{"uuid":"758239af-4d7f-4801-b31d-25250d014ac5","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 60 812,27 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 943,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 330 Kč od 2. 4. 2025 do 12. 10. 2025 a z částky 12 943,17 Kč od 13. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Řízení o zaplacení částky 5 386,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 836,83 Kč od 13. 10. 2025 do zaplacení se zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žaloba o zaplacení částky 42 482,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 678,41 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 943,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 330 Kč od 2. 4. 2025 do 12. 10. 2025 a z částky 12 943,17 Kč od 13. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Řízení o zaplacení částky 5 386,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 836,83 Kč od 13. 10. 2025 do zaplacení se zastavuje.III. Žaloba o zaplacení částky 42 482,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 678,41 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení se zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 60 812,27 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené mezi účastníky řízení dne 26. 9. 2024. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 28 082 Kč v rámci sjednaného úvěrového rámce do 17 400 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný měl úvěr splácet v denních splátkách. První splátka byla splatná dne 26. 10. 2024, konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 3. 2026. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalobou se domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 27 998,88 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 525,30 Kč, smluvního úroku ve výši 27 780,38 Kč, poplatků za sjednané doplňkové služby, tj. za službu „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 54,90 Kč, za službu „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ ve výši 1 414,93 Kč a za službu „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 14,40 Kč a dále smluvní pokuty v kapitalizované výši 3 023,48 Kč. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V průběhu řízení vzala žalobkyně z důvodu úhrady provedené žalovaným dne 13. 10. 2025 ve výši 5 386,83 Kč žalobu částečně zpět do výše této částky s úrokem z prodlení. Soud proto podle § 96 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) řízení v uvedeném rozsahu zastavil. Žalobkyni nevznikl nárok na vrácení části soudního poplatku podle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když jeho výše z částky, ohledně které bylo řízení zastaveno, nepřesahuje 1 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně byl obsažen již v podané žalobě, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26. 9. 2024 ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami a sdělením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 21. 11. 2025 má soud prokázáno, že účastníci řízení dne 26. 9. 2024 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" s postupným čerpáním až do výše schváleného rámce 17 400 Kč. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr a žalovaný postupně načerpal finanční prostředky ve výši 22 082 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z každé tranše úvěru. Součástí smluvních ujednání byl také závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků i další poplatky, a to za službu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ ve výši 3,66 Kč denně, za službu „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ ve výši 165 Kč denně, za službu „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ ve výši 0,96 Kč denně. Úvěr měl žalovaný hradit denními splátkami počínaje dnem 26 10. 2024, splatnost úvěru byla sjednána na den 20. 3. 2026. Úrok byl sjednán ve výši 1,016 % denně, roční procentní sazba nákladů činila 2 291,41 %. Žalovaný na dluh uhradil před zahájením řízení částku 9 752 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 31. 12. 2024, proto žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období tří měsíců, a to částkou 3 023,48 Kč. Sdělením ze dne 1. 4. 2025 byl žalovaný upozorněn na ukončení smlouvy o úvěru z důvodu nesplácení a se splacením celého úvěru se následně dostal do prodlení. Výzvou ze dne 5. 8. 2025 byl žalovaný upomínán o zaplacení dluhu a zároveň upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši 1,016 % denně (tedy 370,84 % ročně) s uváděnou RPSN úvěru ve výši 2 291,41 %. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 20 Cdo 474/2006, sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 a sp. zn. 32 Cdo 3516/2009, od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. 21 Cdo 486/2002) a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077–2091). Také Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS) již v nálezu sp.zn. III. ÚS 4084/12 dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu s dalšími sankcemi) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. II. ÚS 3194/18 dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019 nebo 20 Cdo 75/2020 uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, a jejíž zaplacení bylo zajištěno smluvními pokutami. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j. 15 Co 61/2022–69 ze dne 12. 4. 2022), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí: „exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V dané věci byla smlouvou o úvěru mezi účastníky sjednána sazba úroku z úvěru ve výši 370,84 % ročně. Obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období měsíce září 2024 činila pro korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,70 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy sama o sobě převyšuje mnohonásobně tuto obvyklou úrokovou míru. Úrok dohodnutý v poměrech dané smlouvy je nepřiměřeně vysoký, odporující dobrým mravům. Tato skutečnost je zjevná již ze samotné kapitalizace tohoto úroku provedené žalobkyní v žalobě, z níž je zřejmé, že za dobu od čerpání úvěru do splatnosti k datu 2. 4. 2025 (tj. za dobu šesti měsíců) činí kapitalizovaný úrok částku 27 780,38 Kč, tj. částku téměř shodnou s vyčerpanou jistinou úvěru ve výši 28 082 Kč. Jednotlivá smluvní ujednání přitom nelze vytrhovat z kontextu celé smlouvy, ale naopak každé je nutno posoudit v souvislosti s ostatními. V dané věci jsou tato ujednání ve svém souhrnu zjevně nevyvážená. Žalovaný se totiž kromě uvedeného úroku zavázal žalobkyni platit další smluvní poplatky v denní sazbě, jejichž výši žalobkyně nakonec kapitalizovala celkem částkou 2 009,53 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, která byla žalobkyní kapitalizována pouze za období od 1. 1. 2025 do 1. 4. 2025 částkou 3 028,48 Kč. Množství a výše těchto poplatků a sankcí podtrhuje zcela zjevně nepřiměřenou výši finančního zatížení dlužníka. Neobstojí ani argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání nejsou vyloučená ze soudního přezkumu, naopak tato musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. „Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí ÚS uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv způsobenou nepřiměřenými úroky nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, je na místě exekuci zcela zastavit, a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci, kdy ujednání o nemravné výši úroků z úvěru jsou základním ujednáním spotřebitelském úvěru, přičemž vedle nemravné výše úroků z úvěru smlouva stanovila dále toliko v neprospěch spotřebitele smluvní pokutu a další poplatky. Jednotlivá ustanovení dané smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných úroků by žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla. Ustanovení dané smlouvy zakládají proto tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení žalovaného dle citovaného § 2991 odst. 1 o. z. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně poskytla žalovanému částku 28 082 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný na dluh zaplatil před zahájením řízení částku 9 752 Kč a po zahájení řízení částku 5 386,83 Kč. Po zohlednění těchto plateb zbývá, aby žalovaný žalobkyni zaplatil částku 12 943,17. V této části včetně úroku z prodlení v zákonné výši tedy soud žalobě vyhověl. Ve zbývající části nad rámec zpětvzetí učiněného žalobkyní pak žalobu s ohledem na absolutní neplatnost mezi účastníky uzavřené smlouvy o úvěru zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl ve věci úspěšnějším účastníkem, v řízení žádné náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 60 812,27 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota,  uzavřené mezi účastníky řízení dne 26. 9. 2024. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 28 082 Kč v rámci sjednaného úvěrového rámce do 17 400 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný měl úvěr splácet v denních splátkách. První splátka byla splatná dne 26. 10. 2024, konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 3. 2026. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalobou se domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 27 998,88 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 525,30 Kč, smluvního úroku ve výši 27 780,38 Kč, poplatků za sjednané doplňkové služby, tj. za službu „, Anonymizováno,  ve výši 54,90 Kč, za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 1 414,93 Kč a za službu „, Anonymizováno,  ve výši 14,40 Kč a dále smluvní pokuty v kapitalizované výši 3 023,48 Kč. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně z důvodu úhrady provedené žalovaným dne 13. 10. 2025 ve výši 5 386,83 Kč žalobu částečně zpět do výše této částky s úrokem z prodlení. Soud proto podle § 96 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) řízení v uvedeném rozsahu zastavil. Žalobkyni nevznikl nárok na vrácení části soudního poplatku podle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když jeho výše z částky, ohledně které bylo řízení zastaveno, nepřesahuje 1 000 Kč.3. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně byl obsažen již v podané žalobě, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26. 9. 2024 ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami a sdělením , právnická osoba, . ze dne 21. 11. 2025 má soud prokázáno, že účastníci řízení dne 26. 9. 2024 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota,  s postupným čerpáním až do výše schváleného rámce 17 400 Kč. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr a žalovaný postupně načerpal finanční prostředky ve výši 22 082 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z každé tranše úvěru. Součástí smluvních ujednání byl také závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků i další poplatky, a to za službu , Anonymizováno, “ ve výši 3,66 Kč denně, za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč denně, za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 0,96 Kč denně. Úvěr měl žalovaný hradit denními splátkami počínaje dnem 26 10. 2024, splatnost úvěru byla sjednána na den 20. 3. 2026. Úrok byl sjednán ve výši 1,016 % denně, roční procentní sazba nákladů činila 2 291,41 %. Žalovaný na dluh uhradil před zahájením řízení částku 9 752 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 31. 12. 2024, proto žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období tří měsíců, a to částkou 3 023,48 Kč. Sdělením ze dne 1. 4. 2025 byl žalovaný upozorněn na ukončení smlouvy o úvěru z důvodu nesplácení a se splacením celého úvěru se následně dostal do prodlení. Výzvou ze dne 5. 8. 2025 byl žalovaný upomínán o zaplacení dluhu a zároveň upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši 1,016 % denně (tedy 370,84 % ročně) s uváděnou RPSN úvěru ve výši 2 291,41 %. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 20 Cdo 474/2006, sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 a sp. zn. 32 Cdo 3516/2009, od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. 21 Cdo 486/2002) a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077–2091). Také Ústavní soud České republiky (dále jen ÚS) již v nálezu sp.zn. III. ÚS 4084/12 dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu s dalšími sankcemi) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. II. ÚS 3194/18 dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019 nebo 20 Cdo 75/2020 uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, a jejíž zaplacení bylo zajištěno smluvními pokutami. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (např. rozsudek č. j. 15 Co 61/2022–69 ze dne 12. 4. 2022), že uvedené právní závěry NS ČR a ÚS, které ve své většině byly vysloveny v rámci exekučního řízení, jsou o to více použitelné i pro řízení nalézací. Podle uvedeného rozhodnutí: „exekuční řízení je totiž už z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv tedy pro nalézání práva a pro přezkum exekučního titulu. I proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo už do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí a jež je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva.“7. V dané věci byla smlouvou o úvěru mezi účastníky sjednána sazba úroku z úvěru ve výši 370,84 % ročně. Obvyklá výše úroků dle obecně dostupného přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období měsíce září 2024 činila pro korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,70 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy sama o sobě převyšuje mnohonásobně tuto obvyklou úrokovou míru. Úrok dohodnutý v poměrech dané smlouvy je nepřiměřeně vysoký, odporující dobrým mravům. Tato skutečnost je zjevná již ze samotné kapitalizace tohoto úroku provedené žalobkyní v žalobě, z níž je zřejmé, že za dobu od čerpání úvěru do splatnosti k datu 2. 4. 2025 (tj. za dobu šesti měsíců) činí kapitalizovaný úrok částku 27 780,38 Kč, tj. částku téměř shodnou s vyčerpanou jistinou úvěru ve výši 28 082 Kč. Jednotlivá smluvní ujednání přitom nelze vytrhovat z kontextu celé smlouvy, ale naopak každé je nutno posoudit v souvislosti s ostatními. V dané věci jsou tato ujednání ve svém souhrnu zjevně nevyvážená. Žalovaný se totiž kromě uvedeného úroku zavázal žalobkyni platit další smluvní poplatky v denní sazbě, jejichž výši žalobkyně nakonec kapitalizovala celkem částkou 2 009,53 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, která byla žalobkyní kapitalizována pouze za období od 1. 1. 2025 do 1. 4. 2025 částkou 3 028,48 Kč. Množství a výše těchto poplatků a sankcí podtrhuje zcela zjevně nepřiměřenou výši finančního zatížení dlužníka. Neobstojí ani argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání nejsou vyloučená ze soudního přezkumu, naopak tato musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. „Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci.8. Podle výše uvedené judikatury NS ČR, která navazuje na judikaturu ÚS (viz celá řada rozhodnutí ÚS uváděná ve zmíněných rozhodnutích NS ČR), je třeba zkoumat neplatnost spotřebitelských smluv způsobenou nepřiměřenými úroky nikoli izolovaně, ale v celém souhrnu uzavřené spotřebitelské smlouvy, neboť není přípustné nepřiměřené vychýlení v právech a povinnostech stran v zásadní neprospěch spotřebitele. Ve výše uvedených rozhodnutích, která se týkala další fáze uplatnění práva v exekučních řízeních, a to právě ve věcech spotřebitelských smluv o poskytnutí peněžních prostředků, bylo dovozeno, že v případě takovéto nepřiměřenosti se neplatnost vztahuje na celý závazkový vztah. NS ČR dovodil, že pokud jsou povinnosti dlužníka ve svém kontextu nepřiměřené jeho právům, je na místě exekuci zcela zastavit, a tedy smlouvu je třeba jako celek považovat za neplatnou (viz v podrobnostech shora uvedená judikatura). Tak je tomu i v dané věci, kdy ujednání o nemravné výši úroků z úvěru jsou základním ujednáním spotřebitelském úvěru, přičemž vedle nemravné výše úroků z úvěru smlouva stanovila dále toliko v neprospěch spotřebitele smluvní pokutu a další poplatky. Jednotlivá ustanovení dané smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuté podnikatelem spotřebiteli jsou natolik provázaná, že je nelze od sebe oddělit, neboť bez takto sjednaných úroků by žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla. Ustanovení dané smlouvy zakládají proto tak nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, že způsobují absolutní neplatnost smlouvy.9. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení žalovaného dle citovaného § 2991 odst. 1 o. z. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně poskytla žalovanému částku 28 082 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný na dluh zaplatil před zahájením řízení částku 9 752 Kč a po zahájení řízení částku 5 386,83 Kč. Po zohlednění těchto plateb zbývá, aby žalovaný žalobkyni zaplatil částku 12 943,17. V této části včetně úroku z prodlení v zákonné výši tedy soud žalobě vyhověl. Ve zbývající části nad rámec zpětvzetí učiněného žalobkyní pak žalobu s ohledem na absolutní neplatnost mezi účastníky uzavřené smlouvy o úvěru zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl ve věci úspěšnějším účastníkem, v řízení žádné náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTA:2026:10.C.294.2025.1","publishedAt":"2026-07-13","decisionAt":"2026-04-16","caseNumber":{"senate":10,"registry":"C","index":294,"year":2025,"pageNumber":23},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lenka","lastName":"Pávková","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSTA","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI","ZASTAVENI"],"caseSubject":"o 60 812,27 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991 odst. 1 ","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","NEPLATNOST_SMLOUVY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","EXCES","PODNIKATEL"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}