{"uuid":"85ab534e-a902-436d-9ebd-0fd957bea652","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 56 320 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 56 320 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 62 356,49 Kč a dále za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení roční úrok z prodlení z částky 56 320 Kč ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 56 320 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 62 356,49 Kč a dále za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení roční úrok z prodlení z částky 56 320 Kč ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.</b>\n<b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu 20. 8. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 56 320 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh žalované ze smluv o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 23. 5. 2006 (2 160 Kč) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze 14. 1. 2007 uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, když původním smluvním partnerem žalované nebyla žalobkyně, nýbrž společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Žalobkyně v této souvislosti předložila k důkazu smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020. Soud v rámci dokazování zjistil, že celé partie této smlouvy byly odstraněny (vyňaty). Je tedy zřejmé, že soudu byla předložena upravená listina, o níž má soud pochybnosti o její původnosti a obsahu a dále také o relevantnosti skutečností, které má listinný důkaz prokazovat. V této souvislosti soud výslovně upozorňuje, že je zakázáno předkládat soudu listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, jenž je pozměněný. Soud proto dospěl k závěru, že předložený listinný důkaz spočívající v neověřené kopii smlouvy o postoupení pohledávky je nezpůsobilý prokázat skutková tvrzení žalobkyně a k prokázání tvrzení je třeba úředně ověřené kopie či originálu listiny, na které nebudou chybět celé partie textu (čl. I odst. 4, 5, 7; čl. II odst. 1 písm. c) a násl., odst. 3, 5, 6, 11; čl. III odst. 2 až 12; čl. IV odst. 2 až 6; čl. V odst. 1 a násl.; čl. VI odst. 2 až 12; čl. VII odst. 8; čl. X odst. 2, 3, 7 a 8; čl. XI odst. 11; čl. XII odst. 16; části dalšího textu v jinak zachovaných ustanoveních a příloha). Vzhledem k omluvené neúčasti žalobkyně při jednání soud nemohl žalobkyni vyzvat, aby předložila originál listiny či úředně ověřenou kopii smlouvy či alespoň takovou kopii smlouvy, která nebude v takovém rozsahu pozměněná, a tak bude soud s to v rámci dokazování potvrdit (či vyvrátit) skutková tvrzení žalobkyně stran postoupení pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že by bylo postoupení pohledávky žalované oznámeno původním věřitelem, co by k prokázání aktivní legitimace žalobkyně postačovalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v této souvislosti sice předložila notifikační listinu z 6. 1. 2021 adresovanou žalované s uvedením firmy původní věřitelky, avšak součástí jednoho dokumentu je i písemnost samotné žalobkyně a žádný listinný důkaz pak neprokazuje, že by sama původní věřitelka žalované zasílala jakoukoliv písemnost, jediné odeslání z té doby je doloženo podacím lístkem z 1. 2. 2021, kdy je odesílatelem žalobkyně. Žalobkyně pak netvrdí a neprokazuje oprávnění žalovanou za původní věřitelku notifikovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. O příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu. V tomto směru pak soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně sice relevantní skutečnosti tvrdí (břemeno důkazní), avšak tato hodnověrně neprokazuje (břemeno důkazní), když předložené důkazy mají dílem pochybnou a dílem nedostatečnou důkazní relevanci. Nejedná-li se o zákonem předpokládané situace, kdy soud dokazování neprovádí, nelze nároku vyhovět pouze na základě tvrzení žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Pokud jde o právní hodnocení, soud uzavírá, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávek za žalovanou ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně tedy neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto sporu, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.). S ohledem na tuto skutečnost, že pak soud nezabýval samotným uplatněným nárokem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud provedl dokazování tabulkou umoření, výpisem obchodního rejstříku, seznamem„ stránka 67 z 109“ a předžalobní výzvou, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá na jejich náhradu právo (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu 20. 8. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 56 320 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh žalované ze smluv o zápůjčce [číslo] z 23. 5. 2006 (2 160 Kč) a [číslo] ze 14. 1. 2007 uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.\n2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n3. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, když původním smluvním partnerem žalované nebyla žalobkyně, nýbrž společnost [právnická osoba] Žalobkyně v této souvislosti předložila k důkazu smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020. Soud v rámci dokazování zjistil, že celé partie této smlouvy byly odstraněny (vyňaty). Je tedy zřejmé, že soudu byla předložena upravená listina, o níž má soud pochybnosti o její původnosti a obsahu a dále také o relevantnosti skutečností, které má listinný důkaz prokazovat. V této souvislosti soud výslovně upozorňuje, že je zakázáno předkládat soudu listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, jenž je pozměněný. Soud proto dospěl k závěru, že předložený listinný důkaz spočívající v neověřené kopii smlouvy o postoupení pohledávky je nezpůsobilý prokázat skutková tvrzení žalobkyně a k prokázání tvrzení je třeba úředně ověřené kopie či originálu listiny, na které nebudou chybět celé partie textu (čl. I odst. 4, 5, 7; čl. II odst. 1 písm. c) a násl., odst. 3, 5, 6, 11; čl. III odst. 2 až 12; čl. IV odst. 2 až 6; čl. V odst. 1 a násl.; čl. VI odst. 2 až 12; čl. VII odst. 8; čl. X odst. 2, 3, 7 a 8; čl. XI odst. 11; čl. XII odst. 16; části dalšího textu v jinak zachovaných ustanoveních a příloha). Vzhledem k omluvené neúčasti žalobkyně při jednání soud nemohl žalobkyni vyzvat, aby předložila originál listiny či úředně ověřenou kopii smlouvy či alespoň takovou kopii smlouvy, která nebude v takovém rozsahu pozměněná, a tak bude soud s to v rámci dokazování potvrdit (či vyvrátit) skutková tvrzení žalobkyně stran postoupení pohledávky.\n4. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že by bylo postoupení pohledávky žalované oznámeno původním věřitelem, co by k prokázání aktivní legitimace žalobkyně postačovalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v této souvislosti sice předložila notifikační listinu z 6. 1. 2021 adresovanou žalované s uvedením firmy původní věřitelky, avšak součástí jednoho dokumentu je i písemnost samotné žalobkyně a žádný listinný důkaz pak neprokazuje, že by sama původní věřitelka žalované zasílala jakoukoliv písemnost, jediné odeslání z té doby je doloženo podacím lístkem z 1. 2. 2021, kdy je odesílatelem žalobkyně. Žalobkyně pak netvrdí a neprokazuje oprávnění žalovanou za původní věřitelku notifikovat.\n5. O příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu. V tomto směru pak soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně sice relevantní skutečnosti tvrdí (břemeno důkazní), avšak tato hodnověrně neprokazuje (břemeno důkazní), když předložené důkazy mají dílem pochybnou a dílem nedostatečnou důkazní relevanci. Nejedná-li se o zákonem předpokládané situace, kdy soud dokazování neprovádí, nelze nároku vyhovět pouze na základě tvrzení žalobkyně.\n6. Pokud jde o právní hodnocení, soud uzavírá, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávek za žalovanou ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, na žalobkyni.\n7. Žalobkyně tedy neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto sporu, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.). S ohledem na tuto skutečnost, že pak soud nezabýval samotným uplatněným nárokem.\n8. Soud provedl dokazování tabulkou umoření, výpisem obchodního rejstříku, seznamem„ stránka 67 z 109“ a předžalobní výzvou, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.\n9. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá na jejich náhradu právo (výrok II.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které je možné podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z odvolání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno, dále v něm musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Pokud odvolání nebude shora uvedené náležitosti obsahovat a v řízení pro tento nedostatek nebude moci být pokračováno, soud odvolání odmítne. Odmítnutím odvolání je odvolací řízení skončeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSZL:2021:11.C.248.2021.1","publishedAt":"2022-05-16","decisionAt":"2021-12-14","caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":248,"year":2021,"pageNumber":19},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"David","lastName":"Kolumber","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"OSZL","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 56 320 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"32","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2019,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["POSTOUPENI_POHLEDAVKY","POUCOVACI_POVINNOST_SOUDU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}