{"uuid":"858e825e-d9be-487f-97f5-d2289d1d8136","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" za níž jedná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení částky 2 775 110 Kč s přísl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný a) je povinen zaplatit žalobci částku ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný b) je povinen zaplatit žalobci částku ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovaní jsou povinni zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – východ na náhradu nákladů, které stát nesl, ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku .","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný a) je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka,  spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum,  do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný b) je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka,  spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum,  do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Co do částky , částka,  a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum,  do zaplacení, se žaloba zamítá.IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení , částka,  k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaní jsou povinni zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu , adresa,  – východ na náhradu nákladů, které stát nesl, ve výši , částka, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku .","justification":[{"texts":[{"text":"1. Právní předchůdce žalobkyně, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", státní příspěvková organizace, IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", uzavřela dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s žalovanými Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku (dále jen “smlouva“), na základě které žalovaní jako povinní z věcného břemene zřídili ve prospěch žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene oprávnění užívání pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „pozemek“). Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu 15 ti let. Po uplynutí doby trvání se povinní v čl. III. smlouvy odst. 4 zavázali převést pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s ním právní předchůdkyni žalobce, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, že povinní z věcného břemene uhradí každý dle poměru spoluvlastnického podílu za stavby a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem. Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovaným svůj záměr nabýt vlastnické právo k pozemku písemně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" obdržel právní předchůdce žalobce reakci žalovaných, z níž vyplývá, že nárok žalobce dle na nabytí pozemku dle čl. III. odst. 4. smlouvy považují za právně nevynutitelný a sdělují, že jsou přesto připraveni o prodeji pozemku jednat. Právní předchůdkyně žalobce však následně od svého záměru upustila a dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sdělila žalovaným, že ke dni ukončení platnosti smlouvy přestane pozemek užívat a nehodlá nabýt pozemek do vlastnictví státu. Zároveň žalovaným sdělila, že po nich bude uplatňovat náhradu za provedené stavby a úpravy. Právní předchůdkyně žalobce k tomu nechala zpracovat znalecký posudek, kterým byla stanovena obvyklá cena všech staveb a stavebních úprav provedených na pozemku, když takto zjištění cena představuje bezdůvodné obohacení žalovaných. Obvyklá cena byla znaleckým posudkem zjištěna ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 2.11.20021 zaslala právní předchůdkyně žalobce žalovaným výzvy k zaplacení uvedené částky, dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sdělili žalovaní, nárok neuznávají a nic neuhradí. Po poučení dle ustanovení § 118b o.s.ř. doplnila žalobkyně svoje tvrzení v tom směru, že žalovaní uzavřením smlouvy souhlasili bez dalších podmínek s tím, že pozemek bude plnit funkci golfového hřiště, a že na něm budou za tímto účelem provedeny zásahy, tj. stavební úpravy, proto nyní nemohou usilovat o zohlednění nákladů na odstranění těchto staveb. Pokud se pak žalovaní brání námitkou absolutní neplatnosti smlouvy, tak žalobkyně uvedla, že žalovaní takovou neplatnost po celou dobu trvání smluvního vztahu netvrdili a přijali úplatu z věcného břemene.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali a k věci uvedli, že vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, řídí se smlouva i právní poměry z ní vzniklé uvedeným zákonem. Dle žalobce zakládá věta druhá čl. III. odst. 4 smlouvy právo na vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalovaných však žalobkyni nesvědčí ani nárok ze smlouvy, ani nárok z bezdůvodného obohacení. Ze smlouvy dle žalovaných nárok vzniknout nemohl, neboť jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu cenu nelze určit odkazem na budoucí znalecký posudek. Nadto aplikace věty druhé čl. III. odst. 4 smlouvy byla vázána na splnění podmínky, jejíž nesplnění způsobila neoprávněně sama žalobkyně, ke splnění proto nelze přihlížet. Nárok z bezdůvodného obohacení, i kdyby vzniknul, by již byl promlčen, neboť mezi provedením staveb/stavebních úprav a podáním žaloby uplynulo cca 15 let, neboť objektivní promlčecí doba podle ustanovení § 107 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. počíná plynout poskytnutím plnění, k němuž se rozšíří majetková sféra obohaceného bez právního titul. Pokud pak byla žaloba podána dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a stavby byly provedeny v letech 2006-2011, uplynula promlčecí doba nejpozději v letech 2009-2014. Ohledně věty druhé čl. III. odst. 4 smlouvy uvedli dále žalovaní, že smluvní ujednání, které odkazuje na budoucí znalecký posudek je absolutně neplatné pro neurčitost a žalovaní mají za to, že v důsledku neplatnosti uvedeného smluvního ustanovení je neplatná celá smlouva. Nadto pak ujednání věty druhé čl. III. odst. 4 smlouvy nelze aplikovat ani z toho důvodu, že jeho aplikace je podmíněna převodem pozemku, ale převod pozemku byl zmařen záměrně samotnou žalobkyní, která odmítla dále jednat o uzavření kupní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující důkazy:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Právní předchůdce žalobce, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", státní příspěvková organizace jako oprávněný z věcného břemene a žalovaní jako povinní z věcného břemene uzavřeli dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to na dobu 15ti let za úplatu ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dle čl. II. odst. 2 zahrnovalo věcné břemeno podle smlouvy právo oprávněného užívat pozemek jako golfové hřiště a k tomu účelu provést terénní úpravy a zřídit a provést trvalé stavby golfových jamek či jiných zařízení soužících ke golfové hře. V čl. III. odst. 4 smlouvy se povinní zavázali po uplynutí doby trvání smlouvy, že k výzvě oprávněného převedou pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření oprávněného, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, povinní z věcného břemene zaplatí každý podle svého spoluvlastnického podílu k pozemku oprávněnému za výstavbu a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovaným dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zájem nabýt vlastnické právo k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dříve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem, který nechala právní předchůdkyně vyhotovit za cenu stanovenou tímto posudkem, tedy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 162).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaní reagovali dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 160) v němž právní předchůdkyni žalobkyně sdělili, že uplatněný nárok není z právního hlediska vynutitelný, nadto byli klienti při uzavírání smlouvy uvedeni v omyl, neboť. čl. III. odst. IV. Byl do smlouvy vložen bez jejich vědomí, proto je toto ujednání ne platné. Dále odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle kterého nelze určit budoucí kupní cenu odkazem na v budoucnu vypracovaný znalecký posudek, takové ustanovení smlouvy je neplatné. Přesto sdělil žalovaní ochotu o prodeji pozemku jednat s tím, že cena stanovená znaleckým posudkem předloženým právní předchůdkyní žalobkyně je příliš nízká.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 156) uplatnila právní předchůdkyně žalobkyně na žalovaných v souladu s čl. III. odst. 4 smlouva nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dle znaleckého posudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 152) vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to za stavební úpravy provedené na pozemku oceněné znaleckým posudkem zpracovaným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalovaní dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 1554) uplatněný nárok odmítli s tím, že vychází z neplatného smluvního ujednání a je nevymahatelný, dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 151) sdělili žalovaní právní předchůdkyni žalobkyně, že čl. III. odst. 4 smlouvy je v celém rozsahu neplatný pro neurčitost, nadto toto ustanovení smlouvy nemůže být aplikováno, neboť nepřevedení pozemku záměrně vyvolal právní předchůdce žalobkyně, když dodatečně odmítl jednat o uzavření kupní smlouva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Právní předchůdkyně žalobkyně předložila znalecký posudek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který vyhotovil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví (č.l. 141), kterým určil obvyklou cenu staveb na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z odůvodnění posudku vyplývá (bod 5 posudku), že s ohledem na skutečnost, že nebylo možno pro ocenění použít ani metodu porovnávací, ani metodu výnosovou, neboť golfová hřiště v České republice nejsou vzhledem k omezenému počtu golfových hráčů výnosová, použil znalec pro stanovení ceny obvyklé metodu nákladovou. V doplňku znaleckého posudku (č.l. 133) ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyplývá, znalec podrobněji objasnil způsob stanovení obvyklé ceny všech staveb a stavebních úprav provedených na pozemku. Z obsahu posudku vyplývá, že tržní cena je cena odhadovaná na základě realizovatelné ceny za nabízený majetek na trhu do budoucna, tržní hodnotu lze na rozdíl od ceny obvyklé spočítat vyhodnocením věcné hodnoty (nákladové ocenění, výnosové metody a ceny určené porovnáním s cenami obdobných nemovitostí. Oceňovaný majetek však nebyl k datu ocenění pronajatý, výnosovou metodu porto nebylo možno použít. Jedinou možnou alternativou ocenění tak v posuzovaném případě byla metoda nákladová založená na principu náhrady, kdy perspektivní kupující nebude za nemovitou věc platit víc, než činí náklady na její pořízení. Každá jednotlivá složka nemovitosti je oceněna a jejich součtem se získá výsledná, souhrnná hodnota. Tímto způsobem dospěl znalec k obvyklé ceně staveb ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", když nákladová metoda byla jediná metoda, kterou bylo možno použít.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Úkolem znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", znalkyně z oboru ekonomika, odvětví oceňování, jejímž úkolem bylo ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" posoudit, zda provedením staveb a stavebních a venkovních úprav provedených žalobcem na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", dle KN druh pozemku orná půda, v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", v rozsahu uvedeném v posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", došlo či nedošlo ke zvýšení obvyklé ceny nemovitosti žalovaných (tzn. zda provedením stavebních úprav došlo k zhodnocení či naopak k znehodnocení předmětného pozemku), tedy pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pokud ano, k jak vysokému zhodnocení/znehodnocení došlo. Znalkyně v posudku uvedla, že s ohledem na nestandartní povahu nemovitosti se nepodařilo určit cenu obvyklou ani cenu tržní. Znalkyně proto stanovila cenu administrativní a věcnou hodnotu staveb, použila pro nákladový přístup pro ocenění stavby příslušnou vyhlášku k zákonu č. 151/1997 Sb., bez použití koeficientu prodejnosti pro dané území, tedy reprodukční cenu sníženou o přiměřené opotřebení. Znalkyně tak ocenila stavby uvedené ve znaleckém posudku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ke způsobu ocenění dále uvedla, že v běžném případě koupě nemovitostí by věcná hodnota představovala hraniční cenu pro budoucího investora a dospěla k závěru, že věcné zhodnocení pozemku je ve výši věcné hodnoty provedených staveb ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Při jednání soudu znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ke znaleckému posudku doplnila, že v tomto případě nebylo možno určit obvyklou cenu nebo tržní hodnotu pozemku, neboť není dostatek dat z realitního trhu, která by k tomu bylo potřeba, proto nebylo možno stanovit cenu obvyklou. Využila tedy jiné tržní ocenění, a to stanovení věcné hodnoty. V tomto vycházela ze stanoviska Ministerstva financí, které dává návod k tomu, co použít, nelze-li určit obvyklou hodnotu nemovitosti. Jedná se o stanovisko Ministerstva financí k obvyklé ceně. Dále znalkyně uvedla, že použila taktéž stanovení tzv. věcné hodnoty, což je termín užívaný Ministerstvem financí taktéž v jiném stanovisku, kdy se jedná o tzv. reprodukční hodnotu věci sníženou o opotřebení. Je to cena nebo hodnota, za kterou by bylo možno věc pořídit v době, kdy se o ní účtuje. Toto vychází z jiného stanoviska Ministerstva financí. Dále znalkyně uvedla, že obě stanoviska Ministerstva financí odkazují na zákon o oceňování, resp. na oceňovací vyhlášku, kdy úkolem znalkyně bylo určit hodnotu staveb, nikoliv pozemků, a domnívá se, že tento způsob, který použila, je zcela relevantní. Co se týče inflace, která byla namítána ze strany žalovaných, tak toto by mělo být všechno zohledněno v tom stanovisku Ministerstva financí, které použila a které jí dává návod, jak v tomto případě určit hodnotu věci. K dotazu zástupce žalovaných z jakého důvodu nestanovila obvyklou cenu, odkázala znalkyně na stranu 27 znaleckého posudku, kde v části odpovědi na otázku toto zmiňuje. Dále k dotazu, proč nebyl rozšířen znalecký úkol, pokud dospěla k závěru, že není možno stanovit obvyklou cenu, uvedla, že toto nebylo nutné, že ten postup, jak má postupovat dál, jí říká ta vyhláška, kterou zde uváděla. Obvyklou cenu pozemků před stavbou znalkyně nestanovila, neboť znalecký úkol nebyl cílen na pozemek, měla určit zhodnocení, tzn. ocenit stavby. Dále uvedla, že prostě na realitním trhu pozemky určené k použití jako golfové hřiště nejsou, že ještě by se dalo vydat trošku jinou cestou, a to pomocí metodiky ČSÚ a metodiky Ministerstva financí, kdy ale by musela určit cenu pozemku určeného k užití jako golfové hřiště, k tomuto znalkyně uvedla, že dohledala dva pozemky, a to jeden v Počernicích, který byl prodán jako golfové hřiště, ale tam se jednalo o státní statek v likvidaci, čili to bylo zcela nevhodné pro použití srovnání ke stanovení obvyklé ceny, a potom ještě dohledala něco ve Mstěticích, kdy ale se jednalo o rozsáhlý soubor asi 78 000 m2 pozemků, kdy ale část těch šesti pozemků nebyla využívána jako golfové hřiště, ale byla využívána k zemědělské činnosti, tzn. znalkyně dohledala dva realizované prodeje, z čehož jeden byl zcela nevhodný, a má v podstatě jeden případ, kdy toto je statisticky nepoužitelné, nelze na základě tohoto stanovit obvyklou cenu, proto tedy užila metodu takovou, jakou užila. K dotazu zástupce žalovaných, zda lze zhodnocení pozemků určit bez toho, aby byla stanovena jeho cena, tedy bez staveb před provedením stavebních úprav, uvedla znalkyně, že stavba pozemek zhodnotí, pozemek určený pro výstavbu rodinného domu se postavením rodinného domu zhodnotí a že na základě tohoto banky půjčí peníze, které půjčují na budoucí rostoucí cenu, jinak by peníze nepůjčovaly. Dále znalkyně uvedla, že z této premise vychází i u golfového hřiště, tedy pokud je pozemek v územním plánu určen k využití jako ke zřízení golfového hřiště, tak dle jejího názoru se výstavbou ten pozemek zhodnotí. K dotazu soudu, zda je možno rozlišit, která část z té ceny toho zastavěného pozemku je tvořena zhodnocením stavbami a která část vlivem trhu a nárůstem cen nemovitostí, uvedla znalkyně, že má statistiky, které toto řeší. Jedná se o jednak tzv. HB index, což je statistika vydávaná ČSOB Hypotéční bankou a teď i společností Valua, ale že toto všechno se týká bydlení, tzn. pozemků a domů nebo objektů určených k bydlení. Není nic takového dostupného pro golfové hřiště. K dotazu zástupce žalovaných, pokud znalkyně jako argument uváděla, že by banka nepůjčila peníze, pokud by nedošlo ke zhodnocení pozemku, co tedy banka zkoumá, uvedla znalkyně, že pracuje pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako odhadce majetku a že tedy jsou jí známy postupy banky a uvedla, že skutečně banka posuzuje, zda je ta výstavba v souladu s územním plánem, se stavebním povolením a nepovolí samozřejmě vystavět např. rodinný dům na pozemku určeném k výstavbě golfového hřiště, protože tam potom by hrozilo, že se jedná o černou stavbu, mohlo by teoreticky dojít k odstranění a tímto tedy ten pozemek prostě zhodnocen není, tzn. banka zkoumá, zda dojde ke zhodnocení a zda je ta stavba i právně v pořádku, protože pokud by nebyla, nedošlo by výstavbou ke zhodnocení pozemku. K dotazu, jak bylo zhodnocení pozemku ovlivnění tím, že na pozemku byl pouze fragment staveb golfového hřiště, zda toto má nějaký dopad na cenu, uvedla znalkyně, že měla řešit zhodnocení konkrétního pozemku, nicméně domnívá se, že i když toto odtrhne od zbytku, tak je to stále využitelné, určitě k tréninku, ano. K dotazu zástupce žalovaných, pokud znalecký úkol zněl, že měla znalkyně určit ochuzení žalobců a ona určila cenu investic vzniklou změnou ceny pozemku, uvedla znalkyně, že její premisa byla taková, že budoucí kupující nechce zaplatit víc, než by byly jeho náklady na pořízení věci, v tomto případě hodnota té nemovitosti je tvořena cenou pozemku, kterou ale v tomto případě nebylo možno určit obvyklou cenou a cenu stavby určila jako věcnou hodnotu. K dotazu zástupce žalované, proč to ochuzení žalobkyně navýšila o inflaci, když to bylo oceňováno k roku 2021, ty úpravy proběhly v roce 2007 odkázala znalkyně na stanovisko Ministerstva financí, uvedla, že se jedná o stanovisko ke zjištěné ceně, které je publikováno na stránkách Ministerstva financí, uvedla, že to, jak pracovat s inflací, to jí říká vyhláška, kdy uvádí, že ocení nemovitost k té době, ke které ji měla ocenit, a sníží ji tedy o to opotřebení, protože stavby byly postaveny v minulosti. Uvádí směrem k zástupci žalovaných, že on sám naráží na § 10 a 11, kdy v jednom je zahrnut i vliv trhu, ale znalkyně musí zjistit, za kolik by byla tu stavbu schopna postavit v tom stavu, v jakém je, tzn. snížit její hodnotu o opotřebení, protože ty stavby byly postaveny v minulosti. Co se týče té rozhodné ceny odkázala na stanovisko Ministerstva financí a uvedla, že nákladová cena se určuje buď z vyhlášky nebo potom pomocí ceníku stavebních prací ÚRS, ale že to už jsou metodiky, kdy toto je potřeba, aby zpracoval znalec rozpočtář, nikoliv znalkyně. K dotazu zástupce žalovaných, proč nebyly použity koeficienty trhu a polohy uvedla znalkyně, že právě to je ta věcná hodnota, pokud by použila trh a polohu, tak že potom toto se uvažuje již při stanovení ceny zjištěné. Dále uvedla, že hodnota staveb se určuje jako věcná hodnota, kdy u pozemků se promítá vliv trhu a stanoví se cena obvyklá, což ale v tomto případě nebylo možné. Dále uvedla, že prostě nemá jak určit cenu obvyklou v roce 2021 a dále před započetím smlouvy plus ještě navíc tam do toho vstupuje ten vliv trhu, tzn. k určení hodnoty staveb potřebuje věcnou hodnotu staveb, kterou právě určila, a to je ta vyšší částka. Dále znalkyně uvedla jako příklad, že pokud by došlo k výstavbě rodinného domu na pozemku v nějaké vyloučené lokalitě typu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak že ale postavení toho rodinného domku vyžaduje stejné náklady. K dotazu zástupce žalované, zda to zhodnocení pozemku takovouto stavbou takovýchto dvou pozemků je stejné, uvedla znalkyně, že v podstatě pro tu věcnou metodiku ano. Dále uvedla, že se asi uchýlila ne úplně k vhodnému příkladu, protože prostě tady v té posuzované věci byl základní problém ten, že prostě neměla, jak určit obvyklou cenu a musela tedy použít tu věcnou metodiku. K dotazu zástupce žalovaných, proč znalkyně v ocenění použila jiný kód, než mají golfová hřiště, uvedla znalkyně, že způsob, který použila, je přiléhavější, protože jako golfová hřiště by musela ocenit i green, který má přes 9 000 m2, tzn. ta věcná hodnota by byla necelých ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", pokud to tedy rozdělí na green a hrací plochu, tak potom stanovila věcnou hodnotu těch staveb na částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a toto jí připadá přiléhavější.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Právní předchůdce žalobkyně, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", státní příspěvková organizace, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", uzavřela dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s žalovanými Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku (dále jen “smlouva“), na základě které žalovaní jako povinní z věcného břemene zřídili ve prospěch žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene oprávnění užívání pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „pozemek“). Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu 15 ti let. Po uplynutí doby trvání se povinní v čl. III. smlouvy odst. 4 zavázali převést pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s ním právní předchůdkyni žalobce, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, že povinní z věcného břemene uhradí každý dle poměru spoluvlastnického podílu za stavby a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem. Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovaným svůj záměr nabýt vlastnické právo k pozemku písemně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" obdržel právní předchůdce žalobce reakci žalovaných, z níž vyplývá, že nárok žalobce dle na nabytí pozemku dle čl. III. odst. 4. smlouvy považují za právně nevynutitelný a sdělují, že jsou přesto připraveni o prodeji pozemku jednat. Právní předchůdkyně žalobce následně od svého záměru upustila a dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sdělila žalovaným, že ke dni ukončení platnosti smlouvy přestane pozemek užívat a nehodlá nabýt pozemek do vlastnictví státu, zároveň žalovaným sdělila, že po nich bude uplatňovat náhradu za provedené stavby a úpravy. Dne 2.11.20021 zaslala právní předchůdkyně žalobce žalovaným výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení, dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sdělili žalovaní, nárok neuznávají a nic neuhradí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle ustanovení § 107, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Mezi účastníky bylo nesporné, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaní mezi sebou uzavřeli dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku, na základě které bylo ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně zřízeno (v terminologii tehdy platného a účinného občanského zákoníku) věcné břemeno užívání pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále bylo mezi účastníky ujednáno, že věcné břemeno zahrnuje mimo jiné užívat pozemek jako golfové hřiště a k tomuto účelu provést terénní úpravy a zřídit a udržovat trvalé stavby golfových jamek či jiných zařízení sloužících ke golfové hře. Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu 15ti let za úplatu ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", což bylo sjednáno v čl III. odst.1 a 2. smlouva. V čl. III., v odst. 4 smlouva se povinní – žalovaní zavázali po uplynutí doby trvání smlouvy k tomu, že k výzvě oprávněného převedou pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření oprávněného, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, že povinní z věcného břemene zaplatí každý podle svého spoluvlastnického podílu k pozemku oprávněnému za výstavbu a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Smlouva byla uzavřena dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na dobu 15ti let, tedy věcné břemeno zřízené ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně trvalo do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Účastníci, a to jak právní předchůdkyně žalobkyně tak žalovaní, se smlouvou a sjednanými smluvními podmínkami od počátku řídili, právní předchůdkyně na pozemku zřídila a provozovala golfové hřiště, které tvořil green, odpaliště, 3 pískové bankry, dřevěné a drátěné oplocení, elektrický ohradník a trvalé porosty, žalovaní přijali sjednanou úplatu. Následně v říjnu 2020, tedy cca 11 měsíců před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno věcné břemeno užívání k pozemku žalovaných, sdělila právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným (dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), že má v souladu se smlouvou zájem nabýt vlastnické právo k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem, který nechala v souladu s uzavřenou smlouvou, vyhotovit, a to za cenu stanovenou tímto posudkem, tedy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaní reagovali až se značným časovým odstupem, a to dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (když ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uplynula doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno), v němž právní předchůdkyni žalobkyně sdělili, že uplatněný nárok není z právního hlediska vynutitelný, byli při uzavírání smlouvy uvedeni v omyl, neboť. čl. III. odst. IV. byl do smlouvy vložen bez jejich vědomí, proto je toto ujednání neplatné. Dále odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle kterého nelze určit budoucí kupní cenu odkazem na v budoucnu vypracovaný znalecký posudek, takové ustanovení smlouvy je podle žalovaných také neplatné, nicméně deklarovali ochotu o prodeji pozemku jednat s tím, že cena stanovená znaleckým posudkem předloženým právní předchůdkyní žalobkyně je příliš nízká.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Právní jednání je subjektivní občanskoprávní skutečností spočívající v projevu vůle jednoho jednajícího (jednostranné právní jednání), resp. dvou a více jednajících (dvou, resp. vícestranné právní jednání). Pokud jsou splněny pojmové znaky právního jednání, jde o právní jednání existující. Aby však bylo platné, vyžaduje se dále, aby bylo perfektní, tj. aby byly splněny určité předpoklady, které z právního jednání činí právní jednání platné. Zda půjde o neplatnost relativní nebo půjde o neplatnost absolutní, je třeba následně rozhodnout podle příslušných pravidel občanského zákoníku. Jsou-li naplněny jak pojmové znaky právního jednání, tak i předpoklady jeho perfekce, hovoříme o platném právním jednání. Relativní neplatnost nastupuje v případech, kde vada smlouvy porušuje zájmy určité osoby (zpravidla jedné ze smluvních stran) a neplatnost je stanovena na ochranu takového zájmu. Jako relativně neplatná budou posouzena zejména ujednání učiněná v omylu, ujednání učiněná v důsledku donucení hrozbou, v určitých případech ujednání provedená jedním manželem bez souhlasu toho druhého, nebo třeba smluvní ujednání vykazující známky lichvy. Následky relativní neplatnosti jsou pak takové, že relativně neplatné právní jednání vyvolává veškeré zamýšlené právní následky, pokud oprávněná osoba neplatnost nenamítne. Je-li neplatnost určitého smluvního ujednání oprávněnou osobu namítnuta řádně a včas, zanikají právní následky relativně neplatného ujednání od počátku (ex tunc). Pokud nebude možné v dané situaci dovodit relativní neplatnost smluvního ujednání (popř. smlouvy jako takové), která je bezesporu „mírnější“ formou neplatnosti, bude třeba právní jednání vyhodnotit jako absolutně neplatné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V posuzované věci bylo provedenými důkazy prokázáno, že účastníci na základě svého uvážení v rámci smluvní volnosti stran si mezi sebou uzavřeli smlouvu, kterou zřídili věcné břemeno užívání k pozemkou žalovaných, sjednali si za to úplatu a dohodli si mezi sebou podmínky pro budoucí převod vlastnického práva k pozemku žalovaných na právní předchůdkyni žalobkyně a dále způsob vypořádání pro případ, pokud by k převodu vlastnického práva k pozemku na právní předchůdkyni žalobkyně nedošlo. Po celou dobu, na kterou bylo sjednáno trvání věcného břemene, se žalovaní smlouvou řídili (resp. přijali plnění ze smlouvy), až dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (když 15ti leté doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno uplynula dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") vznesli námitku neplatnosti smlouvy. Následně pak odmítli i nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který vznesla právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že jej považují za promlčený.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ke stanovení budoucí kupní ceny jako podstatné náležitosti kupní smlouvy v budoucnu vypracovaným znaleckým posudkem se vyjádřil Nejvyšší soudu, podle nějž „kupní cena sice může být ve smlouvě stanovena jinak než uvedením konkrétní peněžní částky, ovšem musí se tak stát způsobem, kterým bude možno kupní cenu zcela nepochybně určit, a to již v době uzavření smlouvy, neboť smlouva nemůže být platně uzavřena bez dosažení shody o jejích podstatných náležitostech. Tomuto požadavku by samozřejmě vyhovoval odkaz na konkrétní již existující znalecký posudek o ceně prodávané věci, jelikož ze závěrů tohoto posudku by bylo možno v okamžiku uzavření smlouvy bez jakýchkoli pochyb stanovit přesnou finanční částku. Naproti tomu pokud by určení kupní ceny ve smlouvě bylo omezeno na odkaz na znalecký posudek, který bude teprve v budoucnosti vypracován, nemohlo by jít o určitý, a tedy platný právní úkon (§ 37 odst. 1 obč. zák.), neboť ani samotným účastníkům smlouvy by v době jejího uzavření nebylo známo, za jakou cenu je věc vlastně prodávána, a tento nedostatek by nebylo možno překlenout ani výkladem„ (viz rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn.: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V tomto tedy nelze než přisvědčit námitce žalovaných a uzavřít, že čl. III. odst. 4 smlouvy, pokud se se povinní zavázali po uplynutí doby trvání smlouvy převést pozemek do vlastnictví právní předchůdkyně žalobkyně za cenu stanovenou znaleckým posudkem, je neplatný z důvodu způsobu sjednání budoucí kupní ceny, nicméně dle názoru soudu se nejedná o důvod tzv. absolutní neplatnosti stanovené občanským zákoníkem, neboť skutkové okolnosti posuzované věci nelze v tomto podřadit pod žádné ustanovení obč, zákoníku, které zakotvuje jednotlivé případy tzv. absolutní neplatnosti (jednání osoby nezpůsobilé k právním úkonů, jednání v duševní poruše, právní úkon odporující zákonu nebo zákon obcházející, právní úkon neurčitý či nesrozumitelný).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle ustanovení § 41 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci sice lze neplatné ustanovení smlouvy oddělit od dalších ujednání uzavřené smlouvy, jejíž podstatou bylo zřízení věcného břemen k užívání pozemku, nicméně neplatné ustanovení má vzhledem k provázanosti jednotlivých práv a povinností ze smlouvy, kdy právní předchůdkyně žalobkyně zřídila v souladu se smlouvou na pozemku golfové hřiště, protože očekávala, že i druhá smluvní strana se bude v budoucnu řídit smlouvou a za sjednaných podmínek na ni převede vlastnické právo k pozemku, do jehož úprav investovala finanční prostředky, lze předpokládat, že bez neplatného ujednání by smlouva uzavřena nebyla a neplatnost části ustanovení čl. III. odst. 4 smlouvy tak má za následek neplatnost smlouvy jako celku. Při posouzení věci je však také třeba vzít v úvahu, že účastníci a to i žalovaní se uzavřenou smlouvou po celou dobu jejího trvání řídili, přijali plnění sjednané ve smlouvě a neplatnost části smlouvy a následně i smlouvy jako celku začali namítat až těsně před uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena. Soud proto dospěl k závěru, že se nejedná o neplatnost absolutní, která způsobuje neplatnost smlouvy ex tunc, ale k zániku smlouvy došlo až v okamžiku, kdy se žalovaní dovolali neplatnosti smlouvy (žalovaní namítli neplatnost smlouvy dopisem z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). I kdyby tomu tak však nebylo a jednalo se v posuzované věci o absolutní neplatnost smlouvy, s ohledem na okolnosti věci, kdy obě strany se smlouvou řídili po dobu platnosti smlouvy, žalovaní přijali plnění a neplatnost smlouvy namítli až v okamžiku, kdy měli splnit svůj závazek ze smlouvy (převést na žalobkyni vlastnické právo k pozemku), bylo by dle názoru sodu na místě zvážit rozpor námitky promlčení s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak bylo třeba posoudit, zda v důsledku neplatného právního jednání vzniklo na úkor právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným bezdůvodný majetkový prospěch či nikoli a v případě kladného závěru, zda námitka promlčení vznesená žalovaným je důvodná či nikoliv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Předpokladem bezdůvodného obohacení je majetkový prospěch jednoho subjektu a s ním související majetková újma druhého subjektu, která není zákonem nebo smlouvou předvídána. Jestliže je vyžadováno bezdůvodné obohacení na úkor jiného, pak zde musí být dána příčinná souvislost mezi majetkovým prospěchem jedné strany a majetkovou újmou strany druhé. Za bezdůvodné obohacení je považováno i plnění z neplatného právního úkonu. Na rozdíl od plnění bez právního důvodu, kde důvod pro plnění neexistuje již od počátku, v případě jeho neplatnosti tu právní důvod existuje, ale není možné se dovolat jeho účinků. Při posuzování bezdůvodného obohacení vzniklého z neplatné smlouvy pak je rozdíl mezi absolutní a relativní neplatností má relevanci v tom směru, že různě stanoví počátek běhu promlčecí doby. U absolutní neplatnosti se o bezdůvodné obohacení jedná již okamžikem, kdy bylo plněno, a promlčecí doba počíná běžet již tímto okamžikem. Plnění z relativně neplatného právního úkonu je však plněním po právu, pokud se relativní neplatnosti oprávněný subjekt nedovolá. Až okamžikem dovolání se neplatnosti, se stane plnění plněním z neplatného právního úkonu. Pokud se tedy účastníci uzavřenou smlouvou řídili až do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy žalovaní namítli neplatnost a nevymahatelnost čl. III. odst. 4 smlouvy, začala promlčecí doba pro uplatnění případně vzniklého bezdůvodného obohacení běžet až od tohoto okamžiku a ke dni podání žaloby (","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") tak případný nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení promlčen nebyl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalobkyně pak k prokázání svého tvrzeného nároku předložila znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který stanovil cenu úprav pozemku nákladovou metodou a to ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vzhledem k námitkám žalovaných zadal soud znalecký posudek, jehož úkolem bylo „posoudit, zda provedením staveb a stavebních a venkovních úprav provedených žalobcem na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo či nedošlo ke zvýšení obvyklé ceny nemovitosti žalovaných (tzn. zda provedením stavebních úprav došlo k zhodnocení či naopak k znehodnocení předmětného pozemku), pokud ano, k jak vysokému zhodnocení/znehodnocení došlo“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve svém posudku dospěla k závěru, že stavebními úpravami dle smlouvy (kdy za stavební úpravu zhodnocující pozemek nepovažovala znalkyně trvalé porosty) byl pozemek zhodnocen, a to o věcnou hodnotu úprav ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Při jednání soudu se pak vyjádřila k námitkám žalovaných, podle který znalkyně nesplnila svůj znalecký úkol, neboť podle nich nestanovila o kolik se zvýšil majetek obohaceného, ale to, jakou hodnotu pozbyl ten, kdo stavební práce prováděl, což není podle žalovaných pro posouzení věci rozhodné a znalkyně se měla zabývat cenou pozemku. Znalkyně při ústním doplnění znaleckého posudku před soudem shora uvedené námitky žalovaných vyvrátila, když svoje závěry přesvědčivě vysvětlila a doplnila, soud proto její závěry považoval za správné a z jejího znaleckého posudku při posouzení věci vycházel. Podle znalkyně stavba stavební pozemek zhodnotí, pozemek určený pro výstavbu rodinného domu se postavením rodinného domu zhodnotí, stejně tak pozemek v územním plánu určený k využití jako golfového hřiště se výstavbou golfového hřiště zhodnotí. Výši zhodnocení, tedy výši majetkového obohacení vlastníka pozemku, tedy žalovaných, pak znalkyně určila nákladovou metodou založenou na principu náhrady, neboť jiné metoda (srovnávací ani výnosová) nepřipadala z důvodů podrobně znalkyní popsaných a přesvědčivě odůvodněných v úvahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Závěrem tedy soud shrnuje, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že na straně žalovaných vzniklo bezdůvodné obohacení tvořené zhodnocením pozemku v jejich vlastnictví, a to provedením stavebních úprav na pozemku, když výše bezdůvodného obohacení byla určena znaleckým posudkem ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud proto žalobě do této částky vyhověl a uložil žalovaným její zaplacení podle poměru jejich spoluvlastnického podílu, ve zbytku pak uplatněný nárok zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni (když posouzení výše nároku záleželo a znaleckém posudku) nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 100% v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" sestávající z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále žalobkyni náleží nárok na náhradu nákladů řízení v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" představující ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (účast při jednání mediátora, účast při jednání soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") a zároveň soud uložil procesně neúspěšným žalovaným zaplatit státu náklady, které stát nesl, tedy pravomocně přiznané a vyplacené znalečné (výrok V.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Právní předchůdce žalobkyně, , adresa, , státní příspěvková organizace, IČO , IČO, , uzavřela dne , datum,  s žalovanými Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku (dále jen “smlouva“), na základě které žalovaní jako povinní z věcného břemene zřídili ve prospěch žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene oprávnění užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno,  o výměře , Anonymizováno,  , Anonymizováno,  v obci , adresa, , k.ú. , adresa,  (dále jen „pozemek“). Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu 15 ti let. Po uplynutí doby trvání se povinní v čl. III. smlouvy odst. 4 zavázali převést pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s ním právní předchůdkyni žalobce, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, že povinní z věcného břemene uhradí každý dle poměru spoluvlastnického podílu za stavby a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem. Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovaným svůj záměr nabýt vlastnické právo k pozemku písemně dne , datum, , dne , datum,  obdržel právní předchůdce žalobce reakci žalovaných, z níž vyplývá, že nárok žalobce dle na nabytí pozemku dle čl. III. odst. 4. smlouvy považují za právně nevynutitelný a sdělují, že jsou přesto připraveni o prodeji pozemku jednat. Právní předchůdkyně žalobce však následně od svého záměru upustila a dopisem ze dne , datum,  sdělila žalovaným, že ke dni ukončení platnosti smlouvy přestane pozemek užívat a nehodlá nabýt pozemek do vlastnictví státu. Zároveň žalovaným sdělila, že po nich bude uplatňovat náhradu za provedené stavby a úpravy. Právní předchůdkyně žalobce k tomu nechala zpracovat znalecký posudek, kterým byla stanovena obvyklá cena všech staveb a stavebních úprav provedených na pozemku, když takto zjištění cena představuje bezdůvodné obohacení žalovaných. Obvyklá cena byla znaleckým posudkem zjištěna ve výši , částka, . Dne 2.11.20021 zaslala právní předchůdkyně žalobce žalovaným výzvy k zaplacení uvedené částky, dopisem ze dne , datum,  sdělili žalovaní, nárok neuznávají a nic neuhradí. Po poučení dle ustanovení § 118b o.s.ř. doplnila žalobkyně svoje tvrzení v tom směru, že žalovaní uzavřením smlouvy souhlasili bez dalších podmínek s tím, že pozemek bude plnit funkci golfového hřiště, a že na něm budou za tímto účelem provedeny zásahy, tj. stavební úpravy, proto nyní nemohou usilovat o zohlednění nákladů na odstranění těchto staveb. Pokud se pak žalovaní brání námitkou absolutní neplatnosti smlouvy, tak žalobkyně uvedla, že žalovaní takovou neplatnost po celou dobu trvání smluvního vztahu netvrdili a přijali úplatu z věcného břemene.2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali a k věci uvedli, že vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, řídí se smlouva i právní poměry z ní vzniklé uvedeným zákonem. Dle žalobce zakládá věta druhá čl. III. odst. 4 smlouvy právo na vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalovaných však žalobkyni nesvědčí ani nárok ze smlouvy, ani nárok z bezdůvodného obohacení. Ze smlouvy dle žalovaných nárok vzniknout nemohl, neboť jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu cenu nelze určit odkazem na budoucí znalecký posudek. Nadto aplikace věty druhé čl. III. odst. 4 smlouvy byla vázána na splnění podmínky, jejíž nesplnění způsobila neoprávněně sama žalobkyně, ke splnění proto nelze přihlížet. Nárok z bezdůvodného obohacení, i kdyby vzniknul, by již byl promlčen, neboť mezi provedením staveb/stavebních úprav a podáním žaloby uplynulo cca 15 let, neboť objektivní promlčecí doba podle ustanovení § 107 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. počíná plynout poskytnutím plnění, k němuž se rozšíří majetková sféra obohaceného bez právního titul. Pokud pak byla žaloba podána dne , datum,  a stavby byly provedeny v letech 2006-2011, uplynula promlčecí doba nejpozději v letech 2009-2014. Ohledně věty druhé čl. III. odst. 4 smlouvy uvedli dále žalovaní, že smluvní ujednání, které odkazuje na budoucí znalecký posudek je absolutně neplatné pro neurčitost a žalovaní mají za to, že v důsledku neplatnosti uvedeného smluvního ustanovení je neplatná celá smlouva. Nadto pak ujednání věty druhé čl. III. odst. 4 smlouvy nelze aplikovat ani z toho důvodu, že jeho aplikace je podmíněna převodem pozemku, ale převod pozemku byl zmařen záměrně samotnou žalobkyní, která odmítla dále jednat o uzavření kupní smlouvy.Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující důkazy:3. Právní předchůdce žalobce, , adresa, , státní příspěvková organizace jako oprávněný z věcného břemene a žalovaní jako povinní z věcného břemene uzavřeli dne , datum,  Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku , Anonymizováno,  v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , a to na dobu 15ti let za úplatu ve výši , částka, . Dle čl. II. odst. 2 zahrnovalo věcné břemeno podle smlouvy právo oprávněného užívat pozemek jako golfové hřiště a k tomu účelu provést terénní úpravy a zřídit a provést trvalé stavby golfových jamek či jiných zařízení soužících ke golfové hře. V čl. III. odst. 4 smlouvy se povinní zavázali po uplynutí doby trvání smlouvy, že k výzvě oprávněného převedou pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření oprávněného, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, povinní z věcného břemene zaplatí každý podle svého spoluvlastnického podílu k pozemku oprávněnému za výstavbu a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem.4. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovaným dopisem ze dne , datum,  zájem nabýt vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno,  (dříve , Anonymizováno, ) v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem, který nechala právní předchůdkyně vyhotovit za cenu stanovenou tímto posudkem, tedy , částka,  (č.l. 162).5. Žalovaní reagovali dopisem ze dne , datum,  (č.l. 160) v němž právní předchůdkyni žalobkyně sdělili, že uplatněný nárok není z právního hlediska vynutitelný, nadto byli klienti při uzavírání smlouvy uvedeni v omyl, neboť. čl. III. odst. IV. Byl do smlouvy vložen bez jejich vědomí, proto je toto ujednání ne platné. Dále odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: , spisová značka,  ze dne , datum, , podle kterého nelze určit budoucí kupní cenu odkazem na v budoucnu vypracovaný znalecký posudek, takové ustanovení smlouvy je neplatné. Přesto sdělil žalovaní ochotu o prodeji pozemku jednat s tím, že cena stanovená znaleckým posudkem předloženým právní předchůdkyní žalobkyně je příliš nízká.6. Dopisem ze dne , datum,  (č.l. 156) uplatnila právní předchůdkyně žalobkyně na žalovaných v souladu s čl. III. odst. 4 smlouva nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dle znaleckého posudku.7. Dopisem ze dne , datum,  (č.l. 152) vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, , a to za stavební úpravy provedené na pozemku oceněné znaleckým posudkem zpracovaným , Anonymizováno, . , tituly před jménem,  , jméno FO, , , Anonymizováno, ., znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví.8. Žalovaní dopisem ze dne , datum,  (č.l. 1554) uplatněný nárok odmítli s tím, že vychází z neplatného smluvního ujednání a je nevymahatelný, dopisem ze dne , datum,  (č.l. 151) sdělili žalovaní právní předchůdkyni žalobkyně, že čl. III. odst. 4 smlouvy je v celém rozsahu neplatný pro neurčitost, nadto toto ustanovení smlouvy nemůže být aplikováno, neboť nepřevedení pozemku záměrně vyvolal právní předchůdce žalobkyně, když dodatečně odmítl jednat o uzavření kupní smlouva.9. Právní předchůdkyně žalobkyně předložila znalecký posudek č. , Anonymizováno, , který vyhotovil , Anonymizováno, . , tituly před jménem,  , jméno FO, , , Anonymizováno, ., znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví (č.l. 141), kterým určil obvyklou cenu staveb na pozemku parc. č. , Anonymizováno,  v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , ke dni , datum,  ve výši , částka, . Z odůvodnění posudku vyplývá (bod 5 posudku), že s ohledem na skutečnost, že nebylo možno pro ocenění použít ani metodu porovnávací, ani metodu výnosovou, neboť golfová hřiště v České republice nejsou vzhledem k omezenému počtu golfových hráčů výnosová, použil znalec pro stanovení ceny obvyklé metodu nákladovou. V doplňku znaleckého posudku (č.l. 133) ze dne , datum, , vyplývá, znalec podrobněji objasnil způsob stanovení obvyklé ceny všech staveb a stavebních úprav provedených na pozemku. Z obsahu posudku vyplývá, že tržní cena je cena odhadovaná na základě realizovatelné ceny za nabízený majetek na trhu do budoucna, tržní hodnotu lze na rozdíl od ceny obvyklé spočítat vyhodnocením věcné hodnoty (nákladové ocenění, výnosové metody a ceny určené porovnáním s cenami obdobných nemovitostí. Oceňovaný majetek však nebyl k datu ocenění pronajatý, výnosovou metodu porto nebylo možno použít. Jedinou možnou alternativou ocenění tak v posuzovaném případě byla metoda nákladová založená na principu náhrady, kdy perspektivní kupující nebude za nemovitou věc platit víc, než činí náklady na její pořízení. Každá jednotlivá složka nemovitosti je oceněna a jejich součtem se získá výsledná, souhrnná hodnota. Tímto způsobem dospěl znalec k obvyklé ceně staveb ve výši , částka, , když nákladová metoda byla jediná metoda, kterou bylo možno použít.10. Úkolem znalkyně , tituly před jménem,  , jméno FO, , znalkyně z oboru ekonomika, odvětví oceňování, jejímž úkolem bylo ke dni , datum,  posoudit, zda provedením staveb a stavebních a venkovních úprav provedených žalobcem na pozemku parc. č. , Anonymizováno,  o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dle KN druh pozemku orná půda, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , v rozsahu uvedeném v posudku , Anonymizováno, . , tituly před jménem,  , jméno FO, , , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , došlo či nedošlo ke zvýšení obvyklé ceny nemovitosti žalovaných (tzn. zda provedením stavebních úprav došlo k zhodnocení či naopak k znehodnocení předmětného pozemku), tedy pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno,  o výměře , Anonymizováno, , v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , pokud ano, k jak vysokému zhodnocení/znehodnocení došlo. Znalkyně v posudku uvedla, že s ohledem na nestandartní povahu nemovitosti se nepodařilo určit cenu obvyklou ani cenu tržní. Znalkyně proto stanovila cenu administrativní a věcnou hodnotu staveb, použila pro nákladový přístup pro ocenění stavby příslušnou vyhlášku k zákonu č. 151/1997 Sb., bez použití koeficientu prodejnosti pro dané území, tedy reprodukční cenu sníženou o přiměřené opotřebení. Znalkyně tak ocenila stavby uvedené ve znaleckém posudku č. , Anonymizováno,  a ke způsobu ocenění dále uvedla, že v běžném případě koupě nemovitostí by věcná hodnota představovala hraniční cenu pro budoucího investora a dospěla k závěru, že věcné zhodnocení pozemku je ve výši věcné hodnoty provedených staveb ve výši , částka, .11. Při jednání soudu znalkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  ke znaleckému posudku doplnila, že v tomto případě nebylo možno určit obvyklou cenu nebo tržní hodnotu pozemku, neboť není dostatek dat z realitního trhu, která by k tomu bylo potřeba, proto nebylo možno stanovit cenu obvyklou. Využila tedy jiné tržní ocenění, a to stanovení věcné hodnoty. V tomto vycházela ze stanoviska Ministerstva financí, které dává návod k tomu, co použít, nelze-li určit obvyklou hodnotu nemovitosti. Jedná se o stanovisko Ministerstva financí k obvyklé ceně. Dále znalkyně uvedla, že použila taktéž stanovení tzv. věcné hodnoty, což je termín užívaný Ministerstvem financí taktéž v jiném stanovisku, kdy se jedná o tzv. reprodukční hodnotu věci sníženou o opotřebení. Je to cena nebo hodnota, za kterou by bylo možno věc pořídit v době, kdy se o ní účtuje. Toto vychází z jiného stanoviska Ministerstva financí. Dále znalkyně uvedla, že obě stanoviska Ministerstva financí odkazují na zákon o oceňování, resp. na oceňovací vyhlášku, kdy úkolem znalkyně bylo určit hodnotu staveb, nikoliv pozemků, a domnívá se, že tento způsob, který použila, je zcela relevantní. Co se týče inflace, která byla namítána ze strany žalovaných, tak toto by mělo být všechno zohledněno v tom stanovisku Ministerstva financí, které použila a které jí dává návod, jak v tomto případě určit hodnotu věci. K dotazu zástupce žalovaných z jakého důvodu nestanovila obvyklou cenu, odkázala znalkyně na stranu 27 znaleckého posudku, kde v části odpovědi na otázku toto zmiňuje. Dále k dotazu, proč nebyl rozšířen znalecký úkol, pokud dospěla k závěru, že není možno stanovit obvyklou cenu, uvedla, že toto nebylo nutné, že ten postup, jak má postupovat dál, jí říká ta vyhláška, kterou zde uváděla. Obvyklou cenu pozemků před stavbou znalkyně nestanovila, neboť znalecký úkol nebyl cílen na pozemek, měla určit zhodnocení, tzn. ocenit stavby. Dále uvedla, že prostě na realitním trhu pozemky určené k použití jako golfové hřiště nejsou, že ještě by se dalo vydat trošku jinou cestou, a to pomocí metodiky ČSÚ a metodiky Ministerstva financí, kdy ale by musela určit cenu pozemku určeného k užití jako golfové hřiště, k tomuto znalkyně uvedla, že dohledala dva pozemky, a to jeden v Počernicích, který byl prodán jako golfové hřiště, ale tam se jednalo o státní statek v likvidaci, čili to bylo zcela nevhodné pro použití srovnání ke stanovení obvyklé ceny, a potom ještě dohledala něco ve Mstěticích, kdy ale se jednalo o rozsáhlý soubor asi 78 000 m2 pozemků, kdy ale část těch šesti pozemků nebyla využívána jako golfové hřiště, ale byla využívána k zemědělské činnosti, tzn. znalkyně dohledala dva realizované prodeje, z čehož jeden byl zcela nevhodný, a má v podstatě jeden případ, kdy toto je statisticky nepoužitelné, nelze na základě tohoto stanovit obvyklou cenu, proto tedy užila metodu takovou, jakou užila. K dotazu zástupce žalovaných, zda lze zhodnocení pozemků určit bez toho, aby byla stanovena jeho cena, tedy bez staveb před provedením stavebních úprav, uvedla znalkyně, že stavba pozemek zhodnotí, pozemek určený pro výstavbu rodinného domu se postavením rodinného domu zhodnotí a že na základě tohoto banky půjčí peníze, které půjčují na budoucí rostoucí cenu, jinak by peníze nepůjčovaly. Dále znalkyně uvedla, že z této premise vychází i u golfového hřiště, tedy pokud je pozemek v územním plánu určen k využití jako ke zřízení golfového hřiště, tak dle jejího názoru se výstavbou ten pozemek zhodnotí. K dotazu soudu, zda je možno rozlišit, která část z té ceny toho zastavěného pozemku je tvořena zhodnocením stavbami a která část vlivem trhu a nárůstem cen nemovitostí, uvedla znalkyně, že má statistiky, které toto řeší. Jedná se o jednak tzv. HB index, což je statistika vydávaná ČSOB Hypotéční bankou a teď i společností Valua, ale že toto všechno se týká bydlení, tzn. pozemků a domů nebo objektů určených k bydlení. Není nic takového dostupného pro golfové hřiště. K dotazu zástupce žalovaných, pokud znalkyně jako argument uváděla, že by banka nepůjčila peníze, pokud by nedošlo ke zhodnocení pozemku, co tedy banka zkoumá, uvedla znalkyně, že pracuje pro , právnická osoba,  a , Anonymizováno,  jako odhadce majetku a že tedy jsou jí známy postupy banky a uvedla, že skutečně banka posuzuje, zda je ta výstavba v souladu s územním plánem, se stavebním povolením a nepovolí samozřejmě vystavět např. rodinný dům na pozemku určeném k výstavbě golfového hřiště, protože tam potom by hrozilo, že se jedná o černou stavbu, mohlo by teoreticky dojít k odstranění a tímto tedy ten pozemek prostě zhodnocen není, tzn. banka zkoumá, zda dojde ke zhodnocení a zda je ta stavba i právně v pořádku, protože pokud by nebyla, nedošlo by výstavbou ke zhodnocení pozemku. K dotazu, jak bylo zhodnocení pozemku ovlivnění tím, že na pozemku byl pouze fragment staveb golfového hřiště, zda toto má nějaký dopad na cenu, uvedla znalkyně, že měla řešit zhodnocení konkrétního pozemku, nicméně domnívá se, že i když toto odtrhne od zbytku, tak je to stále využitelné, určitě k tréninku, ano. K dotazu zástupce žalovaných, pokud znalecký úkol zněl, že měla znalkyně určit ochuzení žalobců a ona určila cenu investic vzniklou změnou ceny pozemku, uvedla znalkyně, že její premisa byla taková, že budoucí kupující nechce zaplatit víc, než by byly jeho náklady na pořízení věci, v tomto případě hodnota té nemovitosti je tvořena cenou pozemku, kterou ale v tomto případě nebylo možno určit obvyklou cenou a cenu stavby určila jako věcnou hodnotu. K dotazu zástupce žalované, proč to ochuzení žalobkyně navýšila o inflaci, když to bylo oceňováno k roku 2021, ty úpravy proběhly v roce 2007 odkázala znalkyně na stanovisko Ministerstva financí, uvedla, že se jedná o stanovisko ke zjištěné ceně, které je publikováno na stránkách Ministerstva financí, uvedla, že to, jak pracovat s inflací, to jí říká vyhláška, kdy uvádí, že ocení nemovitost k té době, ke které ji měla ocenit, a sníží ji tedy o to opotřebení, protože stavby byly postaveny v minulosti. Uvádí směrem k zástupci žalovaných, že on sám naráží na § 10 a 11, kdy v jednom je zahrnut i vliv trhu, ale znalkyně musí zjistit, za kolik by byla tu stavbu schopna postavit v tom stavu, v jakém je, tzn. snížit její hodnotu o opotřebení, protože ty stavby byly postaveny v minulosti. Co se týče té rozhodné ceny odkázala na stanovisko Ministerstva financí a uvedla, že nákladová cena se určuje buď z vyhlášky nebo potom pomocí ceníku stavebních prací ÚRS, ale že to už jsou metodiky, kdy toto je potřeba, aby zpracoval znalec rozpočtář, nikoliv znalkyně. K dotazu zástupce žalovaných, proč nebyly použity koeficienty trhu a polohy uvedla znalkyně, že právě to je ta věcná hodnota, pokud by použila trh a polohu, tak že potom toto se uvažuje již při stanovení ceny zjištěné. Dále uvedla, že hodnota staveb se určuje jako věcná hodnota, kdy u pozemků se promítá vliv trhu a stanoví se cena obvyklá, což ale v tomto případě nebylo možné. Dále uvedla, že prostě nemá jak určit cenu obvyklou v roce 2021 a dále před započetím smlouvy plus ještě navíc tam do toho vstupuje ten vliv trhu, tzn. k určení hodnoty staveb potřebuje věcnou hodnotu staveb, kterou právě určila, a to je ta vyšší částka. Dále znalkyně uvedla jako příklad, že pokud by došlo k výstavbě rodinného domu na pozemku v nějaké vyloučené lokalitě typu , Anonymizováno,  a v , adresa, , tak že ale postavení toho rodinného domku vyžaduje stejné náklady. K dotazu zástupce žalované, zda to zhodnocení pozemku takovouto stavbou takovýchto dvou pozemků je stejné, uvedla znalkyně, že v podstatě pro tu věcnou metodiku ano. Dále uvedla, že se asi uchýlila ne úplně k vhodnému příkladu, protože prostě tady v té posuzované věci byl základní problém ten, že prostě neměla, jak určit obvyklou cenu a musela tedy použít tu věcnou metodiku. K dotazu zástupce žalovaných, proč znalkyně v ocenění použila jiný kód, než mají golfová hřiště, uvedla znalkyně, že způsob, který použila, je přiléhavější, protože jako golfová hřiště by musela ocenit i green, který má přes 9 000 m2, tzn. ta věcná hodnota by byla necelých , částka, , pokud to tedy rozdělí na green a hrací plochu, tak potom stanovila věcnou hodnotu těch staveb na částku , částka, , a toto jí připadá přiléhavější.Skutkový stav:12. Právní předchůdce žalobkyně, , adresa, , státní příspěvková organizace, , Anonymizováno,  , IČO, , uzavřela dne , datum,  s žalovanými Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku (dále jen “smlouva“), na základě které žalovaní jako povinní z věcného břemene zřídili ve prospěch žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene oprávnění užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno,  v obci , adresa, , k.ú. , adresa,  (dále jen „pozemek“). Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu 15 ti let. Po uplynutí doby trvání se povinní v čl. III. smlouvy odst. 4 zavázali převést pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit s ním právní předchůdkyni žalobce, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, že povinní z věcného břemene uhradí každý dle poměru spoluvlastnického podílu za stavby a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem. Právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovaným svůj záměr nabýt vlastnické právo k pozemku písemně dne , datum, , dne , datum,  obdržel právní předchůdce žalobce reakci žalovaných, z níž vyplývá, že nárok žalobce dle na nabytí pozemku dle čl. III. odst. 4. smlouvy považují za právně nevynutitelný a sdělují, že jsou přesto připraveni o prodeji pozemku jednat. Právní předchůdkyně žalobce následně od svého záměru upustila a dopisem ze dne , datum,  sdělila žalovaným, že ke dni ukončení platnosti smlouvy přestane pozemek užívat a nehodlá nabýt pozemek do vlastnictví státu, zároveň žalovaným sdělila, že po nich bude uplatňovat náhradu za provedené stavby a úpravy. Dne 2.11.20021 zaslala právní předchůdkyně žalobce žalovaným výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení, dopisem ze dne , datum,  sdělili žalovaní, nárok neuznávají a nic neuhradí.13. Podle ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.14. Podle ustanovení § 107, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do , datum, , právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.15. Podle ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do , datum, , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů16. Mezi účastníky bylo nesporné, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaní mezi sebou uzavřeli dne , datum,  Smlouvu o zřízení věcného břemene užívání pozemku, na základě které bylo ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně zřízeno (v terminologii tehdy platného a účinného občanského zákoníku) věcné břemeno užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno,  v obci , adresa, , k.ú. , adresa, . Dále bylo mezi účastníky ujednáno, že věcné břemeno zahrnuje mimo jiné užívat pozemek jako golfové hřiště a k tomuto účelu provést terénní úpravy a zřídit a udržovat trvalé stavby golfových jamek či jiných zařízení sloužících ke golfové hře. Věcné břemeno bylo zřízeno na dobu 15ti let za úplatu ve výši , částka, , což bylo sjednáno v čl III. odst.1 a 2. smlouva. V čl. III., v odst. 4 smlouva se povinní – žalovaní zavázali po uplynutí doby trvání smlouvy k tomu, že k výzvě oprávněného převedou pozemek do vlastnictví České republiky s příslušností hospodaření oprávněného, a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pro případ, že k převodu nedojde, že povinní z věcného břemene zaplatí každý podle svého spoluvlastnického podílu k pozemku oprávněnému za výstavbu a úpravy provedené na pozemku úplatu stanovenou znaleckým posudkem.17. Smlouva byla uzavřena dne , datum,  na dobu 15ti let, tedy věcné břemeno zřízené ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně trvalo do , datum, . Účastníci, a to jak právní předchůdkyně žalobkyně tak žalovaní, se smlouvou a sjednanými smluvními podmínkami od počátku řídili, právní předchůdkyně na pozemku zřídila a provozovala golfové hřiště, které tvořil green, odpaliště, 3 pískové bankry, dřevěné a drátěné oplocení, elektrický ohradník a trvalé porosty, žalovaní přijali sjednanou úplatu. Následně v říjnu 2020, tedy cca 11 měsíců před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno věcné břemeno užívání k pozemku žalovaných, sdělila právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným (dopisem ze dne , datum, ), že má v souladu se smlouvou zájem nabýt vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, ) v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , a to za cenu stanovenou znaleckým posudkem, který nechala v souladu s uzavřenou smlouvou, vyhotovit, a to za cenu stanovenou tímto posudkem, tedy , částka, . Žalovaní reagovali až se značným časovým odstupem, a to dopisem ze dne , datum,  (když , datum,  uplynula doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno), v němž právní předchůdkyni žalobkyně sdělili, že uplatněný nárok není z právního hlediska vynutitelný, byli při uzavírání smlouvy uvedeni v omyl, neboť. čl. III. odst. IV. byl do smlouvy vložen bez jejich vědomí, proto je toto ujednání neplatné. Dále odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: , spisová značka,  ze dne , datum, , podle kterého nelze určit budoucí kupní cenu odkazem na v budoucnu vypracovaný znalecký posudek, takové ustanovení smlouvy je podle žalovaných také neplatné, nicméně deklarovali ochotu o prodeji pozemku jednat s tím, že cena stanovená znaleckým posudkem předloženým právní předchůdkyní žalobkyně je příliš nízká.18. Právní jednání je subjektivní občanskoprávní skutečností spočívající v projevu vůle jednoho jednajícího (jednostranné právní jednání), resp. dvou a více jednajících (dvou, resp. vícestranné právní jednání). Pokud jsou splněny pojmové znaky právního jednání, jde o právní jednání existující. Aby však bylo platné, vyžaduje se dále, aby bylo perfektní, tj. aby byly splněny určité předpoklady, které z právního jednání činí právní jednání platné. Zda půjde o neplatnost relativní nebo půjde o neplatnost absolutní, je třeba následně rozhodnout podle příslušných pravidel občanského zákoníku. Jsou-li naplněny jak pojmové znaky právního jednání, tak i předpoklady jeho perfekce, hovoříme o platném právním jednání. Relativní neplatnost nastupuje v případech, kde vada smlouvy porušuje zájmy určité osoby (zpravidla jedné ze smluvních stran) a neplatnost je stanovena na ochranu takového zájmu. Jako relativně neplatná budou posouzena zejména ujednání učiněná v omylu, ujednání učiněná v důsledku donucení hrozbou, v určitých případech ujednání provedená jedním manželem bez souhlasu toho druhého, nebo třeba smluvní ujednání vykazující známky lichvy. Následky relativní neplatnosti jsou pak takové, že relativně neplatné právní jednání vyvolává veškeré zamýšlené právní následky, pokud oprávněná osoba neplatnost nenamítne. Je-li neplatnost určitého smluvního ujednání oprávněnou osobu namítnuta řádně a včas, zanikají právní následky relativně neplatného ujednání od počátku (ex tunc). Pokud nebude možné v dané situaci dovodit relativní neplatnost smluvního ujednání (popř. smlouvy jako takové), která je bezesporu „mírnější“ formou neplatnosti, bude třeba právní jednání vyhodnotit jako absolutně neplatné.19. V posuzované věci bylo provedenými důkazy prokázáno, že účastníci na základě svého uvážení v rámci smluvní volnosti stran si mezi sebou uzavřeli smlouvu, kterou zřídili věcné břemeno užívání k pozemkou žalovaných, sjednali si za to úplatu a dohodli si mezi sebou podmínky pro budoucí převod vlastnického práva k pozemku žalovaných na právní předchůdkyni žalobkyně a dále způsob vypořádání pro případ, pokud by k převodu vlastnického práva k pozemku na právní předchůdkyni žalobkyně nedošlo. Po celou dobu, na kterou bylo sjednáno trvání věcného břemene, se žalovaní smlouvou řídili (resp. přijali plnění ze smlouvy), až dopisem ze dne , datum,  (když 15ti leté doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno uplynula dne , datum, ) vznesli námitku neplatnosti smlouvy. Následně pak odmítli i nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který vznesla právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že jej považují za promlčený.20. Ke stanovení budoucí kupní ceny jako podstatné náležitosti kupní smlouvy v budoucnu vypracovaným znaleckým posudkem se vyjádřil Nejvyšší soudu, podle nějž „kupní cena sice může být ve smlouvě stanovena jinak než uvedením konkrétní peněžní částky, ovšem musí se tak stát způsobem, kterým bude možno kupní cenu zcela nepochybně určit, a to již v době uzavření smlouvy, neboť smlouva nemůže být platně uzavřena bez dosažení shody o jejích podstatných náležitostech. Tomuto požadavku by samozřejmě vyhovoval odkaz na konkrétní již existující znalecký posudek o ceně prodávané věci, jelikož ze závěrů tohoto posudku by bylo možno v okamžiku uzavření smlouvy bez jakýchkoli pochyb stanovit přesnou finanční částku. Naproti tomu pokud by určení kupní ceny ve smlouvě bylo omezeno na odkaz na znalecký posudek, který bude teprve v budoucnosti vypracován, nemohlo by jít o určitý, a tedy platný právní úkon (§ 37 odst. 1 obč. zák.), neboť ani samotným účastníkům smlouvy by v době jejího uzavření nebylo známo, za jakou cenu je věc vlastně prodávána, a tento nedostatek by nebylo možno překlenout ani výkladem„ (viz rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum,  sp. zn.: , spisová značka, ). V tomto tedy nelze než přisvědčit námitce žalovaných a uzavřít, že čl. III. odst. 4 smlouvy, pokud se se povinní zavázali po uplynutí doby trvání smlouvy převést pozemek do vlastnictví právní předchůdkyně žalobkyně za cenu stanovenou znaleckým posudkem, je neplatný z důvodu způsobu sjednání budoucí kupní ceny, nicméně dle názoru soudu se nejedná o důvod tzv. absolutní neplatnosti stanovené občanským zákoníkem, neboť skutkové okolnosti posuzované věci nelze v tomto podřadit pod žádné ustanovení obč, zákoníku, které zakotvuje jednotlivé případy tzv. absolutní neplatnosti (jednání osoby nezpůsobilé k právním úkonů, jednání v duševní poruše, právní úkon odporující zákonu nebo zákon obcházející, právní úkon neurčitý či nesrozumitelný).21. Podle ustanovení § 41 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci sice lze neplatné ustanovení smlouvy oddělit od dalších ujednání uzavřené smlouvy, jejíž podstatou bylo zřízení věcného břemen k užívání pozemku, nicméně neplatné ustanovení má vzhledem k provázanosti jednotlivých práv a povinností ze smlouvy, kdy právní předchůdkyně žalobkyně zřídila v souladu se smlouvou na pozemku golfové hřiště, protože očekávala, že i druhá smluvní strana se bude v budoucnu řídit smlouvou a za sjednaných podmínek na ni převede vlastnické právo k pozemku, do jehož úprav investovala finanční prostředky, lze předpokládat, že bez neplatného ujednání by smlouva uzavřena nebyla a neplatnost části ustanovení čl. III. odst. 4 smlouvy tak má za následek neplatnost smlouvy jako celku. Při posouzení věci je však také třeba vzít v úvahu, že účastníci a to i žalovaní se uzavřenou smlouvou po celou dobu jejího trvání řídili, přijali plnění sjednané ve smlouvě a neplatnost části smlouvy a následně i smlouvy jako celku začali namítat až těsně před uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena. Soud proto dospěl k závěru, že se nejedná o neplatnost absolutní, která způsobuje neplatnost smlouvy ex tunc, ale k zániku smlouvy došlo až v okamžiku, kdy se žalovaní dovolali neplatnosti smlouvy (žalovaní namítli neplatnost smlouvy dopisem z , datum, ). I kdyby tomu tak však nebylo a jednalo se v posuzované věci o absolutní neplatnost smlouvy, s ohledem na okolnosti věci, kdy obě strany se smlouvou řídili po dobu platnosti smlouvy, žalovaní přijali plnění a neplatnost smlouvy namítli až v okamžiku, kdy měli splnit svůj závazek ze smlouvy (převést na žalobkyni vlastnické právo k pozemku), bylo by dle názoru sodu na místě zvážit rozpor námitky promlčení s dobrými mravy.22. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak bylo třeba posoudit, zda v důsledku neplatného právního jednání vzniklo na úkor právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným bezdůvodný majetkový prospěch či nikoli a v případě kladného závěru, zda námitka promlčení vznesená žalovaným je důvodná či nikoliv.23. Předpokladem bezdůvodného obohacení je majetkový prospěch jednoho subjektu a s ním související majetková újma druhého subjektu, která není zákonem nebo smlouvou předvídána. Jestliže je vyžadováno bezdůvodné obohacení na úkor jiného, pak zde musí být dána příčinná souvislost mezi majetkovým prospěchem jedné strany a majetkovou újmou strany druhé. Za bezdůvodné obohacení je považováno i plnění z neplatného právního úkonu. Na rozdíl od plnění bez právního důvodu, kde důvod pro plnění neexistuje již od počátku, v případě jeho neplatnosti tu právní důvod existuje, ale není možné se dovolat jeho účinků. Při posuzování bezdůvodného obohacení vzniklého z neplatné smlouvy pak je rozdíl mezi absolutní a relativní neplatností má relevanci v tom směru, že různě stanoví počátek běhu promlčecí doby. U absolutní neplatnosti se o bezdůvodné obohacení jedná již okamžikem, kdy bylo plněno, a promlčecí doba počíná běžet již tímto okamžikem. Plnění z relativně neplatného právního úkonu je však plněním po právu, pokud se relativní neplatnosti oprávněný subjekt nedovolá. Až okamžikem dovolání se neplatnosti, se stane plnění plněním z neplatného právního úkonu. Pokud se tedy účastníci uzavřenou smlouvou řídili až do , datum, , kdy žalovaní namítli neplatnost a nevymahatelnost čl. III. odst. 4 smlouvy, začala promlčecí doba pro uplatnění případně vzniklého bezdůvodného obohacení běžet až od tohoto okamžiku a ke dni podání žaloby (, datum, ) tak případný nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení promlčen nebyl.24. Žalobkyně pak k prokázání svého tvrzeného nároku předložila znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , který stanovil cenu úprav pozemku nákladovou metodou a to ve výši , Anonymizováno, . Vzhledem k námitkám žalovaných zadal soud znalecký posudek, jehož úkolem bylo „posoudit, zda provedením staveb a stavebních a venkovních úprav provedených žalobcem na pozemku parc. č. , Anonymizováno,  došlo či nedošlo ke zvýšení obvyklé ceny nemovitosti žalovaných (tzn. zda provedením stavebních úprav došlo k zhodnocení či naopak k znehodnocení předmětného pozemku), pokud ano, k jak vysokému zhodnocení/znehodnocení došlo“.25. Znalkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve svém posudku dospěla k závěru, že stavebními úpravami dle smlouvy (kdy za stavební úpravu zhodnocující pozemek nepovažovala znalkyně trvalé porosty) byl pozemek zhodnocen, a to o věcnou hodnotu úprav ve výši , částka, . Při jednání soudu se pak vyjádřila k námitkám žalovaných, podle který znalkyně nesplnila svůj znalecký úkol, neboť podle nich nestanovila o kolik se zvýšil majetek obohaceného, ale to, jakou hodnotu pozbyl ten, kdo stavební práce prováděl, což není podle žalovaných pro posouzení věci rozhodné a znalkyně se měla zabývat cenou pozemku. Znalkyně při ústním doplnění znaleckého posudku před soudem shora uvedené námitky žalovaných vyvrátila, když svoje závěry přesvědčivě vysvětlila a doplnila, soud proto její závěry považoval za správné a z jejího znaleckého posudku při posouzení věci vycházel. Podle znalkyně stavba stavební pozemek zhodnotí, pozemek určený pro výstavbu rodinného domu se postavením rodinného domu zhodnotí, stejně tak pozemek v územním plánu určený k využití jako golfového hřiště se výstavbou golfového hřiště zhodnotí. Výši zhodnocení, tedy výši majetkového obohacení vlastníka pozemku, tedy žalovaných, pak znalkyně určila nákladovou metodou založenou na principu náhrady, neboť jiné metoda (srovnávací ani výnosová) nepřipadala z důvodů podrobně znalkyní popsaných a přesvědčivě odůvodněných v úvahu.26. Závěrem tedy soud shrnuje, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že na straně žalovaných vzniklo bezdůvodné obohacení tvořené zhodnocením pozemku v jejich vlastnictví, a to provedením stavebních úprav na pozemku, když výše bezdůvodného obohacení byla určena znaleckým posudkem ve výši , částka, . Soud proto žalobě do této částky vyhověl a uložil žalovaným její zaplacení podle poměru jejich spoluvlastnického podílu, ve zbytku pak uplatněný nárok zamítnul.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni (když posouzení výše nároku záleželo a znaleckém posudku) nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 100% v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka,  a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka,  sestávající z částky , částka,  za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka,  dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka,  ve výši , částka,  a dále žalobkyni náleží nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka,  představující , částka,  za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (účast při jednání mediátora, účast při jednání soudu dne , datum,  a dne , datum, ) a zároveň soud uložil procesně neúspěšným žalovaným zaplatit státu náklady, které stát nesl, tedy pravomocně přiznané a vyplacené znalečné (výrok V.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPY:2025:24.C.295.2022.1","publishedAt":"2026-09-09","decisionAt":"2025-09-29","caseNumber":{"senate":24,"registry":"C","index":295,"year":2022,"pageNumber":298},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Hana","lastName":"Zdeňková","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPY","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 2.775.110,- Kč s přísl.","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"37","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"107","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"451","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["VECNA_BREMENA","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NAHRADA_NAKLADU","DOVOLANI","EXCES","SMLOUVA_KUPNI","ZNALECKY_POSUDEK","NAKLADY_RIZENI","MAJETKOVA_UJMA","KOUPE","NEPLATNOST_SMLOUVY","LICHVA","MAJETEK","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}