{"uuid":"84e21a20-4548-484b-96b9-ec33fca4faf7","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Jechovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 130 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 130 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 13. 10. 2018 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 177 080,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zmocněnci žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 130 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 13. 10. 2018 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.\nII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 177 080,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zmocněnci žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 11. 2018 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 130 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku žalobkyně půjčila žalovanému na rekonstrukci bytu v jeho výlučném vlastnictví, kdy částku zaslala na bankovní účet žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve třech platbách, a to dne 30. 11. 2014 částku 50 000 Kč, dne 2. 1. 2015 částku 50 000 Kč a dne 29. 1. 2015 částku 30 000 Kč. Dne 20. 8. 2018 žalobkyně zaslala žalovanému výpověď smlouvy o zápůjčce s výpovědní dobou v délce šesti týdnů, přičemž ještě před odesláním výpovědi ústně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky. Jelikož částka byla odeslána na účet žalovaného, v případě, že by se neprokázala existence smlouvy o zápůjčce, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně. Žalovaný na dlužnou částku žalobkyni neuhradil ničeho, ačkoli mu byla dne 16. 10. 2018 zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka vůči žalovanému není promlčena z důvodu uzavření manželství se žalovaným, které trvalo od 18. 6. 2015 do 18. 10. 2018, přičemž promlčecí lhůta mezi manžely neběží, dokud manželství trvá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Okresní soud v Olomouci vydal ve věci dne 28. 6. 2019 elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a ve vyjádření k žalobě uvedl, že mezi žalobkyní a žalovaným nikdy nedošlo k uzavření smlouvy o zápůjčce v písemné ani ústní formě, když uzavření smlouvy nelze dovozovat pouze z provedených plateb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného doplnila, že žalovaného žádala, aby písemně potvrdil zapůjčení výše uvedené částky, kterou měl investovat do dostavby bytu v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaný odmítl s tím, že pokud by žalobkyně chtěla písemné potvrzení, peníze by zapůjčit nechtěl a do uvedeného bytu by se společně nenastěhovali. Žalobkyně měla se žalovaným osmiměsíční dceru a přála si, aby žalovaný za půjčené peníze byt dostavěl a mohli se do něj společně nastěhovat, proto na písemném potvrzení dále netrvala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaný v průběhu řízení vznesl námitku započtení, když uvedl, že od roku 2013 společně se žalobkyní žili v bytě na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy se dohodli, že náklady na společné hospodaření ponesou rovným dílem, fakticky však k úhradě nákladů rovným dílem nedocházelo. Žalovaný hradil veškeré náklady spojené se společným bydlením, zejména nájemné, vodné a stočné, náklady na dodávky elektrické energie a internet, přičemž polovinu této částky započetl oproti částce poskytnuté žalobkyní. Žalovaný si žalobkyní poskytnuté finanční prostředky neponechal pro svou vlastní potřebu, ale využil je pro hrazení potřeb společné domácnosti se žalobkyní v bytě na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného a žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný poskytnuté finanční prostředky tedy nevyužil pro svou vlastní potřebu, ale pro hrazení společných nákladů na bydlení se žalobkyní a celkových nákladů jejich společné domácnosti. Žalobkyně tak sama měla z poskytnutých finančních prostředků užitek, když se žalovaný finančními prostředky nikterak neobohatil, proto se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení na jeho straně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z výpovědi svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno svědkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", matky žalovaného, že než se účastníci vzali, tak se jim v květnu 2014 narodila dcera. Žalovaný v tu dobu pracoval, žalobkyně byla od dubna 2014 na mateřské a posléze rodičovské dovolené. Žalobkyně se z bytu na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" odstěhovala v lednu 2018 i s dcerou a synem. Po celou dobu vlastnila garsonku, kterou pronajímala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpovědi svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno svědkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", matky žalobkyně, že v době, kdy účastníci byli spolu, žalovaný koupil byt na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" pouze pro sebe, i když žalobkyně chtěla být spoluvlastnicí. Žalovaný chtěl byt rekonstruovat, žalobkyně si přála s ním co nejdříve bydlet, proto svědkyni požádala o půjčku na rekonstrukci tohoto bytu. Žalobkyni slíbila, že peníze na rekonstrukci bytu daruje pouze jí. Chtěla, aby účastníci sepsali dohodu, smlouvu o půjčce. Žalovanému se to nelíbilo, bral to jako nedůvěru vůči němu, nechtěl nic podepisovat. V listopadu či prosinci 2014 ze svého účtu poslala na účet žalobkyně částku 50 000 Kč a další částku 50 000 Kč v lednu 2015, žalobkyně od ní celkem dostala částku 100 000 Kč. Žalobkyně následně převedla na účet žalovaného další částku 30 000 Kč, celkem na jeho účet převedla částku 130 000 Kč. Svědkyně se v bytě na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla osobně podívat, probíhala tam rekonstrukce (dělala se nová koupelna, WC, podhledy ve vstupní hale a předsíni, vyměňovaly se odpady v kuchyni). Do doby, než se žalobkyně nastěhovala do bytu na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" únoru 2015, bydlela u svědkyně a jejího manžela, měla tam trvalé bydliště. Žalobkyně v bytě pronajatým žalovaným na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaného pouze navštěvovala a občas tam i přespávala. V domě byla restaurace, byl tam hluk, zápach, v zimě zlobilo topení. Dne 15. 5. 2014 se účastníkům narodila dcera, tedy v době, kdy žalovaný bydlel v bytě na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobkyně bydlela u svědkyně, a dne 16. 2. 2017 syn, to bylo již v době, kdy účastníci bydleli v bytě na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". S dcerou byla žalobkyně na mateřské a rodičovské dovolené dva roky a se synem také. Žalobkyně v době, kdy byla na mateřské a rodičovské dovolené hradila potraviny, drogerii, pojištění dcery, oblečení pro děti. Nájemné bytu a platby za media platil žalovaný. Žalovaný po celou dobu pracoval a měl stálý příjem. Účastníci bydleli společně v bytě na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ulici do prosince 2017, od ledna 2018 bydlí žalobkyně i s dětmi u svědkyně. Žalobkyně vlastní garsonku na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou si pořídila na úvěr ještě v době, než navázala známost se žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výpisů z bankovních účtů žalobkyně a žalovaného, že z bankovního účtu žalobkyně č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla na bankovní účet žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" odeslána dne 30. 11. 2014 částka 50 000 Kč s poznámkou„ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":"“, dne 2. 1. 2015 částka 50 000 Kč s poznámkou„ rekonstrukce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ dne 29. 1. 2015 částka 30 000 Kč„ rekonstrukce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":"“, celkem tedy částka 130 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výzvy ze dne 16. 8. 2018 včetně podacího lístku, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vypověděla smlouvu o zápůjčce s výpovědní dobou v délce šesti týdnů a vyzvala žalovaného k vrácení půjčené částky. Výzva byla žalovanému doručena dne 20. 8. 2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 10. 2018 včetně podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 16. 10. 2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z oddacího listu ze dne 18. 6. 2015, z rodných listů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 6. 2015 a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 2. 2017 a z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", který nabyl právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne 18. 6. 2015. Dne 15. 5. 2014 se účastníkům narodila dcera ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne 16. 2. 2017 syn ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2013 včetně jejího dodatku ze dne 1. 10. 2013, z předávacího protokolu ze dne 31. 1. 2015 a z ukončení nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2015, že žalovaný jakožto nájemce uzavřel dne 1. 4. 2013 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, nájemné včetně plateb za služby bylo sjednáno na částku 7 950 Kč měsíčně. Dodatkem k nájemní smlouvě byla jako spolubydlící žalovaného označena žalobkyně, na smlouvě není její podpis. Nájemní smlouva byla ukončena ke dni 31. 1. 2015.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z potvrzení o provedení transakce za období od dubna 2013 do prosince 2015, z výpisu z bankovního účtu žalovaného, z faktur za sdružené služby dodávky elektřiny a plynu a z vyúčtování služeb O2, že žalovaný hradil nájemné včetně plateb za služby za byt na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve výši 7 950 Kč měsíčně za období od dubna 2013 do ledna 2015, doplatek záloh za služby za byt na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve výši 2 577 Kč za období listopad 2014 a ve výši 1 587 Kč za období únor 2015, dále platby za služby za byt na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného a žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve výši 400 Kč měsíčně za období od prosince 2014 do února 2015 a ve výši 3 300 Kč měsíčně za období od března 2015 do prosince 2015, platby za internet O2 ve výši 601 Kč měsíčně za období od ledna 2015 do května 2015, ve výši 550 Kč za období od září 2014 do října 2014 a ve výši 800 Kč za období listopad 2014 a platby za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 340 Kč měsíčně za období červen 2015.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 17. 6. 2020, že dne 1. 4. 2014 byla žalovanému vyplacena částka 124 044,82 Kč jako výplata po ukončení smlouvy o stavebním spoření.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z dalších provedených důkazů, a to z e-mailové komunikace předložené žalovaným, z návrhu nájemní smlouvy, z černobílých fotografií a z DVD předloženého žalovaným nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 130 000 Kč za účelem rekonstrukce bytu na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", do kterého se chtěla společně se žalovaným a dcerou po jeho rekonstrukci nastěhovat. Žalovanému proto zaslala na jeho bankovní účet dne 30. 11. 2014 částku 50 000 Kč, dne 2. 1. 2015 částku 50 000 Kč a dne 29. 1. 2015 částku 30 000 Kč, celkem tedy částku 130 000 Kč. Žalovaný přitom v období od 1. 4. 2013 do 31. 1. 2015 obýval byt na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde platil nájemné včetně plateb za služby ve výši 7 950 Kč. Dne 18. 6. 2015 účastníci uzavřeli manželství, které bylo rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jenž nabyl právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozvedeno. Žalobkyně následně dopisem ze dne 16. 8. 2018, který byl žalovanému doručen dne 20. 8. 2018, vypověděla smlouvu o zápůjčce a vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky ve výši 130 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 10. 2018, která byla doručena žalovanému dne 16. 10. 2018, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 130 000 Kč. Žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a na dlužnou částku žalobkyni ničeho neuhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 130 000 Kč s příslušenstvím primárně z titulu smlouvy o zápůjčce, kdy tvrdila, že tuto smlouvu se žalovaným uzavřela v ústní formě, neboť žalovaný písemnou formu smlouvy odmítl. Žalovaný uzavření smlouvy o zápůjčce v jakékoli formě vyloučil. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce jsou přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydržiteli, aby ji užil podle libosti, a závazek vydlužitele vrátit zapůjčiteli po čase věc stejného druhu. Soud po provedeném dokazování došel k závěru, že žalobkyně své tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce v ústní formě neprokázala žádným důkazem, tedy neprokázala splnění shora uvedených předpokladů pro existenci smlouvy o zápůjčce. Lze se přitom přiklonit k názoru žalovaného, že z pouhého připsání finančních prostředků z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného nelze usuzovat na uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Skutečnost, že žalobkyně netrvala na uzavření smlouvy se žalovaným v písemné formě, jde k její tíži, neboť za těchto okolností prakticky neexistuje žádný důkaz, který by prokázal, by žalobkyní tvrzená smlouva o zápůjčce byla se žalovaným skutečně uzavřena. Za této důkazní situace proto soudu nezbývá než konstatovat, že uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníky nebylo prokázáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Právní vztah mezi účastníky lze nicméně posoudit jako bezdůvodné obohacení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 12. 2017 sp. zn. 28 Cdo 4102/2017) ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2013 sp. zn. 26 Cdo 1494/2013„ právním důvodem k plnění může být například smlouva nebo povinnost ze zákona, nikoliv však samotná pohnutka plnění, byť navenek projevená, se kterou zákon nespojuje žádné právní důsledky“. Ze shora uvedeného přitom jasně vyplývá, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva a nebyl zjištěn ani jiný právní důvod, na základě kterého by měla žalobkyně povinnost plnit žalovanému, a tudíž se jedná právě o plnění bez právního důvodu. Základním předpokladem pro vznik závazku z bezdůvodného obohacení je přitom získání majetkového prospěchu obohaceným, skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby a skutečnost, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil žádný spravedlivý důvod. Důkazní břemeno ohledně naplnění prvků skutkové podstaty bezdůvodného obohacení tíží žalobkyni, které se v průběhu řízení provedenými důkazy (výpisy z účtu a výpovědí svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno svědkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":") podařilo zcela dostatečně prokázat, že ze svého bankovního účtu postupně ve třech platbách odeslala na bankovní účet žalovaného částku 130 000 Kč, ačkoli pro tento převod neexistoval žádný právní důvod, což postačuje k naplnění všech výše uvedených předpokladů vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, když bylo prokázáno, že žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 130 000 Kč, tento prospěch získal na úkor žalobkyně, která mu tuto částku poskytla, ačkoli pro poskytnutí částky neexistoval žádný spravedlivý důvod. Pro vznik závazku z bezdůvodného obohacení dále není rozhodné, jak žalovaný s poskytnutými finančními prostředky naložil, rozhodné je pouze to, že se jeho majetková sféra rozšířila. V této souvislosti je soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2012 sp. zn. 28 Cdo 1036/2012, dle kterého„ při hledání odpovědi na otázku, zda došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, je rozhodující, zda se bez řádného důvodu rozrostla majetková sféra obohaceného, případně zda v jeho majetkové sféře nedošlo k úbytku, jenž by za běžných okolností nastal“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2010 p. zn. 28 Cdo 225/2010„ Ke vzniku závazkového vztahu z bezdůvodného obohacení je třeba vzniku majetkového prospěchu na straně obohaceného, za současného vzniku majetkové újmy (vyjádřitelné v penězích) na straně poškozeného, jež koreluje zmíněnému prospěchu na straně obohaceného. O obohacení jde zejména tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv. Může spočívat v tom, že se dosavadní majetek obohaceného rozmnožilo nové majetkové hodnoty, popřípadě i v tom, že se jeho dosavadní majetek celkově nezmenšil, třebaže by k tomu jinak došlo, kdyby obohacený plnil své povinnosti“. Vzhledem k výše uvedenému soud nemá pochybnosti o tom, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 130 000 Kč, která odpovídá výši bezdůvodného obohacení žalovaného společně s požadovaným úrokem z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil jako obecnou třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. K námitce započtení, kterou žalovaný v průběhu řízení vznesl, když uvedl, že částka 130 000 Kč představovala příspěvek žalobkyně na úhradu nákladů souvisejících s vedením společné domácnosti účastníků na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" a následně na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":", které hradil výhradně žalovaný, soud uvádí, že žalovaný soudu sice tvrdil a prokázal, že hradil náklady související s bydlením na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":", a částečně i na ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":", avšak nikterak neprokázal (ani po poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), že by se žalobkyní v rozhodné době vedl společnou domácnost nebo měl uzavřenou jakoukoli dohodu o tom, že se účastníci budou na úhradě těchto nákladů podílet rovným dílem, když z předložených fotografií či dodatku k nájemní smlouvě bez podpisu žalobkyně tato skutečnost nevyplývá. Pokud svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno svědkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", matka žalovaného, ve své výpovědi tvrdila, že když byla s manželem na návštěvě v původním bytě účastníků, že účastníci před nimi hovořili o finančních záležitostech a bavili se i o tom, že každý z nich bude platit polovinu společných nákladů na domácnost, její výpověď však zůstává osamocena a nekoresponduje s jinými provedenými důkazy. Svědkyně navíc nebyla schopna uvést, kdy tato dohoda měla být účastníky uzavřena ani kde měla být společná domácnost účastníky vedena. Z její výpovědi je evidentní, že se snažila vypovídat ve prospěch žalovaného. Nutno uvést, že žalobkyně byla dlouhodobě na mateřské a posléze na rodičovské dovolené se dvěma nezletilými dětmi, byla odkázána na nájemné z pronájmu garsoniéry, na nemocenské dávky a rodičovský příspěvek, z nichž hradila především potřeby nezletilých dětí. Pokud by i žalovaný v době slehnutí, porodu a péče žalobkyně o novorozence jí dobrovolně poskytoval naturální plnění v podobě platby nájmu a médií (když se u něho občas zdržovala), a tím plnil vůči ní svoji vyživovací povinnost, bylo by nepochybně v rozporu s dobrými mravy, aby následně uplatnil vůči žalobkyni své pohledávky. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2019 sp. zn. 28 Cdo 2080/2019„ …na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté peněžité prostředky ponechat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3382/2018, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015). Jinými slovy řečeno, ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení tíží žalovaného důkazní břemeno k prokázání tvrzení o právním důvodu získaného plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 246/2001)“. Žalovaný však v řízení neprokázal, že na jeho straně existoval spravedlivý důvod pro ponechání si částky 130 000 Kč, resp., že by tato částka byla využita pro potřeby rodiny, když v tomto směru neunesl břemeno důkazní přesto, že mu bylo soudem poskytnuto poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti důkazní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalovaný tak dle názoru soudu nemá nárok na započtení jakékoli částky představující náklady souvisejícím s vedením společné domácnosti oproti částce 130 000 Kč poskytnuté žalobkyní, jelikož účastníci společnou domácnost v rozhodné době nevedli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 177 080,50 Kč ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 200 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 130 000 Kč ve výši 132 300 Kč za 21 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava s převzetím zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 23. 8. 2019, 8. 11. 2019, 2. 3. 2020, 15. 5. 2020, 6. 8. 2020 15. 9. 2020, 9. 10. 2020, 12. 1. 2021, 9. 2. 2021, 20. 4. 2021, účast na jednání ve dnech 26. 8. 2019, 8. 1. 2020, 18. 5. 2020, 18. 6. 2020, 22. 9. 2020, 14. 1. 2021, 10. 2. 2021, 14. 4. 2021) po 6 300 Kč a z částky 3 150 Kč za 1 úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., náhradu hotových nákladů ve výši 6 600 Kč za 22 úkonů právní služby (viz shora) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady ve výši 29 830,50 Kč, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 11. 2018 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 130 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku žalobkyně půjčila žalovanému na rekonstrukci bytu v jeho výlučném vlastnictví, kdy částku zaslala na bankovní účet žalovaného [číslo] ve třech platbách, a to dne 30. 11. 2014 částku 50 000 Kč, dne 2. 1. 2015 částku 50 000 Kč a dne 29. 1. 2015 částku 30 000 Kč. Dne 20. 8. 2018 žalobkyně zaslala žalovanému výpověď smlouvy o zápůjčce s výpovědní dobou v délce šesti týdnů, přičemž ještě před odesláním výpovědi ústně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky. Jelikož částka byla odeslána na účet žalovaného, v případě, že by se neprokázala existence smlouvy o zápůjčce, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně. Žalovaný na dlužnou částku žalobkyni neuhradil ničeho, ačkoli mu byla dne 16. 10. 2018 zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka vůči žalovanému není promlčena z důvodu uzavření manželství se žalovaným, které trvalo od 18. 6. 2015 do 18. 10. 2018, přičemž promlčecí lhůta mezi manžely neběží, dokud manželství trvá.\n2. Okresní soud v Olomouci vydal ve věci dne 28. 6. 2019 elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a ve vyjádření k žalobě uvedl, že mezi žalobkyní a žalovaným nikdy nedošlo k uzavření smlouvy o zápůjčce v písemné ani ústní formě, když uzavření smlouvy nelze dovozovat pouze z provedených plateb.\n3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného doplnila, že žalovaného žádala, aby písemně potvrdil zapůjčení výše uvedené částky, kterou měl investovat do dostavby bytu v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaný odmítl s tím, že pokud by žalobkyně chtěla písemné potvrzení, peníze by zapůjčit nechtěl a do uvedeného bytu by se společně nenastěhovali. Žalobkyně měla se žalovaným osmiměsíční dceru a přála si, aby žalovaný za půjčené peníze byt dostavěl a mohli se do něj společně nastěhovat, proto na písemném potvrzení dále netrvala.\n4. Žalovaný v průběhu řízení vznesl námitku započtení, když uvedl, že od roku 2013 společně se žalobkyní žili v bytě na adrese [adresa], kdy se dohodli, že náklady na společné hospodaření ponesou rovným dílem, fakticky však k úhradě nákladů rovným dílem nedocházelo. Žalovaný hradil veškeré náklady spojené se společným bydlením, zejména nájemné, vodné a stočné, náklady na dodávky elektrické energie a internet, přičemž polovinu této částky započetl oproti částce poskytnuté žalobkyní. Žalovaný si žalobkyní poskytnuté finanční prostředky neponechal pro svou vlastní potřebu, ale využil je pro hrazení potřeb společné domácnosti se žalobkyní v bytě na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky tedy nevyužil pro svou vlastní potřebu, ale pro hrazení společných nákladů na bydlení se žalobkyní a celkových nákladů jejich společné domácnosti. Žalobkyně tak sama měla z poskytnutých finančních prostředků užitek, když se žalovaný finančními prostředky nikterak neobohatil, proto se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení na jeho straně.\nZ provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:\n5. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], matky žalovaného, že než se účastníci vzali, tak se jim v květnu 2014 narodila dcera. Žalovaný v tu dobu pracoval, žalobkyně byla od dubna 2014 na mateřské a posléze rodičovské dovolené. Žalobkyně se z bytu na ulici [ulice] odstěhovala v lednu 2018 i s dcerou a synem. Po celou dobu vlastnila garsonku, kterou pronajímala.\n6. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], matky žalobkyně, že v době, kdy účastníci byli spolu, žalovaný koupil byt na ulici [ulice] pouze pro sebe, i když žalobkyně chtěla být spoluvlastnicí. Žalovaný chtěl byt rekonstruovat, žalobkyně si přála s ním co nejdříve bydlet, proto svědkyni požádala o půjčku na rekonstrukci tohoto bytu. Žalobkyni slíbila, že peníze na rekonstrukci bytu daruje pouze jí. Chtěla, aby účastníci sepsali dohodu, smlouvu o půjčce. Žalovanému se to nelíbilo, bral to jako nedůvěru vůči němu, nechtěl nic podepisovat. V listopadu či prosinci 2014 ze svého účtu poslala na účet žalobkyně částku 50 000 Kč a další částku 50 000 Kč v lednu 2015, žalobkyně od ní celkem dostala částku 100 000 Kč. Žalobkyně následně převedla na účet žalovaného další částku 30 000 Kč, celkem na jeho účet převedla částku 130 000 Kč. Svědkyně se v bytě na ulici [ulice] byla osobně podívat, probíhala tam rekonstrukce (dělala se nová koupelna, WC, podhledy ve vstupní hale a předsíni, vyměňovaly se odpady v kuchyni). Do doby, než se žalobkyně nastěhovala do bytu na ulici [ulice] únoru 2015, bydlela u svědkyně a jejího manžela, měla tam trvalé bydliště. Žalobkyně v bytě pronajatým žalovaným na ulici [ulice], žalovaného pouze navštěvovala a občas tam i přespávala. V domě byla restaurace, byl tam hluk, zápach, v zimě zlobilo topení. Dne 15. 5. 2014 se účastníkům narodila dcera, tedy v době, kdy žalovaný bydlel v bytě na [obec] a žalobkyně bydlela u svědkyně, a dne 16. 2. 2017 syn, to bylo již v době, kdy účastníci bydleli v bytě na [anonymizováno]. S dcerou byla žalobkyně na mateřské a rodičovské dovolené dva roky a se synem také. Žalobkyně v době, kdy byla na mateřské a rodičovské dovolené hradila potraviny, drogerii, pojištění dcery, oblečení pro děti. Nájemné bytu a platby za media platil žalovaný. Žalovaný po celou dobu pracoval a měl stálý příjem. Účastníci bydleli společně v bytě na [anonymizováno] ulici do prosince 2017, od ledna 2018 bydlí žalobkyně i s dětmi u svědkyně. Žalobkyně vlastní garsonku na ulici [ulice], kterou si pořídila na úvěr ještě v době, než navázala známost se žalovaným.\n7. Z výpisů z bankovních účtů žalobkyně a žalovaného, že z bankovního účtu žalobkyně č. [bankovní účet] byla na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] odeslána dne 30. 11. 2014 částka 50 000 Kč s poznámkou„ [příjmení]“, dne 2. 1. 2015 částka 50 000 Kč s poznámkou„ rekonstrukce [příjmení]“ dne 29. 1. 2015 částka 30 000 Kč„ rekonstrukce [příjmení]“, celkem tedy částka 130 000 Kč.\n8. Z výzvy ze dne 16. 8. 2018 včetně podacího lístku, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vypověděla smlouvu o zápůjčce s výpovědní dobou v délce šesti týdnů a vyzvala žalovaného k vrácení půjčené částky. Výzva byla žalovanému doručena dne 20. 8. 2018.\n9. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 10. 2018 včetně podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 16. 10. 2018.\n10. Z oddacího listu ze dne 18. 6. 2015, z rodných listů [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne 18. 6. 2015 a [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne 21. 2. 2017 a z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne 18. 6. 2015. Dne 15. 5. 2014 se účastníkům narodila dcera [jméno] a dne 16. 2. 2017 syn [obec].\n11. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2013 včetně jejího dodatku ze dne 1. 10. 2013, z předávacího protokolu ze dne 31. 1. 2015 a z ukončení nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2015, že žalovaný jakožto nájemce uzavřel dne 1. 4. 2013 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu na adrese [adresa], smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, nájemné včetně plateb za služby bylo sjednáno na částku 7 950 Kč měsíčně. Dodatkem k nájemní smlouvě byla jako spolubydlící žalovaného označena žalobkyně, na smlouvě není její podpis. Nájemní smlouva byla ukončena ke dni 31. 1. 2015.\n12. Z potvrzení o provedení transakce za období od dubna 2013 do prosince 2015, z výpisu z bankovního účtu žalovaného, z faktur za sdružené služby dodávky elektřiny a plynu a z vyúčtování služeb O2, že žalovaný hradil nájemné včetně plateb za služby za byt na adrese [adresa], ve výši 7 950 Kč měsíčně za období od dubna 2013 do ledna 2015, doplatek záloh za služby za byt na adrese [adresa], ve výši 2 577 Kč za období listopad 2014 a ve výši 1 587 Kč za období únor 2015, dále platby za služby za byt na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], ve výši 400 Kč měsíčně za období od prosince 2014 do února 2015 a ve výši 3 300 Kč měsíčně za období od března 2015 do prosince 2015, platby za internet O2 ve výši 601 Kč měsíčně za období od ledna 2015 do května 2015, ve výši 550 Kč za období od září 2014 do října 2014 a ve výši 800 Kč za období listopad 2014 a platby za [anonymizována dvě slova] ve výši 340 Kč měsíčně za období červen 2015.\n13. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 17. 6. 2020, že dne 1. 4. 2014 byla žalovanému vyplacena částka 124 044,82 Kč jako výplata po ukončení smlouvy o stavebním spoření.\n14. Z dalších provedených důkazů, a to z e-mailové komunikace předložené žalovaným, z návrhu nájemní smlouvy, z černobílých fotografií a z DVD předloženého žalovaným nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci.\nNa základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:\n15. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 130 000 Kč za účelem rekonstrukce bytu na adrese [adresa], do kterého se chtěla společně se žalovaným a dcerou po jeho rekonstrukci nastěhovat. Žalovanému proto zaslala na jeho bankovní účet dne 30. 11. 2014 částku 50 000 Kč, dne 2. 1. 2015 částku 50 000 Kč a dne 29. 1. 2015 částku 30 000 Kč, celkem tedy částku 130 000 Kč. Žalovaný přitom v období od 1. 4. 2013 do 31. 1. 2015 obýval byt na adrese [adresa], kde platil nájemné včetně plateb za služby ve výši 7 950 Kč. Dne 18. 6. 2015 účastníci uzavřeli manželství, které bylo rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne [datum], rozvedeno. Žalobkyně následně dopisem ze dne 16. 8. 2018, který byl žalovanému doručen dne 20. 8. 2018, vypověděla smlouvu o zápůjčce a vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky ve výši 130 000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 10. 2018, která byla doručena žalovanému dne 16. 10. 2018, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 130 000 Kč. Žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a na dlužnou částku žalobkyni ničeho neuhradil.\n16. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.\n17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\n18. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\n20. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.\n21. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.\n22. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 130 000 Kč s příslušenstvím primárně z titulu smlouvy o zápůjčce, kdy tvrdila, že tuto smlouvu se žalovaným uzavřela v ústní formě, neboť žalovaný písemnou formu smlouvy odmítl. Žalovaný uzavření smlouvy o zápůjčce v jakékoli formě vyloučil. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce jsou přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydržiteli, aby ji užil podle libosti, a závazek vydlužitele vrátit zapůjčiteli po čase věc stejného druhu. Soud po provedeném dokazování došel k závěru, že žalobkyně své tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce v ústní formě neprokázala žádným důkazem, tedy neprokázala splnění shora uvedených předpokladů pro existenci smlouvy o zápůjčce. Lze se přitom přiklonit k názoru žalovaného, že z pouhého připsání finančních prostředků z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného nelze usuzovat na uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Skutečnost, že žalobkyně netrvala na uzavření smlouvy se žalovaným v písemné formě, jde k její tíži, neboť za těchto okolností prakticky neexistuje žádný důkaz, který by prokázal, by žalobkyní tvrzená smlouva o zápůjčce byla se žalovaným skutečně uzavřena. Za této důkazní situace proto soudu nezbývá než konstatovat, že uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníky nebylo prokázáno.\n23. Právní vztah mezi účastníky lze nicméně posoudit jako bezdůvodné obohacení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 12. 2017 sp. zn. 28 Cdo 4102/2017) ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2013 sp. zn. 26 Cdo 1494/2013„ právním důvodem k plnění může být například smlouva nebo povinnost ze zákona, nikoliv však samotná pohnutka plnění, byť navenek projevená, se kterou zákon nespojuje žádné právní důsledky“. Ze shora uvedeného přitom jasně vyplývá, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva a nebyl zjištěn ani jiný právní důvod, na základě kterého by měla žalobkyně povinnost plnit žalovanému, a tudíž se jedná právě o plnění bez právního důvodu. Základním předpokladem pro vznik závazku z bezdůvodného obohacení je přitom získání majetkového prospěchu obohaceným, skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby a skutečnost, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil žádný spravedlivý důvod. Důkazní břemeno ohledně naplnění prvků skutkové podstaty bezdůvodného obohacení tíží žalobkyni, které se v průběhu řízení provedenými důkazy (výpisy z účtu a výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně]) podařilo zcela dostatečně prokázat, že ze svého bankovního účtu postupně ve třech platbách odeslala na bankovní účet žalovaného částku 130 000 Kč, ačkoli pro tento převod neexistoval žádný právní důvod, což postačuje k naplnění všech výše uvedených předpokladů vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, když bylo prokázáno, že žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 130 000 Kč, tento prospěch získal na úkor žalobkyně, která mu tuto částku poskytla, ačkoli pro poskytnutí částky neexistoval žádný spravedlivý důvod. Pro vznik závazku z bezdůvodného obohacení dále není rozhodné, jak žalovaný s poskytnutými finančními prostředky naložil, rozhodné je pouze to, že se jeho majetková sféra rozšířila. V této souvislosti je soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2012 sp. zn. 28 Cdo 1036/2012, dle kterého„ při hledání odpovědi na otázku, zda došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, je rozhodující, zda se bez řádného důvodu rozrostla majetková sféra obohaceného, případně zda v jeho majetkové sféře nedošlo k úbytku, jenž by za běžných okolností nastal“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2010 p. zn. 28 Cdo 225/2010„ Ke vzniku závazkového vztahu z bezdůvodného obohacení je třeba vzniku majetkového prospěchu na straně obohaceného, za současného vzniku majetkové újmy (vyjádřitelné v penězích) na straně poškozeného, jež koreluje zmíněnému prospěchu na straně obohaceného. O obohacení jde zejména tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv. Může spočívat v tom, že se dosavadní majetek obohaceného rozmnožilo nové majetkové hodnoty, popřípadě i v tom, že se jeho dosavadní majetek celkově nezmenšil, třebaže by k tomu jinak došlo, kdyby obohacený plnil své povinnosti“. Vzhledem k výše uvedenému soud nemá pochybnosti o tom, že se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 130 000 Kč, která odpovídá výši bezdůvodného obohacení žalovaného společně s požadovaným úrokem z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním soudu.\nLhůtu k plnění soud žalovanému stanovil jako obecnou třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.\n24. K námitce započtení, kterou žalovaný v průběhu řízení vznesl, když uvedl, že částka 130 000 Kč představovala příspěvek žalobkyně na úhradu nákladů souvisejících s vedením společné domácnosti účastníků na ulici [ulice] a následně na ulici [ulice], které hradil výhradně žalovaný, soud uvádí, že žalovaný soudu sice tvrdil a prokázal, že hradil náklady související s bydlením na ulici [ulice], a částečně i na ulici [ulice], avšak nikterak neprokázal (ani po poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.), že by se žalobkyní v rozhodné době vedl společnou domácnost nebo měl uzavřenou jakoukoli dohodu o tom, že se účastníci budou na úhradě těchto nákladů podílet rovným dílem, když z předložených fotografií či dodatku k nájemní smlouvě bez podpisu žalobkyně tato skutečnost nevyplývá. Pokud svědkyně [celé jméno svědkyně], matka žalovaného, ve své výpovědi tvrdila, že když byla s manželem na návštěvě v původním bytě účastníků, že účastníci před nimi hovořili o finančních záležitostech a bavili se i o tom, že každý z nich bude platit polovinu společných nákladů na domácnost, její výpověď však zůstává osamocena a nekoresponduje s jinými provedenými důkazy. Svědkyně navíc nebyla schopna uvést, kdy tato dohoda měla být účastníky uzavřena ani kde měla být společná domácnost účastníky vedena. Z její výpovědi je evidentní, že se snažila vypovídat ve prospěch žalovaného. Nutno uvést, že žalobkyně byla dlouhodobě na mateřské a posléze na rodičovské dovolené se dvěma nezletilými dětmi, byla odkázána na nájemné z pronájmu garsoniéry, na nemocenské dávky a rodičovský příspěvek, z nichž hradila především potřeby nezletilých dětí. Pokud by i žalovaný v době slehnutí, porodu a péče žalobkyně o novorozence jí dobrovolně poskytoval naturální plnění v podobě platby nájmu a médií (když se u něho občas zdržovala), a tím plnil vůči ní svoji vyživovací povinnost, bylo by nepochybně v rozporu s dobrými mravy, aby následně uplatnil vůči žalobkyni své pohledávky. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 8. 2019 sp. zn. 28 Cdo 2080/2019„ …na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté peněžité prostředky ponechat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3382/2018, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015). Jinými slovy řečeno, ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení tíží žalovaného důkazní břemeno k prokázání tvrzení o právním důvodu získaného plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 246/2001)“. Žalovaný však v řízení neprokázal, že na jeho straně existoval spravedlivý důvod pro ponechání si částky 130 000 Kč, resp., že by tato částka byla využita pro potřeby rodiny, když v tomto směru neunesl břemeno důkazní přesto, že mu bylo soudem poskytnuto poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti důkazní.\n25. Žalovaný tak dle názoru soudu nemá nárok na započtení jakékoli částky představující náklady souvisejícím s vedením společné domácnosti oproti částce 130 000 Kč poskytnuté žalobkyní, jelikož účastníci společnou domácnost v rozhodné době nevedli.\n26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 177 080,50 Kč ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.\nTyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 200 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 130 000 Kč ve výši 132 300 Kč za 21 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava s převzetím zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 23. 8. 2019, 8. 11. 2019, 2. 3. 2020, 15. 5. 2020, 6. 8. 2020 15. 9. 2020, 9. 10. 2020, 12. 1. 2021, 9. 2. 2021, 20. 4. 2021, účast na jednání ve dnech 26. 8. 2019, 8. 1. 2020, 18. 5. 2020, 18. 6. 2020, 22. 9. 2020, 14. 1. 2021, 10. 2. 2021, 14. 4. 2021) po 6 300 Kč a z částky 3 150 Kč za 1 úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., náhradu hotových nákladů ve výši 6 600 Kč za 22 úkonů právní služby (viz shora) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady ve výši 29 830,50 Kč, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSOL:2021:11.C.192.2019.2","publishedAt":"2022-01-11","decisionAt":"2021-04-23","caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":192,"year":2019,"pageNumber":364},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jaroslava","lastName":"Jechová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSOL","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o 130 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2390","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","DODAVKY_ENERGIE","MAJETKOVA_UJMA","NAJEM_BYTU","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_NAJEMNI","SMLOUVA_O_PUJCCE","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE","VZAJEMNE_PLNENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}