{"uuid":"7c95395d-eadf-46d0-8965-0d7c62ea58b7","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Moniky Kyselové a soudců JUDr. Jiřího Handlara a Mgr. Pavly Kohoutkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"advokátem sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 1/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 1/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"advokátem sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za účasti: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako vedlejšího účastníka","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odškodnění pracovního úrazu, o odvolání žalovaného a vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 8. června 2023, č. j. 6 C 61/2016-499,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje v zamítavých výrocích I. a II., v části výroku V. o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem a ve výroku VI. o nákladech řízení státu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části výroku V. o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na částečné náhradě nákladů řízení částku 11.433 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na částečné náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.888 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje v zamítavých výrocích I. a II., v části výroku V. o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem a ve výroku VI. o nákladech řízení státu.II. V části výroku V. o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na částečné náhradě nákladů řízení částku 11.433 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na částečné náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.888 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .IV. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, žalovaný byl povinen zaplatit žalobci za ztížení společenského uplatnění částku 2.900.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení (výrok I.) a za bolestné částku 600.840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení (výrok II.). Řízení o zaplacení částky 3.790.000 Kč (výrok III.) a částky 400.560 Kč se zákonným úrokem z prodlení od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"(výrok IV.) bylo zastaveno, žádnému z účastníků (výrok V.) ani České republice (výrok VI.) nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobce, kterou se žalobce domáhal odškodnění (poskytnutí náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění) pracovního úrazu, který jako zaměstnanec žalovaného utrpěl dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" děj popsal tak, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rámci plnění svých pracovních úkolů řídil nákladní vozidlo tovární značky IVECO Daily, reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", na silnici č. I/38 v km 128/406 mezi obcemi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a Olšinky v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", že při jízdě ve směru od obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na přímém úseku ve stoupání došlo ke střetu žalobcem řízeného nákladního vozidla s protijedoucí nákladní soupravou tvořenou nákladním automobilem tovární značky SCANIA, reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", s návěsem tovární značky SCHMITZ, reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", a že při této dopravní nehodě žalobce utrpěl těžké zranění (těžký hemoragický šok po velké krevní ztrátě, semiamputace levé paže, zavřená zlomenina levé kosti stehenní v distální části diafýzy s dislokací úlomků, zlomenina čéšky vlevo bez posunu úlomků a otevřená zlomenina levého bérce s tkáňovým defektem), pro které byl dlouhodobě léčen a následně uznán plně invalidním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Vedlejší účastník v řízení uplatnil obranu žalovaného založenou na tvrzení, že příčinou dopravní nehody, při níž k úrazu došlo, byla skutečnost, že žalobce jako řidič nákladního vozidla na přímém úseku ve stoupání přejel do protisměrné části komunikace, kde došlo ke střetu s protijedoucí nákladní soupravou; ze strany žalobce tedy došlo k zaviněnému porušení dopravních předpisů a toto porušení bylo buď jedinou příčinou, nebo jednou z příčin vzniklé škody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že k úrazovému ději došlo tak, jak žalobce popsal v žalobě, a že předmětná dopravní nehoda byla šetřena odborem dopravy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", který rozhodnutím ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" řízení proti obviněnému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (žalobci) zastavil, neboť zaviněné porušení dopravních předpisů se obviněnému ve stanoveném čase nepodařilo prokázat. Dále vyšel ze zjištění, že vozidlo IVECO Daily, řízené v době nehody žalobcem, nebylo přiděleno pouze jednomu řidiči, jezdili s tím i jiní zaměstnanci žalovaného než žalobce, že se vozidlo pravidelně dávalo servisovat do značkového servisu IVECO do Brna (resp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"), kde bylo pod odborným dohledem, že běžnou údržbu vozidel u žalovaného prováděl k tomu určený zaměstnanec, že když řidiči měli za to, že je na vozidlech něco špatně, vždy to po příjezdu z cesty hlásili, že svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", zaměstnanec žalovaného, předmětné vozidlo řídil asi týden, dva před nehodou, sám žádné problémy na vozidle nepozoroval a neví nic o tom, že by si někdo jiný z řidičů na technický stav tohoto vozidla stěžoval. Vozidlo bylo žalovaným zakoupeno jako nové tři až čtyři roky před nehodou, dle technického průkazu splňovalo podmínky k provozu na pozemních komunikacích a mělo technickou prohlídku platnou do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že dopravní nehoda ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" způsobila na předmětném vozidle taková poškození, že náklady na opravu by převýšily obvyklou cenu vozidla, oprava tedy byla neekonomická, a proto pojišťovna poškození vozidla ohodnotila jako totální škodu s odpočtem využitelných zbytků vozidla a učinila žalovanému nabídku na odkup vozidla, které tak bylo následně prodáno společnosti Auto ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". za částku 63.800 Kč. Dále vyšel ze zjištění, za situace, kdy žalobce k průběhu nehody nevypovídal, že spolujezdec žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", před nehodou si procházel v mobilu zprávy a zaznamenal až náraz, další spolujezdec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" před nehodou spal, uvedl však, že žalobce byl v normální kondici a nic mimořádného ani únavu na něm nepozoroval, svědek při nárazu se uhodil do hlavy a ztratil vědomí. Dále vyšel ze zjištění z výpovědi dalšího přímého účastníka dopravní nehody ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", řidiče protijedoucího vozidla SCANIA s návěsem, do kterého vozidlo řízené žalobcem narazilo, že k nehodě došlo na úseku silnice v místě, kde na silnici byla plná čára, v určitém údolí, dolině, na vozovce nebyla žádná anomálie a nebyl ani výrazný vítr, ani nebylo větrno, na svém vozidle svědek nepozoroval žádné přírodní vlivy, které by mohly ovlivnit jízdu, vozidlo žalobce se až těsně předtím, než se míjeli, začalo přibližovat do protisměrného pruhu ve kterém jel svědek, úhyb vozidla žalobce směrem do protisměru nebyl náhlý, spíše postupný; svědek vyslovil domněnku, že se mohlo jednat o mikrospánek, nevěnování se řízení nebo o přetížení vozidla. Dále soud I. stupně vyšel z posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", znalce z oboru doprava, se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod, který uvedl, že střetu vozidel mohl zabránit žalobce tím, že by se pohyboval ve svém jízdním pruhu a nevybočil by doleva, a že z technického hlediska nelze jednoznačně popsat příčinu jízdního manévru žalobce, mohlo se jednat o nevěnování se řízení nebo o jiný netechnický důvod. Na základě detailní zprávy o šetření nehody policií, ze zprávy pojišťovny, z fotodokumentace z místa nehody a z ohledání místa nehody znalec dovodil, že nic nenasvědčovalo tomu, že by příčinou nehody byla nějaké technická vozidla IVECO Daily a uvedl i to, že si neumí představit situaci, kdy by předmětnou nehodu mohl způsobit vítr, který by zapříčinil vyjetí vozidla z jeho dráhy. – i kdyby v době nehody byl vítr o rychlosti 80 km/h a vozidlo by mělo teoreticky závadu na posilovači řízení (ztrátu jeho účinnosti), nemohlo by dojít k vychýlení dráhy vozidla do protisměru. Z posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", znalce z oboru doprava, se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod, dále soud I. stupně zjistil, v okamžiku střetu vozidel bylo vozidlo žalobce vyjeto do protisměrného pruhu v rozsahu cca 70-80 cm, že pokud by na vozidle IVECO Daily došlo náhle k závažné závadě, projevilo by se to náhlou ztrátou stability vozidla a mohlo dojít k náhlému nečekanému vybočení vozidla, na které by řidič nebyl schopen zareagovat, takové náhlé vybočení by však vytvořilo s velkou pravděpodobností velkou stopu před místem střetu, žádná taková však na místě nalezena nebyla. Dle znalce nebylo možno vyloučit závadu na posilovači řízení, která i kdyby se projevila náhle, by stopu na vozovce nevytvořila, při takové závadě by však zůstala zachována ovladatelnost vozidla a způsobila by pouze nárůst nutné ovládací síly na volant. Znalec také s ohledem absence jakýchkoli stop na vozovce v místě nehody vyloučil jako možnou příčinu nehody defekt pneumatiky, poškození integrity řízení a zavěšení kol, pokud by vozidlo mělo podhuštěné pneumatiky, to by řidič poznal, a vůle řízení nemá na stabilitu vozidla výrazný vliv. Konečně dle znalce nebylo možno vyloučit ani déletrvající závadu vozidla, která nemusela být při běžné kontrole odhalena a která by se mohla projevit například při náhlém nečekaném poryvu větru, o kterém hovořil svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a mohla by způsobit vybočení automobilu. V neposlední řadě znalec uvedl i to, že technická závada vozidla způsobí jeho vybočení jen v naprostém minimu případů (znalec se dosud setkal pouze s jediným, a to v případě osobního vozidla tovární značky VW Golf). S ohledem na nemožnost prohlídky předmětného vozidla není možno říci, zda technická závada vozidla IVECO Daily byla či nebyly příčinou přejetí vozidla do pro protisměru, podle znalce však technická závada sama o sobě přejetí do protisměru o 70-80 cm nezpůsobí, pouze v souhrnu s jinými faktory.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že na základě provedeného dokazován lze jednoznačně uzavřít, že jedinou příčinou předmětné dopravní nehody bylo to, že žalobce jako řidič porušil předpisy o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, a to jeho § 11 a § 16 pokud jde o směr a styl jízdy a ohrožení protijedoucího řidiče i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích. Pokud jde o příčiny nehody, sám žalobce uváděl postupně některé příčiny, které se však ukázaly jako ty, které nemohly nehodu způsobit. Svědecky byl vyloučen vítr, který by mohl způsobit vychýlení vozidla z jeho přímé dráhy, znalec rovněž vyloučil oslnění řidiče. Pokud jde o zdravotní indispozice, tato byla sice uváděna, ovšem bez bližší konkretizace, a navíc žalobce sám vypověděl, že nepociťoval únavu, rovněž tak žádnou únavu nezaznamenali svědci, kteří s ním byli přímo v kabině, byť jeden z nich – svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", spal a druhý svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" si procházel SMS zprávy, takže řízení žalobce nevěnoval pozornost. Sami znalci uváděli jako možnou příčinu zdravotní indispozici mozkovou příhodu, srdeční nevolnost apod., ovšem nic takového nebylo prokázáno. Svědek protijedoucího vozidla, do kterého vozidlo žalobce narazilo, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", uváděl, že by spíše považoval o mikrospánku či únavě žalobce, a to vzhledem k tomu, jak se mu jevila situace, kdy vozidlo žalobce jelo nejdříve rovně a postupně začalo vybočovat až přejelo plnou čáru na vozovce a při střetu bylo 70–80 cm v protisměrné dráze. Rovněž tak dle soudu I. stupně neobstojí námitka žalobce, že konstrukce, která byla vezena na návěsu tento návěs přesahovala, neboť ze zjištění vyplývá, že vozidlo Scania s návěsem jelo 70–80 cm od prostřední plné čáry na vozovce a drželo si svůj směr a nezasahovalo, a to ani nákladem, do směru žalobce. Poslední relevantní námitkou žalobce pak byla námitka špatného technického stavu vozidla IVECO Daily. K tomu soud I. stupně uvedl, že z technického průkazu bylo zjištěno, že vozidlo bylo způsobilé pro provoz na pozemních komunikací, jelikož do data technické kontroly zbýval ještě cca měsíc, že vozidlo bylo 4 roky před nehodou žalovaným zakoupeno jako nové, a že bylo pravidelně servisováno v autorizovaném servisu. Sám žalobce uvedl, že vozidlo před jízdou řádně zkontroloval, tzn. závada, která byla uváděna jako možnost příčinnou nehody, tzn. podhuštěné pneumatiky, tato by byla viditelná, stejně tak jako prasklá pneumatika za jízdy, případně selhání posilovače řízení, neboť znalci se v podstatě shodli na tom, že v tom případě by došlo k náhlé změně směru jízdy, což se nestalo, neboť žalobce k vozidlu, do nějž narazil, najížděl vlastně postupně ze své dráhy, která jinak byla rovná, tzn. jednalo se o rovný silniční úsek. Rovněž svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že pokud jde o technický stav vozidla, když s tímto vozidlem jel nedáno, nezjistil žádné závady, nepociťoval při jízdě nic neobvyklého. Žalobce zakládal své námitky o špatném technickém stavu vozidla na tom, že vozidlo bylo krátce po nehodě, tedy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaným odprodáno, tedy po totální havárii, do šrotu. Zde uzavřel, že šetření nehody a jejích příčin je věcí policie, která nehodu vyšetřovala a žalovaný neměl žádnou povinnost, aby po nehodě prověřoval technický stav vozidla, na které vznikla tzv. totální škoda. Oba znalci se sice vyjadřovali k tomu, jaká technická závada by mohla způsobit takovou nehodu, k jaké došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejich vyjádření však byla zcela obecná, neboť vozidlo IVECO Daily nemohli fyzicky prohlédnout, ke všem žalobcem tvrzeným technickým příčinám nehody se však i za takové situace vyjadřovali negativně, a to s ohledem na výpovědi účastníků a svědků dané nehody, fotodokumentaci z místa nehody a z protokolu o ohledání místa nehody. Ke správnímu řízení vedeném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud I. stupně nepřihlížel, poněvadž zde se jednalo o nedostatečně provedené řízení včetně důkazů. Na základě všech uvedených skutečnosti proto soud I. stupně uzavřel, že v projednávané věci došlo k naplnění § 367 odst. 1 písm. a/ zákoníku práce, tedy k tomu, že se žalovaný zprostil odpovědnosti za vzniklou škodu na zdraví žalobce při dopravní nehodě dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vzal tedy za prokázáno, že jedinou příčinou dané dopravní nehody bylo porušení povinností žalobce jakožto řidiče vozidla IVECO Daily, v důsledku kterých uvedenou dopravní nehodu způsobil tím, že přejel plnou čáru do protisměru (stalo se tak plynule, nikoliv náhlým manévrem), když jiná příčina nehody nebyla ani po slyšení svědků a znaleckém dokazování, prokázána. Došlo k porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích tím, že se žalobce řádně nevěnoval řízení. I pokud by se žalobce cítil unaven (což popřel) či zdravotně indisponován (což neprokázal), měl povinnost zastavit a v jízdě dále nepokračovat, což neučinil. Na základě výše uvedených závěru proto soud I. stupně žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou existence a výše nároku žalobce na odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění, neboť řešení těchto otázek bylo již nadbytečné. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití § 150 o. s. ř. tak, že v řízení úspěšnému žalovanému byla jejich náhrada odepřena s tím, že „se jedná o dlouhodobou a složitou věc“; vedlejší účastníků se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Proti tomuto rozsudku se odvolali žalobce i žalovaný. Odvolání žalobce směřovalo proti zamítavým výrokům I. a II. a proti výroku o nákladech řízení mezi účastníky V., který byl napaden i odvoláním žalovaného. V souvislosti s odvoláním žalobce však byla dotčena též právní moc akcesorického výroku o nákladech řízení státu IV. (srov. § 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Samostatně tak nabyly právní moci pouze výroky o částečném zastavení řízení III. a IV. (srov. § 206 odst. 2 věta právní o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobce nejprve v odvolání popsal skutkový děj a jeho okolnosti, stejně jako dosavadní průběh řízení. Jde-li do odvolací námitky, žalobce označil napadený rozsudek soudu I. stupně za nepřezkoumatelný, neboť soud I. stupně ze skutečnosti, že došlo k porušení dopravních předpisů částečným vyjetím vozidla řízeného žalobcem do protisměru, činí závěr, že se žalovaný zprostil odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem, aniž by byla zjištěna příčina porušení dopravních předpisů, resp. zaviněné jednání žalobce). V této souvislosti zdůraznil, že soud I. stupně založil své rozhodnutí převážně na nepodložených myšlenkových úvahách a irelevantních domněnkách svědka, řidiče kamionu Scania ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl účastníkem předmětné dopravní nehody a který uvedl, že vozidlo žalobce jelo nejdříve rovně a postupně začalo vybočovat až přejelo plnou čáru na vozovce a při střetu bylo 70–80 cm v dráze, a situace se mu jevila jako možnost mikrospánku nebo únavy žalobce. Soud I. stupně pochybil, když své rozhodnutí založil na pouhých domněnkách jednoho ze svědků, když svědek má vypovídat o tom, co viděl, slyšel a bezprostředně vnímal a nepřísluší mu vnímané skutečnosti hodnotit a činit z nich skutkové nebo právní závěry. Navíc soud I. stupně se dle žalobce nevypořádal se všemi předloženými návrhy, a všechny generalizuje a neodůvodňuje své úvahy ohledně skutkových zjištění v jednotlivostech. Soud měl jednotlivé v úvahu přicházející příčiny nehody podrobit řádnému zkoumání a poté dostatečně odůvodnit, zda byly vyvráceny. Dále žalobce v odvolání poukázal na fakt, že si za účelem stanovení možných příčin dopravní nehody nechal vypracovat znalecký posudek znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", znalcem z oboru doprava, se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod. Ten před soudem uvedl, že nelze jednoznačně říci, co bylo vlastně příčinou této dopravní nehody a jako její možné příčiny uvedl závady (zvětšené vůle) na systémech řízení, zavěšení kol či brzdovém mechanismu, příp. nesprávně nahuštěné pneumatiky, např. ve spojení se silným větrem, neboť tyto by nezanechaly stopy na vozovce a bez technické prohlídky vozidla je nelze vyloučit s tím, že dlouhodobá závada může způsobit nestabilitu vozidla a v souhrnu s jinými faktory či skutečnostmi může dojít k vychýlení ze směru jízdy. Vedlejší účastník rovněž nechal zpracovat znalecký posudek, soudním znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", který taktéž nedokázal jednoznačně určit příčinu dopravní nehody, přičemž nutno upozornit, že technickou závadou se nezabýval a nezkoumal ji. Ani jeden ze znalců tak nevyloučil technickou závadu či zdravotní indispozici a ani nepotvrdil, že by se jednalo o mikrospánek, nedostatek pozornosti či jinou zdravotní indispozici (náhlou zdravotní indispozicí nebo obdobně se soud bez uvedení důvodu řádně nezabýval). Jediným podkladem tak pro rozhodnutí soudu I. stupně zůstávají domněnky jednoho ze svědků, aniž by byly řádně hodnoceny veškeré provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Fakt, že vozidlo bylo v roce 2010 koupeno jako nové, nic nevypovídá o jeho technickém stavu v době dopravní nehody v roce 2014, tedy po čtyřech letech téměř každodenního provozu, kdy vozidlo za tuto dobu najelo v řádu stovky tisíc kilometrů (soudu nebylo předloženo množství najetých kilometrů) a dle svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vozidlo jezdilo téměř denně, nebylo přiděleno pouze jednomu řidiči, nýbrž je užívalo střídavě několik skupin dělníků, přičemž je řídil vždy některý z nich (sám svědek s předmětným vozidlem najel přibližně 5.000-6.000 km) a sloužilo pro převoz ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", strojů a přepravu dělníků na stavbu a bylo obvyklé, že převáželo značný náklad – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (beton, písek, cement), elektrickou míchačku, betonové sloupky a části betonového oplocení, bourací kladiva a další stavební nářadí. Svědek dále vypověděl, že případné závady na vozidle odstraňoval pracovník údržby žalovaného, a cituji „ten na tom pracoval třeba i v noci“. Tento způsob užívání vozidla se dá dle žalobce charakterizovat jako vysoce zátěžový a žalobce sám uvedl, že vozidlo nebylo večer po příjezdu kontrolováno a ráno vyjelo s jinou skupinou dělníků bez jakéhokoli servisu. O stavu předmětného vozidla v době nehody dle žalobce svědčí i skutečnost, že škoda, která na vozidle v důsledku dopravní nehody žalobce vznikla, byla pojišťovnou prohlášena za totální, což svědčí o tom, že aktuální tržní hodnota vozidla odpovídající jeho staří a opotřebeni nebyla příliš vysoká. Pojišťovna, také s ohledem na stáří vozidla a jeho opotřebení, navrhla odkupní cenu vozidla na pouhých 63.800 Kč. Dle žalobce tak lze předpokládat, že vozidlo bylo vzhledem k permanentnímu zatěžování značně opotřebeno, a vzhledem k nedostatečnému odbornému servisu nelze tedy vyloučit náhlou ani déletrvající technickou závadu na vozidle (pravidelná kontrola měla nastat již do jednoho měsíce po nehodě). Dále žalobce v odvolání uvedl, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce utrpěl poškození zdraví úrazem jako zaměstnanec žalovaného při plnění pracovních úkolů, a tedy škoda takto vzniklá je škodou způsobenou pracovním úrazem, za kterou obecně odpovídá zaměstnavatel. Žalovaný, který za účelem zproštění se odpovědnosti za tuto škodu, v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti, z nichž dovozoval, že jedinou příčinou škody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem, který nesplnil veškeré povinnosti řidiče, dané mu zákonem č. 361/2000 Sb., však dle žalobce tvrzení, na nichž svou obranu založil, neprokázal. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Bc. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", sice ve svém znaleckém posudku uvedl, že příčinou dopravní nehody bylo vyjetí vozidla IVECO ze své dráhy do protisměru, nezabýval se však případnou technickou příčinou nehody, neboť převzal závěry z písemných podkladů Policie ČR, která při šetření dopravní nehody uvedla, že technická závada nebyla zjištěna ani uplatněna. Dle žalobce však nelze pominout, že po předmětné dopravní nehodě byl řidič vozidla IVECO (žalobce) s život ohrožujícími zraněními v péči záchranářů a následně lékařů a technickou závadu tak uplatnit nemohl. Dále je třeba uvést, že Policie ČR nenařizuje běžně při dopravních nehodách technickou prohlídku vozidel znalcem, a tudíž žádná prohlídka za účelem určení, zda příčinou nehody mohla být technická závada, provedena nebyla. Z písemných podkladů tak lze vyvodit pouze závěr, že nebyla zjištěna žádná zjevná technická závada, které by si při běžném ohledání vozidla mohl všimnout vyšetřující policista či likvidátor pojišťovny. Technická závada na vozidle mohla být vyloučena pouze odbornou technickou prohlídkou. K takovémuto technickému zkoumání po nehodě nedošlo. Při soudním jednání pak znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" současně připustil, že mohly být dány i další netechnické příčiny nehody než ty, které uvedl v posudku, jako např. zdravotní indispozice, příp. zda byla v pořádku či nespadla sluneční clona a uvedl i to, že těchto „dalších příčin mohla být celá řada“. Žalobce nerozporoval, že s vozidlem IVECO jakožto řidič přejel do protisměru, nýbrž uvádí, že příčina jeho přejetí do protisměru nebyla objasněna a jeho zavinění v této věci nebylo prokázáno. S ohledem na závažné polytrauma a několikadenní koma si žalobce, pokud jde o vlastní nehodu a to, co jí bezprostředně předcházelo, ničeho nepamatuje. Svědci, kteří cestovali ve vozidle s žalobcem, vypověděli, že v době nehody spali (pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") nebo kontrolovali SMS na mobilním telefonu (pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Ani svědecké výpovědi dalších účastníků dopravní nehody a svědků nepřinesly žádné důkazy, které by vedly ke skutkovým zjištěním týkajícím se příčiny žalobcova částečného vyjetí do protisměru. Technický stav vozidla nebyl po nehodě znalecky zkoumán a dodatečné zkoumání technického stavu tohoto vozidla bylo znemožněno žalovaným, neboť vozidlo již několik dnů po nehodě prodal na náhradní díly a toto bylo zlikvidováno. V přestupkovém řízení vedeném před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce nebyl shledán vinným ze spáchání přestupku. Co se týká technické příčiny, tato mohla být potvrzena či vyloučena pouze technickou prohlídkou vozidla IVECO, která však nikdy nebyla provedena a vozidlo bylo během několika dnů prodáno na náhradní díly (viz výše). Případná fotodokumentace vozidla po nehodě vyhotovená společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která pro vedlejšího účastníka zajišťuje technické úkony likvidace pojistných událostí, kterou žalovaný navrhoval jako důkaz, obsahuje pouze vnější pohledy na vozidlo, které jsou pro posouzení technického stavu vozidla neprůkazné. Ohledání vozidla techniky této společnosti proběhlo výhradně za účelem zaevidování škody pro případné budoucí stanovení a posouzení výše pojistného plnění, nikoliv však za účelem odborného posouzení technického stavu vozidla. Společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak pořídila rozsáhlou fotodokumentaci vozidla, avšak pouze tzv. zvenčí s ohledem na kalkulaci nákladů na opravu vozidla, popř. jako potvrzení pro totální škodu, resp. pro vyčíslení časové ceny vozidla. Žalobce v odvolání označil za nesprávný závěr soudu I. stupně o tom, že svědecky byl vyloučen vítr, že by mohl způsobit vychýlení vozidla ze své přímé dráhy. Upozornil na to, že pokud o této možné příčině dopravní nehody hovořil znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", vycházel z výpovědi svědka pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" učiněné ve správním řízení o tom, že v době nehody vál v místě silný nárazový vítr, což znalce vedlo k závěru, že při souběhu déletrvající technické závady (např. málo účinné tlumiče, zvětšené vůle v zavěšení kol či v mechanismu řízení) a náhlého silného poryvu větru mohlo dojít k vychýlení vozidla do dráhy protijedoucích nákladních vozidel. U dodávky vítr navíc působí na větší plochu než u osobního vozidla, a proto je citlivější na boční vítr, tedy boční vybočení. Pokud další svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl účastníkem dopravní nehody, před soudem vypověděl, že si myslí, že v místě nehody výrazný vítr nebyl, je z jeho slov dle žalobce zcela zjevné, že tento závěr pouze dovodil logicky z toho, v jakém místě se nehoda stala, nikoliv že by si pamatoval, že větrno nebylo („ke střetu došlo vlastně v dolině a po stranách byl les, a tak si myslím, že větrno nebylo“). Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" současně vypověděl, že na jízdě žalobce během této doby nepozoroval nic neobvyklého, žalobce jel přibližně stálou rychlostí, nepřekračoval povolenou rychlost, nijak nevybočoval, jel standardně bez excesů. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyl účastníkem dopravní nehody a je tedy osoba čistě nestranná, na rozdíl od účastníků dopravní nehody, kterým je svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Je otázkou, proč si řidič kamionu svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" bočního větru nevšiml, přičemž jedním z možných vysvětlení je, že boční vítr se u těžších vozidel (kamion) neprojevuje natolik, jako u vozidel lehčích (osobní automobil, dodávka). Jeho výpověď mohla být ovlivněna již mnohaletým odstupem od dopravní nehody, v kontrastu s výpovědí svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který vypovídal cca 1 rok po dopravní nehodě. V neposlední řadě žalobce v odvolání poukázal též na to, že stěžejní zásadou pracovního práva je zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance vyjádřená v § 1a odst. 1 písm. a/ zákoníku práce, která se ve výrazné míře promítá také do zákonné úpravy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem. Tato odpovědnost je vždy objektivní, tj. bez ohledu na zavinění, a není limitována. Smyslem je chránit postavení zaměstnance při výkonu práce, která má závislou povahu, při níž je zaměstnanec podřízen pokynům zaměstnavatele, a nemůže tak v plné míře sám dbát o své zdraví. Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz dle § 367 zákoníku práce prokázáním zaviněného porušení právní povinnosti žalobcem. Z hlediska liberace zaměstnavatele z jeho povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu nepostačuje (kromě dalšího) jen samotná objektivní skutečnost, že zaměstnanec porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; je zapotřebí, aby tak učinil svým zaviněním. Procesní povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti o tom, že se zprostil odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, jak vyplývá již ze znění ustanovení § 367 odst. 1 a 2 zákoníku práce, má žalovaný jakožto zaměstnavatel, který také nese za řízení procesní odpovědnost za to, že tyto povinnosti nesplní. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti má žalobce za to, že žalovaný v řízení neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ve vztahu k povinnosti tvrdit a prokázat, že ke škodě došlo výlučně zaviněným protiprávním jednáním žalobce. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž se bude zabývat výší uplatněného odškodnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolání vedlejšího účastníka směřovalo proti výroku o odepření práva na náhradu řízení, se kterým nesouhlasil. Zdůraznil, že z rozsudku soudu I. stupně je zřejmé, že podaná žaloba žalobcem byla pod bodem I. a II. zamítnuta, a pod bodem III. a IV. bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, je tedy zcela nezpochybnitelné, že dle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalovaný, který byl v řízení zcela úspěšný, právo na přiznání nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, tj. proti žalobci. S odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ÚS 2862/07 dále uvedl, že základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v § 142 odst. 1 o. s. ř. a ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Soud by proto měl vždy přistupovat k aplikaci § 150 o. s. ř., jenž tuto zásadu umožňuje v konkrétním výjimečném případě prolomit, jen výjimečné a pouze tehdy, mohou-li takový postup ospravedlnit důvody zvláštního zřetele hodné. Ustanovení § 150 o. s. ř. tedy neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s před procesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. Žalovaný dále odkázal na řadu dalších rozhodnutí Ústavního soudu, z nichž lze učinit závěr, že před rozhodnutím dle § 150 o. s. ř. by se měly strany k zamýšlenému postupu vyjádřit, neboť postup dle § 150 o.s.ř. je prvkem individualizace, nikoli libovůle ze strany soudu, a k takové aplikaci lze přistoupit spíše výjimečně, než aby se jednalo o pravidlo, a samozřejmě soud by měl vždy své rozhodnutí, která odepře právo na náhradu nákladů řízení, řádně odůvodnit. Ustanovení § 150 o. s. ř. totiž neslouží ke zmírňování či odstranění majetkových rozdílů mezi stranami, nýbrž má sloužit k dosažení spravedlnosti, pokud jde o vedení soudního řízení a jeho výsledek. S ohledem na uvedené skutečnosti tak žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí o nákladech řízení obsažené ve výroku V. změnil tak, že žalovanému vůči žalobci přizná právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.152.320,51 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Vedlejší účastník se ve stručném vyjádření k odvolání zcela ztotožnil se závěry soudu I. stupně a navrhl, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalovaný se k odvolání písemně nevyjádřil, v průběhu odvolacího řízení však rovněž navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a ze způsobilých odvolacích důvodů (§ 205 odst. 2 písm. b/, d/, e/ a g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v mezích podaného odvolání a v tomto rozsahu i řízení předcházející jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a po zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné a odvolání žalovaného je důvodné pouze částečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ze spisu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 6 C 61/2016, jehož součástí je spisový materiál předmětné dopravní nehody PČR, Krajského ředitelství Policie kraje ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolací soud zjistil, že k předmětné dopravní nehodě dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo mezi obcemi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a Olšinky na silnici první třídy č. 38 na 128,406 kilometru s živičným povrchem, který byl v době nehody suchý, neznečistěný a bez závad, že k nehodě došlo v přehledném úseku z pohledu žalobce ve stoupání, kde nejsou rozhledové poměry žádným způsobem ovlivněny, že komunikace je v místě nehody široká 7 metrů a jízdní pruhy jsou na ní odděleny vodorovným značením V1a – podélnou souvislou čárou, oba jízdní pruhy jsou široké 3.5 metrů, po obou stranách silnice se nachází směrové sloupky, že k nehodě došlo v 6.05 hodin, místo nehody bylo ohledáno tentýž den v době od 6.30 do 9.00 hodin s tím, že bylo denní světlo, viditelnost do dálky nebyla ztížena počasím. V rámci šetření nehody byl policií vyslechnut dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" svědek nehody ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", řidič nákladního automobilu Scania a návěsem, který uvedl, že hustota provozu nebyla v době dopravní nehody velká, že měl během jízdy rozsvícené stanovené osvětlení, že se v přímém úseku komunikace mezi obcí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" držel ve svém jízdním pruhu, jel rychlostí cca 70 km/h, a zhruba stejně jel i jeho kolega, jedoucí za ním asi 100 metrů, že v protisměru viděl jet nějaké osobní motorové vozidlo a zhruba 50 – 100 metrů za ním jela dodávka a za ní menší nákladní vozidlo, že dodávka jedoucí v protisměru na úrovni tahače jela stále ve svém jízdním pruhu a když se dostala ze zorného pole svědka, ucítil a uslyšel silný náraz, na který reagoval sešlápnutím brzdového pedálu s tím, že ve zpětném zrcátku viděl však jen menší nákladní vůz, který jel v protisměru jako poslední, jak stojí ve svém jízdním pruhu, náraz dodávky do auta kolegy tedy neviděl; současně svědek vyjádřil svou domněnku, že u řidiče dodávky mohl sehrát roli mikrospánek, nevěnování se řízení nebo přetížení vozu). Další svědek nehody, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", bezprostředně po nehodě policii uvedl, že v době nehody jel za kolegou ve svém jízdním pruhu rychlostí cca 70 km/h, v protisměru viděl dvě dodávky, z nichž první začala najednou jakoby odbočovat ze svého pohledu vlevo, svědek nevěděl co se děje, slyšel velký náraz a poté okamžitě sešlápl brzdu a chtěl se dodávce vyhnout, to se mu však nepodařilo a došlo ke střetu pravé přední části vozidla svědka s pravou stravou dodávky. Svědek uvedl i to, že v době nehody byl provoz minimální, bylo slunečno, byla dobrá viditelnost, a že poté co zastavil zjistil, že dodávka žalobce se nejprve střetla s kamionem, který jel před svědkem a posléze tedy i s jeho vozidlem tak, jak popsal; uvedl i to, že obě nákladní soupravy měly puštěný výstražný oranžový maják. Také tento svědek vyjádřil domněnku o mikrospánku žalobce jako možné příčině přejetí do protisměru. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který řídil dodávku, která jela za vozidlem IVECO řízeným žalobcem, od obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", v den nehody vypověděl, že žalobce před ním jel rychlostí 80-90 km/h, že nebyl velký provoz, že před nehodou viděl v protisměru dvě nákladní soupravy, obě jely ve svém jízdním pruhu, že auto žalobce na úrovni prvního protijedoucího nákladního automobilu vjelo do protisměru, kde se střetla s nákladní soupravou a vysypal se z ní na vozovku cement, díky čemuž svědek neviděl náraz žalobce do druhé nákladní soupravy. Svědek rovněž uvedl, že nákladní souprava v protisměru jela při pravém okraji svého jízdního pruhu a nijak nevyčnívala do protisměrné části komunikace. Policie ČR dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" věc odložila, neboť ji nešlo kvůli rozsahu zranění řidiče ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" projednat, neboť řidiče nebylo možno vyslechnout. Policie na základě ohledání místa nehody a vozidel na ní zúčastněných nezjistila jako příčinu nehody technickou závadu některého z vozidel a technická závada jako příčina nehody nebyla ani uplatněna. Dle fotodokumentace byly na místě nehody zjištěny pouze blokovací a brzdné stopy nákladní soupravy Scania a rycí stopy vozidla IVECO zachycené na louce v místech, kde vozidlo po srážce vyjelo z vozovky a smyková stopa vozidla IVECO směřující mimo komunikace. Následně byla věc postoupena ke správnímu řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Havlíčkům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", odboru dopravy, úseku přestupkového řízení, v jehož rámci bylo zjištěno, že žalobce je držitelem řidičského oprávnění ad roku 2004, a to postupně pro skupiny AM. A1, A2, A, B1, B, C1 a C, a dle evidence přestupků má evidovány 2 přestupky, oba z roku 2007. Žalobce byl ve správním řízení vyslechnut dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy uvedl, že si nepamatuje události ani ze dne nehody, ani ze dne nehodě předcházejícího. Dále byl v 3/2015 vyslechnut svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který kromě toho, co uvedl ve své výpovědi bezprostředně po předmětné nehodě uvedl, že provoz byl slabý, v místě nehody byla silnice přímá bez zatáček, nejprve bylo klesání, potom dolík a následné stoupání, že na jízdě vozidla řízeného žalobcem, které jeho před ním od obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nic výjimečného nepozoroval, řidič jel normálně, nevybočoval ani nekličkoval, že když byl svědek se svým vozidlem v dolíku před stoupáním, měl otevřené okénko a zapaloval si cigaretu, náhle uslyšel velkou ránu a uviděl oblak dýmu, jak došlo ke střetu vozidel tedy neviděl, začal brzdit a došlo mu, že se asi střetla vozidla, do tohoto okamžiku neregistroval v protisměru žádná vozidla, teprve až vjel do oblaku prachu, projel kolem něj první kamion a jak se začal vynořovat z oblaku prachu, viděl jako druhý kamion strhl řízení do protisměru a následně jak se blížil ke svědkovi zase zpět do svého pruhu. Svědek uvedl i to, že si myslí, že byl dost silný vítr, ale nemůže říct, že to byla vichřice a nevybavil si, zda náklad, které vezly nákladní soupravy v protisměru přesahoval ložný prostor návěsu, ani jestli byl náklad označen výstražným světlem. Ve správním řízení byli vyslechnuti příslušníci Policie ČR, kteří po nehodě dokumentovali místo nehody, a to pprap. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", prap. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nprap. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pprap. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". První dva jmenovaní vyjeli na místo nehody bezprostředně po jejím ohlášení a na místě zjistili totožnost účastníků nehody a svědků, provedli dechové zkoušky a prvotní neodkladné úkony (nezjišťovali ani šíři komunikace, ani technickou závadu, aj.), následně přijela druhá hlídka, která si dopravní nehodu převzala. Oba prvně jmenovaní policisté shodně uvedli, že se nemohou vyjádřit k tomu, zda náklad na nákladních soupravách při jízdě zasahoval do jízdního pruhu, protože po nehodě byl tento náklad zcela zjevně posunut a vozidla přesahoval. Pprap. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" si vybavil, že mu řidič v pořadí druhé nákladní soupravy (","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" – poznámka soudu) říkal, že viděl, jak protijedoucí dodávka jela při svém pravém okraji komunikace a následně přejíždí plynule ke středu komunikace, kdy následně došlo k nárazu do levého boku nákladního vozidla, po střetu se dodávka obtočila kolem nákladního vozidla a přejel mimo komunikaci, řidič mu rovněž sdělil, že řidič dodávky přejel zcela plynule, že to dělalo dojem, že řidič dodávky usnul. Druzí dva výše jmenovaní policisté tvořili hlídku, která k nehodě přijela později, šetření od první hlídky převzala a provedla zadokumentování postavení vozidel, zajišťovala stopy a vyslechla účastníky nehody a svědky. Prap. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že náklad z návěsu kamionu byl po nehodě deformován, hnutý a posunuty z pohledu jízdy řidiče kamionu směrem do příkopu, jízda kamionů nebyla hlášena jako přeprava nadměrného nákladu a na místě nebylo doprovodné vozidlo, ohledáním vozidel zúčastněných na nehodě nebylo zjištěna žádná technická závada, a na technickou závadu nebylo podezření ani u vozidla IVECO, na místě nehody totiž nebyly zjištěny žádné stopy, ze kterých by bylo možnou usoudit například na prasklé kolo apod., navíc řidič kamionu říkal, že dodávka jela úplně normálně a potom z ničeho nic přejela do protisměru, znalecké ohledání vozidel se neprovádělo; podle brzdných stop kamionová souprava, která se s dodávkou střetla, za středovou čárou nebyla, stopy se jasně nacházely v pravém pruhu a pokud jde o náklad kamionu uvedl, že nákladní souprava bezpečně urazila k místu dopravní nehody delší vzdálenost a při cestě se bezpečně míjela s ostatními vozidly (to dovodil ze skutečnosti, že žádná jiná nehoda soupravy hlášena nebyla). Další člen v pořadí druhé hlídky, která se k nehodě dostavila, nprap. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že na místě nehody byl od příjezdu až do skončení šetření, že prováděl fotodokumentaci nehody a s účastníky a svědky se bavil kolega ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je i vyslýchal, svědek však byl přítomen čtení protokolů o podání vysvětlení a jejich podpisu. Uvedl, že vozidla nejela v režimu nadměrného nákladu (avšak tuto skutečnost nezjišťoval), že v místě nehody je silnice dostatečně široká, takže náklad nepřesahoval do protisměrného jízdního pruhu a vozidla se bezpečně míjela s vozidly protijedoucími. Dle svědka skutečnost, že náklad nepřesahoval do protisměru potvrdil po nehodě i svědek, který jel před nehodou za dodávkou. V neposlední řadě ze správního spisu vyplývá i to, že správní orgán, aniž by vyslechl další účastníky a svědky předmětné nehody rozhodnutím ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" správní řízení zastavil, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá náhrady škody způsobené poškozením zdraví z dopravní nehody ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a též podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění účinném ke dni dopravní nehody (dále jen „zákon o silničním provozu“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu při pracovním úrazu jsou podle ustanovení § 366 odst. 1 zákoníku práce pracovní úraz, vzniklý za stanovených pracovních podmínek, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (jeho následky) a vznikem škody. Odpovědnost za škodu při pracovním úrazu je tzv. objektivní odpovědností; zaměstnavatel tedy odpovídá za samotný výsledek (za škodu), aniž je uvažováno jeho zavinění. V řízení o odškodnění pracovního úrazu má žalobce (poškozený zaměstnanec) procesní povinnost tvrdit a prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 367 odst. 1 písm. a/zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 367 odst. 2 písm. a/ zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1, a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Procesní povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti o tom, že se zaměstnavatel zprostil odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, má zaměstnavatel, který také nese za řízení procesní odpovědnost za to, že tyto povinnosti nesplní (tzv. břemeno tvrzení a důkazní).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Jak již v minulosti v této věci konstatoval odvolací soud ve svém zrušovacím usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. 49 Co 53/2019-311, v projednávané věci ze skutkových zjištění soudu I. stupně vyplývá a mezi účastníky není sporné, že žalobce utrpěl dne 16 7. 2014 poškození zdraví úrazem jako zaměstnanec žalovaného při plnění pracovních úkolů; škoda takto vzniklá je tedy škodou způsobenou pracovním úrazem. Žalovaný (resp. vedlejší účastník) však v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti, z nichž dovozoval, že jedinou příčinou škody je zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem, spočívající ve vjezdu žalobcem řízeného vozidla do protisměrné části vozovky. Skutečnost, že žalobcem řízené nákladní vozidlo IVECO vybočilo do protisměrné části komunikace (a ze strany žalobce tak došlo nejméně k porušení ustanovení § 11 zákona o silničním provozu) byla v řízení před soudem I. stupně prokázána a žalobce ji již nezpochybňuje, stejně jako skutečnost, že žalobce byl řádně seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tj. - jako držitel řidičského oprávnění – s příslušnými dopravními předpisy, jejichž vyžadování a kontrola, jejichž dodržování jsou svěřeny PČR a není třeba je v řízení zkoumat). Ze skutkových zjištění soudu I. stupně (která žalobce rovněž nezpochybňuje) vyplývá také to, že právě vybočení žalobcem řízeného vozidla do protisměrné části komunikace bylo příčinou dopravní nehody (bočního střetu vozidel), při níž došlo k posuzovanému pracovnímu úrazu. Současně odvolací soud konstatoval i to, že rozhodnutím správního orgánu o zastavení přestupkového řízení vedeného proti žalobci soud není vázán (§ 135 odst. 1 a contrario o. s. ř.), a že v odkazovaném správním rozhodnutí navíc ani není obsaženo řešení předběžné otázky obsahující závěr, že ze strany žalobce nedošlo k zaviněnému porušení dopravních předpisů. První rozhodnutí soudu I. stupně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. 6 C 61/2016-278, bylo odvolacím soudem zrušeno, neboť soud I. stupně tehdy dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany žalobce šlo o porušení zaviněné, neboť znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Bc. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", takový jednoznačný závěr neumožňuje, a nelze k němu dospět ani z jiných provedených důkazů. Uvedený závěr však tehdy soud I. stupně učinil, aniž by byly provedeny žalovaným, resp. vedlejším účastníkem navržené důkazy k prokázání tvrzení, že příčinou škody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem, kdy se jednalo o důkazy relevantní z hlediska posouzení, zda z objektivně zjištěného průběhu nehodového děje lze usuzovat na to, že jedinou příčinou nebo jednou z příčin škody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů ze strany žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V dalším řízení tedy zbývalo posoudit, zda žalobce dopravní nehodu, při které utrpěl předmětný pracovní úraz, způsobil zaviněným porušením dopravních předpisů, jak tvrdí žalovaný a vedlejší účastník (tj. tím, že jízdu nepřizpůsobil svému stavu a řízení se plně nevěnoval), nebo zda tuto dopravní nehodu způsobil nezaviněně v důsledku technické závady vozidla, špatných povětrnostních podmínek či náhlé zdravotní indispozice tak, jak tvrdí žalobce. Zavinění jako vnitřní psychický stav poškozeného ke svému jednání a jeho následkům přitom může být zkoumáno jen nepřímo, a to prokázáním takových skutečností, jejichž prostřednictvím se psychický vztah poškozeného k jeho jednání a jeho následkům projevuje navenek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soudem I. stupně tak bylo v dalším řízení posuzováno, zda porušení povinností žalobce jako řidiče, které se stalo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" příčinou předmětné dopravní nehody, tj. přejetí vozidla žalobce do protisměrného jízdního pruhu, bylo žalobcem zaviněné (jak tvrdil žalovaný) či nezaviněné (jak tvrdil žalobce). Žalobce, který tvrdil, že se porušení dopravních předpisů, které se stalo příčinou předmětné nehody, nedopustil zaviněně, v řízení soudu I. stupně předestřel řadu teorií o tom, co se před nehodou hypoteticky mohlo stát, dle soudu I. stupně však žalovaný spolu s vedlejším účastníkem veškeré žalobcem předestřené teorie o nezaviněném porušení zákona o silničním provozu vyvrátili, a po doplnění dokazování tak žalovaný prokázal, že jedinou příčinou předmětné dopravní nehody dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem (nevěnování se řízení nebo jiný netechnický důvodu). Odvolací soud proto přezkoumal tyto závěry soudu I. stupně a současně též skutečnosti, kterými argumentoval žalobce ve prospěch opačného závěru a dospěl k následujícím závěrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalobce v řízení tvrdil, že se porušení § 11 zákona o silničním provozu nedopustil zaviněně, a že k přejetí jím řízeného vozidla do protisměru došlo z důvodu technické závady vozidla IVECO Daily, konkrétně v důsledku jeho nadměrného opotřebení, kdy došlo k náhlého defektu na posilovači řízení, což v kombinaci se silným nárazovým větrem, způsobilo dočasnou sníženou ovladatelnost vozidla, která způsobila jeho vybočení do protisměru. Uvedl rovněž to, že prokázat technickou závadu je pro žalobce složité, neboť předmětné vozidlo bylo po nehodě zlikvidováno, ke tvrzeným skutečnostem je však vyjadřoval znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterého navrhl znovu vyslechnout. Jde-li o zdravotní indispozici, žalobce tvrdil, že příčinou dopravní nehody bylo náhlé srdeční selhání, o čemž svědčí skutečnost, že po nehodě mu byl v nemocnici zjištěn vysoký krevní tlak – uvedené tvrzení navrhl prokázat lékařskou zprávou Fakultní nemocnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", případně výslechem lékaře, který zprávu vypracoval. Současně žalobce uvedl i to, že před nehodou neměl žádné problémy s tlakem, to, že měl po nehodě vysoký tlak zjistil až se po 14 dnech probral v nemocnici. Kromě výše uvedeného žalobce k prokázání skutečnosti, že porušení dopravních předpisů, v důsledku kterého došlo k předmětné dopravní nehodě, došlo z jeho strany nezaviněně, navrhoval doplnění dokazování výslechem svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (měl potvrdit, že žalobce před nehodou postihla náhlá zdravotní indispozice a omdlel), svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (řidič druhého z kamionů, který měl potvrdit, že v době nehody foukal silný nárazový vítr) a svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (řidiče kamionu, do kterého narazilo vozidlo řízené žalobce, který měl potvrdit stav vozovky v místě nehody, konkrétně to, že na vozovce byly vyjeté koleje).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Z ohledání místa dopravní nehody, které bylo Policií ČR provedeno bezprostředně po střetu vozidla žalobce s vozidlem Scania a návěsem jedoucím v protisměru a ze skutečností, které po nehodě bezprostředně uvedli její účastníci i svědci (vyjma žalobce, který byl po nehodě v bezvědomí transportován do nemocnice a jeho výslech nebyl možný, a to ani později v důsledku amnézie), jednoznačně vyplývá závěr, že vozidlo žalobce před vyjetím do protisměru nevykazovalo nic neobvyklého, tj. vozidlo jelo plynule, konstantní rychlostí, drželo se ve svém pruhu, jeho jízda byla klidná a bezproblémová až do doby, než začalo postupně přejíždět do protisměru, kde došlo ke střetu s protijedoucím vozidlem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Pokud žalobce v řízení tvrdil, u něj došlo před nehodou ke zdravotní indispozici, nejprve tvrdil, že k srdečnímu selhání, následně že měl vysoký krevní tlak. Z tvrzení žalobce však vyplývá, že se jedná pouze o jeho domněnku, kterou vyvodil ze skutečnosti, že podle lékařské zprávy měl po přijetí do nemocnice po nehodě vysoký krevní tlak. Žalobce netvrdil, že jeho zdravotní stav před nehodou nebyl dobrý, že se potýkal se zcela konkrétními zdravotními obtíženi, které mohly vést k náhlé zdravotní indispozici vedoucí k předmětné dopravní nehodě. Naopak žalobce sám potvrdil, že před nehodou byl zcela zdráv a neměl problémy ani s vysokým krevním tlakem. Pokud proto žalobce skutečnost, že u něj bezprostředně před nehodou došlo k náhlé zdravotní indispozici zapříčiněné vysokým krevním tlakem, vyvozoval pouze ze skutečnosti, že po nehodě mu v nemocnici naměřili vysoký krevní tlak, pak tato skutečnost ničeho nevypovídá o zdravotním stavu žalobce bezprostředně před nehodou. Je totiž zcela přirozené, že pokud lidský organismus utrpí polytrauma takového rozsahu, v jakém ho utrpěl žalobce, dostane se do šoku, na který reaguje mimo jiné i zvýšením krevního tlaku. To však neznamená, že žalobce měl vysoký krevní tlak i bezprostředně před nehodou a že v jeho důsledku u něj došlo k náhlé zdravotní indispozici, která mohla způsobit jeho neschopnost věnovat se řízení, na kterou nemohl reagovat. Náhlá zdravotní indispozice v podobě vysokého tlaku, mdlob či srdečního selhání jako příčina dopravní nehody je navíc, zvláště u zdravého člověka, který do té doby žádné zdravotní problémy neměl, objektivně zpětně prakticky nezjistitelná. Bez významu pro posouzení zdravotní indispozici žalobce jako příčiny dopravní nehody pak dle odvolacího soudu není ani skutečnost, že spolujezdci žalobce v době nehody nic zvláštního na žalobci, stylu jeho jízdy ani chování vozidla ničeho zvláštního nepozorovali, žádné takové skutečnosti ve svých výpovědích neuvedli – spolujezdec žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že žalobce byl v normální kondici, nic mimořádného (ani únavu) na něm nepozoroval a svědek bezprostředně před nehodou spal, svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" si před nehodou procházel zprávy v mobilu a zaznamenal až ránu v důsledku nárazu vozidel, z čehož lze dovodit, že ze čtení sms zpráv jej před nehodou nic nevyrušilo, k čemuž by pravděpodobně došlo v případě, kdy by si žalobce na něco stěžoval, či přestal vozidlo náhle ovládat. O tom, že by měl žalobce před nehodou zdravotní problémy s největší pravděpodobností hraničící s jistotou nenasvědčuje ani jeho styl jízdy před nehodou, kdy dle svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebylo na stylu jízdy žalobce nic zvláštního, jel normálně, nevybočoval ze směru ani nekličkoval, a dle výpovědí řidičů protijedoucích nákladních automobilů Scania a návěsem, přejezd žalobce do protisměru byl plynulý, nikoli náhlý. V neposlední řadě nelze pominout ani povinnost řidiče nekonat jízdu v případě, kdy se necítí k jízdě zdravotně způsobilý, a to i v případě, kdy příznaky nezpůsobilosti začne pociťovat až v průběhu jízdy (v takovém případě je povinností řidiče v jízdě dále nepokračovat, odstavit vozidlo, případně se nechat vystřídat jiným řidičem).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jde-li o žalobcem tvrzení nadměrné opotřebení vozidla IVECO Daily a jeho případnou technickou závadu v podobě náhlého defektu posilovače řízení, v řízení bylo prokázáno (viz velký technický průkaz vozidla), že vozidlo bylo jako nové žalovaným zakoupeno v 8/2010, že bylo zaměstnanci žalovaného využíváno denně k převážení lidí, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nářadí za účelem výkonu předmětu podnikání žalovaného, že vozidlo nebylo přiděleno jednomu řidiči, ale řídili ho různí zaměstnanci žalovaného, že vozidlo bylo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", do kdy mělo platnou technickou prohlídkou (viz velký technický průkaz vozidla), a že běžná údržba vozidla byla prováděna u žalovaného, jinak bylo vozidlo pravidelně servisováno ve značkovém servisu. Ze všech výše uvedených skutečností nelze dle odvolacího soudu bez dalšího dovodit, že by vozidlo bylo v důsledku denního používání nadměrně opotřebeno a ve špatném technickém stavu. Je notorietou, že každé nové vozidlo má několikaletou tovární záruku, jejíž podmínkou je pravidelný servis v autorizovaném servisu, lze si tak pouze těžko představit, že by žalovaný vozidlo pravidelně v autorizovaném servisu neservisoval, neboť v takovém případě by o tovární záruku přišel, a musel by veškeré případné opravy i v záruční lhůtě hradit ze svého, což by pro něj bylo ekonomicky nevýhodné. Lze proto věřit svědkovi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že vozidlo bylo servisováno a autorizovaném servise. Skutečnost, že běžnou každodenní údržbu vozidla, tedy nikoli podstatné závady, prováděl k tomu určený zaměstnanec žalovaného, tak, aby vozidlo bylo připraveno ke každodennímu použití, také nic nevypovídá o tom, že by snad vozidlo nemělo být v dobrém technickém stavu. Na špatný technický stav vozidla konečně nelze bez dalšího usuzovat ani z toho, že bylo staré téměř 4 roky a mělo měsíc do technické prohlídky, a nelze na něj usuzovat ani ze skutečnosti, že poškození vozidla při předmětné dopravní nehodě bylo pojišťovnou hodnoceno jako totální škoda, jeho oprava označena za neekonomickou a jeho vrak ohodnocen na částku 63.800 Kč, neboť částka, za kterou bylo vozidlo po totální škodě odprodáno nic nevypovídá o hodnotě vozidla před nehodou, ale více méně představuje pouze hodnotu využitelného materiálu, případně náhradních díků, které lze z vraku získat. Na špatný technický stav vozidla IVECO Daily pak nelze usuzovat ani z chování žalovaného, který vrak vozidla po nehodě odprodal k likvidaci. Bezprostředně po nehodě Policie ČR vyšetřovala příčiny dopravní nehody, zajišťovala stopy a vyslýchala účastníky nehody a svědky. Z ohledání místa nehody, stop vozidel na místě, z ohledání vozidla ani z výpovědí účastníků a svědků nehody Policie ČR nezjistila nic, co by nasvědčovalo tomu, že by příčinou dopravní nehody mohla být technická závada vozidla řízeného žalobcem (viz výše zjištění ze správního spisu). Technická závada jako příčina nehody nebyla navíc ani po nehodě uplatněna, což by se mohlo stát například za situace, kdyby si žalobce během jízdy nebo až před nehodou stěžoval na nestandardní chování vozidla třeba spolujezdcům, kteří tak mohli tuto skutečnost policii sdělit, nebo kdyby závadu na vozidle zjištěnou během jízdy žalobce například řešil s žalovaným nebo s k tomu určeným zaměstnancem žalovaného. Pokud tedy za takové situace policie žalovanému vozidlo vydala, neměl důvod nevyužít nabídku pojišťovny, u které bylo vozidlo pojištěno na odkup vraku vozidla firmě (viz dopis ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), neboť nic nenasvědčovalo tomu, že by vozidlo mělo být dále zkoumáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Je sice pravdou, že s ohledem na nemožnost ohledání vraku vozidla IVECO Daily bylo obtížné prokazovat, zda příčinou přejetí vozidla řízeného žalobcem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do protisměru, kde došlo ke srážce tohoto vozidla s jiným vozidle s návěsem, bylo způsobeno zaviněným porušením povinností žalobce jako řidiče, či zda bylo způsobeno faktory, které žalobce ovlivnit nemohl (technická závada, zdravotní indispozice), nicméně soud I. stupně se s touto otázkou řádně vypořádal na základě znaleckého zkoumání, v jehož rámci byly provedeny dva znalecké posudky z oboru doprava, odvětví doprava městská, silniční se specializací na technické posudky o příčinách silničních nehod. Oba znalci při zpracování znaleckého úkolu vyšly z listin obsažených ve správním spise ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 6 C 61/2016, jehož součástí je spisový materiál předmětné dopravní nehody PČR, Krajského ředitelství Policie kraje ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z technických údajů vozidel účastníků nehody, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" také z prohlídky místa nehody a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" dále též z obsahu soudního spisu. Oba znalci se k možným příčinám nehody vyjadřovali pouze obecně, neboť neměli možnost provést ohledání vozidla IVECO Daily po nehodě a ani následně, avšak i tak dospěli, a to s ohledem na stopy v místě před střetem vozidel, které vozidlo řízené žalobcem nezanechalo žádné, a ke způsobu jízdy před nehodou, který popsali svědci, k závěru, že v daném případě vše nasvědčuje tomu, že by příčinou předmětné dopravní nehody byla technická závada na vozidle žalobce, znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" navíc při analýze nehodového děje dospěl k závěru, že dopravní nehodě mohl zabránit pouze žalobce tím, že by se pohyboval se svým vozidlem ve svém jízdním pruhu a nevybočil by doleva do protisměru, že řidič prvního vozidla Scania nehodě zabránit nemohl a stejně tak jí nemohl zabránit ani řidič druhého vozidla Scania. Zvláště znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že je možno vyloučit náhlý defekt pneumatiky, náhlou ztrátu integrity mechanismu řízení nebo náhlou závadu na posilovači řízení, neboť takové závady by s největší pravděpodobností zanechaly na vozovce před místem střetu typické stopy. Pokud znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", uvedl, že měla-li by být příčinou nehody náhlá ztráta integrity některé z klíčových skupin ovlivňujících bezpečnost jízdy jako je řízení, zavěšení kol, brzdový systém, taková technická závada by se projevila náhlou ztrátou jízdní stability vozidla a mohlo by dojít k jeho náhlému vybočení. Náhlá ztráta stability vozidla však žalobce před nehodou však nevyplývá z žádných dalších provedených důkazů, neboť v řízení bylo prokázáno nejen to, že vozidlo žalobce před nehodou nezanechalo na vozovce žádné stopy, ale nebylo prokázáno nic, o by svědčilo o projevech náhlé ztráty stability vozidla, na které by řidič nebyl schopen reagovat. Vzhledem k tomu, že v době nehody jeden ze spolujezdců, svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", spal a druhý svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" si četl SMS v telefonu a zaznamenal až náraz vozidel, je zřejmé, že vozidlo IVECO Daily bylo až do nárazu stabilní, tedy že jeho jízda nevykazovala žádnou abnormalitu, kterou by minimálně svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" pocítil a při čtení SMS zpráv zaznamenal, a navíc i oba řidiči protijedoucích vozidel Scania i řidič dodávky, jedoucí za žalobcem uvedli, že jízda žalobcem řízeného vozidla nevykazovala nic neobvyklého, svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jedoucí za žalobcem výslovně uvedl, že žalobce jel před nehodou normálně, stabilní rychlostí, nevybočoval, Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyloučil jako možnou příčinu nehody i podhuštěné pneumatiky, neboť takovou závadu byl žalobce při jízdě poznal, a to zejména v zatáčkách a jak dodává odvolací soud bylo povinností žalobce jako řidiče před jízdnou zkontrolovat stav vozidla a případné nedostatky buď odstranit (jako například dohustit právě pneumatiky) nebo jízdu s vozidlem odmítnout. Z tvrzení žalobce navíc vyplývá, že znal své povinnosti řidiče a vozidla před jízdou kontroloval vždy, což svědčí o tom, že v době zahájení jízdy vozidlo v pořádku nepochybně bylo. (poznámka odvolacího soudu – a v takovém případě by bylo jeho povinností takovou závadu odstranit ještě před výjezdem nebo později, kdykoli by ji vypozoroval). Znalec dále potvrdil, že vozidlo IVECO Daily se v místě střetu nacházelo 70-80 cm v protisměrném pruhu, obě vozidla Scania se nacházela ve svém pruhu a řidič v pořadí druhé Scanie závažnější srážce zabránil tím, že se se soupravou vyhnul ke středu vozovky. Dle znalce nebylo možno vyloučit ani náhlou závadu na posilovači řízení, zde by se jednalo o závadu náhlou, která by stopu na vozovce nevytvořila, ovšem v případě této závady by zůstala zachována ovladatelnost vozidla, došlo by pouze skokově k dramatickému nárůstu nutné ovládací síly na volat, což může v prvním okamžiku řidiče překvapit a v případě potřeby náhlého manévru nemusí schopen na tento nárůst adekvátně reagovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. K tomu odvolací soud dodává, že pokud žalobce v řízení tvrdil, že v místě nehody byl silný nárazový vítr a byly tam vyjeté koleje, je třeba dodat pouze to, že žádné skutečnosti nebyly zjištěny při ohledání místa nehody, kdy bylo policií konstatováno, že silnice živičného povrchu byla bez závad, o větru či jeho nárazech není zmínka ani v protokolu o ohledání místa, ani se o něm nezmínil žádný z účastníků ani svědků nehody, kteří byli vyslechnuti bezprostředně po ní. O silném větru (ale ne vichřici) se poprvé, a jako jediný, zmínil pouze svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (řidič jedoucí za žalobcem), a to až v 3/2015 ve správním řízení, tj. až 8 měsíců po nehodě. Je proto s podivem, že bezprostředně po nehodě se nikdo o silném větru nezmiňoval, a svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" si na něj vzpomněl až cca 8 měsíců po dopravní nehodě, které navíc nebyl přímo účasten, a proto nelze předpokládat, že by v něm zanechaly okolnosti, za kterých k ní došlo, nějakou významnou vzpomínkovou stopu. Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" navíc uvedl, že si nedokáže představit, že by přejetí vozidla žalobce do protisměru způsobil vítr. Dle znalce nemohla být příčinou vychýlení vozidla žalobce z dráhy ani případná ztráta účinnosti posilovače řízení, neboť při takové závadě k vychýlení vozidla nemůže dojít, a to ani například při větru o rychlosti 80 km/h.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Otázkou, zda vozidla Scania převážela či nepřevážela nadměrný náklad se dle odvolacího soudu nebylo třeba blíže zabývat, neboť za situace, kdy ke střetu vozidel došlo v jejich jízdním pruhu, do kterého žalobce vjel z protisměru, není tato otázka podstatná, neboť ze spisového materiálu Policie ČR i ze správního spisu vyplývá, že obě vozidla Scania se i s nákladem nacházela ve svém jízdním pruhu a do pruhu protisměrného žádným způsobem nezasahovala (navíc znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že odhadem náklad mohl návěs přečnívat maximálně o cca 20-30 cm a vozidlo žalobce přejelo střední dělící čáru o cca 70-80 cm).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Pokud odvolací soud v řízení neprovedl nebo nezopakoval žalobcem navržené důkazy, bylo to z následujících důvodů. Pokud žalobce navrhoval doplnění dokazování svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nebyl výslech proveden z následujících důvodů. Jmenovaný má evidován trvalý pobyt na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", což je sídlo ohlašovny, adresu, na které se fakticky zdržuje, ani adresu jeho zaměstnavatele se odvolacímu soudu nepodařilo zjistit ani za součinnosti obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Vězeňské služby ČR (jmenovaný není a nebyl ve výkonu trestu ani v zabezpečovací detenci), České zprávy sociálního zabezpečení (ta neeviduje žádný otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele a na adrese, kterou má u jmenovaného evidovánu – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – jmenovaný nemá domovní schránku, doručit předvolání k jednání se mu tak podařilo pouze vyvěšením na úřední desce, ovšem bez toho, aby se k jednání soudu dostavil). Vyslechnut nebyl ani další navrhovaný svědek, řidič druhého automobilu s návěsem, do kterého vozidlo žalobce narazilo, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zemřel. Nezbylo tedy než vyjít ze skutečností, které oba svědci uvedli již dříve v rámci šetření nehody (viz zjištění ze správního spisu výše). Dokazování nebylo v odvolacím řízení doplněno ani lékařskými zprávami a výslech lékaře, který žalobce přijímal po nehodě do nemocnice, neboť tyto důkazy vzhledem k samotným tvrzením žalobce, nebyly pro rozhodnutí ve věci relevantní, neboť jimi neměla být prokazování zdravotní indispozice žalobce v době nehody, ale skutečnost, že při přijetí do nemocnice po nehodě byl žalobci naměřen vysoký krevní tlak – viz výše v odstavci 23).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Na základě výše uvedených skutečností a zjištěného skutkového stavu věci tak, jak je uveden v odůvodnění napadeného rozsudku a zrekapitulován výše dospěl odvolací soud shodně se soudem I. stupně k závěru, že se žalovaný ve smyslu § 367 odst. 2 písm. a/ zákoníku práce své odpovědnosti za úraz, který žalobce utrpěl při pracovní cestě dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zcela zprostil, neboť v řízení bylo prokázáno, že jedinou příčinou dopravní nehody ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", při které došlo k poškození zdraví žalobce pracovním úrazem, bylo žalobcem zaviněné porušení § 11 zákona o silničním provozu (jízda vpravo při pravém okraji vozovky) a s největší pravděpodobností též jeho § 5 písm. b/ (věnovat se plně řízení vozidla) tím, že bez zjevné příčiny přejel se svým vozidlem do protisměru, kde se v důsledku toho srazil postupně se dvěma nákladními soupravami vozidel Scania s návěsy. Skutečnosti, které žalobce v řízení uváděl na podporu svého tvrzení, že ustanovení zákona o silničním provozu porušil nezaviněně, byly v řízení vyvráceny nikoli prokázány. Odvolací soud proto za použití § 219 o.s.ř. v zamítavých výrocích o věci samé rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně části výroku V. o nákladech řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem, který se svého práva na jejich náhradu výslovně vzdal, a dále ve výroku VI., ve kterém nebylo státu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť u žalobce, který byl v řízení neúspěšný a měl by tuto náhradu nákladů státu zaplatit, byly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků tak, jak o tom bude pojednáno níže.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Ve vztahu k části výroku V. o nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému však odvolací soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro jeho změnu, a to z následujících důvodů. Soud I. stupně postupoval dle § 150 o. s. ř. a v řízení úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal s tím, že „nepřiznání nákladů řízení nezpůsobí na straně žalovaného zásadní případně větší újmu, což v případě na straně žalobce by se tak nestalo“, a navíc „se jedná o dlouhodobou a složitou věc“. O odepření náhrady nákladů žalovanému soud I. stupně rozhodl, aniž by nejprve náklady, které žalovanému v řízení vznikly vyčíslil (aby mohl zvážit, zda je na místě náhradu nákladů řízení odepřít a pokud ano, tak v jakém rozsahu) a současně aniž by zjistil stanovisko žalovaného k takovému postupu a poměry žalobce i žalovaného. Odvolací soud proto pochybení soudu I. stupně při rozhodování o nákladech řízení v odvolacím řízení napravil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Z obsahu spisu v projednávané věci vyplývá, že předmětem řízení žalobce učinil nárok na náhradu škody, kdy se jednalo o dva samostatné nároky, první na odškodnění bolesti a druhý na odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Původně žalobce zažaloval každý z uvedených nároků samostatně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Řízení o nároku na odškodnění bolesti bylo vedeno u Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. 6 C 103/2016. V tomto řízení vznikly žalovanému náklady za zastoupení advokátem, který učinil v řízení 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahájeného v 8.00 hodin - § 11 odst. 1 písm. a/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- V řízení o nároku na odškodnění ztížení společenského uplatnění, které bylo u téhož soudu vedeno pod sp. zn. 6 C 61/2016, vznikly v době, kdy byla obě řízení vedena samostatně, náklady sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" - § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Pokud žalovaný dále požadoval odměnu za úkon právní služby advokáta spočívající v podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" označené jako „vyjádření žalovaného k vyjádření vedlejšího účastníka“, odvolací soud náhradu za tento úkon právní služby nepřiznal, neboť jej nepovažoval za účelné uplatňování nebo bránění práva, kdy podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", o rozsahu několika málo řádků, se žalovaný pouze připojil k důkazním návrhům vedlejšího účastníka a k jeho stanovisku k mimořádnému zvýšení základních náhrad, bez toho, aby soudu sdělil jakkoli svou argumentaci či stanovisko v řízení, obsahující jiné, než vedlejším účastníkem uváděné skutečnosti a argumenty obsažené v jeho podání, k němuž se zástupce žalovaného vyjadřoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Pokud žalovaný ve vztahu k oběma žalobám požadoval náhradu nákladů řízení za „seznámení se s materiály“, nebyla mu požadovaná odměna advokáta za takto vyúčtovaný úkon právní služby přidána, neboť seznámení se s materiály či jinými podklady potřebnými pro orientaci advokáta ve věci je součástí převzetí a přípravy zastoupení, jak to ostatně vyplývá i ze samotné dikce § 11 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. To samé lze říci též ve vztahu k požadované náhradě za nahlížení do spisu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", za které rovněž nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána. Toto nahlížení do spisu odvolací soud považoval za součást právní služby advokáta spočívající v převzetí a přípravě zastoupení žalovaného, k němuž došlo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a za které náhrada nákladů žalovanému samozřejmě přiznána byla. Za nahlížení do spisu tak bylo možno žalovanému přiznat pouze náhrada cestovného a ztráty času (viz níže). To samé lze vztáhnout i za účtovanou odměnu ze jednání s vedlejším účastníkem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", za které také nebyla, a to ze stejných důvodů, náhrada nákladů žalovanému přiznána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- U jednání soudu I. stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahájeného ve 12.30 hodin, došlo v jeho úvodu ke spojení obou výše uvedených řízení a spojená řízení byla dále vedena pod sp. zn. 6 C 61/2016. Od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to včetně, tak zástupce žalovaného činil úkony právní služby ve dvou spojených řízeních, pro které spojení ke společnému projednání není stanoveno právním předpisem, a proto se za tarifní hodnotu pro další řízení považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (srov. § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Ve spojeném řízení pak žalovanému vznikly náklady za zastoupení advokátem, který v řízení učinil 13 úkonů právní služby (účast na jednání soudu I. stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a u jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" trvajícího více jak 2 hodiny, dále za účast u jednání odvolacího soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále opět u jednání soudu I. stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" trvajícího více jak 2 hodiny, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", písemné odvolání proti mezitímnímu rozsudku § 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Pokud žalovaný dále požadoval odměnu za úkony právní služby spočívající v písemném podání soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak žádné takové vyjádření žalovaného se ve spise nenachází, odměna tedy přiznána nebyla, nebyla přiznána ani za poradu s klientem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť tato porada přímo souvisela s odvolání žalovaného z téhož dne a je tedy součástí odměny přiznané za podání tohoto odvolání. Dále nebyla žalovanému přiznána ani náhrada za jeho písemná podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v nichž žalovaný sděluje pouze stručně své stanovisko k tomu, zda a jaké důkazy navrhuje – uvedená podání nelze považovat za účelné uplatňování či bránění práva, a to ani za situace, kdy byl ke sdělení stanoviska soudem I. stupně vyzván. Pokud žalovaný dále požadoval náhradu nákladů za soudem nařízené první setkání s mediátorem, resp. za účast zástupce žalovaného na dvou takových setkáních ve dnech ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak nejenže ze spisu vyplývá, že k setkání s mediátorem došlo pouze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (informace o setkání v 11/2022 ve spise nejsou), ale hlavním důvodem pro nepřiznání těchto nákladů žalovanému byl fakt, že žalobcem účtované náklady za účast na mediaci nelze považovat za náklady řízení, neboť toto jsou náklady, které si každý z účastníků bez ohledu na výsledek řízení nese sám, navíc povinnost setkání s mediátorem je osobní a přítomnost zástupce účastníka na něm je toliko dobrovolná (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 150/20 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Ze shora uvedeného vyplývá, že v souvislosti s řízením vzniklo žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, sestávajících z odměny za zastoupením advokátem, který v řízení účelně učinil celkem 17 úkonů právní služby, z toho 4 úkony á 3.100 Kč (každý počítán z tarifní hodnoty 50.000 Kč) a 13 úkonů právní služby á 5.100 Kč (každý počítán z tarifní hodnoty 100.000 Kč) a z částky 4.800 Kč představující 16 částek paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odvolací soud za tarifní hodnotu pro určení výše odměny advokáta žalovaného považoval na rozdíl od žalovaného nikoli výši žalovaných částek, ale ve vztahu ke každé z věcí částku 50.000 Kč a po spojení věcí jejich součet, tj. 100.000 Kč. Při určení tarifní hodnoty přitom odvolací soud vyšel ze skutečnosti, opakovaně akcentované i Ústavním soudem, že tarifní hodnota by měla odrážet skutečné náklady a nároky spojené s poskytováním právní pomoci. Vztaženo na projednávaný případ je proto třeba přihlédnou ke skutečnosti, že žalovaný byl v řízení podporován vedlejším účastníkem, jehož argumentaci v celém průběhu řízení v podstatě přebíral (o čemž svědčí i skutečnost, že za úkony právní služby, které bylo možno posoudit jako účelné uplatňování či bránění práva žalovaného byla posouzena v podstatě pouze účast jeho advokáta na jednání soudů, sepis odvolání proti mezitímnímu rozsudku, a v odvolacím řízení sepis odvolání proti rozhodnutí o nákladech řízení, když všechna ostatní písemná podání žalovaného ve vztahu soudu žádnou právní argumentaci, natož odlišnou od argumentace vedlejšího účastníka, neobsahovala). Zohlednit je třeba i to, že v projednávané věci byl žalobce (poškozený) zcela neúspěšný, a vzhledem k tomu, že v řízení byl řešen pouze základ obou uplatněných nároků na náhradu škody, nebyla zjišťována hodnota práva na náhradu škody, tedy rozsah újmy, o který v daném sporu šlo Za takové situace proto lze dle odvolacího soudu uzavřít, že náhrada nákladů žalovaného za zastoupení advokátem vycházející z tarifní hodnoty 50.000 Kč za každý ze dvou samostatných nároků na náhradu škody, odpovídá skutečné náročnosti projednávané věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Žalovanému rovněž vzniklo právo na náhradu za hotové výdaje za cesty advokáta žalovaného k jednání soudu I. stupně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět o celkové délce jedné zpáteční cesty 120 km (vzdálenost ze sídla advokáta žalovaného do sídla soudu I. stupně činí cca 60 km, pokud advokát zvolil delší trasu, aniž by toto řádně zdůvodnil, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalobce v podobě hrazení vyšších nákladů), 2 cesty byly absolvovány v roce 2016 (vyhláška č. 385/2015 Sb.), 3 v roce 2017 (vyhláška č. 440/2016 Sb.), 1 v roce 2018 (vyhláška č. 463/2017 Sb.), 2 v roce 2020 (vyhláška č. 358/2019 Sb.), 2 v roce 2021 (první z nich za účinnosti vyhlášky č. 589/2020 Sb. a druhá za účinnosti vyhlášky 375/2020 Sb.) a 1 v 6/2023 (vyhláška č. 85/2023 Sb.). Cesty v letech 2016 (2) a 2017 (3) byly absolvovány vozidlem Peugeot Kombi registrační značky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" (poznámka soudu – ve vyúčtování cestovného byla tato registrační značka označena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" 4840 ač z technického průkazu vozu vyplývá, že tato registrační značka byla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":". 2. 2007 nahrazena registrační značkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":") se spotřebou 13,5/8,5/10,3 l benzinu 95/100 km. V roce 2016 tak náhrada cestovních výdajů advokáta žalobce za cesty na 2 jednání soudu I. stupně činí 1.679 Kč, a v roce 2017 činí tato náhrada za 3 cesty k jednání soudu I. stupně 2.547 Kč. V roce 2018 zástupce advokáta vykonal 1 cestu k jednání soudu I. stupně, a to vozidlem Subaru Forester, registrační značky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" s průměrnou spotřebou 7,2/5,3/6 l motorové nafty/100 km, kdy výše hotových výdajů advokáta žalobce za tuto cestu činí 700 Kč. V roce 2020 zástupce žalobce žalovaného vykonal 2 cesty k jednání soudu I. stupně vozidlem Citroën Berlingo kombi registrační značky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" se spotřebou 9,2/5,3/6,7 l benzinu 95/100 km s tím, že náklady na ně činí 1.551 Kč. V roce 2021 zástupce žalobce žalovaného vykonal 2 cesty k jednání soudu I. stupně vozidlem Citroën Berlingo kombi registrační značky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" se spotřebou 9,2/5,3/6,7 l benzinu 95/100 km s tím, že hotové výdaje související s první cestu (vyhláška č. 289/2020 Sb.) představující 764 Kč a hotové výdaje za druhou cestu (vyhláška 375/2020 Sb.) činí 815 Kč. Stejným automobilem vykonal zástupce žalovaného i poslední cestu k soudu I. stupně, a to v roce 2023 a hotové výdaje na ni činí 973 Kč. Hotové výdaje žalovaného za cesty jeho advokáta k soudu tak dosáhly celkové výše 6.586 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Další náklady žalovaného jsou představovány náhradou za ztrátu času jeho advokáta při celkem 11 cestách na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", každé jedné zpáteční cesty v časovém rozsahu 2 hodin, tj. 4 půlhodin á 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 4.400 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Celkem tak v řízení úspěšnému žalovanému vznikly náklady řízení ve výši 94.486 Kč, zvýšené o částku 19.842 Kč představující 21 % DPH z odměny a náhrad, jíž je advokát žalovaného plátcem (§ 137 odst. 1, § 137 odst. 3 písm. a/ a § 151 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalovaného, na jejichž náhradu by měl právo (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř.) tak činí 114.328 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Po určení celkové výše nákladů řízení, které vznikly úspěšnému žalovanému, odvolací soud dále zvažoval, zda jsou v projednávané věci dány důvody pro odepření výše uvedené náhrady nákladů řízení žalovanému, a to podle § 150 o. s. ř., který stanoví, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Podle závěrů Ústavního soudu je základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Výjimku z tohoto pravidla představuje ustanovení § 150 o. s. ř. obsahující zvláštní zmírňovací právo soudů, jímž je z důvodů hodných zvláštního zřetele umožněno rozhodnout o náhradě nákladů řízení jinak, než by odpovídalo výsledku sporu. Slouží k odstranění nepřiměřené tvrdosti, tedy jinými slovy k dosažení spravedlnosti pro účastníky řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. II. ÚS 2658/10).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Ustanovení § 150 o. s. ř. neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Nepřiznání náhrady nákladů řízení může být jenom výjimečné a mohou jej ospravedlnit pouze důvody zvláštního zřetele hodné. Rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s před procesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. (nález Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. I. ÚS 2862/07).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Podle Nejvyššího soudu ustanovení § 150 o. s. ř. zakládající diskreční oprávnění soudu nelze považovat za předpis, který by zakládal zcela volnou diskreci soudu, nýbrž jde o ustanovení, podle něhož je soud povinen zkoumat, zda ve věci neexistují zvláštní okolnosti, k nimž je třeba při stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení výjimečně přihlédnout. Okolnostmi hodnými zvláštního zřetele se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, významné jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další (usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 22 Cdo 928/2017).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Pokud odvolací soud zvažoval existenci důvodů hodných zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému, který s aplikací § 150 o. s. ř. nesouhlasil, vyšel z následujících skutečností.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Žalovaný v odvolacím řízení ve vztahu ke svým poměrům uvedl, že jeho podnikání spočívá ve výrobě betonových dílů, ze kterých pro zákazníky montuje betonové ploty, že má cca 40 zaměstnanců, a že v uplynutém roce, tj. v roce 2023 hodně investoval, a proto výsledek jeho hospodaření skončil ztrátou. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaný je vlastníkem řady pozemků v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (součástí některých pozemků jsou stavby) a dále dvou staveb (jiná stavba a objekt občanské vybavenosti) v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" u Pohořelic – viz žalovaným předložené seznamy nemovitostí na LV, že v roce 2023 měl žalovaný z podnikání čistý obrat ve výši 64.951.000 Kč a výsledek jeho hospodaření před zdaněním byl 9.484.000 Kč (viz výkaz zisku a ztrát za rok 2023), že za rok 2023 žalovaný vykázal stav aktiv netto 38.315.000 Kč (cca o 500.000 Kč méně než v roce 2022) a pasiva v téže výši (i zde o cca 500.000 Kč nižší než v předchozím roce) – viz rozvaha ve zkráceném rozsahu ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a že dle údajů v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 žalovaný vykázal z podnikání ztrátu ve výši 8.959.394 Kč a uplatnil odpisy v celkové výši 8.541.066 Kč. Dle přehledu dlouhodobého majetku žalovaný vlastnil ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" kromě pozemků, budov (výrobní hala, objektů pro živočišnou výrobu, garáže aj.) též množství movitého majetku sloužícího pro jeho podnikání (nářadí, stroje, vozidla nákladní i osobní, to vše v celkové hodnotě 73.184.864,36 Kč, z níž odepsal částku 5.833.004,56 Kč s tím, že zůstatek činí 27.862.353,39 Kč. Dle přílohy k účetní uzávěrce za rok 2023 měl žalovaný v uvedeném roce průměrně 37,67 zaměstnanců, pořídil si dlouhodobý majetek na leasing a provedl odpisy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Žalobce k objasnění svých příjmů upřesnil, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu II. nebo III. stupně, jehož měsíční výše aktuálně činí 18.241 Kč, nemá žádné úspory, v minulosti koupil 3 zdevastované byty, které opravil a 2 z nich pronajímá, ve třetím bydlí s rodinou, žije ve společné domácnosti s družkou a jejich 2 nezletilými syny narozenými v letech 2011 a 2018, měsíční výdaje domácnosti činí cca 28.000 Kč (splátka hypotéky, energie, rozhlasové a televizní poplatky, pojištění nemovitosti, fond oprav, služby mobilního operátora aj.), životní pojištění žalobce, družky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2.623 Kč měsíčně, provoz 10 let starého osobního automobilu včetně servisu cca 7.000 Kč měsíčně, výdaje na obě děti v souvislosti se školní docházkou cca 4.000 Kč měsíčně a ostatní náklady na čtyřčlennou domácnost cca 20.000 Kč měsíčně; rodina tak měsíčně vynaloží nezbytnou částku cca 61.000 Kč. Jde-li o příjmy žalobce a jeho rodiny, žalobce uvedl, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně v měsíční výši 18.241 Kč, dále má příjem z pronájmu dvou bytů v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v celkové výši cca 19.000 Kč měsíčně. Družka žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla zaměstnána s průměrným čistým měsíčním příjmem cca 26.000 Kč, pracovní poměr ukončila ze zdravotních důvodů v souvislosti s pracovním úrazem a od 8/2024 je vedena na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a byla jí přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 17.335 Kč měsíčně pro první dva měsíce, pro další dva měsíce ve výši 13.335 Kč měsíčně pro zbývající podpůrčí dobu, která činí celkem 5 měsíců. Příjmy rodiny žalobce tak měsíčně aktuálně činí cca 63.000 Kč. Uvedená tvrzení žalobce prokázal potvrzením o výši invalidního důchodu, přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023, lékařským posudkem o zdravotním stavu družky žalobce, oznámením úřadu práce, pracovní smlouvou družky žalobce, dohodou o rozvázání pracovního poměru družky žalobce uzavřené ze zdravotních důvodů, rodnými listy nezletilých dětí a výpisem z katastru nemovitostí – informacemi o bytových 3 bytových jednotkách, které žalobce vlastní. Dále žalobce uvedl, že měl sjednáno „komerční pojištění“, na základě kterého mu pojišťovna v letech 2014, 2015 vyplatila v několika splátkách pojistné plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Při porovnání poměrů obou účastníků řízení tak, jak byly popsány shora a s přihlédnutím ke skutečnostem, které z obsahu spisu vyplývají ve vztahu k okolnostem uplatnění nároku na náhradu škody a chování žalobce v průběhu řízení dospěl odvolací soud k závěru, že důvody hodné zvláštního zřetele pro odepření práva žalovanému na náhradu nákladů řízení jsou v projednávané věci dány, a to v rozsahu 90 %. Důvody hodné zvláštního zřetele pro aplikaci § 150 o. s. ř. odvolací soud shledal zejména ve skutečnosti, že žalobce byl bezprostředně po předmětné dopravní nehodě transportování do nemocnice, kde se probral z bezvědomí až po několika dnech, a to se ztrátou paměti, takže si v důsledku této amnézie nevzpomínal a nevzpomíná dosud nejen na nehodu samotnou, ale ani na události, které jí předcházely. Je proto lidsky pochopitelné, že žalobce byl jakožto zkušený a dlouholetý řidič přesvědčen o tom, že nehodu nezavinil, neboť jak sám uvedl, byl dobrým řidičem, byl si vědom svých povinností, tyto neporušoval stejně jako neporušoval ani pravidla silničního provozu (sám žalobce uvedl, a ze spisu vyplývá, že měl řidičský průkaz od 16 let, že měl oprávnění řídit motorová vozidla různých kategorii a že za celou dobu, kdy je oprávněn řídit motorová vozidla spáchal pouze 2 dopravní přestupky, a to naposledy v roce 2007), a byl přesvědčen o tom, že se náhrady škody po žalovaném zaměstnavateli domáhá oprávněně. Žalobce byl navíc v řízení ochoten ke kompromisům (o čemž svědčí to, že v průběhu řízení snížil své finanční požadavky vůči žalobci), byť je pravdou, že snaha účastníků (resp. žalobce a vedlejšího účastníka) se v řízení časově míjela (v počátku řízení žalobce nepřijal smírný návrh vedlejšího účastníka na ukončení sporu a ten zase nepřijal další smírná řešení žalobce, a to aniž své nároky cestou částečného zpětvzetí žaloby výrazně omezil). Pozice žalobce v řízení tak byla velmi ztížena nejen skutečností, že v důsledku vážného poškození zdraví nemohl vypovídat bezprostředně po nehodě ale i tím, že si posléze v důsledku amnézie na nehodu ani události, které jí předcházely, nepamatoval a nemohl se k nim z tohoto důvodu vyjádřit. S ohledem na výše zmíněné skutečnosti a s přihlédnutím ke skutečnosti, že byť bylo žalobci po nehodě (sám uvedl, že v roce 2014 či 2015) vyplaceno na základě komerčního pojištění pojistné plnění za poškození zdraví při předmětné dopravní nehodě, jeho aktuální situace je taková, že nemá žádné úspory, ze zdravotních důvodů není zaměstnán a jeho jediným příjmem je invalidní důchod III. stupně a příjem z pronájmu dvou bytů, které za tímto účelem v minulosti zakoupil a zrekonstruoval. Žalobce je navíc otcem dvou nezletilých dětí ve věku 6 a 13 let a matka dětí, družka žalobce, je v současné době ze zdravotních důvodů bez zaměstnání s příjmem tvořeným pouze podporou v nezaměstnanosti. Je tedy bez diskuse, že poměry žalobce a jeho rodiny jsou neutěšené, narozdíl od poměrů žalovaného, který je prosperujícím podnikatelem s mnohamilionovým majetkem a obraty z podnikání, kdy jeho ztráta z podnikání za rok 2023, kterou vykázal v daňovém přiznání, nebyla způsobena ekonomickými nezdary v podnikání či zhoršením situace na trhu v segmentu, ve kterém žalovaný podniká, ale, jak žalovaný sám uvedl, rozsáhlými investicemi. Na základě výše uvedených skutečností, že v projednávané věci na základě výše uvedených důvodů hodných zvláštního zřetele, jsou splněny podmínky pro to, aby žalovanému bylo postupem podle § 150 o. s. ř. odepřeno na náhradu řízení vůči v řízení neúspěšnému žalobci, a to v rozsahu 90 %. S ohledem na celkovou výši nákladů řízení, které žalovanému vznikly (viz jejich vyčíslení výše), má odvolací soud za to, že takovéto odepření práva na náhradu nákladů řízení se do majetkové sféry žalovaného žádným výraznějším způsobem nepromítne, zatímco pro žalobce by bylo zaplacení plné výši náhrady nákladů řízení v podstatě likvidační – už i zaplacení 10 % vyčíslených nákladů bude na poměrech žalobce a jeho rodiny znát, neboť žalobce nemá žádné úspory (toto nebylo nikým v řízení zpochybněno), příjmy a výdaje jeho rodiny jsou nyní de facto vyrovnané a jakýkoli výdaj navíc oproti normálu, je problematický a bude ještě více poté, co družce žalobce skončí podpůrčí období pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. S hledem na výše uvedené proto odvolací soud za přiměřeného použití § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v části výroku V. o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na částečné náhradě nákladů řízení částku 11.433 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 142 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř. tak, že žalobce byl zavázán k povinnosti zaplatit žalovanému na jejich náhradě částku 1.888 Kč. Uvedená částka je představována náklady, které žalovanému vznikly v odvolacím řízení v souvislosti se zastoupením advokátem, a je představována odměnou za 1 úkon právní služby (písemné odvolání proti nákladům řízení) á 2.250 Kč (§ 11 odst. 2 písm. c/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), odměnou za 2 úkony právní služby (2x účast u jednání odvolacího soud á 5.100 Kč (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou za ztrátu času 2.250 Kč za účast advokáta žalobce u jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", které bylo odročeno bez projednání věci (§ 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 3 částkami paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 300 Kč (§ 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkem tak v odvolacím řízení vznikly žalovanému náklady ve výši 15.600 Kč, to vše zvýšeno o částku 2.276 Kč, představující 21 % DPH z odměny a náhrad, jíž je advokát žalovaného plátcem (§ 137 odst. 1, § 137 odst. 3 písm. a/ a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Celkové náklady odvolacího řízení žalovaného tak činí 18.876 Kč. I v případě náhrady nákladů odvolacího řízení mezi žalobcem a žalovaným odvolací soud přistoupil k aplikaci § 150 o. s. ř., a to ze stejných důvodů, pro které tak učinil ve vztahu k nákladům předcházejícího řízení, a v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému odepřel právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 90 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nebylo žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznáno, neboť vedlejší účastník se svého práva na náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, žalovaný byl povinen zaplatit žalobci za ztížení společenského uplatnění částku 2.900.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum,  do zaplacení (výrok I.) a za bolestné částku 600.840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum,  do zaplacení (výrok II.). Řízení o zaplacení částky 3.790.000 Kč (výrok III.) a částky 400.560 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum,  do , datum, (výrok IV.) bylo zastaveno, žádnému z účastníků (výrok V.) ani České republice (výrok VI.) nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobce, kterou se žalobce domáhal odškodnění (poskytnutí náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění) pracovního úrazu, který jako zaměstnanec žalovaného utrpěl dne , datum, . , adresa,  děj popsal tak, že dne , datum,  v rámci plnění svých pracovních úkolů řídil nákladní vozidlo tovární značky IVECO Daily, reg. zn. , SPZ, , na silnici č. I/38 v km 128/406 mezi obcemi , adresa,  a Olšinky v , adresa, , že při jízdě ve směru od obce , adresa,  na přímém úseku ve stoupání došlo ke střetu žalobcem řízeného nákladního vozidla s protijedoucí nákladní soupravou tvořenou nákladním automobilem tovární značky SCANIA, reg. zn. , SPZ, , s návěsem tovární značky SCHMITZ, reg. zn. , SPZ, , a že při této dopravní nehodě žalobce utrpěl těžké zranění (těžký hemoragický šok po velké krevní ztrátě, semiamputace levé paže, zavřená zlomenina levé kosti stehenní v distální části diafýzy s dislokací úlomků, zlomenina čéšky vlevo bez posunu úlomků a otevřená zlomenina levého bérce s tkáňovým defektem), pro které byl dlouhodobě léčen a následně uznán plně invalidním.3. Vedlejší účastník v řízení uplatnil obranu žalovaného založenou na tvrzení, že příčinou dopravní nehody, při níž k úrazu došlo, byla skutečnost, že žalobce jako řidič nákladního vozidla na přímém úseku ve stoupání přejel do protisměrné části komunikace, kde došlo ke střetu s protijedoucí nákladní soupravou; ze strany žalobce tedy došlo k zaviněnému porušení dopravních předpisů a toto porušení bylo buď jedinou příčinou, nebo jednou z příčin vzniklé škody.4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že k úrazovému ději došlo tak, jak žalobce popsal v žalobě, a že předmětná dopravní nehoda byla šetřena odborem dopravy , právnická osoba,  , adresa, , který rozhodnutím ze dne , datum,  řízení proti obviněnému , jméno FO,  (žalobci) zastavil, neboť zaviněné porušení dopravních předpisů se obviněnému ve stanoveném čase nepodařilo prokázat. Dále vyšel ze zjištění, že vozidlo IVECO Daily, řízené v době nehody žalobcem, nebylo přiděleno pouze jednomu řidiči, jezdili s tím i jiní zaměstnanci žalovaného než žalobce, že se vozidlo pravidelně dávalo servisovat do značkového servisu IVECO do Brna (resp. , adresa, ), kde bylo pod odborným dohledem, že běžnou údržbu vozidel u žalovaného prováděl k tomu určený zaměstnanec, že když řidiči měli za to, že je na vozidlech něco špatně, vždy to po příjezdu z cesty hlásili, že svědek , jméno FO, , zaměstnanec žalovaného, předmětné vozidlo řídil asi týden, dva před nehodou, sám žádné problémy na vozidle nepozoroval a neví nic o tom, že by si někdo jiný z řidičů na technický stav tohoto vozidla stěžoval. Vozidlo bylo žalovaným zakoupeno jako nové tři až čtyři roky před nehodou, dle technického průkazu splňovalo podmínky k provozu na pozemních komunikacích a mělo technickou prohlídku platnou do , datum, , že dopravní nehoda ze dne , datum,  způsobila na předmětném vozidle taková poškození, že náklady na opravu by převýšily obvyklou cenu vozidla, oprava tedy byla neekonomická, a proto pojišťovna poškození vozidla ohodnotila jako totální škodu s odpočtem využitelných zbytků vozidla a učinila žalovanému nabídku na odkup vozidla, které tak bylo následně prodáno společnosti Auto , právnická osoba, . za částku 63.800 Kč. Dále vyšel ze zjištění, za situace, kdy žalobce k průběhu nehody nevypovídal, že spolujezdec žalobce , jméno FO, , před nehodou si procházel v mobilu zprávy a zaznamenal až náraz, další spolujezdec , jméno FO,  před nehodou spal, uvedl však, že žalobce byl v normální kondici a nic mimořádného ani únavu na něm nepozoroval, svědek při nárazu se uhodil do hlavy a ztratil vědomí. Dále vyšel ze zjištění z výpovědi dalšího přímého účastníka dopravní nehody , jméno FO, , řidiče protijedoucího vozidla SCANIA s návěsem, do kterého vozidlo řízené žalobcem narazilo, že k nehodě došlo na úseku silnice v místě, kde na silnici byla plná čára, v určitém údolí, dolině, na vozovce nebyla žádná anomálie a nebyl ani výrazný vítr, ani nebylo větrno, na svém vozidle svědek nepozoroval žádné přírodní vlivy, které by mohly ovlivnit jízdu, vozidlo žalobce se až těsně předtím, než se míjeli, začalo přibližovat do protisměrného pruhu ve kterém jel svědek, úhyb vozidla žalobce směrem do protisměru nebyl náhlý, spíše postupný; svědek vyslovil domněnku, že se mohlo jednat o mikrospánek, nevěnování se řízení nebo o přetížení vozidla. Dále soud I. stupně vyšel z posudku , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce z oboru doprava, se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod, který uvedl, že střetu vozidel mohl zabránit žalobce tím, že by se pohyboval ve svém jízdním pruhu a nevybočil by doleva, a že z technického hlediska nelze jednoznačně popsat příčinu jízdního manévru žalobce, mohlo se jednat o nevěnování se řízení nebo o jiný netechnický důvod. Na základě detailní zprávy o šetření nehody policií, ze zprávy pojišťovny, z fotodokumentace z místa nehody a z ohledání místa nehody znalec dovodil, že nic nenasvědčovalo tomu, že by příčinou nehody byla nějaké technická vozidla IVECO Daily a uvedl i to, že si neumí představit situaci, kdy by předmětnou nehodu mohl způsobit vítr, který by zapříčinil vyjetí vozidla z jeho dráhy. – i kdyby v době nehody byl vítr o rychlosti 80 km/h a vozidlo by mělo teoreticky závadu na posilovači řízení (ztrátu jeho účinnosti), nemohlo by dojít k vychýlení dráhy vozidla do protisměru. Z posudku , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce z oboru doprava, se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod, dále soud I. stupně zjistil, v okamžiku střetu vozidel bylo vozidlo žalobce vyjeto do protisměrného pruhu v rozsahu cca 70-80 cm, že pokud by na vozidle IVECO Daily došlo náhle k závažné závadě, projevilo by se to náhlou ztrátou stability vozidla a mohlo dojít k náhlému nečekanému vybočení vozidla, na které by řidič nebyl schopen zareagovat, takové náhlé vybočení by však vytvořilo s velkou pravděpodobností velkou stopu před místem střetu, žádná taková však na místě nalezena nebyla. Dle znalce nebylo možno vyloučit závadu na posilovači řízení, která i kdyby se projevila náhle, by stopu na vozovce nevytvořila, při takové závadě by však zůstala zachována ovladatelnost vozidla a způsobila by pouze nárůst nutné ovládací síly na volant. Znalec také s ohledem absence jakýchkoli stop na vozovce v místě nehody vyloučil jako možnou příčinu nehody defekt pneumatiky, poškození integrity řízení a zavěšení kol, pokud by vozidlo mělo podhuštěné pneumatiky, to by řidič poznal, a vůle řízení nemá na stabilitu vozidla výrazný vliv. Konečně dle znalce nebylo možno vyloučit ani déletrvající závadu vozidla, která nemusela být při běžné kontrole odhalena a která by se mohla projevit například při náhlém nečekaném poryvu větru, o kterém hovořil svědek , jméno FO, , a mohla by způsobit vybočení automobilu. V neposlední řadě znalec uvedl i to, že technická závada vozidla způsobí jeho vybočení jen v naprostém minimu případů (znalec se dosud setkal pouze s jediným, a to v případě osobního vozidla tovární značky VW Golf). S ohledem na nemožnost prohlídky předmětného vozidla není možno říci, zda technická závada vozidla IVECO Daily byla či nebyly příčinou přejetí vozidla do pro protisměru, podle znalce však technická závada sama o sobě přejetí do protisměru o 70-80 cm nezpůsobí, pouze v souhrnu s jinými faktory.5. Na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že na základě provedeného dokazován lze jednoznačně uzavřít, že jedinou příčinou předmětné dopravní nehody bylo to, že žalobce jako řidič porušil předpisy o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, a to jeho § 11 a § 16 pokud jde o směr a styl jízdy a ohrožení protijedoucího řidiče i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích. Pokud jde o příčiny nehody, sám žalobce uváděl postupně některé příčiny, které se však ukázaly jako ty, které nemohly nehodu způsobit. Svědecky byl vyloučen vítr, který by mohl způsobit vychýlení vozidla z jeho přímé dráhy, znalec rovněž vyloučil oslnění řidiče. Pokud jde o zdravotní indispozice, tato byla sice uváděna, ovšem bez bližší konkretizace, a navíc žalobce sám vypověděl, že nepociťoval únavu, rovněž tak žádnou únavu nezaznamenali svědci, kteří s ním byli přímo v kabině, byť jeden z nich – svědek , jméno FO, , spal a druhý svědek , jméno FO,  si procházel SMS zprávy, takže řízení žalobce nevěnoval pozornost. Sami znalci uváděli jako možnou příčinu zdravotní indispozici mozkovou příhodu, srdeční nevolnost apod., ovšem nic takového nebylo prokázáno. Svědek protijedoucího vozidla, do kterého vozidlo žalobce narazilo, , jméno FO, , uváděl, že by spíše považoval o mikrospánku či únavě žalobce, a to vzhledem k tomu, jak se mu jevila situace, kdy vozidlo žalobce jelo nejdříve rovně a postupně začalo vybočovat až přejelo plnou čáru na vozovce a při střetu bylo 70–80 cm v protisměrné dráze. Rovněž tak dle soudu I. stupně neobstojí námitka žalobce, že konstrukce, která byla vezena na návěsu tento návěs přesahovala, neboť ze zjištění vyplývá, že vozidlo Scania s návěsem jelo 70–80 cm od prostřední plné čáry na vozovce a drželo si svůj směr a nezasahovalo, a to ani nákladem, do směru žalobce. Poslední relevantní námitkou žalobce pak byla námitka špatného technického stavu vozidla IVECO Daily. K tomu soud I. stupně uvedl, že z technického průkazu bylo zjištěno, že vozidlo bylo způsobilé pro provoz na pozemních komunikací, jelikož do data technické kontroly zbýval ještě cca měsíc, že vozidlo bylo 4 roky před nehodou žalovaným zakoupeno jako nové, a že bylo pravidelně servisováno v autorizovaném servisu. Sám žalobce uvedl, že vozidlo před jízdou řádně zkontroloval, tzn. závada, která byla uváděna jako možnost příčinnou nehody, tzn. podhuštěné pneumatiky, tato by byla viditelná, stejně tak jako prasklá pneumatika za jízdy, případně selhání posilovače řízení, neboť znalci se v podstatě shodli na tom, že v tom případě by došlo k náhlé změně směru jízdy, což se nestalo, neboť žalobce k vozidlu, do nějž narazil, najížděl vlastně postupně ze své dráhy, která jinak byla rovná, tzn. jednalo se o rovný silniční úsek. Rovněž svědek , jméno FO,  uvedl, že pokud jde o technický stav vozidla, když s tímto vozidlem jel nedáno, nezjistil žádné závady, nepociťoval při jízdě nic neobvyklého. Žalobce zakládal své námitky o špatném technickém stavu vozidla na tom, že vozidlo bylo krátce po nehodě, tedy , datum,  žalovaným odprodáno, tedy po totální havárii, do šrotu. Zde uzavřel, že šetření nehody a jejích příčin je věcí policie, která nehodu vyšetřovala a žalovaný neměl žádnou povinnost, aby po nehodě prověřoval technický stav vozidla, na které vznikla tzv. totální škoda. Oba znalci se sice vyjadřovali k tomu, jaká technická závada by mohla způsobit takovou nehodu, k jaké došlo dne , datum, , jejich vyjádření však byla zcela obecná, neboť vozidlo IVECO Daily nemohli fyzicky prohlédnout, ke všem žalobcem tvrzeným technickým příčinám nehody se však i za takové situace vyjadřovali negativně, a to s ohledem na výpovědi účastníků a svědků dané nehody, fotodokumentaci z místa nehody a z protokolu o ohledání místa nehody. Ke správnímu řízení vedeném , právnická osoba,  v , adresa, , soud I. stupně nepřihlížel, poněvadž zde se jednalo o nedostatečně provedené řízení včetně důkazů. Na základě všech uvedených skutečnosti proto soud I. stupně uzavřel, že v projednávané věci došlo k naplnění § 367 odst. 1 písm. a/ zákoníku práce, tedy k tomu, že se žalovaný zprostil odpovědnosti za vzniklou škodu na zdraví žalobce při dopravní nehodě dne , datum, . Vzal tedy za prokázáno, že jedinou příčinou dané dopravní nehody bylo porušení povinností žalobce jakožto řidiče vozidla IVECO Daily, v důsledku kterých uvedenou dopravní nehodu způsobil tím, že přejel plnou čáru do protisměru (stalo se tak plynule, nikoliv náhlým manévrem), když jiná příčina nehody nebyla ani po slyšení svědků a znaleckém dokazování, prokázána. Došlo k porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích tím, že se žalobce řádně nevěnoval řízení. I pokud by se žalobce cítil unaven (což popřel) či zdravotně indisponován (což neprokázal), měl povinnost zastavit a v jízdě dále nepokračovat, což neučinil. Na základě výše uvedených závěru proto soud I. stupně žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou existence a výše nároku žalobce na odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění, neboť řešení těchto otázek bylo již nadbytečné. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití § 150 o. s. ř. tak, že v řízení úspěšnému žalovanému byla jejich náhrada odepřena s tím, že „se jedná o dlouhodobou a složitou věc“; vedlejší účastníků se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal.6. Proti tomuto rozsudku se odvolali žalobce i žalovaný. Odvolání žalobce směřovalo proti zamítavým výrokům I. a II. a proti výroku o nákladech řízení mezi účastníky V., který byl napaden i odvoláním žalovaného. V souvislosti s odvoláním žalobce však byla dotčena též právní moc akcesorického výroku o nákladech řízení státu IV. (srov. § 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Samostatně tak nabyly právní moci pouze výroky o částečném zastavení řízení III. a IV. (srov. § 206 odst. 2 věta právní o. s. ř.).7. Žalobce nejprve v odvolání popsal skutkový děj a jeho okolnosti, stejně jako dosavadní průběh řízení. Jde-li do odvolací námitky, žalobce označil napadený rozsudek soudu I. stupně za nepřezkoumatelný, neboť soud I. stupně ze skutečnosti, že došlo k porušení dopravních předpisů částečným vyjetím vozidla řízeného žalobcem do protisměru, činí závěr, že se žalovaný zprostil odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem, aniž by byla zjištěna příčina porušení dopravních předpisů, resp. zaviněné jednání žalobce). V této souvislosti zdůraznil, že soud I. stupně založil své rozhodnutí převážně na nepodložených myšlenkových úvahách a irelevantních domněnkách svědka, řidiče kamionu Scania , jméno FO, , který byl účastníkem předmětné dopravní nehody a který uvedl, že vozidlo žalobce jelo nejdříve rovně a postupně začalo vybočovat až přejelo plnou čáru na vozovce a při střetu bylo 70–80 cm v dráze, a situace se mu jevila jako možnost mikrospánku nebo únavy žalobce. Soud I. stupně pochybil, když své rozhodnutí založil na pouhých domněnkách jednoho ze svědků, když svědek má vypovídat o tom, co viděl, slyšel a bezprostředně vnímal a nepřísluší mu vnímané skutečnosti hodnotit a činit z nich skutkové nebo právní závěry. Navíc soud I. stupně se dle žalobce nevypořádal se všemi předloženými návrhy, a všechny generalizuje a neodůvodňuje své úvahy ohledně skutkových zjištění v jednotlivostech. Soud měl jednotlivé v úvahu přicházející příčiny nehody podrobit řádnému zkoumání a poté dostatečně odůvodnit, zda byly vyvráceny. Dále žalobce v odvolání poukázal na fakt, že si za účelem stanovení možných příčin dopravní nehody nechal vypracovat znalecký posudek znalcem , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalcem z oboru doprava, se specializací technické posudky o příčinách silničních nehod. Ten před soudem uvedl, že nelze jednoznačně říci, co bylo vlastně příčinou této dopravní nehody a jako její možné příčiny uvedl závady (zvětšené vůle) na systémech řízení, zavěšení kol či brzdovém mechanismu, příp. nesprávně nahuštěné pneumatiky, např. ve spojení se silným větrem, neboť tyto by nezanechaly stopy na vozovce a bez technické prohlídky vozidla je nelze vyloučit s tím, že dlouhodobá závada může způsobit nestabilitu vozidla a v souhrnu s jinými faktory či skutečnostmi může dojít k vychýlení ze směru jízdy. Vedlejší účastník rovněž nechal zpracovat znalecký posudek, soudním znalcem , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , který taktéž nedokázal jednoznačně určit příčinu dopravní nehody, přičemž nutno upozornit, že technickou závadou se nezabýval a nezkoumal ji. Ani jeden ze znalců tak nevyloučil technickou závadu či zdravotní indispozici a ani nepotvrdil, že by se jednalo o mikrospánek, nedostatek pozornosti či jinou zdravotní indispozici (náhlou zdravotní indispozicí nebo obdobně se soud bez uvedení důvodu řádně nezabýval). Jediným podkladem tak pro rozhodnutí soudu I. stupně zůstávají domněnky jednoho ze svědků, aniž by byly řádně hodnoceny veškeré provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Fakt, že vozidlo bylo v roce 2010 koupeno jako nové, nic nevypovídá o jeho technickém stavu v době dopravní nehody v roce 2014, tedy po čtyřech letech téměř každodenního provozu, kdy vozidlo za tuto dobu najelo v řádu stovky tisíc kilometrů (soudu nebylo předloženo množství najetých kilometrů) a dle svědka , jméno FO,  vozidlo jezdilo téměř denně, nebylo přiděleno pouze jednomu řidiči, nýbrž je užívalo střídavě několik skupin dělníků, přičemž je řídil vždy některý z nich (sám svědek s předmětným vozidlem najel přibližně 5.000-6.000 km) a sloužilo pro převoz , právnická osoba, , strojů a přepravu dělníků na stavbu a bylo obvyklé, že převáželo značný náklad – , právnická osoba,  (beton, písek, cement), elektrickou míchačku, betonové sloupky a části betonového oplocení, bourací kladiva a další stavební nářadí. Svědek dále vypověděl, že případné závady na vozidle odstraňoval pracovník údržby žalovaného, a cituji „ten na tom pracoval třeba i v noci“. Tento způsob užívání vozidla se dá dle žalobce charakterizovat jako vysoce zátěžový a žalobce sám uvedl, že vozidlo nebylo večer po příjezdu kontrolováno a ráno vyjelo s jinou skupinou dělníků bez jakéhokoli servisu. O stavu předmětného vozidla v době nehody dle žalobce svědčí i skutečnost, že škoda, která na vozidle v důsledku dopravní nehody žalobce vznikla, byla pojišťovnou prohlášena za totální, což svědčí o tom, že aktuální tržní hodnota vozidla odpovídající jeho staří a opotřebeni nebyla příliš vysoká. Pojišťovna, také s ohledem na stáří vozidla a jeho opotřebení, navrhla odkupní cenu vozidla na pouhých 63.800 Kč. Dle žalobce tak lze předpokládat, že vozidlo bylo vzhledem k permanentnímu zatěžování značně opotřebeno, a vzhledem k nedostatečnému odbornému servisu nelze tedy vyloučit náhlou ani déletrvající technickou závadu na vozidle (pravidelná kontrola měla nastat již do jednoho měsíce po nehodě). Dále žalobce v odvolání uvedl, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce utrpěl poškození zdraví úrazem jako zaměstnanec žalovaného při plnění pracovních úkolů, a tedy škoda takto vzniklá je škodou způsobenou pracovním úrazem, za kterou obecně odpovídá zaměstnavatel. Žalovaný, který za účelem zproštění se odpovědnosti za tuto škodu, v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti, z nichž dovozoval, že jedinou příčinou škody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem, který nesplnil veškeré povinnosti řidiče, dané mu zákonem č. 361/2000 Sb., však dle žalobce tvrzení, na nichž svou obranu založil, neprokázal. , jméno FO, . Bc. , jméno FO, , , tituly za jménem, , sice ve svém znaleckém posudku uvedl, že příčinou dopravní nehody bylo vyjetí vozidla IVECO ze své dráhy do protisměru, nezabýval se však případnou technickou příčinou nehody, neboť převzal závěry z písemných podkladů Policie ČR, která při šetření dopravní nehody uvedla, že technická závada nebyla zjištěna ani uplatněna. Dle žalobce však nelze pominout, že po předmětné dopravní nehodě byl řidič vozidla IVECO (žalobce) s život ohrožujícími zraněními v péči záchranářů a následně lékařů a technickou závadu tak uplatnit nemohl. Dále je třeba uvést, že Policie ČR nenařizuje běžně při dopravních nehodách technickou prohlídku vozidel znalcem, a tudíž žádná prohlídka za účelem určení, zda příčinou nehody mohla být technická závada, provedena nebyla. Z písemných podkladů tak lze vyvodit pouze závěr, že nebyla zjištěna žádná zjevná technická závada, které by si při běžném ohledání vozidla mohl všimnout vyšetřující policista či likvidátor pojišťovny. Technická závada na vozidle mohla být vyloučena pouze odbornou technickou prohlídkou. K takovémuto technickému zkoumání po nehodě nedošlo. Při soudním jednání pak znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem,  současně připustil, že mohly být dány i další netechnické příčiny nehody než ty, které uvedl v posudku, jako např. zdravotní indispozice, příp. zda byla v pořádku či nespadla sluneční clona a uvedl i to, že těchto „dalších příčin mohla být celá řada“. Žalobce nerozporoval, že s vozidlem IVECO jakožto řidič přejel do protisměru, nýbrž uvádí, že příčina jeho přejetí do protisměru nebyla objasněna a jeho zavinění v této věci nebylo prokázáno. S ohledem na závažné polytrauma a několikadenní koma si žalobce, pokud jde o vlastní nehodu a to, co jí bezprostředně předcházelo, ničeho nepamatuje. Svědci, kteří cestovali ve vozidle s žalobcem, vypověděli, že v době nehody spali (pan , jméno FO, ) nebo kontrolovali SMS na mobilním telefonu (pan , jméno FO, ). Ani svědecké výpovědi dalších účastníků dopravní nehody a svědků nepřinesly žádné důkazy, které by vedly ke skutkovým zjištěním týkajícím se příčiny žalobcova částečného vyjetí do protisměru. Technický stav vozidla nebyl po nehodě znalecky zkoumán a dodatečné zkoumání technického stavu tohoto vozidla bylo znemožněno žalovaným, neboť vozidlo již několik dnů po nehodě prodal na náhradní díly a toto bylo zlikvidováno. V přestupkovém řízení vedeném před , právnická osoba,  v , adresa,  žalobce nebyl shledán vinným ze spáchání přestupku. Co se týká technické příčiny, tato mohla být potvrzena či vyloučena pouze technickou prohlídkou vozidla IVECO, která však nikdy nebyla provedena a vozidlo bylo během několika dnů prodáno na náhradní díly (viz výše). Případná fotodokumentace vozidla po nehodě vyhotovená společností , právnická osoba, , která pro vedlejšího účastníka zajišťuje technické úkony likvidace pojistných událostí, kterou žalovaný navrhoval jako důkaz, obsahuje pouze vnější pohledy na vozidlo, které jsou pro posouzení technického stavu vozidla neprůkazné. Ohledání vozidla techniky této společnosti proběhlo výhradně za účelem zaevidování škody pro případné budoucí stanovení a posouzení výše pojistného plnění, nikoliv však za účelem odborného posouzení technického stavu vozidla. Společnost , právnická osoba,  tak pořídila rozsáhlou fotodokumentaci vozidla, avšak pouze tzv. zvenčí s ohledem na kalkulaci nákladů na opravu vozidla, popř. jako potvrzení pro totální škodu, resp. pro vyčíslení časové ceny vozidla. Žalobce v odvolání označil za nesprávný závěr soudu I. stupně o tom, že svědecky byl vyloučen vítr, že by mohl způsobit vychýlení vozidla ze své přímé dráhy. Upozornil na to, že pokud o této možné příčině dopravní nehody hovořil znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , vycházel z výpovědi svědka pana , jméno FO,  učiněné ve správním řízení o tom, že v době nehody vál v místě silný nárazový vítr, což znalce vedlo k závěru, že při souběhu déletrvající technické závady (např. málo účinné tlumiče, zvětšené vůle v zavěšení kol či v mechanismu řízení) a náhlého silného poryvu větru mohlo dojít k vychýlení vozidla do dráhy protijedoucích nákladních vozidel. U dodávky vítr navíc působí na větší plochu než u osobního vozidla, a proto je citlivější na boční vítr, tedy boční vybočení. Pokud další svědek , jméno FO, , který byl účastníkem dopravní nehody, před soudem vypověděl, že si myslí, že v místě nehody výrazný vítr nebyl, je z jeho slov dle žalobce zcela zjevné, že tento závěr pouze dovodil logicky z toho, v jakém místě se nehoda stala, nikoliv že by si pamatoval, že větrno nebylo („ke střetu došlo vlastně v dolině a po stranách byl les, a tak si myslím, že větrno nebylo“). Svědek , jméno FO,  současně vypověděl, že na jízdě žalobce během této doby nepozoroval nic neobvyklého, žalobce jel přibližně stálou rychlostí, nepřekračoval povolenou rychlost, nijak nevybočoval, jel standardně bez excesů. Svědek , jméno FO,  nebyl účastníkem dopravní nehody a je tedy osoba čistě nestranná, na rozdíl od účastníků dopravní nehody, kterým je svědek , jméno FO, . Je otázkou, proč si řidič kamionu svědek , jméno FO,  bočního větru nevšiml, přičemž jedním z možných vysvětlení je, že boční vítr se u těžších vozidel (kamion) neprojevuje natolik, jako u vozidel lehčích (osobní automobil, dodávka). Jeho výpověď mohla být ovlivněna již mnohaletým odstupem od dopravní nehody, v kontrastu s výpovědí svědka , jméno FO, , který vypovídal cca 1 rok po dopravní nehodě. V neposlední řadě žalobce v odvolání poukázal též na to, že stěžejní zásadou pracovního práva je zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance vyjádřená v § 1a odst. 1 písm. a/ zákoníku práce, která se ve výrazné míře promítá také do zákonné úpravy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem. Tato odpovědnost je vždy objektivní, tj. bez ohledu na zavinění, a není limitována. Smyslem je chránit postavení zaměstnance při výkonu práce, která má závislou povahu, při níž je zaměstnanec podřízen pokynům zaměstnavatele, a nemůže tak v plné míře sám dbát o své zdraví. Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz dle § 367 zákoníku práce prokázáním zaviněného porušení právní povinnosti žalobcem. Z hlediska liberace zaměstnavatele z jeho povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu nepostačuje (kromě dalšího) jen samotná objektivní skutečnost, že zaměstnanec porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; je zapotřebí, aby tak učinil svým zaviněním. Procesní povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti o tom, že se zprostil odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, jak vyplývá již ze znění ustanovení § 367 odst. 1 a 2 zákoníku práce, má žalovaný jakožto zaměstnavatel, který také nese za řízení procesní odpovědnost za to, že tyto povinnosti nesplní. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti má žalobce za to, že žalovaný v řízení neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ve vztahu k povinnosti tvrdit a prokázat, že ke škodě došlo výlučně zaviněným protiprávním jednáním žalobce. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž se bude zabývat výší uplatněného odškodnění.8. Odvolání vedlejšího účastníka směřovalo proti výroku o odepření práva na náhradu řízení, se kterým nesouhlasil. Zdůraznil, že z rozsudku soudu I. stupně je zřejmé, že podaná žaloba žalobcem byla pod bodem I. a II. zamítnuta, a pod bodem III. a IV. bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, je tedy zcela nezpochybnitelné, že dle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalovaný, který byl v řízení zcela úspěšný, právo na přiznání nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, tj. proti žalobci. S odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ÚS 2862/07 dále uvedl, že základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v § 142 odst. 1 o. s. ř. a ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Soud by proto měl vždy přistupovat k aplikaci § 150 o. s. ř., jenž tuto zásadu umožňuje v konkrétním výjimečném případě prolomit, jen výjimečné a pouze tehdy, mohou-li takový postup ospravedlnit důvody zvláštního zřetele hodné. Ustanovení § 150 o. s. ř. tedy neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s před procesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. Žalovaný dále odkázal na řadu dalších rozhodnutí Ústavního soudu, z nichž lze učinit závěr, že před rozhodnutím dle § 150 o. s. ř. by se měly strany k zamýšlenému postupu vyjádřit, neboť postup dle § 150 o.s.ř. je prvkem individualizace, nikoli libovůle ze strany soudu, a k takové aplikaci lze přistoupit spíše výjimečně, než aby se jednalo o pravidlo, a samozřejmě soud by měl vždy své rozhodnutí, která odepře právo na náhradu nákladů řízení, řádně odůvodnit. Ustanovení § 150 o. s. ř. totiž neslouží ke zmírňování či odstranění majetkových rozdílů mezi stranami, nýbrž má sloužit k dosažení spravedlnosti, pokud jde o vedení soudního řízení a jeho výsledek. S ohledem na uvedené skutečnosti tak žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí o nákladech řízení obsažené ve výroku V. změnil tak, že žalovanému vůči žalobci přizná právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.152.320,51 Kč.9. Vedlejší účastník se ve stručném vyjádření k odvolání zcela ztotožnil se závěry soudu I. stupně a navrhl, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen.10. Žalovaný se k odvolání písemně nevyjádřil, v průběhu odvolacího řízení však rovněž navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného.11. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a ze způsobilých odvolacích důvodů (§ 205 odst. 2 písm. b/, d/, e/ a g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v mezích podaného odvolání a v tomto rozsahu i řízení předcházející jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a po zopakování a doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné a odvolání žalovaného je důvodné pouze částečně.12. Ze spisu , právnická osoba,  , adresa, , sp. zn. 6 C 61/2016, jehož součástí je spisový materiál předmětné dopravní nehody PČR, Krajského ředitelství Policie kraje , adresa, , č.j. , Anonymizováno,  odvolací soud zjistil, že k předmětné dopravní nehodě dne , datum,  došlo mezi obcemi , adresa,  a Olšinky na silnici první třídy č. 38 na 128,406 kilometru s živičným povrchem, který byl v době nehody suchý, neznečistěný a bez závad, že k nehodě došlo v přehledném úseku z pohledu žalobce ve stoupání, kde nejsou rozhledové poměry žádným způsobem ovlivněny, že komunikace je v místě nehody široká 7 metrů a jízdní pruhy jsou na ní odděleny vodorovným značením V1a – podélnou souvislou čárou, oba jízdní pruhy jsou široké 3.5 metrů, po obou stranách silnice se nachází směrové sloupky, že k nehodě došlo v 6.05 hodin, místo nehody bylo ohledáno tentýž den v době od 6.30 do 9.00 hodin s tím, že bylo denní světlo, viditelnost do dálky nebyla ztížena počasím. V rámci šetření nehody byl policií vyslechnut dne , datum,  svědek nehody , jméno FO, , řidič nákladního automobilu Scania a návěsem, který uvedl, že hustota provozu nebyla v době dopravní nehody velká, že měl během jízdy rozsvícené stanovené osvětlení, že se v přímém úseku komunikace mezi obcí , adresa,  a , adresa,  držel ve svém jízdním pruhu, jel rychlostí cca 70 km/h, a zhruba stejně jel i jeho kolega, jedoucí za ním asi 100 metrů, že v protisměru viděl jet nějaké osobní motorové vozidlo a zhruba 50 – 100 metrů za ním jela dodávka a za ní menší nákladní vozidlo, že dodávka jedoucí v protisměru na úrovni tahače jela stále ve svém jízdním pruhu a když se dostala ze zorného pole svědka, ucítil a uslyšel silný náraz, na který reagoval sešlápnutím brzdového pedálu s tím, že ve zpětném zrcátku viděl však jen menší nákladní vůz, který jel v protisměru jako poslední, jak stojí ve svém jízdním pruhu, náraz dodávky do auta kolegy tedy neviděl; současně svědek vyjádřil svou domněnku, že u řidiče dodávky mohl sehrát roli mikrospánek, nevěnování se řízení nebo přetížení vozu). Další svědek nehody, , jméno FO, , bezprostředně po nehodě policii uvedl, že v době nehody jel za kolegou ve svém jízdním pruhu rychlostí cca 70 km/h, v protisměru viděl dvě dodávky, z nichž první začala najednou jakoby odbočovat ze svého pohledu vlevo, svědek nevěděl co se děje, slyšel velký náraz a poté okamžitě sešlápl brzdu a chtěl se dodávce vyhnout, to se mu však nepodařilo a došlo ke střetu pravé přední části vozidla svědka s pravou stravou dodávky. Svědek uvedl i to, že v době nehody byl provoz minimální, bylo slunečno, byla dobrá viditelnost, a že poté co zastavil zjistil, že dodávka žalobce se nejprve střetla s kamionem, který jel před svědkem a posléze tedy i s jeho vozidlem tak, jak popsal; uvedl i to, že obě nákladní soupravy měly puštěný výstražný oranžový maják. Také tento svědek vyjádřil domněnku o mikrospánku žalobce jako možné příčině přejetí do protisměru. Svědek , jméno FO, , který řídil dodávku, která jela za vozidlem IVECO řízeným žalobcem, od obce , adresa, , v den nehody vypověděl, že žalobce před ním jel rychlostí 80-90 km/h, že nebyl velký provoz, že před nehodou viděl v protisměru dvě nákladní soupravy, obě jely ve svém jízdním pruhu, že auto žalobce na úrovni prvního protijedoucího nákladního automobilu vjelo do protisměru, kde se střetla s nákladní soupravou a vysypal se z ní na vozovku cement, díky čemuž svědek neviděl náraz žalobce do druhé nákladní soupravy. Svědek rovněž uvedl, že nákladní souprava v protisměru jela při pravém okraji svého jízdního pruhu a nijak nevyčnívala do protisměrné části komunikace. Policie ČR dne , datum,  věc odložila, neboť ji nešlo kvůli rozsahu zranění řidiče , jméno FO,  projednat, neboť řidiče nebylo možno vyslechnout. Policie na základě ohledání místa nehody a vozidel na ní zúčastněných nezjistila jako příčinu nehody technickou závadu některého z vozidel a technická závada jako příčina nehody nebyla ani uplatněna. Dle fotodokumentace byly na místě nehody zjištěny pouze blokovací a brzdné stopy nákladní soupravy Scania a rycí stopy vozidla IVECO zachycené na louce v místech, kde vozidlo po srážce vyjelo z vozovky a smyková stopa vozidla IVECO směřující mimo komunikace. Následně byla věc postoupena ke správnímu řízení , právnická osoba,  Havlíčkům , adresa, , odboru dopravy, úseku přestupkového řízení, v jehož rámci bylo zjištěno, že žalobce je držitelem řidičského oprávnění ad roku 2004, a to postupně pro skupiny AM. A1, A2, A, B1, B, C1 a C, a dle evidence přestupků má evidovány 2 přestupky, oba z roku 2007. Žalobce byl ve správním řízení vyslechnut dne , datum, , kdy uvedl, že si nepamatuje události ani ze dne nehody, ani ze dne nehodě předcházejícího. Dále byl v 3/2015 vyslechnut svědek , jméno FO, , který kromě toho, co uvedl ve své výpovědi bezprostředně po předmětné nehodě uvedl, že provoz byl slabý, v místě nehody byla silnice přímá bez zatáček, nejprve bylo klesání, potom dolík a následné stoupání, že na jízdě vozidla řízeného žalobcem, které jeho před ním od obce , adresa, , nic výjimečného nepozoroval, řidič jel normálně, nevybočoval ani nekličkoval, že když byl svědek se svým vozidlem v dolíku před stoupáním, měl otevřené okénko a zapaloval si cigaretu, náhle uslyšel velkou ránu a uviděl oblak dýmu, jak došlo ke střetu vozidel tedy neviděl, začal brzdit a došlo mu, že se asi střetla vozidla, do tohoto okamžiku neregistroval v protisměru žádná vozidla, teprve až vjel do oblaku prachu, projel kolem něj první kamion a jak se začal vynořovat z oblaku prachu, viděl jako druhý kamion strhl řízení do protisměru a následně jak se blížil ke svědkovi zase zpět do svého pruhu. Svědek uvedl i to, že si myslí, že byl dost silný vítr, ale nemůže říct, že to byla vichřice a nevybavil si, zda náklad, které vezly nákladní soupravy v protisměru přesahoval ložný prostor návěsu, ani jestli byl náklad označen výstražným světlem. Ve správním řízení byli vyslechnuti příslušníci Policie ČR, kteří po nehodě dokumentovali místo nehody, a to pprap. , Jméno zainteresované osoby 0/0, , prap. , jméno FO, , nprap. , jméno FO,  a pprap. , jméno FO, . První dva jmenovaní vyjeli na místo nehody bezprostředně po jejím ohlášení a na místě zjistili totožnost účastníků nehody a svědků, provedli dechové zkoušky a prvotní neodkladné úkony (nezjišťovali ani šíři komunikace, ani technickou závadu, aj.), následně přijela druhá hlídka, která si dopravní nehodu převzala. Oba prvně jmenovaní policisté shodně uvedli, že se nemohou vyjádřit k tomu, zda náklad na nákladních soupravách při jízdě zasahoval do jízdního pruhu, protože po nehodě byl tento náklad zcela zjevně posunut a vozidla přesahoval. Pprap. , jméno FO,  si vybavil, že mu řidič v pořadí druhé nákladní soupravy (, jméno FO,  – poznámka soudu) říkal, že viděl, jak protijedoucí dodávka jela při svém pravém okraji komunikace a následně přejíždí plynule ke středu komunikace, kdy následně došlo k nárazu do levého boku nákladního vozidla, po střetu se dodávka obtočila kolem nákladního vozidla a přejel mimo komunikaci, řidič mu rovněž sdělil, že řidič dodávky přejel zcela plynule, že to dělalo dojem, že řidič dodávky usnul. Druzí dva výše jmenovaní policisté tvořili hlídku, která k nehodě přijela později, šetření od první hlídky převzala a provedla zadokumentování postavení vozidel, zajišťovala stopy a vyslechla účastníky nehody a svědky. Prap. , jméno FO,  uvedl, že náklad z návěsu kamionu byl po nehodě deformován, hnutý a posunuty z pohledu jízdy řidiče kamionu směrem do příkopu, jízda kamionů nebyla hlášena jako přeprava nadměrného nákladu a na místě nebylo doprovodné vozidlo, ohledáním vozidel zúčastněných na nehodě nebylo zjištěna žádná technická závada, a na technickou závadu nebylo podezření ani u vozidla IVECO, na místě nehody totiž nebyly zjištěny žádné stopy, ze kterých by bylo možnou usoudit například na prasklé kolo apod., navíc řidič kamionu říkal, že dodávka jela úplně normálně a potom z ničeho nic přejela do protisměru, znalecké ohledání vozidel se neprovádělo; podle brzdných stop kamionová souprava, která se s dodávkou střetla, za středovou čárou nebyla, stopy se jasně nacházely v pravém pruhu a pokud jde o náklad kamionu uvedl, že nákladní souprava bezpečně urazila k místu dopravní nehody delší vzdálenost a při cestě se bezpečně míjela s ostatními vozidly (to dovodil ze skutečnosti, že žádná jiná nehoda soupravy hlášena nebyla). Další člen v pořadí druhé hlídky, která se k nehodě dostavila, nprap. , jméno FO,  uvedl, že na místě nehody byl od příjezdu až do skončení šetření, že prováděl fotodokumentaci nehody a s účastníky a svědky se bavil kolega , jméno FO, , který je i vyslýchal, svědek však byl přítomen čtení protokolů o podání vysvětlení a jejich podpisu. Uvedl, že vozidla nejela v režimu nadměrného nákladu (avšak tuto skutečnost nezjišťoval), že v místě nehody je silnice dostatečně široká, takže náklad nepřesahoval do protisměrného jízdního pruhu a vozidla se bezpečně míjela s vozidly protijedoucími. Dle svědka skutečnost, že náklad nepřesahoval do protisměru potvrdil po nehodě i svědek, který jel před nehodou za dodávkou. V neposlední řadě ze správního spisu vyplývá i to, že správní orgán, aniž by vyslechl další účastníky a svědky předmětné nehody rozhodnutím ze dne , datum,  správní řízení zastavil, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno.13. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá náhrady škody způsobené poškozením zdraví z dopravní nehody ze dne , datum,  - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do , datum,  a též podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění účinném ke dni dopravní nehody (dále jen „zákon o silničním provozu“).14. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu při pracovním úrazu jsou podle ustanovení § 366 odst. 1 zákoníku práce pracovní úraz, vzniklý za stanovených pracovních podmínek, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (jeho následky) a vznikem škody. Odpovědnost za škodu při pracovním úrazu je tzv. objektivní odpovědností; zaměstnavatel tedy odpovídá za samotný výsledek (za škodu), aniž je uvažováno jeho zavinění. V řízení o odškodnění pracovního úrazu má žalobce (poškozený zaměstnanec) procesní povinnost tvrdit a prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.15. Podle § 367 odst. 1 písm. a/zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.16. Podle § 367 odst. 2 písm. a/ zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že škoda vznikla v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1, a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody.17. Procesní povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti o tom, že se zaměstnavatel zprostil odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, má zaměstnavatel, který také nese za řízení procesní odpovědnost za to, že tyto povinnosti nesplní (tzv. břemeno tvrzení a důkazní).18. Jak již v minulosti v této věci konstatoval odvolací soud ve svém zrušovacím usnesení ze dne , datum, , č.j. 49 Co 53/2019-311, v projednávané věci ze skutkových zjištění soudu I. stupně vyplývá a mezi účastníky není sporné, že žalobce utrpěl dne 16 7. 2014 poškození zdraví úrazem jako zaměstnanec žalovaného při plnění pracovních úkolů; škoda takto vzniklá je tedy škodou způsobenou pracovním úrazem. Žalovaný (resp. vedlejší účastník) však v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti, z nichž dovozoval, že jedinou příčinou škody je zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem, spočívající ve vjezdu žalobcem řízeného vozidla do protisměrné části vozovky. Skutečnost, že žalobcem řízené nákladní vozidlo IVECO vybočilo do protisměrné části komunikace (a ze strany žalobce tak došlo nejméně k porušení ustanovení § 11 zákona o silničním provozu) byla v řízení před soudem I. stupně prokázána a žalobce ji již nezpochybňuje, stejně jako skutečnost, že žalobce byl řádně seznámen s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tj. - jako držitel řidičského oprávnění – s příslušnými dopravními předpisy, jejichž vyžadování a kontrola, jejichž dodržování jsou svěřeny PČR a není třeba je v řízení zkoumat). Ze skutkových zjištění soudu I. stupně (která žalobce rovněž nezpochybňuje) vyplývá také to, že právě vybočení žalobcem řízeného vozidla do protisměrné části komunikace bylo příčinou dopravní nehody (bočního střetu vozidel), při níž došlo k posuzovanému pracovnímu úrazu. Současně odvolací soud konstatoval i to, že rozhodnutím správního orgánu o zastavení přestupkového řízení vedeného proti žalobci soud není vázán (§ 135 odst. 1 a contrario o. s. ř.), a že v odkazovaném správním rozhodnutí navíc ani není obsaženo řešení předběžné otázky obsahující závěr, že ze strany žalobce nedošlo k zaviněnému porušení dopravních předpisů. První rozhodnutí soudu I. stupně ze dne , datum, , č.j. 6 C 61/2016-278, bylo odvolacím soudem zrušeno, neboť soud I. stupně tehdy dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany žalobce šlo o porušení zaviněné, neboť znalecký posudek , jméno FO, . Bc. , jméno FO, , , tituly za jménem, , takový jednoznačný závěr neumožňuje, a nelze k němu dospět ani z jiných provedených důkazů. Uvedený závěr však tehdy soud I. stupně učinil, aniž by byly provedeny žalovaným, resp. vedlejším účastníkem navržené důkazy k prokázání tvrzení, že příčinou škody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem, kdy se jednalo o důkazy relevantní z hlediska posouzení, zda z objektivně zjištěného průběhu nehodového děje lze usuzovat na to, že jedinou příčinou nebo jednou z příčin škody bylo zaviněné porušení dopravních předpisů ze strany žalobce.19. V dalším řízení tedy zbývalo posoudit, zda žalobce dopravní nehodu, při které utrpěl předmětný pracovní úraz, způsobil zaviněným porušením dopravních předpisů, jak tvrdí žalovaný a vedlejší účastník (tj. tím, že jízdu nepřizpůsobil svému stavu a řízení se plně nevěnoval), nebo zda tuto dopravní nehodu způsobil nezaviněně v důsledku technické závady vozidla, špatných povětrnostních podmínek či náhlé zdravotní indispozice tak, jak tvrdí žalobce. Zavinění jako vnitřní psychický stav poškozeného ke svému jednání a jeho následkům přitom může být zkoumáno jen nepřímo, a to prokázáním takových skutečností, jejichž prostřednictvím se psychický vztah poškozeného k jeho jednání a jeho následkům projevuje navenek.20. Soudem I. stupně tak bylo v dalším řízení posuzováno, zda porušení povinností žalobce jako řidiče, které se stalo dne , datum,  příčinou předmětné dopravní nehody, tj. přejetí vozidla žalobce do protisměrného jízdního pruhu, bylo žalobcem zaviněné (jak tvrdil žalovaný) či nezaviněné (jak tvrdil žalobce). Žalobce, který tvrdil, že se porušení dopravních předpisů, které se stalo příčinou předmětné nehody, nedopustil zaviněně, v řízení soudu I. stupně předestřel řadu teorií o tom, co se před nehodou hypoteticky mohlo stát, dle soudu I. stupně však žalovaný spolu s vedlejším účastníkem veškeré žalobcem předestřené teorie o nezaviněném porušení zákona o silničním provozu vyvrátili, a po doplnění dokazování tak žalovaný prokázal, že jedinou příčinou předmětné dopravní nehody dne , datum,  bylo zaviněné porušení dopravních předpisů žalobcem (nevěnování se řízení nebo jiný netechnický důvodu). Odvolací soud proto přezkoumal tyto závěry soudu I. stupně a současně též skutečnosti, kterými argumentoval žalobce ve prospěch opačného závěru a dospěl k následujícím závěrům.21. Žalobce v řízení tvrdil, že se porušení § 11 zákona o silničním provozu nedopustil zaviněně, a že k přejetí jím řízeného vozidla do protisměru došlo z důvodu technické závady vozidla IVECO Daily, konkrétně v důsledku jeho nadměrného opotřebení, kdy došlo k náhlého defektu na posilovači řízení, což v kombinaci se silným nárazovým větrem, způsobilo dočasnou sníženou ovladatelnost vozidla, která způsobila jeho vybočení do protisměru. Uvedl rovněž to, že prokázat technickou závadu je pro žalobce složité, neboť předmětné vozidlo bylo po nehodě zlikvidováno, ke tvrzeným skutečnostem je však vyjadřoval znalec , jméno FO, , kterého navrhl znovu vyslechnout. Jde-li o zdravotní indispozici, žalobce tvrdil, že příčinou dopravní nehody bylo náhlé srdeční selhání, o čemž svědčí skutečnost, že po nehodě mu byl v nemocnici zjištěn vysoký krevní tlak – uvedené tvrzení navrhl prokázat lékařskou zprávou Fakultní nemocnice , adresa, , případně výslechem lékaře, který zprávu vypracoval. Současně žalobce uvedl i to, že před nehodou neměl žádné problémy s tlakem, to, že měl po nehodě vysoký tlak zjistil až se po 14 dnech probral v nemocnici. Kromě výše uvedeného žalobce k prokázání skutečnosti, že porušení dopravních předpisů, v důsledku kterého došlo k předmětné dopravní nehodě, došlo z jeho strany nezaviněně, navrhoval doplnění dokazování výslechem svědků , jméno FO,  (měl potvrdit, že žalobce před nehodou postihla náhlá zdravotní indispozice a omdlel), svědka , jméno FO,  (řidič druhého z kamionů, který měl potvrdit, že v době nehody foukal silný nárazový vítr) a svědka , jméno FO,  (řidiče kamionu, do kterého narazilo vozidlo řízené žalobce, který měl potvrdit stav vozovky v místě nehody, konkrétně to, že na vozovce byly vyjeté koleje).22. Z ohledání místa dopravní nehody, které bylo Policií ČR provedeno bezprostředně po střetu vozidla žalobce s vozidlem Scania a návěsem jedoucím v protisměru a ze skutečností, které po nehodě bezprostředně uvedli její účastníci i svědci (vyjma žalobce, který byl po nehodě v bezvědomí transportován do nemocnice a jeho výslech nebyl možný, a to ani později v důsledku amnézie), jednoznačně vyplývá závěr, že vozidlo žalobce před vyjetím do protisměru nevykazovalo nic neobvyklého, tj. vozidlo jelo plynule, konstantní rychlostí, drželo se ve svém pruhu, jeho jízda byla klidná a bezproblémová až do doby, než začalo postupně přejíždět do protisměru, kde došlo ke střetu s protijedoucím vozidlem.23. Pokud žalobce v řízení tvrdil, u něj došlo před nehodou ke zdravotní indispozici, nejprve tvrdil, že k srdečnímu selhání, následně že měl vysoký krevní tlak. Z tvrzení žalobce však vyplývá, že se jedná pouze o jeho domněnku, kterou vyvodil ze skutečnosti, že podle lékařské zprávy měl po přijetí do nemocnice po nehodě vysoký krevní tlak. Žalobce netvrdil, že jeho zdravotní stav před nehodou nebyl dobrý, že se potýkal se zcela konkrétními zdravotními obtíženi, které mohly vést k náhlé zdravotní indispozici vedoucí k předmětné dopravní nehodě. Naopak žalobce sám potvrdil, že před nehodou byl zcela zdráv a neměl problémy ani s vysokým krevním tlakem. Pokud proto žalobce skutečnost, že u něj bezprostředně před nehodou došlo k náhlé zdravotní indispozici zapříčiněné vysokým krevním tlakem, vyvozoval pouze ze skutečnosti, že po nehodě mu v nemocnici naměřili vysoký krevní tlak, pak tato skutečnost ničeho nevypovídá o zdravotním stavu žalobce bezprostředně před nehodou. Je totiž zcela přirozené, že pokud lidský organismus utrpí polytrauma takového rozsahu, v jakém ho utrpěl žalobce, dostane se do šoku, na který reaguje mimo jiné i zvýšením krevního tlaku. To však neznamená, že žalobce měl vysoký krevní tlak i bezprostředně před nehodou a že v jeho důsledku u něj došlo k náhlé zdravotní indispozici, která mohla způsobit jeho neschopnost věnovat se řízení, na kterou nemohl reagovat. Náhlá zdravotní indispozice v podobě vysokého tlaku, mdlob či srdečního selhání jako příčina dopravní nehody je navíc, zvláště u zdravého člověka, který do té doby žádné zdravotní problémy neměl, objektivně zpětně prakticky nezjistitelná. Bez významu pro posouzení zdravotní indispozici žalobce jako příčiny dopravní nehody pak dle odvolacího soudu není ani skutečnost, že spolujezdci žalobce v době nehody nic zvláštního na žalobci, stylu jeho jízdy ani chování vozidla ničeho zvláštního nepozorovali, žádné takové skutečnosti ve svých výpovědích neuvedli – spolujezdec žalobce , jméno FO,  uvedl, že žalobce byl v normální kondici, nic mimořádného (ani únavu) na něm nepozoroval a svědek bezprostředně před nehodou spal, svědek , jméno FO,  si před nehodou procházel zprávy v mobilu a zaznamenal až ránu v důsledku nárazu vozidel, z čehož lze dovodit, že ze čtení sms zpráv jej před nehodou nic nevyrušilo, k čemuž by pravděpodobně došlo v případě, kdy by si žalobce na něco stěžoval, či přestal vozidlo náhle ovládat. O tom, že by měl žalobce před nehodou zdravotní problémy s největší pravděpodobností hraničící s jistotou nenasvědčuje ani jeho styl jízdy před nehodou, kdy dle svědka , jméno FO,  nebylo na stylu jízdy žalobce nic zvláštního, jel normálně, nevybočoval ze směru ani nekličkoval, a dle výpovědí řidičů protijedoucích nákladních automobilů Scania a návěsem, přejezd žalobce do protisměru byl plynulý, nikoli náhlý. V neposlední řadě nelze pominout ani povinnost řidiče nekonat jízdu v případě, kdy se necítí k jízdě zdravotně způsobilý, a to i v případě, kdy příznaky nezpůsobilosti začne pociťovat až v průběhu jízdy (v takovém případě je povinností řidiče v jízdě dále nepokračovat, odstavit vozidlo, případně se nechat vystřídat jiným řidičem).24. Jde-li o žalobcem tvrzení nadměrné opotřebení vozidla IVECO Daily a jeho případnou technickou závadu v podobě náhlého defektu posilovače řízení, v řízení bylo prokázáno (viz velký technický průkaz vozidla), že vozidlo bylo jako nové žalovaným zakoupeno v 8/2010, že bylo zaměstnanci žalovaného využíváno denně k převážení lidí, , právnická osoba,  a nářadí za účelem výkonu předmětu podnikání žalovaného, že vozidlo nebylo přiděleno jednomu řidiči, ale řídili ho různí zaměstnanci žalovaného, že vozidlo bylo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích do , datum, , do kdy mělo platnou technickou prohlídkou (viz velký technický průkaz vozidla), a že běžná údržba vozidla byla prováděna u žalovaného, jinak bylo vozidlo pravidelně servisováno ve značkovém servisu. Ze všech výše uvedených skutečností nelze dle odvolacího soudu bez dalšího dovodit, že by vozidlo bylo v důsledku denního používání nadměrně opotřebeno a ve špatném technickém stavu. Je notorietou, že každé nové vozidlo má několikaletou tovární záruku, jejíž podmínkou je pravidelný servis v autorizovaném servisu, lze si tak pouze těžko představit, že by žalovaný vozidlo pravidelně v autorizovaném servisu neservisoval, neboť v takovém případě by o tovární záruku přišel, a musel by veškeré případné opravy i v záruční lhůtě hradit ze svého, což by pro něj bylo ekonomicky nevýhodné. Lze proto věřit svědkovi , jméno FO, , že vozidlo bylo servisováno a autorizovaném servise. Skutečnost, že běžnou každodenní údržbu vozidla, tedy nikoli podstatné závady, prováděl k tomu určený zaměstnanec žalovaného, tak, aby vozidlo bylo připraveno ke každodennímu použití, také nic nevypovídá o tom, že by snad vozidlo nemělo být v dobrém technickém stavu. Na špatný technický stav vozidla konečně nelze bez dalšího usuzovat ani z toho, že bylo staré téměř 4 roky a mělo měsíc do technické prohlídky, a nelze na něj usuzovat ani ze skutečnosti, že poškození vozidla při předmětné dopravní nehodě bylo pojišťovnou hodnoceno jako totální škoda, jeho oprava označena za neekonomickou a jeho vrak ohodnocen na částku 63.800 Kč, neboť částka, za kterou bylo vozidlo po totální škodě odprodáno nic nevypovídá o hodnotě vozidla před nehodou, ale více méně představuje pouze hodnotu využitelného materiálu, případně náhradních díků, které lze z vraku získat. Na špatný technický stav vozidla IVECO Daily pak nelze usuzovat ani z chování žalovaného, který vrak vozidla po nehodě odprodal k likvidaci. Bezprostředně po nehodě Policie ČR vyšetřovala příčiny dopravní nehody, zajišťovala stopy a vyslýchala účastníky nehody a svědky. Z ohledání místa nehody, stop vozidel na místě, z ohledání vozidla ani z výpovědí účastníků a svědků nehody Policie ČR nezjistila nic, co by nasvědčovalo tomu, že by příčinou dopravní nehody mohla být technická závada vozidla řízeného žalobcem (viz výše zjištění ze správního spisu). Technická závada jako příčina nehody nebyla navíc ani po nehodě uplatněna, což by se mohlo stát například za situace, kdyby si žalobce během jízdy nebo až před nehodou stěžoval na nestandardní chování vozidla třeba spolujezdcům, kteří tak mohli tuto skutečnost policii sdělit, nebo kdyby závadu na vozidle zjištěnou během jízdy žalobce například řešil s žalovaným nebo s k tomu určeným zaměstnancem žalovaného. Pokud tedy za takové situace policie žalovanému vozidlo vydala, neměl důvod nevyužít nabídku pojišťovny, u které bylo vozidlo pojištěno na odkup vraku vozidla firmě (viz dopis , právnická osoba,  ze dne , datum, ), neboť nic nenasvědčovalo tomu, že by vozidlo mělo být dále zkoumáno.25. Je sice pravdou, že s ohledem na nemožnost ohledání vraku vozidla IVECO Daily bylo obtížné prokazovat, zda příčinou přejetí vozidla řízeného žalobcem dne , datum,  do protisměru, kde došlo ke srážce tohoto vozidla s jiným vozidle s návěsem, bylo způsobeno zaviněným porušením povinností žalobce jako řidiče, či zda bylo způsobeno faktory, které žalobce ovlivnit nemohl (technická závada, zdravotní indispozice), nicméně soud I. stupně se s touto otázkou řádně vypořádal na základě znaleckého zkoumání, v jehož rámci byly provedeny dva znalecké posudky z oboru doprava, odvětví doprava městská, silniční se specializací na technické posudky o příčinách silničních nehod. Oba znalci při zpracování znaleckého úkolu vyšly z listin obsažených ve správním spise , právnická osoba,  , adresa, , sp. zn. 6 C 61/2016, jehož součástí je spisový materiál předmětné dopravní nehody PČR, Krajského ředitelství Policie kraje , adresa, , č.j. , Anonymizováno,  a z technických údajů vozidel účastníků nehody, , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem,  také z prohlídky místa nehody a , jméno FO, , , tituly za jménem,  dále též z obsahu soudního spisu. Oba znalci se k možným příčinám nehody vyjadřovali pouze obecně, neboť neměli možnost provést ohledání vozidla IVECO Daily po nehodě a ani následně, avšak i tak dospěli, a to s ohledem na stopy v místě před střetem vozidel, které vozidlo řízené žalobcem nezanechalo žádné, a ke způsobu jízdy před nehodou, který popsali svědci, k závěru, že v daném případě vše nasvědčuje tomu, že by příčinou předmětné dopravní nehody byla technická závada na vozidle žalobce, znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem,  navíc při analýze nehodového děje dospěl k závěru, že dopravní nehodě mohl zabránit pouze žalobce tím, že by se pohyboval se svým vozidlem ve svém jízdním pruhu a nevybočil by doleva do protisměru, že řidič prvního vozidla Scania nehodě zabránit nemohl a stejně tak jí nemohl zabránit ani řidič druhého vozidla Scania. Zvláště znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem,  uvedl, že je možno vyloučit náhlý defekt pneumatiky, náhlou ztrátu integrity mechanismu řízení nebo náhlou závadu na posilovači řízení, neboť takové závady by s největší pravděpodobností zanechaly na vozovce před místem střetu typické stopy. Pokud znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , uvedl, že měla-li by být příčinou nehody náhlá ztráta integrity některé z klíčových skupin ovlivňujících bezpečnost jízdy jako je řízení, zavěšení kol, brzdový systém, taková technická závada by se projevila náhlou ztrátou jízdní stability vozidla a mohlo by dojít k jeho náhlému vybočení. Náhlá ztráta stability vozidla však žalobce před nehodou však nevyplývá z žádných dalších provedených důkazů, neboť v řízení bylo prokázáno nejen to, že vozidlo žalobce před nehodou nezanechalo na vozovce žádné stopy, ale nebylo prokázáno nic, o by svědčilo o projevech náhlé ztráty stability vozidla, na které by řidič nebyl schopen reagovat. Vzhledem k tomu, že v době nehody jeden ze spolujezdců, svědek , jméno FO, , spal a druhý svědek , jméno FO,  si četl SMS v telefonu a zaznamenal až náraz vozidel, je zřejmé, že vozidlo IVECO Daily bylo až do nárazu stabilní, tedy že jeho jízda nevykazovala žádnou abnormalitu, kterou by minimálně svědek , jméno FO,  pocítil a při čtení SMS zpráv zaznamenal, a navíc i oba řidiči protijedoucích vozidel Scania i řidič dodávky, jedoucí za žalobcem uvedli, že jízda žalobcem řízeného vozidla nevykazovala nic neobvyklého, svědek , jméno FO,  jedoucí za žalobcem výslovně uvedl, že žalobce jel před nehodou normálně, stabilní rychlostí, nevybočoval, Znalec , jméno FO, . , jméno FO,  vyloučil jako možnou příčinu nehody i podhuštěné pneumatiky, neboť takovou závadu byl žalobce při jízdě poznal, a to zejména v zatáčkách a jak dodává odvolací soud bylo povinností žalobce jako řidiče před jízdnou zkontrolovat stav vozidla a případné nedostatky buď odstranit (jako například dohustit právě pneumatiky) nebo jízdu s vozidlem odmítnout. Z tvrzení žalobce navíc vyplývá, že znal své povinnosti řidiče a vozidla před jízdou kontroloval vždy, což svědčí o tom, že v době zahájení jízdy vozidlo v pořádku nepochybně bylo. (poznámka odvolacího soudu – a v takovém případě by bylo jeho povinností takovou závadu odstranit ještě před výjezdem nebo později, kdykoli by ji vypozoroval). Znalec dále potvrdil, že vozidlo IVECO Daily se v místě střetu nacházelo 70-80 cm v protisměrném pruhu, obě vozidla Scania se nacházela ve svém pruhu a řidič v pořadí druhé Scanie závažnější srážce zabránil tím, že se se soupravou vyhnul ke středu vozovky. Dle znalce nebylo možno vyloučit ani náhlou závadu na posilovači řízení, zde by se jednalo o závadu náhlou, která by stopu na vozovce nevytvořila, ovšem v případě této závady by zůstala zachována ovladatelnost vozidla, došlo by pouze skokově k dramatickému nárůstu nutné ovládací síly na volat, což může v prvním okamžiku řidiče překvapit a v případě potřeby náhlého manévru nemusí schopen na tento nárůst adekvátně reagovat.26. K tomu odvolací soud dodává, že pokud žalobce v řízení tvrdil, že v místě nehody byl silný nárazový vítr a byly tam vyjeté koleje, je třeba dodat pouze to, že žádné skutečnosti nebyly zjištěny při ohledání místa nehody, kdy bylo policií konstatováno, že silnice živičného povrchu byla bez závad, o větru či jeho nárazech není zmínka ani v protokolu o ohledání místa, ani se o něm nezmínil žádný z účastníků ani svědků nehody, kteří byli vyslechnuti bezprostředně po ní. O silném větru (ale ne vichřici) se poprvé, a jako jediný, zmínil pouze svědek , jméno FO,  (řidič jedoucí za žalobcem), a to až v 3/2015 ve správním řízení, tj. až 8 měsíců po nehodě. Je proto s podivem, že bezprostředně po nehodě se nikdo o silném větru nezmiňoval, a svědek , jméno FO,  si na něj vzpomněl až cca 8 měsíců po dopravní nehodě, které navíc nebyl přímo účasten, a proto nelze předpokládat, že by v něm zanechaly okolnosti, za kterých k ní došlo, nějakou významnou vzpomínkovou stopu. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem,  navíc uvedl, že si nedokáže představit, že by přejetí vozidla žalobce do protisměru způsobil vítr. Dle znalce nemohla být příčinou vychýlení vozidla žalobce z dráhy ani případná ztráta účinnosti posilovače řízení, neboť při takové závadě k vychýlení vozidla nemůže dojít, a to ani například při větru o rychlosti 80 km/h.27. Otázkou, zda vozidla Scania převážela či nepřevážela nadměrný náklad se dle odvolacího soudu nebylo třeba blíže zabývat, neboť za situace, kdy ke střetu vozidel došlo v jejich jízdním pruhu, do kterého žalobce vjel z protisměru, není tato otázka podstatná, neboť ze spisového materiálu Policie ČR i ze správního spisu vyplývá, že obě vozidla Scania se i s nákladem nacházela ve svém jízdním pruhu a do pruhu protisměrného žádným způsobem nezasahovala (navíc znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem,  uvedl, že odhadem náklad mohl návěs přečnívat maximálně o cca 20-30 cm a vozidlo žalobce přejelo střední dělící čáru o cca 70-80 cm).28. Pokud odvolací soud v řízení neprovedl nebo nezopakoval žalobcem navržené důkazy, bylo to z následujících důvodů. Pokud žalobce navrhoval doplnění dokazování svědka , jméno FO, , nebyl výslech proveden z následujících důvodů. Jmenovaný má evidován trvalý pobyt na adrese , adresa, , což je sídlo ohlašovny, adresu, na které se fakticky zdržuje, ani adresu jeho zaměstnavatele se odvolacímu soudu nepodařilo zjistit ani za součinnosti obce , adresa, , Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Vězeňské služby ČR (jmenovaný není a nebyl ve výkonu trestu ani v zabezpečovací detenci), České zprávy sociálního zabezpečení (ta neeviduje žádný otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele a na adrese, kterou má u jmenovaného evidovánu – , adresa,  – jmenovaný nemá domovní schránku, doručit předvolání k jednání se mu tak podařilo pouze vyvěšením na úřední desce, ovšem bez toho, aby se k jednání soudu dostavil). Vyslechnut nebyl ani další navrhovaný svědek, řidič druhého automobilu s návěsem, do kterého vozidlo žalobce narazilo, , jméno FO, , neboť dne , datum,  zemřel. Nezbylo tedy než vyjít ze skutečností, které oba svědci uvedli již dříve v rámci šetření nehody (viz zjištění ze správního spisu výše). Dokazování nebylo v odvolacím řízení doplněno ani lékařskými zprávami a výslech lékaře, který žalobce přijímal po nehodě do nemocnice, neboť tyto důkazy vzhledem k samotným tvrzením žalobce, nebyly pro rozhodnutí ve věci relevantní, neboť jimi neměla být prokazování zdravotní indispozice žalobce v době nehody, ale skutečnost, že při přijetí do nemocnice po nehodě byl žalobci naměřen vysoký krevní tlak – viz výše v odstavci 23).29. Na základě výše uvedených skutečností a zjištěného skutkového stavu věci tak, jak je uveden v odůvodnění napadeného rozsudku a zrekapitulován výše dospěl odvolací soud shodně se soudem I. stupně k závěru, že se žalovaný ve smyslu § 367 odst. 2 písm. a/ zákoníku práce své odpovědnosti za úraz, který žalobce utrpěl při pracovní cestě dne , datum,  zcela zprostil, neboť v řízení bylo prokázáno, že jedinou příčinou dopravní nehody ze dne , datum, , při které došlo k poškození zdraví žalobce pracovním úrazem, bylo žalobcem zaviněné porušení § 11 zákona o silničním provozu (jízda vpravo při pravém okraji vozovky) a s největší pravděpodobností též jeho § 5 písm. b/ (věnovat se plně řízení vozidla) tím, že bez zjevné příčiny přejel se svým vozidlem do protisměru, kde se v důsledku toho srazil postupně se dvěma nákladními soupravami vozidel Scania s návěsy. Skutečnosti, které žalobce v řízení uváděl na podporu svého tvrzení, že ustanovení zákona o silničním provozu porušil nezaviněně, byly v řízení vyvráceny nikoli prokázány. Odvolací soud proto za použití § 219 o.s.ř. v zamítavých výrocích o věci samé rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně části výroku V. o nákladech řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem, který se svého práva na jejich náhradu výslovně vzdal, a dále ve výroku VI., ve kterém nebylo státu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť u žalobce, který byl v řízení neúspěšný a měl by tuto náhradu nákladů státu zaplatit, byly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků tak, jak o tom bude pojednáno níže.30. Ve vztahu k části výroku V. o nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému však odvolací soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro jeho změnu, a to z následujících důvodů. Soud I. stupně postupoval dle § 150 o. s. ř. a v řízení úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal s tím, že „nepřiznání nákladů řízení nezpůsobí na straně žalovaného zásadní případně větší újmu, což v případě na straně žalobce by se tak nestalo“, a navíc „se jedná o dlouhodobou a složitou věc“. O odepření náhrady nákladů žalovanému soud I. stupně rozhodl, aniž by nejprve náklady, které žalovanému v řízení vznikly vyčíslil (aby mohl zvážit, zda je na místě náhradu nákladů řízení odepřít a pokud ano, tak v jakém rozsahu) a současně aniž by zjistil stanovisko žalovaného k takovému postupu a poměry žalobce i žalovaného. Odvolací soud proto pochybení soudu I. stupně při rozhodování o nákladech řízení v odvolacím řízení napravil.- Z obsahu spisu v projednávané věci vyplývá, že předmětem řízení žalobce učinil nárok na náhradu škody, kdy se jednalo o dva samostatné nároky, první na odškodnění bolesti a druhý na odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Původně žalobce zažaloval každý z uvedených nároků samostatně.- Řízení o nároku na odškodnění bolesti bylo vedeno u Okresního soudu v , adresa,  pod sp. zn. 6 C 103/2016. V tomto řízení vznikly žalovanému náklady za zastoupení advokátem, který učinil v řízení 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu , datum, , zahájeného v 8.00 hodin - § 11 odst. 1 písm. a/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.).- V řízení o nároku na odškodnění ztížení společenského uplatnění, které bylo u téhož soudu vedeno pod sp. zn. 6 C 61/2016, vznikly v době, kdy byla obě řízení vedena samostatně, náklady sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu , datum,  - § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Pokud žalovaný dále požadoval odměnu za úkon právní služby advokáta spočívající v podání ze dne , datum,  označené jako „vyjádření žalovaného k vyjádření vedlejšího účastníka“, odvolací soud náhradu za tento úkon právní služby nepřiznal, neboť jej nepovažoval za účelné uplatňování nebo bránění práva, kdy podáním ze dne , datum, , o rozsahu několika málo řádků, se žalovaný pouze připojil k důkazním návrhům vedlejšího účastníka a k jeho stanovisku k mimořádnému zvýšení základních náhrad, bez toho, aby soudu sdělil jakkoli svou argumentaci či stanovisko v řízení, obsahující jiné, než vedlejším účastníkem uváděné skutečnosti a argumenty obsažené v jeho podání, k němuž se zástupce žalovaného vyjadřoval.- Pokud žalovaný ve vztahu k oběma žalobám požadoval náhradu nákladů řízení za „seznámení se s materiály“, nebyla mu požadovaná odměna advokáta za takto vyúčtovaný úkon právní služby přidána, neboť seznámení se s materiály či jinými podklady potřebnými pro orientaci advokáta ve věci je součástí převzetí a přípravy zastoupení, jak to ostatně vyplývá i ze samotné dikce § 11 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. To samé lze říci též ve vztahu k požadované náhradě za nahlížení do spisu dne , datum, , za které rovněž nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána. Toto nahlížení do spisu odvolací soud považoval za součást právní služby advokáta spočívající v převzetí a přípravě zastoupení žalovaného, k němuž došlo , datum,  a za které náhrada nákladů žalovanému samozřejmě přiznána byla. Za nahlížení do spisu tak bylo možno žalovanému přiznat pouze náhrada cestovného a ztráty času (viz níže). To samé lze vztáhnout i za účtovanou odměnu ze jednání s vedlejším účastníkem dne , datum, , za které také nebyla, a to ze stejných důvodů, náhrada nákladů žalovanému přiznána.- U jednání soudu I. stupně dne , datum, , zahájeného ve 12.30 hodin, došlo v jeho úvodu ke spojení obou výše uvedených řízení a spojená řízení byla dále vedena pod sp. zn. 6 C 61/2016. Od , datum, , a to včetně, tak zástupce žalovaného činil úkony právní služby ve dvou spojených řízeních, pro které spojení ke společnému projednání není stanoveno právním předpisem, a proto se za tarifní hodnotu pro další řízení považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (srov. § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, ).- Ve spojeném řízení pak žalovanému vznikly náklady za zastoupení advokátem, který v řízení učinil 13 úkonů právní služby (účast na jednání soudu I. stupně dne , datum, , , datum, , , datum,  a u jednání dne , datum,  trvajícího více jak 2 hodiny, dále za účast u jednání odvolacího soudu , datum,  a dále opět u jednání soudu I. stupně dne , datum,  trvajícího více jak 2 hodiny, dne , datum, , , datum, , , datum,  a , datum, , písemné odvolání proti mezitímnímu rozsudku § 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Pokud žalovaný dále požadoval odměnu za úkony právní služby spočívající v písemném podání soudu ze dne , datum, , pak žádné takové vyjádření žalovaného se ve spise nenachází, odměna tedy přiznána nebyla, nebyla přiznána ani za poradu s klientem dne , datum, , neboť tato porada přímo souvisela s odvolání žalovaného z téhož dne a je tedy součástí odměny přiznané za podání tohoto odvolání. Dále nebyla žalovanému přiznána ani náhrada za jeho písemná podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , v nichž žalovaný sděluje pouze stručně své stanovisko k tomu, zda a jaké důkazy navrhuje – uvedená podání nelze považovat za účelné uplatňování či bránění práva, a to ani za situace, kdy byl ke sdělení stanoviska soudem I. stupně vyzván. Pokud žalovaný dále požadoval náhradu nákladů za soudem nařízené první setkání s mediátorem, resp. za účast zástupce žalovaného na dvou takových setkáních ve dnech , datum,  a , datum, , pak nejenže ze spisu vyplývá, že k setkání s mediátorem došlo pouze dne , datum,  (informace o setkání v 11/2022 ve spise nejsou), ale hlavním důvodem pro nepřiznání těchto nákladů žalovanému byl fakt, že žalobcem účtované náklady za účast na mediaci nelze považovat za náklady řízení, neboť toto jsou náklady, které si každý z účastníků bez ohledu na výsledek řízení nese sám, navíc povinnost setkání s mediátorem je osobní a přítomnost zástupce účastníka na něm je toliko dobrovolná (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 150/20 ze dne , datum, ).- Ze shora uvedeného vyplývá, že v souvislosti s řízením vzniklo žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, sestávajících z odměny za zastoupením advokátem, který v řízení účelně učinil celkem 17 úkonů právní služby, z toho 4 úkony á 3.100 Kč (každý počítán z tarifní hodnoty 50.000 Kč) a 13 úkonů právní služby á 5.100 Kč (každý počítán z tarifní hodnoty 100.000 Kč) a z částky 4.800 Kč představující 16 částek paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odvolací soud za tarifní hodnotu pro určení výše odměny advokáta žalovaného považoval na rozdíl od žalovaného nikoli výši žalovaných částek, ale ve vztahu ke každé z věcí částku 50.000 Kč a po spojení věcí jejich součet, tj. 100.000 Kč. Při určení tarifní hodnoty přitom odvolací soud vyšel ze skutečnosti, opakovaně akcentované i Ústavním soudem, že tarifní hodnota by měla odrážet skutečné náklady a nároky spojené s poskytováním právní pomoci. Vztaženo na projednávaný případ je proto třeba přihlédnou ke skutečnosti, že žalovaný byl v řízení podporován vedlejším účastníkem, jehož argumentaci v celém průběhu řízení v podstatě přebíral (o čemž svědčí i skutečnost, že za úkony právní služby, které bylo možno posoudit jako účelné uplatňování či bránění práva žalovaného byla posouzena v podstatě pouze účast jeho advokáta na jednání soudů, sepis odvolání proti mezitímnímu rozsudku, a v odvolacím řízení sepis odvolání proti rozhodnutí o nákladech řízení, když všechna ostatní písemná podání žalovaného ve vztahu soudu žádnou právní argumentaci, natož odlišnou od argumentace vedlejšího účastníka, neobsahovala). Zohlednit je třeba i to, že v projednávané věci byl žalobce (poškozený) zcela neúspěšný, a vzhledem k tomu, že v řízení byl řešen pouze základ obou uplatněných nároků na náhradu škody, nebyla zjišťována hodnota práva na náhradu škody, tedy rozsah újmy, o který v daném sporu šlo Za takové situace proto lze dle odvolacího soudu uzavřít, že náhrada nákladů žalovaného za zastoupení advokátem vycházející z tarifní hodnoty 50.000 Kč za každý ze dvou samostatných nároků na náhradu škody, odpovídá skutečné náročnosti projednávané věci.- Žalovanému rovněž vzniklo právo na náhradu za hotové výdaje za cesty advokáta žalovaného k jednání soudu I. stupně , adresa,  a zpět o celkové délce jedné zpáteční cesty 120 km (vzdálenost ze sídla advokáta žalovaného do sídla soudu I. stupně činí cca 60 km, pokud advokát zvolil delší trasu, aniž by toto řádně zdůvodnil, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalobce v podobě hrazení vyšších nákladů), 2 cesty byly absolvovány v roce 2016 (vyhláška č. 385/2015 Sb.), 3 v roce 2017 (vyhláška č. 440/2016 Sb.), 1 v roce 2018 (vyhláška č. 463/2017 Sb.), 2 v roce 2020 (vyhláška č. 358/2019 Sb.), 2 v roce 2021 (první z nich za účinnosti vyhlášky č. 589/2020 Sb. a druhá za účinnosti vyhlášky 375/2020 Sb.) a 1 v 6/2023 (vyhláška č. 85/2023 Sb.). Cesty v letech 2016 (2) a 2017 (3) byly absolvovány vozidlem Peugeot Kombi registrační značky , SPZ,  (poznámka soudu – ve vyúčtování cestovného byla tato registrační značka označena , SPZ,  4840 ač z technického průkazu vozu vyplývá, že tato registrační značka byla , SPZ, . 2. 2007 nahrazena registrační značkou , SPZ, ) se spotřebou 13,5/8,5/10,3 l benzinu 95/100 km. V roce 2016 tak náhrada cestovních výdajů advokáta žalobce za cesty na 2 jednání soudu I. stupně činí 1.679 Kč, a v roce 2017 činí tato náhrada za 3 cesty k jednání soudu I. stupně 2.547 Kč. V roce 2018 zástupce advokáta vykonal 1 cestu k jednání soudu I. stupně, a to vozidlem Subaru Forester, registrační značky , SPZ,  s průměrnou spotřebou 7,2/5,3/6 l motorové nafty/100 km, kdy výše hotových výdajů advokáta žalobce za tuto cestu činí 700 Kč. V roce 2020 zástupce žalobce žalovaného vykonal 2 cesty k jednání soudu I. stupně vozidlem Citroën Berlingo kombi registrační značky , SPZ,  se spotřebou 9,2/5,3/6,7 l benzinu 95/100 km s tím, že náklady na ně činí 1.551 Kč. V roce 2021 zástupce žalobce žalovaného vykonal 2 cesty k jednání soudu I. stupně vozidlem Citroën Berlingo kombi registrační značky , SPZ,  se spotřebou 9,2/5,3/6,7 l benzinu 95/100 km s tím, že hotové výdaje související s první cestu (vyhláška č. 289/2020 Sb.) představující 764 Kč a hotové výdaje za druhou cestu (vyhláška 375/2020 Sb.) činí 815 Kč. Stejným automobilem vykonal zástupce žalovaného i poslední cestu k soudu I. stupně, a to v roce 2023 a hotové výdaje na ni činí 973 Kč. Hotové výdaje žalovaného za cesty jeho advokáta k soudu tak dosáhly celkové výše 6.586 Kč.- Další náklady žalovaného jsou představovány náhradou za ztrátu času jeho advokáta při celkem 11 cestách na trase , adresa, , každé jedné zpáteční cesty v časovém rozsahu 2 hodin, tj. 4 půlhodin á 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 4.400 Kč.Celkem tak v řízení úspěšnému žalovanému vznikly náklady řízení ve výši 94.486 Kč, zvýšené o částku 19.842 Kč představující 21 % DPH z odměny a náhrad, jíž je advokát žalovaného plátcem (§ 137 odst. 1, § 137 odst. 3 písm. a/ a § 151 odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalovaného, na jejichž náhradu by měl právo (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř.) tak činí 114.328 Kč.31. Po určení celkové výše nákladů řízení, které vznikly úspěšnému žalovanému, odvolací soud dále zvažoval, zda jsou v projednávané věci dány důvody pro odepření výše uvedené náhrady nákladů řízení žalovanému, a to podle § 150 o. s. ř., který stanoví, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.32. Podle závěrů Ústavního soudu je základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Výjimku z tohoto pravidla představuje ustanovení § 150 o. s. ř. obsahující zvláštní zmírňovací právo soudů, jímž je z důvodů hodných zvláštního zřetele umožněno rozhodnout o náhradě nákladů řízení jinak, než by odpovídalo výsledku sporu. Slouží k odstranění nepřiměřené tvrdosti, tedy jinými slovy k dosažení spravedlnosti pro účastníky řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2658/10).33. Ustanovení § 150 o. s. ř. neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Nepřiznání náhrady nákladů řízení může být jenom výjimečné a mohou jej ospravedlnit pouze důvody zvláštního zřetele hodné. Rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s před procesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2862/07).34. Podle Nejvyššího soudu ustanovení § 150 o. s. ř. zakládající diskreční oprávnění soudu nelze považovat za předpis, který by zakládal zcela volnou diskreci soudu, nýbrž jde o ustanovení, podle něhož je soud povinen zkoumat, zda ve věci neexistují zvláštní okolnosti, k nimž je třeba při stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení výjimečně přihlédnout. Okolnostmi hodnými zvláštního zřetele se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, významné jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 928/2017).35. Pokud odvolací soud zvažoval existenci důvodů hodných zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému, který s aplikací § 150 o. s. ř. nesouhlasil, vyšel z následujících skutečností.- Žalovaný v odvolacím řízení ve vztahu ke svým poměrům uvedl, že jeho podnikání spočívá ve výrobě betonových dílů, ze kterých pro zákazníky montuje betonové ploty, že má cca 40 zaměstnanců, a že v uplynutém roce, tj. v roce 2023 hodně investoval, a proto výsledek jeho hospodaření skončil ztrátou. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaný je vlastníkem řady pozemků v k. ú. , adresa, , v k. ú. , jméno FO,  u , Anonymizováno,  a v k. ú. , adresa,  (součástí některých pozemků jsou stavby) a dále dvou staveb (jiná stavba a objekt občanské vybavenosti) v k. ú. , jméno FO,  u Pohořelic – viz žalovaným předložené seznamy nemovitostí na LV, že v roce 2023 měl žalovaný z podnikání čistý obrat ve výši 64.951.000 Kč a výsledek jeho hospodaření před zdaněním byl 9.484.000 Kč (viz výkaz zisku a ztrát za rok 2023), že za rok 2023 žalovaný vykázal stav aktiv netto 38.315.000 Kč (cca o 500.000 Kč méně než v roce 2022) a pasiva v téže výši (i zde o cca 500.000 Kč nižší než v předchozím roce) – viz rozvaha ve zkráceném rozsahu ke dni , datum, , a že dle údajů v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 žalovaný vykázal z podnikání ztrátu ve výši 8.959.394 Kč a uplatnil odpisy v celkové výši 8.541.066 Kč. Dle přehledu dlouhodobého majetku žalovaný vlastnil ke dni , datum,  kromě pozemků, budov (výrobní hala, objektů pro živočišnou výrobu, garáže aj.) též množství movitého majetku sloužícího pro jeho podnikání (nářadí, stroje, vozidla nákladní i osobní, to vše v celkové hodnotě 73.184.864,36 Kč, z níž odepsal částku 5.833.004,56 Kč s tím, že zůstatek činí 27.862.353,39 Kč. Dle přílohy k účetní uzávěrce za rok 2023 měl žalovaný v uvedeném roce průměrně 37,67 zaměstnanců, pořídil si dlouhodobý majetek na leasing a provedl odpisy.- Žalobce k objasnění svých příjmů upřesnil, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu II. nebo III. stupně, jehož měsíční výše aktuálně činí 18.241 Kč, nemá žádné úspory, v minulosti koupil 3 zdevastované byty, které opravil a 2 z nich pronajímá, ve třetím bydlí s rodinou, žije ve společné domácnosti s družkou a jejich 2 nezletilými syny narozenými v letech 2011 a 2018, měsíční výdaje domácnosti činí cca 28.000 Kč (splátka hypotéky, energie, rozhlasové a televizní poplatky, pojištění nemovitosti, fond oprav, služby mobilního operátora aj.), životní pojištění žalobce, družky , právnická osoba,  2.623 Kč měsíčně, provoz 10 let starého osobního automobilu včetně servisu cca 7.000 Kč měsíčně, výdaje na obě děti v souvislosti se školní docházkou cca 4.000 Kč měsíčně a ostatní náklady na čtyřčlennou domácnost cca 20.000 Kč měsíčně; rodina tak měsíčně vynaloží nezbytnou částku cca 61.000 Kč. Jde-li o příjmy žalobce a jeho rodiny, žalobce uvedl, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně v měsíční výši 18.241 Kč, dále má příjem z pronájmu dvou bytů v obci , adresa,  v celkové výši cca 19.000 Kč měsíčně. Družka žalobce , jméno FO,  byla zaměstnána s průměrným čistým měsíčním příjmem cca 26.000 Kč, pracovní poměr ukončila ze zdravotních důvodů v souvislosti s pracovním úrazem a od 8/2024 je vedena na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a byla jí přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 17.335 Kč měsíčně pro první dva měsíce, pro další dva měsíce ve výši 13.335 Kč měsíčně pro zbývající podpůrčí dobu, která činí celkem 5 měsíců. Příjmy rodiny žalobce tak měsíčně aktuálně činí cca 63.000 Kč. Uvedená tvrzení žalobce prokázal potvrzením o výši invalidního důchodu, přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023, lékařským posudkem o zdravotním stavu družky žalobce, oznámením úřadu práce, pracovní smlouvou družky žalobce, dohodou o rozvázání pracovního poměru družky žalobce uzavřené ze zdravotních důvodů, rodnými listy nezletilých dětí a výpisem z katastru nemovitostí – informacemi o bytových 3 bytových jednotkách, které žalobce vlastní. Dále žalobce uvedl, že měl sjednáno „komerční pojištění“, na základě kterého mu pojišťovna v letech 2014, 2015 vyplatila v několika splátkách pojistné plnění.36. Při porovnání poměrů obou účastníků řízení tak, jak byly popsány shora a s přihlédnutím ke skutečnostem, které z obsahu spisu vyplývají ve vztahu k okolnostem uplatnění nároku na náhradu škody a chování žalobce v průběhu řízení dospěl odvolací soud k závěru, že důvody hodné zvláštního zřetele pro odepření práva žalovanému na náhradu nákladů řízení jsou v projednávané věci dány, a to v rozsahu 90 %. Důvody hodné zvláštního zřetele pro aplikaci § 150 o. s. ř. odvolací soud shledal zejména ve skutečnosti, že žalobce byl bezprostředně po předmětné dopravní nehodě transportování do nemocnice, kde se probral z bezvědomí až po několika dnech, a to se ztrátou paměti, takže si v důsledku této amnézie nevzpomínal a nevzpomíná dosud nejen na nehodu samotnou, ale ani na události, které jí předcházely. Je proto lidsky pochopitelné, že žalobce byl jakožto zkušený a dlouholetý řidič přesvědčen o tom, že nehodu nezavinil, neboť jak sám uvedl, byl dobrým řidičem, byl si vědom svých povinností, tyto neporušoval stejně jako neporušoval ani pravidla silničního provozu (sám žalobce uvedl, a ze spisu vyplývá, že měl řidičský průkaz od 16 let, že měl oprávnění řídit motorová vozidla různých kategorii a že za celou dobu, kdy je oprávněn řídit motorová vozidla spáchal pouze 2 dopravní přestupky, a to naposledy v roce 2007), a byl přesvědčen o tom, že se náhrady škody po žalovaném zaměstnavateli domáhá oprávněně. Žalobce byl navíc v řízení ochoten ke kompromisům (o čemž svědčí to, že v průběhu řízení snížil své finanční požadavky vůči žalobci), byť je pravdou, že snaha účastníků (resp. žalobce a vedlejšího účastníka) se v řízení časově míjela (v počátku řízení žalobce nepřijal smírný návrh vedlejšího účastníka na ukončení sporu a ten zase nepřijal další smírná řešení žalobce, a to aniž své nároky cestou částečného zpětvzetí žaloby výrazně omezil). Pozice žalobce v řízení tak byla velmi ztížena nejen skutečností, že v důsledku vážného poškození zdraví nemohl vypovídat bezprostředně po nehodě ale i tím, že si posléze v důsledku amnézie na nehodu ani události, které jí předcházely, nepamatoval a nemohl se k nim z tohoto důvodu vyjádřit. S ohledem na výše zmíněné skutečnosti a s přihlédnutím ke skutečnosti, že byť bylo žalobci po nehodě (sám uvedl, že v roce 2014 či 2015) vyplaceno na základě komerčního pojištění pojistné plnění za poškození zdraví při předmětné dopravní nehodě, jeho aktuální situace je taková, že nemá žádné úspory, ze zdravotních důvodů není zaměstnán a jeho jediným příjmem je invalidní důchod III. stupně a příjem z pronájmu dvou bytů, které za tímto účelem v minulosti zakoupil a zrekonstruoval. Žalobce je navíc otcem dvou nezletilých dětí ve věku 6 a 13 let a matka dětí, družka žalobce, je v současné době ze zdravotních důvodů bez zaměstnání s příjmem tvořeným pouze podporou v nezaměstnanosti. Je tedy bez diskuse, že poměry žalobce a jeho rodiny jsou neutěšené, narozdíl od poměrů žalovaného, který je prosperujícím podnikatelem s mnohamilionovým majetkem a obraty z podnikání, kdy jeho ztráta z podnikání za rok 2023, kterou vykázal v daňovém přiznání, nebyla způsobena ekonomickými nezdary v podnikání či zhoršením situace na trhu v segmentu, ve kterém žalovaný podniká, ale, jak žalovaný sám uvedl, rozsáhlými investicemi. Na základě výše uvedených skutečností, že v projednávané věci na základě výše uvedených důvodů hodných zvláštního zřetele, jsou splněny podmínky pro to, aby žalovanému bylo postupem podle § 150 o. s. ř. odepřeno na náhradu řízení vůči v řízení neúspěšnému žalobci, a to v rozsahu 90 %. S ohledem na celkovou výši nákladů řízení, které žalovanému vznikly (viz jejich vyčíslení výše), má odvolací soud za to, že takovéto odepření práva na náhradu nákladů řízení se do majetkové sféry žalovaného žádným výraznějším způsobem nepromítne, zatímco pro žalobce by bylo zaplacení plné výši náhrady nákladů řízení v podstatě likvidační – už i zaplacení 10 % vyčíslených nákladů bude na poměrech žalobce a jeho rodiny znát, neboť žalobce nemá žádné úspory (toto nebylo nikým v řízení zpochybněno), příjmy a výdaje jeho rodiny jsou nyní de facto vyrovnané a jakýkoli výdaj navíc oproti normálu, je problematický a bude ještě více poté, co družce žalobce skončí podpůrčí období pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.37. S hledem na výše uvedené proto odvolací soud za přiměřeného použití § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v části výroku V. o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na částečné náhradě nákladů řízení částku 11.433 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .38. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 142 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř. tak, že žalobce byl zavázán k povinnosti zaplatit žalovanému na jejich náhradě částku 1.888 Kč. Uvedená částka je představována náklady, které žalovanému vznikly v odvolacím řízení v souvislosti se zastoupením advokátem, a je představována odměnou za 1 úkon právní služby (písemné odvolání proti nákladům řízení) á 2.250 Kč (§ 11 odst. 2 písm. c/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), odměnou za 2 úkony právní služby (2x účast u jednání odvolacího soud á 5.100 Kč (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou za ztrátu času 2.250 Kč za účast advokáta žalobce u jednání odvolacího soudu dne , datum, , které bylo odročeno bez projednání věci (§ 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 3 částkami paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 300 Kč (§ 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkem tak v odvolacím řízení vznikly žalovanému náklady ve výši 15.600 Kč, to vše zvýšeno o částku 2.276 Kč, představující 21 % DPH z odměny a náhrad, jíž je advokát žalovaného plátcem (§ 137 odst. 1, § 137 odst. 3 písm. a/ a § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Celkové náklady odvolacího řízení žalovaného tak činí 18.876 Kč. I v případě náhrady nákladů odvolacího řízení mezi žalobcem a žalovaným odvolací soud přistoupil k aplikaci § 150 o. s. ř., a to ze stejných důvodů, pro které tak učinil ve vztahu k nákladům předcházejícího řízení, a v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému odepřel právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 90 %.39. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nebylo žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznáno, neboť vedlejší účastník se svého práva na náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdal.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek § 237 o. s. ř. do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2024:49.Co.164.2023.1","publishedAt":"2026-10-26","decisionAt":"2024-09-19","caseNumber":{"senate":49,"registry":"Co","index":164,"year":2023,"pageNumber":645},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Monika","lastName":"Kyselová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o odškodnění pracovního úrazu, o odvolání žalovaného a vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 8. června 2023, č. j. 6 C 61/2016-499,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":6,"registry":"C","index":61,"year":2016,"pageNumber":499},"affectedDate":"2023-06-08","courtCode":"OSBV","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"5","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"135","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"206","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1a","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"366","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"367","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODBORY","SMLOUVA_PRACOVNI","DOHODA_O_ROZVAZANI_PRACOVNIHO_POMERU","BEZPECNOST_A_OCHRANA_ZDRAVI_PRI_PRACI","ZASTAVENI_RIZENI","PRACOVNI_CESTA","POPLATKY_ROZHLASOVE_A_TELEVIZNI","JIZDNE","BOLESTNE","PRACOVNI_URAZ","ZNALECKY_POSUDEK","ZTIZENI_SPOLECENSKEHO_UPLATNENI"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}