{"uuid":"7c1caac3-3b1c-4181-b935-c7bca9d33ad0","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro 21 519,95 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 963,95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 556 Kč, úroku ve výši 1 865,10 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 761,09 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do 31. 8. 2021, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 249,02 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 963,95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>\n<b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 556 Kč, úroku ve výši 1 865,10 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 761,09 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do 31. 8. 2021, zamítá.</b>\n<b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 249,02 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2021 a doplněnou dne 4. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 21 519,95 Kč s úrokem ve výši 1 865,10 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 761,09 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 11. 9. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které mu poskytla úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, dodatkem ke smlouvě ze dne 28. 2. 2020 byl úvěrový rámec navýšen na 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané peněžní prostředky formou měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni 5. 3. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni částku 18 963,95 Kč na jistině úvěru, částku 2 556 Kč na poplatcích a dále smluvní úrok a úrok z prodlení. Dosud žalovaný neuhradil na žalobou uplatněnou pohledávku ničeho. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a uvedla, že má přístup k bankovnímu účtu žalovaného, a proto znala jeho příjem v rozhodném období, jeho výdaje stanovila podle svého interního ekonomického modelu na částku 6 193 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žalovaný měl další závazky – splátkovou kreditní kartu s limitem nastaveným na 26 000 Kč a s orientační splátkou 1 300 Kč měsíčně a úvěr s měsíční splátkou 2 757 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 24. 2. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 9. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet vyčerpané finanční prostředky měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. 500 Kč, vždy k 17. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle Ceníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období květen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 464 Kč, dne 15. 5. 2018 vybral hotovost 1 500 Kč, 2 500 Kč a 12 000 Kč, dne 16. 5. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč, dne 18. 5. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč a 1 000 Kč a dne 20. 5. 2018 vybral hotovost 400 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 95,64 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 20 680 Kč, dne 13. 6. 2018 vybral hotovost 12 000 Kč a 6 800 Kč, dne 17. 6. 2018 vybral hotovost 1 800 Kč a dne 21. 6. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 0 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červenec 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 378 Kč, dne 13. 7. 2018 vybral hotovost 19 000 Kč a dne 19. 7. 2018 vybral hotovost 200 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 68 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období srpen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 997 Kč, dne 14. 8. 2018 vybral hotovost 12 500 Kč, dne 16. 8. 2018 vybral hotovost 1 600 Kč, dne 18. 8. 2021 vybral hotovost 1 200 Kč, dne 19. 8. 2018 vybral hotovost 500 Kč, dne 21. 8. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč a dne 25. 8. 2018 vybral hotovost 200 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 75,90 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že dne 28. 2. 2020 se žalobkyně a žalovaný dohodli na navýšení úvěrového limitu na částku 20 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z dopisu ze dne 6. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o úvěru ke dni 5. 3. 2021 a požaduje zaplacení celé dlužné částky najednou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z dopisu ze dne 26. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne odeslání výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 26. 8. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou úvěrového limitu 10 000 Kč, později ho navýšila na 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal k jeho splácení, tuto svou povinnost však porušil, dostal se do prodlení se splácením splátek úvěru a žalobkyně využila svého práva a požádala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však ani na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému tzv. předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně nedoložila soudu žádné listinné důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru co do pasivní majetkové stránky žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení byla smlouvou o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně (nikoli z ekonomických modelů), tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaké jsou jeho aktuální pravidelné měsíční příjmy a výdaje, a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinnosti stanovených směrnici mají být účinné a odrazující. Soud vykládá § 87 ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční výdaje žalovaného, je naopak zřejmé, že žalovaný měl vícero věřitelů a zůstatek finančních prostředků uložených na jeho účtu byl ke konci května až srpna 2018 velmi nízký, jednalo se o korunové položky. Výpisy z účtu žalovaného poskytují obraz o výši jeho měsíčních nákladů, který je možno dovodit z výše částek vybíraných v hotovosti, tento obraz je zcela odlišný od ekonomickému modelu, ze kterého vycházela žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného (6 193 Kč měsíčně). Dále žalobkyně netvrdila, ani nepředložila soudu důkazy ohledně majetkové situace žalovaného v době uzavření dodatku k úvěrové smlouvě (28. 2. 2020), kterým byl úvěrový limit navýšen až na 20 000 Kč. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal na základě smlouvy o revolvingovém úvěru částku 18 963,95 Kč, tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 o. z. na úkor žalobkyně, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni. Žalobkyni byl dále přiznán nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 1. 9. 2021 do zaplacení, výše úroku z prodlení byla stanovena 8,25 % ročně – zde je soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 1. 9. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 26. 8. 2021, který mu byl doručen dne 30. 8. 2021 (§ 573 o. z.), a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění 5 dní ode dne odeslání. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 249,02 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 313 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 861 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 300 Kč, režijní paušál za 3 úkony právní služby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 252 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2021 a doplněnou dne 4. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 21 519,95 Kč s úrokem ve výši 1 865,10 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 761,09 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 963,95 Kč za dobu od 24. 8. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 11. 9. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které mu poskytla úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, dodatkem ke smlouvě ze dne 28. 2. 2020 byl úvěrový rámec navýšen na 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané peněžní prostředky formou měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového rámce vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni 5. 3. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni částku 18 963,95 Kč na jistině úvěru, částku 2 556 Kč na poplatcích a dále smluvní úrok a úrok z prodlení. Dosud žalovaný neuhradil na žalobou uplatněnou pohledávku ničeho. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a uvedla, že má přístup k bankovnímu účtu žalovaného, a proto znala jeho příjem v rozhodném období, jeho výdaje stanovila podle svého interního ekonomického modelu na částku 6 193 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žalovaný měl další závazky – splátkovou kreditní kartu s limitem nastaveným na 26 000 Kč a s orientační splátkou 1 300 Kč měsíčně a úvěr s měsíční splátkou 2 757 Kč.\n2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.\n3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 24. 2. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.\n4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.\n5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 9. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet vyčerpané finanční prostředky měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. 500 Kč, vždy k 17. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit poplatky dle Ceníku.\n6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období květen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 464 Kč, dne 15. 5. 2018 vybral hotovost 1 500 Kč, 2 500 Kč a 12 000 Kč, dne 16. 5. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč, dne 18. 5. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč a 1 000 Kč a dne 20. 5. 2018 vybral hotovost 400 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 95,64 Kč.\n7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 20 680 Kč, dne 13. 6. 2018 vybral hotovost 12 000 Kč a 6 800 Kč, dne 17. 6. 2018 vybral hotovost 1 800 Kč a dne 21. 6. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 0 Kč.\n8. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období červenec 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 378 Kč, dne 13. 7. 2018 vybral hotovost 19 000 Kč a dne 19. 7. 2018 vybral hotovost 200 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 68 Kč.\n9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období srpen 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 19 997 Kč, dne 14. 8. 2018 vybral hotovost 12 500 Kč, dne 16. 8. 2018 vybral hotovost 1 600 Kč, dne 18. 8. 2021 vybral hotovost 1 200 Kč, dne 19. 8. 2018 vybral hotovost 500 Kč, dne 21. 8. 2018 vybral hotovost 1 000 Kč a dne 25. 8. 2018 vybral hotovost 200 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl 75,90 Kč.\n10. Z Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že dne 28. 2. 2020 se žalobkyně a žalovaný dohodli na navýšení úvěrového limitu na částku 20 000 Kč.\n11. Z dopisu ze dne 6. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy o úvěru ke dni 5. 3. 2021 a požaduje zaplacení celé dlužné částky najednou.\n12. Z dopisu ze dne 26. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení, lhůta k plnění byla stanovena 5 dnů ode dne odeslání výzvy.\n13. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že dne 26. 8. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.\n14. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou úvěrového limitu 10 000 Kč, později ho navýšila na 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal k jeho splácení, tuto svou povinnost však porušil, dostal se do prodlení se splácením splátek úvěru a žalobkyně využila svého práva a požádala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však ani na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému tzv. předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně nedoložila soudu žádné listinné důkazy na podporu tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru co do pasivní majetkové stránky žalovaného.\n15. Podle § 86 zákona č. 257/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.\n17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.\n19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.\n20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení byla smlouvou o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně (nikoli z ekonomických modelů), tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaké jsou jeho aktuální pravidelné měsíční příjmy a výdaje, a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinnosti stanovených směrnici mají být účinné a odrazující. Soud vykládá § 87 ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční výdaje žalovaného, je naopak zřejmé, že žalovaný měl vícero věřitelů a zůstatek finančních prostředků uložených na jeho účtu byl ke konci května až srpna 2018 velmi nízký, jednalo se o korunové položky. Výpisy z účtu žalovaného poskytují obraz o výši jeho měsíčních nákladů, který je možno dovodit z výše částek vybíraných v hotovosti, tento obraz je zcela odlišný od ekonomickému modelu, ze kterého vycházela žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného (6 193 Kč měsíčně). Dále žalobkyně netvrdila, ani nepředložila soudu důkazy ohledně majetkové situace žalovaného v době uzavření dodatku k úvěrové smlouvě (28. 2. 2020), kterým byl úvěrový limit navýšen až na 20 000 Kč. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal na základě smlouvy o revolvingovém úvěru částku 18 963,95 Kč, tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 o. z. na úkor žalobkyně, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni. Žalobkyni byl dále přiznán nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 1. 9. 2021 do zaplacení, výše úroku z prodlení byla stanovena 8,25 % ročně – zde je soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 1. 9. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 26. 8. 2021, který mu byl doručen dne 30. 8. 2021 (§ 573 o. z.), a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění 5 dní ode dne odeslání. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.\n21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 249,02 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 313 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 861 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 300 Kč, režijní paušál za 3 úkony právní služby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 252 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.\n22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKIHA:2022:115.C.17.2022.1","publishedAt":"2022-04-13","decisionAt":"2022-03-11","caseNumber":{"senate":115,"registry":"C","index":17,"year":2022,"pageNumber":81},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Aleksandra","lastName":"Zubková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSKIHA","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"21 519,95 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1810","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"49","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"153","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}