{"uuid":"853eb9db-95fa-462b-b36e-cda21bb3dad7","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 168 225 Kč, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. listopadu 2025, č. j. 35 C 100/2020-362,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Řízení o odvolání žalované se zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II ohledně částky 4 365 Kč mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 365 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně 91 288 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 21 818 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Řízení o odvolání žalované se zastavuje.II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II ohledně částky 4 365 Kč mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 365 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně 91 288 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 21 818 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem ze dne 25. listopadu 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 122 135 Kč (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 46 090 Kč (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 90 568,20 Kč (výrok III).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce se původně domáhal na žalované zaplacení částky 500 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měl jako bývalý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" - dále jen „","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":"“) utrpět v důsledku porušení práva na přiměřenou délku řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy, ve věci odchodného, ve věci výsluhového příspěvku a rovněž v souvislosti s nezákonným nařizováním přesčasů vedeným před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též „posuzované řízení“). Částka 250 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy, částka 100 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve věci odchodného, částka 100 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve věci výsluhového příspěvku, částka 50 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s nezákonným nařizováním přesčasů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Usnesením Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 11. 2018, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo řízení o nároku žalobce 50 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným nařizováním přesčasů vyloučeno k samostatnému projednání. Předmětem řízení zůstala částka 450 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Rozsudkem Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 8. 2023, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 168 225 Kč, ohledně částky 281 775 Kč byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 16. 2. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", byl rozsudek soudu I. stupně k odvolání žalované ve vyhovujícím výroku ohledně částky 168 225 Kč potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", byl na základě dovolání žalované rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu I. stupně zrušen ve vyhovujícím výroku o zaplacení částky 168 225 Kč a ve výroku o nákladech řízení, a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud uložil soudu I. stupně, aby v dalším řízení učinil podložený závěr o tom, zda se jedná o řízení, jež mají být pro účely odškodnění jejich nepřiměřené úhrnné délky odčiněna společně nebo samostatně (a to v době, kdy se řízení o doplacení služebního příjmu a o výsluhovém příspěvku překrývala). Pro dobu, v níž probíhalo pouze řízení o výsluhovém příspěvku, se soud I. stupně měl vypořádat s výhradou žalované, zda význam řízení o výsluhovém příspěvku po ukončení řízení o doplacení služebního příjmu byl nepatrný, neboť žalobce vzhledem k výsledku řízení o doplacení služebního příjmu musel předem vědět, jaký bude výsledek řízení o výsluhovém příspěvku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Nyní přezkoumávaným rozsudkem rozhodl soud I. stupně o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 168 225 Kč představující přiměřené zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy, ve věci odchodného a ve věci výsluhového příspěvku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy bylo zahájeno dne 3. 12. 2009, kdy žalobce podal žádost o přepočet a doplacení mzdy. Dne 23. 1. 2012 vydalo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" prvostupňové rozhodnutí č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž byla žádost zamítnuta. Dne 13. 2. 2012 bylo podáno odvolání. Dne 10. 7. 2012 bylo vydáno opatření proti nečinnosti. Dne 18. 7. 2012 vydalo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" druhostupňové rozhodnutí č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí ze dne 23. 1. 2012. Dne 24. 9. 2012 byla podána žaloba. Dne 21. 1. 2013 Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo rozhodnutí ze dne 18. 7. 2012 zrušeno pro vady řízení. Dne 10. 6. 2013 vydalo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" nové druhostupňové rozhodnutí č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo opětovně odvolání žalobce zamítnuto. Dne 18. 8. 2013 byla podána žaloba. Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo rozhodnutí ze dne 10. 6. 2013 zrušeno pro vady řízení. Dne 22. 4. 2014 bylo vydáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" usnesení o spojení řízení s druhým nárokem, neboť obě věci spolu souvisejí (doplacení služebního příjmu za přesčasy se projeví i ve výši odchodného). Dne 24. 4. 2014 došlo k podání stížnosti, která byla postoupena. Dne 18. 8. 2014 bylo vydáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutí č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo rozhodnuto o doplacení odchodného a služebního příjmu za přesčasy, jakož i zamítnuty úroky z prodlení. Dne 10. 10. 2014 byla podána žaloba. Dne 11. 6. 2015 Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž rozhodnutí ze dne 10. 6. 2015 zrušil pro vady řízení. Dne 2. 9. 2015 bylo vydáno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nabylo právní moci dne 4. 9. 2015, jímž bylo rozhodnutí ze dne 18. 8. 2014 ohledně úroků z prodlení změněno tak, že se žalobci úroky přiznávají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Řízení o odchodném bylo zahájeno dne 1. 12. 2009, kdy bylo vydáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro řízení lidských zdrojů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutí č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" o přiznání odchodného. Dne 17. 12. 2009 bylo podáno odvolání. Dne 19. 3. 2010 vydalo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" druhostupňové rozhodnutí č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo odvolání zamítnuto. Dne 25. 5. 2010 byla podána žaloba. Dne 20. 8. 2010 rozhodl Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo zrušeno rozhodnutí ze dne 19. 3. 2010. Dne 7. 11. 2011 vydalo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" druhostupňové rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo odvolání zamítnuto. Dne 9. 11. 2011 byla podána žaloba proti nečinnosti. Dne 21. 11. 2011 byla žaloba vzata zpět. Dne 24. 11. 2011 bylo řízení o žalobě proti nečinnosti zastaveno. Dne 16. 1. 2012 byla podána žaloba. Dne 27. 11. 2012 rozhodl Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo rozhodnutí ze dne 7. 11. 2011 zrušeno pro vady řízení. Dne 21. 1. 2013 byla podána kasační stížnost. Dne 27. 11. 2013 byla kasační stížnost zamítnuta. Dne 29. 4. 2013 byla podána žaloba proti nečinnosti. Dne 31. 5. 2013 rozhodl Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" musí o odvolání rozhodnout do 60 dnů od právní moci rozsudku. Dne 21. 6. 2013 vydalo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" druhostupňové rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo odvolání proti rozhodnutí ze dne 1. 12. 2009 zamítnuto. Dne 13. 8. 2013 byla podána žaloba. Dne 24. 2. 2014 Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutí ze dne 21. 6. 2013 zrušil pro vady řízení. Dne 25. 3. 2014 bylo vydáno usnesení, jímž bylo přerušeno řízení vedené o odvolání proti odchodnému do vyřešení předběžné otázky spočívající ve stanovení výše služebního příjmu, který měl žalobci náležet v době ukončení služebního poměru (po případném doplatku služebního příjmu). Dne 22. 4. 2014 bylo vydáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" usnesení o spojení řízení s druhým nárokem, neboť obě věci spolu souvisejí (doplacení služebního příjmu za přesčasy se projeví i ve výši odchodného). Dne 18. 8. 2014 bylo vydáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutí č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo rozhodnuto o doplacení odchodného a služebního příjmu za přesčasy, jakož i zamítnuty úroky z prodlení. Dne 10. 10. 2014 byla podána žaloba. Dne 11. 6. 2015 Krajský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž rozhodnutí ze dne 10. 6. 2015 zrušil pro vady řízení. Dne 2. 9. 2015 bylo vydáno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nabylo právní moci dne 4. 9. 2015, jímž bylo rozhodnutí ze dne 18. 8. 2014 ohledně úroků z prodlení změněno tak, že se žalobci úroky přiznávají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Řízení ve věci výsluhového příspěvku bylo zahájeno dne 15. 12. 2009 rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým byl přiznán výsluhový příspěvek. Dne 22. 12. 2009 bylo podáno odvolání. Dne 14. 4. 2010 bylo rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolání zamítnuto a rozhodnutí ze dne 15. 12. 2009 potvrzeno. Dne 23. 10. 2013 byla rozsudkem Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutí ze dne 14. 4. 2020 a ze dne 15. 12. 2009 zrušena a věc byla vrácena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" k dalšímu řízení. Dne 2. 12. 2013 byl žalobci rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" přiznán starobní důchod a následným rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla stanovena výše rozdílu mezi starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem, která žalobci náležela k výplatě. Dne 30. 12. 2013 byl rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobci přiznán výsluhový příspěvek. Dne 10. 1. 2014 bylo podáno odvolání. Řízení bylo přerušeno od 21. 3. 2014 do 17. 10. 2014. Dne 13. 11. 2014 bylo předloženo rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 8. 2014 č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jehož základě došlo u žalobce ke změně průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu rozhodného pro stanovení výše výsluhového příspěvku. Dne 5. 11. 2014 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" zrušil rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 30. 12. 2013, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a věc vrátil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" k novému projednání. Dne 25. 11. 2014 rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek z nově zjištěného průměrného hrubého měsíčního příjmu. Dne 15. 12. 2014 bylo podáno odvolání. Dne 19. 5. 2015 bylo rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolání zamítnuto a rozhodnutí ze dne 25. 11. 2014 potvrzeno. Dne 19. 7. 2015 byla podána žaloba. Dne 31. 10. 2017 byla rozsudkem Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zamítnuta žaloba o zrušení rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015. Dne 5. 4. 2018 byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zamítnuta kasační stížnost žalobce proti rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 4. 2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobce se žalobou ze dne 19. 7. 2015 domáhal u Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" zrušení rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015 č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věcech služebního poměru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 25. 11. 2014 č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž mu byl podle § 157, § 158, § 165 a § 166 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále „zákon č. 361/2003 Sb.“), ve znění ke dni 1. 12. 2009, přiznán výsluhový příspěvek z nově zjištěného průměrného hrubého měsíčního příjmu, a to ke dni 1. 12. 2009 ve výši 23 345 Kč, od 1. 1. 2011 ve výši 23 801 Kč, od 1. 1. 2012 ve výši 23 992 Kč, od 1. 1. 2013 ve výši 24 100 Kč, od 4. 12. 2013 ve vši 10 554 Kč a od 1. 1. 2014 ve výši 10 576 Kč. Žalobce v žalobě namítl, že rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015 je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zejména proto, že v něm není uvedeno, jak konkrétně bylo při stanovení výsluhového příspěvku postupováno. Rozsudkem Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", který nabyl právní moci dne 4. 12. 2017, byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015 je zcela postačujícím podkladem pro vyplacení výsluhového příspěvku a lze na jeho základě zjistit ve spojení s doklady o jednotlivých výplatách výsluhového příspěvku, kolik správní orgán žalobci již zaplatil a kolik mu případně zaplatit má. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále vyplývá, že Městský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyhodnotil úvahy obsažené v rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015 jako dostatečné, neboť je z nich zřejmé, jak bylo při výpočtu výsluhového příspěvku postupováno, a že Městský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dal žalobci za pravdu v tom, že poslední věta „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014 činí 78 329 Kč“ není formulována správně, neboť se nejedná o „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014“, ale pouze o jeho část, nicméně tato zcela zjevná nesprávnost není vadou, pro kterou by rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015 bylo nepřezkoumatelné. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", se rovněž podává, že ze žaloby není zřejmé, k jakému jinému výpočtu výsluhového příspěvku měl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle žalobce dospět a vzhledem k tomu, že v rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věcech služebního poměru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 25. 11. 2014, již byly zohledněny veškeré dříve nezapočítané odpracované přesčasy (zcela ve prospěch žalobce), nemohl by ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" dospět k výsledku pro žalobce příznivějšímu (a to ani kdyby výpočet podrobněji rozepsal a své úvahy více rozvedl). Ze žaloby se rovněž nepodává, že by žalobce nesouhlasil s výší částky 78 329 Kč (která mu podle jeho slov již byla poukázána). Obava žalobce, že v případě částky 78 329 Kč by mohlo být po něm později požadováno její vrácení jako bezdůvodné obohacení, je bezpředmětná, neboť v případě takové hypotetické úvahy by žalobce byl oprávněn pohledávku si započíst. Rozsudek Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", byl žalobci doručen dne 4. 12. 2017. Žalobce se kasační stížností ze dne 13. 12. 2017 domáhal u Nejvyššího správního soudu zrušení rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2018, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", který nabyl právní moci dne 26. 4. 2018, byla kasační stížnost žalobce proti rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", zamítnuta s odůvodněním, že kasační námitky žalobce nejsou důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2018, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", se podává, že Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", že rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015 náležitosti stanovené zákonem č. 361/2003 Sb. pro rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku plně respektuje. Předmětem přezkumu Nejvyšším správním soudem nebylo samotné stanovení výše výsluhového příspěvku. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozhodnutí ze dne 19. 5. 2015 poněkud nepřesně uvedl, že „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014 činí 78 329 Kč“. Z výroku i odůvodnění jeho rozhodnutí je nicméně zřejmé, že se nejedná o celkovou výši přiznaného výsluhového příspěvku za daná období (ten je samozřejmě mnohem vyšší, jak poznamenává žalobce), lze naopak usuzovat, že se jedná o částku, kterou ještě zbývá žalobci na výsluhovém příspěvku vyplatit. I žalobce tuto skutečnost sám logicky dovodil z toho, že mu uvedená částka byla poukázána na bankovní účet. Městský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak správně uzavřel, že se jednalo o zřejmou nesprávnost, která však nezpůsobuje vnitřní rozpornost rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015. Nejvyšší správní soud uvedl, že zjevnou nesprávností se chápe na první pohled odhalitelné pochybení, jako např. chyba v psaní či počtech. Jde tak spíše o toliko formální pochybení, které v zásadě nemůže zakládat nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Bylo by tak přepjatým formalismem pro toto pochybení rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015 rušit. Nevyšší správní soud závěrem dodal, že stejně jako Městský soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" považuje za bezpředmětnou argumentaci žalobce, že je v důsledku chybějícího výroku uvržen do stavu právní nejistoty. Není pravdou, že by mu částka 78 329 Kč byla na účet poukázána bez právního titulu a není tak ani důvodné se domnívat, že by správní orgán mohl po žalobci kdykoliv požadovat její vrácení. Nejvyšší správní soud aproboval názor Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", že dostatečným titulem pro vyplacení této částky je rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015, jímž bylo nově rozhodnuto o výši přiznaného výsluhového příspěvku. Jelikož však již byla žalobci určitá část výsluhového příspěvku (v nižší výši, než mu správně náleží) vyplacena, nepoukázal správní orgán na účet žalobce celou částku nově přiznaného příspěvku, avšak proti této částce započetl již vyplacený výsluhový příspěvek. Na tomto postupu neshledal Nejvyšší správní soud nic nestandardního. Pokud si žalobce nebyl jist, zda se jedná o zálohu nebo již o celou zbývající část výsluhového příspěvku, mohl si tuto informaci ověřit u správního orgánu, neboť ten jistě eviduje, kolik bylo žalobci již na výsluhovém příspěvku za předmětné období vyplaceno a kolik mu ještě zbývá doplatit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z výpovědi žalobce pak soud I. stupně zjistil, že žalobce byl od prosince 2009 vystresovaný, vzteklý a měl záchvaty bezmoci, což odnášeli jeho nejbližší, a to manželka a syn ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Trpěl též nespavostí a nechutenstvím. Vše bylo způsobeno nespravedlností v průběhu posuzovaného řízení, že nedostával peníze, o nichž již bylo soudně rozhodnuto. Svým chováním své nejbližší stresoval. Manželka se od něj na nějaký čas odstěhovala, v současné době spolu opět žijí, vztah se synem již nenapraví, neboť syn zemřel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), zejména § 1, § 13 a § 31a, § 32 a § 35.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud I. stupně odkázal na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Posuzoval konkrétní okolnosti věci ve smyslu § 31a OdpŠk a uzavřel, že žalobce prosazoval své právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny základních práv a svobod) a právo na hmotné zabezpečení (čl. 30 Listiny základních práv a svobod). Všechna tři správní řízení (o doplacení služebního příjmu za přesčasy, o odchodné, o výsluhovém příspěvku) se týkala jeho základních práv, a bez ohledu na to, zda navazovala či nikoli řízení soudní, vztahuje se na ně právo na projednání věci v přiměřené lhůtě, a bylo-li právo žalobce porušeno, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Úhrnná délka posuzovaného řízení zahrnující všechna tři správní řízení je nepřiměřená, což představuje nesprávný úřední postup (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk). Vznik nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení se presumuje. Žalobce má právo na přiměřené zadostiučinění v penězích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud I. stupně vyložil, že se v případě žalobce nejedná o mimořádnou situaci, nebyla vyhledána pomoc psychologa či lékaře specialisty kvůli zhoršení zdravotního stavu žalobce ani pomoc rodinného mediátora či jiného specialisty kvůli narušení rodinného vztahu žalobce s jeho nejbližšími. Mezi žalobcem a manželkou došlo k nápravě vztahu a obnovení soužití, byť jejich vztah již není tak vřelý jako dříve. Je samozřejmé, že partnerský vztah se mění a postupem času je jiný než na samém počátku. Žalovanou tak nelze činit odpovědnou za to, že ve vztahu mezi žalobcem a jeho manželkou došlo k ochlazení. Ztráta syna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", s nímž již žalobce vztah nenapraví, je nepochybně ztrátou z nejbolestnějších, nicméně ji nelze přičítat k tíži žalované. Ve smyslu Stanoviska je pak namístě při výpočtu přiměřeného zadostiučinění vycházet z částky 15 000 Kč ročně (v prvních dvou letech z poloviční částky 7 500 Kč) a z částky 1 250 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud I. stupně dal za pravdu žalované v tom, že všechna tři správní řízení (o doplacení služebního příjmu za přesčasy, o odchodném, o výsluhovém příspěvku) mají být posouzena jako řízení jediné, neboť probíhala současně a spolu svým předmětem souvisela natolik úzce, že rozhodnutí o jednom z nich je určující i pro rozhodnutí v dalších řízeních. Podle zákona č. 361/2003 Sb. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" má právo na služební příjem za výkon služby (§ 112 odst. 1) včetně služebního příjmu za službu přesčas (§ 112 odst. 2), po skončení služebního poměru má bývalý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" právo na odchodné (§ 155) a výsluhový příspěvek (§ 157). Výpočet výše odchodného a výše výsluhového příspěvku se odvíjí od celkového služebního příjmu, jehož součástí je služební příjem za službu přesčas. Nemajetkovou újmu utrpěnou žalobcem je pak třeba posuzovat jako jedinou újmu, nikoli jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Za počátek újmy považoval soud I. stupně prosinec 2009, kdy byla zahájena všechna tři správní řízení. Od té doby lze uvažovat o nejistotě žalobce ohledně doplacení služebního příjmu za přesčasy, ohledně odchodného a ohledně výsluhového příspěvku. Rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 2. 9. 2015, které nabylo právní moci dne 4. 9. 2015, bylo rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 8. 2014 o doplacení služebního příjmu za přesčasy, o odchodném a o zamítnutí úroků z prodlení, změněno tak, že se žalobci úroky z prodlení přiznávají. Od tohoto okamžiku již žalobce nemohl být v nejistotě ohledně doplacení služebního příjmu za přesčasy a ohledně odchodného. V následujícím období byla předmětem správního řízení toliko otázka nákladů řízení, která však již fakticky do poměrů žalobce ohledně doplacení služebního příjmu za přesčasy, odchodného a úroků z prodlení nezasahovala, neboť toto již bylo vyřešeno s konečnou platností.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Ohledně výsluhového příspěvku soud I. stupně uzavřel, že nejistota žalobce přetrvávala až do prosince 2017, kdy se z rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, který mu byl doručen dne 4. 12. 2017, dozvěděl o správnosti rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 5. 2015. Od tohoto okamžiku již žalobce nemohl být v nejistotě o výši výsluhového příspěvku (v následně podané kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017 s výší přiznaného výsluhového příspěvku nikterak nepolemizoval).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud hodnotil význam posuzovaného řízení pro žalobce jako zvýšený, neboť typově patří mezi druhy řízení, která mají pro jejich účastníky větší význam než řízení jiná, přičemž neshledal, že by význam správního řízení o výsluhovém příspěvku po ukončení správního řízení o doplacení služebního příjmu byl nepatrný. Vědomost žalobce o správnosti rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku před 4. 12. 2017 z provedeného dokazování nevyplynula. Hledisko významu promítl soud I. stupně zvýšením základní částky zadostiučinění o 5 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud I. stupně posoudil řízení jako skutkově i právně složitější. Výpočet výše výsluhového příspěvku se odvíjel od celkového příjmu žalobce, což si vyžádalo poměrně složité zjišťování a rozlišování důvodů nařízení jednotlivých přesčasových služeb a posuzování, zda odpovídají zákonu č. 361/2003 Sb. Proto snížil základní částku zadostiučinění o 20 % a o dalších 5 % za počet instancí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Dále uzavřel, že posuzované řízení bylo postiženo opakovaným vydáváním vadných rozhodnutí a nerespektováním závazného právního názoru. Proto zvýšil základní částku o 30 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud I. stupně též zohlednil, že žalobce se snažil urychlit postup správních orgánů v posuzovaném řízení, neboť podal úspěšnou žalobu proti nečinnosti, a z tohoto důvodu zvýšil základní částku o 5 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Po zhodnocení všech kritérií dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobci náleží odškodnění za (jedinou) újmu od prosince 2009 do prosince 2017 v základní částce 106 205 Kč, kterou zvýšil celkem o 15 %, tj. na částku 122 135 Kč. Podle názoru soudu I. stupně tato částka respektuje zachování vztahu přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytnutým zadostiučiněním, odpovídá konkrétním okolnostem tohoto případu, je souladná se závěry zaujatými ve Stanovisku a pro žalobce představuje vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Ohledně zbývající částky 46 090 Kč žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Odvolání směřovalo proti vyhovujícímu výroku I rozsudku. Vzhledem k tomu, že o odvolání dosud nebylo rozhodnuto a žalovaná vzala odvolání zpět, odvolací soud postupoval podle § 207 odst. 2 o.s.ř. a řízení o odvolání žalované zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání též žalobce. Jeho odvolání směřovalo proti zamítavému výroku o věci samé (výrok II). Žalobce nesouhlasil s hodnocením všech rozhodných kritérií soudem I. stupně. Zdůraznil, že snášel mimořádně úporné příkoří. Musel přihlížet tomu, jak stát nerespektuje právní předpisy, porušuje a nerespektuje i závazné rozsudky soudů. Žalovaná je vinna tím, že „nezákonnost“ trvala dlouho, a proto žalobce nemůže odčinit své jednání vůči synovi. Naprosto nepřiměřená délka řízení způsobila gradaci v psychické sféře žalobce, která se projevovala i vůči členům rodiny. Soud I. stupně sice hodnotil význam řízení jako zvýšený, ale zvýšil základní částku jen o 5 %, což významu řízení neodpovídá (též poměřeno inflací). Odvolatel nesouhlasil ani se závěrem soudu I. stupně o složitosti řízení. Podle jeho názoru vše bylo způsobeno arogancí žalované. Žalovaná později nepřišla s žádnou jinou právně relevantní argumentací, která by zvrátila původní právní názor soudu z roku 2010. Žalobcova činnost k urychlení řízení je pak hodnocena pouhými 5 %, přičemž není zřejmé, co víc by měl žalobce pro odstranění průtahů učinit. Žalobce považoval původně přiznanou částku 168 225 Kč za dostatečnou, její snížení ale nyní považuje za nepřiměřené. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek v jeho zamítavém výroku a žalobci přiznal i částku 46 090 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku v jeho zamítavém výroku jako věcně správného. Poukázala na to, že se ve všech řízeních nejednalo o zanedbatelnou částku, ale současně se nejednalo o částku, která by žalobce existenčně ohrožovala. Zvýšení základní částky pro význam o 5 % je tak dostatečné. Souhlasila i s posouzením složitosti řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Již v průběhu odvolacího jednání konaného dne 16. 2. 2024 odvolací soud doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.) listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Z dopisu žalobce adresovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 28. 1. 2015 vzal odvolací soud za prokázané, že žalobce tímto podáním uplatnil u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč. V podání uvedl, že újma mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonnými rozhodnutími v souvislosti s nařizováním služby přesčas, domáhal se doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu, odchodného a výsluhového příspěvku. Popsal průběh řízení a uvedl, že při rozhodování o nemajetkové újmě je třeba zohlednit dlouhodobé nezákonné jednání především ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", arogantní postup, nerespektování závazného právního názoru soudů a délku řízení a jednání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Z rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal odvolací soud za prokázané, že jím byla zamítnuta žaloba žalobce proti rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věcech služebního poměru ze dne 19. 5. 2015, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek za roky 2011, 2012, 2013 a od 1. 1. 2014 nadále. Soud zde zrekapituloval, že rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 15. 12. 2009 byl žalobci počínaje dnem 1. 12. 2009 přiznán výsluhový příspěvek 22 068 Kč měsíčně. K odvolání žalobce odvolací orgán (","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":") rozhodnutím ze dne 14. 4. 2010 odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Rozsudkem Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 23. 10. 2013, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Mezi tím v samostatném řízení byla vyřešena předběžná otázka o doplacení odpracovaných přesčasových hodin žalobci. Výsledkem pak bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 25. 11. 2014, kterým byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek od 1. 1. 2011 nadále. Na základě odvolání žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutím ze dne 19. 5. 2015, odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Kasační stížnost žalobce proti výše uvedenému rozsudku sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla rozsudkem NSS ze dne 5. 4. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", zamítnuta. Rozhodnutí nabylo právní moci dnem 26. 4. 2018 (důkaz uvedeným rozhodnutím NSS).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Z rozsudku Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal odvolací soud za prokázané, že jím bylo zrušeno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 14. 4. 2010, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Odbor","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věcech služebního poměru, jímž byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek, a rozhodnutí ze dne 15. 12. 2009. Soud uvedl, že přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí závisí na tom, zda výše průměrného hrubého příjmu žalobce byla náležitým, dostatečně zjištěným a nepochybným podkladem pro výpočet výsluhového příspěvku. Vyložil, proč přezkoumávané rozhodnutí neobstojí, služební funkcionář musí vymezit, které složky služebního příjmu a v jaké výši se do průměrného služebního příjmu započítávají a které nikoliv, v rozhodnutí není vůbec specifikováno, jaké složky jsou zahrnuty v průměrném hrubém příjmu žalobce a rozhodnutí vůbec neobsahuje náležité odůvodnění či stanovisko k otázce přesčasových hodin, rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Služební orgán musí jednoznačným, průkazným a nezpochybnitelným způsobem prokázat, že služba přes čas nebyla nařizována k jiným účelům a za jiných podmínek, než v důležitém a odůvodněném zájmu služby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Ze spisu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vzal odvolací soud za prokázané, že rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 8. 2014, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro řízení lidských zdrojů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 1. 12. 2009 změněno tak, že žalobci bylo přiznáno odchodné ve výši 280 134 Kč a že bylo vyhověno žádosti žalobce o doplatek služebního příjmu za výkon služby přesčas a přiznán nárok tam uvedený, a současně byla zamítnuta žádost o úrok z prodlení z přiznaných částek. Rozsudkem Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo uvedené rozhodnutí ve výroku o úrocích z prodlení zrušeno pro vady řízení a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2015, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo vyhověno žádosti žalobce o uhrazení úroku z prodlení související s doplatkem služebního příjmu. Rozhodnutí nabylo právní moci 4. 9. 2015. Rozhodnutím ze dne 9. 9. 2015, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 12 886 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci 18. 9. 2015. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo zamítnuto jako opožděné, toto rozhodnutí bylo rozhodnutím Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 13. 5. 2016 zrušeno pro vady, žalobce vzal následně odvolání zpět a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl o zastavení řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 21. 3. 2017.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Z rozsudku Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 7. 11. 2011, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", o odchodném žalobce, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud v odůvodnění uvedl, že již v předchozím zrušovacím rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", podrobně vyložil, co lze považovat za důležitý zájem služby. Ani napadené rozhodnutí uvedeným požadavkům nevyhovělo, výpočet je opět nepřezkoumatelný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Z rozsudku Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 5. 2013, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal odvolací soud za prokázané, že o žalobě žalobce proti nečinnosti správního orgánu bylo rozhodnuto tak, že správnímu orgánu bylo uloženo rozhodnout o odvolání žalobce proti rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro řízení lidských zdrojů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věcech služebního poměru ze dne 1. 12. 2009, ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Z rozsudku Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 6. 2013, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", o odchodném žalobce, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud vyložil, že správní orgán je povinen respektovat judikaturu správních soudů, je povinen nejprve zjistit správnou výši služebního příjmu a jeho jednotlivých složek, a teprve na základě tohoto zjištění vyměřit odchodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Z rozsudku Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 1. 2013, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 7. 2012, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas žalobce a doplatek platu za řádnou dovolenou, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud odkázal na své předchozí rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž původní rozhodnutí správního orgánu zrušil pro vady procesní povahy, kdy se zřetelem k výkladu pojmu služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 služebního zákona, nebylo možno přezkoumat, zda práce přesčas byla nařízena za podmínek uvedených v označené právní normě. Správní orgán byl vázán právním názorem soudu o výkladu pojmu služba přesčas, nyní jej opět nevyložil správně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Z rozsudku Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 10. 6. 2013, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas žalobce a doplatek platu za řádnou dovolenou, včetně úroků z prodlení, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud odkázal na svá předchozí rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jimiž původní rozhodnutí správního orgánu zrušil pro vady řízení, kdy se zřetelem k výkladu pojmu služby přesčas nebylo možno přezkoumat, zda práce přesčas byla nařízena za podmínek uvedených v právní normě. Správní orgán byl vázán právním názorem soudu o výkladu pojmu služba přesčas, nyní jej opět nevyložil správně, nevymezil konkrétní důvody pro nařizování jednotlivých služeb přesčas žalobce v rozhodném období.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně, který doplnil o shora uvedená podrobnější zjištění o průběhu namítaných nepřiměřeně dlouhých řízení, a o obsah podání, jímž žalobce svůj nárok uplatnil u příslušného orgánu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Soud I. stupně nároky uplatněné žalobcem posoudil správně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále opět jen „OdpŠk“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Soud I. stupně správně vyložil, že žalobce v namítaných správních řízeních prosazoval své právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny) a právo na hmotné zabezpečení (čl. 30 Listiny), tj. správní řízení se týkala jeho základních práv, a bez ohledu na to, zda navazovalo či nikoli řízení soudní, vztahuje se na posuzovaná správní řízení právo na projednání věci v přiměřené lhůtě a bylo-li právo žalobce porušeno, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Dle odst. 2 tohoto ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Dle odst. 3 tohoto ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 38/2000). Kritérii pro posuzování přiměřenosti lhůty jsou na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Je třeba dále uvést, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Soud I. stupně se vzhledem k názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3584/2024 znovu zabýval otázkou, zda se v projednávané situaci jedná či nejedná o natolik související řízení, že mají být odškodněna jako řízení jediné. Uzavřel, že souběžné vedení všech řízení pro svou vzájemnou provázanost působilo žalobci jedinou újmu, neboť na rozhodnutí o doplacení příjmu za službu přesčas záviselo jak rozhodnutí o výši odchodného, tak rozhodnutí o výši výsluhového příspěvku. Do výše výsluhového příspěvku se promítala celková výše příjmu žalobce (včetně doplatku za službu přesčas). Odvolací soud považuje úsudek soudu I. stupně o úzké propojenosti všech tří řízení za správný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 348/2010, či ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1021/2010).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Soud I. stupně správně posuzoval celkovou délku jednotlivých řízení, správně stanovil počátek v prosinci 2009, kdy byla zahájena všechna 3 řízení a objasnil, že žalobce mohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení o doplacení příjmu za přesčasy a ohledně odchodného do 4. 9. 2015, protože v následujícím období byla předmětem řízení toliko otázka nákladů řízení, která již fakticky do poměrů žalobce o doplacení příjmu a do odchodného nijak nezasahovala. Odvolací soud však na rozdíl od soudu I. stupně má za to, že řízení o výsluhovém příspěvku trvalo až do 26. 4. 2018, a do této doby mohla trvat i nejistota žalobce o výši výsluhového příspěvku, resp. o správnosti rozhodnutí správního orgánu, jestliže i soud připustil, že věta „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014 činí 78 329 Kč“ není formulována správně, neboť se nejedná o „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014“, ale pouze o jeho část. Argumentaci žalobce o jeho nejistotě je tak nutno přiznat určitou relevanci a připustit, že i řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem mělo pro žalobce nikoli nepatrný význam. Odvolací soud proto uvažoval o újmě žalobce trvající až do skončení řízení před NSS dne 26. 4. 2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. Soud I. stupně správně poukázal na skutečnost, že rozhodnutí správních orgánů byla opakovaně rušena pro vady řízení, čímž se řízení nepřiměřeně prodlužovala, a dospěl ke správnému závěru o nepřiměřené délce jednotlivých řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že v žalobcem namítaných řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jejich nepřiměřené délce. Jestliže jejich délka byla nepřiměřená ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk, vznik nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení se presumuje, a žalobce tak má právo na přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a OdpŠk, neboť byly splněny podmínky odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že v posuzované věci je namístě poskytnutí zadostiučinění ve formě peněžité.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. Stanovení základní částky zadostiučinění v namítaných řízeních 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 Kč za každý další rok řízení považuje odvolací soud rovněž za správné a argumentaci soudu I. stupně za přiléhavou. Úvaha soudu I. stupně vychází ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud v citovaném stanovisku dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1.250 Kč až 1.667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Přitom je nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč). Částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení) a celkové doby řízení počítané v letech či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 zákona podle kritérií, která jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnou a základní částku je možno přiměřeně zvýšit či snížit. Dle názoru Nejvyššího soudu by přitom mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 %, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci však lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"54. V souladu s citovaným stanoviskem soud I. stupně vycházel při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech a měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"55. Jak bylo shora vyloženo, odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně uvažoval o délce řízení od prosince 2009 do 26. 4. 2018. Základní zadostiučinění tak činí za 8 let a 4 měsíce 110 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"56. Odvolací soud pak souhlasí s hodnocením jednotlivých kritérií soudem I. stupně, soud I. stupně správně zvýšil základní částku o 30 % za postup správních orgánů (opakované vydávání vadných rozhodnutí, nerespektování závazného právního názoru soudu), správně vyložil, že věc byla skutkově i právně složitější, že bylo poměrně složité zjistit a rozlišit důvody nařízení jednotlivých přesčasových služeb a posoudit, zda odpovídají § 54 služebního zákona (- 20 %) a správně odečetl 5 % za počet stupňů správního řízení a posléze soudního přezkumu. I odvolací soud již ve svém předchozím rozhodnutí uvažoval, že počet instancí a opakované rozhodování na více stupních nelze promítnout do výše zadostiučinění výrazněji, neboť hlavním důvodem opakovaného rušení správních rozhodnutí a následného přezkumu správními soudy byly vady správního řízení a nerespektování závazných právních názorů soudů správními orgány. Nelze však přitakat argumentaci žalobce, že věc vůbec nebyla složitá, že její délku způsobily svou nekompetentností výlučně orgány státu. Soud I. stupně též správně uvážil, že stěžovatel se snažil urychlit řízení, podal i žalobu na nečinnost, s níž byl úspěšný, proto do konečné částky promítl i toto kritérium jejím zvýšením o 5 %. I úvaha soudu I. stupně o zvýšeném významu řízení pro žalobce je správná. Řízení lze typově zařadit mezi ta, u kterých se dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva zvýšený význam řízení pro poškozeného předpokládá (řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života – k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2800/2009). K významu řízení pro poškozeného Nejvyšší soud uvádí, že roli hraje to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 841/2016). Současně je však třeba uvážit, že v řízeních nešlo o to, zda bude žalobci přiznáno a vyplaceno odchodné či výsluhový příspěvek, ale v jaké výši v závislosti na doplatku jeho příjmu za přesčasy. I když nešlo o bagatelní částky, nešlo na druhou stranu o tak vysoké částky příjmu žalobce, které by odůvodňovaly vyšší než 5 % zvýšení základní částky odškodnění pro význam těchto řízení. Soud I. stupně se též správně vypořádal s argumentací žalobce o vlivu řízení na rodinné vztahy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"57. Soud I. stupně tak správně zvýšil základní částku celkem o 15 %, výsledná částka je však s ohledem na jinou výchozí částku, jak bylo shora vysvětleno, o něco vyšší (110 000 Kč + 15 %), tj. 126 500 Kč. Tuto částku považuje odvolací soud za odpovídající zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzhledem ke všem okolnostem výše uvedeným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"58. Odvolací soud dále považuje za nutné uvést, že zmiňoval-li žalobce ve svém odvolání otázku inflace, ani tato argumentace neodůvodňuje přiznání vyšší částky jako zadostiučinění žalobci za jeho újmu. Nejvyšší soud se touto otázkou zabýval ve svém rozsudku ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 30 Cdo 2356/2024. V prvé řadě provedl analýzu rozhodovací činnosti ESLP stran nároků na náhradu nemajetkové újmy v důsledku porušení práva na přiměřenou délku řízení, a to za posledních 5 let, a z konkretizované rozhodovací praxe ESLP zjistil, že ESLP ani v době po přijetí Stanoviska dovolacím soudem nepřistoupil k valorizaci částek přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, a to ani vzhledem k ekonomické situaci. Uzavřel, že závěry obsažené ve Stanovisku tak jsou i nadále pro poměry České republiky aktuální, přičemž je to rozhodovací činnost ESLP, která je pro nastavení výše odškodnění za porušení základních práv zaručených Úmluvou určující. Nadále platí, že částky přiznávané soudy v České republice za porušení práva na přiměřenou délku řízení lehce splňují kritéria stanovená judikaturou ESLP zejména v rozhodnutí ve věci Apicella proti Itálii, a rozhodně nelze uzavřít, že by nesplňovaly ani minimální standard, který z hlediska odškodňování judikatura ESLP i nadále představuje. Změny v cenové úrovni v České republice na daný závěr nemají žádný vliv. Nejvyšší soud dále objasnil, že v době přijetí Stanoviska, kdy ještě nebyla rozvinuta judikatura k odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu vzniklou z jiných důvodů, zejména z důvodu nezákonného omezení osobní svobody, nebo z důvodu trestního stíhání, které neskončilo odsouzením, nastavil Nejvyšší soud základní rozpětí pro odškodnění jednoho roku trvání průtažného řízení velmi štědře (tj. nad rámec shora uvedených 45 % z částky, kterou by přiznal ESLP). V průběhu času tak dochází k tomu, že se nastavení hladiny odškodnění mezi uvedenými typy újem, z nichž újma způsobená omezením svobody a trestním stíháním bývá typově závažnější než újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení, teprve postupně vyrovnávají. I to je důvod, proč Nejvyšší soud není připraven základní rozpětí pro odškodnění porušení práva na přiměřenou délku řízení v tuto chvíli měnit. Tyto své závěry Nejvyšší soud následně zopakoval v rozsudku ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. 30 Cdo 3497/2024, v usnesení ze dne 22. 7. 2025, sp. zn. 30 Cdo 1744/2025, či v usnesení ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 30 Cdo 1238/2025. Tento postoj dovolacího soudu je v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu. Z celé řady nedávných rozhodnutí lze v této souvislosti poukázat např. na body 44 a 45 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 1303/21, jakož i na usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 723/22, ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. I. ÚS 2064/22, ze dne 8. 8. 2023, sp. zn. IV. ÚS 1204/23, ze dne 15. 11. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2459/23, ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. III. ÚS 3018/24, nebo ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1587/24, naposledy se Ústavní soud touto otázku zabýval v nálezu pléna ze dne 24. 9. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 26/25.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"59. Soud I. stupně žalobci přiznal 122 135 Kč, proto odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a napadený rozsudek v zamítavém výroku II změnil ohledně částky 4 365 Kč tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k částce 122 135 Kč ještě částku 4 365 Kč. Ve zbylé části odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku II jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"60. O nákladech řízení před soudem I. stupně (náklady zahrnují i první odvolací řízení a dovolací řízení) odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"61. Výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze s přihlédnutím k přiměřenosti žalované formy náhrady hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3726/2013). Žalobce tak má právo na plnou náhradu vynaložených nákladů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"62. Soud I. stupně vyčíslil správně náklady řízení před soudem I. stupně, které skončilo vydáním rozsudku dne 8. 8. 2023, částkou 45 871 Kč, správně též stanovil výši nákladů odvolacího řízení, které skončilo vydáním rozsudku dne 16. 2. 2024, částkou 8 628 Kč, a náklady dovolacího řízení ve výši 1 850 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"63. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na správný výpočet soudu I. stupně včetně odkazů na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen „AT“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"64. V řízení před soudem I. stupně, v němž byl vydán nyní přezkoumávaný rozsudek, je však třeba vyjít z tarifní hodnoty 126 500 Kč, proto odměna za právní služby advokáta podle § 7, § 9a odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 1 AT za jeden úkon činí 6 180 Kč, za 4 úkony právní služby 24 720 Kč, za 1 úkon v poloviční výši (§ 11 odst. 2 AT) 3090 Kč, celkem odměna činí 27 810 Kč. K ní náleží 5 x paušální náhrada nákladů po 450 Kč podle § 13 AT, tj. 2 250 Kč, promeškaný čas za 16 půlhodin po 150 Kč, tj. 2 400 Kč, a cestovné osobním vozidlem z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět ve výši 2 479 Kč. Na podrobný výpočet cestovného soudem I. stupně odvolací soud pro stručnost odkazuje. Celkem tedy náklady této části řízení činí 34 939 Kč. Náklady celkem činí 91 288 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"65. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšný žalobce v odvolacím řízení vynaložil náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny 18 540 Kč za tři úkony právní služby (porada s klientem dne 25. 2. 2026 od 16.00 do 17.48, odvolání a účast u odvolacího jednání) podle § 9a odst. 2 písm. a) AT, k odměně náleží náhrada hotových výdajů 3 x 450 Kč podle § 13 AT. Náklady na cestu k odvolacímu jednání z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět osobním vozidlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":", při průměrné spotřebě motorové nafty 5 l/100 km, ceně PHM 44,90 Kč/l (doloženo pokladním dokladem z čerpací stanice) a sazbě základní náhrady 5,90 Kč/km činí 1 328 Kč (vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026). Náhrada za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky činí 4 půlhodiny x 150 Kč, tj. 600 Kč. Celkem náklady v odvolacím řízení činí 21 818 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"66. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. podle organizačních možností žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem ze dne 25. listopadu 2025, č. j. , spisová značka, , soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 122 135 Kč (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 46 090 Kč (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 90 568,20 Kč (výrok III).2. Žalobce se původně domáhal na žalované zaplacení částky 500 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měl jako bývalý , funkce,  , orgán,  (, funkce,  u , orgán,  , adresa,  - dále jen „, orgán, “) utrpět v důsledku porušení práva na přiměřenou délku řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy, ve věci odchodného, ve věci výsluhového příspěvku a rovněž v souvislosti s nezákonným nařizováním přesčasů vedeným před , orgán,  a , orgán,  (dále též „posuzované řízení“). Částka 250 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy, částka 100 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve věci odchodného, částka 100 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou řízení ve věci výsluhového příspěvku, částka 50 000 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s nezákonným nařizováním přesčasů.3. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 13. 11. 2018, č. j. , spisová značka, , bylo řízení o nároku žalobce 50 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným nařizováním přesčasů vyloučeno k samostatnému projednání. Předmětem řízení zůstala částka 450 000 Kč.4. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 8. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 168 225 Kč, ohledně částky 281 775 Kč byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem Městského soudu v , adresa,  ze dne 16. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , byl rozsudek soudu I. stupně k odvolání žalované ve vyhovujícím výroku ohledně částky 168 225 Kč potvrzen.5. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , byl na základě dovolání žalované rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu I. stupně zrušen ve vyhovujícím výroku o zaplacení částky 168 225 Kč a ve výroku o nákladech řízení, a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud uložil soudu I. stupně, aby v dalším řízení učinil podložený závěr o tom, zda se jedná o řízení, jež mají být pro účely odškodnění jejich nepřiměřené úhrnné délky odčiněna společně nebo samostatně (a to v době, kdy se řízení o doplacení služebního příjmu a o výsluhovém příspěvku překrývala). Pro dobu, v níž probíhalo pouze řízení o výsluhovém příspěvku, se soud I. stupně měl vypořádat s výhradou žalované, zda význam řízení o výsluhovém příspěvku po ukončení řízení o doplacení služebního příjmu byl nepatrný, neboť žalobce vzhledem k výsledku řízení o doplacení služebního příjmu musel předem vědět, jaký bude výsledek řízení o výsluhovém příspěvku.6. Nyní přezkoumávaným rozsudkem rozhodl soud I. stupně o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 168 225 Kč představující přiměřené zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy, ve věci odchodného a ve věci výsluhového příspěvku.7. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že řízení ve věci doplacení služebního příjmu za přesčasy bylo zahájeno dne 3. 12. 2009, kdy žalobce podal žádost o přepočet a doplacení mzdy. Dne 23. 1. 2012 vydalo , orgán,  prvostupňové rozhodnutí č. j. , spisová značka, , jímž byla žádost zamítnuta. Dne 13. 2. 2012 bylo podáno odvolání. Dne 10. 7. 2012 bylo vydáno opatření proti nečinnosti. Dne 18. 7. 2012 vydalo , orgán,  druhostupňové rozhodnutí č. j. , spisová značka, , jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí ze dne 23. 1. 2012. Dne 24. 9. 2012 byla podána žaloba. Dne 21. 1. 2013 Krajský soud v , adresa,  rozhodl rozsudkem č. j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodnutí ze dne 18. 7. 2012 zrušeno pro vady řízení. Dne 10. 6. 2013 vydalo , orgán,  nové druhostupňové rozhodnutí č. j. , spisová značka, , jímž bylo opětovně odvolání žalobce zamítnuto. Dne 18. 8. 2013 byla podána žaloba. Krajský soud v , adresa,  rozhodl rozsudkem č. j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodnutí ze dne 10. 6. 2013 zrušeno pro vady řízení. Dne 22. 4. 2014 bylo vydáno , funkce,  , orgán,  usnesení o spojení řízení s druhým nárokem, neboť obě věci spolu souvisejí (doplacení služebního příjmu za přesčasy se projeví i ve výši odchodného). Dne 24. 4. 2014 došlo k podání stížnosti, která byla postoupena. Dne 18. 8. 2014 bylo vydáno , funkce,  , orgán,  rozhodnutí č. j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodnuto o doplacení odchodného a služebního příjmu za přesčasy, jakož i zamítnuty úroky z prodlení. Dne 10. 10. 2014 byla podána žaloba. Dne 11. 6. 2015 Krajský soud v , adresa,  rozhodl rozsudkem č. j. , spisová značka, , jímž rozhodnutí ze dne 10. 6. 2015 zrušil pro vady řízení. Dne 2. 9. 2015 bylo vydáno rozhodnutí , funkce,  , orgán,  č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 4. 9. 2015, jímž bylo rozhodnutí ze dne 18. 8. 2014 ohledně úroků z prodlení změněno tak, že se žalobci úroky přiznávají.8. Řízení o odchodném bylo zahájeno dne 1. 12. 2009, kdy bylo vydáno , funkce,  pro řízení lidských zdrojů , orgán,  rozhodnutí č. j. , spisová značka,  o přiznání odchodného. Dne 17. 12. 2009 bylo podáno odvolání. Dne 19. 3. 2010 vydalo , orgán,  druhostupňové rozhodnutí č. j. , spisová značka, , jímž bylo odvolání zamítnuto. Dne 25. 5. 2010 byla podána žaloba. Dne 20. 8. 2010 rozhodl Krajský soud v , adresa,  rozsudkem č. j. , spisová značka, , jímž bylo zrušeno rozhodnutí ze dne 19. 3. 2010. Dne 7. 11. 2011 vydalo , orgán,  druhostupňové rozhodnutí , funkce,  č. j. , spisová značka, , jímž bylo odvolání zamítnuto. Dne 9. 11. 2011 byla podána žaloba proti nečinnosti. Dne 21. 11. 2011 byla žaloba vzata zpět. Dne 24. 11. 2011 bylo řízení o žalobě proti nečinnosti zastaveno. Dne 16. 1. 2012 byla podána žaloba. Dne 27. 11. 2012 rozhodl Krajský soud v , adresa,  rozsudkem č. j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodnutí ze dne 7. 11. 2011 zrušeno pro vady řízení. Dne 21. 1. 2013 byla podána kasační stížnost. Dne 27. 11. 2013 byla kasační stížnost zamítnuta. Dne 29. 4. 2013 byla podána žaloba proti nečinnosti. Dne 31. 5. 2013 rozhodl Krajský soud v , adresa,  rozsudkem č. j. , spisová značka,  tak, že , orgán,  musí o odvolání rozhodnout do 60 dnů od právní moci rozsudku. Dne 21. 6. 2013 vydalo , orgán,  druhostupňové rozhodnutí , funkce,  č. j. , spisová značka, , jímž bylo odvolání proti rozhodnutí ze dne 1. 12. 2009 zamítnuto. Dne 13. 8. 2013 byla podána žaloba. Dne 24. 2. 2014 Krajský soud v , adresa,  rozsudkem č. j. , spisová značka,  rozhodnutí ze dne 21. 6. 2013 zrušil pro vady řízení. Dne 25. 3. 2014 bylo vydáno usnesení, jímž bylo přerušeno řízení vedené o odvolání proti odchodnému do vyřešení předběžné otázky spočívající ve stanovení výše služebního příjmu, který měl žalobci náležet v době ukončení služebního poměru (po případném doplatku služebního příjmu). Dne 22. 4. 2014 bylo vydáno , funkce,  , orgán,  usnesení o spojení řízení s druhým nárokem, neboť obě věci spolu souvisejí (doplacení služebního příjmu za přesčasy se projeví i ve výši odchodného). Dne 18. 8. 2014 bylo vydáno , funkce,  , orgán,  rozhodnutí č. j. , spisová značka, , jímž bylo rozhodnuto o doplacení odchodného a služebního příjmu za přesčasy, jakož i zamítnuty úroky z prodlení. Dne 10. 10. 2014 byla podána žaloba. Dne 11. 6. 2015 Krajský soud v , adresa,  rozhodl rozsudkem č. j. , spisová značka, , jímž rozhodnutí ze dne 10. 6. 2015 zrušil pro vady řízení. Dne 2. 9. 2015 bylo vydáno rozhodnutí , funkce,  , orgán,  č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 4. 9. 2015, jímž bylo rozhodnutí ze dne 18. 8. 2014 ohledně úroků z prodlení změněno tak, že se žalobci úroky přiznávají.9. Řízení ve věci výsluhového příspěvku bylo zahájeno dne 15. 12. 2009 rozhodnutím , funkce,  , Odbor,  , orgán,  č. j. , spisová značka, , kterým byl přiznán výsluhový příspěvek. Dne 22. 12. 2009 bylo podáno odvolání. Dne 14. 4. 2010 bylo rozhodnutím , orgán,  č. j. , spisová značka,  odvolání zamítnuto a rozhodnutí ze dne 15. 12. 2009 potvrzeno. Dne 23. 10. 2013 byla rozsudkem Městského soudu v , adresa,  č. j. , spisová značka,  rozhodnutí ze dne 14. 4. 2020 a ze dne 15. 12. 2009 zrušena a věc byla vrácena , orgán,  k dalšímu řízení. Dne 2. 12. 2013 byl žalobci rozhodnutím , Odbor,  , orgán,  přiznán starobní důchod a následným rozhodnutím , funkce,  , Odbor,  , orgán,  č. , spisová značka,  byla stanovena výše rozdílu mezi starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem, která žalobci náležela k výplatě. Dne 30. 12. 2013 byl rozhodnutím , Odbor,  , orgán,  č. j. , spisová značka,  žalobci přiznán výsluhový příspěvek. Dne 10. 1. 2014 bylo podáno odvolání. Řízení bylo přerušeno od 21. 3. 2014 do 17. 10. 2014. Dne 13. 11. 2014 bylo předloženo rozhodnutí , funkce,  , orgán,  ze dne 18. 8. 2014 č. j. , spisová značka, , na jehož základě došlo u žalobce ke změně průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu rozhodného pro stanovení výše výsluhového příspěvku. Dne 5. 11. 2014 , orgán,  zrušil rozhodnutí , Odbor,  , orgán,  ze dne 30. 12. 2013, č. j. , spisová značka, , a věc vrátil , Odbor,  , orgán,  k novému projednání. Dne 25. 11. 2014 rozhodnutím , funkce,  , Odbor,  , orgán,  č. j. , spisová značka,  byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek z nově zjištěného průměrného hrubého měsíčního příjmu. Dne 15. 12. 2014 bylo podáno odvolání. Dne 19. 5. 2015 bylo rozhodnutím , orgán,  č. j. , spisová značka,  odvolání zamítnuto a rozhodnutí ze dne 25. 11. 2014 potvrzeno. Dne 19. 7. 2015 byla podána žaloba. Dne 31. 10. 2017 byla rozsudkem Městského soudu v , adresa,  č.j. , spisová značka,  zamítnuta žaloba o zrušení rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015. Dne 5. 4. 2018 byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. , spisová značka,  zamítnuta kasační stížnost žalobce proti rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 4. 2018.10. Žalobce se žalobou ze dne 19. 7. 2015 domáhal u Městského soudu v , adresa,  zrušení rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015 č. j. , spisová značka, , kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí , funkce,  , Odbor,  ve věcech služebního poměru , orgán,  ze dne 25. 11. 2014 č. j. , spisová značka, , jímž mu byl podle § 157, § 158, § 165 a § 166 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru , funkce,  , orgán,  (dále „zákon č. 361/2003 Sb.“), ve znění ke dni 1. 12. 2009, přiznán výsluhový příspěvek z nově zjištěného průměrného hrubého měsíčního příjmu, a to ke dni 1. 12. 2009 ve výši 23 345 Kč, od 1. 1. 2011 ve výši 23 801 Kč, od 1. 1. 2012 ve výši 23 992 Kč, od 1. 1. 2013 ve výši 24 100 Kč, od 4. 12. 2013 ve vši 10 554 Kč a od 1. 1. 2014 ve výši 10 576 Kč. Žalobce v žalobě namítl, že rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015 je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zejména proto, že v něm není uvedeno, jak konkrétně bylo při stanovení výsluhového příspěvku postupováno. Rozsudkem Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 4. 12. 2017, byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015 je zcela postačujícím podkladem pro vyplacení výsluhového příspěvku a lze na jeho základě zjistit ve spojení s doklady o jednotlivých výplatách výsluhového příspěvku, kolik správní orgán žalobci již zaplatil a kolik mu případně zaplatit má. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, č. j. , spisová značka, , dále vyplývá, že Městský soud v , adresa,  vyhodnotil úvahy obsažené v rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015 jako dostatečné, neboť je z nich zřejmé, jak bylo při výpočtu výsluhového příspěvku postupováno, a že Městský soud v , adresa,  dal žalobci za pravdu v tom, že poslední věta „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014 činí 78 329 Kč“ není formulována správně, neboť se nejedná o „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014“, ale pouze o jeho část, nicméně tato zcela zjevná nesprávnost není vadou, pro kterou by rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015 bylo nepřezkoumatelné. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, č. j. , spisová značka, , se rovněž podává, že ze žaloby není zřejmé, k jakému jinému výpočtu výsluhového příspěvku měl , orgán,  podle žalobce dospět a vzhledem k tomu, že v rozhodnutí , funkce,  , Odbor,  ve věcech služebního poměru , orgán,  ze dne 25. 11. 2014, již byly zohledněny veškeré dříve nezapočítané odpracované přesčasy (zcela ve prospěch žalobce), nemohl by , orgán,  dospět k výsledku pro žalobce příznivějšímu (a to ani kdyby výpočet podrobněji rozepsal a své úvahy více rozvedl). Ze žaloby se rovněž nepodává, že by žalobce nesouhlasil s výší částky 78 329 Kč (která mu podle jeho slov již byla poukázána). Obava žalobce, že v případě částky 78 329 Kč by mohlo být po něm později požadováno její vrácení jako bezdůvodné obohacení, je bezpředmětná, neboť v případě takové hypotetické úvahy by žalobce byl oprávněn pohledávku si započíst. Rozsudek Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, č. j. , spisová značka, , byl žalobci doručen dne 4. 12. 2017. Žalobce se kasační stížností ze dne 13. 12. 2017 domáhal u Nejvyššího správního soudu zrušení rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, č. j. , spisová značka, . Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2018, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 26. 4. 2018, byla kasační stížnost žalobce proti rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, č. j. , spisová značka, , zamítnuta s odůvodněním, že kasační námitky žalobce nejsou důvodné.11. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2018, č. j. , spisová značka, , se podává, že Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem Městského soudu v , adresa, , že rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015 náležitosti stanovené zákonem č. 361/2003 Sb. pro rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku plně respektuje. Předmětem přezkumu Nejvyšším správním soudem nebylo samotné stanovení výše výsluhového příspěvku. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že , orgán,  v rozhodnutí ze dne 19. 5. 2015 poněkud nepřesně uvedl, že „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014 činí 78 329 Kč“. Z výroku i odůvodnění jeho rozhodnutí je nicméně zřejmé, že se nejedná o celkovou výši přiznaného výsluhového příspěvku za daná období (ten je samozřejmě mnohem vyšší, jak poznamenává žalobce), lze naopak usuzovat, že se jedná o částku, kterou ještě zbývá žalobci na výsluhovém příspěvku vyplatit. I žalobce tuto skutečnost sám logicky dovodil z toho, že mu uvedená částka byla poukázána na bankovní účet. Městský soud v , adresa,  tak správně uzavřel, že se jednalo o zřejmou nesprávnost, která však nezpůsobuje vnitřní rozpornost rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015. Nejvyšší správní soud uvedl, že zjevnou nesprávností se chápe na první pohled odhalitelné pochybení, jako např. chyba v psaní či počtech. Jde tak spíše o toliko formální pochybení, které v zásadě nemůže zakládat nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Bylo by tak přepjatým formalismem pro toto pochybení rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015 rušit. Nevyšší správní soud závěrem dodal, že stejně jako Městský soud v , adresa,  považuje za bezpředmětnou argumentaci žalobce, že je v důsledku chybějícího výroku uvržen do stavu právní nejistoty. Není pravdou, že by mu částka 78 329 Kč byla na účet poukázána bez právního titulu a není tak ani důvodné se domnívat, že by správní orgán mohl po žalobci kdykoliv požadovat její vrácení. Nejvyšší správní soud aproboval názor Městského soudu v , adresa, , že dostatečným titulem pro vyplacení této částky je rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015, jímž bylo nově rozhodnuto o výši přiznaného výsluhového příspěvku. Jelikož však již byla žalobci určitá část výsluhového příspěvku (v nižší výši, než mu správně náleží) vyplacena, nepoukázal správní orgán na účet žalobce celou částku nově přiznaného příspěvku, avšak proti této částce započetl již vyplacený výsluhový příspěvek. Na tomto postupu neshledal Nejvyšší správní soud nic nestandardního. Pokud si žalobce nebyl jist, zda se jedná o zálohu nebo již o celou zbývající část výsluhového příspěvku, mohl si tuto informaci ověřit u správního orgánu, neboť ten jistě eviduje, kolik bylo žalobci již na výsluhovém příspěvku za předmětné období vyplaceno a kolik mu ještě zbývá doplatit.12. Z výpovědi žalobce pak soud I. stupně zjistil, že žalobce byl od prosince 2009 vystresovaný, vzteklý a měl záchvaty bezmoci, což odnášeli jeho nejbližší, a to manželka a syn , jméno FO, . Trpěl též nespavostí a nechutenstvím. Vše bylo způsobeno nespravedlností v průběhu posuzovaného řízení, že nedostával peníze, o nichž již bylo soudně rozhodnuto. Svým chováním své nejbližší stresoval. Manželka se od něj na nějaký čas odstěhovala, v současné době spolu opět žijí, vztah se synem již nenapraví, neboť syn zemřel.13. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), zejména § 1, § 13 a § 31a, § 32 a § 35.14. Soud I. stupně odkázal na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Posuzoval konkrétní okolnosti věci ve smyslu § 31a OdpŠk a uzavřel, že žalobce prosazoval své právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny základních práv a svobod) a právo na hmotné zabezpečení (čl. 30 Listiny základních práv a svobod). Všechna tři správní řízení (o doplacení služebního příjmu za přesčasy, o odchodné, o výsluhovém příspěvku) se týkala jeho základních práv, a bez ohledu na to, zda navazovala či nikoli řízení soudní, vztahuje se na ně právo na projednání věci v přiměřené lhůtě, a bylo-li právo žalobce porušeno, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Úhrnná délka posuzovaného řízení zahrnující všechna tři správní řízení je nepřiměřená, což představuje nesprávný úřední postup (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk). Vznik nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení se presumuje. Žalobce má právo na přiměřené zadostiučinění v penězích.15. Soud I. stupně vyložil, že se v případě žalobce nejedná o mimořádnou situaci, nebyla vyhledána pomoc psychologa či lékaře specialisty kvůli zhoršení zdravotního stavu žalobce ani pomoc rodinného mediátora či jiného specialisty kvůli narušení rodinného vztahu žalobce s jeho nejbližšími. Mezi žalobcem a manželkou došlo k nápravě vztahu a obnovení soužití, byť jejich vztah již není tak vřelý jako dříve. Je samozřejmé, že partnerský vztah se mění a postupem času je jiný než na samém počátku. Žalovanou tak nelze činit odpovědnou za to, že ve vztahu mezi žalobcem a jeho manželkou došlo k ochlazení. Ztráta syna , jméno FO, , s nímž již žalobce vztah nenapraví, je nepochybně ztrátou z nejbolestnějších, nicméně ji nelze přičítat k tíži žalované. Ve smyslu Stanoviska je pak namístě při výpočtu přiměřeného zadostiučinění vycházet z částky 15 000 Kč ročně (v prvních dvou letech z poloviční částky 7 500 Kč) a z částky 1 250 Kč měsíčně.16. Soud I. stupně dal za pravdu žalované v tom, že všechna tři správní řízení (o doplacení služebního příjmu za přesčasy, o odchodném, o výsluhovém příspěvku) mají být posouzena jako řízení jediné, neboť probíhala současně a spolu svým předmětem souvisela natolik úzce, že rozhodnutí o jednom z nich je určující i pro rozhodnutí v dalších řízeních. Podle zákona č. 361/2003 Sb. , funkce,  má právo na služební příjem za výkon služby (§ 112 odst. 1) včetně služebního příjmu za službu přesčas (§ 112 odst. 2), po skončení služebního poměru má bývalý , funkce,  právo na odchodné (§ 155) a výsluhový příspěvek (§ 157). Výpočet výše odchodného a výše výsluhového příspěvku se odvíjí od celkového služebního příjmu, jehož součástí je služební příjem za službu přesčas. Nemajetkovou újmu utrpěnou žalobcem je pak třeba posuzovat jako jedinou újmu, nikoli jako újmu násobenou počtem jednotlivých řízení.17. Za počátek újmy považoval soud I. stupně prosinec 2009, kdy byla zahájena všechna tři správní řízení. Od té doby lze uvažovat o nejistotě žalobce ohledně doplacení služebního příjmu za přesčasy, ohledně odchodného a ohledně výsluhového příspěvku. Rozhodnutím , funkce,  , orgán,  ze dne 2. 9. 2015, které nabylo právní moci dne 4. 9. 2015, bylo rozhodnutí , funkce,  , orgán,  ze dne 18. 8. 2014 o doplacení služebního příjmu za přesčasy, o odchodném a o zamítnutí úroků z prodlení, změněno tak, že se žalobci úroky z prodlení přiznávají. Od tohoto okamžiku již žalobce nemohl být v nejistotě ohledně doplacení služebního příjmu za přesčasy a ohledně odchodného. V následujícím období byla předmětem správního řízení toliko otázka nákladů řízení, která však již fakticky do poměrů žalobce ohledně doplacení služebního příjmu za přesčasy, odchodného a úroků z prodlení nezasahovala, neboť toto již bylo vyřešeno s konečnou platností.18. Ohledně výsluhového příspěvku soud I. stupně uzavřel, že nejistota žalobce přetrvávala až do prosince 2017, kdy se z rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, který mu byl doručen dne 4. 12. 2017, dozvěděl o správnosti rozhodnutí , orgán,  ze dne 19. 5. 2015. Od tohoto okamžiku již žalobce nemohl být v nejistotě o výši výsluhového příspěvku (v následně podané kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017 s výší přiznaného výsluhového příspěvku nikterak nepolemizoval).19. Soud hodnotil význam posuzovaného řízení pro žalobce jako zvýšený, neboť typově patří mezi druhy řízení, která mají pro jejich účastníky větší význam než řízení jiná, přičemž neshledal, že by význam správního řízení o výsluhovém příspěvku po ukončení správního řízení o doplacení služebního příjmu byl nepatrný. Vědomost žalobce o správnosti rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku před 4. 12. 2017 z provedeného dokazování nevyplynula. Hledisko významu promítl soud I. stupně zvýšením základní částky zadostiučinění o 5 %.20. Soud I. stupně posoudil řízení jako skutkově i právně složitější. Výpočet výše výsluhového příspěvku se odvíjel od celkového příjmu žalobce, což si vyžádalo poměrně složité zjišťování a rozlišování důvodů nařízení jednotlivých přesčasových služeb a posuzování, zda odpovídají zákonu č. 361/2003 Sb. Proto snížil základní částku zadostiučinění o 20 % a o dalších 5 % za počet instancí.21. Dále uzavřel, že posuzované řízení bylo postiženo opakovaným vydáváním vadných rozhodnutí a nerespektováním závazného právního názoru. Proto zvýšil základní částku o 30 %.22. Soud I. stupně též zohlednil, že žalobce se snažil urychlit postup správních orgánů v posuzovaném řízení, neboť podal úspěšnou žalobu proti nečinnosti, a z tohoto důvodu zvýšil základní částku o 5 %.23. Po zhodnocení všech kritérií dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobci náleží odškodnění za (jedinou) újmu od prosince 2009 do prosince 2017 v základní částce 106 205 Kč, kterou zvýšil celkem o 15 %, tj. na částku 122 135 Kč. Podle názoru soudu I. stupně tato částka respektuje zachování vztahu přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytnutým zadostiučiněním, odpovídá konkrétním okolnostem tohoto případu, je souladná se závěry zaujatými ve Stanovisku a pro žalobce představuje vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Ohledně zbývající částky 46 090 Kč žalobu zamítl.24. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř.25. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Odvolání směřovalo proti vyhovujícímu výroku I rozsudku. Vzhledem k tomu, že o odvolání dosud nebylo rozhodnuto a žalovaná vzala odvolání zpět, odvolací soud postupoval podle § 207 odst. 2 o.s.ř. a řízení o odvolání žalované zastavil.26. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání též žalobce. Jeho odvolání směřovalo proti zamítavému výroku o věci samé (výrok II). Žalobce nesouhlasil s hodnocením všech rozhodných kritérií soudem I. stupně. Zdůraznil, že snášel mimořádně úporné příkoří. Musel přihlížet tomu, jak stát nerespektuje právní předpisy, porušuje a nerespektuje i závazné rozsudky soudů. Žalovaná je vinna tím, že „nezákonnost“ trvala dlouho, a proto žalobce nemůže odčinit své jednání vůči synovi. Naprosto nepřiměřená délka řízení způsobila gradaci v psychické sféře žalobce, která se projevovala i vůči členům rodiny. Soud I. stupně sice hodnotil význam řízení jako zvýšený, ale zvýšil základní částku jen o 5 %, což významu řízení neodpovídá (též poměřeno inflací). Odvolatel nesouhlasil ani se závěrem soudu I. stupně o složitosti řízení. Podle jeho názoru vše bylo způsobeno arogancí žalované. Žalovaná později nepřišla s žádnou jinou právně relevantní argumentací, která by zvrátila původní právní názor soudu z roku 2010. Žalobcova činnost k urychlení řízení je pak hodnocena pouhými 5 %, přičemž není zřejmé, co víc by měl žalobce pro odstranění průtahů učinit. Žalobce považoval původně přiznanou částku 168 225 Kč za dostatečnou, její snížení ale nyní považuje za nepřiměřené. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek v jeho zamítavém výroku a žalobci přiznal i částku 46 090 Kč.27. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku v jeho zamítavém výroku jako věcně správného. Poukázala na to, že se ve všech řízeních nejednalo o zanedbatelnou částku, ale současně se nejednalo o částku, která by žalobce existenčně ohrožovala. Zvýšení základní částky pro význam o 5 % je tak dostatečné. Souhlasila i s posouzením složitosti řízení.28. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.29. Již v průběhu odvolacího jednání konaného dne 16. 2. 2024 odvolací soud doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.) listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění.30. Z dopisu žalobce adresovaného , orgán,  ze dne 28. 1. 2015 vzal odvolací soud za prokázané, že žalobce tímto podáním uplatnil u , orgán,  nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč. V podání uvedl, že újma mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonnými rozhodnutími v souvislosti s nařizováním služby přesčas, domáhal se doplacení služebního příjmu a nároků odvíjejících se od služebního příjmu, odchodného a výsluhového příspěvku. Popsal průběh řízení a uvedl, že při rozhodování o nemajetkové újmě je třeba zohlednit dlouhodobé nezákonné jednání především , orgán, , arogantní postup, nerespektování závazného právního názoru soudů a délku řízení a jednání , orgán, .31. Z rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , spisová značka, , vzal odvolací soud za prokázané, že jím byla zamítnuta žaloba žalobce proti rozhodnutí , orgán,  ve věcech služebního poměru ze dne 19. 5. 2015, č. j. , spisová značka, , kterou byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek za roky 2011, 2012, 2013 a od 1. 1. 2014 nadále. Soud zde zrekapituloval, že rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 15. 12. 2009 byl žalobci počínaje dnem 1. 12. 2009 přiznán výsluhový příspěvek 22 068 Kč měsíčně. K odvolání žalobce odvolací orgán (, orgán, ) rozhodnutím ze dne 14. 4. 2010 odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Rozsudkem Městského soudu v , adresa,  ze dne 23. 10. 2013, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Mezi tím v samostatném řízení byla vyřešena předběžná otázka o doplacení odpracovaných přesčasových hodin žalobci. Výsledkem pak bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 25. 11. 2014, kterým byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek od 1. 1. 2011 nadále. Na základě odvolání žalobce , orgán,  rozhodnutím ze dne 19. 5. 2015, odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil.32. Kasační stížnost žalobce proti výše uvedenému rozsudku sp. zn. , spisová značka,  byla rozsudkem NSS ze dne 5. 4. 2018, sp. zn. , spisová značka, , zamítnuta. Rozhodnutí nabylo právní moci dnem 26. 4. 2018 (důkaz uvedeným rozhodnutím NSS).33. Z rozsudku Městského soudu v , adresa,  ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , spisová značka, , vzal odvolací soud za prokázané, že jím bylo zrušeno rozhodnutí , orgán,  ze dne 14. 4. 2010, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí , funkce,  , Odbor,  , orgán,  ve věcech služebního poměru, jímž byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek, a rozhodnutí ze dne 15. 12. 2009. Soud uvedl, že přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí závisí na tom, zda výše průměrného hrubého příjmu žalobce byla náležitým, dostatečně zjištěným a nepochybným podkladem pro výpočet výsluhového příspěvku. Vyložil, proč přezkoumávané rozhodnutí neobstojí, služební funkcionář musí vymezit, které složky služebního příjmu a v jaké výši se do průměrného služebního příjmu započítávají a které nikoliv, v rozhodnutí není vůbec specifikováno, jaké složky jsou zahrnuty v průměrném hrubém příjmu žalobce a rozhodnutí vůbec neobsahuje náležité odůvodnění či stanovisko k otázce přesčasových hodin, rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Služební orgán musí jednoznačným, průkazným a nezpochybnitelným způsobem prokázat, že služba přes čas nebyla nařizována k jiným účelům a za jiných podmínek, než v důležitém a odůvodněném zájmu služby.34. Ze spisu , orgán,  , adresa,  sp. zn. , spisová značka,  vzal odvolací soud za prokázané, že rozhodnutím , funkce,  , orgán,  , adresa,  ze dne 18. 8. 2014, č. , spisová značka, , bylo rozhodnutí , funkce,  pro řízení lidských zdrojů , orgán,  , adresa,  ze dne 1. 12. 2009 změněno tak, že žalobci bylo přiznáno odchodné ve výši 280 134 Kč a že bylo vyhověno žádosti žalobce o doplatek služebního příjmu za výkon služby přesčas a přiznán nárok tam uvedený, a současně byla zamítnuta žádost o úrok z prodlení z přiznaných částek. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa,  ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. , spisová značka, , bylo uvedené rozhodnutí ve výroku o úrocích z prodlení zrušeno pro vady řízení a věc vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2015, č. , spisová značka, , bylo vyhověno žádosti žalobce o uhrazení úroku z prodlení související s doplatkem služebního příjmu. Rozhodnutí nabylo právní moci 4. 9. 2015. Rozhodnutím ze dne 9. 9. 2015, č. , spisová značka, , byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 12 886 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci 18. 9. 2015. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo zamítnuto jako opožděné, toto rozhodnutí bylo rozhodnutím Krajského soudu v , adresa,  ze dne 13. 5. 2016 zrušeno pro vady, žalobce vzal následně odvolání zpět a , orgán,  rozhodl o zastavení řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 21. 3. 2017.35. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa,  ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. , spisová značka, , vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí , orgán, , , orgán,  , adresa,  ze dne 7. 11. 2011, č. , spisová značka, , o odchodném žalobce, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud v odůvodnění uvedl, že již v předchozím zrušovacím rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , podrobně vyložil, co lze považovat za důležitý zájem služby. Ani napadené rozhodnutí uvedeným požadavkům nevyhovělo, výpočet je opět nepřezkoumatelný.36. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa,  ze dne 31. 5. 2013, sp. zn. , spisová značka, , vzal odvolací soud za prokázané, že o žalobě žalobce proti nečinnosti správního orgánu bylo rozhodnuto tak, že správnímu orgánu bylo uloženo rozhodnout o odvolání žalobce proti rozhodnutí , funkce,  pro řízení lidských zdrojů , orgán,  , adresa,  ve věcech služebního poměru ze dne 1. 12. 2009, ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku.37. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa,  ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. , spisová značka, , vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí , orgán, , , orgán,  , adresa,  ze dne 21. 6. 2013, č. , spisová značka, , o odchodném žalobce, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud vyložil, že správní orgán je povinen respektovat judikaturu správních soudů, je povinen nejprve zjistit správnou výši služebního příjmu a jeho jednotlivých složek, a teprve na základě tohoto zjištění vyměřit odchodné.38. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa,  ze dne 21. 1. 2013, sp. zn. , spisová značka, , vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí , orgán, , , orgán,  , adresa,  ze dne 18. 7. 2012, č. , spisová značka, , o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas žalobce a doplatek platu za řádnou dovolenou, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud odkázal na své předchozí rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , jímž původní rozhodnutí správního orgánu zrušil pro vady procesní povahy, kdy se zřetelem k výkladu pojmu služby přesčas ve smyslu § 54 odst. 1 služebního zákona, nebylo možno přezkoumat, zda práce přesčas byla nařízena za podmínek uvedených v označené právní normě. Správní orgán byl vázán právním názorem soudu o výkladu pojmu služba přesčas, nyní jej opět nevyložil správně.39. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa,  ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. , spisová značka, , vzal odvolací soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí , orgán, , , orgán,  , adresa,  ze dne 10. 6. 2013, č. , spisová značka, , o doplacení služebního příjmu za výkon služby přesčas žalobce a doplatek platu za řádnou dovolenou, včetně úroků z prodlení, pro vady a věc byla vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Soud odkázal na svá předchozí rozhodnutí sp. zn. , spisová značka,  a , spisová značka, , jimiž původní rozhodnutí správního orgánu zrušil pro vady řízení, kdy se zřetelem k výkladu pojmu služby přesčas nebylo možno přezkoumat, zda práce přesčas byla nařízena za podmínek uvedených v právní normě. Správní orgán byl vázán právním názorem soudu o výkladu pojmu služba přesčas, nyní jej opět nevyložil správně, nevymezil konkrétní důvody pro nařizování jednotlivých služeb přesčas žalobce v rozhodném období.40. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně, který doplnil o shora uvedená podrobnější zjištění o průběhu namítaných nepřiměřeně dlouhých řízení, a o obsah podání, jímž žalobce svůj nárok uplatnil u příslušného orgánu.41. Soud I. stupně nároky uplatněné žalobcem posoudil správně podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále opět jen „OdpŠk“).42. Soud I. stupně správně vyložil, že žalobce v namítaných správních řízeních prosazoval své právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 28 Listiny) a právo na hmotné zabezpečení (čl. 30 Listiny), tj. správní řízení se týkala jeho základních práv, a bez ohledu na to, zda navazovalo či nikoli řízení soudní, vztahuje se na posuzovaná správní řízení právo na projednání věci v přiměřené lhůtě a bylo-li právo žalobce porušeno, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy.43. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.44. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.45. Dle odst. 2 tohoto ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.46. Dle odst. 3 tohoto ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.47. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 38/2000). Kritérii pro posuzování přiměřenosti lhůty jsou na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Je třeba dále uvést, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou.48. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10).49. Soud I. stupně se vzhledem k názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3584/2024 znovu zabýval otázkou, zda se v projednávané situaci jedná či nejedná o natolik související řízení, že mají být odškodněna jako řízení jediné. Uzavřel, že souběžné vedení všech řízení pro svou vzájemnou provázanost působilo žalobci jedinou újmu, neboť na rozhodnutí o doplacení příjmu za službu přesčas záviselo jak rozhodnutí o výši odchodného, tak rozhodnutí o výši výsluhového příspěvku. Do výše výsluhového příspěvku se promítala celková výše příjmu žalobce (včetně doplatku za službu přesčas). Odvolací soud považuje úsudek soudu I. stupně o úzké propojenosti všech tří řízení za správný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 348/2010, či ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1021/2010).50. Soud I. stupně správně posuzoval celkovou délku jednotlivých řízení, správně stanovil počátek v prosinci 2009, kdy byla zahájena všechna 3 řízení a objasnil, že žalobce mohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení o doplacení příjmu za přesčasy a ohledně odchodného do 4. 9. 2015, protože v následujícím období byla předmětem řízení toliko otázka nákladů řízení, která již fakticky do poměrů žalobce o doplacení příjmu a do odchodného nijak nezasahovala. Odvolací soud však na rozdíl od soudu I. stupně má za to, že řízení o výsluhovém příspěvku trvalo až do 26. 4. 2018, a do této doby mohla trvat i nejistota žalobce o výši výsluhového příspěvku, resp. o správnosti rozhodnutí správního orgánu, jestliže i soud připustil, že věta „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014 činí 78 329 Kč“ není formulována správně, neboť se nejedná o „výsluhový příspěvek za dobu od 1. 12. 2009 do 30. 11. 2014“, ale pouze o jeho část. Argumentaci žalobce o jeho nejistotě je tak nutno přiznat určitou relevanci a připustit, že i řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem mělo pro žalobce nikoli nepatrný význam. Odvolací soud proto uvažoval o újmě žalobce trvající až do skončení řízení před NSS dne 26. 4. 2018.51. Soud I. stupně správně poukázal na skutečnost, že rozhodnutí správních orgánů byla opakovaně rušena pro vady řízení, čímž se řízení nepřiměřeně prodlužovala, a dospěl ke správnému závěru o nepřiměřené délce jednotlivých řízení.52. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že v žalobcem namítaných řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jejich nepřiměřené délce. Jestliže jejich délka byla nepřiměřená ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk, vznik nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení se presumuje, a žalobce tak má právo na přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a OdpŠk, neboť byly splněny podmínky odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že v posuzované věci je namístě poskytnutí zadostiučinění ve formě peněžité.53. Stanovení základní částky zadostiučinění v namítaných řízeních 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 Kč za každý další rok řízení považuje odvolací soud rovněž za správné a argumentaci soudu I. stupně za přiléhavou. Úvaha soudu I. stupně vychází ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud v citovaném stanovisku dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1.250 Kč až 1.667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Přitom je nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč). Částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení) a celkové doby řízení počítané v letech či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 zákona podle kritérií, která jsou však neuzavřeným výčtem okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnou a základní částku je možno přiměřeně zvýšit či snížit. Dle názoru Nejvyššího soudu by přitom mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 %, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci však lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009).54. V souladu s citovaným stanoviskem soud I. stupně vycházel při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech a měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.55. Jak bylo shora vyloženo, odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně uvažoval o délce řízení od prosince 2009 do 26. 4. 2018. Základní zadostiučinění tak činí za 8 let a 4 měsíce 110 000 Kč.56. Odvolací soud pak souhlasí s hodnocením jednotlivých kritérií soudem I. stupně, soud I. stupně správně zvýšil základní částku o 30 % za postup správních orgánů (opakované vydávání vadných rozhodnutí, nerespektování závazného právního názoru soudu), správně vyložil, že věc byla skutkově i právně složitější, že bylo poměrně složité zjistit a rozlišit důvody nařízení jednotlivých přesčasových služeb a posoudit, zda odpovídají § 54 služebního zákona (- 20 %) a správně odečetl 5 % za počet stupňů správního řízení a posléze soudního přezkumu. I odvolací soud již ve svém předchozím rozhodnutí uvažoval, že počet instancí a opakované rozhodování na více stupních nelze promítnout do výše zadostiučinění výrazněji, neboť hlavním důvodem opakovaného rušení správních rozhodnutí a následného přezkumu správními soudy byly vady správního řízení a nerespektování závazných právních názorů soudů správními orgány. Nelze však přitakat argumentaci žalobce, že věc vůbec nebyla složitá, že její délku způsobily svou nekompetentností výlučně orgány státu. Soud I. stupně též správně uvážil, že stěžovatel se snažil urychlit řízení, podal i žalobu na nečinnost, s níž byl úspěšný, proto do konečné částky promítl i toto kritérium jejím zvýšením o 5 %. I úvaha soudu I. stupně o zvýšeném významu řízení pro žalobce je správná. Řízení lze typově zařadit mezi ta, u kterých se dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva zvýšený význam řízení pro poškozeného předpokládá (řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života – k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2800/2009). K významu řízení pro poškozeného Nejvyšší soud uvádí, že roli hraje to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 841/2016). Současně je však třeba uvážit, že v řízeních nešlo o to, zda bude žalobci přiznáno a vyplaceno odchodné či výsluhový příspěvek, ale v jaké výši v závislosti na doplatku jeho příjmu za přesčasy. I když nešlo o bagatelní částky, nešlo na druhou stranu o tak vysoké částky příjmu žalobce, které by odůvodňovaly vyšší než 5 % zvýšení základní částky odškodnění pro význam těchto řízení. Soud I. stupně se též správně vypořádal s argumentací žalobce o vlivu řízení na rodinné vztahy.57. Soud I. stupně tak správně zvýšil základní částku celkem o 15 %, výsledná částka je však s ohledem na jinou výchozí částku, jak bylo shora vysvětleno, o něco vyšší (110 000 Kč + 15 %), tj. 126 500 Kč. Tuto částku považuje odvolací soud za odpovídající zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzhledem ke všem okolnostem výše uvedeným.58. Odvolací soud dále považuje za nutné uvést, že zmiňoval-li žalobce ve svém odvolání otázku inflace, ani tato argumentace neodůvodňuje přiznání vyšší částky jako zadostiučinění žalobci za jeho újmu. Nejvyšší soud se touto otázkou zabýval ve svém rozsudku ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 30 Cdo 2356/2024. V prvé řadě provedl analýzu rozhodovací činnosti ESLP stran nároků na náhradu nemajetkové újmy v důsledku porušení práva na přiměřenou délku řízení, a to za posledních 5 let, a z konkretizované rozhodovací praxe ESLP zjistil, že ESLP ani v době po přijetí Stanoviska dovolacím soudem nepřistoupil k valorizaci částek přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, a to ani vzhledem k ekonomické situaci. Uzavřel, že závěry obsažené ve Stanovisku tak jsou i nadále pro poměry České republiky aktuální, přičemž je to rozhodovací činnost ESLP, která je pro nastavení výše odškodnění za porušení základních práv zaručených Úmluvou určující. Nadále platí, že částky přiznávané soudy v České republice za porušení práva na přiměřenou délku řízení lehce splňují kritéria stanovená judikaturou ESLP zejména v rozhodnutí ve věci Apicella proti Itálii, a rozhodně nelze uzavřít, že by nesplňovaly ani minimální standard, který z hlediska odškodňování judikatura ESLP i nadále představuje. Změny v cenové úrovni v České republice na daný závěr nemají žádný vliv. Nejvyšší soud dále objasnil, že v době přijetí Stanoviska, kdy ještě nebyla rozvinuta judikatura k odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu vzniklou z jiných důvodů, zejména z důvodu nezákonného omezení osobní svobody, nebo z důvodu trestního stíhání, které neskončilo odsouzením, nastavil Nejvyšší soud základní rozpětí pro odškodnění jednoho roku trvání průtažného řízení velmi štědře (tj. nad rámec shora uvedených 45 % z částky, kterou by přiznal ESLP). V průběhu času tak dochází k tomu, že se nastavení hladiny odškodnění mezi uvedenými typy újem, z nichž újma způsobená omezením svobody a trestním stíháním bývá typově závažnější než újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení, teprve postupně vyrovnávají. I to je důvod, proč Nejvyšší soud není připraven základní rozpětí pro odškodnění porušení práva na přiměřenou délku řízení v tuto chvíli měnit. Tyto své závěry Nejvyšší soud následně zopakoval v rozsudku ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. 30 Cdo 3497/2024, v usnesení ze dne 22. 7. 2025, sp. zn. 30 Cdo 1744/2025, či v usnesení ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 30 Cdo 1238/2025. Tento postoj dovolacího soudu je v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu. Z celé řady nedávných rozhodnutí lze v této souvislosti poukázat např. na body 44 a 45 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 1303/21, jakož i na usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 723/22, ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. I. ÚS 2064/22, ze dne 8. 8. 2023, sp. zn. IV. ÚS 1204/23, ze dne 15. 11. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2459/23, ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. III. ÚS 3018/24, nebo ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1587/24, naposledy se Ústavní soud touto otázku zabýval v nálezu pléna ze dne 24. 9. 2025, sp. zn. Pl. ÚS 26/25.59. Soud I. stupně žalobci přiznal 122 135 Kč, proto odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a napadený rozsudek v zamítavém výroku II změnil ohledně částky 4 365 Kč tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k částce 122 135 Kč ještě částku 4 365 Kč. Ve zbylé části odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku II jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).60. O nákladech řízení před soudem I. stupně (náklady zahrnují i první odvolací řízení a dovolací řízení) odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř.61. Výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze s přihlédnutím k přiměřenosti žalované formy náhrady hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3726/2013). Žalobce tak má právo na plnou náhradu vynaložených nákladů.62. Soud I. stupně vyčíslil správně náklady řízení před soudem I. stupně, které skončilo vydáním rozsudku dne 8. 8. 2023, částkou 45 871 Kč, správně též stanovil výši nákladů odvolacího řízení, které skončilo vydáním rozsudku dne 16. 2. 2024, částkou 8 628 Kč, a náklady dovolacího řízení ve výši 1 850 Kč.63. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na správný výpočet soudu I. stupně včetně odkazů na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen „AT“).64. V řízení před soudem I. stupně, v němž byl vydán nyní přezkoumávaný rozsudek, je však třeba vyjít z tarifní hodnoty 126 500 Kč, proto odměna za právní služby advokáta podle § 7, § 9a odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 1 AT za jeden úkon činí 6 180 Kč, za 4 úkony právní služby 24 720 Kč, za 1 úkon v poloviční výši (§ 11 odst. 2 AT) 3090 Kč, celkem odměna činí 27 810 Kč. K ní náleží 5 x paušální náhrada nákladů po 450 Kč podle § 13 AT, tj. 2 250 Kč, promeškaný čas za 16 půlhodin po 150 Kč, tj. 2 400 Kč, a cestovné osobním vozidlem z , adresa,  do , adresa,  a zpět ve výši 2 479 Kč. Na podrobný výpočet cestovného soudem I. stupně odvolací soud pro stručnost odkazuje. Celkem tedy náklady této části řízení činí 34 939 Kč. Náklady celkem činí 91 288 Kč.65. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšný žalobce v odvolacím řízení vynaložil náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny 18 540 Kč za tři úkony právní služby (porada s klientem dne 25. 2. 2026 od 16.00 do 17.48, odvolání a účast u odvolacího jednání) podle § 9a odst. 2 písm. a) AT, k odměně náleží náhrada hotových výdajů 3 x 450 Kč podle § 13 AT. Náklady na cestu k odvolacímu jednání z , adresa,  do , adresa,  a zpět osobním vozidlem , název, , při průměrné spotřebě motorové nafty 5 l/100 km, ceně PHM 44,90 Kč/l (doloženo pokladním dokladem z čerpací stanice) a sazbě základní náhrady 5,90 Kč/km činí 1 328 Kč (vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026). Náhrada za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky činí 4 půlhodiny x 150 Kč, tj. 600 Kč. Celkem náklady v odvolacím řízení činí 21 818 Kč.66. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. podle organizačních možností žalované.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:72.Co.84.2026.405","publishedAt":"2026-05-21","decisionAt":"2026-04-24","caseNumber":{"senate":72,"registry":"Co","index":84,"year":2026,"pageNumber":405},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Iva","lastName":"Suneghová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 168 225 Kč, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. listopadu 2025, č. j. 35 C 100/2020-362,","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":35,"registry":"C","index":100,"year":2020,"pageNumber":362},"affectedDate":"2025-11-25","courtCode":"OSPH01","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"207","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"157","lexNumber":361,"lexYear":2003,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"158","lexNumber":361,"lexYear":2003,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"165","lexNumber":361,"lexYear":2003,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"166","lexNumber":361,"lexYear":2003,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"112","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","PRERUSENI_RIZENI","NAKLADY_RIZENI","DOVOLANI","ZASTAVENI_RIZENI","DOKAZOVANI","NEMAJETKOVA_UJMA","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NAHRADA_NAKLADU","VADY_RIZENI","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","LHUTY","ODVOLANI","PRACE_PRESCAS","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","ODBORY"]},"styles":[{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}