{"uuid":"76a742ab-778f-4ab3-a45e-38b4ca3a7b88","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupen obecným zmocněncem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", DrSc.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 87 000 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba o zaplacení částky 87 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 87 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba o zaplacení částky 87 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 87 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.\nII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhal na žalované zaplacení částky 87 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z částky 87 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení coby odškodnění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., a o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů („ OdpŠk“). Nemajetková újma měla být žalobci způsobena v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení o výplatě svědečného ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 22/2011, kdy svědečné ve výši 672 EUR bylo vyplaceno až téměř po 5letých průtazích dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce požaduje částku 87 000 Kč za dobu 58 měsíců, kdy mu svědečné nebylo vyplaceno, tj. částku 1 500 Kč za 1 měsíc. Žalobce nárok uplatnil u žalované podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", doručeným žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". V doplnění žaloby ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce uvedl, že úrok z prodlení požaduje od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v zákonné výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná uvedla, že podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", doplněným podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", u ní žalobce uplatnil nárok na odškodnění ve výši 88 000 Kč, sestávající z nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 87 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení o výplatě svědečného vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 22/2011 a z nároku na náhradu škody ve výši 1 000 Kč představující nevrácenou část soudního poplatku v řízení vedeném u zdejšího soudu, které žalobce nespecifikoval. Dále žalovaná uvedla, že k projednání žádosti žalobce došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž této nebylo vyhověno ani z části. Žalovaná dále uvedla, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo u zdejšího soudu zahájeno řízení mezi totožnými účastníky o totožném nároku, který žalobce uplatnil v tomto řízení, a to pod sp. zn. 15 C 145/2020. V uvedeném řízení následně na místo žalobce do řízení vstoupila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" s. r. o., na kterou žalobce nárok postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná proto namítla, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť uplatňovaný nárok postoupil. Dále žalovaná namítla, že s ohledem na pravomocné skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 145/2020 je ve věci dána překážka věci rozhodnuté a řízení by mělo být zastaveno. V neposlední řadě žalovaná vnesla námitku promlčení a navrhla zamítnutí žaloby, neboť dospěla k závěru, že rozhodnutí, kterým bylo žalobci přiznáno svědečné, nabylo právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", avšak žalobce nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu u žalované uplatnil až ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. 48 C 13/2022-43, rozhodl zdejší soud o zastavení řízení z důvodu překážky věci rozhodnuté, neboť o nároku žalobce bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 145/2020. Usnesením Městského soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. 91 Co 83/2023-51, bylo výše uvedené rozhodnutí zdejšího soudu změněno tak, že řízení se nezastavuje. Odvolací soud dospěl k závěru, že překážka věci rozhodnuté v projednávané věci není dána, jelikož ve věci vedené pod sp. zn. 15 C 145/2020 se soud nárokem žalobce uplatněným v tomto řízení nezabýval věcně, nýbrž toliko procesně, a zamítl jej z důvodu nedostatku aktivní legitimace procesní žalobkyně, která na místo žalobce do řízení vstoupila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy a účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřili, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Mezi účastníky bylo nesporné uplatnění nároku u žalované a stanovisko žalované, a to tak, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to žádostí o odškodnění ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jíž se domáhal mj. částky 87 000 Kč za dobu 58 měsíců, kdy mu nebylo vyplaceno svědečné. Žalovaná na toto reagovala stanoviskem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým žalobci sdělila, že nároku nevyhověla. Žaloba byla soudu doručena dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 7 T 22/2011 soud zjistil a má za prokázané tyto pro posouzení věci podstatné skutečnosti a skutkové okolnosti: dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v 9:00 hod. (číslo listu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":") se žalobce se zúčastnil jako svědek tohoto hlavního líčení a na konci k dotazu soudu účtoval svědečné a předložil k tomuto doklady. Usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 7 T 22/2011-3703, bylo žalobci přiznáno svědečné ve výši 672 EUR, toto rozhodnutí nabylo právní moci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z přípisu Krajského soudu v Praze ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" má soud za prokázané, že účtárna Krajského soudu v Praze odmítla vyplatit svědečné, pokud soudu žalobce nezašle čestné prohlášení, které mu nemohlo být zasláno, protože celý spis se v danou dobu nacházel u Nejvyššího státního zastupitelství. Dále má soud za prokázané, že přípisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soudkyně dala pokyn k proplacení svědečného. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" žádal o zaslání čestného prohlášení k možnosti vyplacení svědečného. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" účtuje žalobce svědečné, k tomuto přikládá čestné prohlášení, toto je soudu doručeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je vystaven platební poukaz pro výplatu svědečného (č. l. 3757).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu posuzovaného řízení s tím, že žalobce v posuzovaném řízení vypovídal jako svědek dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a téhož dne uplatnil nárok na přiznání svědečného. O svědečném bylo rozhodnuto usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 7 T 22/2011-3703, které nabylo právní moci téhož dne. Svědečné bylo následně žalobci vyplaceno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nárok u žalované žalobce uplatnil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žaloba soudu došla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 32 odst. 3 věta OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V řízení bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Žalobce se v tomto řízení domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Soud posoudil tento nárok v podobě požadovaného zadostiučinění ve výši 87 000 Kč s příslušenstvím jakožto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzeném neučinění úkonu (rozhodnutí o svědečném) zákonem stanovené lhůtě, resp. ve lhůtě přiměřené. Dále bylo ze spisu posuzovaného řízení zjištěno, že rozhodnutí o svědečném nabylo právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žaloba byla soudu doručena dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla k žalovaná k uplatněnému nároku. V souladu se závěry vyjádřenými ve stanovisku bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. Sc ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", publikované pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k nimž se aktuální rozhodovací praxe dovolacího soudu nadále hlásí (z recentní judikatury srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2021, sp.zn. 25 Cdo 3497/2020) soud primárně posuzoval důvodnost námitky promlčení, neboť je-li nárok promlčen, nelze žalobci právo přiznat a pozbývá smyslu zabývat se předpoklady odpovědnosti státu za škodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. O vznesené námitce promlčení soud uvážil takto. O nároku žalobce na přiznání svědečného bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, č.j. 7 T 22/2011-3703, které nabylo právní moci téhož dne. Tento den je také dnem, kdy byl učiněn úkon, jehož průtažnost žalobce tvrdil, současně tento úkon i nabyl právní moci. Tímto dnem rovněž ve vztahu k žalobci pominula nejistota o tom, kdy bude úkon učiněn. V případě, kdy poškozený tvrdí, že úkon nebyl učiněn v zákonné, případně přiměřené době, je stěží myslitelné, že by se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě a jejím rozsahu dozvěděl později, než okamžikem skončení řízení, neboť nemajetková újma spočívá právě v nejistotě ohledně výsledku řízení a skončením řízení (v tomto případě učiněním (úkonu) je tato nejistota odstraněna a újma dovršena (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 11. 2011, sp.zn. 30 Cdo 96/2011). Nic na tom nemůže změnit skutečnost, kdy reálně k vyplacení svědečného žalobci došlo. V té době již žalobce v žádné nejistotě nebyl, neboť úkon, na jehož vydání čekal, byl vydán a nabyl právní moci a byl po uplynutí stanovené doby vykonatelný. Dobu od pravomocného přiznání svědečného do jeho vyplacení nelze směšovat s nejistotou pramenící z čekání na vydání rozhodnutí o svědečném. Zákon č. 82/1998 Sb. zná toliko nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení nebo v nevydání rozhodnutí či neučinění úkonu v zákonné, případně přiměřené době. Úkon, kterým v tomto případě bylo vydání usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", učiněn byl, čímž veškerá nejistota z čekání na jeho vydání pominula. Svědečné má povahu nároku, protože po splnění stanovených podmínek a předložení potřebných dokladů musí být svědkovi vyplaceno, a nestane-li se tak, může je svědek vymáhat (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 4700 s., dostupné v systému beck-online, komentář k § 104). Bylo pouze věcí žalobce, že tak na základě pravomocného soudního rozhodnutí neučinil. Je však třeba dodat, že i kdyby soud vycházel z žalobcem tvrzeného data, kdy mu svědečné mělo být vyplaceno, tedy dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", s ohledem na datum doručení žaloby soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" by nárok i tak byl promlčen. V této souvislosti soud zjistil, že žalobce si musel být běhu promlčecích dob dobře vědom, neboť žalobu podal ke zdejšímu soudu již dne 22.8.2018 (pod sp.zn. 10 C 178/2018), nicméně řízení bylo pro zpětvzetí žaloby žalobcem zastaveno. Tuto skutečnost sdělila žalobci i žalovaná ve stanovisku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ode dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak začala běžet šestiměsíční promlčecí doba (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4554/2011), která uplynula dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (§ 32 odst. 3 OdpŠk), což byl také poslední den k podání žaloby. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tento den tvrdil i sám žalobce), tj. téměř rok poté, co uplynula promlčecí doba k uplatnění nároku. Soud proto uzavírá, že vzhledem k tomu, že k uplatnění nároku žalobce u žalované došlo až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", když promlčecí lhůta k jeho uplatnění uplynula již dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je nárok žalobce promlčen, přičemž žalovaná námitku promlčení nároku vznesla. Pro úplnost soud dodává, že na rozdíl od žalované neposoudil žádost žalobce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" adresovanou ministryni spravedlnosti, o šetření týkající se výplaty svědečného, jako předběžné uplatnění nároku ve smyslu § 14 OdpŠk, jelikož žalobce se touto žádostí nedomáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, ale toliko šetření ze strany ministryně spravedlnosti ve věci výplaty svědečného. K uplatnění nároku došlo až později právě dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", avšak ani případné uplatnění nároku u žalované již dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" by na závěru soudu o tom, že nárok žalobce byl promlčen již při uplatnění u žalované nic nezměnilo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud současně nedospěl k závěru, že by námitka promlčení vznesená žalovanou byla v rozporu s dobrými mravy. Shora soudem popsaný způsob počítání běhu promlčecí doby rovněž není žádnou novinkou, která by žalobci nebyla či neměla být známa. Je pravdou, že šestiměsíční promlčecí lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk je v kontextu právního řádu poměrně přísná. Uvedenou právní úpravu, jak byla zákonodárcem stanovena, je však soud povinen respektovat, současně je však třeba velmi pečlivě a s uvážením všech okolností dané věci a to včetně krátkosti uvedené promlčecí lhůty zvažovat, zda nejsou dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. I ÚS 3391/2015). Obecně platí, že námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy zejména tehdy, pokud by její uplatnění bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 či usnesení Nejvyššího soudu z 19. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1367/2017). V tomto kontextu by přitom bylo namístě námitku promlčení považovat za rozpornou s dobrými mravy tehdy, jestliže by závěr o promlčení nároku znamenal, že žalobce v důsledku vůbec neměl možnost svůj nárok na odškodnění vůči státu uplatnit a bylo by mu tak znemožněno naplnit ústavní právo na odškodnění vůči státu zaručené článkem 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. I ÚS 5321/16, nález Ústavního soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. II ÚS 76/2017 či nález Ústavního soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. I ÚS 2330/2016).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná. Žalobci muselo být dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy mu bylo doručeno usnesení o přiznání svědečného, zřejmé, zda a pokud ano, jaká újma mu vznikla, neboť jak soud výše rozvedl, právě tímto okamžikem odpadl pocit nejistoty žalobce ohledně výsledku řízení a nemajetková újma byla dovršena. Nelze proto přisvědčit tvrzení žalobce o trvání nemajetkové újmy až do okamžiku vyplacení svědečného dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť řízení o nároku žalobce pravomocně skončilo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a následně již u žalobce nemajetková újma z důvodu nejistoty ohledně výsledku řízení nemohla trvat. Žalobce v té době disponoval pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím a vyplacení svědečného tak mohl vymáhat., jak vyplývá i z výše citované komentářové literatury. Rovněž soud již výše poukázal na to, že žalobce se nároku uplatněného touto žalobou domáhal již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 178/2018, které však bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno. I z toho je zcela zjevné, že žalobci v rozhodné době od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nic nebránilo v uplatnění jeho nároku vůči státu, kdy naopak je zjevné, že žalobce původně svůj nárok u soudu uplatnil včas a bylo pouze jeho rozhodnutím, že žalobu vzal zpět. Toto v žádném případě nelze klást k tíži žalované a dovozovat z toho uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. Žalobce tak neměl podanou žalobu brát zpět, případě měl poté, co bylo jím očekávané rozhodnutí o svědečném vydáno, svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění u žalované uplatnit dříve, případně neotálet s opětovným podáním žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud proto dospěl k závěru, že za této situace nelze považovat vznesenou námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy. Jelikož tedy promlčecí lhůta uplynula dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobce uplatnil nárok u žalované až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobu u soudu podal až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je jeho nárok v celém rozsahu promlčen, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal proti neúspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši jednoho režijního paušálu po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., výrok II.). Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod a ani žalobce o jinou lhůtu nežádal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 87 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z částky 87 000 Kč od [datum] do zaplacení coby odškodnění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., a o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů („ OdpŠk“). Nemajetková újma měla být žalobci způsobena v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení o výplatě svědečného ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 22/2011, kdy svědečné ve výši 672 EUR bylo vyplaceno až téměř po 5letých průtazích dne [datum]. Žalobce požaduje částku 87 000 Kč za dobu 58 měsíců, kdy mu svědečné nebylo vyplaceno, tj. částku 1 500 Kč za 1 měsíc. Žalobce nárok uplatnil u žalované podáním ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum]. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že úrok z prodlení požaduje od [datum] v zákonné výši.\n2. Žalovaná uvedla, že podáním ze dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], u ní žalobce uplatnil nárok na odškodnění ve výši 88 000 Kč, sestávající z nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 87 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení o výplatě svědečného vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 22/2011 a z nároku na náhradu škody ve výši 1 000 Kč představující nevrácenou část soudního poplatku v řízení vedeném u zdejšího soudu, které žalobce nespecifikoval. Dále žalovaná uvedla, že k projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], přičemž této nebylo vyhověno ani z části. Žalovaná dále uvedla, že dne [datum] bylo u zdejšího soudu zahájeno řízení mezi totožnými účastníky o totožném nároku, který žalobce uplatnil v tomto řízení, a to pod sp. zn. 15 C 145/2020. V uvedeném řízení následně na místo žalobce do řízení vstoupila [právnická osoba] s. r. o., na kterou žalobce nárok postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná proto namítla, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť uplatňovaný nárok postoupil. Dále žalovaná namítla, že s ohledem na pravomocné skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 145/2020 je ve věci dána překážka věci rozhodnuté a řízení by mělo být zastaveno. V neposlední řadě žalovaná vnesla námitku promlčení a navrhla zamítnutí žaloby, neboť dospěla k závěru, že rozhodnutí, kterým bylo žalobci přiznáno svědečné, nabylo právní moci dne [datum], avšak žalobce nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu u žalované uplatnil až [datum], tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty.\n3. Usnesením ze dne 4. 1. 2023, č. j. 48 C 13/2022-43, rozhodl zdejší soud o zastavení řízení z důvodu překážky věci rozhodnuté, neboť o nároku žalobce bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 145/2020. Usnesením Městského soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. 91 Co 83/2023-51, bylo výše uvedené rozhodnutí zdejšího soudu změněno tak, že řízení se nezastavuje. Odvolací soud dospěl k závěru, že překážka věci rozhodnuté v projednávané věci není dána, jelikož ve věci vedené pod sp. zn. 15 C 145/2020 se soud nárokem žalobce uplatněným v tomto řízení nezabýval věcně, nýbrž toliko procesně, a zamítl jej z důvodu nedostatku aktivní legitimace procesní žalobkyně, která na místo žalobce do řízení vstoupila.\n4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy a účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřili, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.\n5. Mezi účastníky bylo nesporné uplatnění nároku u žalované a stanovisko žalované, a to tak, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum], a to žádostí o odškodnění ze dne [datum], jíž se domáhal mj. částky 87 000 Kč za dobu 58 měsíců, kdy mu nebylo vyplaceno svědečné. Žalovaná na toto reagovala stanoviskem ze dne [datum], kterým žalobci sdělila, že nároku nevyhověla. Žaloba byla soudu doručena dne [datum]\n6. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 7 T 22/2011 soud zjistil a má za prokázané tyto pro posouzení věci podstatné skutečnosti a skutkové okolnosti: dne [datum] v 9:00 hod. (číslo listu [číslo]) se žalobce se zúčastnil jako svědek tohoto hlavního líčení a na konci k dotazu soudu účtoval svědečné a předložil k tomuto doklady. Usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 7 T 22/2011-3703, bylo žalobci přiznáno svědečné ve výši 672 EUR, toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Z přípisu Krajského soudu v Praze ze dne [datum] má soud za prokázané, že účtárna Krajského soudu v Praze odmítla vyplatit svědečné, pokud soudu žalobce nezašle čestné prohlášení, které mu nemohlo být zasláno, protože celý spis se v danou dobu nacházel u Nejvyššího státního zastupitelství. Dále má soud za prokázané, že přípisem ze dne [datum] soudkyně dala pokyn k proplacení svědečného. Dne [datum] [celé jméno žalobce] žádal o zaslání čestného prohlášení k možnosti vyplacení svědečného. Dne [datum] účtuje žalobce svědečné, k tomuto přikládá čestné prohlášení, toto je soudu doručeno dne [datum]. Dne [datum] je vystaven platební poukaz pro výplatu svědečného (č. l. 3757).\n7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu posuzovaného řízení s tím, že žalobce v posuzovaném řízení vypovídal jako svědek dne [datum] a téhož dne uplatnil nárok na přiznání svědečného. O svědečném bylo rozhodnuto usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. 7 T 22/2011-3703, které nabylo právní moci téhož dne. Svědečné bylo následně žalobci vyplaceno dne [datum]. Nárok u žalované žalobce uplatnil dne [datum], žaloba soudu došla dne [datum].\n8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.\n9. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.\n10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.\n11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.\n12. Podle § 32 odst. 3 věta OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.\n13. Podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.\n14. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.\n15. V řízení bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).\n16. Žalobce se v tomto řízení domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Soud posoudil tento nárok v podobě požadovaného zadostiučinění ve výši 87 000 Kč s příslušenstvím jakožto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzeném neučinění úkonu (rozhodnutí o svědečném) zákonem stanovené lhůtě, resp. ve lhůtě přiměřené. Dále bylo ze spisu posuzovaného řízení zjištěno, že rozhodnutí o svědečném nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované dne [datum] žaloba byla soudu doručena dne [datum].\n17. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla k žalovaná k uplatněnému nároku. V souladu se závěry vyjádřenými ve stanovisku bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], sp. zn. Sc [číslo], publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k nimž se aktuální rozhodovací praxe dovolacího soudu nadále hlásí (z recentní judikatury srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2021, sp.zn. 25 Cdo 3497/2020) soud primárně posuzoval důvodnost námitky promlčení, neboť je-li nárok promlčen, nelze žalobci právo přiznat a pozbývá smyslu zabývat se předpoklady odpovědnosti státu za škodu.\n18. O vznesené námitce promlčení soud uvážil takto. O nároku žalobce na přiznání svědečného bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, č.j. 7 T 22/2011-3703, které nabylo právní moci téhož dne. Tento den je také dnem, kdy byl učiněn úkon, jehož průtažnost žalobce tvrdil, současně tento úkon i nabyl právní moci. Tímto dnem rovněž ve vztahu k žalobci pominula nejistota o tom, kdy bude úkon učiněn. V případě, kdy poškozený tvrdí, že úkon nebyl učiněn v zákonné, případně přiměřené době, je stěží myslitelné, že by se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě a jejím rozsahu dozvěděl později, než okamžikem skončení řízení, neboť nemajetková újma spočívá právě v nejistotě ohledně výsledku řízení a skončením řízení (v tomto případě učiněním (úkonu) je tato nejistota odstraněna a újma dovršena (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 11. 2011, sp.zn. 30 Cdo 96/2011). Nic na tom nemůže změnit skutečnost, kdy reálně k vyplacení svědečného žalobci došlo. V té době již žalobce v žádné nejistotě nebyl, neboť úkon, na jehož vydání čekal, byl vydán a nabyl právní moci a byl po uplynutí stanovené doby vykonatelný. Dobu od pravomocného přiznání svědečného do jeho vyplacení nelze směšovat s nejistotou pramenící z čekání na vydání rozhodnutí o svědečném. Zákon č. 82/1998 Sb. zná toliko nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení nebo v nevydání rozhodnutí či neučinění úkonu v zákonné, případně přiměřené době. Úkon, kterým v tomto případě bylo vydání usnesení ze dne [datum], učiněn byl, čímž veškerá nejistota z čekání na jeho vydání pominula. Svědečné má povahu nároku, protože po splnění stanovených podmínek a předložení potřebných dokladů musí být svědkovi vyplaceno, a nestane-li se tak, může je svědek vymáhat (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 4700 s., dostupné v systému beck-online, komentář k § 104). Bylo pouze věcí žalobce, že tak na základě pravomocného soudního rozhodnutí neučinil. Je však třeba dodat, že i kdyby soud vycházel z žalobcem tvrzeného data, kdy mu svědečné mělo být vyplaceno, tedy dne [datum], s ohledem na datum doručení žaloby soudu dne [datum] by nárok i tak byl promlčen. V této souvislosti soud zjistil, že žalobce si musel být běhu promlčecích dob dobře vědom, neboť žalobu podal ke zdejšímu soudu již dne 22.8.2018 (pod sp.zn. 10 C 178/2018), nicméně řízení bylo pro zpětvzetí žaloby žalobcem zastaveno. Tuto skutečnost sdělila žalobci i žalovaná ve stanovisku ze dne [datum]. Ode dne [datum] tak začala běžet šestiměsíční promlčecí doba (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4554/2011), která uplynula dne [datum] (§ 32 odst. 3 OdpŠk), což byl také poslední den k podání žaloby. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum] (tento den tvrdil i sám žalobce), tj. téměř rok poté, co uplynula promlčecí doba k uplatnění nároku. Soud proto uzavírá, že vzhledem k tomu, že k uplatnění nároku žalobce u žalované došlo až dne [datum], když promlčecí lhůta k jeho uplatnění uplynula již dne [datum], je nárok žalobce promlčen, přičemž žalovaná námitku promlčení nároku vznesla. Pro úplnost soud dodává, že na rozdíl od žalované neposoudil žádost žalobce ze dne [datum] adresovanou ministryni spravedlnosti, o šetření týkající se výplaty svědečného, jako předběžné uplatnění nároku ve smyslu § 14 OdpŠk, jelikož žalobce se touto žádostí nedomáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, ale toliko šetření ze strany ministryně spravedlnosti ve věci výplaty svědečného. K uplatnění nároku došlo až později právě dne [datum], avšak ani případné uplatnění nároku u žalované již dne [datum] by na závěru soudu o tom, že nárok žalobce byl promlčen již při uplatnění u žalované nic nezměnilo.\n19. Soud současně nedospěl k závěru, že by námitka promlčení vznesená žalovanou byla v rozporu s dobrými mravy. Shora soudem popsaný způsob počítání běhu promlčecí doby rovněž není žádnou novinkou, která by žalobci nebyla či neměla být známa. Je pravdou, že šestiměsíční promlčecí lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk je v kontextu právního řádu poměrně přísná. Uvedenou právní úpravu, jak byla zákonodárcem stanovena, je však soud povinen respektovat, současně je však třeba velmi pečlivě a s uvážením všech okolností dané věci a to včetně krátkosti uvedené promlčecí lhůty zvažovat, zda nejsou dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze [datum], sp. zn. I ÚS 3391/2015). Obecně platí, že námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy zejména tehdy, pokud by její uplatnění bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 či usnesení Nejvyššího soudu z 19. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1367/2017). V tomto kontextu by přitom bylo namístě námitku promlčení považovat za rozpornou s dobrými mravy tehdy, jestliže by závěr o promlčení nároku znamenal, že žalobce v důsledku vůbec neměl možnost svůj nárok na odškodnění vůči státu uplatnit a bylo by mu tak znemožněno naplnit ústavní právo na odškodnění vůči státu zaručené článkem 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I ÚS 5321/16, nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. II ÚS 76/2017 či nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I ÚS 2330/2016).\n20. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná. Žalobci muselo být dne [datum], kdy mu bylo doručeno usnesení o přiznání svědečného, zřejmé, zda a pokud ano, jaká újma mu vznikla, neboť jak soud výše rozvedl, právě tímto okamžikem odpadl pocit nejistoty žalobce ohledně výsledku řízení a nemajetková újma byla dovršena. Nelze proto přisvědčit tvrzení žalobce o trvání nemajetkové újmy až do okamžiku vyplacení svědečného dne [datum], neboť řízení o nároku žalobce pravomocně skončilo dne [datum] a následně již u žalobce nemajetková újma z důvodu nejistoty ohledně výsledku řízení nemohla trvat. Žalobce v té době disponoval pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím a vyplacení svědečného tak mohl vymáhat., jak vyplývá i z výše citované komentářové literatury. Rovněž soud již výše poukázal na to, že žalobce se nároku uplatněného touto žalobou domáhal již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 178/2018, které však bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno. I z toho je zcela zjevné, že žalobci v rozhodné době od [datum] nic nebránilo v uplatnění jeho nároku vůči státu, kdy naopak je zjevné, že žalobce původně svůj nárok u soudu uplatnil včas a bylo pouze jeho rozhodnutím, že žalobu vzal zpět. Toto v žádném případě nelze klást k tíži žalované a dovozovat z toho uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. Žalobce tak neměl podanou žalobu brát zpět, případě měl poté, co bylo jím očekávané rozhodnutí o svědečném vydáno, svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění u žalované uplatnit dříve, případně neotálet s opětovným podáním žaloby.\n21. Soud proto dospěl k závěru, že za této situace nelze považovat vznesenou námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy. Jelikož tedy promlčecí lhůta uplynula dne [datum], žalobce uplatnil nárok u žalované až dne [datum] a žalobu u soudu podal až dne [datum], je jeho nárok v celém rozsahu promlčen, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).\n22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal proti neúspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši jednoho režijního paušálu po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum] (podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., výrok II.). Povinnost k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod a ani žalobce o jinou lhůtu nežádal.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2023:48.C.13.2022.9","publishedAt":"2024-02-22","decisionAt":"2023-07-25","caseNumber":{"senate":48,"registry":"C","index":13,"year":2022,"pageNumber":59},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ivo","lastName":"Krýsa","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 87 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SVEDECNE","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","ZASTAVENI_RIZENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}