{"uuid":"76806517-577c-43a1-9d5c-9e9171ac6dcd","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/1","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 36 337 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 28.10.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá, co do částky 13 629 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 629 Kč od 28.10.2023 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 813,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 28.10.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do částky 13 629 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 629 Kč od 28.10.2023 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 813,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 3.11.2023 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 36 337 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 337 Kč za dobu od 28.10.2023 do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20.10.2022, a to s původním věřitelem společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně požadovala jistinu úvěru ve výši 36 337 Kč, kterou představuje 7 žalovanou neuhrazených splátek ve výši 5 191 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 36 337 Kč za dobu od 28.10.2023 do zaplacení. Úvěr byl splatný dne 27.10.2023, žalovaná jej však nesplatila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně 3 splátky ve výši 5 191 Kč, tj. celkem 15 573 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 28.2.2023. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti; žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 20.10.2022 (č.l. 21-25) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 120 000 Kč, přičemž částka ve výši 38 281 Kč měla být vyplacena na účet žalované, částka ve výši 62 219 Kč měla být vyplacena jinému věřiteli a částka 19 500 Kč měla být započtena na náklady právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná měla splatit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 295 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci. Součástí smlouvy je Příloha č. 1 – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (č.l. 25-28) a Příloha č. 2 – Smlouva o zřízení Doplňkové služby ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 28-29), ve které se žalovaná zavázala hradit za tuto službu částku 1 896 Kč měsíčně, a to dle žádosti o tuto službu (č.l. 30). Z potvrzení z internetového bankovnictví (č.l. 32) a sdělení banky (č.l. 60) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala peněžní prostředky ve výši 38 281 Kč na bankovní účet žalované dne 21.10.2022. Z upomínky č. 1 ze dne 20.2.2023 (č.l. 7 a podacího lístku na č.l. 10) a upomínky č. 2 ze dne 5.3.2023 (č.l. 8 a podacího lístku na č.l. 11) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovanou, neboť neuhradila splátku splatnou 15.2.2023. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 19-20) a předávacího protokolu č. 001 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek (č.l. 18 a 34) soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17.10.2023, tímto dopisem zároveň vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 9, 17 a podací lístek na č.l. 12).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z Přílohy č. 1 – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (č.l. 25-28) soud zjistil, že příjem žalované měl být 25 513 Kč, náklady na bydlení měly být 9 700 Kč, že žalobkyně má jednorázové finanční závazky ve výši celkem 29 000 Kč, přičemž bylo právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeno, že žalovaná je schopná úvěr řádně splácet, když její měsíční finanční zůstatek je 10 622 Kč. Žalobkyně si k prověření úvěruschopnosti žalované vyžádala výpis REPI (č.l. 72), provedla lustraci v živnostenském rejstříku (č.l. 76 a 88), v insolvenčním rejstříku (č.l. 77), v aplikaci Cribis (č.l. 78) a registru SOLUS (č.l. 79). Žalobkyně ověřila platnost občanského průkazu žalované (č.l. 80, 91 a 94) a vyžádala si i kopii jejího rodného listu (č.l. 93). Žalobkyně si vyžádala výpis z účtu žalované za období od 1.9.2022 do 30.9.2022 (č.l. 73-75), za období od 1.8.2022 až 31.8.2022 (č.l. 81-83), za období od 1.7.2022 do 31.7.2022 (č.l. 86-87) a za období od 1.6.2022 do 30.6.2022 (č.l. 84-85). Rovněž si vyžádala výplatní pásky žalované za červenec, srpen a září 2022 (č.l. 89, 90 a 92).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z předsmluvní informace (č.l. 13-16) a potvrzení z internetového bankovnictví (č.l. 32 a 33) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro posouzení sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci však právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila dostatečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobkyně předložila hned několik listin, ze kterých při prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr její právní předchůdkyně vycházela (výpis REPI, výpis z živnostenského rejstříku, z insolvenčního rejstříku výpis aplikace Cribis a registru SOLUS, výpisy z účtu žalované za období od 1.9.2022 do 30.9.2022, za období od 1.8.2022 až 31.8.2022, za období od 1.7.2022 do 31.7.2022 a za období od 1.6.2022 do 30.6.2022, výplatní pásky žalované za červenec, srpen a září 2022) a rovněž Přílohu č. 1 smlouvy o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z předložených důkazů však splnění povinnosti o řádném prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nevyplývá. Obezřetnost a důslednost právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované pak byla v daném případě na místě zejména s ohledem na rozpor mezi údaji uvedenými v Příloze č. 1 smlouvy a údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z účtu a také sám požadavek na navýšení úvěru ze strany žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně není jen vyžádat si od žalované listiny potvrzujícího její majetkové poměry, ale rovněž tyto listiny kriticky zkoumat a vyvodit z nich relevantní závěry pro poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně v Příloze č. 1 smlouvy uvedla, že náklady na bydlení žalované jsou 9 700 Kč, měsíční zůstatek žalované je 10 622 Kč, že žalovaná má další finanční závazky (celkem 29 000 Kč a z toho 9 000 Kč již uhrazeno) a uzavřela, že žalovaná je schopna hradit celkovou měsíční splátku ve výši 5 191 Kč. Předně soudu není zjevné, na základě čeho právní předchůdkyně žalobkyně dovodila, že žalovaná má k dispozici měsíčně částku ve výši 10 622 Kč a může tak splácet částku 5 191 Kč měsíčně, když z předložených bankovních účtů je zjevné, že k 30.6.2022 byl zůstatek na účtu žalované 163,75 Kč, k 31.7.2022 byl zůstatek 381,66 Kč, k 31.8.2022 byl zůstatek 4 594,94 Kč a k 30.9.2022 byl zůstatek 2 861,85 Kč. Na první pohled je tedy patrné, že žalovaná nebyla schopna splácet částku 5 191 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž bez dalšího uzavřela, že náklady na bydlení žalované jsou 9 700 Kč. Tento údaj sice vyplývá z výpisu z účtu za červenec 2022, v dalších výpisech (červen, srpen, září) však nejsou náklady na bydlení žalované dohledatelné a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto směru nepožadovala po žalované jakékoli doložení nákladů na bydlení (například nájemní smlouvu, předpis záloh a poplatků). Právní předchůdkyně žalobkyně se nadto vůbec nezabývala tím, jaké jsou další nezbytné výdaje žalované (například výdaje na obživu, potraviny, ošacení, telefon, jízdné atd.). Dále soud považuje za nutné poukázat na to, že v měsíci srpnu bylo na účet žalované připsáno celkem 5 plateb označených jako půjčky od nebankovních společností v celkové hodnotě 29 000 Kč; v měsíci září bylo na účet žalované připsáno opět celkem 5 plateb označených jako půjčky od nebankovních společností v celkové hodnotě 30 700 Kč. Právní předchůdkyně však označila v Příloze č. 1 smlouvy pouze 4 finanční závazky žalované v celkové hodnotě 29 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto skutečnosti řádně nezohlednila při posuzování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, přestože na první pohled vyplývají z předložených výpisů z účtu žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z uvedeného je tedy patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně pouze zcela nekriticky převzala jí vybrané údaje z výpisů z účtu žalované, nikterak blíže výdaje a příjmy žalované nezkoumala. K tomu navíc nebyly potřeba nějaké zvláštní znalosti či schopnosti, neboť předestřené nesoulady z listin vyplývají na první pohled, aniž by bylo nutné je nějak podrobněji zkoumat. Soud si je vědom toho, že výklad zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem. Neověření uváděných údajů se jeví u právní předchůdkyně žalobkyně jako účelové, ve snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přihlíží z úřední povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud pro úplnost konstatuje, že podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní. Tato zákonná úprava však zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, ze dne 23.4.2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, a dané ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat v souladu s unijním právem. Soudní dvůr Evropské unie k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě v rozsudku ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-Finance s.r.o. v. GK, v bodě 34. uvedl, že „[…] účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48, a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti.“ V bodě 46. pak soudní dvůr uzavřel, že „[…] články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Důsledkem nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy podle Soudního dvora Evropské unie absolutní neplatnost smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Uvedené je v souladu rovněž s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého by obecné soudy měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Podle Ústavního soudu pak uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud dodává, že poskytovatelům úvěrů byla povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelů před uzavřením smlouvy uložena již v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30.11.2016, a jako důsledek nesplnění této povinnosti byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Právní úprava účinná do 30.11.2016 stála na zásadě ochrany spotřebitele jako slabší strany. Tato zásada byla přenesena i do právní úpravy účinné od 1.12.2016 přijaté zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž z důvodové zprávy k tomuto zákonu jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě ochranu spotřebitele posílit. Posouzení neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako relativní by tomuto záměru odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo. Pokud tak za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. bylo na neplatnost spotřebitelských smluv ustáleně nahlíženo jako na neplatnost absolutní, nelze ji napříště ve smyslu právě uvedeném posuzovat jako pouhou neplatnost relativní. Takový výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by pomíjel jeho účel a smysl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Na základě shora uvedeného soud posoudil stranami uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy včetně všech jejích součástí je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., neboť k čerpání finančních prostředků ze strany žalované došlo, když částka poskytnutého úvěru ve výši 38 281 Kč byla zaslána právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalované. Žalovaná současně uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem 15 573 Kč (3 splátky po 5 191 Kč). Žalobě tak lze vyhovět pouze do výše rozdílu mezi částkou 38 281 Kč a 15 573 Kč, tj. co do výše 22 708 Kč, soud dále žalobu zamítl co do částky 13 629 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 36 337 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 22 708 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 17.10.2023, a to nejpozději do 27.10.2023. Žalovaná tak měla vydat bezdůvodné obohacení dle výzvy žalobkyně nejpozději dne 27.10.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 28.10.2023, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně ode dne počátku prodlení žalované, tj. od 28.10.2023 do zaplacení. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 22 708 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu jistiny v částce celkem 13 629 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 62,5 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 37,5 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 813,50 Kč představující 25 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 62,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,5 %) z jejich celkové výše 3 254 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) soudní poplatek ve výši 1 454 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 500 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 3.11.2023 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 36 337 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 337 Kč za dobu od 28.10.2023 do zaplacení, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20.10.2022, a to s původním věřitelem společností , právnická osoba, . Žalobkyně požadovala jistinu úvěru ve výši 36 337 Kč, kterou představuje 7 žalovanou neuhrazených splátek ve výši 5 191 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 36 337 Kč za dobu od 28.10.2023 do zaplacení. Úvěr byl splatný dne 27.10.2023, žalovaná jej však nesplatila.2. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně 3 splátky ve výši 5 191 Kč, tj. celkem 15 573 Kč.3. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 28.2.2023. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti; žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).5. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota,  ze dne 20.10.2022 (č.l. 21-25) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 120 000 Kč, přičemž částka ve výši 38 281 Kč měla být vyplacena na účet žalované, částka ve výši 62 219 Kč měla být vyplacena jinému věřiteli a částka 19 500 Kč měla být započtena na náklady právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná měla splatit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 295 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci. Součástí smlouvy je Příloha č. 1 – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (č.l. 25-28) a Příloha č. 2 – Smlouva o zřízení Doplňkové služby , Anonymizováno,  (č.l. 28-29), ve které se žalovaná zavázala hradit za tuto službu částku 1 896 Kč měsíčně, a to dle žádosti o tuto službu (č.l. 30). Z potvrzení z internetového bankovnictví (č.l. 32) a sdělení banky (č.l. 60) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala peněžní prostředky ve výši 38 281 Kč na bankovní účet žalované dne 21.10.2022. Z upomínky č. 1 ze dne 20.2.2023 (č.l. 7 a podacího lístku na č.l. 10) a upomínky č. 2 ze dne 5.3.2023 (č.l. 8 a podacího lístku na č.l. 11) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovanou, neboť neuhradila splátku splatnou 15.2.2023. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 19-20) a předávacího protokolu č. 001 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek (č.l. 18 a 34) soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17.10.2023, tímto dopisem zároveň vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 9, 17 a podací lístek na č.l. 12).7. Z Přílohy č. 1 – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (č.l. 25-28) soud zjistil, že příjem žalované měl být 25 513 Kč, náklady na bydlení měly být 9 700 Kč, že žalobkyně má jednorázové finanční závazky ve výši celkem 29 000 Kč, přičemž bylo právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeno, že žalovaná je schopná úvěr řádně splácet, když její měsíční finanční zůstatek je 10 622 Kč. Žalobkyně si k prověření úvěruschopnosti žalované vyžádala výpis REPI (č.l. 72), provedla lustraci v živnostenském rejstříku (č.l. 76 a 88), v insolvenčním rejstříku (č.l. 77), v aplikaci Cribis (č.l. 78) a registru SOLUS (č.l. 79). Žalobkyně ověřila platnost občanského průkazu žalované (č.l. 80, 91 a 94) a vyžádala si i kopii jejího rodného listu (č.l. 93). Žalobkyně si vyžádala výpis z účtu žalované za období od 1.9.2022 do 30.9.2022 (č.l. 73-75), za období od 1.8.2022 až 31.8.2022 (č.l. 81-83), za období od 1.7.2022 do 31.7.2022 (č.l. 86-87) a za období od 1.6.2022 do 30.6.2022 (č.l. 84-85). Rovněž si vyžádala výplatní pásky žalované za červenec, srpen a září 2022 (č.l. 89, 90 a 92).8. Z předsmluvní informace (č.l. 13-16) a potvrzení z internetového bankovnictví (č.l. 32 a 33) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro posouzení sporu.9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci však právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila dostatečně.17. Žalobkyně předložila hned několik listin, ze kterých při prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr její právní předchůdkyně vycházela (výpis REPI, výpis z živnostenského rejstříku, z insolvenčního rejstříku výpis aplikace Cribis a registru SOLUS, výpisy z účtu žalované za období od 1.9.2022 do 30.9.2022, za období od 1.8.2022 až 31.8.2022, za období od 1.7.2022 do 31.7.2022 a za období od 1.6.2022 do 30.6.2022, výplatní pásky žalované za červenec, srpen a září 2022) a rovněž Přílohu č. 1 smlouvy o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z předložených důkazů však splnění povinnosti o řádném prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nevyplývá. Obezřetnost a důslednost právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované pak byla v daném případě na místě zejména s ohledem na rozpor mezi údaji uvedenými v Příloze č. 1 smlouvy a údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z účtu a také sám požadavek na navýšení úvěru ze strany žalované.18. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně není jen vyžádat si od žalované listiny potvrzujícího její majetkové poměry, ale rovněž tyto listiny kriticky zkoumat a vyvodit z nich relevantní závěry pro poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně v Příloze č. 1 smlouvy uvedla, že náklady na bydlení žalované jsou 9 700 Kč, měsíční zůstatek žalované je 10 622 Kč, že žalovaná má další finanční závazky (celkem 29 000 Kč a z toho 9 000 Kč již uhrazeno) a uzavřela, že žalovaná je schopna hradit celkovou měsíční splátku ve výši 5 191 Kč. Předně soudu není zjevné, na základě čeho právní předchůdkyně žalobkyně dovodila, že žalovaná má k dispozici měsíčně částku ve výši 10 622 Kč a může tak splácet částku 5 191 Kč měsíčně, když z předložených bankovních účtů je zjevné, že k 30.6.2022 byl zůstatek na účtu žalované 163,75 Kč, k 31.7.2022 byl zůstatek 381,66 Kč, k 31.8.2022 byl zůstatek 4 594,94 Kč a k 30.9.2022 byl zůstatek 2 861,85 Kč. Na první pohled je tedy patrné, že žalovaná nebyla schopna splácet částku 5 191 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž bez dalšího uzavřela, že náklady na bydlení žalované jsou 9 700 Kč. Tento údaj sice vyplývá z výpisu z účtu za červenec 2022, v dalších výpisech (červen, srpen, září) však nejsou náklady na bydlení žalované dohledatelné a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto směru nepožadovala po žalované jakékoli doložení nákladů na bydlení (například nájemní smlouvu, předpis záloh a poplatků). Právní předchůdkyně žalobkyně se nadto vůbec nezabývala tím, jaké jsou další nezbytné výdaje žalované (například výdaje na obživu, potraviny, ošacení, telefon, jízdné atd.). Dále soud považuje za nutné poukázat na to, že v měsíci srpnu bylo na účet žalované připsáno celkem 5 plateb označených jako půjčky od nebankovních společností v celkové hodnotě 29 000 Kč; v měsíci září bylo na účet žalované připsáno opět celkem 5 plateb označených jako půjčky od nebankovních společností v celkové hodnotě 30 700 Kč. Právní předchůdkyně však označila v Příloze č. 1 smlouvy pouze 4 finanční závazky žalované v celkové hodnotě 29 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto skutečnosti řádně nezohlednila při posuzování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, přestože na první pohled vyplývají z předložených výpisů z účtu žalované.19. Z uvedeného je tedy patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně pouze zcela nekriticky převzala jí vybrané údaje z výpisů z účtu žalované, nikterak blíže výdaje a příjmy žalované nezkoumala. K tomu navíc nebyly potřeba nějaké zvláštní znalosti či schopnosti, neboť předestřené nesoulady z listin vyplývají na první pohled, aniž by bylo nutné je nějak podrobněji zkoumat. Soud si je vědom toho, že výklad zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem. Neověření uváděných údajů se jeví u právní předchůdkyně žalobkyně jako účelové, ve snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.20. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přihlíží z úřední povinnosti.21. Soud pro úplnost konstatuje, že podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní. Tato zákonná úprava však zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, ze dne 23.4.2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, a dané ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat v souladu s unijním právem. Soudní dvůr Evropské unie k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě v rozsudku ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-Finance s.r.o. v. GK, v bodě 34. uvedl, že „[…] účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48, a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti.“ V bodě 46. pak soudní dvůr uzavřel, že „[…] články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Důsledkem nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy podle Soudního dvora Evropské unie absolutní neplatnost smlouvy.22. Uvedené je v souladu rovněž s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého by obecné soudy měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Podle Ústavního soudu pak uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.23. Soud dodává, že poskytovatelům úvěrů byla povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelů před uzavřením smlouvy uložena již v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30.11.2016, a jako důsledek nesplnění této povinnosti byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Právní úprava účinná do 30.11.2016 stála na zásadě ochrany spotřebitele jako slabší strany. Tato zásada byla přenesena i do právní úpravy účinné od 1.12.2016 přijaté zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž z důvodové zprávy k tomuto zákonu jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě ochranu spotřebitele posílit. Posouzení neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako relativní by tomuto záměru odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo. Pokud tak za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. bylo na neplatnost spotřebitelských smluv ustáleně nahlíženo jako na neplatnost absolutní, nelze ji napříště ve smyslu právě uvedeném posuzovat jako pouhou neplatnost relativní. Takový výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by pomíjel jeho účel a smysl.24. Na základě shora uvedeného soud posoudil stranami uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy včetně všech jejích součástí je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., neboť k čerpání finančních prostředků ze strany žalované došlo, když částka poskytnutého úvěru ve výši 38 281 Kč byla zaslána právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalované. Žalovaná současně uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem 15 573 Kč (3 splátky po 5 191 Kč). Žalobě tak lze vyhovět pouze do výše rozdílu mezi částkou 38 281 Kč a 15 573 Kč, tj. co do výše 22 708 Kč, soud dále žalobu zamítl co do částky 13 629 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou, tj. 36 337 Kč, a částkou, kterou lze žalobkyni přiznat, tj. 22 708 Kč).25. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 17.10.2023, a to nejpozději do 27.10.2023. Žalovaná tak měla vydat bezdůvodné obohacení dle výzvy žalobkyně nejpozději dne 27.10.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 28.10.2023, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně ode dne počátku prodlení žalované, tj. od 28.10.2023 do zaplacení. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 22 708 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu jistiny v částce celkem 13 629 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 62,5 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 37,5 %.27. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 813,50 Kč představující 25 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 62,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,5 %) z jejich celkové výše 3 254 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 1 454 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 500 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč;c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;28. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":null,"publishedAt":"2024-06-08","decisionAt":"2024-02-28","caseNumber":{"senate":38,"registry":"C","index":166,"year":2024,"pageNumber":98},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Adamusová","titlesAfter":"Ph.D.","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPH08","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"pro zaplacení 36 337 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_NAJEMNI","JIZDNE","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}