{"uuid":"7d3800e6-2325-4d93-bdcc-bb61145c07dd","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 12 872,30 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 872,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 872,30 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 989,50 Kč k rukám jejího zástupce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 872,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 872,30 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>\n<b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 989,50 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč, když s ní tento uzavřel dne 27. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem čerpání byl nákup zboží a účelové čerpání bylo dohodnuto ve výši 20 979 Kč Součástí smlouvy byla též dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty. Celkem bylo na základě smlouvy čerpáno 30 979 Kč. Na splátkách bylo uhrazeno celkem 18 106,70 Kč, z čeho byla uhrazena částečně jistina. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, odstoupila žalobkyně v souladu se smlouvou dopisem z 1. 10. 2021 od smlouvy a odeslala jen žalovanému na poslední známou adresu dne 5. 10. 2021. K úhradě žalované částky byl vyzván žalovaný dopisem z 3. 1. 2022, ničeho však neuhradil. Kromě dlužné jistiny 12 872,30 Kč tak žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení z této částky od 16. 10. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na evidenční adresu, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 17. 2. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" vč. smluvních podmínek a souhlasu se zpracováním osobním údajů, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem operací, přehledem úhrad, přehledem transakcí, dopisem z 1. 10. 2021 a 3. 10. 2022 vč. podacích archů z 5. 10. 2021 4. 10. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 3. 2020 smlouvu spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky až do výše 30 000 Kč (disponibilní úvěrový limit), který měl žalovaný čerpat v části 20 979 Kč na nákup zboží a splácet jej po 1 049 Kč ve 20 měsíčních splátkách. Při uzavírání smlouvy žalovaný kromě své adresy v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", uvedl svůj email a telefonní číslo, hlavní příjem 32 000 Kč čistého a jiný pravidelný příjem 31 000 Kč, splátky úvěrů 13 229 Kč měsíčně a nájemné/hypotéku 7 000 Kč měsíčně. Dalších 10 000 Kč pak čerpal žalovaný 4. 5. 2020. Žalovaný celkem vyčerpal prostředky ve výši 30 979 Kč, sjednané splátky nehradil řádně a včas, ač v prvních měsících trvání vztahu účastníků se o to snažil, do 27. 4. 2021 uhradil celkem 18 106,70 Kč. Z důvodu prodlení pak dopisem z 1. 10. 2021 odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě (","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":") dne 5. 10. 2021 žalobkyně odstoupila od předmětné smlouvy pro porušení smluvních podmínek, když žalovaný byl v prodlení s úhradou více než dvou úvěrových splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Dluh ze smlouvy žalovaný totiž neuhradil ani přes předchozí výzvu. Současně byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu ve výši 19 056,13 Kč s upozorněním na možné soudní řízení, stejně jako v podstatě totožné výzvě z 3. 1. 2022 odeslané mu na stejnou adresu dne 4. 1. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala, zda je v možnostech žalovaného případně poskytnuté prostředky splácet, když se minimálně dotazovala na jeho pravidelné příjmy a výdaje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 2395 Obč.Z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaný žalovaný) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1As 30/2015-39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 3. 2020 úvěrový rámec do 30 000 Kč, poskytnuté prostředky žalovaný částečně splatil, a to ve výši 18 106,70 Kč, celkem vyčerpal 30 979 Kč. Pro účely posouzení jeho úvěruschopnosti žalobkyně nedostatečně ověřila měsíční příjmy a výdaje žalovaného, v podstatě žádné nezjišťovala a vycházela pouze z tvrzení žalovaného, když ani nic k tomuto netvrdila. Při zjišťování jeho výdajů bylo nutné zjišťovat skutečné příjmy a výdaje spotřebitele. Aktivita žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného v tomto případě není zásadní, neboť žalobní žádání se týká bezdůvodného obohacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem nejen neověřovala, ale ani nezjišťovala výdaje žalovaného. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2993 Obč.Z.), čehož si žalobkyně byla sama vědoma, když pouze toto žalobou požadovala. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či zanikl zcela či zčásti. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 979 Kč a žalovaný jí do současné doby uhradil toliko 18 106,70 Kč. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutými a uhrazenými částkami, tedy částku 12 872,30 Kč s úroky z prodlení dle požadavku žalobkyně. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ta měla plný úspěch ve věci. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkony právní pomoci po 1 620 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x 300 Kč paušál za výše uvedené úkony (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 1 039,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 6 989,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro jiný postup.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč, když s ní tento uzavřel dne 27. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [anonymizováno] [číslo]. Předmětem čerpání byl nákup zboží a účelové čerpání bylo dohodnuto ve výši 20 979 Kč Součástí smlouvy byla též dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty. Celkem bylo na základě smlouvy čerpáno 30 979 Kč. Na splátkách bylo uhrazeno celkem 18 106,70 Kč, z čeho byla uhrazena částečně jistina. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, odstoupila žalobkyně v souladu se smlouvou dopisem z 1. 10. 2021 od smlouvy a odeslala jen žalovanému na poslední známou adresu dne 5. 10. 2021. K úhradě žalované částky byl vyzván žalovaný dopisem z 3. 1. 2022, ničeho však neuhradil. Kromě dlužné jistiny 12 872,30 Kč tak žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení z této částky od 16. 10. 2021.\n2. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na evidenční adresu, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 17. 2. 2023.\n3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] vč. smluvních podmínek a souhlasu se zpracováním osobním údajů, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem operací, přehledem úhrad, přehledem transakcí, dopisem z 1. 10. 2021 a 3. 10. 2022 vč. podacích archů z 5. 10. 2021 4. 10. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 3. 2020 smlouvu spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky až do výše 30 000 Kč (disponibilní úvěrový limit), který měl žalovaný čerpat v části 20 979 Kč na nákup zboží a splácet jej po 1 049 Kč ve 20 měsíčních splátkách. Při uzavírání smlouvy žalovaný kromě své adresy v [obec], [ulice a číslo], uvedl svůj email a telefonní číslo, hlavní příjem 32 000 Kč čistého a jiný pravidelný příjem 31 000 Kč, splátky úvěrů 13 229 Kč měsíčně a nájemné/hypotéku 7 000 Kč měsíčně. Dalších 10 000 Kč pak čerpal žalovaný 4. 5. 2020. Žalovaný celkem vyčerpal prostředky ve výši 30 979 Kč, sjednané splátky nehradil řádně a včas, ač v prvních měsících trvání vztahu účastníků se o to snažil, do 27. 4. 2021 uhradil celkem 18 106,70 Kč. Z důvodu prodlení pak dopisem z 1. 10. 2021 odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě ([obec], [ulice a číslo]) dne 5. 10. 2021 žalobkyně odstoupila od předmětné smlouvy pro porušení smluvních podmínek, když žalovaný byl v prodlení s úhradou více než dvou úvěrových splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Dluh ze smlouvy žalovaný totiž neuhradil ani přes předchozí výzvu. Současně byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu ve výši 19 056,13 Kč s upozorněním na možné soudní řízení, stejně jako v podstatě totožné výzvě z 3. 1. 2022 odeslané mu na stejnou adresu dne 4. 1. 2022.\n4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala, zda je v možnostech žalovaného případně poskytnuté prostředky splácet, když se minimálně dotazovala na jeho pravidelné příjmy a výdaje.\n5. Podle § 2395 Obč.Z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n6. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.\n7. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\n8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.\n9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n11. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.\n12. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.\n13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu.\n14. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaný žalovaný) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1As 30/2015-39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.\n15. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.\n16. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.\n17. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.\n18. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 3. 2020 úvěrový rámec do 30 000 Kč, poskytnuté prostředky žalovaný částečně splatil, a to ve výši 18 106,70 Kč, celkem vyčerpal 30 979 Kč. Pro účely posouzení jeho úvěruschopnosti žalobkyně nedostatečně ověřila měsíční příjmy a výdaje žalovaného, v podstatě žádné nezjišťovala a vycházela pouze z tvrzení žalovaného, když ani nic k tomuto netvrdila. Při zjišťování jeho výdajů bylo nutné zjišťovat skutečné příjmy a výdaje spotřebitele. Aktivita žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného v tomto případě není zásadní, neboť žalobní žádání se týká bezdůvodného obohacení.\n19. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem nejen neověřovala, ale ani nezjišťovala výdaje žalovaného. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2993 Obč.Z.), čehož si žalobkyně byla sama vědoma, když pouze toto žalobou požadovala. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či zanikl zcela či zčásti. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 979 Kč a žalovaný jí do současné doby uhradil toliko 18 106,70 Kč. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutými a uhrazenými částkami, tedy částku 12 872,30 Kč s úroky z prodlení dle požadavku žalobkyně. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.\n20. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ta měla plný úspěch ve věci. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkony právní pomoci po 1 620 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x 300 Kč paušál za výše uvedené úkony (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 1 039,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 6 989,50 Kč.\n21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro jiný postup.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPU:2023:120.C.30.2022.3","publishedAt":"2024-01-19","decisionAt":"2023-09-05","caseNumber":{"senate":120,"registry":"C","index":30,"year":2022,"pageNumber":37},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Dita","lastName":"Prokšová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPU","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o zaplacení 12 872,30 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"49","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","INSOLVENCE","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}