{"uuid":"801cb6f0-87b2-4080-beca-49630abe486f","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO orgánu veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa orgánu veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" za niž jedná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa orgánu veřejné moci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 6 000 0000 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. prosince 2025, č.j. 37 C 18/2025-109","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně, že ve výroku II. potvrzuje; ve výroku III. se mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 1 836 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně, že ve výroku II. potvrzuje; ve výroku III. se mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 1 836 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 95 200 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 5 904 800 Kč (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2 700 Kč (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Vycházel z toho, že žalobce se původně domáhal tří nároků, které mu měly vzniknout v důsledku trestního stíhání vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", svůj nárok předběžně uplatnil u žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žádost byla vypořádána stanoviskem žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době a za to se žalobci omluvila, finanční satisfakci poskytnout odmítla. V dosavadním průběhu řízení již bylo pravomocně rozhodnuto o nároku žalobce na náhradu škody a na zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, po rozhodnutí odvolacího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zůstal předmětem řízení pouze nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení ve výši 6 000 000 Kč. Soud prvního stupně provedl důkaz obsahem příslušného trestního spisu a podrobně zrekapituloval průběh daného trestního řízení s tím, že ještě před jeho zahájením byly činěny záznamy o úkonech trestního řízení, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla podána obžaloba, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl vyhlášen zprošťující rozsudek, který byl usnesením odvolacího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zrušen, po doplnění dokazování byl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyhlášen zprošťující rozsudek, proti němuž podal odvolání státní zástupce, odvolací soud rozhodnutím ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" trestní stíhání žalobce zastavil, neboť bylo promlčeno, rozhodnutí nabylo právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobce ve stanovené lhůtě neprohlásil, že na projednání věci trvá. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. a judikaturu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" a uvedl, že rozhodné období posuzovaného řízení začalo běžet ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, a skončilo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy bylo trestní řízení pravomocně skončeno, celková délka tak činí 10 let a 11 měsíců. Nepřihlížel přitom k fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání s poukazem na stanovisko ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále uvedl, že trestní stíhání probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy a předtím přípravné řízení u policie, jako mimořádně složitou hodnotil věc po skutkové stránce, když byla provedena řada znaleckých posudků, listin a vyslýcháno velké množství svědků. Význam řízení pro žalobce hodnotil jako standardní, jednalo se sice o trestní řízení, avšak s ohledem na to, že žalobce byl odškodněn za nepřiměřenou délku původního řízení i tím, že trestní stíhání bylo zastaveno, je namístě uvažovat o standardním významu původního řízení pro jeho osobu. Žalobce přitom ani netvrdil, že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému vnímání důležitosti jednotlivých typů řízení. Dále uvedl, že žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, pokud jde o postup orgánů, zaznamenal období nečinnosti od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy bylo odvoláno hlavní líčení, do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy bylo nařízeno hlavní líčení, v mezidobí sice byly obstarávány důkazy, avšak délka tohoto období byla dána nikoliv řádnou spoluprací policie. Uzavřel, že v trestním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu z důvodu jeho nepřiměřené délky, v jehož důsledku žalobci vznikla nemajetková újma, samotné konstatování porušení práva, byť spojené s omluvou, není dostatečné. Při určení výše finanční kompenzace vycházel ze základní sazby 16 000 Kč za první 2 roky řízení a 16 000 Kč za každý další rok řízení, tuto částku nenavyšoval pro měnící se hospodářské poměry s ohledem na judikaturu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":". Základní částku 158 667 Kč snížil o 40 % z důvodu složitosti řízení, o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány, naopak ji zvýšil o 10 % z důvodu suboptimálního postupu soudů v původním řízení. Částku nijak nenavyšoval z důvodu vyššího významu původního řízení pro žalobce, který byl již kompenzován zastavením trestního stíhání. Takto dospěl k výsledné částce 95 200 Kč, v jejímž rozsahu žalobě vyhověl a ve zbytku ji zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalovaná měla ve věci jenom zcela nepatrný neúspěch, a přiznal jí tak plnou náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Rozsudek napadl odvoláním žalobce. Vytýkal soudu prvního stupně, že neprovedl jím navržené důkazy v podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", navíc rozhodl překvapivě, když odvolací soud změnil právní názor a soud prvního stupně neumožnil se k takové změně vyjádřit a procesně na ni reagovat. V původním řízení se soud prvního stupně zabýval pouze otázkou existence nároku a nikoliv jeho výší, žalobcem navržené důkazy nebyly nové, byly označeny již v žalobě a při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Namítal, že soud prvního stupně nesprávně nezohlednil i fázi přípravného řízení před sdělením obvinění, která měla významné dopady do poměrů žalobce, který přišel o více než 50 % zakázek od obchodních partnerů. Daná věc nebyla obtížná po skutkové stránce, ale po stránce obstarávání důkazů, a to pouze proto, že si policie v přípravném řízení obstarala nezákonné důkazy včetně vadného a nezákonného znaleckého posudku. Vyslovil nesouhlas se závěrem, že byl odškodněn za nepřiměřenou délku původního řízení i tím, že trestní stíhání bylo zastaveno, zastavení řízení není formou odškodnění, žalobce se naopak ani po 11 letech stíhání nedočkal pravomocného meritorního osvobození, tento závěr soudu prvního stupně nemá zákonnou oporu. Žalobce v průběhu řízení opakovaně tvrdil okolnosti svědčící o individuálním dopadu řízení do jeho poměrů a navrhl k tomu důkazy, ty však nebyly provedeny. Zpochybňoval stanovení základní částky odškodnění ve výši 16 000 Kč za rok trvání řízení, stanovisko ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo vydáno před 15 lety a stanovená částka je z dnešního pohledu nepřiměřeně nízká s ohledem na míru inflace. Snížení základní částky o 40 % z důvodu složitosti řízení je nesprávné, policie zajistila nezákonné a neúplné účetnictví žalobce a provedla nezákonný a chybný posudek, nevyslechla včas klíčovou svědkyni, čímž byla činnost soudů značně komplikována. Nesprávný je též závěr o snížení základní částky o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány. Nedostatečné je rovněž zvýšení o 10 % s ohledem na postup orgánů. Trestní stíhání mělo významné dopady na osobnostní sféru žalobce, a to jak na jeho rodinný život, tak na zdravotní stav a poškození jeho obchodních zájmů a dobrého jména mezi obchodními partnery, z tohoto důvodu požaduje navýšení základní části na padesátinásobek. K dalšímu navýšení o 30 % mělo dojít rovněž z důvodu nezákonného postupu policie. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, eventuálně sám doplnil dokazování a změnou napadeného rozsudku žalobě vyhověl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že odvolací soud v předchozím rozhodnutí nezměnil právní názor a skutkové závěry způsobem, který by vyžadoval poučení podle § 118a o. s. ř., navíc žalobce ani jeho zástupce se k jednání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nedostavil, čímž případné poučení znemožnil. Žalobce dopady trestního stíhání na svou osobu až podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" začal spojovat s nepřiměřenou délkou trestního stíhání a nikoliv se samotným stíháním. Soud prvního stupně správně zohledňoval jednotlivá kritéria podle § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., správně stanovil počátek posuzovaného řízení i jeho konec, přičemž i podle judikatury ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" se počátek v rozhodné době pojí teprve s okamžikem zahájení trestního stíhání. Základní částka ve výši 16 000 Kč ročně je odpovídající, k možné valorizaci se opakovaně vyjádřil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" i nedávný plenární nález ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud prvního stupně nepochybil ani při korekcích stanovené základní částky. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce a v jeho mezích napadený rozsudek i řízení předcházející jeho vyhlášení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro konečné rozhodnutí a i odvolací soud z jeho zjištění vychází.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobce se původně domáhal tří samostatných nároků – náhrady škody ve výši 485 208 Kč spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu v trestním řízení, zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 25 000 000 Kč za nezákonné trestní stíhání a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 6 000 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení. O prvních dvou nárocích bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s rozsudkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", dovolání žalobce proti tomuto rozsudku bylo odmítnuto usnesením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 6 000 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud prvního stupně správně konstatoval, že délka namítaného řízení byla nepřiměřená, čímž došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., nemajetková újma v tomto důsledku žalobci vzniklá se presumuje, a je tedy třeba žalobci poskytnout přiměřené zadostiučinění. V této souvislosti odvolací soud poukazuje na své závěry vyslovené již v předchozím rozhodnutí č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", na nichž nemá důvod cokoliv měnit, že zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení, které nastalo v průběhu trestního stíhání, může představovat jinou formu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou obviněnému nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Finanční satisfakci lze vedle konstatování porušení práva ve spojení se zastavením trestního stíhání přiznat, pokud se takové odškodnění s ohledem na konkrétní okolnosti případu nejeví jako dostačující, tato podmínka je v daném případě splněna, a žalobci je tak na místě přiznat vedle již poskytnuté satisfakce též satisfakci finanční, při určení její výše je však třeba přihlédnout i k již poskytnuté satisfakci v podobě zastavení trestního stíhání pro promlčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud prvního stupně správně nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání, tento závěr je souladný se stanoviskem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vyplývá z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trvání řízení se poskytuje především za stav nejistoty, do něhož byl poškozený uveden a v němž byl z důvodu nepřiměřené délky řízení udržován, tato nejistota však nemůže existovat ještě před tím, než je příslušné řízení zahájeno. Zohlednění období, které předchází okamžiku zahájení trestního stíhání, přichází v úvahu jen za zcela výjimečných okolností (srov. nález ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") a pojí se nikoliv k zadostiučinění za újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení, ale k zadostiučinění za újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání. Tento nárok však již předmětem tohoto řízení není (viz výše).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud prvního stupně tedy správně stanovil rozhodnou dobu namítaného řízení na 10 let a 11 měsíců (období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") správně též stanovil základní částku odškodnění 16 000 Kč za první 2 roky řízení a 16 000 Kč za každý další rok řízení v souladu se stanoviskem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", když namítané řízení nelze považovat za extrémně dlouhé, avšak svou délkou již nikoliv nepatrně přesáhlo dobu, v níž by bylo s ohledem na okolnosti případu jeho skončení možno očekávat, je tedy na místě základní částku odškodnění 15 000 Kč zvýšit, přičemž částka 16 000 Kč je dané délce namítaného trestního řízení odpovídající. Ohledně navýšení této základní částky s ohledem na to, že zmíněné stanovisko bylo vydáno před 15 lety, lze poukázat na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě 31 napadeného rozsudku i s poukazem na přiléhavou judikaturu završenou nálezem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", z níž vyplývá, že k takovémuto navýšení předpoklady splněny nejsou. Soud prvního stupně tak dospěl ke správné základní částce 158 667 Kč, kterou je třeba korigovat podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Soud prvního stupně správně základní částku snížil o 40 % z důvodu složitosti namítaného řízení, jde přitom o složitost skutkovou spočívající v mimořádném rozsahu dokazování, když ve věci byly prováděny důkazy extrémním množstvím listin, bylo vyslýcháno více než 20 svědků a bylo vyžádáno několik znaleckých posudků. K námitkám žalobce ohledně rozsahu dokazování a jeho důvodech je třeba uvést, že v trestním řízení obžaloba nebyla postavena na zfalšovaných důkazech, odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí v trestním řízení výslovně uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by bylo s důkazy manipulováno. V nepravomocném zprošťujícím rozsudku č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ani ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" nekonstatoval, že by jakýkoliv důkaz v průběhu trestního řízení byl orgány zfalšován, poukázal pouze na nesprávný způsob, jakým byly policií důkazy opatřeny, skutečnost, že některé z důkazů soud prvního stupně v trestním řízení nepovažoval za opatřené v souladu se zákonem, měla za následek, že z těchto důkazů soud v trestním řízení při rozhodování nevycházel, pokud jde o znalecký posudek znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", za jeho eventuální nezákonnost stát neodpovídá, nebo znalec není orgánem činným v trestním řízení. Dále soud prvního stupně rovněž správně navýšil základní částku o 10 % z důvodu postupu orgánů v původní řízení, když v bodě 24 odůvodnění napadeného rozsudku poukázal na období nekoncentrovaného postupu v době od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy byly obstarávány důkazy na pokyn soudu v trestním řízení, avšak délka jejich obstarávání byla dána nikoliv řádnou prací policie, z tohoto důvodu je proto na místě základní částku o 10 % zvýšit. K dalšímu zvýšení z důvodu postupu policie již důvod není, dopad na jiné prodloužení řízení postup policie již neměl. Pochybení se soud prvního stupně dopustil pouze tím, že základní částku snížil o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány. Tato skutečnost je pojmovým znakem trestního řízení, kdy v přípravném řízení se na vyřizování věci vždy podílí policejní orgány, a není proto na místě z tohoto důvodu základní částku snižovat. Pokud jde o počet soudních instancí, v trestním řízení rozhodoval 2× soud prvního stupně a 2× soud odvolací, což nelze považovat za případ zvýšené instanční složitosti, a tedy důvod pro snížení základní částky odškodnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Výše uvedeným korekcím odpovídá snížení základní částky na 70 %, tedy na částku 110 067 Kč, dále je však třeba zohlednit, že žalobci již byla poskytnuta satisfakce v podobě zastavení trestního stíhání pro promlčení, k čemuž je třeba přihlédnout i při určení výše finanční satisfakce, jak odvolací soud uvedl již v předchozím rozhodnutí č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Lze tedy zopakovat, že v daném trestním řízením z více než desetileté doby nelze její zásadní část přičítat na vrub nesprávné činnosti orgánů činných v trestním řízení, nevyšlo najevo, že by žalobce byl osobou opakovaně trestně stíhanou či dokonce odsouzenou, ani v namítaném řízení nebylo vydáno žádné odsuzující rozhodnutí, žalobce byl naopak 2× nepravomocně zproštěn obžaloby, a samo zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení ve spojení s konstatováním porušení práva na přiměřenou dobu řízení a omluvou žalované nepředstavovalo dostatečnou finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délku trestního řízení, která převyšovala 10 let. Je tedy třeba vedle této kompenzace přiznat ještě satisfakci finanční, nikoliv však v plné výši, která by zcela pominula satisfakcí již poskytnutou v podobě zastavení trestního stíhání, a právě s ohledem na výše popsané okolnosti konkrétního průběhu namítaného trestního řízení považuje odvolací soud za odpovídající snížit výslednou částku zadostiučinění 110 067 Kč s ohledem na již poskytnutou satisfakci v podobě zastavení trestního stíhání na jednu polovinu, tedy na částku 55 033,50 Kč, což je částka nižší, než soudem prvního stupně již pravomocně přiznané zadostiučinění ve výši 95 200 Kč. Lze tedy uzavřít, že nad rámec přiznaný již soudem prvního stupně žalobci další finanční kompenzace nenáleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. K odvolacím námitkám žalobce je třeba ještě uvést, že předchozím částečně kasačním rozhodnutím odvolacího soudu nebyl změněn skutkový a právní stav takovým způsobem, který by vyžadoval poučení podle § 118a o. s. ř., odvolací soud pouze vyslovil závazný právní názor, že žalobci přísluší nárok na finanční satisfakci za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, a uložil soudu prvního stupně rozhodnout o výši této satisfakce, z toho však nikterak nevyplývá, že by bylo na místě poučení podle § 118a odst. 1- 3 o. s. ř., rozhodnutí soudu prvního stupně pak nespočívá na závěru o neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, a proto nebylo namístě takové poučení poskytnout. Navíc žalovaná správně poukazuje na skutečnost, že žalobce ani jeho zástupce se jednání před soudem prvního stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" neúčastnili. Skutečnost, že zastavení trestního stíhání z důvodu jeho promlčení v průběhu řízení je formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým trestním stíháním, odvolací soud vysvětlil již ve svém předchozím rozhodnutí s poukazem na judikaturu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zejména rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), a na závěry v bodě 13. tohoto rozhodnutí uvedené proto v podrobnostech poukazuje. Soud prvního stupně nepochybil ani tím, že neprovedl veškeré důkazy navržené žalobcem v průběhu řízení, neboť tyto důkazy směřovaly k prokázání skutečnosti, jaké byly dopady trestního stíhání do poměrů žalobce. K tomu odvolací soud uvádí, že podle § 31a odst. 3 písm. e) zák. č. 82/1998 Sb. se při stanovení výše zadostiučinění přihlíží i k významu předmětu řízení pro poškozeného, avšak domáhá-li se poškozený zároveň nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozhodnutím, a z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení, není u druhého z uvedených nároků namístě vycházet z předpokladu vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, neboť tato skutečnost je zohledněna v posouzení prvního z uvedených nároků (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Tento závěr vyplývá z toho, že při poskytnutí zadostiučinění je třeba dbát, aby nedocházelo ke dvojímu odškodnění téhož. Je třeba rovněž rozlišit pojem „význam řízení pro poškozeného“, který je kritériem při poskytování zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení, od pojmu „dopady řízení do osobnostní sféry poškozeného“, který je zásadním kritériem při stanovení zadostiučinění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Tyto pojmy nelze vzájemně zaměňovat, což ve výsledku znamená, že veškeré žalobcem namítané skutečnosti ve vztahu k tomu, jaké konkrétní dopady mělo trestní stíhání do jeho poměrů, by byly zohlednitelné při rozhodováním o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání a nikoliv zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Vzhledem ke skutečnosti, že výrokem I. napadeného rozsudku přiznané zadostiučinění svou výší přesahuje částku, na kterou by žalobci příslušel nárok, odvolací soud v zamítavém výroku II. napadený rozsudek potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný. Výrok I. nebyl napaden odvoláním žalované, a zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud jde o rozhodnutí o nákladech řízení, soud prvního stupně nesprávně konstatoval, že žalovaná měla ve věci jen zcela nepatrný neúspěch. Procesní úspěch v tomto řízení nelze poměřovat pouze nominální výší částek žalobcem požadovaných a rozhodnutím soudu přiznaných. Je třeba zohlednit, že žalobce se domáhal celkem tří samostatných nároků, přičemž v případě zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kde rozhodnutí závisí na úvaze soudu podle § 136 o. s. ř., je třeba i částečný úspěch žalobce považovat za důvod pro přiznání plné náhrady nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. Porovnání míry úspěchu a neúspěchu se tedy odvíjí od stanovení tarifních hodnot za jednotlivé samostatné nároky. V případě náhrady škody za obhajné je tarifní hodnotou částka 485 208 Kč, v případě zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je ve smyslu § 9a odst. 2 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) tarifní hodnotou částka 95 200 Kč a v případně zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nezákonného trestního stíhání je tarifní hodnotou podle § 9a odst. 2 písm. b) AT částka 30 000 Kč. Ze součtu tarifních hodnot 610 408 Kč byl žalobce úspěšný co do částky 95 200 Kč, tedy v rozsahu 16 %, a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. jej proto stíhá povinnost nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 68 %. Tyto závěry přitom platí jen pro období, kdy byly předmětem řízení všechny 3 zmíněné nároky, tedy od podání žaloby do rozsudku odvolacího soudu č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". V tomto období přísluší žalované náhrada paušalizovaných nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. a rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" za 6 úkonů (vyjádření k žalobě, příprava účasti a účast na prvním jednání před soudem prvního stupně, vyjádření žalované k odvolání žalobce proti původnímu rozhodnutí soudu prvního stupně, příprava účasti a účast na předchozím jednání před odvolacím soudem) po 450 Kč, což činí 2 700 Kč, 68 % z této částky pak představuje částku 1 836 Kč. Odvolací soud proto výrok III. napadeného rozsudku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil jen tak, že stanovil výši nákladů řízení touto částkou, jinak jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný. Je třeba ještě dodat, že v období po rozhodnutí odvolacího soudu č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" do vydání napadeného rozsudku již byla předmětem řízení pouze částka 6 000 000 Kč coby zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, žalobce byl úspěšný a ve výroku I. napadeného rozsudku, a příslušelo by mu proto právo na náhradu nákladů řízení za tuto fázi řízení, žalobci však v této fázi řízení žádné náklady nevznikly, neboť jeho zástupce nebyl přítomen při jednání soudu prvního stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a úkon spočívající ve vyjádření žalobce ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolací soud nepovažuje za úkon ve smyslu § 11 AT, neboť žalobce zde pouze označuje důkazy, které navrhuje provést, a vyjadřuje se k věcné správnosti předchozího rozhodnutí odvolacího soudu, což nemá žádný význam pro dalším průběh řízení za stavu, kdy rozhodnutí odvolacího soudu č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" nabylo právní moci a následně nebylo dovolacím soudem zrušeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla v tomto odvolacím řízení plný úspěch. Přísluší jí proto paušalizovaná náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 4 úkony (vyjádření k dovolání žalobce, vyjádření k odvolání žalobce, příprava účasti a účast na odvolacím jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") po 450 Kč, celkem 1 800 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 95 200 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 5 904 800 Kč (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2 700 Kč (výrok III.).2. Vycházel z toho, že žalobce se původně domáhal tří nároků, které mu měly vzniknout v důsledku trestního stíhání vedeného u , Orgán veřejné moci,  pod sp. zn. , spisová značka, , svůj nárok předběžně uplatnil u žalované , datum, , žádost byla vypořádána stanoviskem žalované ze dne , datum, , kde žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době a za to se žalobci omluvila, finanční satisfakci poskytnout odmítla. V dosavadním průběhu řízení již bylo pravomocně rozhodnuto o nároku žalobce na náhradu škody a na zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, po rozhodnutí odvolacího soudu ze dne , datum,  zůstal předmětem řízení pouze nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení ve výši 6 000 000 Kč. Soud prvního stupně provedl důkaz obsahem příslušného trestního spisu a podrobně zrekapituloval průběh daného trestního řízení s tím, že ještě před jeho zahájením byly činěny záznamy o úkonech trestního řízení, , datum,  bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro , podezřelý výraz, , , datum,  byla podána obžaloba, , datum,  byl vyhlášen zprošťující rozsudek, který byl usnesením odvolacího soudu ze dne , datum,  zrušen, po doplnění dokazování byl , datum,  vyhlášen zprošťující rozsudek, proti němuž podal odvolání státní zástupce, odvolací soud rozhodnutím ze dne , datum,  trestní stíhání žalobce zastavil, neboť bylo promlčeno, rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, , žalobce ve stanovené lhůtě neprohlásil, že na projednání věci trvá. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. a judikaturu , Orgán veřejné moci,  a uvedl, že rozhodné období posuzovaného řízení začalo běžet , datum, , kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, a skončilo , datum, , kdy bylo trestní řízení pravomocně skončeno, celková délka tak činí 10 let a 11 měsíců. Nepřihlížel přitom k fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání s poukazem na stanovisko , Orgán veřejné moci,  sp. zn. , spisová značka, . Dále uvedl, že trestní stíhání probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy a předtím přípravné řízení u policie, jako mimořádně složitou hodnotil věc po skutkové stránce, když byla provedena řada znaleckých posudků, listin a vyslýcháno velké množství svědků. Význam řízení pro žalobce hodnotil jako standardní, jednalo se sice o trestní řízení, avšak s ohledem na to, že žalobce byl odškodněn za nepřiměřenou délku původního řízení i tím, že trestní stíhání bylo zastaveno, je namístě uvažovat o standardním významu původního řízení pro jeho osobu. Žalobce přitom ani netvrdil, že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému vnímání důležitosti jednotlivých typů řízení. Dále uvedl, že žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, pokud jde o postup orgánů, zaznamenal období nečinnosti od , datum, , kdy bylo odvoláno hlavní líčení, do , datum, , kdy bylo nařízeno hlavní líčení, v mezidobí sice byly obstarávány důkazy, avšak délka tohoto období byla dána nikoliv řádnou spoluprací policie. Uzavřel, že v trestním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu z důvodu jeho nepřiměřené délky, v jehož důsledku žalobci vznikla nemajetková újma, samotné konstatování porušení práva, byť spojené s omluvou, není dostatečné. Při určení výše finanční kompenzace vycházel ze základní sazby 16 000 Kč za první 2 roky řízení a 16 000 Kč za každý další rok řízení, tuto částku nenavyšoval pro měnící se hospodářské poměry s ohledem na judikaturu , Orgán veřejné moci,  a , Orgán veřejné moci, . Základní částku 158 667 Kč snížil o 40 % z důvodu složitosti řízení, o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány, naopak ji zvýšil o 10 % z důvodu suboptimálního postupu soudů v původním řízení. Částku nijak nenavyšoval z důvodu vyššího významu původního řízení pro žalobce, který byl již kompenzován zastavením trestního stíhání. Takto dospěl k výsledné částce 95 200 Kč, v jejímž rozsahu žalobě vyhověl a ve zbytku ji zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalovaná měla ve věci jenom zcela nepatrný neúspěch, a přiznal jí tak plnou náhradu nákladů řízení.3. Rozsudek napadl odvoláním žalobce. Vytýkal soudu prvního stupně, že neprovedl jím navržené důkazy v podání ze dne , datum, , navíc rozhodl překvapivě, když odvolací soud změnil právní názor a soud prvního stupně neumožnil se k takové změně vyjádřit a procesně na ni reagovat. V původním řízení se soud prvního stupně zabýval pouze otázkou existence nároku a nikoliv jeho výší, žalobcem navržené důkazy nebyly nové, byly označeny již v žalobě a při jednání dne , datum, . Namítal, že soud prvního stupně nesprávně nezohlednil i fázi přípravného řízení před sdělením obvinění, která měla významné dopady do poměrů žalobce, který přišel o více než 50 % zakázek od obchodních partnerů. Daná věc nebyla obtížná po skutkové stránce, ale po stránce obstarávání důkazů, a to pouze proto, že si policie v přípravném řízení obstarala nezákonné důkazy včetně vadného a nezákonného znaleckého posudku. Vyslovil nesouhlas se závěrem, že byl odškodněn za nepřiměřenou délku původního řízení i tím, že trestní stíhání bylo zastaveno, zastavení řízení není formou odškodnění, žalobce se naopak ani po 11 letech stíhání nedočkal pravomocného meritorního osvobození, tento závěr soudu prvního stupně nemá zákonnou oporu. Žalobce v průběhu řízení opakovaně tvrdil okolnosti svědčící o individuálním dopadu řízení do jeho poměrů a navrhl k tomu důkazy, ty však nebyly provedeny. Zpochybňoval stanovení základní částky odškodnění ve výši 16 000 Kč za rok trvání řízení, stanovisko , Orgán veřejné moci,  bylo vydáno před 15 lety a stanovená částka je z dnešního pohledu nepřiměřeně nízká s ohledem na míru inflace. Snížení základní částky o 40 % z důvodu složitosti řízení je nesprávné, policie zajistila nezákonné a neúplné účetnictví žalobce a provedla nezákonný a chybný posudek, nevyslechla včas klíčovou svědkyni, čímž byla činnost soudů značně komplikována. Nesprávný je též závěr o snížení základní částky o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány. Nedostatečné je rovněž zvýšení o 10 % s ohledem na postup orgánů. Trestní stíhání mělo významné dopady na osobnostní sféru žalobce, a to jak na jeho rodinný život, tak na zdravotní stav a poškození jeho obchodních zájmů a dobrého jména mezi obchodními partnery, z tohoto důvodu požaduje navýšení základní části na padesátinásobek. K dalšímu navýšení o 30 % mělo dojít rovněž z důvodu nezákonného postupu policie. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, eventuálně sám doplnil dokazování a změnou napadeného rozsudku žalobě vyhověl.4. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že odvolací soud v předchozím rozhodnutí nezměnil právní názor a skutkové závěry způsobem, který by vyžadoval poučení podle § 118a o. s. ř., navíc žalobce ani jeho zástupce se k jednání , datum,  nedostavil, čímž případné poučení znemožnil. Žalobce dopady trestního stíhání na svou osobu až podáním ze dne , datum,  začal spojovat s nepřiměřenou délkou trestního stíhání a nikoliv se samotným stíháním. Soud prvního stupně správně zohledňoval jednotlivá kritéria podle § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., správně stanovil počátek posuzovaného řízení i jeho konec, přičemž i podle judikatury , Orgán veřejné moci,  se počátek v rozhodné době pojí teprve s okamžikem zahájení trestního stíhání. Základní částka ve výši 16 000 Kč ročně je odpovídající, k možné valorizaci se opakovaně vyjádřil , Orgán veřejné moci,  i nedávný plenární nález , Orgán veřejné moci, . Soud prvního stupně nepochybil ani při korekcích stanovené základní částky. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce a v jeho mezích napadený rozsudek i řízení předcházející jeho vyhlášení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro konečné rozhodnutí a i odvolací soud z jeho zjištění vychází.6. Žalobce se původně domáhal tří samostatných nároků – náhrady škody ve výši 485 208 Kč spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu v trestním řízení, zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 25 000 000 Kč za nezákonné trestní stíhání a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 6 000 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení. O prvních dvou nárocích bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně č.j. , spisová značka,  ve spojení s rozsudkem , Orgán veřejné moci,  č.j. , spisová značka, , dovolání žalobce proti tomuto rozsudku bylo odmítnuto usnesením , Orgán veřejné moci,  ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 6 000 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení.7. Soud prvního stupně správně konstatoval, že délka namítaného řízení byla nepřiměřená, čímž došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., nemajetková újma v tomto důsledku žalobci vzniklá se presumuje, a je tedy třeba žalobci poskytnout přiměřené zadostiučinění. V této souvislosti odvolací soud poukazuje na své závěry vyslovené již v předchozím rozhodnutí č.j. , spisová značka, , na nichž nemá důvod cokoliv měnit, že zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení, které nastalo v průběhu trestního stíhání, může představovat jinou formu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou obviněnému nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Finanční satisfakci lze vedle konstatování porušení práva ve spojení se zastavením trestního stíhání přiznat, pokud se takové odškodnění s ohledem na konkrétní okolnosti případu nejeví jako dostačující, tato podmínka je v daném případě splněna, a žalobci je tak na místě přiznat vedle již poskytnuté satisfakce též satisfakci finanční, při určení její výše je však třeba přihlédnout i k již poskytnuté satisfakci v podobě zastavení trestního stíhání pro promlčení.8. Soud prvního stupně správně nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání, tento závěr je souladný se stanoviskem , Orgán veřejné moci,  sp. zn. , spisová značka,  a vyplývá z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trvání řízení se poskytuje především za stav nejistoty, do něhož byl poškozený uveden a v němž byl z důvodu nepřiměřené délky řízení udržován, tato nejistota však nemůže existovat ještě před tím, než je příslušné řízení zahájeno. Zohlednění období, které předchází okamžiku zahájení trestního stíhání, přichází v úvahu jen za zcela výjimečných okolností (srov. nález , Orgán veřejné moci,  sp. zn. , spisová značka, ) a pojí se nikoliv k zadostiučinění za újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení, ale k zadostiučinění za újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání. Tento nárok však již předmětem tohoto řízení není (viz výše).9. Soud prvního stupně tedy správně stanovil rozhodnou dobu namítaného řízení na 10 let a 11 měsíců (období od , datum,  do , datum, ) správně též stanovil základní částku odškodnění 16 000 Kč za první 2 roky řízení a 16 000 Kč za každý další rok řízení v souladu se stanoviskem , Orgán veřejné moci,  sp. zn. , spisová značka, , když namítané řízení nelze považovat za extrémně dlouhé, avšak svou délkou již nikoliv nepatrně přesáhlo dobu, v níž by bylo s ohledem na okolnosti případu jeho skončení možno očekávat, je tedy na místě základní částku odškodnění 15 000 Kč zvýšit, přičemž částka 16 000 Kč je dané délce namítaného trestního řízení odpovídající. Ohledně navýšení této základní částky s ohledem na to, že zmíněné stanovisko bylo vydáno před 15 lety, lze poukázat na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě 31 napadeného rozsudku i s poukazem na přiléhavou judikaturu završenou nálezem , Orgán veřejné moci,  sp. zn. , spisová značka, , z níž vyplývá, že k takovémuto navýšení předpoklady splněny nejsou. Soud prvního stupně tak dospěl ke správné základní částce 158 667 Kč, kterou je třeba korigovat podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Soud prvního stupně správně základní částku snížil o 40 % z důvodu složitosti namítaného řízení, jde přitom o složitost skutkovou spočívající v mimořádném rozsahu dokazování, když ve věci byly prováděny důkazy extrémním množstvím listin, bylo vyslýcháno více než 20 svědků a bylo vyžádáno několik znaleckých posudků. K námitkám žalobce ohledně rozsahu dokazování a jeho důvodech je třeba uvést, že v trestním řízení obžaloba nebyla postavena na zfalšovaných důkazech, odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí v trestním řízení výslovně uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by bylo s důkazy manipulováno. V nepravomocném zprošťujícím rozsudku č.j. , spisová značka,  ani , Orgán veřejné moci,  nekonstatoval, že by jakýkoliv důkaz v průběhu trestního řízení byl orgány zfalšován, poukázal pouze na nesprávný způsob, jakým byly policií důkazy opatřeny, skutečnost, že některé z důkazů soud prvního stupně v trestním řízení nepovažoval za opatřené v souladu se zákonem, měla za následek, že z těchto důkazů soud v trestním řízení při rozhodování nevycházel, pokud jde o znalecký posudek znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , za jeho eventuální nezákonnost stát neodpovídá, nebo znalec není orgánem činným v trestním řízení. Dále soud prvního stupně rovněž správně navýšil základní částku o 10 % z důvodu postupu orgánů v původní řízení, když v bodě 24 odůvodnění napadeného rozsudku poukázal na období nekoncentrovaného postupu v době od , datum,  do , datum, , kdy byly obstarávány důkazy na pokyn soudu v trestním řízení, avšak délka jejich obstarávání byla dána nikoliv řádnou prací policie, z tohoto důvodu je proto na místě základní částku o 10 % zvýšit. K dalšímu zvýšení z důvodu postupu policie již důvod není, dopad na jiné prodloužení řízení postup policie již neměl. Pochybení se soud prvního stupně dopustil pouze tím, že základní částku snížil o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány. Tato skutečnost je pojmovým znakem trestního řízení, kdy v přípravném řízení se na vyřizování věci vždy podílí policejní orgány, a není proto na místě z tohoto důvodu základní částku snižovat. Pokud jde o počet soudních instancí, v trestním řízení rozhodoval 2× soud prvního stupně a 2× soud odvolací, což nelze považovat za případ zvýšené instanční složitosti, a tedy důvod pro snížení základní částky odškodnění.10. Výše uvedeným korekcím odpovídá snížení základní částky na 70 %, tedy na částku 110 067 Kč, dále je však třeba zohlednit, že žalobci již byla poskytnuta satisfakce v podobě zastavení trestního stíhání pro promlčení, k čemuž je třeba přihlédnout i při určení výše finanční satisfakce, jak odvolací soud uvedl již v předchozím rozhodnutí č.j. , spisová značka, . Lze tedy zopakovat, že v daném trestním řízením z více než desetileté doby nelze její zásadní část přičítat na vrub nesprávné činnosti orgánů činných v trestním řízení, nevyšlo najevo, že by žalobce byl osobou opakovaně trestně stíhanou či dokonce odsouzenou, ani v namítaném řízení nebylo vydáno žádné odsuzující rozhodnutí, žalobce byl naopak 2× nepravomocně zproštěn obžaloby, a samo zastavení trestního stíhání z důvodu promlčení ve spojení s konstatováním porušení práva na přiměřenou dobu řízení a omluvou žalované nepředstavovalo dostatečnou finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délku trestního řízení, která převyšovala 10 let. Je tedy třeba vedle této kompenzace přiznat ještě satisfakci finanční, nikoliv však v plné výši, která by zcela pominula satisfakcí již poskytnutou v podobě zastavení trestního stíhání, a právě s ohledem na výše popsané okolnosti konkrétního průběhu namítaného trestního řízení považuje odvolací soud za odpovídající snížit výslednou částku zadostiučinění 110 067 Kč s ohledem na již poskytnutou satisfakci v podobě zastavení trestního stíhání na jednu polovinu, tedy na částku 55 033,50 Kč, což je částka nižší, než soudem prvního stupně již pravomocně přiznané zadostiučinění ve výši 95 200 Kč. Lze tedy uzavřít, že nad rámec přiznaný již soudem prvního stupně žalobci další finanční kompenzace nenáleží.11. K odvolacím námitkám žalobce je třeba ještě uvést, že předchozím částečně kasačním rozhodnutím odvolacího soudu nebyl změněn skutkový a právní stav takovým způsobem, který by vyžadoval poučení podle § 118a o. s. ř., odvolací soud pouze vyslovil závazný právní názor, že žalobci přísluší nárok na finanční satisfakci za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, a uložil soudu prvního stupně rozhodnout o výši této satisfakce, z toho však nikterak nevyplývá, že by bylo na místě poučení podle § 118a odst. 1- 3 o. s. ř., rozhodnutí soudu prvního stupně pak nespočívá na závěru o neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, a proto nebylo namístě takové poučení poskytnout. Navíc žalovaná správně poukazuje na skutečnost, že žalobce ani jeho zástupce se jednání před soudem prvního stupně dne , datum,  neúčastnili. Skutečnost, že zastavení trestního stíhání z důvodu jeho promlčení v průběhu řízení je formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým trestním stíháním, odvolací soud vysvětlil již ve svém předchozím rozhodnutí s poukazem na judikaturu , Orgán veřejné moci,  (zejména rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ), a na závěry v bodě 13. tohoto rozhodnutí uvedené proto v podrobnostech poukazuje. Soud prvního stupně nepochybil ani tím, že neprovedl veškeré důkazy navržené žalobcem v průběhu řízení, neboť tyto důkazy směřovaly k prokázání skutečnosti, jaké byly dopady trestního stíhání do poměrů žalobce. K tomu odvolací soud uvádí, že podle § 31a odst. 3 písm. e) zák. č. 82/1998 Sb. se při stanovení výše zadostiučinění přihlíží i k významu předmětu řízení pro poškozeného, avšak domáhá-li se poškozený zároveň nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu trestního stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozhodnutím, a z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení, není u druhého z uvedených nároků namístě vycházet z předpokladu vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, neboť tato skutečnost je zohledněna v posouzení prvního z uvedených nároků (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka,  nebo , spisová značka, ). Tento závěr vyplývá z toho, že při poskytnutí zadostiučinění je třeba dbát, aby nedocházelo ke dvojímu odškodnění téhož. Je třeba rovněž rozlišit pojem „význam řízení pro poškozeného“, který je kritériem při poskytování zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení, od pojmu „dopady řízení do osobnostní sféry poškozeného“, který je zásadním kritériem při stanovení zadostiučinění za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Tyto pojmy nelze vzájemně zaměňovat, což ve výsledku znamená, že veškeré žalobcem namítané skutečnosti ve vztahu k tomu, jaké konkrétní dopady mělo trestní stíhání do jeho poměrů, by byly zohlednitelné při rozhodováním o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání a nikoliv zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení.12. Vzhledem ke skutečnosti, že výrokem I. napadeného rozsudku přiznané zadostiučinění svou výší přesahuje částku, na kterou by žalobci příslušel nárok, odvolací soud v zamítavém výroku II. napadený rozsudek potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný. Výrok I. nebyl napaden odvoláním žalované, a zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu.13. Pokud jde o rozhodnutí o nákladech řízení, soud prvního stupně nesprávně konstatoval, že žalovaná měla ve věci jen zcela nepatrný neúspěch. Procesní úspěch v tomto řízení nelze poměřovat pouze nominální výší částek žalobcem požadovaných a rozhodnutím soudu přiznaných. Je třeba zohlednit, že žalobce se domáhal celkem tří samostatných nároků, přičemž v případě zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kde rozhodnutí závisí na úvaze soudu podle § 136 o. s. ř., je třeba i částečný úspěch žalobce považovat za důvod pro přiznání plné náhrady nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. Porovnání míry úspěchu a neúspěchu se tedy odvíjí od stanovení tarifních hodnot za jednotlivé samostatné nároky. V případě náhrady škody za obhajné je tarifní hodnotou částka 485 208 Kč, v případě zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je ve smyslu § 9a odst. 2 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) tarifní hodnotou částka 95 200 Kč a v případně zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nezákonného trestního stíhání je tarifní hodnotou podle § 9a odst. 2 písm. b) AT částka 30 000 Kč. Ze součtu tarifních hodnot 610 408 Kč byl žalobce úspěšný co do částky 95 200 Kč, tedy v rozsahu 16 %, a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. jej proto stíhá povinnost nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 68 %. Tyto závěry přitom platí jen pro období, kdy byly předmětem řízení všechny 3 zmíněné nároky, tedy od podání žaloby do rozsudku odvolacího soudu č.j. , spisová značka, . V tomto období přísluší žalované náhrada paušalizovaných nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. a rozhodnutím , Orgán veřejné moci,  sp. zn. , spisová značka,  za 6 úkonů (vyjádření k žalobě, příprava účasti a účast na prvním jednání před soudem prvního stupně, vyjádření žalované k odvolání žalobce proti původnímu rozhodnutí soudu prvního stupně, příprava účasti a účast na předchozím jednání před odvolacím soudem) po 450 Kč, což činí 2 700 Kč, 68 % z této částky pak představuje částku 1 836 Kč. Odvolací soud proto výrok III. napadeného rozsudku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil jen tak, že stanovil výši nákladů řízení touto částkou, jinak jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný. Je třeba ještě dodat, že v období po rozhodnutí odvolacího soudu č.j. , spisová značka,  do vydání napadeného rozsudku již byla předmětem řízení pouze částka 6 000 000 Kč coby zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, žalobce byl úspěšný a ve výroku I. napadeného rozsudku, a příslušelo by mu proto právo na náhradu nákladů řízení za tuto fázi řízení, žalobci však v této fázi řízení žádné náklady nevznikly, neboť jeho zástupce nebyl přítomen při jednání soudu prvního stupně dne , datum,  a úkon spočívající ve vyjádření žalobce ze dne , datum,  odvolací soud nepovažuje za úkon ve smyslu § 11 AT, neboť žalobce zde pouze označuje důkazy, které navrhuje provést, a vyjadřuje se k věcné správnosti předchozího rozhodnutí odvolacího soudu, což nemá žádný význam pro dalším průběh řízení za stavu, kdy rozhodnutí odvolacího soudu č.j. , spisová značka,  nabylo právní moci a následně nebylo dovolacím soudem zrušeno.14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla v tomto odvolacím řízení plný úspěch. Přísluší jí proto paušalizovaná náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 4 úkony (vyjádření k dovolání žalobce, vyjádření k odvolání žalobce, příprava účasti a účast na odvolacím jednání dne , datum, ) po 450 Kč, celkem 1 800 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena nebyla nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:11.Co.103.2026.151","publishedAt":"2026-11-03","decisionAt":"2026-09-16","caseNumber":{"senate":11,"registry":"Co","index":103,"year":2026,"pageNumber":151},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Lubor","lastName":"Veselý","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o 6 000 0000 Kč","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":37,"registry":"C","index":18,"year":2025,"pageNumber":109},"affectedDate":"2025-12-22","courtCode":"OSPH02","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"9a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"136","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","ZASTAVENI_RIZENI","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","DOVOLANI","NEMAJETKOVA_UJMA","ZNALECKY_POSUDEK","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}