{"uuid":"7ff28cf3-673a-405f-8789-bb240e8bcf0e","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":": ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 28.052,23 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba žalobce se v částce 4.052,23 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 27.664,92 Kč od 7.12.2023 do 19.4.2024, se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 4.052,23 Kč od 20.4.2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 159,17","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 22.195,97 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.000 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 24.000 Kč od 20.4.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.030 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba žalobce se v částce 4.052,23 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 27.664,92 Kč od 7.12.2023 do 19.4.2024, se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 4.052,23 Kč od 20.4.2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 159,17Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 22.195,97 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.000 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 24.000 Kč od 20.4.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.030 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 28.052,23 Kč s příslušenstvím, neboť dne 17.8.2022 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se zavázal zaplatit spolu s příslušenstvím úvěru prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 3.984 Kč. Své finanční povinnosti však nedostál a na poskytnutý úvěr uhradil toliko 6.000 Kč. Žalobci tak vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny, příslušenství úvěru, jakož i smluvní pokuty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z žádosti o úvěr ze dne 17.8.2022 soud zjistil, že žalovaný jako žadatel požádal o úvěr ve výši 30.000 Kč, který se zavázal splatit prostřednictvím 14 měsíčních splátek, vždy do každého 25. dne v měsíci, při splátce 3.984 Kč. V části měsíčních příjmů žadatele tento uvedl svoji mzdu ve výši 19.760 Kč, přičemž k pravidelným měsíčním výdajům uvedl náklady na bydlení, energie ve výši 1.000 Kč, na dopravu, jídla a osobní náklady 4.250 Kč a srážky ze mzdy + výživné ve výši 2.300 Kč. Celkové výdaje tak činí 7.550 Kč, což představuje použitelný příjem ve výši 12.210 Kč. Žádost byla přijata dne 17.8.2022. Dne 17.8.2022 byla pak uzavřena smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to mezi žalovaným jako dlužníkem a společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". jako věřitelem. Touto smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s příslušenstvím úvěru (s úroky, s úhradou za poskytnutí úvěru, s náklady na vyhodnocení úvěru a s inkasními poplatky) v celkové výši 55.776 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši každé splátky 3.984 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy. Splatnosti poslední splátky a zároveň celkového úvěru měla nastat dnem 17.10.2023. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 5.2.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 23.2.2024. Předžalobní výzvou ze dne 9.4.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 64.650,76 Kč do 19.4.2024. Dne 6.12.2023 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, a to mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". jako postupitel a žalobcem jako postupníkem, což bylo oznámeno žalovanému podáním ze dne 2.1.2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý až po 1.1.2014.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ve smyslu ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Dle ust. § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto usnesení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba po úpravě je důvodná, byť z jiného důvodu, než bylo původně žalobcem požadováno. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dne 17.8.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve smyslu ust. § 2395 a následující o.z. ve spojení s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 citovaného zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 citovaného zákona). V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30.000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C-679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: \"Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v Článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které s porušením této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu\". Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobce z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna i společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018, pod sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ohledně splnění povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobce nebyl soudu schopen předložit důkazy vážící se k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Jelikož žalobce nebyl schopen soudu ani tvrdit ani předložit žádné doklady či skutečnosti, které by řádné posuzování úvěruschopnosti žalovaného prokazovaly, lze uzavřít, že žalobce jako věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019, pod sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, pod sp.zn. III. ÚS 4129/2018, kdy dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje a schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žalovaným, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Jinými slovy tak lze uzavřít, že žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, když nezjistil majetkové poměry žalovaného, jeho výdaje, počet vyživovacích povinností apod. Schopnost splácet úvěr není přitom určena toliko výší příjmů ze zaměstnání či jiné činnosti, takže jen na okraj soud doplňuje, že nepostačuje ověření případného příjmu ze zaměstnání, ale je potřeba zkoumat celou řadu dalších faktorů mimo jiné též, zda dlužník nesplácí současně jiné splátky, jaký má životní styl, jaké jsou jeho reálné výdaje apod. Žalobce si teda počínal zcela lehkomyslně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Případnou rezignací na ověření úvěruschopnosti žalovaného navíc žalobce porušil svoji povinnost uloženou mu ust. § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplňují tyto povinnosti, má též pro širší společnost, neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýká pouze dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, pod sp.zn. III. ÚS 4129/18 soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ust § 588 o.z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet ve shodě se závěry Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 25.7.2018, pod sp.zn. 33 Cdo 2178/18 či Ústavního soudu, jak shora uvedeno). S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu částky 24.000 Kč (30.000 Kč - 6.000 Kč), tedy částky která byla žalovanému prokazatelně poskytnuta a žalovaným dosud nevrácena. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci částku 24.000 Kč, neboť dle ust. § 2991 o.z. se žalovaný na úkor žalobce obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť přijal plnění bez právního důvodu. Soud vyhověl žalobě i pokud jde o požadované příslušenství, kterými jsou jak kapitalizované tak i jdoucí úroky z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení a ve výši vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný byl ve věci zcela pasivní, neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok uplatněný žalobou vůči němu z hlediska hmotněprávního je nedůvodný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. S ohledem na shora uvedené a vzhledem k právnímu posouzení věci pak soud ve zbývajících nárocích žalobu jako nedůvodnou zamítl, když smlouva byla shledána neplatnou a tyto nároky žalobce jsou z tohoto důvodu zcela neoprávněné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v případě plného úspěchu žalobce v tomto sporu tomuto přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.403 Kč, jakož i v nákladech za právního zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 2.855 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce v tomto sporu nebyl plně úspěšný, soud po odpočtu neúspěchu od úspěchu přiznal žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení v rozsahu 71,11%, tedy v částce po zaokrouhlení 2.030 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 28.052,23 Kč s příslušenstvím, neboť dne 17.8.2022 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se zavázal zaplatit spolu s příslušenstvím úvěru prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 3.984 Kč. Své finanční povinnosti však nedostál a na poskytnutý úvěr uhradil toliko 6.000 Kč. Žalobci tak vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny, příslušenství úvěru, jakož i smluvní pokuty.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z žádosti o úvěr ze dne 17.8.2022 soud zjistil, že žalovaný jako žadatel požádal o úvěr ve výši 30.000 Kč, který se zavázal splatit prostřednictvím 14 měsíčních splátek, vždy do každého 25. dne v měsíci, při splátce 3.984 Kč. V části měsíčních příjmů žadatele tento uvedl svoji mzdu ve výši 19.760 Kč, přičemž k pravidelným měsíčním výdajům uvedl náklady na bydlení, energie ve výši 1.000 Kč, na dopravu, jídla a osobní náklady 4.250 Kč a srážky ze mzdy + výživné ve výši 2.300 Kč. Celkové výdaje tak činí 7.550 Kč, což představuje použitelný příjem ve výši 12.210 Kč. Žádost byla přijata dne 17.8.2022. Dne 17.8.2022 byla pak uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, . jako věřitelem. Touto smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s příslušenstvím úvěru (s úroky, s úhradou za poskytnutí úvěru, s náklady na vyhodnocení úvěru a s inkasními poplatky) v celkové výši 55.776 Kč prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši každé splátky 3.984 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy. Splatnosti poslední splátky a zároveň celkového úvěru měla nastat dnem 17.10.2023. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 5.2.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 23.2.2024. Předžalobní výzvou ze dne 9.4.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 64.650,76 Kč do 19.4.2024. Dne 6.12.2023 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, a to mezi společností , právnická osoba, . jako postupitel a žalobcem jako postupníkem, což bylo oznámeno žalovanému podáním ze dne 2.1.2024.4. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý až po 1.1.2014.5. Ve smyslu ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle ust. § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto usnesení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba po úpravě je důvodná, byť z jiného důvodu, než bylo původně žalobcem požadováno. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dne 17.8.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota,  ve smyslu ust. § 2395 a následující o.z. ve spojení s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 citovaného zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 citovaného zákona). V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30.000 Kč.13. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C-679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: \"Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v Článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které s porušením této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu\". Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobce z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna i společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018, pod sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).14. Ohledně splnění povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobce nebyl soudu schopen předložit důkazy vážící se k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Jelikož žalobce nebyl schopen soudu ani tvrdit ani předložit žádné doklady či skutečnosti, které by řádné posuzování úvěruschopnosti žalovaného prokazovaly, lze uzavřít, že žalobce jako věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019, pod sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, pod sp.zn. III. ÚS 4129/2018, kdy dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje a schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žalovaným, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Jinými slovy tak lze uzavřít, že žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, když nezjistil majetkové poměry žalovaného, jeho výdaje, počet vyživovacích povinností apod. Schopnost splácet úvěr není přitom určena toliko výší příjmů ze zaměstnání či jiné činnosti, takže jen na okraj soud doplňuje, že nepostačuje ověření případného příjmu ze zaměstnání, ale je potřeba zkoumat celou řadu dalších faktorů mimo jiné též, zda dlužník nesplácí současně jiné splátky, jaký má životní styl, jaké jsou jeho reálné výdaje apod. Žalobce si teda počínal zcela lehkomyslně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalovaného. Případnou rezignací na ověření úvěruschopnosti žalovaného navíc žalobce porušil svoji povinnost uloženou mu ust. § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplňují tyto povinnosti, má též pro širší společnost, neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýká pouze dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, pod sp.zn. III. ÚS 4129/18 soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ust § 588 o.z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet ve shodě se závěry Nejvyššího soudu ČR v rozsudku ze dne 25.7.2018, pod sp.zn. 33 Cdo 2178/18 či Ústavního soudu, jak shora uvedeno). S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu částky 24.000 Kč (30.000 Kč - 6.000 Kč), tedy částky která byla žalovanému prokazatelně poskytnuta a žalovaným dosud nevrácena. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci částku 24.000 Kč, neboť dle ust. § 2991 o.z. se žalovaný na úkor žalobce obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť přijal plnění bez právního důvodu. Soud vyhověl žalobě i pokud jde o požadované příslušenství, kterými jsou jak kapitalizované tak i jdoucí úroky z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení a ve výši vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný byl ve věci zcela pasivní, neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok uplatněný žalobou vůči němu z hlediska hmotněprávního je nedůvodný.15. S ohledem na shora uvedené a vzhledem k právnímu posouzení věci pak soud ve zbývajících nárocích žalobu jako nedůvodnou zamítl, když smlouva byla shledána neplatnou a tyto nároky žalobce jsou z tohoto důvodu zcela neoprávněné.16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v případě plného úspěchu žalobce v tomto sporu tomuto přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.403 Kč, jakož i v nákladech za právního zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 2.855 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce v tomto sporu nebyl plně úspěšný, soud po odpočtu neúspěchu od úspěchu přiznal žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení v rozsahu 71,11%, tedy v částce po zaokrouhlení 2.030 Kč.17. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve třech písemných vyhotoveních.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":20,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":20,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2024:16.C.128.2024.1","publishedAt":"2024-11-22","decisionAt":"2024-08-13","caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":128,"year":2024,"pageNumber":32},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Miroslav","lastName":"Král","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 28.052,23 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","INSOLVENCE","SMLOUVA_O_UVERU","VYZIVNE","SRAZKY_ZE_MZDY"]},"styles":[{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":20,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":20,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}