{"uuid":"852516a5-7be5-48d8-9394-bb8e1852c976","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a Mgr. Michala Výtiska ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupena advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupena advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 2 197 288 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2025, č. j. 32 Cm 6/2011-1136,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 121 066,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 16 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 4 % ročně z částky 1 121 066,25 Kč od 12. 6. 1998 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 1 130 610 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 121 066,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 16 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 4 % ročně z částky 1 121 066,25 Kč od 12. 6. 1998 do zaplacení se zamítá.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 1 130 610 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni 1 121 066,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 1 076 221,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení (výrok II.), a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 252 510,60 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Vyšel přitom ze žaloby, jíž se žalobkyně (označená původně jako žalobkyně a/ vystupující původně vedle společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", označené původně jako žalobkyně b/, domáhající se zaplacení částky 134 527 Kč - žalobkyně a/ vstoupila do tohoto nároku původní žalobkyně b/, což bylo připuštěno usnesením na č. l. 357 spisu) domáhala zaplacení 7 712 935 Kč (celkem byla tedy na počátku předmětem řízení částka 7 847 462 Kč) z titulu licenční smlouvy, kterou uzavřeli právní předchůdci účastnic dne 5. 3. 1992. Po vstupu žalobkyně a) do řízení namísto žalobkyně b) ohledně jejího nároku a částečném zastavení řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby (ke kterému došlo stejným usnesením na č. l. 357 spisu) zůstala předmětem řízení částka 4 753 317 Kč, představující licenční poplatek podle čl. 10.3 licenční smlouvy, uzavřené mezi právními předchůdci obou účastnic, tj. britskou společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a státním podnikem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 5. 3. 1992, za dodání 106 vyrobených sekcí mechanizované výztuže označené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" třetímu subjektu, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", dodaných do dne 5. 3. 1998 (když tento den považuje žalobkyně za poslední den účinnosti licenční smlouvy). Cena jedné sekce činila 1 494 754 Kč, tj. cena 106 sekcí činila 158 443 924 Kč, licenční poplatek ve výši 3 % tedy odpovídá žalované částce 4 753 317 Kč (tj. ve výši po částečném zastavení řízení). Žalobkyně tvrdila, že předmětných 106 sekcí bylo dolu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dodáno postupně, ke dni 19. 12. 1997 bylo dodáno 25 ks, ke dni 31. 1. 1998 bylo dodáno 50 ks, ke dni 15. 3. 1998 bylo dodáno 31 ks (jako část ke dni 14. 4. 1998 dodaných 145 ks sekcí).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Obranu žalované soud prvního shrnul tak, že ve své obraně především namítala, že ani jedna z účastnic řízení není ve věci věcně (aktivně ani pasivně) legitimována, dále, že licenční poplatek se týká plnění z období, kdy již licenční smlouva pozbyla své účinnosti, neboť její trvání podle bodu 12.2 smlouvy bylo omezeno na dobu 5 let od dodání prvního kompletu výztuže, k čemuž dle žalované došlo 15. 12. 1992, kdy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" převzal prvních 53 ks sekcí výztuží ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně příslušenství. Žalovaná také namítala, že není zřejmé, co lze dle textu smlouvy považovat za „blízké odvozeniny“ smluvního typu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pokud jde o výrobky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", které jsou předmětem tohoto sporu, popírala, že se o blízké odvozeniny jedná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Dále soud prvního stupně připomenul, že poprvé ve věci rozhodl dne 14. 5. 2018 rozsudkem č. j. 32 Cm 6/2011-509, kterým žalobu zamítl a že tento rozsudek byl k odvolání žalobkyně Vrchním soudem v Praze (usnesení ze dne 15. 1. 2019, č. j. 3 Cmo 125/2018-576) zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Druhý prvostupňový rozsudek byl ve věci vydán 14. 12. 2020 pod č. j. 32 Cm 125/2018-794. Tím bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 2 197 288 Kč s úroky z prodlení ve výši 20 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení (výrok I.), žaloba byla zamítnuta co do částky 2 556 029 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). I proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 10. 2021, č. j. 3 Cmo 48/2021-871, tak, že odvoláním napadené výroky I. a III. zrušil a věc v rozsahu vyhovující části, tj. ohledně částky 2 197 288 Kč s příslušenstvím vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II. byl potvrzen, takže zamítnutí částky 2 556 029 Kč nabylo právní moci). Závěr, že žalované vznikla z licenční smlouvy povinnost uhradit licenční poplatky za 49 sekcí výztuží ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 20 % p. a. od 12. 6. 1998 do zaplacení měl totiž odvolací soud za nepřezkoumatelný a předčasný, když nebyl opřen o skutková zjištění a poznamenal také, že soud prvního stupně se opomenul zabývat žalovaným vznesenými námitkami, mj. námitkou promlčení, jakož i námitkou rozporu žalobního požadavku s dobrými mravy a zvyklostmi poctivého obchodního styku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. V pořadí třetí prvostupňový rozsudek byl vydán 29. 8. 2022 pod č. j. 32 Cm 6/2011-997, kterým však soud prvního stupně (ač důkazy prováděl ohledně části řízení, jíž se týkal zrušený vyhovující výrok I. shora, tj. částky 2 197 288 Kč s příslušenstvím) nedopatřením rozhodl o již pravomocné částce 2 556 029 Kč s příslušenstvím. Z uvedeného důvodu byl proto tento rozsudek usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 3 Cmo 127/2022-1057 zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Následně soud prvního stupně konstatoval, že v řízení již byly předchozími rozhodnutími vyřešeny některé pro rozhodnutí důležité otázky. V prvé řadě již bylo vyřešeno (usnesením odvolacího soudu na č. l. 576 spisu), že obě účastnice mají (aktivní a pasivní) věcnou legitimaci ve sporu, neboť (stručně shrnuto) jako právní nástupkyně původních smluvních stran na ně přešly práva i povinnosti z předmětné licenční smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dále se soud prvního stupně (bod 50 odůvodnění) znovu zabýval i otázkou, zda mechanizované výztuže ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" lze klasifikovat jako „blízkou odvozeninu“ mechanizované výztuže ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Uzavřel, že tomu tak je, s tím, že v bodě 50 odůvodnění připomněl, že i tato otázka byla již předchozími rozhodnutími soudů vyřešena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Konečně soud prvního stupně konstatoval (bod 52 an. odůvodnění), že předchozími rozhodnutími soudů byla již vyřešena i otázka platnosti a účinnosti předmětné licenční smlouvy, a to tak, že se jedná o platnou smlouvu, jež byla účinná v období od 15. 1. 1993 do 15. 1. 1998.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. V další části odůvodnění (bod 55 an.) se soud prvního stupně podle předchozích pokynů odvolacího soudu zabýval vyřešením otázky, kolik ze zbývajícího počtu sekcí, o nichž ještě nebylo pravomocně rozhodnuto (tj. 49 ks sekcí, jimž odpovídá současná zbývající žalovaná částka 2 197 288 Kč), bylo vyrobeno a dodáno konečnému příjemci do dne 15. 1. 1998, kdy skončila účinnost licenční smlouvy. Nejprve z provedených důkazů uzavřel, že ke dni 19. 12. 1997 bylo dodáno 25 ks výztuží, z nichž má žalobkyně nárok na zaplacení licenčních poplatků ve výši 1 121 066,25 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dále se soud zabýval otázkou, kolik ze zbývajících 32 ks, které měly být dle dodatku ke kupní smlouvě z 10. 3. 1998 (viz bod 15 a 60 odůvodnění rozsudku) dodány do konce ledna 1998 (z nichž je však předmětem řízení již jen 24 ks), bylo dodáno konečnému příjemci do 15. 1. 1998. K tomu uzavřel (bod 63), že ze souhrnu provedených nepřímých důkazů (zejména však z důkazu zápisem z kontrolního dne 15. 1. 1998, v němž jsou konstatovány technické problémy, kvůli nimž se uskuteční schůzka 21. 1. 1998 a na dalším kontrolním dni 28. 2. 1998 budou tyto technické problémy dále řešeny) plyne, že po ukončení dodávky v prosinci 1997 již do 15. 1. 1998 nedošlo k dodání žádných dalších výztuží, neboť u dodávek původně plánovaných na leden 1998 došlo po jednání stran k časovému posunu, takže další sekce byly dodány až po 15. 1. 1998. Jinými slovy řečeno tedy soud prvního stupně uzavřel, že zbývajících 24 ks výztuží nebylo dodáno do dne ukončení licenční smlouvy, takže na zaplacení licenčních poplatků z nich žalobkyně nárok nemá (částka 1 076 221,75 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. K žalovanou vznesené námitce promlčení soud prvního stupně uvedl (bod 64 an.), že z provedených důkazů, zejména z prohlášení společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" podepsaným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" (správně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" (blíže viz bod 18 až 20 odůvodnění rozsudku) má za prokázané, že žalovaná ve smyslu § 401 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) prodloužila (byť zřejmě více, než toto ustanovení dovolovalo, nečiní to celé prohlášení neplatným) promlčecí dobu, když dluh uznala a zavázala se jej uhradit nejpozději do 31. 12. 2001, což je tedy den, kdy se stal dluh splatným a od něhož běžela čtyřletá (tj. do 31. 12. 2005) promlčecí doba dle § 397 obch. zák. Promlčecí doba byla přerušena podáním žaloby k rozhodčímu soudu dne 28. 1. 2003 (tj. téměř tři roky před řádným koncem promlčecí doby; řízení bylo vedeno u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pod sp. zn. Rsp 01/03) a její běh byl přerušen (§ 403 obch. zák.) až do 21. 9. 2010, kdy nabylo právní moci usnesení rozhodčího soudu o zastavení rozhodčího řízení pro nedostatek jeho pravomoci. Pokud pak žalobkyně podala žalobu k obecnému soudu dne 13. 10. 2010, tj. za 22 dní poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o zastavení rozhodčího řízení, uzavřel soud prvního stupně (s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 101 VSPH 464/2016), že šlo o žalobu včasnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Úroky z prodlení přiznal soud prvního stupně od 12. 6. 1998 s odůvodněním, že licenční smlouva stanovila splatnost licenčního poplatku do 30ti dní od obdržení platby od zákazníka nebo po instalaci výztuže v podzemí, podle toho co nastane dříve. Protokol o ukončení dodávek mechanizované výztuže ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" je datován dnem 12. 5. 1998 (je v něm uvedeno, že dodávky byly ukončeny 30. 4. 1998 a provoz byl zahájen 1. 5. 1998), plyne z něj tedy, že nejpozději k tomuto dni dne byly všechny výztuže instalovány pod zemí (plnění od zákazníka nebylo předmětem dokazování). Lhůta k zaplacení licenčních poplatků tedy uplynula 30 dní poté, tj. dnem 12. 6. 1998, od kterého byl soudem úrok z prodlení (jehož výší se blíže nezabýval) přiznán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Rozhodnutí o vzájemné náhradě nákladů řízení odůvodnil soud prvního stupně použitím § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž úspěšnější žalované přiznal náhradu nákladů v celkové výši 252 510,60 Kč, jež vypočetl způsobem uvedeným v bodech 21 až 24 a (jistě nesprávně číslovaných) následujících bodech 69 až 70 odůvodnění, vycházeje přitom z konstrukce posuzování vzájemného úspěchu účastnic řízení v jednotlivých (třech) fázích řízeních, jak popsáno v uvedených bodech jeho odůvodnění. Připočetl pak (žalobkyni, správně zřejmě žalované /?/) soudní poplatek ve výši 109 865 Kč a DPH.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Rozsudek do výroků II. a III. napadla žalobkyně včasným odvoláním. Namítá, že soud prvního stupně nevyřešil správně otázku množství sekcí dodaných v lednu 1998, když zejména nevyhodnotil žalovanou předložený dodatek kupní smlouvy ze dne 10. 3. 1998 jako nevěrohodný důkaz (dodatek je podle žalobkyně neplatný) a nepřihlédl k tomu, že jeho uzavřením byl kupující ošizen o 37 mil. korun a že jím měly být (až) v březnu 1998 změněny termíny dodávek, které se již uskutečnily v prosinci 1997 a lednu 1998. Nesprávně byl také podle žalobkyně vyhodnocen důkaz předávacím protokolem z 12. 5. 1998, který podle žalobkyně prokazuje, že veškeré dodávky podle smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly uskutečněny tak, jak bylo v ní (nikoliv v dodatku z 10. 3. 1998) původně dohodnuto, tj. 25 sekcí v prosinci 1997 a 50 sekcí v lednu 1998. Jestliže počátek účinnosti licenční smlouvy byl soudy v obou stupních dovozen z protokolu ze dne 15. 1. 1993, mělo by být stejně postupováno i u protokolu z 12. 5. 1998. Tvrzení žalobkyně o dodání (nejméně) 24 ks sekcí do 15. 1. 1998 podporuje podle jejího názoru i důkazy provedené ke schopnosti žalobkyně vyrobit (a dodat) mechanické výztuže v období ledna 1998 (tj. denně 3 - 5 sekcí), k nimž však soud prvního stupně nepřihlédl. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby byl napadený rozsudek ve výroku II. změněn a byla jí přiznána i částka odpovídající v období do 15. 1. 1998 vyrobeným a dodaným 24 sekcím předmětných výztuží s příslušenstvím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Rozsudek do výroků I. a III. napadla včasným odvoláním rovněž žalovaná. Je přesvědčena, že žalobkyně neprokázala (ani) dodání 25 ks výztuží v prosinci 1997, když nepředložila žádný jednoznačný důkaz o této skutečnosti a soud jejich dodání dovodil jen ze souboru nepřímých důkazů, které je ale podle žalované dostatečně neprokazují. K námitce promlčení žalovaná namítá, že u důkazu, z něhož soud odvodil prodloužení promlčecí doby, tj. prohlášení z 26. 5. 1998, zpochybnila jeho pravost a pravdivost, když uvedla, že vznikl až dodatečně v době, kdy osoby, které ho podepsaly (p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") nebyly již ve funkcích ve společnosti žalované, a nebyly tedy oprávněny takto závažné právní jednání učinit. Žalobkyni se však podle názoru žalované pravost a pravdivost této listiny prokázat nepodařilo. Navíc jmenované osoby byly v době, kdy byl licenční poplatek údajně splatný, ze zákona (§ 194 odst. 5 obch. zák.) povinny ho uhradit, pokud by jej uznávaly, když ve stejné době (minimálně celý rok 1998) byla žalovaná solventní. Takto však p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zejména nepostupoval, když uvedený závazek dokonce ani nezahrnul do účetnictví žalované a tento se „vynořil“ až po jeho odchodu od žalované v roce 2000. V další části svého odvolání žalovaná znovu uvádí důvody, pro které je podle ní uplatnění žalobního nároku v rozporu s dobrými mravy a zvyklostmi poctivého obchodního styku, které mají spočívat zejména v nesplnění výše uvedených zákonných povinností p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který si svým jednáním programově vytvářel předpoklady pro pozdější uplatnění údajných pohledávek (včetně ohromných úroků z prodlení) proti svému bývalému zaměstnavateli, což je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Žalovaná je rovněž přesvědčena, že žalobkyni neměl být z přiznané částky přiznán úrok z prodlení ve výši 20 %. Její námitka promlčení zahrnovala i úrok z prodlení. Žalobou podanou dne 13. 10. 2010 byl požadován úrok z prodlení ve výši 16 % ročně. Teprve podáním z 20. 11. 2020, a tedy evidentně po uplynutí promlčecí lhůty, žalobce změnil svůj žalobní požadavek na 20 % roční úrok. Úrok z prodlení ve výši 4 % od 12. 6. 1998 z přiznané částky je tedy podle jejího názoru nepochybně promlčen (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 681/2006 nebo 21 Cdo 682/2006). Odvolání do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení žalovaná odůvodňuje nesprávným postupem soudu prvního stupně, pokud úspěch účastnic neporovnával vzhledem k celkově přiznané částce 1 121 066,25 Kč proti částkám, které byly předmětem řízení v jednotlivých fázích řízení, resp. pokud dospěl k nesprávným poměrům úspěchu a neúspěchu obou účastnic v těchto fázích. Sama žalovaná svůj podle ní oprávněný nárok na náhradu nákladů řízení nevyčíslila. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud byl ve výroku I. změněn a žaloba ohledně něj byla zamítnuta a ve výroku III. byl změněn tak, že žalobkyně bude zavázána zaplatit jí plnou náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud podle § 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, odvolání žalované proti věcnému výroku je důvodné jen co se týče výše úroku z přiznané částky, jinak nikoliv, a co se týče nákladového výroku, u něj ovšem z jiných důvodů, než uvedených v jejím odvolání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Předně odvolací soud znovu rekapituluje, že napadený rozsudek je již čtvrtým rozhodnutím soudu prvního stupně ve věci samé, přičemž všechny předchozí rozsudky byly (některé částečně) zrušeny z různých důvodů, nicméně postupně byla již ke dni, kdy byl vydán tímto odvoláním napadený rozsudek, vyřešena většina pro rozhodnutí podstatných otázek, o nichž hovoří v napadeném rozsudku i soud prvního stupně (viz body 7 až 9 shora). Soud prvního stupně se tedy měl v posledním nalézacím řízení zabývat již jen otázkou, kolik ks výztuží bylo skutečně (nikoliv hypoteticky mohlo být) vyrobeno a dodáno konečnému příjemci do 15. 1. 1998, kdy skončila účinnost předmětné licenční smlouvy, a zejména svůj závěr o tom, kolik to bylo, řádně odůvodnit. Dále se měl soud zabývat námitkou promlčení, úroky z prodlení a námitkou nesouladnosti uplatnění žalobního nároku (nikoliv námitky promlčení, jak uvedl odvolací soud nepřesně ve svém předchozím rozhodnutí) s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně pokyny odvolacího soudu v průběhu poslední fáze řízení a v odůvodnění věcných výroků napadeného rozsudku naplnil, byť nikoliv beze zbytku, když se ve svém rozhodnutí nezabývá výší přiznaného úroku z prodlení a nijak také nerozebírá námitku žalované, že uplatnění nároku je v rozporu s dobrými mravy, zejména kvůli jednání p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", popsanému výše, což jsou ovšem pochybení, která jsou napravitelná v odvolacím řízení a nezpůsobují tedy nutnost opětovného zrušení napadeného rozsudku či jeho části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. K počtu vyrobených a skutečně dodaných ks výztuží do 15. 1. 1998","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odvolací soud konstatuje, že podle jeho názoru měl soud prvního stupně pro vydání posledního rozsudku již k dispozici skutková zjištění v dostatečném rozsahu, odvolací soud z nich proto zcela vycházel. Závěr soudu o počtu 25 kusů dodaných do konce prosince (resp. 19. 12. 1997), který bez bližší argumentace napadá ve svém odvolání žalovaná, považuje odvolací soud za zcela správný a odpovídající souhrnu k této skutečnosti provedených důkazů, přičemž úvahy soudu při jejich hodnocení učiněné soud prvního stupně rovněž dostatečně vysvětlil (viz zejména bod 14 a 57 až 61 odůvodnění napadeného rozsudku). Podobně je tomu u závěru, že od konce prosince do 15. 1. 1998 již nebyly ve skutečnosti vyrobeny (byť teoreticky být vyrobeny mohly nebo v běžné situaci byly), ale zejména dodány konečnému příjemci (přitom až na toto dodání byl vznik nároku na licenční odměnu vázán) žádné další výztuže, z nichž by s ohledem na konec účinnosti licenční smlouvy měla žalobkyně nárok na licenční poplatek. Byť je pravda, že výše uvedený závěr soud učinil na základě souhrnu jen nepřímých důkazů (viz body 14, 15 a zejména 63 odůvodnění, v němž je hodnocen zápis z kontrolního dne 15. 1. 1998, kde je konstatováno, že pro technické problémy došlo k časovému posunu termínů dodávek), i u něj dobře a logicky vysvětlil, jak k němu došel a odvolací soud k němu proto nemá výhrady. Co se týče důkazu prohlášením z 26. 5. 1998 (které bylo jedním z důkazů, na jejichž základě soud učinil závěr o nedodání dalších ks výztuží nad 25 ks do 15. 1. 1998 a zejména důkazem klíčovým pro posouzení námitky promlčení jako nedůvodné), u něhož se žalovaná snažila zpochybnit jeho pravost a pravdivost, pak podle odvolacího soudu soud prvního stupně správně vyhodnotil, že žalobkyni se podařilo tuto námitku vyvrátit hned několika důkazy, uvedenými v bodech 18 až 20 odůvodnění napadeného rozsudku (zejména čestné prohlášení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 30. 8. 2001, znalecké posudky z oboru písmoznalectví z 31. 7. 2021 k podpisu druhého podepsaného představitele žalované p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", čestné prohlášení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", úřední záznam Policie České republiky z 13. 6. 2002 o podání vysvětlení p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a další tam uvedené důkazy). Z uvedených důvodů odvolací soud shrnuje, že považuje za zcela správný a provedeným důkazům odpovídající závěr, že z 49 ks výztuží, které jsou v současnosti předmětem tohoto řízení, má žalobkyně právo na zaplacení licenčního poplatku za 25 ks dodaných konečnému příjemci v prosinci 1997, zatímco za 24 ks nikoliv, protože v řízení se jí nepodařilo prokázat, že je dodala konečnému příjemci do 15. 1. 1998.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. K námitce promlčení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odvolací soud považuje za zcela správné veškeré závěry soudu prvního stupně o tom, že k promlčení nároku žalobkyně na zaplacení licenčního poplatku za 25 ks výztuží nedošlo, protože výše uvedeným prohlášením z 26. 5. 1998 (k němuž zejména směřují odvolací námitky žalované k jí tvrzené nesprávnosti závěru o nedůvodnosti námitky promlčení, které lze považovat za relevantní, což neplatí o námitkách o tom, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl povinnost z titulu své funkce licenční poplatky uhradit nebo že žalovaná byla v roce 1998 solventní) byl závazek žalovanou uznán a zavázala se jej zaplatit nejpozději do konce roku 2001 a následně došlo k přerušení běhu čtyřleté promlčecí doby podáním žaloby k rozhodčímu soudu a následně včasnému podání žaloby k obecnému soudu po té, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zastavení rozhodčího řízení z důvodu nedostatku pravomoci rozhodčího soudu. K tomu odvolací soud odkazuje na četnou judikaturu vyšších soudů (judikát citovaný soudem prvního stupně se odvolacímu soudu nepodařilo z veřejných zdrojů nalézt), jako např. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 8. 2018, č. j. 32 Cdo 3239/2016-202, v němž v obdobné obchodní věci uzavřel, že ke stavení promlčecí doby dochází, i když je rozhodčí doložka neplatná, tj. jinými slovy řečeno i v případě, že v rozhodčím řízení není meritorně rozhodnuto (jako v projednávané věci, v níž bylo rozhodčí řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. K výši úroků z prodlení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z obsahu spisu plyne, že žalobkyně (spolu s druhou původní žalobkyní) v žalobě žádala úroky z prodlení sice s odkazem na § 502 obch. zák. (protože úroky z prodlení ve smlouvě sjednány nebyly), avšak výslovně vyčíslené procentní sazbou 16 % ročně (vycházející z obvyklé výše úroků z úvěru, poskytovaných bankami v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy /tj. zde 5. 3. 1992/ které si žalobkyně zjistila; odvolací soud z internetu zjistil, že v té době se úroky z úvěrů pohybovaly mezi 14 % a 18 % /diskontní sazba činila 9 %/, takže původní závěr žalobkyň o správnosti 16% ročního úroku tomu odpovídal). K navýšení této sazby na později požadovaných 20 % ročně došlo podáním ze dne 28. 4. 2016 (viz č. l. 346 an.; nikoliv tedy až podáním z 20. 11. 2020, jež ve svém odvolání zmiňuje žalovaná, což ovšem pro posouzení námitky promlčení ohledně této části příslušenství nemá právní význam, jak uvedeno dále). Se žalovanou je třeba souhlasit v tom, že navýšení úroku z prodlení z 16 % na 20 % ročně představuje ve vztahu k rozdílu 4 % změnu (rozšíření) žaloby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020, č. j.: 32 Cdo 812/2018-783, se závěrem, že navýšení žalovaného úroku je změnou žaloby a nově požadovaná část není bez dalšího kryta účinky dřívější žaloby). K této změně však došlo až po uplynutí čtyřleté promlčecí doby podle § 397 obch. zák., takže s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení (jež se týkala celého předmětu řízení, tj. jistiny i příslušenství) není možné příslušenství ohledně promlčeného rozdílu mezi oběma sazbami žalobkyni přiznat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. K námitce, že uplatnění nároku je v rozporu s dobrými mravy","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Jak už naznačeno výše v bodě 20, odvolací soud neshledává tuto námitku žalované opodstatněnou. Pokud je žalovaná přesvědčena, že p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" porušil své povinnosti, jež mu plynuly z jeho funkce statutárního orgánu podle obchodního zákoníku či zaměstnance podle zákoníku práce, čímž mělo dojít zejména k prodloužení promlčecí doby ohledně (části) uplatněného nároku a v důsledku toho pak k částečnému vyhovění žalobě, mohla využít právní nástroje určené k uplatnění svých práv vůči této osobě, která není účastníkem tohoto řízení. Na posouzení žalobou požadovaného nároku jako důvodného však žalovanou uvedené okolnosti (že p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl pohledávku na licenční poplatky zaplatit, že měl o existenci pohledávky uvědomit nové majitele, za jakých okolností se žalovanou ukončil pracovní vztah apod.) nemohou mít (případná) porušení jeho povinností žádný vliv, jeho jednání žalovanou zavazuje (§ 194 odst. 4 až 6 obch. zák.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Jelikož tedy odvolací soud z výše uvedených důvodů shledal rozsudek soudu prvního stupně, s výjimkou promlčené části příslušenství (4 % úroku z prodlení z přiznané částky), věcně správným, byl ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odpovídajícím způsobem změněn a ve výroku II. podle § 219 o. s. ř. potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Nákladový výrok","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Na rozdíl od věcných výroků je rozhodnutí soudu prvního stupně o vzájemné náhradě nákladů řízení mezi účastníky zcela nesprávné. Jednak v případě jen částečného úspěchu obou účastníků řízení není rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podloženo soudem prvního stupně uvedeným § 142 odst. 1 o. s. ř. (který řeší situaci plného úspěchu ve věci jedné ze stran sporu), ale § 142 odst. 2, resp. u částečného zpětvzetí § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., zejména však jsou zcela nesprávná východiska posouzení poměru úspěchů stran, pokud soud prvního stupně rozdělil řízení na několik samostatných fází a v každé z nich separátně zjišťoval a posuzoval poměr úspěchů. Takový postup není správný. Při jen částečném úspěchu stran sporu je nutno vycházet z poměru úspěchů v celém (jediném) řízení, tj. v tomto případě jde o zjištění percentuelního poměru částek 1 121 066,25 Kč (ohledně níž byla žalobkyně úspěšná, když ve zbývající části byla buď neúspěšná nebo procesně zavinila zastavení řízení) ku částce 6 726 395,75 Kč (celkový úspěch žalované), přičemž tedy 100 % předmětu řízení činí 7 847 462 Kč (celková původně žalovaná částka). Takto správně určený poměr úspěchů činí 14,3 % pro žalobkyni ku 85,7 % pro žalovanou. Rozdíl těchto úspěchů činí 71,4 % ve prospěch žalované, které tedy náleží toto procento jí v řízení vzniklých nákladů s tím, že aktuální výše předmětu řízení se vždy projeví jen jako (měnící se) tarifní hodnota věci (§ 8 advokátního tarifu) pro určení sazby odměny za jeden úkon v tom kterém období (§ 7 advokátního tarifu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalované vznikly v celém řízení před soudy obou stupňů náklady řízení do vydání posledního rozsudku napadeného tímto odvoláním takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Původní předmět řízení ze žaloby z 10. 10. 2010","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7 847 462 Kč (7 712 935 + 134 527)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"odměna za 1 úkon 39 700 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"1) převzetí 26. 10. 2010 č. l. 47","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2) vyjádření k žalobě z 1. 11. 2010 č. l. 38","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3) ú. j. 8. 1. 2014 (č. l. 236) ½ úkonu – bez projednání","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4) vyjádření z 20. 4. 2015 č. l. 297","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5) porada s klientem 12. 5. 2015 č. l. 496","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6) vyjádření z 13. 5. 2015 č. l. 324","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7) vyjádření z 11. 5. 2016 6,5 úkonu a 7 x RP á 300 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Č. l. 346 an. omezení žaloby na 106 sekcí do 5. 3. 1998 tj. na částku 4 753 317 Kč s 20 % úroky z prodlení od 12. 6. 1998 do zaplacení - zastaveno č. l. 357 - PM 4. 6. 2016","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"odměna za 1 úkon 27 340 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"1) odvolání x výroku III. usnesení č. l. 357 (o vstupu žalobce a/ namísto žalobce b/) o vrácení SOP - procesní, čili ½ úkonu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2) vyjádření z 10. 4. 2017 č. l. 387","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3) ú j. 24. 4. 2017 č. l. 389 - 2 úkony (přes 2 hodiny)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4) vyjádření z 15. 9. 2017 č. l. 407","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5) ú. j. 8. 1. 2018 č. l. 443 - 2 úkony (přes 2 hodiny)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6) porada s klientem 14. 2. 2018 č. l. 497","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7) ú. j. 26. 3. 2018 č. l. 471 - 2 úkony (přes 2 hodiny","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8) vyjádření z 2. 5. 2018 č. l. 484","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9) ú. j. 14. 5. 2018 č. l. 487","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10) vyjádření k odvolání x 1. R z 13. 7. 2018 č. l. 541","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11) vyjádření k doplnění odvolání z 5. 12. 2018","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12) ú. j. před odvolacím soudem 15. 1. 2019 č. l. 572","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13) vyjádření z 6. 5. 2019 č. l. 582","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14) vyjádření z 7. 8. 2019 č. l. 640","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15) ú. j. 26. 8. 2019 č. l. 639","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16) vyjádření z 25. 9. 2019 č. l. 668","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17) vyjádření z 31. 1. 2020 č. l. 692","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18) ú. j. 24. 2. 2020 č. l. 717 - 3 úkony (přes 4 hodiny)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19) účast na výslechu svědků před dožádaným soudem 2. 7. 2020 č. l. 739","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20) účast na výslechu svědků před dožádaným soudem 27. 8. 2020 č. l. 747","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21) ú. j. 14. 12. 2020 č. l. 789 - vyhlášen 2. R","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25,5 úkonu + 26 x RP á 300 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odvolací řízení x R na č. l. 794 - PT odvolacího řízení a pak už i dalšího řízení byla/je částka 2 197 288 Kč - odměna za 1 úkon 17 100 Kč, režijní paušál od 1. 1. 2025 á 450 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"1) odvolání z 13. 1. 2021 SOP 109 865 Kč č. l. 811","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2) ú. j. před odvolacím soudem 12. 10. 2021 č. l. 868 2 úkony (přes 2 hodiny)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3) ú. j. před MěS 24. 1. 2022 č. l. 918","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4) vyjádření z 21. 2. 2022 č. l. 926","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5) ú. j. 28. 3. 2022 č. l. 934 2 úkony (přes 2 hodiny)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6) ú. j. 20. 6. 2022 č. l. 954 2 úkony (přes 2 hodiny)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7) vyjádření žalovaného z 13. 7. 2022 č. l. 972","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8) odvolání x R z 29. 8. 2022 - jen proti NŘ ½ úkonu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9) vyjádření k odvolání žalobce z 10. 11. 2022 č. l. 1024","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10) vyjádření z 20. 5. 2024 č. l. 1091","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11) ú. j. 6. 2. 2025 č. l. 1121 - 2 úkony (přes 2 hodiny)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14,5 úkonu + 13 x RP á 300 Kč a 2 x RP á 450 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výpočet celkových nákladů řízení žalované:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odměna 39 700 Kč x 6,5 + 21% DPH","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odměna 27 340 Kč x 25,5 + 21% DPH","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odměna 17 100 Kč x 14,5 + 21% DPH","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Režijní paušál 300 Kč x 46 + 21% DPH","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Režijní paušál 450 Kč x 2 + 21% DPH","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soudní poplatek 109865 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 1 327 735 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"DPH 21%: 255752,70 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 1 583 487,70 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"71,4 % z 1 583 487,70 Kč = 1 130 610 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"S ohledem na výše uvedené odvolací soud nákladový výrok III. změnil a žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 130 610 Kč. Náhradu nákladů je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o. s. ř, a to k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2, 3 o. s. ř., když ani jedna z účastnic nebyla se svým odvoláním úspěšná (kromě zcela nepatrného úspěchu žalované ohledně malé části příslušenství). Ohledně nákladového výroku se sice žalované dostalo vyšší náhrady, nicméně nikoliv z důvodů, které uváděla ve svém odvolání, když proti konstrukci výpočtu nákladů řízení, kterou odvolací soud shledal z úřední povinnosti nesprávnou, ničeho nenamítala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni 1 121 066,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 1 076 221,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení (výrok II.), a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 252 510,60 Kč.2. Vyšel přitom ze žaloby, jíž se žalobkyně (označená původně jako žalobkyně a/ vystupující původně vedle společnosti , právnická osoba, , označené původně jako žalobkyně b/, domáhající se zaplacení částky 134 527 Kč - žalobkyně a/ vstoupila do tohoto nároku původní žalobkyně b/, což bylo připuštěno usnesením na č. l. 357 spisu) domáhala zaplacení 7 712 935 Kč (celkem byla tedy na počátku předmětem řízení částka 7 847 462 Kč) z titulu licenční smlouvy, kterou uzavřeli právní předchůdci účastnic dne 5. 3. 1992. Po vstupu žalobkyně a) do řízení namísto žalobkyně b) ohledně jejího nároku a částečném zastavení řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby (ke kterému došlo stejným usnesením na č. l. 357 spisu) zůstala předmětem řízení částka 4 753 317 Kč, představující licenční poplatek podle čl. 10.3 licenční smlouvy, uzavřené mezi právními předchůdci obou účastnic, tj. britskou společností , Anonymizováno,  a státním podnikem , Anonymizováno,  dne 5. 3. 1992, za dodání 106 vyrobených sekcí mechanizované výztuže označené , Anonymizováno,  třetímu subjektu, , právnická osoba, . - , Anonymizováno, , dodaných do dne 5. 3. 1998 (když tento den považuje žalobkyně za poslední den účinnosti licenční smlouvy). Cena jedné sekce činila 1 494 754 Kč, tj. cena 106 sekcí činila 158 443 924 Kč, licenční poplatek ve výši 3 % tedy odpovídá žalované částce 4 753 317 Kč (tj. ve výši po částečném zastavení řízení). Žalobkyně tvrdila, že předmětných 106 sekcí bylo dolu , Anonymizováno,  dodáno postupně, ke dni 19. 12. 1997 bylo dodáno 25 ks, ke dni 31. 1. 1998 bylo dodáno 50 ks, ke dni 15. 3. 1998 bylo dodáno 31 ks (jako část ke dni 14. 4. 1998 dodaných 145 ks sekcí).3. Obranu žalované soud prvního shrnul tak, že ve své obraně především namítala, že ani jedna z účastnic řízení není ve věci věcně (aktivně ani pasivně) legitimována, dále, že licenční poplatek se týká plnění z období, kdy již licenční smlouva pozbyla své účinnosti, neboť její trvání podle bodu 12.2 smlouvy bylo omezeno na dobu 5 let od dodání prvního kompletu výztuže, k čemuž dle žalované došlo 15. 12. 1992, kdy , právnická osoba, . - , adresa,  převzal prvních 53 ks sekcí výztuží , Anonymizováno,  včetně příslušenství. Žalovaná také namítala, že není zřejmé, co lze dle textu smlouvy považovat za „blízké odvozeniny“ smluvního typu , Anonymizováno, . Pokud jde o výrobky , Anonymizováno, , které jsou předmětem tohoto sporu, popírala, že se o blízké odvozeniny jedná.4. Dále soud prvního stupně připomenul, že poprvé ve věci rozhodl dne 14. 5. 2018 rozsudkem č. j. 32 Cm 6/2011-509, kterým žalobu zamítl a že tento rozsudek byl k odvolání žalobkyně Vrchním soudem v Praze (usnesení ze dne 15. 1. 2019, č. j. 3 Cmo 125/2018-576) zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Druhý prvostupňový rozsudek byl ve věci vydán 14. 12. 2020 pod č. j. 32 Cm 125/2018-794. Tím bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 2 197 288 Kč s úroky z prodlení ve výši 20 % ročně z této částky od 12. 6. 1998 do zaplacení (výrok I.), žaloba byla zamítnuta co do částky 2 556 029 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). I proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 10. 2021, č. j. 3 Cmo 48/2021-871, tak, že odvoláním napadené výroky I. a III. zrušil a věc v rozsahu vyhovující části, tj. ohledně částky 2 197 288 Kč s příslušenstvím vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II. byl potvrzen, takže zamítnutí částky 2 556 029 Kč nabylo právní moci). Závěr, že žalované vznikla z licenční smlouvy povinnost uhradit licenční poplatky za 49 sekcí výztuží , Anonymizováno,  s úrokem z prodlení ve výši 20 % p. a. od 12. 6. 1998 do zaplacení měl totiž odvolací soud za nepřezkoumatelný a předčasný, když nebyl opřen o skutková zjištění a poznamenal také, že soud prvního stupně se opomenul zabývat žalovaným vznesenými námitkami, mj. námitkou promlčení, jakož i námitkou rozporu žalobního požadavku s dobrými mravy a zvyklostmi poctivého obchodního styku.6. V pořadí třetí prvostupňový rozsudek byl vydán 29. 8. 2022 pod č. j. 32 Cm 6/2011-997, kterým však soud prvního stupně (ač důkazy prováděl ohledně části řízení, jíž se týkal zrušený vyhovující výrok I. shora, tj. částky 2 197 288 Kč s příslušenstvím) nedopatřením rozhodl o již pravomocné částce 2 556 029 Kč s příslušenstvím. Z uvedeného důvodu byl proto tento rozsudek usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 3 Cmo 127/2022-1057 zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Následně soud prvního stupně konstatoval, že v řízení již byly předchozími rozhodnutími vyřešeny některé pro rozhodnutí důležité otázky. V prvé řadě již bylo vyřešeno (usnesením odvolacího soudu na č. l. 576 spisu), že obě účastnice mají (aktivní a pasivní) věcnou legitimaci ve sporu, neboť (stručně shrnuto) jako právní nástupkyně původních smluvních stran na ně přešly práva i povinnosti z předmětné licenční smlouvy.8. Dále se soud prvního stupně (bod 50 odůvodnění) znovu zabýval i otázkou, zda mechanizované výztuže , Anonymizováno,  lze klasifikovat jako „blízkou odvozeninu“ mechanizované výztuže , Anonymizováno, . Uzavřel, že tomu tak je, s tím, že v bodě 50 odůvodnění připomněl, že i tato otázka byla již předchozími rozhodnutími soudů vyřešena.9. Konečně soud prvního stupně konstatoval (bod 52 an. odůvodnění), že předchozími rozhodnutími soudů byla již vyřešena i otázka platnosti a účinnosti předmětné licenční smlouvy, a to tak, že se jedná o platnou smlouvu, jež byla účinná v období od 15. 1. 1993 do 15. 1. 1998.10. V další části odůvodnění (bod 55 an.) se soud prvního stupně podle předchozích pokynů odvolacího soudu zabýval vyřešením otázky, kolik ze zbývajícího počtu sekcí, o nichž ještě nebylo pravomocně rozhodnuto (tj. 49 ks sekcí, jimž odpovídá současná zbývající žalovaná částka 2 197 288 Kč), bylo vyrobeno a dodáno konečnému příjemci do dne 15. 1. 1998, kdy skončila účinnost licenční smlouvy. Nejprve z provedených důkazů uzavřel, že ke dni 19. 12. 1997 bylo dodáno 25 ks výztuží, z nichž má žalobkyně nárok na zaplacení licenčních poplatků ve výši 1 121 066,25 Kč.11. Dále se soud zabýval otázkou, kolik ze zbývajících 32 ks, které měly být dle dodatku ke kupní smlouvě z 10. 3. 1998 (viz bod 15 a 60 odůvodnění rozsudku) dodány do konce ledna 1998 (z nichž je však předmětem řízení již jen 24 ks), bylo dodáno konečnému příjemci do 15. 1. 1998. K tomu uzavřel (bod 63), že ze souhrnu provedených nepřímých důkazů (zejména však z důkazu zápisem z kontrolního dne 15. 1. 1998, v němž jsou konstatovány technické problémy, kvůli nimž se uskuteční schůzka 21. 1. 1998 a na dalším kontrolním dni 28. 2. 1998 budou tyto technické problémy dále řešeny) plyne, že po ukončení dodávky v prosinci 1997 již do 15. 1. 1998 nedošlo k dodání žádných dalších výztuží, neboť u dodávek původně plánovaných na leden 1998 došlo po jednání stran k časovému posunu, takže další sekce byly dodány až po 15. 1. 1998. Jinými slovy řečeno tedy soud prvního stupně uzavřel, že zbývajících 24 ks výztuží nebylo dodáno do dne ukončení licenční smlouvy, takže na zaplacení licenčních poplatků z nich žalobkyně nárok nemá (částka 1 076 221,75 Kč).12. K žalovanou vznesené námitce promlčení soud prvního stupně uvedl (bod 64 an.), že z provedených důkazů, zejména z prohlášení společnosti , Anonymizováno,  podepsaným , tituly před jménem,  (správně , Anonymizováno, ) a , tituly před jménem,  (blíže viz bod 18 až 20 odůvodnění rozsudku) má za prokázané, že žalovaná ve smyslu § 401 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) prodloužila (byť zřejmě více, než toto ustanovení dovolovalo, nečiní to celé prohlášení neplatným) promlčecí dobu, když dluh uznala a zavázala se jej uhradit nejpozději do 31. 12. 2001, což je tedy den, kdy se stal dluh splatným a od něhož běžela čtyřletá (tj. do 31. 12. 2005) promlčecí doba dle § 397 obch. zák. Promlčecí doba byla přerušena podáním žaloby k rozhodčímu soudu dne 28. 1. 2003 (tj. téměř tři roky před řádným koncem promlčecí doby; řízení bylo vedeno u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pod sp. zn. Rsp 01/03) a její běh byl přerušen (§ 403 obch. zák.) až do 21. 9. 2010, kdy nabylo právní moci usnesení rozhodčího soudu o zastavení rozhodčího řízení pro nedostatek jeho pravomoci. Pokud pak žalobkyně podala žalobu k obecnému soudu dne 13. 10. 2010, tj. za 22 dní poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o zastavení rozhodčího řízení, uzavřel soud prvního stupně (s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 101 VSPH 464/2016), že šlo o žalobu včasnou.13. Úroky z prodlení přiznal soud prvního stupně od 12. 6. 1998 s odůvodněním, že licenční smlouva stanovila splatnost licenčního poplatku do 30ti dní od obdržení platby od zákazníka nebo po instalaci výztuže v podzemí, podle toho co nastane dříve. Protokol o ukončení dodávek mechanizované výztuže , Anonymizováno,  pro , adresa,  je datován dnem 12. 5. 1998 (je v něm uvedeno, že dodávky byly ukončeny 30. 4. 1998 a provoz byl zahájen 1. 5. 1998), plyne z něj tedy, že nejpozději k tomuto dni dne byly všechny výztuže instalovány pod zemí (plnění od zákazníka nebylo předmětem dokazování). Lhůta k zaplacení licenčních poplatků tedy uplynula 30 dní poté, tj. dnem 12. 6. 1998, od kterého byl soudem úrok z prodlení (jehož výší se blíže nezabýval) přiznán.14. Rozhodnutí o vzájemné náhradě nákladů řízení odůvodnil soud prvního stupně použitím § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž úspěšnější žalované přiznal náhradu nákladů v celkové výši 252 510,60 Kč, jež vypočetl způsobem uvedeným v bodech 21 až 24 a (jistě nesprávně číslovaných) následujících bodech 69 až 70 odůvodnění, vycházeje přitom z konstrukce posuzování vzájemného úspěchu účastnic řízení v jednotlivých (třech) fázích řízeních, jak popsáno v uvedených bodech jeho odůvodnění. Připočetl pak (žalobkyni, správně zřejmě žalované /?/) soudní poplatek ve výši 109 865 Kč a DPH.15. Rozsudek do výroků II. a III. napadla žalobkyně včasným odvoláním. Namítá, že soud prvního stupně nevyřešil správně otázku množství sekcí dodaných v lednu 1998, když zejména nevyhodnotil žalovanou předložený dodatek kupní smlouvy ze dne 10. 3. 1998 jako nevěrohodný důkaz (dodatek je podle žalobkyně neplatný) a nepřihlédl k tomu, že jeho uzavřením byl kupující ošizen o 37 mil. korun a že jím měly být (až) v březnu 1998 změněny termíny dodávek, které se již uskutečnily v prosinci 1997 a lednu 1998. Nesprávně byl také podle žalobkyně vyhodnocen důkaz předávacím protokolem z 12. 5. 1998, který podle žalobkyně prokazuje, že veškeré dodávky podle smlouvy , Anonymizováno,  byly uskutečněny tak, jak bylo v ní (nikoliv v dodatku z 10. 3. 1998) původně dohodnuto, tj. 25 sekcí v prosinci 1997 a 50 sekcí v lednu 1998. Jestliže počátek účinnosti licenční smlouvy byl soudy v obou stupních dovozen z protokolu ze dne 15. 1. 1993, mělo by být stejně postupováno i u protokolu z 12. 5. 1998. Tvrzení žalobkyně o dodání (nejméně) 24 ks sekcí do 15. 1. 1998 podporuje podle jejího názoru i důkazy provedené ke schopnosti žalobkyně vyrobit (a dodat) mechanické výztuže v období ledna 1998 (tj. denně 3 - 5 sekcí), k nimž však soud prvního stupně nepřihlédl. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby byl napadený rozsudek ve výroku II. změněn a byla jí přiznána i částka odpovídající v období do 15. 1. 1998 vyrobeným a dodaným 24 sekcím předmětných výztuží s příslušenstvím.16. Rozsudek do výroků I. a III. napadla včasným odvoláním rovněž žalovaná. Je přesvědčena, že žalobkyně neprokázala (ani) dodání 25 ks výztuží v prosinci 1997, když nepředložila žádný jednoznačný důkaz o této skutečnosti a soud jejich dodání dovodil jen ze souboru nepřímých důkazů, které je ale podle žalované dostatečně neprokazují. K námitce promlčení žalovaná namítá, že u důkazu, z něhož soud odvodil prodloužení promlčecí doby, tj. prohlášení z 26. 5. 1998, zpochybnila jeho pravost a pravdivost, když uvedla, že vznikl až dodatečně v době, kdy osoby, které ho podepsaly (p. , Anonymizováno,  a , Anonymizováno, ) nebyly již ve funkcích ve společnosti žalované, a nebyly tedy oprávněny takto závažné právní jednání učinit. Žalobkyni se však podle názoru žalované pravost a pravdivost této listiny prokázat nepodařilo. Navíc jmenované osoby byly v době, kdy byl licenční poplatek údajně splatný, ze zákona (§ 194 odst. 5 obch. zák.) povinny ho uhradit, pokud by jej uznávaly, když ve stejné době (minimálně celý rok 1998) byla žalovaná solventní. Takto však p. , Anonymizováno,  zejména nepostupoval, když uvedený závazek dokonce ani nezahrnul do účetnictví žalované a tento se „vynořil“ až po jeho odchodu od žalované v roce 2000. V další části svého odvolání žalovaná znovu uvádí důvody, pro které je podle ní uplatnění žalobního nároku v rozporu s dobrými mravy a zvyklostmi poctivého obchodního styku, které mají spočívat zejména v nesplnění výše uvedených zákonných povinností p. , Anonymizováno, , který si svým jednáním programově vytvářel předpoklady pro pozdější uplatnění údajných pohledávek (včetně ohromných úroků z prodlení) proti svému bývalému zaměstnavateli, což je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Žalovaná je rovněž přesvědčena, že žalobkyni neměl být z přiznané částky přiznán úrok z prodlení ve výši 20 %. Její námitka promlčení zahrnovala i úrok z prodlení. Žalobou podanou dne 13. 10. 2010 byl požadován úrok z prodlení ve výši 16 % ročně. Teprve podáním z 20. 11. 2020, a tedy evidentně po uplynutí promlčecí lhůty, žalobce změnil svůj žalobní požadavek na 20 % roční úrok. Úrok z prodlení ve výši 4 % od 12. 6. 1998 z přiznané částky je tedy podle jejího názoru nepochybně promlčen (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 681/2006 nebo 21 Cdo 682/2006). Odvolání do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení žalovaná odůvodňuje nesprávným postupem soudu prvního stupně, pokud úspěch účastnic neporovnával vzhledem k celkově přiznané částce 1 121 066,25 Kč proti částkám, které byly předmětem řízení v jednotlivých fázích řízení, resp. pokud dospěl k nesprávným poměrům úspěchu a neúspěchu obou účastnic v těchto fázích. Sama žalovaná svůj podle ní oprávněný nárok na náhradu nákladů řízení nevyčíslila. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud byl ve výroku I. změněn a žaloba ohledně něj byla zamítnuta a ve výroku III. byl změněn tak, že žalobkyně bude zavázána zaplatit jí plnou náhradu nákladů řízení.17. Odvolací soud podle § 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, odvolání žalované proti věcnému výroku je důvodné jen co se týče výše úroku z přiznané částky, jinak nikoliv, a co se týče nákladového výroku, u něj ovšem z jiných důvodů, než uvedených v jejím odvolání.18. Předně odvolací soud znovu rekapituluje, že napadený rozsudek je již čtvrtým rozhodnutím soudu prvního stupně ve věci samé, přičemž všechny předchozí rozsudky byly (některé částečně) zrušeny z různých důvodů, nicméně postupně byla již ke dni, kdy byl vydán tímto odvoláním napadený rozsudek, vyřešena většina pro rozhodnutí podstatných otázek, o nichž hovoří v napadeném rozsudku i soud prvního stupně (viz body 7 až 9 shora). Soud prvního stupně se tedy měl v posledním nalézacím řízení zabývat již jen otázkou, kolik ks výztuží bylo skutečně (nikoliv hypoteticky mohlo být) vyrobeno a dodáno konečnému příjemci do 15. 1. 1998, kdy skončila účinnost předmětné licenční smlouvy, a zejména svůj závěr o tom, kolik to bylo, řádně odůvodnit. Dále se měl soud zabývat námitkou promlčení, úroky z prodlení a námitkou nesouladnosti uplatnění žalobního nároku (nikoliv námitky promlčení, jak uvedl odvolací soud nepřesně ve svém předchozím rozhodnutí) s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně pokyny odvolacího soudu v průběhu poslední fáze řízení a v odůvodnění věcných výroků napadeného rozsudku naplnil, byť nikoliv beze zbytku, když se ve svém rozhodnutí nezabývá výší přiznaného úroku z prodlení a nijak také nerozebírá námitku žalované, že uplatnění nároku je v rozporu s dobrými mravy, zejména kvůli jednání p. , Anonymizováno, , popsanému výše, což jsou ovšem pochybení, která jsou napravitelná v odvolacím řízení a nezpůsobují tedy nutnost opětovného zrušení napadeného rozsudku či jeho části.19. K počtu vyrobených a skutečně dodaných ks výztuží do 15. 1. 1998Odvolací soud konstatuje, že podle jeho názoru měl soud prvního stupně pro vydání posledního rozsudku již k dispozici skutková zjištění v dostatečném rozsahu, odvolací soud z nich proto zcela vycházel. Závěr soudu o počtu 25 kusů dodaných do konce prosince (resp. 19. 12. 1997), který bez bližší argumentace napadá ve svém odvolání žalovaná, považuje odvolací soud za zcela správný a odpovídající souhrnu k této skutečnosti provedených důkazů, přičemž úvahy soudu při jejich hodnocení učiněné soud prvního stupně rovněž dostatečně vysvětlil (viz zejména bod 14 a 57 až 61 odůvodnění napadeného rozsudku). Podobně je tomu u závěru, že od konce prosince do 15. 1. 1998 již nebyly ve skutečnosti vyrobeny (byť teoreticky být vyrobeny mohly nebo v běžné situaci byly), ale zejména dodány konečnému příjemci (přitom až na toto dodání byl vznik nároku na licenční odměnu vázán) žádné další výztuže, z nichž by s ohledem na konec účinnosti licenční smlouvy měla žalobkyně nárok na licenční poplatek. Byť je pravda, že výše uvedený závěr soud učinil na základě souhrnu jen nepřímých důkazů (viz body 14, 15 a zejména 63 odůvodnění, v němž je hodnocen zápis z kontrolního dne 15. 1. 1998, kde je konstatováno, že pro technické problémy došlo k časovému posunu termínů dodávek), i u něj dobře a logicky vysvětlil, jak k němu došel a odvolací soud k němu proto nemá výhrady. Co se týče důkazu prohlášením z 26. 5. 1998 (které bylo jedním z důkazů, na jejichž základě soud učinil závěr o nedodání dalších ks výztuží nad 25 ks do 15. 1. 1998 a zejména důkazem klíčovým pro posouzení námitky promlčení jako nedůvodné), u něhož se žalovaná snažila zpochybnit jeho pravost a pravdivost, pak podle odvolacího soudu soud prvního stupně správně vyhodnotil, že žalobkyni se podařilo tuto námitku vyvrátit hned několika důkazy, uvedenými v bodech 18 až 20 odůvodnění napadeného rozsudku (zejména čestné prohlášení , Anonymizováno,  z 30. 8. 2001, znalecké posudky z oboru písmoznalectví z 31. 7. 2021 k podpisu druhého podepsaného představitele žalované p. , Anonymizováno, , čestné prohlášení , tituly před jménem, , úřední záznam Policie České republiky z 13. 6. 2002 o podání vysvětlení p. , Anonymizováno,  a další tam uvedené důkazy). Z uvedených důvodů odvolací soud shrnuje, že považuje za zcela správný a provedeným důkazům odpovídající závěr, že z 49 ks výztuží, které jsou v současnosti předmětem tohoto řízení, má žalobkyně právo na zaplacení licenčního poplatku za 25 ks dodaných konečnému příjemci v prosinci 1997, zatímco za 24 ks nikoliv, protože v řízení se jí nepodařilo prokázat, že je dodala konečnému příjemci do 15. 1. 1998.20. K námitce promlčeníOdvolací soud považuje za zcela správné veškeré závěry soudu prvního stupně o tom, že k promlčení nároku žalobkyně na zaplacení licenčního poplatku za 25 ks výztuží nedošlo, protože výše uvedeným prohlášením z 26. 5. 1998 (k němuž zejména směřují odvolací námitky žalované k jí tvrzené nesprávnosti závěru o nedůvodnosti námitky promlčení, které lze považovat za relevantní, což neplatí o námitkách o tom, že , tituly před jménem,  měl povinnost z titulu své funkce licenční poplatky uhradit nebo že žalovaná byla v roce 1998 solventní) byl závazek žalovanou uznán a zavázala se jej zaplatit nejpozději do konce roku 2001 a následně došlo k přerušení běhu čtyřleté promlčecí doby podáním žaloby k rozhodčímu soudu a následně včasnému podání žaloby k obecnému soudu po té, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zastavení rozhodčího řízení z důvodu nedostatku pravomoci rozhodčího soudu. K tomu odvolací soud odkazuje na četnou judikaturu vyšších soudů (judikát citovaný soudem prvního stupně se odvolacímu soudu nepodařilo z veřejných zdrojů nalézt), jako např. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 8. 2018, č. j. 32 Cdo 3239/2016-202, v němž v obdobné obchodní věci uzavřel, že ke stavení promlčecí doby dochází, i když je rozhodčí doložka neplatná, tj. jinými slovy řečeno i v případě, že v rozhodčím řízení není meritorně rozhodnuto (jako v projednávané věci, v níž bylo rozhodčí řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci rozhodčího soudu).21. K výši úroků z prodleníZ obsahu spisu plyne, že žalobkyně (spolu s druhou původní žalobkyní) v žalobě žádala úroky z prodlení sice s odkazem na § 502 obch. zák. (protože úroky z prodlení ve smlouvě sjednány nebyly), avšak výslovně vyčíslené procentní sazbou 16 % ročně (vycházející z obvyklé výše úroků z úvěru, poskytovaných bankami v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy /tj. zde 5. 3. 1992/ které si žalobkyně zjistila; odvolací soud z internetu zjistil, že v té době se úroky z úvěrů pohybovaly mezi 14 % a 18 % /diskontní sazba činila 9 %/, takže původní závěr žalobkyň o správnosti 16% ročního úroku tomu odpovídal). K navýšení této sazby na později požadovaných 20 % ročně došlo podáním ze dne 28. 4. 2016 (viz č. l. 346 an.; nikoliv tedy až podáním z 20. 11. 2020, jež ve svém odvolání zmiňuje žalovaná, což ovšem pro posouzení námitky promlčení ohledně této části příslušenství nemá právní význam, jak uvedeno dále). Se žalovanou je třeba souhlasit v tom, že navýšení úroku z prodlení z 16 % na 20 % ročně představuje ve vztahu k rozdílu 4 % změnu (rozšíření) žaloby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020, č. j.: 32 Cdo 812/2018-783, se závěrem, že navýšení žalovaného úroku je změnou žaloby a nově požadovaná část není bez dalšího kryta účinky dřívější žaloby). K této změně však došlo až po uplynutí čtyřleté promlčecí doby podle § 397 obch. zák., takže s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení (jež se týkala celého předmětu řízení, tj. jistiny i příslušenství) není možné příslušenství ohledně promlčeného rozdílu mezi oběma sazbami žalobkyni přiznat.22. K námitce, že uplatnění nároku je v rozporu s dobrými mravyJak už naznačeno výše v bodě 20, odvolací soud neshledává tuto námitku žalované opodstatněnou. Pokud je žalovaná přesvědčena, že p. , Anonymizováno,  porušil své povinnosti, jež mu plynuly z jeho funkce statutárního orgánu podle obchodního zákoníku či zaměstnance podle zákoníku práce, čímž mělo dojít zejména k prodloužení promlčecí doby ohledně (části) uplatněného nároku a v důsledku toho pak k částečnému vyhovění žalobě, mohla využít právní nástroje určené k uplatnění svých práv vůči této osobě, která není účastníkem tohoto řízení. Na posouzení žalobou požadovaného nároku jako důvodného však žalovanou uvedené okolnosti (že p. , Anonymizováno,  měl pohledávku na licenční poplatky zaplatit, že měl o existenci pohledávky uvědomit nové majitele, za jakých okolností se žalovanou ukončil pracovní vztah apod.) nemohou mít (případná) porušení jeho povinností žádný vliv, jeho jednání žalovanou zavazuje (§ 194 odst. 4 až 6 obch. zák.).23. Jelikož tedy odvolací soud z výše uvedených důvodů shledal rozsudek soudu prvního stupně, s výjimkou promlčené části příslušenství (4 % úroku z prodlení z přiznané částky), věcně správným, byl ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odpovídajícím způsobem změněn a ve výroku II. podle § 219 o. s. ř. potvrzen.24. Nákladový výrokNa rozdíl od věcných výroků je rozhodnutí soudu prvního stupně o vzájemné náhradě nákladů řízení mezi účastníky zcela nesprávné. Jednak v případě jen částečného úspěchu obou účastníků řízení není rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podloženo soudem prvního stupně uvedeným § 142 odst. 1 o. s. ř. (který řeší situaci plného úspěchu ve věci jedné ze stran sporu), ale § 142 odst. 2, resp. u částečného zpětvzetí § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., zejména však jsou zcela nesprávná východiska posouzení poměru úspěchů stran, pokud soud prvního stupně rozdělil řízení na několik samostatných fází a v každé z nich separátně zjišťoval a posuzoval poměr úspěchů. Takový postup není správný. Při jen částečném úspěchu stran sporu je nutno vycházet z poměru úspěchů v celém (jediném) řízení, tj. v tomto případě jde o zjištění percentuelního poměru částek 1 121 066,25 Kč (ohledně níž byla žalobkyně úspěšná, když ve zbývající části byla buď neúspěšná nebo procesně zavinila zastavení řízení) ku částce 6 726 395,75 Kč (celkový úspěch žalované), přičemž tedy 100 % předmětu řízení činí 7 847 462 Kč (celková původně žalovaná částka). Takto správně určený poměr úspěchů činí 14,3 % pro žalobkyni ku 85,7 % pro žalovanou. Rozdíl těchto úspěchů činí 71,4 % ve prospěch žalované, které tedy náleží toto procento jí v řízení vzniklých nákladů s tím, že aktuální výše předmětu řízení se vždy projeví jen jako (měnící se) tarifní hodnota věci (§ 8 advokátního tarifu) pro určení sazby odměny za jeden úkon v tom kterém období (§ 7 advokátního tarifu).25. Žalované vznikly v celém řízení před soudy obou stupňů náklady řízení do vydání posledního rozsudku napadeného tímto odvoláním takto:Původní předmět řízení ze žaloby z 10. 10. 20107 847 462 Kč (7 712 935 + 134 527)odměna za 1 úkon 39 700 Kč1) převzetí 26. 10. 2010 č. l. 472) vyjádření k žalobě z 1. 11. 2010 č. l. 383) ú. j. 8. 1. 2014 (č. l. 236) ½ úkonu – bez projednání4) vyjádření z 20. 4. 2015 č. l. 2975) porada s klientem 12. 5. 2015 č. l. 4966) vyjádření z 13. 5. 2015 č. l. 3247) vyjádření z 11. 5. 2016 6,5 úkonu a 7 x RP á 300 KčČ. l. 346 an. omezení žaloby na 106 sekcí do 5. 3. 1998 tj. na částku 4 753 317 Kč s 20 % úroky z prodlení od 12. 6. 1998 do zaplacení - zastaveno č. l. 357 - PM 4. 6. 2016odměna za 1 úkon 27 340 Kč1) odvolání x výroku III. usnesení č. l. 357 (o vstupu žalobce a/ namísto žalobce b/) o vrácení SOP - procesní, čili ½ úkonu2) vyjádření z 10. 4. 2017 č. l. 3873) ú j. 24. 4. 2017 č. l. 389 - 2 úkony (přes 2 hodiny)4) vyjádření z 15. 9. 2017 č. l. 4075) ú. j. 8. 1. 2018 č. l. 443 - 2 úkony (přes 2 hodiny)6) porada s klientem 14. 2. 2018 č. l. 4977) ú. j. 26. 3. 2018 č. l. 471 - 2 úkony (přes 2 hodiny8) vyjádření z 2. 5. 2018 č. l. 4849) ú. j. 14. 5. 2018 č. l. 48710) vyjádření k odvolání x 1. R z 13. 7. 2018 č. l. 54111) vyjádření k doplnění odvolání z 5. 12. 201812) ú. j. před odvolacím soudem 15. 1. 2019 č. l. 57213) vyjádření z 6. 5. 2019 č. l. 58214) vyjádření z 7. 8. 2019 č. l. 64015) ú. j. 26. 8. 2019 č. l. 63916) vyjádření z 25. 9. 2019 č. l. 66817) vyjádření z 31. 1. 2020 č. l. 69218) ú. j. 24. 2. 2020 č. l. 717 - 3 úkony (přes 4 hodiny)19) účast na výslechu svědků před dožádaným soudem 2. 7. 2020 č. l. 73920) účast na výslechu svědků před dožádaným soudem 27. 8. 2020 č. l. 74721) ú. j. 14. 12. 2020 č. l. 789 - vyhlášen 2. R25,5 úkonu + 26 x RP á 300 KčOdvolací řízení x R na č. l. 794 - PT odvolacího řízení a pak už i dalšího řízení byla/je částka 2 197 288 Kč - odměna za 1 úkon 17 100 Kč, režijní paušál od 1. 1. 2025 á 450 Kč1) odvolání z 13. 1. 2021 SOP 109 865 Kč č. l. 8112) ú. j. před odvolacím soudem 12. 10. 2021 č. l. 868 2 úkony (přes 2 hodiny)3) ú. j. před MěS 24. 1. 2022 č. l. 9184) vyjádření z 21. 2. 2022 č. l. 9265) ú. j. 28. 3. 2022 č. l. 934 2 úkony (přes 2 hodiny)6) ú. j. 20. 6. 2022 č. l. 954 2 úkony (přes 2 hodiny)7) vyjádření žalovaného z 13. 7. 2022 č. l. 9728) odvolání x R z 29. 8. 2022 - jen proti NŘ ½ úkonu9) vyjádření k odvolání žalobce z 10. 11. 2022 č. l. 102410) vyjádření z 20. 5. 2024 č. l. 109111) ú. j. 6. 2. 2025 č. l. 1121 - 2 úkony (přes 2 hodiny)14,5 úkonu + 13 x RP á 300 Kč a 2 x RP á 450 KčVýpočet celkových nákladů řízení žalované:Odměna 39 700 Kč x 6,5 + 21% DPHOdměna 27 340 Kč x 25,5 + 21% DPHOdměna 17 100 Kč x 14,5 + 21% DPHRežijní paušál 300 Kč x 46 + 21% DPHRežijní paušál 450 Kč x 2 + 21% DPHSoudní poplatek 109865 KčCelkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 1 327 735 KčDPH 21%: 255752,70 KčCelkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 1 583 487,70 Kč71,4 % z 1 583 487,70 Kč = 1 130 610 KčS ohledem na výše uvedené odvolací soud nákladový výrok III. změnil a žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 130 610 Kč. Náhradu nákladů je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o. s. ř, a to k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2, 3 o. s. ř., když ani jedna z účastnic nebyla se svým odvoláním úspěšná (kromě zcela nepatrného úspěchu žalované ohledně malé části příslušenství). Ohledně nákladového výroku se sice žalované dostalo vyšší náhrady, nicméně nikoliv z důvodů, které uváděla ve svém odvolání, když proti konstrukci výpočtu nákladů řízení, kterou odvolací soud shledal z úřední povinnosti nesprávnou, ničeho nenamítala.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze do dvou měsíců ode dne jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvého stupně, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání (§ 237 - § 238a) o. s. ř. je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo podat návrh na provedení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:3.Cmo.50.2025.1","publishedAt":"2026-10-12","decisionAt":"2026-04-27","caseNumber":{"senate":3,"registry":"Cmo","index":50,"year":2025,"pageNumber":1199},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Gabriela","lastName":"Kučerová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 2 197 288 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2025, č. j. 32 Cm 6/2011-1136,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"238a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"401","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":true},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":true},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":true},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":true},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":true},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}