{"uuid":"80d4091b-d954-4d53-8b28-1abcf495495e","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Jakubíčkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 29 962,26 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 174,05 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se co do částky 10 788,21 Kč, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 994 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 174,05 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 10 788,21 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 994 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 29 962,26 Kč. V rámci odůvodnění svých žalobních tvrzení žalobce uvedl, že dne 4. 12. 2015 uzavřel s žalovaným, jako pronajímatelem, nájemní smlouvu týkající se bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v budově č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" - bytový dům, zapsané na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 4. 12. 2015 žalobce zaplatil žalovanému jistotu ve výši 20 000 Kč a dne 19. 6. 2025 došlo k ukončení nájemního vztahu a k předání bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" zpět žalovanému. Tím žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci jistotu navýšenou o úroky. Jistota byla žalobci vrácená dne 28. 7. 2025. Podle čl. IX. odst. 3 nájemní smlouvy, ale i za využití ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku, žalobci vzniklo právo na vrácení úroku z vrácené jistoty za dobu, kdy byla jistota složená na účtu žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovaný jistotu nevložil na úročený účet a žalobci sdělil, že není, co vracet, došlo zjevně k poškození práv žalobce. Tomu náleží zákonné úroky z jistoty ve výši 20 000 Kč za období od 5. 12. 2015 do 28. 7. 2025, tedy částka 22 277,26 Kč. Úrok, který žalobce použil, je dán úrokovou sazbou ve výši 11,55 % ročně a vychází ze statistiky České národní banky. Reálně jde o průměrný úrok ze spotřebitelského úvěru v době, kdy byla jistota složená ve prospěch účtu žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Dále žalobce uvedl, že obdobná situace nastala i ohledně bytu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", který se nachází ve stejném domě žalovaného. Také ve vztahu k němu měl žalobce s žalovaným uzavřenou nájemní smlouvu, na jejímž základě byla žalobcem žalovanému zaplacená dne 30. 3. 2023 jistota ve výši 36 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že i v pořadí druhý nájemní vztah skončil a jistota byla žalobci vrácená až dne 29. 6. 2025, náleží žalobci i úroky z jistoty ve výši 9,49 % ročně za období od 30. 3. 2023 do 29. 6. 2025, tedy částka 7 685 Kč. Žalobce zdůraznil, že ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku je ustanovením kogentním (§ 2235 odst. 2 citovaného zákona) a ani dohodou je nelze vyloučit. Nelze postupovat tak, že by žalobce, jako nájemce, nezískal žádný úrok. Občanský zákoník jasně hovoří o tom, že žalobci náleží úrok ve výši obvyklého zákonného úroku z jistoty. Protože ten zákonem definován není, je možné vyjít např. z rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě ze dne 18. 4. 2023 sp. zn. 15 C 224/2022, anebo z rozhodnutí Okresního soud ve Zlíně ze dne 28. 4. 2023 sp. zn. 19 C 57/2023. Ty vždy vycházely z úrokové sazby spotřebitelských úvěrů, jenž v daných případech činily 7,87 % ročně a 7,36 % ročně. Proto i v této projednávané věci je možné postupovat obdobně a za využití ustanovení § 1802 občanského zákoníku (dále i jen „o. z.“) nároky žalobci v plné výši přisoudit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jako nedůvodná zamítnutá. Nemá za to, že by bylo možné postupovat způsobem, jak uvádí žalobce. Nikde v zákoně není napsáno, že by měly být přisuzovány úroky z jistoty ve výši rizikových spotřebitelských úvěrů, které patří mezi nejdražší. Z jejich pohledu není možné pominout kredibilitu pronajímatele, který má k dispozici nemovitost, která je hodnotná, a který má více méně jistotu do úschovy jen svěřenou, a o které zároveň neví, kdy ji bude muset vracet. Zda na konci nájemního vztahu, anebo kdykoliv předtím, bude-li nájemní vztah ukončený dříve. Pronajímatele nelze postihovat jako dlužníka a nutit jej platil úroky v horentní výši. Případně ve výši vyšší, než kolik činí zákonný úrok z prodlení. Tímto způsobem nemůže být ustanovení § 2254 odst. 2 o. z. ani ustanovení § 1802 téhož předpisu vykládané. Ustanovení § 1802 o. z. hovoří o dlužníkovi, přičemž obligačně vzato, pronajímatel nevystupuje v pozici nějakého dlužníka. S ohledem na bonitu pronajímatele jde spíše o schovatele finančních prostředků. Proto je logičtější využít např. ustanovení týkající se hypotečních úroků a ty po žalovaném nárokovat. Ty jsou nižší než úroky ze spotřebitelského úvěru a lépe odpovídají smyslu právní úpravy i samotnému postavení pronajímatele. Právě tak by soudem mělo být ve věci postupováno. V uvedeném ohledu je zjevné, že v prosinci 2015 byl průměrný hypoteční úrok","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2,23 % ročně a v březnu 2023 činil 4,99 % ročně. Nebude-li tedy soudem žaloba zamítnutá, pro oboustranně akceptované smluvní ujednání, které stanovilo takové podmínky, že žalobci reálně žádné úroky z jistoty nenáleží, a měla-li by být nějaká částka žalobci vůbec přiznaná, nemůže soud vyjít z rizikových úvěrů, které jsou zatížené vysokým úrokem, ale mělo by se vyjít ze sazeb úvěrů, které nejsou rizikové, jako např. pokladniční poukázky, které dokonce vycházely v záporné hodnotě, anebo ze sazeb maximálně do výše úroků z hypotečních úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud ve věci provedl dokazování listinami, ze kterých zjistil následující skutkový stav věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z nájemní smlouvy týkající se bytu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 12. 2015 a z nájemní smlouvy týkající se bytu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 30. 3. 2023 vyplývá, a to vždy z jejich čl. IX., že pronajímatel je povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky, pokud nebyly oprávněně čerpány podle předchozího odstavce, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli. Pronajímatel s vrácením jistoty vydá nájemci i úrok z jistoty za dobu, po kterou byla jistota na účtu pronajímatele složena. Úrok z jistoty bude nájemci vydán po odečtení příslušné daně z úroků, kterou odvede banka. Smluvní strany sjednávají výši úroku z jistoty ve stejné výši, která odpovídá výši úrokové sazby stanovené v příslušném sazebníku banky pro účet, na kterém je jistota složena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z předávacích protokolů vyplývá, že byt č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl vrácený žalovanému zpět dne 19. 6. 2025 a byt č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalovanému vrácený zpět dne 3. 6. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z potvrzení o úhradě částky 20 000 Kč bylo soudem zjištěno, že byla zpět na účet žalobce deponovaná ze strany žalovaného dne 28. 7. 2025. Z potvrzení o úhradě částky 36 000 Kč je zjevné, že dne 29. 6. 2025 byla žalovaným vrácená zpět žalobci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z tzv. měnové statistiky České národní banky založené na čl. 22 a následující spisu bylo zjištěno, a to z její stránky 18, že v prosinci 2015 byly u spotřebitelských úvěrů průměrné úrokové sazby (poskytované komerčními bankami) ve výši 11,55 % ročně a hypoteční úvěry byly úročené průměrnou úrokovou sazbou ve výši 2,23 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z měnové statistiky za rok 2023 se podává, a to z její stránky 19, že v březnu 2023 měly průměrné spotřebitelské úvěry úrokovou sazbu ve výši 9,49 % ročně a hypoteční úvěry byly úročené sazbou 4,99 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ze vzájemné komunikace mezi žalobcem a žalovaným bylo soudem zjištěno, že účty kaucí úročené nebyly a nejsou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 7. 8. 2025 se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatněných nároků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z informace o pozemku a objektu vyplývá, že nemovitost/dům v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" - bytový dům na pozemku p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsaný u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", náleží vlastnicky žalovanému. V něm je umístěno 12 bytů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z tabulek týkajících se výše ceny pokladničních poukázek, jak byly do spisu žalobcem založené (na č. l. 70-104 spisu), bylo soudem zjištěno, že jejich výnos v roce 2015 činil – 0,15 % ročně a v březnu 2023 činil 6,2 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle ustanovení § 2254 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci, započte si přitom co mu nájemce případně z nájmu dluží, nájemce má právo na úroky z jistoty do jejího poskytnutí, alespoň výši zákonné sazby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle ustanovení § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud k této věci uvádí, že nepovažoval nárok žalobce, a to v kontextu jeho skutkových tvrzení i čl. IX. obou nájemních smluv a obsahu občanského zákoníku, za nedůvodně uplatněný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Mezi stranami sporu bylo nesporné, že spolu uzavřely dvě nájemní smlouvy, které byly také řádným způsobem ukončené, jakož i to, že na každou z nájemních smluv byly složené jistoty, které byly po ukončení smluvního vztahu žalobci vrácené. Tedy, že žalovaný měl u sebe z první nájemní smlouvy v období od 5. 12. 2015 do 28. 7. 2025 jistotu ve výši 20 000 Kč a ve druhém případě v období od 31. 3. 2023 do 29. 6. 2025 jistotu ve výši 36 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Mezi účastníky řízení bylo naopak sporné, zda je nárok žalobce po právu či nikoli. Pokud pak po právu je, tak v jaké výši má žalobci náležet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Strany sporu se v řízení shodly na tom, že ustanovení občanského zákoníku (vrácení jistoty se týkající) nemá žádný prováděcí předpis, resp., že úprava zákonné sazby úroku z jistoty nebyla zákonodárcem přijatá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Po provedeném dokazování soud uvádí, že pohledem smluvních ujednání, tedy i pohledem zmiňovaného čl. IX. nájemních smluv, bylo pro pronajímatele, který je právně vzdělaný, výhodné formulovat uvedený článek nájemních smluv jím učiněným způsobem. Tedy tak, že při využití běžného a neúročného bankovního účtu, nemusí platit nájemci žádný úrok/zákonný úrok z jistoty, jak jej má na mysli ustanovení § 2254 odst. 2 o. z. Ovšem smyslem a účelem obecné právní úpravy nájmů při využití ustanovení § 2235 odst. 2 o. z. je, aby úrok z jistoty nájemci/žalobci náležel. Nebyl-li řádným způsobem sjednán, tak aby mohl být stanovený, a to opět v rozumné výši, soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Na tomto místě soud uvádí, že argumentaci žalovaného lze dát za pravdu v tom ohledu, že žalovaný není jako pronajímatel v pozici čistého dlužníka, a že zákonný úrok z prodlení je konstruovaný jako součet měnící se repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 % bodů, je předně úrokem sankčním, který by úrok z jistoty rozhodně neměl přesáhnout. Argumentace žalovaného spočívající v tom, že žádný bankovní subjekt neposkytne po dobu smluvních vztahů účastníků řízení takové podmínky, ať již na depozitním, anebo termínovaném účtu, aby výše takového úroku dosáhla takových výnosů, jakých se žalobce domáhá, a který by odpovídal tak drahému produktu, jakým je spotřebitelský úvěr, tedy rizikovějšímu typu úvěru, má bezesporu svoji logiku. Obecně vzato, tvrzení žalovaného je pohledem fungujících úvěrových trhů pravdivé. Ovšem zároveň není možné nájemce v otázce jemu náležejících úroků z jistoty stlačovat k nule.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Na druhé straně soud dává za pravdu i žalobci, a to v tom ohledu, že by neměl být postupem žalovaného přespříliš, jako nájemce, poškozený. Pokud zákonodárce nestanovil žádným právním předpisem výši úroku z jistoty, ani žádný algoritmus, podle kterého by bylo možné výši takového úroku určit, tedy obdobu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když výše úroku z prodlení je rozumně proměnná v závislosti na vývoji ekonomiky/inflace, tak nezbývá než stanovit rozumnou výši úroku z jistiny autoritativně soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. K věci lze dále uvést, že soud mohl vyjít z podkladů České národní banky týkajících se měnové statistiky, které se týkají období, kdy byly obě částky/jistoty na účet žalovaného složené, neboť jejich obsahu (při úvaze o stanovení rozumné míry úrokového zatížení pronajímatele) se lze přidržet jak co do žalobcem zmiňovaného průměrného úročení spotřebitelských úvěrů v době složení jistoty, tak i co do žalovaným nabízených úroků z hypotečních úvěrů v době složení jistoty a stanovit z nich jejich průměrnou úrokovou výši. Přesně řečeno, ve vztahu k prvnímu z uplatněných nároků soud vyšel z průměrné sazby spotřebitelských úvěrů publikovaných ČNB ve výši 11,55 % ročně, kterou navýšil o průměrnou úrokovou sazbu hypotečních úvěrů publikovaných ČNB ve výši 2,23 % ročně, což v jejich součtu činí 13,78 % ročně. Při zohlednění jejich aritmetického průměru mohl soud stanovit jako „rozumnou úrokovou sazbu z jistoty“ sazbu ve výši 6,89 % ročně a tu žalobci přiznat. U druhého nároku činila průměrná sazba spotřebitelských úvěrů 9,49 % ročně a průměrná sazba z hypotečních úvěrů 4,99 % ročně. Dohromady 14,48 % ročně. Průměr odpovídal sazbě 7,24 % ročně. Posledně uvedená sazba žalobci ve vztahu k druhému nároku po právu náleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. U prvního nároku, při zohlednění jistoty ve výši 20 000 Kč a soudem stanoveného úroku z jistoty ve výši 6,89 % ročně, činí za období od 5. 12. 2015 do 28. 7. 2025 nárok žalobce 13 304,30 Kč. Ve druhém případě činí, při zohlednění jistoty ve výši 36 000 Kč a soudem stanoveného úroku ve výši 7,24 % ročně, nárok žalobce za období od 31. 3. 2023 do 29. 6. 2025 částku 5 869,75 Kč. Celkem 19 174,05 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Uvedeným způsobem stanovený přísudek hrubě nevybočil z obsahu výše uvedených ustanovení občanského zákoníku, když respektoval zásadu slušnosti i kategorii dobrých mravů. Nadto výše průměrných úrokových sazeb u obou nároků fakticky odpovídá i žalobcem nabízené a jím vyhledané judikatuře soudů prvních stupňů, které se v minulosti obdobnými nároky zabývaly. Byť tehdy uvedené okresní soudy vycházely přímo z úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry, tak nelze nezmínit, že v jimi posuzovaných případech byly úroky natolik „nízké“, že neprolomily hranici sankčního úroku z prodlení (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Dále je třeba akcentovat, že ani pro soud není žalovaný typickým dlužníkem a není možné, aby po něm byly nárokované zjevně nepřiměřeně úroky z jistoty. Dále je vhodné uvést, že jak úroky z kreditní karty, tak i úroky z pokladničních poukázek (vykazované i v záporné hodnotě) nejsou těmi správnými vodítky pro stanovení přiměřeného úroku z jistoty. Obecně platí, že smluvní vztah pronajímatele a nájemce musí být vyvážený a nemůže nad míru přiměřenou zvýhodňovat pronajímatele a nepřiměřeně poškozovat nájemce, anebo naopak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Jinými slovy řečeno, soud pohledem situace na bankovním trhu v době složení jistoty vzal v potaz jak sazbu průměrného spotřebitelského úvěru, tak i sazbu průměrného hypotečního úvěru a stanovil výslednou sazbu, jako kompromisní sazbu nastolující rozumné uspořádání právních vztahů mezi účastníky řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Také je vhodné dodat, že soud mohl podpůrně při své úvaze vyjít a vypomoci si i ustanovením § 48 zákona směnečného šekového, které po mnoho desítek let nedostálo žádných změn a nestalo se předmětem jakýchkoliv rozprav a polemik. Uvedené ustanovení dlouhodobě stanovuje výši","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zákonného úroku na 6 % ročně. Uvedená výše úrokové sazby je běžně přisuzovaná jako příslušenství ke směnečné sumě. Nadto sama o sobě v nezměněné podobě obstála jak ve společenských podmínkách před rokem 1989, tak i ve společenských podmínkách po roce 1989 a platí i v současné době. Pokud tedy zákonodárce nepřijal předpokládanou zákonnou úpravu, která by byla vyvážená ve vztahu k žalobci i žalovanému, rozhodl soud na základě své výše uvedené úvahy, která se zákonnému úroku ve výši 6 % blíží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Dlužno dodat, že soud zamítnul návrh na provedení důkazu, týkajícího se vyčkání na zodpovězení dotazu od Raiffeisenbank, jak to navrhoval žalovaný, neboť jim navrhovaný důkaz měl zohlednit jak výši úroků z jednotlivých typů úvěrů, resp. pro žalovaného vhodných úvěrů, s akcentem na jeho vlastnická práva k nemovitosti/nemovitostem, tedy zohledňující jeho bonitu. Soud ale neměl za to, že by takový důkaz byl pro věc skutečně zásadní, ať již by banka uvedla sazbu ročního úroku ve výši např. 2 %, anebo 10 % ročně, neboť pohledem úvahy výše vyjevené by ani takový důkaz na výsledku vedeného řízení nic nezměnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Pro úplnost soud dodává, že již v minulosti, tedy za účinnosti obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), byly soudy činěné dotazy na komerční banky za účelem zjištění průměrné či obvyklé výše úrokové sazby. Ovšem ani to nebylo v tomto řízení nezbytné, neboť uvedený procesní postup, anebo obstarání si takového důkazu již nebylo potřebné, když soudy i veřejnost v současné době mají uvedené údaje k dispozici prostřednictvím statistik ČNB, která je hlavním a nezávislým garantem bankovního (měnového i úrokového) trhu. Uvedené statistické ročenky byly nadto akcentovány i stranami sporu. Stejně tak je akceptuje i nalézací soud, a to pro jejich vysokou míru reflexe reálných bankovních sazeb. Právě uvedené ročenky ČNB zcela konzumují i jinak v úvahu přicházející dotazy soudu na komerční banky. Ty jsou pohledem doby (regionálně v zásadě nediferencovaných sazeb) a široké palety relevantních informací ČNB nadbytečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Pro vše shora uvedené bylo soudem rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku. Žalobci tedy náleží částka 19 174,05 Kč, představující součet dvou nároků ve výši 13 304,30 Kč a ve výši 5 869,75 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Co do zbytku žalobou uplatněných nároků byla žaloba jako nedůvodná zamítnutá (co do částky 10 788,21 Kč). Tomu odpovídá výrok II. rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Výrokem III. rozsudku soud rozhodl tak, že žalobci podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. přiznal právo na náhradu jemu účelně vzniklých nákladů řízení, neboť byl ve věci z větší části procesně úspěšný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Za situace, kdy by byl žalobce ve věci procesně zcela úspěšný, tak by mu náležela náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 199 Kč a odměna vypočtená z tarifní hodnoty 29 962,26 Kč, a to za úkony spočívající v převzetí věci, v sepisu žaloby, v předžalobní upomínce, ale i za vyjádření k procesnímu stanovisku žalovaného a za účast u soudního jednání. Vždy ve výši 2 300 Kč za úkon (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkem 11 500 Kč. Žalobci by náležely i paušály po 450 Kč za tytéž úkony právní služby. Celkem 2 250 Kč (§ 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 2 888 Kč. Celkem tedy 17 837 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Protože žalobce byl ve věci procesně úspěšný jen co do 64 % s žalobou uplatněných nároků a procesně neúspěšný co do 36 % předmětu sporu, tak mu náleží jen poměrná část jemu vzniklých nákladů řízení. Jinak řečeno, soud od výše procesního úspěchu žalobce odečetl jeho procesní neúspěch. Čistý procesní úspěch žalobce činí 28 %. Tomu odpovídá náhrada nákladů řízení ve výši 4 994 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 29 962,26 Kč. V rámci odůvodnění svých žalobních tvrzení žalobce uvedl, že dne 4. 12. 2015 uzavřel s žalovaným, jako pronajímatelem, nájemní smlouvu týkající se bytové jednotky č. , hodnota,  v budově č. p. , Anonymizováno,  - bytový dům, zapsané na LV č. , hodnota,  v k. ú. , adresa, . Dne 4. 12. 2015 žalobce zaplatil žalovanému jistotu ve výši 20 000 Kč a dne 19. 6. 2025 došlo k ukončení nájemního vztahu a k předání bytové jednotky č. , hodnota,  zpět žalovanému. Tím žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci jistotu navýšenou o úroky. Jistota byla žalobci vrácená dne 28. 7. 2025. Podle čl. IX. odst. 3 nájemní smlouvy, ale i za využití ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku, žalobci vzniklo právo na vrácení úroku z vrácené jistoty za dobu, kdy byla jistota složená na účtu žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovaný jistotu nevložil na úročený účet a žalobci sdělil, že není, co vracet, došlo zjevně k poškození práv žalobce. Tomu náleží zákonné úroky z jistoty ve výši 20 000 Kč za období od 5. 12. 2015 do 28. 7. 2025, tedy částka 22 277,26 Kč. Úrok, který žalobce použil, je dán úrokovou sazbou ve výši 11,55 % ročně a vychází ze statistiky České národní banky. Reálně jde o průměrný úrok ze spotřebitelského úvěru v době, kdy byla jistota složená ve prospěch účtu žalovaného.2. Dále žalobce uvedl, že obdobná situace nastala i ohledně bytu č. , hodnota, , který se nachází ve stejném domě žalovaného. Také ve vztahu k němu měl žalobce s žalovaným uzavřenou nájemní smlouvu, na jejímž základě byla žalobcem žalovanému zaplacená dne 30. 3. 2023 jistota ve výši 36 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že i v pořadí druhý nájemní vztah skončil a jistota byla žalobci vrácená až dne 29. 6. 2025, náleží žalobci i úroky z jistoty ve výši 9,49 % ročně za období od 30. 3. 2023 do 29. 6. 2025, tedy částka 7 685 Kč. Žalobce zdůraznil, že ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku je ustanovením kogentním (§ 2235 odst. 2 citovaného zákona) a ani dohodou je nelze vyloučit. Nelze postupovat tak, že by žalobce, jako nájemce, nezískal žádný úrok. Občanský zákoník jasně hovoří o tom, že žalobci náleží úrok ve výši obvyklého zákonného úroku z jistoty. Protože ten zákonem definován není, je možné vyjít např. z rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě ze dne 18. 4. 2023 sp. zn. 15 C 224/2022, anebo z rozhodnutí Okresního soud ve Zlíně ze dne 28. 4. 2023 sp. zn. 19 C 57/2023. Ty vždy vycházely z úrokové sazby spotřebitelských úvěrů, jenž v daných případech činily 7,87 % ročně a 7,36 % ročně. Proto i v této projednávané věci je možné postupovat obdobně a za využití ustanovení § 1802 občanského zákoníku (dále i jen „o. z.“) nároky žalobci v plné výši přisoudit.3. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jako nedůvodná zamítnutá. Nemá za to, že by bylo možné postupovat způsobem, jak uvádí žalobce. Nikde v zákoně není napsáno, že by měly být přisuzovány úroky z jistoty ve výši rizikových spotřebitelských úvěrů, které patří mezi nejdražší. Z jejich pohledu není možné pominout kredibilitu pronajímatele, který má k dispozici nemovitost, která je hodnotná, a který má více méně jistotu do úschovy jen svěřenou, a o které zároveň neví, kdy ji bude muset vracet. Zda na konci nájemního vztahu, anebo kdykoliv předtím, bude-li nájemní vztah ukončený dříve. Pronajímatele nelze postihovat jako dlužníka a nutit jej platil úroky v horentní výši. Případně ve výši vyšší, než kolik činí zákonný úrok z prodlení. Tímto způsobem nemůže být ustanovení § 2254 odst. 2 o. z. ani ustanovení § 1802 téhož předpisu vykládané. Ustanovení § 1802 o. z. hovoří o dlužníkovi, přičemž obligačně vzato, pronajímatel nevystupuje v pozici nějakého dlužníka. S ohledem na bonitu pronajímatele jde spíše o schovatele finančních prostředků. Proto je logičtější využít např. ustanovení týkající se hypotečních úroků a ty po žalovaném nárokovat. Ty jsou nižší než úroky ze spotřebitelského úvěru a lépe odpovídají smyslu právní úpravy i samotnému postavení pronajímatele. Právě tak by soudem mělo být ve věci postupováno. V uvedeném ohledu je zjevné, že v prosinci 2015 byl průměrný hypoteční úrok2,23 % ročně a v březnu 2023 činil 4,99 % ročně. Nebude-li tedy soudem žaloba zamítnutá, pro oboustranně akceptované smluvní ujednání, které stanovilo takové podmínky, že žalobci reálně žádné úroky z jistoty nenáleží, a měla-li by být nějaká částka žalobci vůbec přiznaná, nemůže soud vyjít z rizikových úvěrů, které jsou zatížené vysokým úrokem, ale mělo by se vyjít ze sazeb úvěrů, které nejsou rizikové, jako např. pokladniční poukázky, které dokonce vycházely v záporné hodnotě, anebo ze sazeb maximálně do výše úroků z hypotečních úvěrů.4. Soud ve věci provedl dokazování listinami, ze kterých zjistil následující skutkový stav věci.5. Z nájemní smlouvy týkající se bytu č. , hodnota,  ze dne 4. 12. 2015 a z nájemní smlouvy týkající se bytu č. , hodnota,  ze dne 30. 3. 2023 vyplývá, a to vždy z jejich čl. IX., že pronajímatel je povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky, pokud nebyly oprávněně čerpány podle předchozího odstavce, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli. Pronajímatel s vrácením jistoty vydá nájemci i úrok z jistoty za dobu, po kterou byla jistota na účtu pronajímatele složena. Úrok z jistoty bude nájemci vydán po odečtení příslušné daně z úroků, kterou odvede banka. Smluvní strany sjednávají výši úroku z jistoty ve stejné výši, která odpovídá výši úrokové sazby stanovené v příslušném sazebníku banky pro účet, na kterém je jistota složena.6. Z předávacích protokolů vyplývá, že byt č. , hodnota,  byl vrácený žalovanému zpět dne 19. 6. 2025 a byt č. , hodnota,  byl žalovanému vrácený zpět dne 3. 6. 2025.7. Z potvrzení o úhradě částky 20 000 Kč bylo soudem zjištěno, že byla zpět na účet žalobce deponovaná ze strany žalovaného dne 28. 7. 2025. Z potvrzení o úhradě částky 36 000 Kč je zjevné, že dne 29. 6. 2025 byla žalovaným vrácená zpět žalobci.8. Z tzv. měnové statistiky České národní banky založené na čl. 22 a následující spisu bylo zjištěno, a to z její stránky 18, že v prosinci 2015 byly u spotřebitelských úvěrů průměrné úrokové sazby (poskytované komerčními bankami) ve výši 11,55 % ročně a hypoteční úvěry byly úročené průměrnou úrokovou sazbou ve výši 2,23 % ročně.9. Z měnové statistiky za rok 2023 se podává, a to z její stránky 19, že v březnu 2023 měly průměrné spotřebitelské úvěry úrokovou sazbu ve výši 9,49 % ročně a hypoteční úvěry byly úročené sazbou 4,99 % ročně.10. Ze vzájemné komunikace mezi žalobcem a žalovaným bylo soudem zjištěno, že účty kaucí úročené nebyly a nejsou.11. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 7. 8. 2025 se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatněných nároků.12. Z informace o pozemku a objektu vyplývá, že nemovitost/dům v k. ú. , adresa,  - bytový dům na pozemku p. č. , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsaný u , právnická osoba,  pro , Anonymizováno,  kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , náleží vlastnicky žalovanému. V něm je umístěno 12 bytů.13. Z tabulek týkajících se výše ceny pokladničních poukázek, jak byly do spisu žalobcem založené (na č. l. 70-104 spisu), bylo soudem zjištěno, že jejich výnos v roce 2015 činil – 0,15 % ročně a v březnu 2023 činil 6,2 % ročně.14. Podle ustanovení § 2254 občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci, započte si přitom co mu nájemce případně z nájmu dluží, nájemce má právo na úroky z jistoty do jejího poskytnutí, alespoň výši zákonné sazby.15. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.16. Podle ustanovení § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.17. Soud k této věci uvádí, že nepovažoval nárok žalobce, a to v kontextu jeho skutkových tvrzení i čl. IX. obou nájemních smluv a obsahu občanského zákoníku, za nedůvodně uplatněný.18. Mezi stranami sporu bylo nesporné, že spolu uzavřely dvě nájemní smlouvy, které byly také řádným způsobem ukončené, jakož i to, že na každou z nájemních smluv byly složené jistoty, které byly po ukončení smluvního vztahu žalobci vrácené. Tedy, že žalovaný měl u sebe z první nájemní smlouvy v období od 5. 12. 2015 do 28. 7. 2025 jistotu ve výši 20 000 Kč a ve druhém případě v období od 31. 3. 2023 do 29. 6. 2025 jistotu ve výši 36 000 Kč.19. Mezi účastníky řízení bylo naopak sporné, zda je nárok žalobce po právu či nikoli. Pokud pak po právu je, tak v jaké výši má žalobci náležet.20. Strany sporu se v řízení shodly na tom, že ustanovení občanského zákoníku (vrácení jistoty se týkající) nemá žádný prováděcí předpis, resp., že úprava zákonné sazby úroku z jistoty nebyla zákonodárcem přijatá.21. Po provedeném dokazování soud uvádí, že pohledem smluvních ujednání, tedy i pohledem zmiňovaného čl. IX. nájemních smluv, bylo pro pronajímatele, který je právně vzdělaný, výhodné formulovat uvedený článek nájemních smluv jím učiněným způsobem. Tedy tak, že při využití běžného a neúročného bankovního účtu, nemusí platit nájemci žádný úrok/zákonný úrok z jistoty, jak jej má na mysli ustanovení § 2254 odst. 2 o. z. Ovšem smyslem a účelem obecné právní úpravy nájmů při využití ustanovení § 2235 odst. 2 o. z. je, aby úrok z jistoty nájemci/žalobci náležel. Nebyl-li řádným způsobem sjednán, tak aby mohl být stanovený, a to opět v rozumné výši, soudem.22. Na tomto místě soud uvádí, že argumentaci žalovaného lze dát za pravdu v tom ohledu, že žalovaný není jako pronajímatel v pozici čistého dlužníka, a že zákonný úrok z prodlení je konstruovaný jako součet měnící se repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 % bodů, je předně úrokem sankčním, který by úrok z jistoty rozhodně neměl přesáhnout. Argumentace žalovaného spočívající v tom, že žádný bankovní subjekt neposkytne po dobu smluvních vztahů účastníků řízení takové podmínky, ať již na depozitním, anebo termínovaném účtu, aby výše takového úroku dosáhla takových výnosů, jakých se žalobce domáhá, a který by odpovídal tak drahému produktu, jakým je spotřebitelský úvěr, tedy rizikovějšímu typu úvěru, má bezesporu svoji logiku. Obecně vzato, tvrzení žalovaného je pohledem fungujících úvěrových trhů pravdivé. Ovšem zároveň není možné nájemce v otázce jemu náležejících úroků z jistoty stlačovat k nule.23. Na druhé straně soud dává za pravdu i žalobci, a to v tom ohledu, že by neměl být postupem žalovaného přespříliš, jako nájemce, poškozený. Pokud zákonodárce nestanovil žádným právním předpisem výši úroku z jistoty, ani žádný algoritmus, podle kterého by bylo možné výši takového úroku určit, tedy obdobu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když výše úroku z prodlení je rozumně proměnná v závislosti na vývoji ekonomiky/inflace, tak nezbývá než stanovit rozumnou výši úroku z jistiny autoritativně soudem.24. K věci lze dále uvést, že soud mohl vyjít z podkladů České národní banky týkajících se měnové statistiky, které se týkají období, kdy byly obě částky/jistoty na účet žalovaného složené, neboť jejich obsahu (při úvaze o stanovení rozumné míry úrokového zatížení pronajímatele) se lze přidržet jak co do žalobcem zmiňovaného průměrného úročení spotřebitelských úvěrů v době složení jistoty, tak i co do žalovaným nabízených úroků z hypotečních úvěrů v době složení jistoty a stanovit z nich jejich průměrnou úrokovou výši. Přesně řečeno, ve vztahu k prvnímu z uplatněných nároků soud vyšel z průměrné sazby spotřebitelských úvěrů publikovaných ČNB ve výši 11,55 % ročně, kterou navýšil o průměrnou úrokovou sazbu hypotečních úvěrů publikovaných ČNB ve výši 2,23 % ročně, což v jejich součtu činí 13,78 % ročně. Při zohlednění jejich aritmetického průměru mohl soud stanovit jako „rozumnou úrokovou sazbu z jistoty“ sazbu ve výši 6,89 % ročně a tu žalobci přiznat. U druhého nároku činila průměrná sazba spotřebitelských úvěrů 9,49 % ročně a průměrná sazba z hypotečních úvěrů 4,99 % ročně. Dohromady 14,48 % ročně. Průměr odpovídal sazbě 7,24 % ročně. Posledně uvedená sazba žalobci ve vztahu k druhému nároku po právu náleží.25. U prvního nároku, při zohlednění jistoty ve výši 20 000 Kč a soudem stanoveného úroku z jistoty ve výši 6,89 % ročně, činí za období od 5. 12. 2015 do 28. 7. 2025 nárok žalobce 13 304,30 Kč. Ve druhém případě činí, při zohlednění jistoty ve výši 36 000 Kč a soudem stanoveného úroku ve výši 7,24 % ročně, nárok žalobce za období od 31. 3. 2023 do 29. 6. 2025 částku 5 869,75 Kč. Celkem 19 174,05 Kč.26. Uvedeným způsobem stanovený přísudek hrubě nevybočil z obsahu výše uvedených ustanovení občanského zákoníku, když respektoval zásadu slušnosti i kategorii dobrých mravů. Nadto výše průměrných úrokových sazeb u obou nároků fakticky odpovídá i žalobcem nabízené a jím vyhledané judikatuře soudů prvních stupňů, které se v minulosti obdobnými nároky zabývaly. Byť tehdy uvedené okresní soudy vycházely přímo z úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry, tak nelze nezmínit, že v jimi posuzovaných případech byly úroky natolik „nízké“, že neprolomily hranici sankčního úroku z prodlení (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Dále je třeba akcentovat, že ani pro soud není žalovaný typickým dlužníkem a není možné, aby po něm byly nárokované zjevně nepřiměřeně úroky z jistoty. Dále je vhodné uvést, že jak úroky z kreditní karty, tak i úroky z pokladničních poukázek (vykazované i v záporné hodnotě) nejsou těmi správnými vodítky pro stanovení přiměřeného úroku z jistoty. Obecně platí, že smluvní vztah pronajímatele a nájemce musí být vyvážený a nemůže nad míru přiměřenou zvýhodňovat pronajímatele a nepřiměřeně poškozovat nájemce, anebo naopak.27. Jinými slovy řečeno, soud pohledem situace na bankovním trhu v době složení jistoty vzal v potaz jak sazbu průměrného spotřebitelského úvěru, tak i sazbu průměrného hypotečního úvěru a stanovil výslednou sazbu, jako kompromisní sazbu nastolující rozumné uspořádání právních vztahů mezi účastníky řízení.28. Také je vhodné dodat, že soud mohl podpůrně při své úvaze vyjít a vypomoci si i ustanovením § 48 zákona směnečného šekového, které po mnoho desítek let nedostálo žádných změn a nestalo se předmětem jakýchkoliv rozprav a polemik. Uvedené ustanovení dlouhodobě stanovuje výšizákonného úroku na 6 % ročně. Uvedená výše úrokové sazby je běžně přisuzovaná jako příslušenství ke směnečné sumě. Nadto sama o sobě v nezměněné podobě obstála jak ve společenských podmínkách před rokem 1989, tak i ve společenských podmínkách po roce 1989 a platí i v současné době. Pokud tedy zákonodárce nepřijal předpokládanou zákonnou úpravu, která by byla vyvážená ve vztahu k žalobci i žalovanému, rozhodl soud na základě své výše uvedené úvahy, která se zákonnému úroku ve výši 6 % blíží.29. Dlužno dodat, že soud zamítnul návrh na provedení důkazu, týkajícího se vyčkání na zodpovězení dotazu od Raiffeisenbank, jak to navrhoval žalovaný, neboť jim navrhovaný důkaz měl zohlednit jak výši úroků z jednotlivých typů úvěrů, resp. pro žalovaného vhodných úvěrů, s akcentem na jeho vlastnická práva k nemovitosti/nemovitostem, tedy zohledňující jeho bonitu. Soud ale neměl za to, že by takový důkaz byl pro věc skutečně zásadní, ať již by banka uvedla sazbu ročního úroku ve výši např. 2 %, anebo 10 % ročně, neboť pohledem úvahy výše vyjevené by ani takový důkaz na výsledku vedeného řízení nic nezměnil.30. Pro úplnost soud dodává, že již v minulosti, tedy za účinnosti obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), byly soudy činěné dotazy na komerční banky za účelem zjištění průměrné či obvyklé výše úrokové sazby. Ovšem ani to nebylo v tomto řízení nezbytné, neboť uvedený procesní postup, anebo obstarání si takového důkazu již nebylo potřebné, když soudy i veřejnost v současné době mají uvedené údaje k dispozici prostřednictvím statistik ČNB, která je hlavním a nezávislým garantem bankovního (měnového i úrokového) trhu. Uvedené statistické ročenky byly nadto akcentovány i stranami sporu. Stejně tak je akceptuje i nalézací soud, a to pro jejich vysokou míru reflexe reálných bankovních sazeb. Právě uvedené ročenky ČNB zcela konzumují i jinak v úvahu přicházející dotazy soudu na komerční banky. Ty jsou pohledem doby (regionálně v zásadě nediferencovaných sazeb) a široké palety relevantních informací ČNB nadbytečné.31. Pro vše shora uvedené bylo soudem rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku. Žalobci tedy náleží částka 19 174,05 Kč, představující součet dvou nároků ve výši 13 304,30 Kč a ve výši 5 869,75 Kč.32. Co do zbytku žalobou uplatněných nároků byla žaloba jako nedůvodná zamítnutá (co do částky 10 788,21 Kč). Tomu odpovídá výrok II. rozsudku.33. Výrokem III. rozsudku soud rozhodl tak, že žalobci podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. přiznal právo na náhradu jemu účelně vzniklých nákladů řízení, neboť byl ve věci z větší části procesně úspěšný.34. Za situace, kdy by byl žalobce ve věci procesně zcela úspěšný, tak by mu náležela náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 199 Kč a odměna vypočtená z tarifní hodnoty 29 962,26 Kč, a to za úkony spočívající v převzetí věci, v sepisu žaloby, v předžalobní upomínce, ale i za vyjádření k procesnímu stanovisku žalovaného a za účast u soudního jednání. Vždy ve výši 2 300 Kč za úkon (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkem 11 500 Kč. Žalobci by náležely i paušály po 450 Kč za tytéž úkony právní služby. Celkem 2 250 Kč (§ 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 2 888 Kč. Celkem tedy 17 837 Kč.35. Protože žalobce byl ve věci procesně úspěšný jen co do 64 % s žalobou uplatněných nároků a procesně neúspěšný co do 36 % předmětu sporu, tak mu náleží jen poměrná část jemu vzniklých nákladů řízení. Jinak řečeno, soud od výše procesního úspěchu žalobce odečetl jeho procesní neúspěch. Čistý procesní úspěch žalobce činí 28 %. Tomu odpovídá náhrada nákladů řízení ve výši 4 994 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2026:41.C.4.2026.1","publishedAt":"2026-10-29","decisionAt":"2026-04-22","caseNumber":{"senate":41,"registry":"C","index":4,"year":2026,"pageNumber":117},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Milan","lastName":"Jakubíček","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"29 962,26 Kč - nájemné","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1802","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2235","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2254","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_NAJEMNI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}