{"uuid":"808d0154-2457-4b02-8f78-2dcc6681a2bf","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastoupený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem, AK ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", hlášen na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení částky 202.539,44 Kč s příslušenstvím, takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" je povinen zaplatit žalobci částku 198.818,- Kč s úroky z prodlení ve výši 12% ročně z této částky od 26.1.2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Pro částku 3.721,44 Kč, pro úrok ve výši 27.349,80 Kč, pro úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 199.362,01 Kč od 23.10.2024 do zaplacení, pro úrok z prodlení ve výši 5.509,57 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 202.539,44 Kč od 23.10.2024 do zaplacení se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 33.892,60 Kč k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", AK ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný , Jméno žalovaného,  je povinen zaplatit žalobci částku 198.818,- Kč s úroky z prodlení ve výši 12% ročně z této částky od 26.1.2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Pro částku 3.721,44 Kč, pro úrok ve výši 27.349,80 Kč, pro úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 199.362,01 Kč od 23.10.2024 do zaplacení, pro úrok z prodlení ve výši 5.509,57 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 202.539,44 Kč od 23.10.2024 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 33.892,60 Kč k rukám , Jméno žalobce B, , AK , adresa, , do 15 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 202.539,44 Kč s úrokem ve výši 27.349,80 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 199.362,01 Kč od 23.10.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 5.509,57 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 202.539,44 Kč od 23.10.2024 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 24.1.2024 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Podpisem úvěrové smlouvy se její nedílnou součástí staly úvěrové podmínky (uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný stvrdil, že se s úvěrovými podmínkami seznámil, jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi). Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci kreditního skóre posoudili příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činila částka 200.000,- Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách (ve výši 2,95 % z výše sjednaného úvěrového rámce). V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 200.000,- Kč a uhradil celkem částku 1.182,- Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil své oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 22.7.2024. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne 22.7.2024. Žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu v rámci předžalobní výzvy k plnění. I přes výzvy žalobce žalovaný neuhradila po zesplatnění úvěru na svůj dluh žádnou částku. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 202.539,44 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 199.362,01 Kč, poplatků za pojištění ve výši 11.577,43 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600,- Kč, smluvní pokuty ve výši 1.000,- Kč a příslušenství pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V podání ze dne 13.2.2025 žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím správce financí webového rozhraní žalobce, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Pro potvrzení osoby klienta je žalobcem dále požadováno předložení platného dokladu. Žalobce zjišťuje kreditní skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Posuzuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku, dále přezkoumává klientské informace o proměnných jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Prostřednictvím výpočtu MLS (měsíční splátka) žalobce ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru. MLS je vypočítávána vždy jak na žadatele, tak na domácnost žadatele. Úvěrovou kartu vč. rozpisu výpočtu MLS žalobce předkládá. Příjem žalovaného byl uveden ve výši 33.500,- Kč, příjem domácnosti byl uveden ve výši 25.000,- Kč. Žalovaný uvedl, že žije s družkou, bydlí v družstevním bytě a nemá vyživovací povinnost. Při výpočtu MMS žadatele, žalobce zohlednil životní minimum žadatele (4.470,- Kč) a sumu splátek úvěrů mimo HC (13.692,- Kč). Při výpočtu MMS domácnosti byly navíc žalobcem zohledněny normativní náklady na bydlení (9.812,- Kč) a ostatní výdaje na domácnost uvedené v žádosti (15.000,- Kč). Žalobce kontroluje klienta v externích registrech (SOLUS a NRKI, CEE, ISIR). V registru SOLUS – nenalezen, NRKI – pozitivní vyhodnocení, CEE a ISIR – v registru nenalezen. Žalobce si vyžádal od žalovaného výpis z účtu za období od 27.10.2023 do 24.1.2024, kde si ověřil tvrzení žalovaného o výši jeho příjmů, potažmo výdajů. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u firmy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Od této společnosti přicházely žalovanému opakující se platby, jejichž výše korespondovala s tvrzenou výší žalovaným. Z výpisu si žalobce ověřil výdaje žalovaného, a to výdaje na stravu, dopravu, ošacení či drogerii. Z výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Žalovaný značnou část svých výdajů nehradil placením přímo z účtu, ale jiným způsobem (hotovostními platbami), když velkou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Žalobce nemá žádnou možnost, jak prověřit způsob nakládání s těmito finančními prostředky. Ve smlouvě ze dne 29.1.2024 byla výše úvěrového rámce sjednána na částku 20.000,- Kč. Žalovaný dne 22.3.2024 požádal o změnu úvěrového rámce z částky 20.000,- Kč na 200.000,- Kč. Tomu žalobce vyhověl prostřednictvím sjednání dodatku k úvěrové smlouvě. Žalobce již znovu neprováděl lustraci registrů a ani ověřování příjmů a výdajů žalovaného. Všechny splátky před navýšením úvěrového rámce byly uhrazeny včas a řádně. Žalovaný úvěr čerpal převodem hotovosti na účet žalovaného (č.","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":") a to dne 26.1.2024 částku 20.000,- Kč a dne 22.3.2024 částku 180.000,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud má za prokázané tyto skutečnosti:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z přehledu pohybů na účtu žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" v období od 27.10.2023 do 24.1.2024 bylo zjištěno, že v listopadu 2023 činily příjmy žalovaného 200.350,- Kč (vklad 5.000,- Kč, mzda Parker Hannifin 36.350,- Kč, tuzemská platba ve výši 159.000,- Kč) a výdaje 60.822,92 Kč. V prosinci 2023 činily příjmy žalovaného 35.059,- Kč (odměna z pojištění 878,- Kč, vrácení půjčky 500,- Kč, mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 31.681,- Kč, přeplatek elektřiny 2.000,- Kč) a výdaje 153.447,97 Kč. V lednu 2024 činily příjmy žalovaného 49.341,- Kč (příchozí platba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2.500,- Kč, příchozí platba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2.000,- Kč, mzda ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 29.841,- Kč, příchozí tuzemská platba 15.000,- Kč) a výdaje 80.868,78 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z úvěrové karty vyplněné žalobcem soud zjistil, že u žalovaného je uvedeno: druh/družka, druh bydlení – družstevní byt, počet dětí 0. Zdroj příjmu – zaměstnanec, výše příjmu 33.500,- Kč, příjem ostatních členů domácnosti – 25.000,- Kč a měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 24.700,- Kč. Žalovaný byl ověřován v registru MVCR, CEE, JAP PUJCKA, NRKI, SOLUS.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má osobní splátkový úvěr (400.000) s počátečním datem 29.11.2021 (výše měsíční splátky 4.853,- Kč), osobní splátkový úvěr (159.000) s počátečním datem 27.11.2021 (výše měsíční splátky 2.176,- Kč), osobní splátkový úvěr (300.000) s počátečním datem 23.8.2023 (výše měsíční splátky 3.672,- Kč), a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5.000,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z listiny označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24.1.2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný získal bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20.000,- Kč. Strany si dohodly roční úrokovou sazbu ve výši 22,90 %, RPSN 25,5 % a výši měsíční splátky 2,954 % z úvěrového rámce. Celková částka splatná spotřebitelem je 22.481,- Kč. Žalovaný, kromě svých osobních údajů, ve smlouvě uvedl zdroj příjmů zaměstnanec a zaměstnavatele, čistý měsíční příjem 33.500,- Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25.000,- Kč, výdaje na bydlení 7.300,- Kč, splátky úvěrů 2.400,- Kč, ostatní výdaje 15.000,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 21.3.2024 soud zjistil, že smlouva uzavřena dne 24.1.2024 bude změněna v rozsahu úvěrového rámce na částku 200.000,- Kč a v minimální měsíční splátce na částku 5.908,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že na účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla dne 26.1.2024 zaslána částka 20.000,- Kč a dne 22.3.2024 částka 180.000,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument žalobce, podle kterého žalovaný čerpal dne 26.1.2024 částku 20.000,- Kč a dne 22.3.2024 částku 180.000,- Kč. Žalovaný uhradil dne 26.2.2024 částku 591,- Kč a dne 22.3.2024 částku 591,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V dopise ze dne 22.7.2024 žalobce vyzval žalovaného v důsledku jeho prodlení ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy. Vyzval jej k zaplacení dlužné částky ve výši 218.576,45 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán dne 23.7.2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Předžalobní výzvou k plnění ze dne 8.8.2024 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k uhrazení částky 220.900,34 Kč do 15.8.2024. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne 9.8.2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud má za prokázané tyto skutečnosti:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Na základě výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy vyčerpal celkem částku 200.000,- Kč. Žalovaný svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách řádně a včas neplnil a z toho důvodu žalobce dopisem ze dne 22.7.2024 poskytnutý úvěr zesplatnil. Úvěr se tak stal splatný ke dni 22.7.2024. Žalovaný zaplatil celkem částku 1.182,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V projednávané věci uzavíral žalobce s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve kterých se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Schopnost žalovaného splácet žalobce prověřil na základě prohlášení žalovaného. Soud má za to, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyl žalobce důsledný. Žalobce vycházel z čistého měsíčního příjmu 33.500,- Kč, životního minima 4.470,- Kč, součtu splátek úvěrů 13.692,- Kč, normativních nákladů na bydlení 9.812,- Kč a ostatních výdajů domácnosti 15.000,- Kč Žalovaný uvedl, že je druh, bydlí v družstevním bytě a nemá vyživovací povinnost. Žalobce nahlédl do externích registrech (SOLUS a NRKI), kde nezjistil žádné skutečnosti, které by vznášely pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce ověřil příjmovou stránku žalovaného, a to z výpisu z účtu žalovaného za období 11/2023, 12/2013 a 1/2024. Z výpisů z účtu vyplynulo, že v listopadu byly na účet žalovaného poukázány finanční prostředky ve výši 200.350,- Kč, a to částka 36.350,- Kč od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jakožto mzda a částka 159.000,- Kč, kdy jde o poskytnutý úvěr, výběry žalovaného pak činí částka 60.822,92 Kč. V prosinci byly na účet žalovaného poukázány finanční prostředky ve výši 35.059,- Kč, a to částka 31.681,- Kč od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jakožto mzda, výběry žalovaného pak činí částka 153.447,97 Kč. V lednu byly na účet žalovaného poukázány finanční prostředky ve výši 49.341,- Kč, a to částka 29.841,- Kč od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jakožto mzda, výběry žalovaného pak činí částka 80.868,78 Kč. Je tedy zřejmé, že s výjimkou listopadu, výběry přesahovaly příjmy žalovaného. Pokud jde výdaje žalovaného žalobce soudu nepředložil žádný doklad, obsahující skutečné výdaje žalovaného. Z matričního listu klienta vyplynulo, že žalovaný uváděl výdaje domácnosti ve výši 24.700,- Kč, avšak soudu opět nebyl předložen žádný doklad prokazující tvrzenou skutečnost. Žalobce se nezajímal o faktické výdaje žalovaného, kdy se v rámci předsmluvního hodnocení klienta omezil pouze na využívání statistického modelu (který o skutečných výdajích žalované nevypovídá), aniž by je porovnal se skutečnými výdaji žalovaného. Žalobce ani nepřihlédl k tomu, že výdaje žalovaného významně přesahovaly jeho příjmy a žalovaný před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy čerpal v listopadu 2023 úvěr ve výši 159.000,- Kč. Následně v lednu 2024 čerpal úvěr od žalobce ve výši 20.000,- Kč a v březnu 2024 došlo k navýšení úvěru o 180.000,- Kč. Žalobce tak zcela rezignoval na povinnost ověřit výdaje žalovaného, kdy bez bližšího prověření vycházel z nedoložených údajů uvedených žalovaným, a proto při uzavírání smlouvy o úvěru nejednal s odbornou péčí. Soud má za to, že využití statistických dat a modelů je při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vhodné, avšak jako metoda sekundární a podpůrná. Primárně je třeba vycházet z informací poskytnutých spotřebitelem a tyto řádně ověřit. Statistické údaje je tak možné využít jako druhotný zdroj informací, kdy informace poskytnuté spotřebitelem není možné získat (ověřit). Žalobce však v tomto případě (u výdajů žalované) primárně využil statistické údaje bez toho, aniž by se snažil získané informace od žalovaného ověřit. To, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve výši 200.000,- Kč nebyla dostatečná, vyplývá i ze skutečnosti, že žalovaný uhradil pouze dvě splátky v celkové výši 1.182,- Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud tak dospěl k závěru, že žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřil schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splatit, kdy se blíže nezajímal o výdaje žalovaného. Ze strany žalobce tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o. z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V řízení bylo prokázáno z tvrzení žalobce, opisu výpisu a interního přehledu, že žalobce poskytl žalovanému částku 200.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedeného úroku a dalších poplatků. Soud má za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku 200.000,- Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat. Z tvrzení žalobce a výpisu čerpání a splátek vyplývá, že žalovaný zaplatil částku 1.182,- Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy částku ve výši 198.818,- Kč a pro zbývající požadovanou částku a úroky žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst. 2 o.z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovanou k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 24.1.2025. Nárok se stal splatným 25.1.2025 a žalovaný se dostal do prodlení od 26.1.2025. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 26.1.2025 v souladu s ustanovením nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 253.859,11 Kč (částku 202.539,44 Kč + úrok 27.349,80 Kč + 9.828,80 Kč – úrok 14,75 % ročně z částky 199.362,01 Kč od 23.10.2024 do 21.2.2025 + úrok z prodlení 5.509,57 Kč + 8.631,50 Kč - úrok z prodlení 12,75% ročně z částky 202.539,44 Kč od 23.10.2024 do 21.2.2025). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 200.582,80 Kč (částka 198.818,- Kč + 1.764,80 Kč – úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z 198.818,- Kč od 26.1.2025 do 21.2.2025). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 79 %, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 21 %. Poměr úspěchu tedy činí 58 % ve prospěch žalobce. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 10.127,- Kč, mimosoudní odměna zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, účast na soudním jednání dne 21.2.2025) po 9.140,- Kč (§7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996Sb.) a jednu náhradu hotových výdajů zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996Sb. – účast na jednání soudu dne 21.2.2025) po 450,- Kč (§13 odst. 1,4 vyhl.č.177/1996Sb.), náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce za cestu k jednání soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním automobilem ve výši 1.414,40 Kč (základní náhrada ve výši 1.078,80 Kč při ujetých 186 km x 5,80 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 335,60 Kč při ujetých 1860 km, prům. spotřebě 5,2 l a ceně paliva 34,70 Kč/l - vyhl. č. 475/2024 Sb.), náhrady za promeškaný čas zástupce žalobce při cestě k jednání z Chýše do Chomutova a zpět za 4 půlhodiny po 150,- Kč ve výši 600,- Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 258/2024 účinné od 1. 1. 2025) s připočtením 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 8.384,10 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem částku 58.435,50 Kč kdy 58 % činí částka 33.892,60 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 202.539,44 Kč s úrokem ve výši 27.349,80 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 199.362,01 Kč od 23.10.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 5.509,57 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 202.539,44 Kč od 23.10.2024 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 24.1.2024 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Podpisem úvěrové smlouvy se její nedílnou součástí staly úvěrové podmínky (uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný stvrdil, že se s úvěrovými podmínkami seznámil, jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi). Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci kreditního skóre posoudili příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činila částka 200.000,- Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách (ve výši 2,95 % z výše sjednaného úvěrového rámce). V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 200.000,- Kč a uhradil celkem částku 1.182,- Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil své oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 22.7.2024. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne 22.7.2024. Žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu v rámci předžalobní výzvy k plnění. I přes výzvy žalobce žalovaný neuhradila po zesplatnění úvěru na svůj dluh žádnou částku. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 202.539,44 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 199.362,01 Kč, poplatků za pojištění ve výši 11.577,43 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600,- Kč, smluvní pokuty ve výši 1.000,- Kč a příslušenství pohledávky.V podání ze dne 13.2.2025 žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím správce financí webového rozhraní žalobce, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Pro potvrzení osoby klienta je žalobcem dále požadováno předložení platného dokladu. Žalobce zjišťuje kreditní skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Posuzuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku, dále přezkoumává klientské informace o proměnných jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Prostřednictvím výpočtu MLS (měsíční splátka) žalobce ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru. MLS je vypočítávána vždy jak na žadatele, tak na domácnost žadatele. Úvěrovou kartu vč. rozpisu výpočtu MLS žalobce předkládá. Příjem žalovaného byl uveden ve výši 33.500,- Kč, příjem domácnosti byl uveden ve výši 25.000,- Kč. Žalovaný uvedl, že žije s družkou, bydlí v družstevním bytě a nemá vyživovací povinnost. Při výpočtu MMS žadatele, žalobce zohlednil životní minimum žadatele (4.470,- Kč) a sumu splátek úvěrů mimo HC (13.692,- Kč). Při výpočtu MMS domácnosti byly navíc žalobcem zohledněny normativní náklady na bydlení (9.812,- Kč) a ostatní výdaje na domácnost uvedené v žádosti (15.000,- Kč). Žalobce kontroluje klienta v externích registrech (SOLUS a NRKI, CEE, ISIR). V registru SOLUS – nenalezen, NRKI – pozitivní vyhodnocení, CEE a ISIR – v registru nenalezen. Žalobce si vyžádal od žalovaného výpis z účtu za období od 27.10.2023 do 24.1.2024, kde si ověřil tvrzení žalovaného o výši jeho příjmů, potažmo výdajů. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u firmy , právnická osoba, . Od této společnosti přicházely žalovanému opakující se platby, jejichž výše korespondovala s tvrzenou výší žalovaným. Z výpisu si žalobce ověřil výdaje žalovaného, a to výdaje na stravu, dopravu, ošacení či drogerii. Z výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. Žalovaný značnou část svých výdajů nehradil placením přímo z účtu, ale jiným způsobem (hotovostními platbami), když velkou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Žalobce nemá žádnou možnost, jak prověřit způsob nakládání s těmito finančními prostředky. Ve smlouvě ze dne 29.1.2024 byla výše úvěrového rámce sjednána na částku 20.000,- Kč. Žalovaný dne 22.3.2024 požádal o změnu úvěrového rámce z částky 20.000,- Kč na 200.000,- Kč. Tomu žalobce vyhověl prostřednictvím sjednání dodatku k úvěrové smlouvě. Žalobce již znovu neprováděl lustraci registrů a ani ověřování příjmů a výdajů žalovaného. Všechny splátky před navýšením úvěrového rámce byly uhrazeny včas a řádně. Žalovaný úvěr čerpal převodem hotovosti na účet žalovaného (č., č. účtu, ) a to dne 26.1.2024 částku 20.000,- Kč a dne 22.3.2024 částku 180.000,- Kč.Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Z přehledu pohybů na účtu žalovaného č. , č. účtu,  v období od 27.10.2023 do 24.1.2024 bylo zjištěno, že v listopadu 2023 činily příjmy žalovaného 200.350,- Kč (vklad 5.000,- Kč, mzda Parker Hannifin 36.350,- Kč, tuzemská platba ve výši 159.000,- Kč) a výdaje 60.822,92 Kč. V prosinci 2023 činily příjmy žalovaného 35.059,- Kč (odměna z pojištění 878,- Kč, vrácení půjčky 500,- Kč, mzda , právnická osoba,  31.681,- Kč, přeplatek elektřiny 2.000,- Kč) a výdaje 153.447,97 Kč. V lednu 2024 činily příjmy žalovaného 49.341,- Kč (příchozí platba , Anonymizováno,  2.500,- Kč, příchozí platba , Anonymizováno,  2.000,- Kč, mzda , právnická osoba,  29.841,- Kč, příchozí tuzemská platba 15.000,- Kč) a výdaje 80.868,78 Kč.Z úvěrové karty vyplněné žalobcem soud zjistil, že u žalovaného je uvedeno: druh/družka, druh bydlení – družstevní byt, počet dětí 0. Zdroj příjmu – zaměstnanec, výše příjmu 33.500,- Kč, příjem ostatních členů domácnosti – 25.000,- Kč a měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 24.700,- Kč. Žalovaný byl ověřován v registru MVCR, CEE, JAP PUJCKA, NRKI, SOLUS.Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má osobní splátkový úvěr (400.000) s počátečním datem 29.11.2021 (výše měsíční splátky 4.853,- Kč), osobní splátkový úvěr (159.000) s počátečním datem 27.11.2021 (výše měsíční splátky 2.176,- Kč), osobní splátkový úvěr (300.000) s počátečním datem 23.8.2023 (výše měsíční splátky 3.672,- Kč), a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5.000,- Kč.Z listiny označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota,  ze dne 24.1.2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný získal bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 20.000,- Kč. Strany si dohodly roční úrokovou sazbu ve výši 22,90 %, RPSN 25,5 % a výši měsíční splátky 2,954 % z úvěrového rámce. Celková částka splatná spotřebitelem je 22.481,- Kč. Žalovaný, kromě svých osobních údajů, ve smlouvě uvedl zdroj příjmů zaměstnanec a zaměstnavatele, čistý měsíční příjem 33.500,- Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25.000,- Kč, výdaje na bydlení 7.300,- Kč, splátky úvěrů 2.400,- Kč, ostatní výdaje 15.000,- Kč.Z dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 21.3.2024 soud zjistil, že smlouva uzavřena dne 24.1.2024 bude změněna v rozsahu úvěrového rámce na částku 200.000,- Kč a v minimální měsíční splátce na částku 5.908,- Kč.Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že na účet č. , č. účtu,  byla dne 26.1.2024 zaslána částka 20.000,- Kč a dne 22.3.2024 částka 180.000,- Kč.Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument žalobce, podle kterého žalovaný čerpal dne 26.1.2024 částku 20.000,- Kč a dne 22.3.2024 částku 180.000,- Kč. Žalovaný uhradil dne 26.2.2024 částku 591,- Kč a dne 22.3.2024 částku 591,- Kč.V dopise ze dne 22.7.2024 žalobce vyzval žalovaného v důsledku jeho prodlení ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy. Vyzval jej k zaplacení dlužné částky ve výši 218.576,45 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán dne 23.7.2024.Předžalobní výzvou k plnění ze dne 8.8.2024 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k uhrazení částky 220.900,34 Kč do 15.8.2024. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne 9.8.2024.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Na základě výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy vyčerpal celkem částku 200.000,- Kč. Žalovaný svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách řádně a včas neplnil a z toho důvodu žalobce dopisem ze dne 22.7.2024 poskytnutý úvěr zesplatnil. Úvěr se tak stal splatný ke dni 22.7.2024. Žalovaný zaplatil celkem částku 1.182,- Kč.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.V projednávané věci uzavíral žalobce s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve kterých se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Schopnost žalovaného splácet žalobce prověřil na základě prohlášení žalovaného. Soud má za to, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyl žalobce důsledný. Žalobce vycházel z čistého měsíčního příjmu 33.500,- Kč, životního minima 4.470,- Kč, součtu splátek úvěrů 13.692,- Kč, normativních nákladů na bydlení 9.812,- Kč a ostatních výdajů domácnosti 15.000,- Kč Žalovaný uvedl, že je druh, bydlí v družstevním bytě a nemá vyživovací povinnost. Žalobce nahlédl do externích registrech (SOLUS a NRKI), kde nezjistil žádné skutečnosti, které by vznášely pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce ověřil příjmovou stránku žalovaného, a to z výpisu z účtu žalovaného za období 11/2023, 12/2013 a 1/2024. Z výpisů z účtu vyplynulo, že v listopadu byly na účet žalovaného poukázány finanční prostředky ve výši 200.350,- Kč, a to částka 36.350,- Kč od společnosti , právnická osoba,  jakožto mzda a částka 159.000,- Kč, kdy jde o poskytnutý úvěr, výběry žalovaného pak činí částka 60.822,92 Kč. V prosinci byly na účet žalovaného poukázány finanční prostředky ve výši 35.059,- Kč, a to částka 31.681,- Kč od společnosti , právnická osoba,  jakožto mzda, výběry žalovaného pak činí částka 153.447,97 Kč. V lednu byly na účet žalovaného poukázány finanční prostředky ve výši 49.341,- Kč, a to částka 29.841,- Kč od společnosti , právnická osoba,  jakožto mzda, výběry žalovaného pak činí částka 80.868,78 Kč. Je tedy zřejmé, že s výjimkou listopadu, výběry přesahovaly příjmy žalovaného. Pokud jde výdaje žalovaného žalobce soudu nepředložil žádný doklad, obsahující skutečné výdaje žalovaného. Z matričního listu klienta vyplynulo, že žalovaný uváděl výdaje domácnosti ve výši 24.700,- Kč, avšak soudu opět nebyl předložen žádný doklad prokazující tvrzenou skutečnost. Žalobce se nezajímal o faktické výdaje žalovaného, kdy se v rámci předsmluvního hodnocení klienta omezil pouze na využívání statistického modelu (který o skutečných výdajích žalované nevypovídá), aniž by je porovnal se skutečnými výdaji žalovaného. Žalobce ani nepřihlédl k tomu, že výdaje žalovaného významně přesahovaly jeho příjmy a žalovaný před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy čerpal v listopadu 2023 úvěr ve výši 159.000,- Kč. Následně v lednu 2024 čerpal úvěr od žalobce ve výši 20.000,- Kč a v březnu 2024 došlo k navýšení úvěru o 180.000,- Kč. Žalobce tak zcela rezignoval na povinnost ověřit výdaje žalovaného, kdy bez bližšího prověření vycházel z nedoložených údajů uvedených žalovaným, a proto při uzavírání smlouvy o úvěru nejednal s odbornou péčí. Soud má za to, že využití statistických dat a modelů je při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vhodné, avšak jako metoda sekundární a podpůrná. Primárně je třeba vycházet z informací poskytnutých spotřebitelem a tyto řádně ověřit. Statistické údaje je tak možné využít jako druhotný zdroj informací, kdy informace poskytnuté spotřebitelem není možné získat (ověřit). Žalobce však v tomto případě (u výdajů žalované) primárně využil statistické údaje bez toho, aniž by se snažil získané informace od žalovaného ověřit. To, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve výši 200.000,- Kč nebyla dostatečná, vyplývá i ze skutečnosti, že žalovaný uhradil pouze dvě splátky v celkové výši 1.182,- Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud tak dospěl k závěru, že žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřil schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splatit, kdy se blíže nezajímal o výdaje žalovaného. Ze strany žalobce tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele.Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o. z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.).Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V řízení bylo prokázáno z tvrzení žalobce, opisu výpisu a interního přehledu, že žalobce poskytl žalovanému částku 200.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedeného úroku a dalších poplatků. Soud má za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku 200.000,- Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat. Z tvrzení žalobce a výpisu čerpání a splátek vyplývá, že žalovaný zaplatil částku 1.182,- Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy částku ve výši 198.818,- Kč a pro zbývající požadovanou částku a úroky žalobu zamítl.Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst. 2 o.z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovanou k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 24.1.2025. Nárok se stal splatným 25.1.2025 a žalovaný se dostal do prodlení od 26.1.2025. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 26.1.2025 v souladu s ustanovením nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 253.859,11 Kč (částku 202.539,44 Kč + úrok 27.349,80 Kč + 9.828,80 Kč – úrok 14,75 % ročně z částky 199.362,01 Kč od 23.10.2024 do 21.2.2025 + úrok z prodlení 5.509,57 Kč + 8.631,50 Kč - úrok z prodlení 12,75% ročně z částky 202.539,44 Kč od 23.10.2024 do 21.2.2025). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 200.582,80 Kč (částka 198.818,- Kč + 1.764,80 Kč – úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z 198.818,- Kč od 26.1.2025 do 21.2.2025). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 79 %, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 21 %. Poměr úspěchu tedy činí 58 % ve prospěch žalobce. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 10.127,- Kč, mimosoudní odměna zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, účast na soudním jednání dne 21.2.2025) po 9.140,- Kč (§7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996Sb.) a jednu náhradu hotových výdajů zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996Sb. – účast na jednání soudu dne 21.2.2025) po 450,- Kč (§13 odst. 1,4 vyhl.č.177/1996Sb.), náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce za cestu k jednání soudu , adresa,  - , adresa,  a zpět osobním automobilem ve výši 1.414,40 Kč (základní náhrada ve výši 1.078,80 Kč při ujetých 186 km x 5,80 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 335,60 Kč při ujetých 1860 km, prům. spotřebě 5,2 l a ceně paliva 34,70 Kč/l - vyhl. č. 475/2024 Sb.), náhrady za promeškaný čas zástupce žalobce při cestě k jednání z Chýše do Chomutova a zpět za 4 půlhodiny po 150,- Kč ve výši 600,- Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 258/2024 účinné od 1. 1. 2025) s připočtením 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 8.384,10 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem částku 58.435,50 Kč kdy 58 % činí částka 33.892,60 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCV:2025:16.C.300.2024.1","publishedAt":"2025-03-31","decisionAt":"2025-02-21","caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":300,"year":2024,"pageNumber":44},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Eva","lastName":"Pohorelcová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSCV","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 202 539,44 Kč s příslušenstvím (úvěr)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"46b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"49","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["DRUZSTEVNI_BYT","PRODLENI_VERITELE","SMLOUVA_O_UVERU","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}