{"uuid":"7ed91062-aeb7-4e9a-be21-5fbbd2578720","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 18 388 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 572 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 572 Kč od 30.4.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá co do částky 9 816 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 816 Kč od 19.10.2019 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 572 Kč od 19.10.2019 do 29.4.2020.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 572 Kč, úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 572 Kč od 30.4.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se zamítá co do částky 9 816 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 816 Kč od 19.10.2019 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 572 Kč od 19.10.2019 do 29.4.2020.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 18 388 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru ve výši 21 816,00 Kč (skládající se z jistiny 12 000,00 Kč a kapitalizovaného úroku 9 816,00 Kč), podle které měl splácet týdně 364 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky, kdy u každého úvěru je nejprve hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu (půjčené peníze). V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. \"Následky porušení povinnosti Klienta\") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 3 428 Kč vydělila týdenní splátkou 364 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 01.11.2018 a datum prodlení ke dni 19.10.2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze za od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek 18.10.2019.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Po provedeném dokazování, když soud vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní, došel soud k následujícím závěrům. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že žalobkyně coby úvěrující a žalovaný coby klient připojili dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" své podpisy pod Smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. K čerpání úvěru došlo v hotovosti při sepisu Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 60 týdnů, pevně sjednaný úrok za tuto dobu činí 4 269 Kč, roční úroková sazba dle Smlouvy činí 70,89 %, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 212,77 %, v rámci Smlouvy byl ještě sjednán poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 880 Kč Celkem měl tedy žalovaný v 60 týdenních splátkách uhradit žalobkyni částku 21 816 Kč. Součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru. Uzavření Smlouvy žalobkyně dále podložila Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně přílohy obsahující vzorec pro výpočet roční procentní sazby spotřebitelského úvěru a Evidenční kartou klienta s osobními a příjmovými údaji žalovaného, i tyto listiny obsahují podpis žalovaného. Z Platební historie - listiny vytvořené žalobkyní obsahující údaje o jednotlivých splátkách spotřebitelského úvěru vyplývá, že žalovaný oproti částce poskytnutého úvěru ve výši 12 000 Kč uhradil do podání žaloby žalobkyni částku 3 428 Kč. Předžalobní výzva k úhradě byla žalovanému prokazatelně odeslána dne 27.4.2020, v rámci této výzvy byl žalovaný informován o tom, že žalobkyně může využít svého práva vymáhat svůj dluh po žalovaném prostřednictvím soudního řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“, přičemž soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku z úvěrové smlouvy. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu ze smlouvy o úvěru mezi účastníky nedošlo, (a proto na projednávaný případ nelze aplikovat výše uvedené právní ustanovení smlouvy o úvěru), neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaných úroků a poplatků za poskytnutí úvěru. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle Smlouvy je žalovaný povinen uhradit pevně sjednaný úrok 4 296 Kč s roční úrokovou sazbou 70,89 %, dále poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 880 Kč Tyto poplatky, ačkoliv to ze Smlouvy přímo nevyplývá, jsou zahrnuty do roční úrokové sazby 70,89%, tuto skutečnost uvedla i sama žalobkyně v rámci žalobních tvrzení, když zde hovoří o kapitalizovaném úroku ve výši 9 816 Kč. Soud konstatuje, že pokud jde o výši sjednaných úroků ve výši 70,89 % ročně (a shodně i pokud jde o výši roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 212,77%), je jejich výše nepřiměřená a za hranicí mravnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007 řešící výši úrokové sazby). Průměrná výše úroků spotřebitelských úvěrů na spotřebu s dobou splatnosti od jednoho roku do pěti let poskytovaných bankami domácnostem v době uzavření předložené Smlouvy (statistiky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní banky jsou dostupné na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"), tedy v období měsíce srpna 2018, činila 8,16 % ročně. Úrok ve výši 70,89 % ročně sjednaný ve Smlouvě je tedy více než 8 násobný. Takovýto úrok je v rozporu s dobrými mravy, když Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007 považuje za hranicí mravnosti úroku takový úrok, který dosahuje dvojnásobku až trojnásobku výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Ujednání o úrocích a dalších poplatcích za čerpání úvěru jsou neoddělitelná od ostatního obsahu Smlouvy, jedná se o smlouvu adhezní, kdy žalovaný neměl možnost vyjednávat o podmínkách Smlouvy, úvěr by bez požadovaných úroků a poplatků nezískal a je zřejmé, že žalobkyně by bez těchto plateb v rozporu s dobrými mravy ani úvěr neposkytla. Jejich neplatnost nelze zhojit prostřednictvím moderace úroků či poplatků provedené soudem. Smlouva je tedy neplatná jako celek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Je-li smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla předmětné peněžní prostředky, neplatná, může se žalobkyně domáhat jejich vrácení, coby bezdůvodného obohacení, neboť jde o plnění poskytnuté bez právního důvodu, a žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytla a ten je před podáním žaloby beze zbytku nevrátil. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaným, což žalobkyně prokázala. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že žalovaný oproti částce 12 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržel, vrátil do podání žaloby částku 3 428 Kč Kč. Žalovanému se tedy od žalobkyně dostalo částky 8 572 Kč, toto plnění posoudil soud jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního titulu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému zaslána 27.4.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 29.4.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.4.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ve zbytku soud žalobu ve výroku II rozsudku zamítl jakožto nedůvodnou, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec dlužné jistiny úvěru a úroku z prodlení z této částky totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byl po celou dobu naprosto pasivní. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 18 388 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 21 816,00 Kč (skládající se z jistiny 12 000,00 Kč a kapitalizovaného úroku 9 816,00 Kč), podle které měl splácet týdně 364 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky, kdy u každého úvěru je nejprve hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu (půjčené peníze). V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. \"Následky porušení povinnosti Klienta\") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 3 428 Kč vydělila týdenní splátkou 364 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 01.11.2018 a datum prodlení ke dni 19.10.2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze za od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek 18.10.2019.\n2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“\n3. Po provedeném dokazování, když soud vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní, došel soud k následujícím závěrům. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že žalobkyně coby úvěrující a žalovaný coby klient připojili dne [datum] své podpisy pod Smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. K čerpání úvěru došlo v hotovosti při sepisu Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 60 týdnů, pevně sjednaný úrok za tuto dobu činí 4 269 Kč, roční úroková sazba dle Smlouvy činí 70,89 %, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 212,77 %, v rámci Smlouvy byl ještě sjednán poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 880 Kč Celkem měl tedy žalovaný v 60 týdenních splátkách uhradit žalobkyni částku 21 816 Kč. Součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru. Uzavření Smlouvy žalobkyně dále podložila Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně přílohy obsahující vzorec pro výpočet roční procentní sazby spotřebitelského úvěru a Evidenční kartou klienta s osobními a příjmovými údaji žalovaného, i tyto listiny obsahují podpis žalovaného. Z Platební historie - listiny vytvořené žalobkyní obsahující údaje o jednotlivých splátkách spotřebitelského úvěru vyplývá, že žalovaný oproti částce poskytnutého úvěru ve výši 12 000 Kč uhradil do podání žaloby žalobkyni částku 3 428 Kč. Předžalobní výzva k úhradě byla žalovanému prokazatelně odeslána dne 27.4.2020, v rámci této výzvy byl žalovaný informován o tom, že žalobkyně může využít svého práva vymáhat svůj dluh po žalovaném prostřednictvím soudního řízení.\n4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“, přičemž soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku z úvěrové smlouvy. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu ze smlouvy o úvěru mezi účastníky nedošlo, (a proto na projednávaný případ nelze aplikovat výše uvedené právní ustanovení smlouvy o úvěru), neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaných úroků a poplatků za poskytnutí úvěru. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.\nDle Smlouvy je žalovaný povinen uhradit pevně sjednaný úrok 4 296 Kč s roční úrokovou sazbou 70,89 %, dále poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 880 Kč Tyto poplatky, ačkoliv to ze Smlouvy přímo nevyplývá, jsou zahrnuty do roční úrokové sazby 70,89%, tuto skutečnost uvedla i sama žalobkyně v rámci žalobních tvrzení, když zde hovoří o kapitalizovaném úroku ve výši 9 816 Kč. Soud konstatuje, že pokud jde o výši sjednaných úroků ve výši 70,89 % ročně (a shodně i pokud jde o výši roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 212,77%), je jejich výše nepřiměřená a za hranicí mravnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007 řešící výši úrokové sazby). Průměrná výše úroků spotřebitelských úvěrů na spotřebu s dobou splatnosti od jednoho roku do pěti let poskytovaných bankami domácnostem v době uzavření předložené Smlouvy (statistiky [obec] národní banky jsou dostupné na [webová adresa]), tedy v období měsíce srpna 2018, činila 8,16 % ročně. Úrok ve výši 70,89 % ročně sjednaný ve Smlouvě je tedy více než 8 násobný. Takovýto úrok je v rozporu s dobrými mravy, když Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007 považuje za hranicí mravnosti úroku takový úrok, který dosahuje dvojnásobku až trojnásobku výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Ujednání o úrocích a dalších poplatcích za čerpání úvěru jsou neoddělitelná od ostatního obsahu Smlouvy, jedná se o smlouvu adhezní, kdy žalovaný neměl možnost vyjednávat o podmínkách Smlouvy, úvěr by bez požadovaných úroků a poplatků nezískal a je zřejmé, že žalobkyně by bez těchto plateb v rozporu s dobrými mravy ani úvěr neposkytla. Jejich neplatnost nelze zhojit prostřednictvím moderace úroků či poplatků provedené soudem. Smlouva je tedy neplatná jako celek.\n5. Je-li smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla předmětné peněžní prostředky, neplatná, může se žalobkyně domáhat jejich vrácení, coby bezdůvodného obohacení, neboť jde o plnění poskytnuté bez právního důvodu, a žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky žalovanému skutečně poskytla a ten je před podáním žaloby beze zbytku nevrátil. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaným, což žalobkyně prokázala. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že žalovaný oproti částce 12 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržel, vrátil do podání žaloby částku 3 428 Kč Kč. Žalovanému se tedy od žalobkyně dostalo částky 8 572 Kč, toto plnění posoudil soud jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního titulu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému zaslána 27.4.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 29.4.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.4.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“\n6. Ve zbytku soud žalobu ve výroku II rozsudku zamítl jakožto nedůvodnou, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní nad rámec dlužné jistiny úvěru a úroku z prodlení z této částky totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.\n7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když byl po celou dobu naprosto pasivní. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.\n8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSSO:2021:42.C.12.2021.1","publishedAt":"2021-05-26","decisionAt":"2021-02-25","caseNumber":{"senate":42,"registry":"C","index":12,"year":2021,"pageNumber":18},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Věra","lastName":"Voštová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSSO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 18 388 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}