{"uuid":"7b17125c-e23e-40b5-9796-52125364abe0","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 19 367,68 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky 9 367,68 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 615,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 223,56 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do 22. 4. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení částky 9 367,68 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 615,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 223,56 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do 22. 4. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou ze dne 30. 3. 2021 (podána u soudu téhož dne) domáhal po žalované zaplacení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- jistiny ve výši 10 001 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- poplatku ve výši 9 366,68 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- kapitalizovaných úroků ve výši 2 223,56 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 615,16 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"to vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 2. 2018, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce korporací ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se v řízení nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Dne 24. 1. 2023 soud vyhlásil rozsudek. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovanou došlo dne 23. 2. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy (důkaz: listina smlouvy ze dne 23. 2. 2018, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do Zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřil – podle Zákaznické karty s datem 23. 2. 2018 – výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky rodičovský příspěvek, a„ poštovní poukázky 1, 2 / 18, 12/17“ (patrně myšleno doklad o výplatě rodičovského příspěvku, viz text dále).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná byla povinna splácet dluh částkou 377 Kč týdně, s úrokem 29 % ročně, v celkem 60 splátkách, poslední splátka měla nastat dne 19. 4. 2019, zaplatila však toliko částku 2 000 Kč (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno a důkaz Přehledem plateb na č. l. 21).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 63 ze Seznamu postoupených pohledávek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 223,56 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 20. 4. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20. 1. 2020.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 615,16 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 8. 3. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 20. 1. 2020.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Právní hodnocení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 2395 občanského zákoníku. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Právní předchůdce žalobce byl osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná vystupovala coby spotřebitel - § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele - žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobce porušil svoji povinnost poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval:„ …odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka …“. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 konstatoval:„ …věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud dospěl k závěru, že věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalované, tudíž smlouva je neplatná absolutně podle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Ostatně koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele). Absolutní neplatnost aproboval z ústavněprávních hledisek Ústavní soud u např. v usnesení sp. zn. II. ÚS 1176/21. Lze poukázat i na rozsudek Soudního dvora EU (o výkladu ustanovení směrnice 2008/48/ES) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Až na jednu výjimku se věřitel spokojil jen s tvrzeními žalované v Zákaznické kartě, které nijak neověřoval (např. neověřil„ odhadované měsíční výdaje“ jen ve výši 5 000 Kč), nevedl žalovanou k dotvrzení, kolik činí nájemné (v Zákaznické kartě je uvedeno, že druh bydlení je„ nájemník“) a ani neověřoval (netvrzenou) výši nájemného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Věřitel nereflektoval, že žalovaná měla vyživovací povinnost (viz„ počet vyživovaných osob – 1“ v Zákaznické kartě) a nevedl ji k tomu, aby sdělila, jaké výdaje na výživu této osoby má. V sekci„ Ověřené dokumenty“ je přitom uvedeno„ rodičovský příspěvek“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V sekci Zákaznické karty označené jako„ finanční údaje“ je uvedeno, že čistý příjem žadatele činí 7 600 Kč a počet zdrojů příjmu žadatele činí„ 1“. Z toho plyne, že žalovaná měla jediný příjem měsíčně 7 600 Kč ve smyslu rodičovského příspěvku. Přitom měsíčně měla splácet 1 508 Kč (4 x týdenní splátka po 377 Kč), tudíž žalované zbývalo na její živobytí a živobytí jejího dítěte (včetně na úhradu nákladů na bydlení) jen částka 6 092 Kč měsíčně. Z částky 6 092 Kč měsíčně v dispozici žalované nebylo možné předpokládat, že takto nízká částka pro dvě osoby bude pro ni dostačující, a tedy že bude schopna splácet měsíčně 1 508 Kč věřiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Tudíž žalobce má právo – ve smyslu § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru - jen na vrácení částky, kterou poskytl věřitel žalované. Věřitel poskytl žalované 12 000 Kč a žalovaná mu vrátila 2 000 Kč, a proto má žalobce právo na zaplacení částky 10 000 Kč Smluvní instituty jsou absolutně neplatné, proto je třeba zamítnout požadavek na zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku ve výši 29 % ročně. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Co se týká splatnosti, žalobce neprokázal, kdy konkrétně doručil žalované výzvu k plnění a Oznámení o postoupení pohledávek (srov. výzva soudu z 25. 4 2022 i s poučením o následcích nesplnění výzvy, na č. l. 25). Žalobce poukázal na § 573 o. z. Avšak ze skutečnosti, že žalobce odeslal žalované tyto listiny, ještě neplyne jejich doručení žalované. Vyvratitelná domněnka zakotvená v § 573 o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla, což dovodila i soudní praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. I. ÚS 1390/19). Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána - viz zákonná dikce„ došlá zásilka“ (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 2403/19). Ze soudní praxe obdobně i např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 89/2017 ze dne 13. 12. 2018 a z tzv. komentářové literatury srov. obdobně např. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná. Nad rámec lze uvést, že fikci doručení ujednání smluvních stran založit nemůže (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1287/2018). Proto prodlení žalované se splněním dluhu mohlo nastat teprve až v návaznosti na doručení žaloby. Ta byla žalované doručena 21. 4. 2022, tedy 22. 4. 2022 tak nastala splatnost, a od 23. 4. 2022 je žalovaná v prodlení. Žalobci tudíž náleží úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 od 23. 4. 2022, tj. ve výši 8,5 % ročně, jelikož soud nemůže přiznat žalobci vyšší úrok než v žalobě požadoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Ve zbytku je třeba zamítnout žalobní požadavek na úroky nedůvodný, tj. včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 615,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 223,56 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do 22. 4. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaná sice byla ve sporu úspěšnější, a žalobce by tak byl povinen nahradit jí náklady řízení, avšak dle obsahu spisu žalované žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou ze dne 30. 3. 2021 (podána u soudu téhož dne) domáhal po žalované zaplacení:\n- jistiny ve výši 10 001 Kč,\n- poplatku ve výši 9 366,68 Kč\n- kapitalizovaných úroků ve výši 2 223,56 Kč,\n- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 615,16 Kč,\n- úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,\n- úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,\nto vše z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 2. 2018, [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce korporací [právnická osoba] a žalovanou.\n2. Žalovaná se v řízení nevyjádřila.\n3. Dne 24. 1. 2023 soud vyhlásil rozsudek. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.\n4. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 23. 2. 2018 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy (důkaz: listina smlouvy ze dne 23. 2. 2018, [číslo]).\n5. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet dle zákaznické karty. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do Zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřil – podle Zákaznické karty s datem 23. 2. 2018 – výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky rodičovský příspěvek, a„ poštovní poukázky 1, 2 / 18, 12/17“ (patrně myšleno doklad o výplatě rodičovského příspěvku, viz text dále).\n6. Žalovaná byla povinna splácet dluh částkou 377 Kč týdně, s úrokem 29 % ročně, v celkem 60 splátkách, poslední splátka měla nastat dne 19. 4. 2019, zaplatila však toliko částku 2 000 Kč (tvrzení žalobce, které nebylo zpochybněno a důkaz Přehledem plateb na č. l. 21).\n7. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020 (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 63 ze Seznamu postoupených pohledávek).\n8. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 223,56 Kč soud uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 20. 4. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20. 1. 2020.\n9. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 615,16 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 001 Kč od 8. 3. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 20. 1. 2020.\n10. Právní hodnocení:\n11. Soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 2395 občanského zákoníku. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Právní předchůdce žalobce byl osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona).\n12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.“. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“.\n13. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.\n14. Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany věřitele z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).\n15. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná vystupovala coby spotřebitel - § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.\n16. Soud dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele - žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobce porušil svoji povinnost poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval:„ …odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka …“. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 20 Cdo 3180/2018 konstatoval:„ …věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků“.\n18. Soud dospěl k závěru, že věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalované, tudíž smlouva je neplatná absolutně podle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Ostatně koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele). Absolutní neplatnost aproboval z ústavněprávních hledisek Ústavní soud u např. v usnesení sp. zn. II. ÚS 1176/21. Lze poukázat i na rozsudek Soudního dvora EU (o výkladu ustanovení směrnice 2008/48/ES) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance.\n19. Až na jednu výjimku se věřitel spokojil jen s tvrzeními žalované v Zákaznické kartě, které nijak neověřoval (např. neověřil„ odhadované měsíční výdaje“ jen ve výši 5 000 Kč), nevedl žalovanou k dotvrzení, kolik činí nájemné (v Zákaznické kartě je uvedeno, že druh bydlení je„ nájemník“) a ani neověřoval (netvrzenou) výši nájemného.\n20. Věřitel nereflektoval, že žalovaná měla vyživovací povinnost (viz„ počet vyživovaných osob – 1“ v Zákaznické kartě) a nevedl ji k tomu, aby sdělila, jaké výdaje na výživu této osoby má. V sekci„ Ověřené dokumenty“ je přitom uvedeno„ rodičovský příspěvek“.\n21. V sekci Zákaznické karty označené jako„ finanční údaje“ je uvedeno, že čistý příjem žadatele činí 7 600 Kč a počet zdrojů příjmu žadatele činí„ 1“. Z toho plyne, že žalovaná měla jediný příjem měsíčně 7 600 Kč ve smyslu rodičovského příspěvku. Přitom měsíčně měla splácet 1 508 Kč (4 x týdenní splátka po 377 Kč), tudíž žalované zbývalo na její živobytí a živobytí jejího dítěte (včetně na úhradu nákladů na bydlení) jen částka 6 092 Kč měsíčně. Z částky 6 092 Kč měsíčně v dispozici žalované nebylo možné předpokládat, že takto nízká částka pro dvě osoby bude pro ni dostačující, a tedy že bude schopna splácet měsíčně 1 508 Kč věřiteli.\n22. Tudíž žalobce má právo – ve smyslu § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru - jen na vrácení částky, kterou poskytl věřitel žalované. Věřitel poskytl žalované 12 000 Kč a žalovaná mu vrátila 2 000 Kč, a proto má žalobce právo na zaplacení částky 10 000 Kč Smluvní instituty jsou absolutně neplatné, proto je třeba zamítnout požadavek na zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku ve výši 29 % ročně. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy.\n23. Co se týká splatnosti, žalobce neprokázal, kdy konkrétně doručil žalované výzvu k plnění a Oznámení o postoupení pohledávek (srov. výzva soudu z 25. 4 2022 i s poučením o následcích nesplnění výzvy, na č. l. 25). Žalobce poukázal na § 573 o. z. Avšak ze skutečnosti, že žalobce odeslal žalované tyto listiny, ještě neplyne jejich doručení žalované. Vyvratitelná domněnka zakotvená v § 573 o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla, což dovodila i soudní praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. I. ÚS 1390/19). Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána - viz zákonná dikce„ došlá zásilka“ (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 2403/19). Ze soudní praxe obdobně i např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 89/2017 ze dne 13. 12. 2018 a z tzv. komentářové literatury srov. obdobně např. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná. Nad rámec lze uvést, že fikci doručení ujednání smluvních stran založit nemůže (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1287/2018). Proto prodlení žalované se splněním dluhu mohlo nastat teprve až v návaznosti na doručení žaloby. Ta byla žalované doručena 21. 4. 2022, tedy 22. 4. 2022 tak nastala splatnost, a od 23. 4. 2022 je žalovaná v prodlení. Žalobci tudíž náleží úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 od 23. 4. 2022, tj. ve výši 8,5 % ročně, jelikož soud nemůže přiznat žalobci vyšší úrok než v žalobě požadoval.\n24. Ve zbytku je třeba zamítnout žalobní požadavek na úroky nedůvodný, tj. včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 615,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 223,56 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 001 Kč od 21. 1. 2020 do 22. 4. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení.\n25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaná sice byla ve sporu úspěšnější, a žalobce by tak byl povinen nahradit jí náklady řízení, avšak dle obsahu spisu žalované žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2023:47.C.73.2022.1","publishedAt":"2023-04-19","decisionAt":"2023-01-24","caseNumber":{"senate":47,"registry":"C","index":73,"year":2022,"pageNumber":49},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Radek","lastName":"Malenovský","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 19 367,68 Kč s příslušenstvím - zápůjčka","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["KORPORACE","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}