snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.17. Již na tomto základě proto soud dovodil, že žalobkyně v postavení věřitele řádně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, přičemž nereagovala na závažné negativní skutečnosti, jež mohla a měla zjistit z dokladů, které měla od žalované k dispozici, případně se spokojila jen s dílčími informacemi od žalované, a přestože vše nasvědčovalo tomu, že žalovaná nebude schopna úvěr řádně splácet, úvěr jí přesto poskytla.18. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je potom podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona neplatnost uzavřené smlouvy, přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.19. Důsledkem závěru o neplatnosti smlouvy je pak podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru (v době přiměřené jeho možnostem). Toto ustanovení představuje soukromoprávní sankci v podobě speciální úpravy vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (viz též § 2993 o. z.). Poskytovatel naopak nemůže požadovat jiná plnění ve formě např. smluvního úroku či jiných poplatků za půjčení peněz, smluvní pokuty a jiné sankce (včetně smluvených poplatků za upomínky) apod.20. V posuzované věci byla žalované poskytnuta částka úvěru 15.000 Kč a z této částky pak podle obsahu spisu žalovaná dosud uhradila částku 9.000 Kč a soud proto z uvedených důvodů žalobkyni přiznal částku 6.000 Kč, která představuje rozdíl poskytnutého úvěru a zaplacených částek. Ve zbytku předmětu řízení potom byla žaloba zamítnuta.21. Pokud jde však o příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, je třeba poukázat na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož se mění doba plnění, kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru „v době přiměřené jeho možnostem“. Podle § 87 odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.22. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odst. 2).23. K tomu soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262, dodává, že již z textu (tj. gramatického výkladu) ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (§ 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Spotřebitel je tak povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Pokud pak spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je o vrácení jistiny spor, rozhodne o jejím splácení soud. Často dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru.24. S přihlédnutím k aktuální rozhodovací praxí odvolacího soudu (viz např. rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 27 Co 35/2024-163 a 28 Co 121/2024-145) lze však dovodit, že pro případ vydání bezdůvodného obohacení, je právo věřitele domáhat se plnění, při absenci platné dohody o splatnosti, obecně vázáno na výzvu k plnění a dlužník musí plnit bez zbytečného odkladu. Aplikace ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy a použije se pouze v případě, že věřitel vyzval spotřebitele k plnění a současně spotřebitel prokázal, že není v jeho možnostech, aby dluh na jistině uhradil v požadované lhůtě. Pokud spotřebitel uvedené netvrdí a neprokáže, zároveň není stranami ujednáno, kdy má dlužník dluh splnit, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu dle obecné úpravy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z.25. Poslední větu § 87 odst. 1 a odst. 2 téhož ustanovení je nutné interpretovat komplexně a ve vzájemné souvislosti. Na pojem „spor“ uvedený v § 87 odst. 2 je přitom potřeba nahlížet jen jako na aktivní (existující) a nevyřešený střet rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Pouhá pasivita „spor“ o přiměřenou dobu plnění založit nemůže. V projednávané věci nebyl mezi účastníky řízení spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele k navrácení jistiny, nastolen. Je třeba mít na zřeteli, že § 87 směřuje k ochraně spotřebitele a nikdo jiný než on sám, potřebnými informacemi v tomto směru nedisponuje. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění není přiměřená jeho možnostem, proto má v případném sporu právě spotřebitel (dlužník). Lze si jen stěží představit, že by soud měl, například v případě zcela pasivního dlužníka, řízení bez dalšího (bez existence „sporu“ o této otázce) rozhodovat o tom, jaká je pro takového dlužníka přiměřená doba pro vrácení jistiny.26. V posuzované věci při absenci platné dohody o přiměřené době k plnění soud analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyšel z časově první prokazatelně odeslané výzvy k plnění, kterou v tomto případě byla výzva ke splacení celého úvěru ze dne 21. 12. 2024, v níž byla určena lhůta k zaplacení dlužné částky do 4. 1. 2025. K výzvě byl doložen podací lístek o odeslání žalované. Na výzvu žalovaná nijak nereagovala a rovněž po celou dobu řízení zůstala pasivní. Žalovaná tedy ani netvrdila, jaká doba k plnění je ne/přiměřená jejím možnostem a žádnou námitku v tomto směru nevznesla. Spor (aktivní a nevyřešený střet rozdílných představ věřitele a dlužníka) o to, zda doba k plnění uvedená žalobkyní v její výzvě k plnění byla či nebyla dobou přiměřenou, tak nastolen nebyl a na takovou situaci dopadá obecná úprava splatnosti dluhu, tj. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.27. Soud proto v této části dospěl k závěru, že po marném uplynutí uvedené lhůty se žalovaná dostala do prodlení a je tedy povinna platit žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1968 a § 1970 o. z.), přičemž sazba zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku příslušenství pak byla žaloba opět zamítnuta.28. K zaplacení přiznané částky soud žalované stanovil obecnou třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná se ve věci nevyjádřila a z obsahu spisu se nepodávají žádné skutečnosti (zejm. o aktuálních poměrech žalované) k rozhodnutí o delší lhůtě nebo pro rozhodnutí o splátkách.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ve věci úspěšnější žalované náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPV:2025:6.C.38.2025.1","publishedAt":"2025-11-25","decisionAt":"2025-09-17","caseNumber":{"senate":6,"registry":"C","index":38,"year":2025,"pageNumber":96},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"František","lastName":"Jurtík","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSPV","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"o 15 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}