{"uuid":"7efafe45-8ac0-4415-ac80-d7d4a0aef4f8","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Lis a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Marie Korbelové v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 52 500 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 13.7.2021, č.j. 1 C 10/2021-10,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud v Prachaticích (dále jen soud prvního stupně) napadeným rozsudkem žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 52 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně (výrok I.). Žalobu částečně zamítl (výrok II.) ohledně úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně v rozsahu, v němž tento úrok převyšuje úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (přiznaný výrokem I. napadeného rozsudku). Dále (výrok III.) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 52 200 Kč (neuhrazené podnájemné za období prosinec 2019 – březen 2020, byt ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":") se smluvním úrokem z prodlení (0,25 % denně z dlužné částky za každý den prodlení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně (ve skutkové rovině) vyšel z toho, že účastnice dne 31.10.2019 uzavřely podnájemní smlouvu ohledně výše uvedeného bytu. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně částku 12 000 Kč a zálohu za služby ve výši 1 500 Kč. Žalovaná uvedené částky nezaplatila za období prosinec 2019 až březen 2020 (záloha na služby za prosinec 2019 nebyla požadována).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. V právní rovině soud prvního stupně odkázal na § 2215 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb.) a § 2201 a násl. o.z. Došel k závěru, že obsah podnájmu se řídí úpravou užití věci, která je obsahu podnájmu nejbližší. V tomto případě jde o nájem bytu. Soud prvního stupně žalobkyni přiznal úrok z prodlení pouze ve výši 10 % ročně (zákonný úrok z prodlení). Ve zbývající části žalobu zamítl. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 (R 33/2020) došel k závěru, že výše sjednaného úroku z prodlení je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená (91,25 % ročně). Podstatně převyšuje výši zákonných úroků z prodlení. K tomuto ujednání účastnic proto podle § 2239 o.z. nepřihlédl. Žalobkyni proto přiznal pouze (zákonný) úrok z prodlení (§ 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb) O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb.). S ohledem na výsledek sporu žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti výrokům II. a III. rozsudku soudu prvního stupně se odvolala žalobkyně. Nesouhlasí s jeho závěry ohledně sjednaných úroků z prodlení. Odkazuje na § 574 o.z., podle kterého je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Ustanovení § 2239 o.z. na danou problematiku nedopadá. Týká se pouze nájmu bytu či domu. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 26 Cdo 1524/2019. Podnájemní vztah je slabší než vztah nájemní. Podnájemce nemůže požívat stejné ochrany jako nájemce. Nedomnívá se, že by sjednané úroky z prodlení byly (zjevně) nepřiměřené (komentář o.z., Hulmák. a kol., Beck on- line, 2014, § 2239). Zmíněné ujednání nelze považovat za nepřiměřené sankcionování žalované, že neplnila řádně své povinnosti. Sama má v nájemní smlouvě s vlastníkem prostor sjednanou obdobnou sankci (0,1 % denně). Pokud vůbec svou pohledávku na žalované vymůže, bude muset platit vyšší sankci než žalovaná (zákonný úrok z prodlení). Úrok z prodlení má věřiteli nejen nahradit újmu způsobenou prodlením dlužníka, nýbrž také motivovat dlužníka, aby řádně plnil své závazky. Nesouhlasí ani s výrokem o náhradě nákladů řízení. Protože soud prvního stupně aplikoval § 2239 o.z., měl postupovat podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni přiznat náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.) Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal (v rozsahu podaného odvolání) podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází ze zjištění, která učinil soud prvního stupně. Odvolací námitky ostatně směřují (primárně) proti právním závěrům soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. V právní rovině odvolací soud činí následující závěry. Zákon (§ 2274 - § 2278 o.z.) neobsahuje detailní úpravu podnájmu bytu. Je zřejmé, že podnájem bytu (,,nájem nájemního práva“) je závislý na existenci nájemního vztahu (§ 2277 a § 2278 o.z.). Odvolací soud tedy souhlasí se závěry Nejvyššího soudu ČR v žalobkyní zmíněném rozsudku (sp. zn. 26 Cdo 1524/2019). Nicméně i při aplikaci (výkladu) nemnoha ustanovení o podnájmu bytu, je třeba respektovat základní principy nejbližší právní úpravy (nájmu bytu). Je nutné zohlednit skutečnost, že podnájem bytu (obdobně jako nájem bytu) slouží k uspokojení základní lidské potřeby bydlet. Zákonodárce si je významu bydlení pro člověka vědom. Proto také existuje zvláštní právní úprava nájmu bytu a nájmu domu (§ 2235 a násl. o.z.). Obdobnou právní úpravu (zvláštní ustanovení o nájmu bytu) obsahoval i § 685 a násl. obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb.). Občanský zákoník (§ 2239 o.z.) také vědomě omezuje smluvní volnost. Proto nelze přihlížet k ujednáním, která ukládají nájemci povinnost vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřenou. Ustanovení § 2239 o.z dopadá i na obdobná ujednání v podnájemní smlouvě. Odvolací soud nevidí důvod neaplikovat právní závěry učiněné Nejvyšším soudem ČR v rozsudku zmíněném soudem prvního stupně (ve věci sp. zn. 26 Cdo 2059/2018). V uvedené věci Nejvyšší soud ČR řešil smluvní ujednání (v nájemní smlouvě) ohledně úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně (91,25 %). Obdobně jako soud prvního stupně poukázal na to, že sjednaný úrok z prodlení podstatně převyšuje zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). V této věci je situace obdobná. Proto jsou také závěry soudu prvního stupně správné. Ustanovení § 574 o.z., na výše uvedených závěrech nic nemění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Ani zbývající odvolací námitky (faktická vymahatelnost předmětné částky s příslušenstvím na žalované, povinnost žalobkyně platit nájemné se sjednanými sankcemi nad rámec zákonného úroku z prodlení) nejsou důvodem pro odlišné právní závěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud prvního stupně správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení. Posouzení (právní hodnocení) sjednaného úroku z prodlení nezáleží na (volné) úvaze soudu. Proto bylo třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédnout k (nemalé) výši žalobou uplatněného (smluvního) úroku z prodlení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). V podrobnostech dále odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a věcně správný rozsudek soudu prvního stupně (v odvoláním dotčených výrocích) potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto s ohledem na skutečnost, že v rámci odvolacího řízení úspěšné žalované (§ 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř.) náklady řízení nevznikly, což vyplývá z obsahu spisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jsou dostupná na jeho webových stránkách (www.nsoud.cz).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud v Prachaticích (dále jen soud prvního stupně) napadeným rozsudkem žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 52 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně (výrok I.). Žalobu částečně zamítl (výrok II.) ohledně úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně v rozsahu, v němž tento úrok převyšuje úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (přiznaný výrokem I. napadeného rozsudku). Dále (výrok III.) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.\r\n2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 52 200 Kč (neuhrazené podnájemné za období prosinec 2019 – březen 2020, byt [číslo], [ulice a číslo] [obec]) se smluvním úrokem z prodlení (0,25 % denně z dlužné částky za každý den prodlení).\r\n3. Soud prvního stupně (ve skutkové rovině) vyšel z toho, že účastnice dne 31.10.2019 uzavřely podnájemní smlouvu ohledně výše uvedeného bytu. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně částku 12 000 Kč a zálohu za služby ve výši 1 500 Kč. Žalovaná uvedené částky nezaplatila za období prosinec 2019 až březen 2020 (záloha na služby za prosinec 2019 nebyla požadována).\r\n4. V právní rovině soud prvního stupně odkázal na § 2215 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb.) a § 2201 a násl. o.z. Došel k závěru, že obsah podnájmu se řídí úpravou užití věci, která je obsahu podnájmu nejbližší. V tomto případě jde o nájem bytu. Soud prvního stupně žalobkyni přiznal úrok z prodlení pouze ve výši 10 % ročně (zákonný úrok z prodlení). Ve zbývající části žalobu zamítl. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 (R 33/2020) došel k závěru, že výše sjednaného úroku z prodlení je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená (91,25 % ročně). Podstatně převyšuje výši zákonných úroků z prodlení. K tomuto ujednání účastnic proto podle § 2239 o.z. nepřihlédl. Žalobkyni proto přiznal pouze (zákonný) úrok z prodlení (§ 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb) O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb.). S ohledem na výsledek sporu žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal.\r\n5. Proti výrokům II. a III. rozsudku soudu prvního stupně se odvolala žalobkyně. Nesouhlasí s jeho závěry ohledně sjednaných úroků z prodlení. Odkazuje na § 574 o.z., podle kterého je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Ustanovení § 2239 o.z. na danou problematiku nedopadá. Týká se pouze nájmu bytu či domu. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 26 Cdo 1524/2019. Podnájemní vztah je slabší než vztah nájemní. Podnájemce nemůže požívat stejné ochrany jako nájemce. Nedomnívá se, že by sjednané úroky z prodlení byly (zjevně) nepřiměřené (komentář o.z., Hulmák. a kol., Beck on- line, 2014, § 2239). Zmíněné ujednání nelze považovat za nepřiměřené sankcionování žalované, že neplnila řádně své povinnosti. Sama má v nájemní smlouvě s vlastníkem prostor sjednanou obdobnou sankci (0,1 % denně). Pokud vůbec svou pohledávku na žalované vymůže, bude muset platit vyšší sankci než žalovaná (zákonný úrok z prodlení). Úrok z prodlení má věřiteli nejen nahradit újmu způsobenou prodlením dlužníka, nýbrž také motivovat dlužníka, aby řádně plnil své závazky. Nesouhlasí ani s výrokem o náhradě nákladů řízení. Protože soud prvního stupně aplikoval § 2239 o.z., měl postupovat podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni přiznat náhradu nákladů řízení.\r\n6. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.\r\n7. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.) Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal (v rozsahu podaného odvolání) podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.\r\n8. Odvolání není důvodné.\r\n9. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází ze zjištění, která učinil soud prvního stupně. Odvolací námitky ostatně směřují (primárně) proti právním závěrům soudu prvního stupně.\r\n10. V právní rovině odvolací soud činí následující závěry. Zákon (§ 2274 - § 2278 o.z.) neobsahuje detailní úpravu podnájmu bytu. Je zřejmé, že podnájem bytu (,,nájem nájemního práva“) je závislý na existenci nájemního vztahu (§ 2277 a § 2278 o.z.). Odvolací soud tedy souhlasí se závěry Nejvyššího soudu ČR v žalobkyní zmíněném rozsudku (sp. zn. 26 Cdo 1524/2019). Nicméně i při aplikaci (výkladu) nemnoha ustanovení o podnájmu bytu, je třeba respektovat základní principy nejbližší právní úpravy (nájmu bytu). Je nutné zohlednit skutečnost, že podnájem bytu (obdobně jako nájem bytu) slouží k uspokojení základní lidské potřeby bydlet. Zákonodárce si je významu bydlení pro člověka vědom. Proto také existuje zvláštní právní úprava nájmu bytu a nájmu domu (§ 2235 a násl. o.z.). Obdobnou právní úpravu (zvláštní ustanovení o nájmu bytu) obsahoval i § 685 a násl. obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb.). Občanský zákoník (§ 2239 o.z.) také vědomě omezuje smluvní volnost. Proto nelze přihlížet k ujednáním, která ukládají nájemci povinnost vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřenou. Ustanovení § 2239 o.z dopadá i na obdobná ujednání v podnájemní smlouvě. Odvolací soud nevidí důvod neaplikovat právní závěry učiněné Nejvyšším soudem ČR v rozsudku zmíněném soudem prvního stupně (ve věci sp. zn. 26 Cdo 2059/2018). V uvedené věci Nejvyšší soud ČR řešil smluvní ujednání (v nájemní smlouvě) ohledně úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně (91,25 %). Obdobně jako soud prvního stupně poukázal na to, že sjednaný úrok z prodlení podstatně převyšuje zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). V této věci je situace obdobná. Proto jsou také závěry soudu prvního stupně správné. Ustanovení § 574 o.z., na výše uvedených závěrech nic nemění.\r\n11. Ani zbývající odvolací námitky (faktická vymahatelnost předmětné částky s příslušenstvím na žalované, povinnost žalobkyně platit nájemné se sjednanými sankcemi nad rámec zákonného úroku z prodlení) nejsou důvodem pro odlišné právní závěry.\r\n12. Soud prvního stupně správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení. Posouzení (právní hodnocení) sjednaného úroku z prodlení nezáleží na (volné) úvaze soudu. Proto bylo třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédnout k (nemalé) výši žalobou uplatněného (smluvního) úroku z prodlení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). V podrobnostech dále odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.\r\n13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a věcně správný rozsudek soudu prvního stupně (v odvoláním dotčených výrocích) potvrdil.\r\n14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto s ohledem na skutečnost, že v rámci odvolacího řízení úspěšné žalované (§ 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř.) náklady řízení nevznikly, což vyplývá z obsahu spisu.\r\n15. Zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jsou dostupná na jeho webových stránkách (www.nsoud.cz).\r\n","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu ČR v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" u Okresního soudu v Prachaticích, avšak jen za podmínek stanovených § 237 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSCB:2022:7.Co.49.2022.1","publishedAt":"2022-05-23","decisionAt":"2022-03-18","caseNumber":{"senate":7,"registry":"CO","index":49,"year":2022,"pageNumber":63},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Lis","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSCB","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 13.7.2021, č.j. 1 C 10/2021-10,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":1,"registry":"C","index":10,"year":2021,"pageNumber":1},"affectedDate":"2021-07-13","courtCode":"OSPT","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2235","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2217","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2201","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2239","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2247","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2251","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2215","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"574","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"685","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2253","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2278","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2277","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAJEM_BYTU","NAJEM_DOMU","PODNAJEM","SMLOUVA_NAJEMNI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}