{"uuid":"84d7e430-bb2f-4b7d-a61d-d40efb52f971","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o účastníkovi","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o účastníkovi","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení částky 50 427 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 427 Kč s ročním úrokem z prodlení z částky 18 341,89 ve výši 10 % za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení, ročním úrokem ve výši 10 % z částky 18 341,89 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 114,74 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V rozsahu, v jakém se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí úrok v roční výši 19 % z částky 18 341,89 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a roční úrok z prodlení z téže částky ve výši 1,75 % za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 909,60 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 427 Kč s ročním úrokem z prodlení z částky 18 341,89 ve výši 10 % za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení, ročním úrokem ve výši 10 % z částky 18 341,89 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 114,74 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.\nII. V rozsahu, v jakém se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí úrok v roční výši 19 % z částky 18 341,89 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a roční úrok z prodlení z téže částky ve výši 1,75 % za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 909,60 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou soudu doručenou dne 9. 6. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 427 Kč s příslušenstvím. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla 28. 10. 2018 uzavřena smlouva o půjčce na částku 31 000 Kč. Tato částka měla být vrácena s příslušenstvím do 18 měsíců ve splátkách po 3 108 Kč, resp. poslední ve výši 3 091 Kč. Z částky 24 927 Kč tvořící poplatek byla součástí částka sjednaného úroku v pevné výši a zbytek za administrativní činnost a činnost související s inkasem splátek. Předmětem žaloby je též částka 15 500 Kč smluvní pokuty v jednotkové výši 0,1 % dluhu denně a částka 1 900 Kč poplatků souvisejících s vymáháním. Žalovaný prostředky z větší části nevrátil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobkyně a absenci vyjádření žalovaného soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), když dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Předchůdce žalobkyně, jako věřitel, a žalovaný, jako dlužník, spolu dne 28. 10. 2018 uzavřeli smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě níž měl žalovaný obdržet částku 31 000 Kč s úrokem v pevné částce 7 597 Kč hrazeným spolu s dalšími poplatky ve výši 17 330 Kč a jistinou v 18 měsíčních splátkách po 3 108 Kč (poslední 3 091 Kč). Jako kontaktní adresa byla uvedena adresa v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % dlužné částky denně, za upomínku 300 Kč a za spuštění režimu vymáhání poplatek 1 000 Kč (body 6.1, 6.3 a 6.4 obchodních podmínek). Z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný uhradil šest splátek, poté již uhradil pouze 500 Kč v roce 2021. Z předložených materiálů plyne, že žalovaný neměl v době sjednání smlouvy žádnou exekuci a neměl figurovat v žádné z dostupných evidencí dlužníků, uváděl příjem svůj ve výši 18 600 Kč, zatímco svoje výdaje částkou 8 000 Kč, když měl být bezdětný a svobodný. Předloženy měly být výplatní pásky. Dopisem z 10. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k plnění, když oznámení o postoupení pohledávky (dle smlouvy z 28. 1. 2022) bylo zasláno 11. 2. 2022. Opětovná výzva k plnění byla zaslána 24. 5. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2395 OZ se„ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. V projednávané věci předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 31 000 Kč, kterou měl vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Toto žalovaný nesplnil, když důkazní břemeno o tom, že jeho dluh je ještě nižší, než žalobou avizovaný, je právě na něm. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem, je třeba na jeho postavení aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy, a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah (ani jedna ze smluv) účastníků nespadá pod výjimky stanovené v ustanovení § 4 zákona. Z ustanovení § 86 odst. 1 zákona plyne, že„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. Podle § 87 odst. 1 zákona„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Je nesporné, že úvěrující je povinen s odbornou péčí učinit takové kroky, aby dostatečně prověřil schopnost úvěrovaného mu poskytnuté prostředky vrátit. K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního či obdobného vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy či příjmu. Na druhé straně však nelze pominout ani složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci. V daném případě se podává paušální částka výdajů v rozsahu 8 000 Kč. Dle názoru soudu je třeba přistupovat ke každé podobné kauze individuálně, tedy zhodnotit informace získané od klienta, posuzované doklady a postavit je do kontextu s částkou, která měla být předmětem smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud je toho názoru, že u půjčky sjednané v relativně menší výši není třeba klást s přihlédnutím ke sjednané výši splátky a její četnosti takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, pročež s ohledem na uvedené okolnosti považoval v projednávané věci posouzení ze strany předchůdce žalobkyně za dostatečné k tomu, aby smlouva byla považována za platnou. Celkovou měsíční splátku cca ve výši 3 200 Kč lze považovat za splatitelnou při příjmu ve výši 18 600 Kč, i kdyby byly měsíční výdaje svobodné a bezdětné osoby navýšeny o polovinu, v níž by byla zohledněna jednak interní splátka ve výši 2 500 Kč, jednak náklady na bydlení i další výdaje nutné k běžnému životu typu potraviny a doprava. Tomu ostatně nasvědčuje i určitou dobu prováděné splácení dluhu, byť následně bylo ukončeno. S přihlédnutím k uvedenému pak bylo na žalovaném, aby prokazoval, že dluh nevznikl, nebo již zanikl, případně je v jiné výši, než jak ji tvrdí žalobkyně. Žalovaný zůstal nečinný, pročež soud vzal za prokázaná žalobní tvrzení. K jistině se dále váží sjednané úroky a rovněž smluvní pokuta (§ 2048 OZ) a poplatky, jejichž výše byla žalovanému při sjednání smlouvy známa. S ohledem na uplynutí celkové doby splácení je již celý dluh splatný a uplynutím uvedené doby se žalovaný dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a byl tak povinen kromě jistiny zaplatit též úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v rozsahu výroku pod bodem I. vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost uhradit dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Nelze v tomto směru pominout, že splátka samotná nebyla příliš veliká umožňující žalovanému, aby přizpůsobil svoje ostatní chování svým platebním povinnostem. Je tak pouze jeho vinou, že k dlužné částce narostla i smluvní pokuta a poplatky spojené s vymáháním. Soud však nemohl přehlédnout, že žalobkyně požaduje úroky ve sjednané výši v rozporu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy po stanovené lhůtě prodlení. Bylo tak třeba přiznat pouze takový úrok, který podle zákona přiznat lze, tedy repo sazbu navýšenou o osm procentních bodů, neboť k prodlení s platbami celého dluhu došlo již v prvním pololetí roku 2020, ve zbytku bylo třeba žalobu v rozsahu příslušenství zamítnout výrokem pod bodem II. Zamítnout rovněž bylo na místě požadovanou sazbu úroku z prodlení v rozsahu 1,75 procentního bodu, když je zřejmé, že k prodlení s platbou celého zbytku úvěru došlo již v prvním pololetí roku 2020, kdy k prvnímu dni daného pololetí činila výše úroku z prodlení 10 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná a bylo tak na místě přiznat jí nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 3 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 3 140 Kč/úkon podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu soudního poplatku ve výši 2 018 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je její zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 2 167,20 Kč Celkem by tak náhrada nákladů řízení při plném úspěchu činila 14 505,20 Kč. Plnou výši nákladů však soud nemohl přiznat s ohledem na excesivní úrok, který způsobil, že rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně poměřený původně žalovanou částkou činí cca 89 %. Pouze takový podíl na vypočtených nákladech bylo možné žalobkyni přiznat – 12 909,60 Kč. Žalovaný je povinen ji zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 OSŘ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou soudu doručenou dne 9. 6. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 427 Kč s příslušenstvím. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla 28. 10. 2018 uzavřena smlouva o půjčce na částku 31 000 Kč. Tato částka měla být vrácena s příslušenstvím do 18 měsíců ve splátkách po 3 108 Kč, resp. poslední ve výši 3 091 Kč. Z částky 24 927 Kč tvořící poplatek byla součástí částka sjednaného úroku v pevné výši a zbytek za administrativní činnost a činnost související s inkasem splátek. Předmětem žaloby je též částka 15 500 Kč smluvní pokuty v jednotkové výši 0,1 % dluhu denně a částka 1 900 Kč poplatků souvisejících s vymáháním. Žalovaný prostředky z větší části nevrátil.\n2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobkyně a absenci vyjádření žalovaného soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), když dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.\n3. Předchůdce žalobkyně, jako věřitel, a žalovaný, jako dlužník, spolu dne 28. 10. 2018 uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž měl žalovaný obdržet částku 31 000 Kč s úrokem v pevné částce 7 597 Kč hrazeným spolu s dalšími poplatky ve výši 17 330 Kč a jistinou v 18 měsíčních splátkách po 3 108 Kč (poslední 3 091 Kč). Jako kontaktní adresa byla uvedena adresa v [obec]. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % dlužné částky denně, za upomínku 300 Kč a za spuštění režimu vymáhání poplatek 1 000 Kč (body 6.1, 6.3 a 6.4 obchodních podmínek). Z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný uhradil šest splátek, poté již uhradil pouze 500 Kč v roce 2021. Z předložených materiálů plyne, že žalovaný neměl v době sjednání smlouvy žádnou exekuci a neměl figurovat v žádné z dostupných evidencí dlužníků, uváděl příjem svůj ve výši 18 600 Kč, zatímco svoje výdaje částkou 8 000 Kč, když měl být bezdětný a svobodný. Předloženy měly být výplatní pásky. Dopisem z 10. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k plnění, když oznámení o postoupení pohledávky (dle smlouvy z 28. 1. 2022) bylo zasláno 11. 2. 2022. Opětovná výzva k plnění byla zaslána 24. 5. 2022.\n4. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2395 OZ se„ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. V projednávané věci předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 31 000 Kč, kterou měl vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Toto žalovaný nesplnil, když důkazní břemeno o tom, že jeho dluh je ještě nižší, než žalobou avizovaný, je právě na něm. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem, je třeba na jeho postavení aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy, a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah (ani jedna ze smluv) účastníků nespadá pod výjimky stanovené v ustanovení § 4 zákona. Z ustanovení § 86 odst. 1 zákona plyne, že„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. Podle § 87 odst. 1 zákona„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.\n5. Je nesporné, že úvěrující je povinen s odbornou péčí učinit takové kroky, aby dostatečně prověřil schopnost úvěrovaného mu poskytnuté prostředky vrátit. K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního či obdobného vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy či příjmu. Na druhé straně však nelze pominout ani složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci. V daném případě se podává paušální částka výdajů v rozsahu 8 000 Kč. Dle názoru soudu je třeba přistupovat ke každé podobné kauze individuálně, tedy zhodnotit informace získané od klienta, posuzované doklady a postavit je do kontextu s částkou, která měla být předmětem smlouvy.\n6. Soud je toho názoru, že u půjčky sjednané v relativně menší výši není třeba klást s přihlédnutím ke sjednané výši splátky a její četnosti takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, pročež s ohledem na uvedené okolnosti považoval v projednávané věci posouzení ze strany předchůdce žalobkyně za dostatečné k tomu, aby smlouva byla považována za platnou. Celkovou měsíční splátku cca ve výši 3 200 Kč lze považovat za splatitelnou při příjmu ve výši 18 600 Kč, i kdyby byly měsíční výdaje svobodné a bezdětné osoby navýšeny o polovinu, v níž by byla zohledněna jednak interní splátka ve výši 2 500 Kč, jednak náklady na bydlení i další výdaje nutné k běžnému životu typu potraviny a doprava. Tomu ostatně nasvědčuje i určitou dobu prováděné splácení dluhu, byť následně bylo ukončeno. S přihlédnutím k uvedenému pak bylo na žalovaném, aby prokazoval, že dluh nevznikl, nebo již zanikl, případně je v jiné výši, než jak ji tvrdí žalobkyně. Žalovaný zůstal nečinný, pročež soud vzal za prokázaná žalobní tvrzení. K jistině se dále váží sjednané úroky a rovněž smluvní pokuta (§ 2048 OZ) a poplatky, jejichž výše byla žalovanému při sjednání smlouvy známa. S ohledem na uplynutí celkové doby splácení je již celý dluh splatný a uplynutím uvedené doby se žalovaný dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a byl tak povinen kromě jistiny zaplatit též úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v rozsahu výroku pod bodem I. vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost uhradit dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.\n7. Nelze v tomto směru pominout, že splátka samotná nebyla příliš veliká umožňující žalovanému, aby přizpůsobil svoje ostatní chování svým platebním povinnostem. Je tak pouze jeho vinou, že k dlužné částce narostla i smluvní pokuta a poplatky spojené s vymáháním. Soud však nemohl přehlédnout, že žalobkyně požaduje úroky ve sjednané výši v rozporu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy po stanovené lhůtě prodlení. Bylo tak třeba přiznat pouze takový úrok, který podle zákona přiznat lze, tedy repo sazbu navýšenou o osm procentních bodů, neboť k prodlení s platbami celého dluhu došlo již v prvním pololetí roku 2020, ve zbytku bylo třeba žalobu v rozsahu příslušenství zamítnout výrokem pod bodem II. Zamítnout rovněž bylo na místě požadovanou sazbu úroku z prodlení v rozsahu 1,75 procentního bodu, když je zřejmé, že k prodlení s platbou celého zbytku úvěru došlo již v prvním pololetí roku 2020, kdy k prvnímu dni daného pololetí činila výše úroku z prodlení 10 %.\n8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná a bylo tak na místě přiznat jí nárok na náhradu nákladů proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 3 OSŘ). Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 3 140 Kč/úkon podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu soudního poplatku ve výši 2 018 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je její zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 2 167,20 Kč Celkem by tak náhrada nákladů řízení při plném úspěchu činila 14 505,20 Kč. Plnou výši nákladů však soud nemohl přiznat s ohledem na excesivní úrok, který způsobil, že rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně poměřený původně žalovanou částkou činí cca 89 %. Pouze takový podíl na vypočtených nákladech bylo možné žalobkyni přiznat – 12 909,60 Kč. Žalovaný je povinen ji zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 OSŘ.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2023:112.C.223.2022.1","publishedAt":"2023-03-22","decisionAt":"2023-01-16","caseNumber":{"senate":112,"registry":"C","index":223,"year":2022,"pageNumber":47},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ondřej","lastName":"Sekvard","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 50 427 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2048","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"251","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["INSOLVENCE","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}