{"uuid":"7807ec60-e73e-4a4f-b96a-41b407eabbba","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Vaške a Mgr. Jany Boškové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupení advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 54 700 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"na základě odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. 6. 2025, č. j. 18 C 168/2022-197","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":{"tableId":1,"row":0,"column":0,"hasBorder":true,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II a III potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Ve výroku IV se rozsudek mění tak, že žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit každému žalobci samostatně k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů původního řízení před soudem prvního stupně, prvního odvolacího řízení a druhého řízení před soudem prvního stupně částku 28 676,10 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobci jsou povinni v téže lhůtě každý samostatně zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů druhého odvolacího řízení částku 2 163,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobkyně b) je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit státu na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 1 824 Kč. Žalovaný je povinen ve stejné lhůtě tamtéž zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II a III potvrzuje.II. Ve výroku IV se rozsudek mění tak, že žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit každému žalobci samostatně k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů původního řízení před soudem prvního stupně, prvního odvolacího řízení a druhého řízení před soudem prvního stupně částku 28 676,10 Kč.III. Žalobci jsou povinni v téže lhůtě každý samostatně zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů druhého odvolacího řízení částku 2 163,50 Kč.IV. Žalobkyně b) je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit státu na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 1 824 Kč. Žalovaný je povinen ve stejné lhůtě tamtéž zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně uložil žalobcům doplatit na soudní poplatek za žalobu částku 547 Kč (výrok I), žalovanému uložil zaplatit solidárně oprávněným žalobcům 18 233,33 Kč s úroky z prodlení (výrok II), ohledně dalších 36 466,67 Kč s úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok III) a uložil žalovanému nahradit solidárně oprávněným žalobcům náklady řízení ve výši 20 247,47 Kč (výrok IV). Dospěl k závěru, že pokuta za prodlení žalovaného se splněním povinnosti zaslat žalobcům řádné vyúčtování nákladů a záloh na služby za rok 2018 je nepřiměřeně vysoká a je na místě ji snížit, neboť žalovaný vyúčtování nevyhotovil s úmyslem žalobce poškodit a jeho nesprávnost má charakter drobného technického nedopatření, kterým nebyla žalobcům způsobena žádná škoda. Žalobcům přitom na vyúčtování původně vadilo něco jiného; pochybení spočívající ve vyúčtování nákladů vážících se k jinému období odhalil až soud prvního stupně v řízení o zaplacení nedoplatku na cenách služeb, vedeném u něj pod sp. zn. 12 C 224/2020. Žalobcům přitom nic nebránilo uplatnit pokutu u soudu mnohem dříve, nikoli až na samém konci tříleté promlčecí lhůty, kdy již pokuta dosáhla značné částky; nelze připustit, aby jejím vymožením získali žalobci prospěch na úkor vlastníků jednotek, kteří s pochybením nemají nic společného, a žalovaného finančně zlikvidovali. Za přiměřené považoval soud prvního stupně snížení pokuty na jednu třetinu, odpovídající jednomu roku z tříleté promlčecí lhůty, což byla doba dostatečná na to, aby ji u soudu uplatnili. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalobci měli ve věci úspěch z jedné třetiny a mají tedy právo na náhradu jedné třetiny nákladů řízení, přičemž § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „vyhláška“), použít nelze.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobci se proti výrokům III a IV odvolali s tím, že nesprávnost vyúčtování zjištěnou soudem prvního stupně v řízení sp. zn. 12 C 224/2020 neuplatnili hned po obdržení vyúčtování proto, že neměli k dispozici faktury od dodavatele vody. Nesdílí názor soudu prvního stupně, že tato nesprávnost má povahu „drobného technického nedopatření“, neboť stejně vadná vyúčtování vystavoval žalovaný nejen jim, ale i jiným vlastníkům, a to i v dalších letech, přičemž vytýkanou vadu do roku 2023 nedokázal odstranit. S podáním žaloby na zaplacení pokuty vyčkávali do doby skončení řízení o zaplacení nedoplatku na nákladech za služby, v němž se správnost vyúčtování řešila také; kdyby žalobu podali dříve, vystavovali by se riziku jejího neúspěchu. Emocionálně náročné pro ně bylo i řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 12 C 52/2021, v němž se vůči žalovanému domáhali náhrady škody. Nárůst pokuty na 54 700 Kč nebyl způsoben jejich vinou, nýbrž dlouhotrvajícím prodlením žalovaného se zasláním řádného vyúčtování; při úvahách o moderaci pokuty nemůže být dlužník zvýhodňován jen proto, že je v prodlení s plněním své povinnosti po delší dobu. K odepření aplikace § 12 odst. 4 vyhlášky nebyl důvod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se odvolal proti výrokům II a IV s tím, že vyúčtování nevystavil on, nýbrž externí společnost. Provádět samostatné vyúčtování za pouhé dva měsíce roku 2017 by bylo nehospodárné a pro žalovaného i vlastníky jednotek by znamenalo zbytečné vícenáklady; žalovaný navíc nedisponoval doklady o spotřebě vody žalobci za ono období. Žalobci vyúčtování jako takové nikdy „reálně“ nerozporovali, a o tom, že může být nesprávné, se – ke svému překvapení – dozvěděli až v později probíhajícím řízení. Závěry soudu z onoho řízení pak zneužili, aby se mu pomstili a získali na jeho úkor majetkový prospěch, ačkoli jim v důsledku zjištěného pochybení nevznikla žádná škoda a služby dodané v roce 2018 ani neuhradili. Proti pozdějším vyúčtováním, trpícím stejným nedostatkem, přitom žádné námitky neměli. Vyúčtování za rok 2018 vystavil žalovaný v souladu s praxí, která byl v domě již zavedena, a v dobré víře v jeho správnost a jeho vystavením nechtěl nikoho poškodit; i sami žalobci uznávali, že provádění odečtů poslední den v kalendářním roce ve 23:59 hod. není reálné, a odečet proto provedli až 17. 1. 2019, přičemž vyúčtování bylo vystaveno právě na základě jimi sděleného odečtu. Pokutu je proto možné moderovat na nulu. Navrhli změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta i ohledně 18 233,33 Kč s úroky z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobci ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedli, že nebylo jejich povinností domáhat se na žalovaném zaslání řádného vyúčtování – jeho zaslání je povinností žalovaného, k jejímuž splnění nemusí být vlastníky jednotek vyzýván. Žalovaný se přitom zjištěné nesprávnosti mohl snadno vyhnout tím, že by zúčtovací období dodávky vody stanovil v návaznosti na zúčtovací období dodavatele vody od 2. 11. jednoho roku do 1. 11. následujícího roku. Vyúčtování služeb za rok 2018 přitom reklamovali, byť zpočátku z důvodu nesmyslně vysokého náběru studené vody. Faktury dodavatele vody neměli k dispozici proto, že žalovaný jim je v rozporu se zákonem neposkytl k nahlédnutí, ačkoli ho o to opakovaně žádali. Tvrzení žalovaného, že proti vyúčtováním vystaveným za další období nevznesli žádné námitky, se nezakládá na pravdě, vyúčtování za roky 2022 a 2023 reklamovali, žalovaný na to však nereagoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolání žalovaného není důvodné a odvolání žalobců je důvodné pouze v části týkající se náhrady nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobci jsou vlastníky jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v domě č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na pozemku par. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a části obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", sestávající z nebytového prostoru a spoluvlastnického podílu na společných částech o velikosti 7064/45948 (dále jen „jednotka“). Dne 11. 3. 2019 vyhotovil žalovaný listinu nadepsanou „Vyúčtování 2018“, jíž jim vyúčtoval náklady na služby dodané do jednotky v onom roce a zálohy na ně zaplacené, jehož výsledkem byl nedoplatek 9 890 Kč. Vyúčtování bylo žalobcům doručeno ještě dne 11. 3. 2019. Žalobci dne 15. 4. 2019 zaslali žalovanému námitky proti němu, v nichž uváděli, že nesouhlasí s vyčíslením nedoplatku vody, neboť prasklý rozvod vody nebyl prokázán [viz e-mailovou komunikaci na č. l. 25 spisu zn. 12 C 224/2020 (dále jen „připojený spis“)]. Dne 13. 9. 2019 proběhlo v jednotce místní šetření za účasti znalce, při němž bylo zjištěno, že vodoměr v jednotce není osazen plombou a že ve sklepě domu se nachází vlhkost a fekálie (viz přípis zástupkyně žalobců na č. l. 39 připojeného spisu). Žalovaný však v přípise svého zástupce ze dne 23. 3. 2020 na správnosti vyúčtování setrval (viz přípis na č. l. 26 připojeného spisu) a dne 23. 7. 2020 podal proti žalovaným žalobu o zaplacení 9 675 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení o této žalobě, konkrétně při jednání dne 1. 6. 2021, soud prvního stupně účastníkům sdělil, že vyúčtování trpí vadou spočívající v jeho rozporu s fakturami dodavatele vody (viz dále), a rozsudkem ze dne 30. 9. 2021, č. j. 12 C 224/2020-148, žalobu z tohoto důvodu zamítl; rozsudek nabyl právní moci dne 4. 10. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 4. 2022 žalobci žalovaného na uvedený rozpor upozornili a vyzvali ho k zaplacení pokuty z prodlení se zasláním řádného vyúčtování služeb za rok 2018 za období od 1. 5. 2019 do 9. 4. 2022 ve výši 53 750 Kč. Když žalovaný pokutu neuhradil, podali dne 29. 4. 2022 žalobu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V řízení také nebylo sporu o tom, že ve vyúčtování je uvedeno, že se vztahuje ke zúčtovacímu období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2018, že celkové náklady na dodávku studené vody do domu v tomto období činily 33 529 Kč a že celková spotřeba studené vody v tomto období činila 386,6 m3, z nichž na jednotku připadá 134 m3. Podle faktur dodavatele ze dne 21. 5. 2018, č. 982025246, ze dne 19. 11. 2018, č. 982060937, a ze dne 20. 5. 2019, č. 992025770 (č. l. 52-54 připojeného spisu), se však částka 33 529 Kč netýká období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, nýbrž období od 2. 11. 2017 do 1. 11. 2018; součet částek, které dodavatel žalovanému na vodném a stočném vyúčtoval za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, činí nikoli tuto částku, nýbrž 4 896 Kč + 3 787,20 Kč + 511 Kč + 489,92 Kč + 6 664 Kč + 5 154,80 Kč + 745,90 Kč + 715,13 Kč + 1 734 Kč + 1 341,30 Kč + 247,26 Kč + 237,06 Kč = 26 523,57 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), tedy 30 502,10 Kč s daní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Na základě tohoto – mezi účastníky celkem nesporného a v odvoláních ani nezpochybněného – skutkového stavu dospěl odvolací soud k závěru, že důvody pro moderaci pokuty jsou vskutku dány, a to v rozsahu stanoveném soudem prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Pokuta podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2020 (dále jen „zákon“), má charakter pokuty stanovené pro porušení právní povinnosti právním předpisem (penále) podle § 2052 o. z. Vztahují se na ni tedy všechna ustanovení o smluvní pokutě podle § 2048 a násl. o. z., včetně § 2051 o. z. o možnosti její moderace (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2088/2022, a ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1206/2023). Soudní praxe je ustálena na tom, že přiměřenost smluvní pokuty se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na ni. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, jež zde byly v době porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, jež nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení předvídatelné. Aby soud mohl posoudit (ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve ujasnit, jakou funkci měla pokuta plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišná hlediska. Přitom lze primárně vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta má funkci preventivní, neboť vytváří na dlužníka dodatečný tlak, aby své povinnosti dostál. Může však plnit i funkci paušalizační, sankční nebo dílem paušalizační a dílem sankční, čemuž odpovídají i hlediska její moderace – plní-li především funkci paušalizační, je primárním kritériem moderace výše škody vzniklé věřiteli porušením smluvní povinnosti; plní-li především funkci sankční, je primárním kritériem závažnost tohoto porušení a zavinění věřitele na něm (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 76/2023, nebo rozsudky ze dne 14. 7. 2025, sp. zn. 23 Cdo 730/2024, ze dne 31. 7. 2025, sp. zn. 23 Cdo 2408/2024, ze dne 19. 8. 2025, sp. zn. 23 Cdo 2562/2024, a ze dne 16. 9. 2025, sp. zn. 23 Cdo 654/2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Přiměřeností a okolnostem významným pro moderaci se soudní praxe již zabývala i ve vztahu k pokutě podle § 13 zákona. Ustálila se na tom, že tato pokuta má především funkci preventivní (nátlakovou) a s tím spojenou funkci sankční, neboť vytváří na poskytovatele služeb dostatečný nátlak, aby dostál své povinnosti řádně a včas vyúčtovat zálohy na služby stanovené příjemci služeb, jak mu to ukládá § 7 zákona, a je pro něj rovněž citelnou sankcí při jejím nesplnění; naopak funkce paušalizační – i když není vyloučena – nebude zpravidla tak významná (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2088/2022, ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1206/2023, a ze dne 12. 12. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3665/2023). Z toho pak vyplývají i kritéria významná pro její moderaci. Hlavním kritériem je celkový dopad porušení povinnosti poskytovatele do právní sféry příjemce, a to podle stavu v době rozhodování o moderaci. Významná je také míra zavinění poskytovatele na vadnosti vyúčtování a míra závažnosti jeho vad – vady, které na vypočtenou výši nedoplatku nemají vliv, podle nové úpravy ani neovlivňují jeho splatnost (§ 7 odst. 3 věta třetí zákona, ve znění od 1. 1. 2023). Výše škody vzniklé neprovedením včasného a řádného vyúčtování je z hlediska moderace významná také; pokutu lze sice podle výslovné směrnice § 2048 odst. 1 o. z. požadovat bez zřetele k tomu, zda věřiteli porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019, a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1105/2020), jestliže mu však žádná škoda nevznikne, nesmí být pokuta v hrubém nepoměru k takové skutečnosti. Výše pokuty sama o sobě důvodem pro moderaci není, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení poskytovatele se splněním jeho povinnosti. Významné je také to, zda poskytovatel tvrdil a prokázal relevantní důvod, pro který vyúčtování po tak dlouhou dobu neprovedl, a zda se po upozornění na vadnost vyúčtování pokusil situaci řešit zasláním nového vyúčtování, byť – z jiných důvodů – opět vadného. Vyloučit nelze ani extrémní nepoměr mezi majetkovými poměry příjemce a poskytovatele služeb. Nevýznamnou je naopak sama o sobě skutečnost, že příjemce služeb o zaslání řádného vyúčtování nežádal a nedomáhal se ho soudní cestou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Od skutečností rozhodných pro moderaci pokuty je třeba odlišovat skutečnosti rozhodné pro samotný vznik práva na pokutu, které jsou negativně vymezeny v § 13 odst. 1 zákona a spočívají v tom, že splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nelze po poskytovateli spravedlivě požadovat nebo že k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Další skupinou jsou okolnosti, které mohou mít význam z hlediska závěru, zda uplatňování pokuty je či není zjevným zneužitím práva podle § 8 o. z.. Za zneužití práva ani za důvod pro moderaci však nelze považovat jen to, v jakém stádiu plynutí promlčecí lhůty podal příjemce u soudu žalobu na zaplacení pokuty, a ani to, že příjemce uplatněním nároku na pokutu sleduje rozmnožení svého majetku; sledování především vlastního prospěchu je typické pro naprostou většinu majetkových sporů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1722/2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Považoval-li v souzené věci soud prvního stupně z hlediska moderace za významné, že žaloba byla podána až těsně před uplynutím tříleté promlčecí lhůty, nelze se s ním ztotožnit. Má-li nositel určitého práva možnost uplatnit je u soudu v určité lhůtě, je na něm, ve kterém stádiu lhůty tak učiní, zda na jejím počátku, později v jejím průběhu či na jejím konci. S jeho rozhodnutím podat žalobu až na samém jejím konci nemohou být spojovány žádné pro něj nepříznivé následky, neboť takový přístup by znamenal faktické zkracování lhůty a vytvářel vedle promlčecích lhůt paralelní kategorii lhůt, po jejichž uplynutí právo sice promlčeno není, podání žaloby má však již charakter zjevného zneužití práva; to nelze připustit. Ustanovení obdobné § 1805 odst. 2 o. z. úprava smluvní pokuty neobsahuje a doba podání žaloby tedy důvodem pro moderaci pokuty není, pročež je nadbytečné zabývat se tím, zda žalobci měli již v dubnu 2019 reálnou možnost pochybení odhalit. Důvodem pro moderaci není ani okolnost, že zaplacení pokuty majetkově postihne nejen žalovaného, ale zprostředkovaně i ostatní vlastníky jednotek, neboť to je jen zákonný důsledek povahy žalovaného jakožto korporace s povinným členstvím všech vlastníků jednotek. Okolnost, že žalobci podáním žaloby sledují rozmnožení svého majetku, důvodem pro moderaci také není. To, že by žalobci podáním žaloby sledovali nikoli výkon svého práva, ale pouze ekonomickou likvidaci žalovaného, nebylo zjištěno. Výše pokuty – tedy částka 54 700 Kč – sama o sobě důvodem pro moderaci také není, neboť je důsledkem dlouhodobého prodlení žalovaného se zasláním řádného vyúčtování, trvajícího k dnešnímu dni šest a půl roku, přičemž žalovaný po celou tuto dobu neučinil prakticky nic, aby své pochybení napravil, zejména pak nezaslal žalobcům nové, řádné vyúčtování za totéž období. Žalobci se přitom proti vyúčtování od počátku bránili a již dne 15. 4. 2019 proti němu podle § 8 odst. 2 zákona podali námitky, byť z jiného než v tomto řízení uplatňovaného důvodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Další okolnosti zmiňované soudem prvního stupně však důvod pro moderaci představují. Za zásadní považuje odvolací soud především to, že žalobcům v minulosti nesprávnost, kvůli které předmětné vyúčtování nelze považovat za řádné, nikdy nevadila. Kdyby na ni v minulosti neupozornily soudy, žalobci by si ji nejspíš nevšimli. Vždy se totiž zabývali jen nesprávností údaje o spotřebě vody (který ovšem vycházel z jimi provedeného odečtu). Proto lze říci, že dopad porušení povinnosti do sféry žalobců je zanedbatelný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dále považuje odvolací soud za významné, že pro žalobce má celá záležitost nyní již charakter v podstatě uzavřené minulosti. Od konce roku 2018, k němuž se vadné vyúčtování vztahovalo, uplynulo nyní již téměř sedm let. Je sice pravdou, že žalobci stále nevědí, zda jim za onen rok vznikl přeplatek nebo nedoplatek, nicméně na základě předmětného vyúčtování se již žalovaný úhrady nedoplatku nikdy nedomůže – jeho žaloba byla rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 30. 9. 2021, č. j. 12 C 224/2020-148, pravomocně zamítnuta. Zaslání nového vyúčtování za totéž období se žalobci po tak dlouhé době pravděpodobně nedomohou, a kdyby jim ho zaslal žalovaný z vlastní iniciativy, pravděpodobně by se již nedomohl úhrady případného nedoplatku. Žalobcům přitom vadou vyúčtování nevznikla žádná škoda, za služby za rok 2018 naopak nic nezaplatili a nejspíš již nikdy nezaplatí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Nyní tedy pokuta již nemůže platit preventivní (nátlakovou) funkci, která je pro ni významná především, a zůstala jí již jen funkce čistě sankční. Žalovanému lze přitom přisvědčit, že při vystavení vyúčtování nejednal s cílem žalobce poškodit, pouze pokračoval v tehdy již po určitou dobu praktikovaném způsobu vyúčtování, ve kterém se vyúčtovávané období nekrylo s obdobím, za které jemu vyúčtovával dodávku vody dodavatel. Rozdíl mezi částkou 33 529 Kč, která byla vyúčtována, a částkou 30 502,10 Kč, která vyúčtována být měla, činí pouhých 3 026,90 Kč, z nichž by na žalobce – i kdyby se jim odběr 134 m3 prokázal – připadalo pouhých 1 050 Kč, které by navíc beztak zaplatit museli, a to ve vyúčtování za další rok, do něhož by se – byť opět nesprávně – zahrnulo i období od 2. 11. 2018 do 31. 12. 2018. I odvolací soud proto považuje uvedené pochybení za relativně méně závažné. Tomu ostatně odpovídá i postoj žalobců, kteří – jak řečeno – po celou dobu zdůrazňovali nesprávnost údaje o spotřebě vody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ze všech těchto důvodů považuje odvolací soud moderaci pokuty na jednu třetinu za zákonu i judikatuře odpovídající, a proto napadený rozsudek v meritorních výrocích potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Jinak je tomu s výrokem o nákladech prvního řízení před soudem prvního stupně, prvního odvolacího řízení a druhého řízení před soudem prvního stupně. Lze jistě ocenit snahu tohoto soudu rozhodovat podle „zásad zdravého rozumu“, pokud však měli žalobci v tomto řízení úspěch jen z jedné třetiny, pak závěr o tom, že mají vůči žalovanému ve stejném poměru i nárok na náhradu nákladů řízení, zdravému rozumu neodpovídá – v takovém případě měl úspěch naopak žalovaný, a to ze dvou třetin, a měl by tedy mít naopak on právo na náhradu nákladů vůči žalobcům. Soudní praxe je však vychází z toho, že ve sporech o moderaci smluvní pokuty nebo penále závisí rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2023, sp. zn. I. ÚS 2543/23). Základ nároku – tedy vadnost zaslaného vyúčtování a vznik práva na pokutu – prokázán byl a moderace pokuty závisela jednak na návrhu žalovaného, jednak na úvaze soudu. Žalobci mají proto vůči žalovanému podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení s tím, že za tarifní hodnotu pro výpočet mimosmluvní odměny advokáta se považuje částka žalobcům přisouzená, tedy částka 18 233,33 Kč (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 121/2017). Extrémní nadsazení požadované částky žalobcům vytýkat nelze, neboť pokutu uplatnili v sazbě, která vyplývá přímo ze zákona. Argumenty soudu prvního stupně proti použití § 12 odst. 4 vyhlášky pak považuje odvolací soud za nepřiléhavé; odpovídá-li advokát zastupující dva účastníky za osud právní záležitosti nikoli jednoho člověka, nýbrž dvou, a odpovídá-li dvěma lidem také za škodu, kterou by mohl při poskytování právních služeb způsobit, je přiléhavé, aby mu byla odpovídajícím způsobem zvýšena i odměna. Jelikož žalobci měli v řízení postavení samostatných společníků, podle § 140 odst. 1 věty druhé o. s. ř. platí své náklady rovným dílem a rovným dílem mají také vůči žalovanému právo na jejich náhradu (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2005, sp. zn. 19 Co 440/2004, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2599/98, ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 20 Cdo 670/2006, ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3003/2014, ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017, a ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2145/2018; v odborné literatuře Svoboda, K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., Tlášková, Š., Pirk, T.: Náklady řízení. 2. vydání. C. H. Beck Praha 2024, str. 114-115).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Náklady žalobců v prvním řízení před soudem prvního stupně, v prvním odvolacím řízení a ve druhém řízení před soudem prvního stupně spočívají v soudním poplatku za žalobu zaplaceném ve správné výši 2 735 Kč, v odměně advokátky za zastoupení při jedenácti úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění ze dne 9. 4. 2022, sepis žaloby, sepis vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 13. 1. 2022, účast na jednání před odvolacím soudem dne 7. 3. 2023, účast na jednání před odvolacím soudem dne 28. 3. 2023, další porada s klientem dne 20. 5. 2023, jednání s protistranou dne 26. 7. 2023, účast na dvou setkáních se zapsaným mediátorem ve dnech 16. 1. 2024 a 20. 2. 2024 a účast na jednání před soudem prvního stupně dne 12. 6. 2024) podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 11 x 1 860 Kč x 2 x 0,8 = 32 736 Kč, v odměně advokátky za zastoupení při dalších třech úkonech právní služby (účast na jednání před soudem prvního stupně dne 29. 1. 2025, sepis průběžného vyjádření ze dne 8. 4. 2025 a účast na jednání před soudem prvního stupně dne 25. 6. 2025) podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 3 x 1 860 Kč x (1 + 0,8) = 10 044 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokátky za čtrnáct úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 11 x 300 Kč + 3 x 450 Kč = 4 650 Kč, ve výdajích na cesty advokátky osobním automobilem ke dvěma jednáním před odvolacím soudem na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět ve výši 2 x 1 294 Kč = 2 588 Kč, ve výdajích na cesty advokátky osobním automobilem ke dvěma setkáním se zapsaným mediátorem na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět ve výši 2 x 649,70 Kč = 1 299,40 Kč, ve výdajích na cesty advokátky osobním automobilem ke dvěma jednáním před soudem prvního stupně na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět ve výši 2 x 349,90 Kč = 699,80 Kč, v náhradě za čas promeškaný advokátkou cestou ke dvěma jednáním před odvolacím soudem a zpět ve výši 2 x 6 x 100 Kč = 1 200 Kč a cestou ke dvěma setkáním se zapsaným mediátorem a zpět ve výši 2 x 4 x 100 Kč = 800 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky, ve znění do 31. 12. 2024] a v náhradě za čas promeškaný advokátkou cestou ke dvěma jednáním před soudem prvního stupně a zpět ve výši 2 x 2 x 150 Kč = 600 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky, ve znění od 1. 1. 2025]. Náklady žalobců ve výše uvedených fázích řízení celkem činí 57 352,20 Kč, z nichž na každého připadá 28 676,10 Kč. Náhradu nákladů právního zastoupení při sepisu podání ze dne 26. 3. 2023 odvolací soud žalobcům nepřiznal, neboť žádné podání z tohoto dne se ve spise nenachází. Náhradu nákladů právního zastoupení při sepisu podání ze dnů 30. 5. 2023 a 25. 10. 2023 odvolací soud žalobcům také nepřiznal, neboť těmito podáními byl soudu prvního stupně pouze sdělován průběh mimosoudních jednání účastníků","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ve druhém odvolacím řízení je však podle názoru odvolacího soudu spravedlivé rozhodnout o nákladech podle zásady úspěchu ve věci. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. totiž nemůže být bezbřehé a nemůže krýt jakýkoli špatný odhad žalobce. Odvolací soud považuje za významné, že nyní již nebyl spor o základ nároku, tedy o správnost vyúčtování a právu na smluvní pokutu, ale jen o její moderaci. Jistá nepředvídatelnost rozhodnutí soudu, závisejícího na jeho úvaze, přitom zatěžovala obě strany – žalobce i žalovaného (nepředvídatelnost byla přitom v nynějším odvolacím řízení podstatně nižší než v předchozím řízení, neboť argumenty byly známy). Nedává smysl, proč by za takové situace měl z § 142 odst. 3 o. s. ř. těžit jen žalobce, navíc když byl převážně neúspěšný. Uvádí-li totiž Ústavní soud (v nálezu ze dne 5. 9. 2023, sp. zn. IV. ÚS 3194/22), že „žalobce, který byl co do základu svého nároku úspěšný, tak nelze sankcionovat nepřiznáním náhrady nákladu odvolacího řízení za to, že se odvolací soud neztotožnil s jeho názorem o konkrétní výši zadostiučinění,“ lze to samé říci o žalovaném (za slovo „žalobce“ lze dosadit „žalovaný“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Převážně úspěšný žalovaný tedy „bojoval“ o zamítnutí 18 233,33 Kč a proti přiznání 36 466,67 Kč. V první části měl neúspěch a ve druhé části měl úspěch; měl tedy úspěch ze dvou třetin a má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu jedné třetiny všech nákladů druhého odvolacího řízení. Náklady žalovaného spočívají v soudním poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč (viz dále), v odměně advokáta za zastoupení při dvou úkonech právní služby (sepis odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem dne 2. 12. 2025) podle § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky ve výši 2 x 3 300 Kč = 6 600 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 2 x 450 Kč = 900 Kč, ve výdajích na cestu advokáta osobním automobilem k jednání před odvolacím soudem na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět ve výši 1 501,80 Kč, v náhradě za čas promeškaný advokátem cestou k tomuto jednání a zpět ve výši 900 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025] a v náhradě za 21 % daň, již je ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., s.r.o., jejímž je advokát společníkem, povinna z odměny a náhrad odvést [§ 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř.], ve výši 2 079,40 Kč a celkem činí 12 981,20 Kč, z čehož jedna třetina činí 4 327,10 Kč a na každého žalobce připadá 2 163,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výroky o soudních poplatcích za odvolání se opírají o § 4 odst. 1 písm. j) a § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobci měli v souzené věci postavení samostatných společníků, a podali-li odvolání oba, je každý z nich povinen zaplatit poplatek za své odvolání v plné výši; § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. se neuplatní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1625/2020, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1/2021, nebo jeho usnesení ze dne 6. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 161/2020, a ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2116/2022). Poplatek však zaplatil pouze žalobce a) (viz záznam o složení na č. l. 223 spisu), žalobkyně b) poplatek za své odvolání dosud nezaplatila; z částky 36 466,67 Kč činí poplatek podle položky 22 bodu 1. písm. a) sazebníku 1 824 Kč. Žalovaný dosud nezaplatil soudní poplatek za své odvolání, činící podle téže položky 1 000 Kč. Jelikož odvolací soud odvolání projednal, aniž byly poplatky zaplaceny, uložil účastníkům jejich zaplacení v rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně uložil žalobcům doplatit na soudní poplatek za žalobu částku 547 Kč (výrok I), žalovanému uložil zaplatit solidárně oprávněným žalobcům 18 233,33 Kč s úroky z prodlení (výrok II), ohledně dalších 36 466,67 Kč s úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok III) a uložil žalovanému nahradit solidárně oprávněným žalobcům náklady řízení ve výši 20 247,47 Kč (výrok IV). Dospěl k závěru, že pokuta za prodlení žalovaného se splněním povinnosti zaslat žalobcům řádné vyúčtování nákladů a záloh na služby za rok 2018 je nepřiměřeně vysoká a je na místě ji snížit, neboť žalovaný vyúčtování nevyhotovil s úmyslem žalobce poškodit a jeho nesprávnost má charakter drobného technického nedopatření, kterým nebyla žalobcům způsobena žádná škoda. Žalobcům přitom na vyúčtování původně vadilo něco jiného; pochybení spočívající ve vyúčtování nákladů vážících se k jinému období odhalil až soud prvního stupně v řízení o zaplacení nedoplatku na cenách služeb, vedeném u něj pod sp. zn. 12 C 224/2020. Žalobcům přitom nic nebránilo uplatnit pokutu u soudu mnohem dříve, nikoli až na samém konci tříleté promlčecí lhůty, kdy již pokuta dosáhla značné částky; nelze připustit, aby jejím vymožením získali žalobci prospěch na úkor vlastníků jednotek, kteří s pochybením nemají nic společného, a žalovaného finančně zlikvidovali. Za přiměřené považoval soud prvního stupně snížení pokuty na jednu třetinu, odpovídající jednomu roku z tříleté promlčecí lhůty, což byla doba dostatečná na to, aby ji u soudu uplatnili. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalobci měli ve věci úspěch z jedné třetiny a mají tedy právo na náhradu jedné třetiny nákladů řízení, přičemž § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „vyhláška“), použít nelze.2. Žalobci se proti výrokům III a IV odvolali s tím, že nesprávnost vyúčtování zjištěnou soudem prvního stupně v řízení sp. zn. 12 C 224/2020 neuplatnili hned po obdržení vyúčtování proto, že neměli k dispozici faktury od dodavatele vody. Nesdílí názor soudu prvního stupně, že tato nesprávnost má povahu „drobného technického nedopatření“, neboť stejně vadná vyúčtování vystavoval žalovaný nejen jim, ale i jiným vlastníkům, a to i v dalších letech, přičemž vytýkanou vadu do roku 2023 nedokázal odstranit. S podáním žaloby na zaplacení pokuty vyčkávali do doby skončení řízení o zaplacení nedoplatku na nákladech za služby, v němž se správnost vyúčtování řešila také; kdyby žalobu podali dříve, vystavovali by se riziku jejího neúspěchu. Emocionálně náročné pro ně bylo i řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 12 C 52/2021, v němž se vůči žalovanému domáhali náhrady škody. Nárůst pokuty na 54 700 Kč nebyl způsoben jejich vinou, nýbrž dlouhotrvajícím prodlením žalovaného se zasláním řádného vyúčtování; při úvahách o moderaci pokuty nemůže být dlužník zvýhodňován jen proto, že je v prodlení s plněním své povinnosti po delší dobu. K odepření aplikace § 12 odst. 4 vyhlášky nebyl důvod.3. Žalovaný se odvolal proti výrokům II a IV s tím, že vyúčtování nevystavil on, nýbrž externí společnost. Provádět samostatné vyúčtování za pouhé dva měsíce roku 2017 by bylo nehospodárné a pro žalovaného i vlastníky jednotek by znamenalo zbytečné vícenáklady; žalovaný navíc nedisponoval doklady o spotřebě vody žalobci za ono období. Žalobci vyúčtování jako takové nikdy „reálně“ nerozporovali, a o tom, že může být nesprávné, se – ke svému překvapení – dozvěděli až v později probíhajícím řízení. Závěry soudu z onoho řízení pak zneužili, aby se mu pomstili a získali na jeho úkor majetkový prospěch, ačkoli jim v důsledku zjištěného pochybení nevznikla žádná škoda a služby dodané v roce 2018 ani neuhradili. Proti pozdějším vyúčtováním, trpícím stejným nedostatkem, přitom žádné námitky neměli. Vyúčtování za rok 2018 vystavil žalovaný v souladu s praxí, která byl v domě již zavedena, a v dobré víře v jeho správnost a jeho vystavením nechtěl nikoho poškodit; i sami žalobci uznávali, že provádění odečtů poslední den v kalendářním roce ve 23:59 hod. není reálné, a odečet proto provedli až 17. 1. 2019, přičemž vyúčtování bylo vystaveno právě na základě jimi sděleného odečtu. Pokutu je proto možné moderovat na nulu. Navrhli změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta i ohledně 18 233,33 Kč s úroky z prodlení.4. Žalobci ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedli, že nebylo jejich povinností domáhat se na žalovaném zaslání řádného vyúčtování – jeho zaslání je povinností žalovaného, k jejímuž splnění nemusí být vlastníky jednotek vyzýván. Žalovaný se přitom zjištěné nesprávnosti mohl snadno vyhnout tím, že by zúčtovací období dodávky vody stanovil v návaznosti na zúčtovací období dodavatele vody od 2. 11. jednoho roku do 1. 11. následujícího roku. Vyúčtování služeb za rok 2018 přitom reklamovali, byť zpočátku z důvodu nesmyslně vysokého náběru studené vody. Faktury dodavatele vody neměli k dispozici proto, že žalovaný jim je v rozporu se zákonem neposkytl k nahlédnutí, ačkoli ho o to opakovaně žádali. Tvrzení žalovaného, že proti vyúčtováním vystaveným za další období nevznesli žádné námitky, se nezakládá na pravdě, vyúčtování za roky 2022 a 2023 reklamovali, žalovaný na to však nereagoval.5. Odvolání žalovaného není důvodné a odvolání žalobců je důvodné pouze v části týkající se náhrady nákladů řízení.6. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobci jsou vlastníky jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v domě č.p. , Anonymizováno,  na pozemku par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v katastrálním území , adresa, , obci , adresa,  a části obce , adresa, , sestávající z nebytového prostoru a spoluvlastnického podílu na společných částech o velikosti 7064/45948 (dále jen „jednotka“). Dne 11. 3. 2019 vyhotovil žalovaný listinu nadepsanou „Vyúčtování 2018“, jíž jim vyúčtoval náklady na služby dodané do jednotky v onom roce a zálohy na ně zaplacené, jehož výsledkem byl nedoplatek 9 890 Kč. Vyúčtování bylo žalobcům doručeno ještě dne 11. 3. 2019. Žalobci dne 15. 4. 2019 zaslali žalovanému námitky proti němu, v nichž uváděli, že nesouhlasí s vyčíslením nedoplatku vody, neboť prasklý rozvod vody nebyl prokázán [viz e-mailovou komunikaci na č. l. 25 spisu zn. 12 C 224/2020 (dále jen „připojený spis“)]. Dne 13. 9. 2019 proběhlo v jednotce místní šetření za účasti znalce, při němž bylo zjištěno, že vodoměr v jednotce není osazen plombou a že ve sklepě domu se nachází vlhkost a fekálie (viz přípis zástupkyně žalobců na č. l. 39 připojeného spisu). Žalovaný však v přípise svého zástupce ze dne 23. 3. 2020 na správnosti vyúčtování setrval (viz přípis na č. l. 26 připojeného spisu) a dne 23. 7. 2020 podal proti žalovaným žalobu o zaplacení 9 675 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení o této žalobě, konkrétně při jednání dne 1. 6. 2021, soud prvního stupně účastníkům sdělil, že vyúčtování trpí vadou spočívající v jeho rozporu s fakturami dodavatele vody (viz dále), a rozsudkem ze dne 30. 9. 2021, č. j. 12 C 224/2020-148, žalobu z tohoto důvodu zamítl; rozsudek nabyl právní moci dne 4. 10. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 4. 2022 žalobci žalovaného na uvedený rozpor upozornili a vyzvali ho k zaplacení pokuty z prodlení se zasláním řádného vyúčtování služeb za rok 2018 za období od 1. 5. 2019 do 9. 4. 2022 ve výši 53 750 Kč. Když žalovaný pokutu neuhradil, podali dne 29. 4. 2022 žalobu.7. V řízení také nebylo sporu o tom, že ve vyúčtování je uvedeno, že se vztahuje ke zúčtovacímu období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2018, že celkové náklady na dodávku studené vody do domu v tomto období činily 33 529 Kč a že celková spotřeba studené vody v tomto období činila 386,6 m3, z nichž na jednotku připadá 134 m3. Podle faktur dodavatele ze dne 21. 5. 2018, č. 982025246, ze dne 19. 11. 2018, č. 982060937, a ze dne 20. 5. 2019, č. 992025770 (č. l. 52-54 připojeného spisu), se však částka 33 529 Kč netýká období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, nýbrž období od 2. 11. 2017 do 1. 11. 2018; součet částek, které dodavatel žalovanému na vodném a stočném vyúčtoval za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, činí nikoli tuto částku, nýbrž 4 896 Kč + 3 787,20 Kč + 511 Kč + 489,92 Kč + 6 664 Kč + 5 154,80 Kč + 745,90 Kč + 715,13 Kč + 1 734 Kč + 1 341,30 Kč + 247,26 Kč + 237,06 Kč = 26 523,57 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), tedy 30 502,10 Kč s daní.8. Na základě tohoto – mezi účastníky celkem nesporného a v odvoláních ani nezpochybněného – skutkového stavu dospěl odvolací soud k závěru, že důvody pro moderaci pokuty jsou vskutku dány, a to v rozsahu stanoveném soudem prvního stupně.9. Pokuta podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2020 (dále jen „zákon“), má charakter pokuty stanovené pro porušení právní povinnosti právním předpisem (penále) podle § 2052 o. z. Vztahují se na ni tedy všechna ustanovení o smluvní pokutě podle § 2048 a násl. o. z., včetně § 2051 o. z. o možnosti její moderace (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2088/2022, a ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1206/2023). Soudní praxe je ustálena na tom, že přiměřenost smluvní pokuty se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na ni. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, jež zde byly v době porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, jež nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení předvídatelné. Aby soud mohl posoudit (ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve ujasnit, jakou funkci měla pokuta plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišná hlediska. Přitom lze primárně vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta má funkci preventivní, neboť vytváří na dlužníka dodatečný tlak, aby své povinnosti dostál. Může však plnit i funkci paušalizační, sankční nebo dílem paušalizační a dílem sankční, čemuž odpovídají i hlediska její moderace – plní-li především funkci paušalizační, je primárním kritériem moderace výše škody vzniklé věřiteli porušením smluvní povinnosti; plní-li především funkci sankční, je primárním kritériem závažnost tohoto porušení a zavinění věřitele na něm (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 76/2023, nebo rozsudky ze dne 14. 7. 2025, sp. zn. 23 Cdo 730/2024, ze dne 31. 7. 2025, sp. zn. 23 Cdo 2408/2024, ze dne 19. 8. 2025, sp. zn. 23 Cdo 2562/2024, a ze dne 16. 9. 2025, sp. zn. 23 Cdo 654/2025).10. Přiměřeností a okolnostem významným pro moderaci se soudní praxe již zabývala i ve vztahu k pokutě podle § 13 zákona. Ustálila se na tom, že tato pokuta má především funkci preventivní (nátlakovou) a s tím spojenou funkci sankční, neboť vytváří na poskytovatele služeb dostatečný nátlak, aby dostál své povinnosti řádně a včas vyúčtovat zálohy na služby stanovené příjemci služeb, jak mu to ukládá § 7 zákona, a je pro něj rovněž citelnou sankcí při jejím nesplnění; naopak funkce paušalizační – i když není vyloučena – nebude zpravidla tak významná (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2088/2022, ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1206/2023, a ze dne 12. 12. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3665/2023). Z toho pak vyplývají i kritéria významná pro její moderaci. Hlavním kritériem je celkový dopad porušení povinnosti poskytovatele do právní sféry příjemce, a to podle stavu v době rozhodování o moderaci. Významná je také míra zavinění poskytovatele na vadnosti vyúčtování a míra závažnosti jeho vad – vady, které na vypočtenou výši nedoplatku nemají vliv, podle nové úpravy ani neovlivňují jeho splatnost (§ 7 odst. 3 věta třetí zákona, ve znění od 1. 1. 2023). Výše škody vzniklé neprovedením včasného a řádného vyúčtování je z hlediska moderace významná také; pokutu lze sice podle výslovné směrnice § 2048 odst. 1 o. z. požadovat bez zřetele k tomu, zda věřiteli porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019, a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1105/2020), jestliže mu však žádná škoda nevznikne, nesmí být pokuta v hrubém nepoměru k takové skutečnosti. Výše pokuty sama o sobě důvodem pro moderaci není, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení poskytovatele se splněním jeho povinnosti. Významné je také to, zda poskytovatel tvrdil a prokázal relevantní důvod, pro který vyúčtování po tak dlouhou dobu neprovedl, a zda se po upozornění na vadnost vyúčtování pokusil situaci řešit zasláním nového vyúčtování, byť – z jiných důvodů – opět vadného. Vyloučit nelze ani extrémní nepoměr mezi majetkovými poměry příjemce a poskytovatele služeb. Nevýznamnou je naopak sama o sobě skutečnost, že příjemce služeb o zaslání řádného vyúčtování nežádal a nedomáhal se ho soudní cestou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019).11. Od skutečností rozhodných pro moderaci pokuty je třeba odlišovat skutečnosti rozhodné pro samotný vznik práva na pokutu, které jsou negativně vymezeny v § 13 odst. 1 zákona a spočívají v tom, že splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nelze po poskytovateli spravedlivě požadovat nebo že k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Další skupinou jsou okolnosti, které mohou mít význam z hlediska závěru, zda uplatňování pokuty je či není zjevným zneužitím práva podle § 8 o. z.. Za zneužití práva ani za důvod pro moderaci však nelze považovat jen to, v jakém stádiu plynutí promlčecí lhůty podal příjemce u soudu žalobu na zaplacení pokuty, a ani to, že příjemce uplatněním nároku na pokutu sleduje rozmnožení svého majetku; sledování především vlastního prospěchu je typické pro naprostou většinu majetkových sporů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1722/2025).12. Považoval-li v souzené věci soud prvního stupně z hlediska moderace za významné, že žaloba byla podána až těsně před uplynutím tříleté promlčecí lhůty, nelze se s ním ztotožnit. Má-li nositel určitého práva možnost uplatnit je u soudu v určité lhůtě, je na něm, ve kterém stádiu lhůty tak učiní, zda na jejím počátku, později v jejím průběhu či na jejím konci. S jeho rozhodnutím podat žalobu až na samém jejím konci nemohou být spojovány žádné pro něj nepříznivé následky, neboť takový přístup by znamenal faktické zkracování lhůty a vytvářel vedle promlčecích lhůt paralelní kategorii lhůt, po jejichž uplynutí právo sice promlčeno není, podání žaloby má však již charakter zjevného zneužití práva; to nelze připustit. Ustanovení obdobné § 1805 odst. 2 o. z. úprava smluvní pokuty neobsahuje a doba podání žaloby tedy důvodem pro moderaci pokuty není, pročež je nadbytečné zabývat se tím, zda žalobci měli již v dubnu 2019 reálnou možnost pochybení odhalit. Důvodem pro moderaci není ani okolnost, že zaplacení pokuty majetkově postihne nejen žalovaného, ale zprostředkovaně i ostatní vlastníky jednotek, neboť to je jen zákonný důsledek povahy žalovaného jakožto korporace s povinným členstvím všech vlastníků jednotek. Okolnost, že žalobci podáním žaloby sledují rozmnožení svého majetku, důvodem pro moderaci také není. To, že by žalobci podáním žaloby sledovali nikoli výkon svého práva, ale pouze ekonomickou likvidaci žalovaného, nebylo zjištěno. Výše pokuty – tedy částka 54 700 Kč – sama o sobě důvodem pro moderaci také není, neboť je důsledkem dlouhodobého prodlení žalovaného se zasláním řádného vyúčtování, trvajícího k dnešnímu dni šest a půl roku, přičemž žalovaný po celou tuto dobu neučinil prakticky nic, aby své pochybení napravil, zejména pak nezaslal žalobcům nové, řádné vyúčtování za totéž období. Žalobci se přitom proti vyúčtování od počátku bránili a již dne 15. 4. 2019 proti němu podle § 8 odst. 2 zákona podali námitky, byť z jiného než v tomto řízení uplatňovaného důvodu.13. Další okolnosti zmiňované soudem prvního stupně však důvod pro moderaci představují. Za zásadní považuje odvolací soud především to, že žalobcům v minulosti nesprávnost, kvůli které předmětné vyúčtování nelze považovat za řádné, nikdy nevadila. Kdyby na ni v minulosti neupozornily soudy, žalobci by si ji nejspíš nevšimli. Vždy se totiž zabývali jen nesprávností údaje o spotřebě vody (který ovšem vycházel z jimi provedeného odečtu). Proto lze říci, že dopad porušení povinnosti do sféry žalobců je zanedbatelný.14. Dále považuje odvolací soud za významné, že pro žalobce má celá záležitost nyní již charakter v podstatě uzavřené minulosti. Od konce roku 2018, k němuž se vadné vyúčtování vztahovalo, uplynulo nyní již téměř sedm let. Je sice pravdou, že žalobci stále nevědí, zda jim za onen rok vznikl přeplatek nebo nedoplatek, nicméně na základě předmětného vyúčtování se již žalovaný úhrady nedoplatku nikdy nedomůže – jeho žaloba byla rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 30. 9. 2021, č. j. 12 C 224/2020-148, pravomocně zamítnuta. Zaslání nového vyúčtování za totéž období se žalobci po tak dlouhé době pravděpodobně nedomohou, a kdyby jim ho zaslal žalovaný z vlastní iniciativy, pravděpodobně by se již nedomohl úhrady případného nedoplatku. Žalobcům přitom vadou vyúčtování nevznikla žádná škoda, za služby za rok 2018 naopak nic nezaplatili a nejspíš již nikdy nezaplatí.15. Nyní tedy pokuta již nemůže platit preventivní (nátlakovou) funkci, která je pro ni významná především, a zůstala jí již jen funkce čistě sankční. Žalovanému lze přitom přisvědčit, že při vystavení vyúčtování nejednal s cílem žalobce poškodit, pouze pokračoval v tehdy již po určitou dobu praktikovaném způsobu vyúčtování, ve kterém se vyúčtovávané období nekrylo s obdobím, za které jemu vyúčtovával dodávku vody dodavatel. Rozdíl mezi částkou 33 529 Kč, která byla vyúčtována, a částkou 30 502,10 Kč, která vyúčtována být měla, činí pouhých 3 026,90 Kč, z nichž by na žalobce – i kdyby se jim odběr 134 m3 prokázal – připadalo pouhých 1 050 Kč, které by navíc beztak zaplatit museli, a to ve vyúčtování za další rok, do něhož by se – byť opět nesprávně – zahrnulo i období od 2. 11. 2018 do 31. 12. 2018. I odvolací soud proto považuje uvedené pochybení za relativně méně závažné. Tomu ostatně odpovídá i postoj žalobců, kteří – jak řečeno – po celou dobu zdůrazňovali nesprávnost údaje o spotřebě vody.16. Ze všech těchto důvodů považuje odvolací soud moderaci pokuty na jednu třetinu za zákonu i judikatuře odpovídající, a proto napadený rozsudek v meritorních výrocích potvrdil.17. Jinak je tomu s výrokem o nákladech prvního řízení před soudem prvního stupně, prvního odvolacího řízení a druhého řízení před soudem prvního stupně. Lze jistě ocenit snahu tohoto soudu rozhodovat podle „zásad zdravého rozumu“, pokud však měli žalobci v tomto řízení úspěch jen z jedné třetiny, pak závěr o tom, že mají vůči žalovanému ve stejném poměru i nárok na náhradu nákladů řízení, zdravému rozumu neodpovídá – v takovém případě měl úspěch naopak žalovaný, a to ze dvou třetin, a měl by tedy mít naopak on právo na náhradu nákladů vůči žalobcům. Soudní praxe je však vychází z toho, že ve sporech o moderaci smluvní pokuty nebo penále závisí rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2023, sp. zn. I. ÚS 2543/23). Základ nároku – tedy vadnost zaslaného vyúčtování a vznik práva na pokutu – prokázán byl a moderace pokuty závisela jednak na návrhu žalovaného, jednak na úvaze soudu. Žalobci mají proto vůči žalovanému podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení s tím, že za tarifní hodnotu pro výpočet mimosmluvní odměny advokáta se považuje částka žalobcům přisouzená, tedy částka 18 233,33 Kč (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 121/2017). Extrémní nadsazení požadované částky žalobcům vytýkat nelze, neboť pokutu uplatnili v sazbě, která vyplývá přímo ze zákona. Argumenty soudu prvního stupně proti použití § 12 odst. 4 vyhlášky pak považuje odvolací soud za nepřiléhavé; odpovídá-li advokát zastupující dva účastníky za osud právní záležitosti nikoli jednoho člověka, nýbrž dvou, a odpovídá-li dvěma lidem také za škodu, kterou by mohl při poskytování právních služeb způsobit, je přiléhavé, aby mu byla odpovídajícím způsobem zvýšena i odměna. Jelikož žalobci měli v řízení postavení samostatných společníků, podle § 140 odst. 1 věty druhé o. s. ř. platí své náklady rovným dílem a rovným dílem mají také vůči žalovanému právo na jejich náhradu (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2005, sp. zn. 19 Co 440/2004, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2599/98, ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 20 Cdo 670/2006, ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3003/2014, ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017, a ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2145/2018; v odborné literatuře Svoboda, K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., Tlášková, Š., Pirk, T.: Náklady řízení. 2. vydání. C. H. Beck Praha 2024, str. 114-115).18. Náklady žalobců v prvním řízení před soudem prvního stupně, v prvním odvolacím řízení a ve druhém řízení před soudem prvního stupně spočívají v soudním poplatku za žalobu zaplaceném ve správné výši 2 735 Kč, v odměně advokátky za zastoupení při jedenácti úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění ze dne 9. 4. 2022, sepis žaloby, sepis vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 13. 1. 2022, účast na jednání před odvolacím soudem dne 7. 3. 2023, účast na jednání před odvolacím soudem dne 28. 3. 2023, další porada s klientem dne 20. 5. 2023, jednání s protistranou dne 26. 7. 2023, účast na dvou setkáních se zapsaným mediátorem ve dnech 16. 1. 2024 a 20. 2. 2024 a účast na jednání před soudem prvního stupně dne 12. 6. 2024) podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 11 x 1 860 Kč x 2 x 0,8 = 32 736 Kč, v odměně advokátky za zastoupení při dalších třech úkonech právní služby (účast na jednání před soudem prvního stupně dne 29. 1. 2025, sepis průběžného vyjádření ze dne 8. 4. 2025 a účast na jednání před soudem prvního stupně dne 25. 6. 2025) podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 3 x 1 860 Kč x (1 + 0,8) = 10 044 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokátky za čtrnáct úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 11 x 300 Kč + 3 x 450 Kč = 4 650 Kč, ve výdajích na cesty advokátky osobním automobilem ke dvěma jednáním před odvolacím soudem na trase , adresa,  – , adresa,  a zpět ve výši 2 x 1 294 Kč = 2 588 Kč, ve výdajích na cesty advokátky osobním automobilem ke dvěma setkáním se zapsaným mediátorem na trase , adresa,  – , adresa,  a zpět ve výši 2 x 649,70 Kč = 1 299,40 Kč, ve výdajích na cesty advokátky osobním automobilem ke dvěma jednáním před soudem prvního stupně na trase , adresa,  a zpět ve výši 2 x 349,90 Kč = 699,80 Kč, v náhradě za čas promeškaný advokátkou cestou ke dvěma jednáním před odvolacím soudem a zpět ve výši 2 x 6 x 100 Kč = 1 200 Kč a cestou ke dvěma setkáním se zapsaným mediátorem a zpět ve výši 2 x 4 x 100 Kč = 800 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky, ve znění do 31. 12. 2024] a v náhradě za čas promeškaný advokátkou cestou ke dvěma jednáním před soudem prvního stupně a zpět ve výši 2 x 2 x 150 Kč = 600 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky, ve znění od 1. 1. 2025]. Náklady žalobců ve výše uvedených fázích řízení celkem činí 57 352,20 Kč, z nichž na každého připadá 28 676,10 Kč. Náhradu nákladů právního zastoupení při sepisu podání ze dne 26. 3. 2023 odvolací soud žalobcům nepřiznal, neboť žádné podání z tohoto dne se ve spise nenachází. Náhradu nákladů právního zastoupení při sepisu podání ze dnů 30. 5. 2023 a 25. 10. 2023 odvolací soud žalobcům také nepřiznal, neboť těmito podáními byl soudu prvního stupně pouze sdělován průběh mimosoudních jednání účastníků19. Ve druhém odvolacím řízení je však podle názoru odvolacího soudu spravedlivé rozhodnout o nákladech podle zásady úspěchu ve věci. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. totiž nemůže být bezbřehé a nemůže krýt jakýkoli špatný odhad žalobce. Odvolací soud považuje za významné, že nyní již nebyl spor o základ nároku, tedy o správnost vyúčtování a právu na smluvní pokutu, ale jen o její moderaci. Jistá nepředvídatelnost rozhodnutí soudu, závisejícího na jeho úvaze, přitom zatěžovala obě strany – žalobce i žalovaného (nepředvídatelnost byla přitom v nynějším odvolacím řízení podstatně nižší než v předchozím řízení, neboť argumenty byly známy). Nedává smysl, proč by za takové situace měl z § 142 odst. 3 o. s. ř. těžit jen žalobce, navíc když byl převážně neúspěšný. Uvádí-li totiž Ústavní soud (v nálezu ze dne 5. 9. 2023, sp. zn. IV. ÚS 3194/22), že „žalobce, který byl co do základu svého nároku úspěšný, tak nelze sankcionovat nepřiznáním náhrady nákladu odvolacího řízení za to, že se odvolací soud neztotožnil s jeho názorem o konkrétní výši zadostiučinění,“ lze to samé říci o žalovaném (za slovo „žalobce“ lze dosadit „žalovaný“).20. Převážně úspěšný žalovaný tedy „bojoval“ o zamítnutí 18 233,33 Kč a proti přiznání 36 466,67 Kč. V první části měl neúspěch a ve druhé části měl úspěch; měl tedy úspěch ze dvou třetin a má proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu jedné třetiny všech nákladů druhého odvolacího řízení. Náklady žalovaného spočívají v soudním poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč (viz dále), v odměně advokáta za zastoupení při dvou úkonech právní služby (sepis odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem dne 2. 12. 2025) podle § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky ve výši 2 x 3 300 Kč = 6 600 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 2 x 450 Kč = 900 Kč, ve výdajích na cestu advokáta osobním automobilem k jednání před odvolacím soudem na trase , adresa,  – , adresa,  a zpět ve výši 1 501,80 Kč, v náhradě za čas promeškaný advokátem cestou k tomuto jednání a zpět ve výši 900 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025] a v náhradě za 21 % daň, již je , Anonymizováno,  , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., s.r.o., jejímž je advokát společníkem, povinna z odměny a náhrad odvést [§ 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř.], ve výši 2 079,40 Kč a celkem činí 12 981,20 Kč, z čehož jedna třetina činí 4 327,10 Kč a na každého žalobce připadá 2 163,50 Kč.Výroky o soudních poplatcích za odvolání se opírají o § 4 odst. 1 písm. j) a § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobci měli v souzené věci postavení samostatných společníků, a podali-li odvolání oba, je každý z nich povinen zaplatit poplatek za své odvolání v plné výši; § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. se neuplatní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1625/2020, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1/2021, nebo jeho usnesení ze dne 6. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 161/2020, a ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2116/2022). Poplatek však zaplatil pouze žalobce a) (viz záznam o složení na č. l. 223 spisu), žalobkyně b) poplatek za své odvolání dosud nezaplatila; z částky 36 466,67 Kč činí poplatek podle položky 22 bodu 1. písm. a) sazebníku 1 824 Kč. Žalovaný dosud nezaplatil soudní poplatek za své odvolání, činící podle téže položky 1 000 Kč. Jelikož odvolací soud odvolání projednal, aniž byly poplatky zaplaceny, uložil účastníkům jejich zaplacení v rozsudku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":{"tableId":2,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2025:14.Co.271.2025.1","publishedAt":"2026-11-09","decisionAt":"2025-12-04","caseNumber":{"senate":14,"registry":"Co","index":271,"year":2025,"pageNumber":254},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Zdeněk","lastName":"Pulkrábek","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"zaplacení částky 54 700 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":18,"registry":"C","index":168,"year":2022,"pageNumber":197},"affectedDate":"2025-06-25","courtCode":"OSKV","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"13","lexNumber":67,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEBYTOVY_PROSTOR","LHUTY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","ADVOKATNI_TARIF","PENEZITE_PLNENI","NAHRADA_NAKLADU","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}