{"uuid":"7fad7b3a-5e4c-4717-8c10-707539fe7603","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Moniky Vackové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":"“, IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2025, č. j. 61 Cm 1/2025-78,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Rozsudek soudu prvního stupně se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"Rozsudek soudu prvního stupně se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví ze dne 7. 11. 2025 soud prvního stupně zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu družstevní jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s podílem na společných částech domu a pozemcích umístěné v domě č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „Byt“) do vlastnictví žalobce, eventuelně o nahrazení vůle uzavřít s žalobcem smlouvu o nájmu Bytu. O nákladech řízení rozhodl výrokem II rozsudku tak, že žalobci uložil zaplatit žalovanému (v obecné lhůtě na účet zástupce) na jejich náhradu 20 750 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí vyšel z obsahu podané žaloby z 2. 1. 2025, jíž se žalobce vůči žalovanému domáhá nahrazení vůle uzavřít smlouvu o převodu shora označeného Bytu do jeho vlastnictví. Žalobce učinil součástí žaloby též „alternativní žalobní návrh“ jímž se pro případ, že by soud dospěl k závěru, že převod Bytu do jeho vlastnictví je podmíněn existencí nájemního vztahu k této jednotce, domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného též k uzavření nájemní smlouvy k Bytu. Konkrétní znění obou smluv žalobce učinil součástí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný soudu navrhl, aby podanou žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. Zejména namítal, že žaloba je vnitřně rozporná, resp. zmatečná, a trpí zásadními vadami ve skutkovém vymezení jednotlivých nároků. Zdůraznil, že žalobní petit nemůže být konstruován tak, aby jeho použití bylo podmíněno právním názorem soudu. Žalovaný rovněž uvedl věcné argumenty, na jejichž základě dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť žalobci nenáleží právo na uzavření smlouvy o převodu ani smlouvy o nájmu předmětného bytu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud prvního stupně až po provedení dokazování ve věci samé (důkazními prostředky podle § 129 o.s.ř.) a po učinění právních závěrů (v bodech 49 až 80 odůvodnění přezkoumávaného rozsudku) uzavřel, že žalobu je třeba zamítnout pro její formální nedostatky, a to jednak pro nepřípustnost uplatnění nároku formou eventuálního petitu, jakož i pro vadný obsah nahrazovaného projevu vůle. Obsah žalobcem předložených smluv podle soudu prvního stupně překračoval rámec nezbytných zákonných a stanovami předvídaných náležitostí a zahrnoval ujednání, která soud nemůže v řízení o nahrazení projevu vůle dotvářet ani přezkoumávat. Vzhledem k zásadě vázanosti soudu žalobním návrhem a nemožnosti nahradit projev vůle jen zčásti proto soud žalobu jako celek zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání. Odvolacímu soudu navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně, případně připuštění navrhované změny petitu a vyhovění podané žalobě. Především namítá, že soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku jednoznačně deklaroval hmotněprávní nárok žalobce na nahrazení projevu vůle, avšak žalobu zamítl (výlučně) z důvodů formálních nedostatků žalobního petitu a obsahu nahrazovaného projevu vůle. Podle odvolatele tím soud prvního stupně postupoval v rozporu s ustanovením § 43 a § 118a o. s. ř., jakož i se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování a s právem na spravedlivý proces, neboť žalobci neposkytl prostor k odstranění vad žaloby, a naopak svým předchozím postupem založil legitimní očekávání, že žaloba je v uplatněné podobě projednatelná a že její posouzení závisí na výsledku dokazování ve věci samé. Odvolatel vysvětluje, že eventuální petit zvolil z procesní opatrnosti s ohledem na stanovisko žalovaného, přičemž se nejednalo o uplatnění vzájemně nesouvisejících nároků, ale o dvě možná řešení téhož cíle, jímž byl převod předmětného Bytu do jeho vlastnictví. Za překvapivý považuje rovněž právní závěr soudu prvního stupně o vadnosti obsahu navrhovaného nahrazovaného projevu vůle; i v tomto ohledu měl podle jeho názoru soud nejprve využít postup směřující k odstranění vad návrhu, nikoli bez dalšího žalobu zamítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, s jeho odůvodněním však nesouhlasí. Nepovažuje za správný právní názor soudu prvního stupně, podle něhož by žalobci při podání bezvadné žaloby svědčil hmotněprávní nárok na převod Bytu do jeho vlastnictví. Soud prvního stupně podle něj nepostupoval správně, pokud se zabýval meritem věci, ačkoli žalobu posléze zamítl kvůli procesním nedostatkům. K námitkám žalobce uvádí, že nejsou důvodné, neboť žalobce byl soudem prvního stupně opakovaně poučován a vyzýván k odstranění vad žaloby, avšak nijak na tyto výzvy nereagoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, aniž za tím účelem musel nařizovat jednání [§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.]. Po tomto přezkoumání dospěl k následujícím závěrům a zjištěním:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. K námitkám žalobce je předně třeba uvést, že v občanském soudním řízení ovládaném zásadou dispoziční určuje předmět řízení žalobce svým dispozičním úkonem, nikoli soud podle toho, jak právně posoudí tvrzené okolnosti a zhodnotí provedené důkazy. Náležitosti žaloby jsou upraveny v ustanoveních § 42 odst. 4 o. s. ř. a § 79 odst. 1 o. s. ř. Pouze vymezení skutkového děje umožňující jeho jednoznačnou individualizaci a vylučující možnost záměny s jiným skutkovým dějem naplňuje požadavky ust. § 79 odst. 1 o. s. ř. Obligatorní náležitostí žaloby přitom není právní charakteristika vylíčeného skutku (tedy podřazení vylíčeného skutkového děje pod hmotněprávní normu). Pokud tak žalobce přesto učiní, soud právním názorem účastníka vázán není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobce vymezil nároky obsažené v projednávané žalobě po skutkové stránce tak, že je členem žalovaného. Tvrdil, že žalovaný nabyl Byt do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené s Hlavním městem Prahou dne 18. 12. 2001. Zakládajícím členem žalovaného a původním nájemcem Bytu byla mimo jiné paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která jej užívala na základě dohody o užívání bytu uzavřené s Hlavním městem Prahou dne 3. 2. 1988. Na základě dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu z 21. 1. 2002 bylo členství v bytovém družstvu převedeno na žalobce, následně dohodou z 3. 9. 2002 ho žalobce převedl na paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", aby ho uzavřenou dohodou ze dne 31. 10. 2013 opětovně nabyl zpět. Pokud jde o nájem bytové jednotky, podle žalobce je třeba na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 2010, č. j. 7 Cmo 500/2009–221, vycházet z platné nájemní smlouvy opravňující k jejímu užívání jak zakládající členku žalovaného paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak přímou právní předchůdkyni žalobce paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce má za to, že v důsledku smrti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 12. 10. 2022 se jako právní nástupce paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" stal zároveň oprávněným nájemcem bytové jednotky. V rozporu se zněním všech stanov žalovaného postupně přijímaných v období let 2001, 2002 a 2014 s ním žalovaný přes opakovaně činěné výzvy odmítá uzavřít smlouvu o nájmu bytové jednotky, a tuto mu předat a zpřístupnit. Členská schůze žalovaného konaná dne 16. 5. 2012 rozhodla o bezplatném převodu jednotek do vlastnictví členů družstva; převody jsou na základě učiněného rozhodnutí realizovány. Ve vztahu k žalobci však žalovaný uzavření smlouvy o bezúplatném převodu Bytu do jeho vlastnictví odmítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobcem formulovaný žalobní petit („v případě, že by nadepsaný soud dospěl k názoru, že žalobce nemá platně uzavřenou nájemní smlouvu k bytu a tato je k uzavření smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva třeba, navrhuje, aby soud nahradil vůli žalovaného k uzavření nájemní smlouvy a smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva“) byl ve vztahu k hlavnímu petitu (na nahrazení vůle uzavřít smlouvu o převodu Bytu) nejprve označen jako „alternativní“ a posléze opraven na „eventuální“. Takto formulovaný petit však nenaplňuje znaky ani petitu alternativního, ani petitu eventuálního. V případě alternativního petitu by muselo alternativní plnění vyplývat již z hmotného práva, což není tento případ. O eventuální petit jde naopak tehdy, domáháli se žalobce toho, aby soud rozhodl nejprve o petitu primárním a teprve v případě jeho zamítnutí pro nemožnost požadovaného plnění, aby rozhodl o petitu sekundárním. Není přitom přípustné opírat žalobní nárok o několik různých samostatných podkladů (skutkových tvrzení) navzájem se vylučujících, neboť taková dvojakost a případnost skutkových tvrzení by byla v rozporu s požadavkem úplných, přesných žalobních tvrzení [srov. Ott, E. Soustavný úvod ve studium nového řízení soudního. II. díl. Praha; Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 11 a 13]. V projednávané věci se jedná (pouze) o objektivní kumulaci dvou samostatných nároků, které vycházejí ze zcela odlišných skutkových základů, přičemž žaloba individualizované a určité skutkové vymezení obou těchto nároků postrádá. Současně jde o nároky vzájemně neslučitelné, neboť na jedné straně směřují k založení nájemního vztahu, zatímco na straně druhé k převodu vlastnického práva k bytu, tedy k právním vztahům zcela rozdílné povahy. Na tomto závěru nic nemění námitka žalobce, podle níž oba navrhované smluvní typy sledovaly tentýž cíl, když nárok na převod družstevního bytu do vlastnictví je založen mj. na existenci nájemního vztahu. Nelze ponechat na úvaze soudu v závislosti na jeho právním posouzení skutkového stavu, zda má nejprve založit nájemní vztah, anebo rovnou rozhodnout o převodu vlastnického práva. (Obdobně by například nebylo přípustné, aby se žalobce domáhal zaplacení kupní ceny a pro případ, že soud dospěje k závěru, že kupní smlouva dosud nevznikla, aby namísto toho uložil žalovanému povinnost kupní smlouvu teprve uzavřít.) V uplatněné podobě jde tudíž o petit, který je neurčitý a neprojednatelný, neboť z něj není zřejmé, jaká povinnost má být uložena (jaký projev vůle žalovaného má soud nahradit). Potud je právní posouzení soudu prvního stupně správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud prvního stupně však nepostupoval správně, jestliže žalobu bez dalšího zamítl. Neobsahuje-li žaloba všechny obecné náležitosti (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) nebo zvláštní náležitosti (§ 79 odst. 1 o. s. ř.) anebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, postupuje předseda senátu podle § 43 odst. 1 o. s. ř. Vady ve formulaci petitu lze nepochybně řadit k takovým vadám žaloby. Za situace, v níž byla vada odstranitelná, měl tedy soud prvního stupně postupovat podle § 43 o. s. ř. a žalobce nejprve vyzvat k odstranění vad žaloby a poučit jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést, a o následcích nesplnění výzvy, což neučinil. Soud prvního stupně tudíž nemohl jednat ve věci samé, neboť předpokladem zjišťování skutkového stavu věci a důvodnosti podané žaloby je její projednatelnost. Pokud žaloba trpěla vadou bránící jejímu projednání, kterou soud prvního stupně dle § 43 o. s. ř. neodstranil, potom soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4453/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Další zásadní formální nedostatek žaloby shledal soud prvního stupně ve vadném obsahu nahrazovaného projevu vůle. Z žalobcem předložených smluv je zřejmé, že obsahují kromě obecných náležitostí také ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2926/2016) v tom rozsahu, v němž je jimi vymezen předmět převodu (jako podstatná náležitost smlouvy). Současně však, jak správně dovodil soud prvního stupně, obsahují i celou řadu ustanovení, která podstatnými náležitostmi smlouvy nejsou. Návrh smlouvy, vůli žalovaného s jejímž uzavřením má soud svým rozhodnutím nahradit, obsahuje řadu povinností, které žalovanému zákon neukládá, např. povinnost deklarovat, neexistenci finančních nároků z titulu služeb spojených se správou a údržbou budovy (bod 6.2.) nebo ujednání o tom, že okamžikem nabytí vlastnického práva k předmětu převodu nezaniká žalobcovo členství v žalovaném družstvu (bod 6.4.). Soud však nemůže nijak napravovat obsahové nedostatky návrhu smlouvy či smlouvu dotvářet (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3845/2014). Z obsahu spisu sice plyne, že žalobce dispozičním úkonem z 29. 1. 2026 již navrhl změnu žalobního petitu v části týkající se obsahu nahrazovaného projevu vůle, avšak ve vztahu k petitu v jeho současné neprojednatelné podobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud jde o námitku odvolatele týkající se nedostatku poučení podle § 118a o. s. ř., takové poučení může přicházet v úvahu teprve poté, co budou odstraněny vady žaloby a žaloba bude způsobilá projednání po skutkové stránce. Jinak nelze posoudit, zda účastník unesl břemeno tvrzení, a zda je třeba jej vést k doplnění či upřesnění tvrzení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z uvedeného vyplývá, že řízení před soudem prvního stupně bylo zatíženo vadou spočívající v absenci poučení podle § 43 odst. 1 o. s. ř., která měla za následek nesprávné rozhodnutí o věci, které odvolací soud napravit nemohl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Při novém projednání věci soud prvního stupně nejprve vyzve žalobce k odstranění výše uvedených vad žaloby a žalobního petitu (viz odůvodnění v bodě 11 shora) postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. tak, aby bylo zřejmé, zda se domáhá nahrazení vůle k uzavření smlouvy o převodu družstevního bytu, nebo nahrazení vůle k uzavření nájemní smlouvu k bytu. Současně jej vyzve k doplnění skutkových tvrzení tak, aby odpovídala zvolené podobě žalobního petitu, a k upřesnění petitu v části týkající se obsahu nahrazovaného projevu vůle (v souladu se závěry uvedenými v bodě 12 výše). Zároveň mu určí přiměřenou lhůtu ke splnění výzvy a poučí jej o procesních následcích jejího nesplnění. Teprve poté bude možné ve věci rozhodnout. V novém rozhodnutí soud rozhodne též o nákladech řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví ze dne 7. 11. 2025 soud prvního stupně zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu družstevní jednotky č. , Anonymizováno,  s podílem na společných částech domu a pozemcích umístěné v domě č.p. , Anonymizováno,  na adrese , adresa,  (dále jen „Byt“) do vlastnictví žalobce, eventuelně o nahrazení vůle uzavřít s žalobcem smlouvu o nájmu Bytu. O nákladech řízení rozhodl výrokem II rozsudku tak, že žalobci uložil zaplatit žalovanému (v obecné lhůtě na účet zástupce) na jejich náhradu 20 750 Kč.2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí vyšel z obsahu podané žaloby z 2. 1. 2025, jíž se žalobce vůči žalovanému domáhá nahrazení vůle uzavřít smlouvu o převodu shora označeného Bytu do jeho vlastnictví. Žalobce učinil součástí žaloby též „alternativní žalobní návrh“ jímž se pro případ, že by soud dospěl k závěru, že převod Bytu do jeho vlastnictví je podmíněn existencí nájemního vztahu k této jednotce, domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného též k uzavření nájemní smlouvy k Bytu. Konkrétní znění obou smluv žalobce učinil součástí žaloby.3. Žalovaný soudu navrhl, aby podanou žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. Zejména namítal, že žaloba je vnitřně rozporná, resp. zmatečná, a trpí zásadními vadami ve skutkovém vymezení jednotlivých nároků. Zdůraznil, že žalobní petit nemůže být konstruován tak, aby jeho použití bylo podmíněno právním názorem soudu. Žalovaný rovněž uvedl věcné argumenty, na jejichž základě dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť žalobci nenáleží právo na uzavření smlouvy o převodu ani smlouvy o nájmu předmětného bytu.4. Soud prvního stupně až po provedení dokazování ve věci samé (důkazními prostředky podle § 129 o.s.ř.) a po učinění právních závěrů (v bodech 49 až 80 odůvodnění přezkoumávaného rozsudku) uzavřel, že žalobu je třeba zamítnout pro její formální nedostatky, a to jednak pro nepřípustnost uplatnění nároku formou eventuálního petitu, jakož i pro vadný obsah nahrazovaného projevu vůle. Obsah žalobcem předložených smluv podle soudu prvního stupně překračoval rámec nezbytných zákonných a stanovami předvídaných náležitostí a zahrnoval ujednání, která soud nemůže v řízení o nahrazení projevu vůle dotvářet ani přezkoumávat. Vzhledem k zásadě vázanosti soudu žalobním návrhem a nemožnosti nahradit projev vůle jen zčásti proto soud žalobu jako celek zamítl.5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání. Odvolacímu soudu navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně, případně připuštění navrhované změny petitu a vyhovění podané žalobě. Především namítá, že soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku jednoznačně deklaroval hmotněprávní nárok žalobce na nahrazení projevu vůle, avšak žalobu zamítl (výlučně) z důvodů formálních nedostatků žalobního petitu a obsahu nahrazovaného projevu vůle. Podle odvolatele tím soud prvního stupně postupoval v rozporu s ustanovením § 43 a § 118a o. s. ř., jakož i se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování a s právem na spravedlivý proces, neboť žalobci neposkytl prostor k odstranění vad žaloby, a naopak svým předchozím postupem založil legitimní očekávání, že žaloba je v uplatněné podobě projednatelná a že její posouzení závisí na výsledku dokazování ve věci samé. Odvolatel vysvětluje, že eventuální petit zvolil z procesní opatrnosti s ohledem na stanovisko žalovaného, přičemž se nejednalo o uplatnění vzájemně nesouvisejících nároků, ale o dvě možná řešení téhož cíle, jímž byl převod předmětného Bytu do jeho vlastnictví. Za překvapivý považuje rovněž právní závěr soudu prvního stupně o vadnosti obsahu navrhovaného nahrazovaného projevu vůle; i v tomto ohledu měl podle jeho názoru soud nejprve využít postup směřující k odstranění vad návrhu, nikoli bez dalšího žalobu zamítnout.6. Žalovaný navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, s jeho odůvodněním však nesouhlasí. Nepovažuje za správný právní názor soudu prvního stupně, podle něhož by žalobci při podání bezvadné žaloby svědčil hmotněprávní nárok na převod Bytu do jeho vlastnictví. Soud prvního stupně podle něj nepostupoval správně, pokud se zabýval meritem věci, ačkoli žalobu posléze zamítl kvůli procesním nedostatkům. K námitkám žalobce uvádí, že nejsou důvodné, neboť žalobce byl soudem prvního stupně opakovaně poučován a vyzýván k odstranění vad žaloby, avšak nijak na tyto výzvy nereagoval.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, aniž za tím účelem musel nařizovat jednání [§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.]. Po tomto přezkoumání dospěl k následujícím závěrům a zjištěním:8. K námitkám žalobce je předně třeba uvést, že v občanském soudním řízení ovládaném zásadou dispoziční určuje předmět řízení žalobce svým dispozičním úkonem, nikoli soud podle toho, jak právně posoudí tvrzené okolnosti a zhodnotí provedené důkazy. Náležitosti žaloby jsou upraveny v ustanoveních § 42 odst. 4 o. s. ř. a § 79 odst. 1 o. s. ř. Pouze vymezení skutkového děje umožňující jeho jednoznačnou individualizaci a vylučující možnost záměny s jiným skutkovým dějem naplňuje požadavky ust. § 79 odst. 1 o. s. ř. Obligatorní náležitostí žaloby přitom není právní charakteristika vylíčeného skutku (tedy podřazení vylíčeného skutkového děje pod hmotněprávní normu). Pokud tak žalobce přesto učiní, soud právním názorem účastníka vázán není.9. Žalobce vymezil nároky obsažené v projednávané žalobě po skutkové stránce tak, že je členem žalovaného. Tvrdil, že žalovaný nabyl Byt do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené s Hlavním městem Prahou dne 18. 12. 2001. Zakládajícím členem žalovaného a původním nájemcem Bytu byla mimo jiné paní , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , která jej užívala na základě dohody o užívání bytu uzavřené s Hlavním městem Prahou dne 3. 2. 1988. Na základě dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu z 21. 1. 2002 bylo členství v bytovém družstvu převedeno na žalobce, následně dohodou z 3. 9. 2002 ho žalobce převedl na paní , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , aby ho uzavřenou dohodou ze dne 31. 10. 2013 opětovně nabyl zpět. Pokud jde o nájem bytové jednotky, podle žalobce je třeba na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 2010, č. j. 7 Cmo 500/2009–221, vycházet z platné nájemní smlouvy opravňující k jejímu užívání jak zakládající členku žalovaného paní , Anonymizováno,  , Anonymizováno, , tak přímou právní předchůdkyni žalobce paní , Anonymizováno,  , Anonymizováno, . Žalobce má za to, že v důsledku smrti , Anonymizováno,  , Anonymizováno,  dne 12. 10. 2022 se jako právní nástupce paní , Anonymizováno,  , Anonymizováno,  stal zároveň oprávněným nájemcem bytové jednotky. V rozporu se zněním všech stanov žalovaného postupně přijímaných v období let 2001, 2002 a 2014 s ním žalovaný přes opakovaně činěné výzvy odmítá uzavřít smlouvu o nájmu bytové jednotky, a tuto mu předat a zpřístupnit. Členská schůze žalovaného konaná dne 16. 5. 2012 rozhodla o bezplatném převodu jednotek do vlastnictví členů družstva; převody jsou na základě učiněného rozhodnutí realizovány. Ve vztahu k žalobci však žalovaný uzavření smlouvy o bezúplatném převodu Bytu do jeho vlastnictví odmítá.10. Žalobcem formulovaný žalobní petit („v případě, že by nadepsaný soud dospěl k názoru, že žalobce nemá platně uzavřenou nájemní smlouvu k bytu a tato je k uzavření smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva třeba, navrhuje, aby soud nahradil vůli žalovaného k uzavření nájemní smlouvy a smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva“) byl ve vztahu k hlavnímu petitu (na nahrazení vůle uzavřít smlouvu o převodu Bytu) nejprve označen jako „alternativní“ a posléze opraven na „eventuální“. Takto formulovaný petit však nenaplňuje znaky ani petitu alternativního, ani petitu eventuálního. V případě alternativního petitu by muselo alternativní plnění vyplývat již z hmotného práva, což není tento případ. O eventuální petit jde naopak tehdy, domáháli se žalobce toho, aby soud rozhodl nejprve o petitu primárním a teprve v případě jeho zamítnutí pro nemožnost požadovaného plnění, aby rozhodl o petitu sekundárním. Není přitom přípustné opírat žalobní nárok o několik různých samostatných podkladů (skutkových tvrzení) navzájem se vylučujících, neboť taková dvojakost a případnost skutkových tvrzení by byla v rozporu s požadavkem úplných, přesných žalobních tvrzení [srov. Ott, E. Soustavný úvod ve studium nového řízení soudního. II. díl. Praha; Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 11 a 13]. V projednávané věci se jedná (pouze) o objektivní kumulaci dvou samostatných nároků, které vycházejí ze zcela odlišných skutkových základů, přičemž žaloba individualizované a určité skutkové vymezení obou těchto nároků postrádá. Současně jde o nároky vzájemně neslučitelné, neboť na jedné straně směřují k založení nájemního vztahu, zatímco na straně druhé k převodu vlastnického práva k bytu, tedy k právním vztahům zcela rozdílné povahy. Na tomto závěru nic nemění námitka žalobce, podle níž oba navrhované smluvní typy sledovaly tentýž cíl, když nárok na převod družstevního bytu do vlastnictví je založen mj. na existenci nájemního vztahu. Nelze ponechat na úvaze soudu v závislosti na jeho právním posouzení skutkového stavu, zda má nejprve založit nájemní vztah, anebo rovnou rozhodnout o převodu vlastnického práva. (Obdobně by například nebylo přípustné, aby se žalobce domáhal zaplacení kupní ceny a pro případ, že soud dospěje k závěru, že kupní smlouva dosud nevznikla, aby namísto toho uložil žalovanému povinnost kupní smlouvu teprve uzavřít.) V uplatněné podobě jde tudíž o petit, který je neurčitý a neprojednatelný, neboť z něj není zřejmé, jaká povinnost má být uložena (jaký projev vůle žalovaného má soud nahradit). Potud je právní posouzení soudu prvního stupně správné.11. Soud prvního stupně však nepostupoval správně, jestliže žalobu bez dalšího zamítl. Neobsahuje-li žaloba všechny obecné náležitosti (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) nebo zvláštní náležitosti (§ 79 odst. 1 o. s. ř.) anebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, postupuje předseda senátu podle § 43 odst. 1 o. s. ř. Vady ve formulaci petitu lze nepochybně řadit k takovým vadám žaloby. Za situace, v níž byla vada odstranitelná, měl tedy soud prvního stupně postupovat podle § 43 o. s. ř. a žalobce nejprve vyzvat k odstranění vad žaloby a poučit jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést, a o následcích nesplnění výzvy, což neučinil. Soud prvního stupně tudíž nemohl jednat ve věci samé, neboť předpokladem zjišťování skutkového stavu věci a důvodnosti podané žaloby je její projednatelnost. Pokud žaloba trpěla vadou bránící jejímu projednání, kterou soud prvního stupně dle § 43 o. s. ř. neodstranil, potom soud prvního stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4453/2011).12. Další zásadní formální nedostatek žaloby shledal soud prvního stupně ve vadném obsahu nahrazovaného projevu vůle. Z žalobcem předložených smluv je zřejmé, že obsahují kromě obecných náležitostí také ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2926/2016) v tom rozsahu, v němž je jimi vymezen předmět převodu (jako podstatná náležitost smlouvy). Současně však, jak správně dovodil soud prvního stupně, obsahují i celou řadu ustanovení, která podstatnými náležitostmi smlouvy nejsou. Návrh smlouvy, vůli žalovaného s jejímž uzavřením má soud svým rozhodnutím nahradit, obsahuje řadu povinností, které žalovanému zákon neukládá, např. povinnost deklarovat, neexistenci finančních nároků z titulu služeb spojených se správou a údržbou budovy (bod 6.2.) nebo ujednání o tom, že okamžikem nabytí vlastnického práva k předmětu převodu nezaniká žalobcovo členství v žalovaném družstvu (bod 6.4.). Soud však nemůže nijak napravovat obsahové nedostatky návrhu smlouvy či smlouvu dotvářet (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3845/2014). Z obsahu spisu sice plyne, že žalobce dispozičním úkonem z 29. 1. 2026 již navrhl změnu žalobního petitu v části týkající se obsahu nahrazovaného projevu vůle, avšak ve vztahu k petitu v jeho současné neprojednatelné podobě.13. Pokud jde o námitku odvolatele týkající se nedostatku poučení podle § 118a o. s. ř., takové poučení může přicházet v úvahu teprve poté, co budou odstraněny vady žaloby a žaloba bude způsobilá projednání po skutkové stránce. Jinak nelze posoudit, zda účastník unesl břemeno tvrzení, a zda je třeba jej vést k doplnění či upřesnění tvrzení.14. Z uvedeného vyplývá, že řízení před soudem prvního stupně bylo zatíženo vadou spočívající v absenci poučení podle § 43 odst. 1 o. s. ř., která měla za následek nesprávné rozhodnutí o věci, které odvolací soud napravit nemohl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].15. Při novém projednání věci soud prvního stupně nejprve vyzve žalobce k odstranění výše uvedených vad žaloby a žalobního petitu (viz odůvodnění v bodě 11 shora) postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. tak, aby bylo zřejmé, zda se domáhá nahrazení vůle k uzavření smlouvy o převodu družstevního bytu, nebo nahrazení vůle k uzavření nájemní smlouvu k bytu. Současně jej vyzve k doplnění skutkových tvrzení tak, aby odpovídala zvolené podobě žalobního petitu, a k upřesnění petitu v části týkající se obsahu nahrazovaného projevu vůle (v souladu se závěry uvedenými v bodě 12 výše). Zároveň mu určí přiměřenou lhůtu ke splnění výzvy a poučí jej o procesních následcích jejího nesplnění. Teprve poté bude možné ve věci rozhodnout. V novém rozhodnutí soud rozhodne též o nákladech řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:4.Cmo.43.2026.1","publishedAt":"2026-09-24","decisionAt":"2026-04-22","caseNumber":{"senate":4,"registry":"Cmo","index":43,"year":2026,"pageNumber":118},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Michal","lastName":"Krenk","titlesAfter":"Ph.D.","function":"předseda senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["VRACENI"],"caseSubject":"o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2025, č. j. 61 Cm 1/2025-78,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"42","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"43","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"79","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"129","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"214","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"221","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"238","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":72,"lexYear":1994,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}