{"uuid":"86bf67f5-52bf-4cd2-8b5f-4a9746a29a68","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a Mgr. Hany Zemanové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 26. 11. 2025, č. j. 36 C 39/2024-436","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":{"tableId":1,"row":0,"column":0,"hasBorder":true,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":{"tableId":2,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdictText":"Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", rodinný dům, vše zapsané na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pro katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I), popsané nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 3 685 000 Kč ve lhůtě deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV) a zavázal žalobkyni i žalovanou povinností zaplatit České republice na účet Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – každou z nich – 50 % nákladů státu za vyplacené znalečné, o jejichž konkrétní výši a lhůtě splatnosti bude soudem prvního stupně rozhodnuto samostatným usnesením (výroky V, VI). Soud shledal naplnění zákonných předpokladů pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, pakliže považoval na základě provedeného dokazování za nemožné reálné rozdělení nemovitostí, případně oddělení spoluvlastnictví, a po zjištění nesolventnosti žalované, a naopak při prokázání dostatečných disponibilních finančních prostředků na straně žalobkyně k úhradě vypořádacího podílu ve výši 3685 000 Kč, přikázal nemovitosti do vlastnictví žalobkyně, které uložil povinnost vyplatit žalované ve lhůtě deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku plnou náhradu hodnoty jejího spoluvlastnického podílu, která byla zjištěna znaleckým posudkem. Soud neshledal důvod pro zamítnutí žaloby, neboť „ekonomická spekulace“ při nabytí a následném zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimním cílem, podání žaloby představuje výkon práva spoluvlastníka věci, nemá povahu šikanózního jednání a není v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky bylo odůvodněno s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a na ustálenou judikaturu, kdy je vycházeno v těchto případech z povahy řízení, v němž zpravidla nelze určit, který z účastníků měl ve věci úspěch, respektive soud v tomto řízení nebyl ani vázán návrhy účastníků na způsob vypořádání spoluvlastnictví, nebyla-li žaloba zamítnuta. Rozhodnutí o náhradě státem zálohovaných nákladů řízení mělo oporu v ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy soud účastníkům – znovu s odkazem na povahu sporu – uložil jejich náhradu rovným dílem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Ve včasném odvolání vyjádřila žalovaná nesouhlas s tímto rozhodnutím. Měla především za to, že soud by měl žalobu zamítnout pro její nemravnost. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, vykoupila poloviční spoluvlastnický podíl předmětných nemovitostí se spekulativním záměrem, za účelem rozdělení spoluvlastnictví a následného prodeje nemovitosti s realizovaným ziskem. Přitom žalobkyně nehledí na skutečnost, že druhým spoluvlastníkem nemovitosti je žena, ve stáří osmdesáti let, která v ní bydlí více než padesát let. Pro žalovanou je bydlení v tomto domě jedinou možností na uspokojování její bytové potřeby. Upřednostněno by tedy mělo být právo žalované na pokojné dožití v bytě, před záměrem žalobkyně realizovat z prodeje nemovitosti zisk. Své vlastnické právo může žalobkyně naplnit užíváním zakoupené nemovitosti nebo prodejem svého spoluvlastnického podílu. Podle žalované je nemovitost reálně dělitelná, respektive, lze v ní oddělit její část, aby byla zachována možnost žalované nemovitost dále užívat. Soud postavil své závěry na naprosto nestandardně zpracovaném znaleckém posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jenž nezjišťoval obvyklou cenu nemovitostí jejich porovnáním s jinými obdobnými nemovitostmi, ale nepřípustně rozdělil pro ocenění nemovitost na byt a nebytové prostory, a teprve tyto „celky“ srovnával s jinými nemovitostmi. Takový postup zákon nezná, tím bylo provedeno ocenění nemovitosti chybně. Za naprosto nepřijatelné, považovala žalovaná, nezjištění tzv. vyhláškové ceny nemovitostí, což je v rozporu s ust. § 2 zákona č. 151/1997 Sb. a s ust. § 1c odst. 1 oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. Podle těchto předpisů je znalec povinen, spolu s určením obvyklé ceny, určit i cenu vyhláškovou (administrativní). Postup znalce v uvedeném směru byl nestandardním. Soud výstup znaleckého zkoumání, nehledě na vytčené námitky, akceptoval, čímž zatížil řízení vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Závěry znaleckého posudku jsou rozporné i v tom, že soud neuvěřil znaleckému závěru znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ohledně dělitelnosti nemovitosti na jednotky, zatímco věří jeho závěru o obvyklé ceně nemovitostí. Soud vadně nepřistoupil na návrh žalované, aby měla z předmětné stavby oddělenu menší část, než by odpovídala jejímu spoluvlastnickému podílu, a to bytovou jednotku, poníženou rozsahem o jeden pokoj. Pokud soud v odůvodnění rozsudku hovoří o stotisícových nákladech na stavební úpravy, spojených s oddělením spoluvlastnictví, neměl uvedený závěr nikterak podložen. Žalovaná má za chybný závěr, pokud znalec uvedl, že hodnotu bytu zvyšuje zahrádka přilehlá k domu. Právě proto měla být nemovitost oceněna jako celek. Ocenění zahrádky nemělo být přičítáno jen k hodnotě bytu, ale i ke zbývajícím částem domu. Podle žalované není již znalecký posudek znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro věc použitelný, byl-li zpracován v březnu 2025. Žalovaná si nechala zpracovat znalecký posudek znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", s jehož závěry se ztotožňuje. Tento znalec postupoval v souladu s oceňovacími předpisy, srovnával posuzovanou nemovitost s obdobnými nemovitostmi v daném místě a čase, přičemž přijaté závěry vysvětlil lépe než znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud by proto měl vycházet ze závěrů uvedeného znalce, případně ve věci provést revizní znalecký posudek. Nelze pominout, že ceny nemovitostí v mezidobí zřejmě vzrostly. Pro případ zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, žádala žalovaná prověření solventnosti žalobkyně, jež vybrala peníze z účtu, které podle soudu byly určeny pro vypořádání spoluvlastnického podílu žalované. Ta se obává, že žalobkyně jí finanční plnění nevyplatí. Pokud byla složena do úschovy advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", částka na vypořádání spoluvlastnického podílu ve prospěch žalované, jedná se o právního zástupce spřízněného se žalobkyní, jenž v řízení před soudem prvního stupně v substituci zastupoval žalobkyni. S uvedenou argumentací navrhla žalovaná zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení mu věci k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně, jež se ztotožnila s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně, navrhla jeho potvrzení a přiznání jí náhrady nákladů odvolacího řízení. Poukázala na skutečnost, že odvolací argumentace žalované nepřináší nic nového, oproti těm skutečnostem, jež byly soudu předestřeny v prvoinstančním řízení, a s nimiž se soud plně vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku. Žalobkyně se původně snažila věc řešit smírně. Nabídla žalované vyplacení poloviny ceny obvyklé, pomoc při hledání jiného bydlení a zajištění přestěhování žalované na náklady žalobkyně. Solventnost žalobkyně byla v řízení prokázána výpisem z účtu, jež jí náleží, přičemž k posílení jistoty žalované, že jí vypořádací podíl skutečně bude vyplacen, byly potřebné finanční prostředky složeny do advokátní úschovy s tím, že jejich výplata žalované proběhne ve vazbě na doručení žalobkyni potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu v dané věci, a to způsobem upraveným ve smlouvě o advokátní úschově, sjednané dne 25. 6. 2026. Přitom schovatel – advokát podle smlouvy – je vázán účelem smlouvy o úschově, proto si nemůže dovolit postupovat v rozporu s ní. Jinak vklad vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí neproběhne dříve, než uplyne desetidenní lhůta pro úhradu vypořádacího podílu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), přihlédl k obsahu podání obou účastníků, ověřil aktuální solventnost žalobkyně k úhradě vypořádacího podílu konstatováním stavu jejího bankovního účtu a smlouvou o advokátní úschově takto vyčleněných peněžních prostředků, a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro náležité posouzení věci a učinil z něho správné skutkové a právní závěry, jež pečlivě a srozumitelně vyložil. Odvolací soud nemá k tomuto rozhodnutí výhrady a nijakého důvodu se odchýlit od výrokové části či odůvodnění rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak, ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm, na návrh některého ze spoluvlastníků, soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc, ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je namístě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitosti. Žalovaná sice v průběhu řízení opakovaně uváděla, že žalobu je potřebné zamítnout pro rozpor s dobrými mravy a zneužití práva, nicméně postup žalobkyně v tomto řízení, domáhající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je nutno hodnotit jako výkon práva, který není v rozporu s dobrými mravy, neboť nikoho nelze nutit, aby setrvával v podílovém spoluvlastnictví. Tento závěr soudu je umocněn i vypjatými vztahy mezi účastníky řízení, které byly popisovány v průběhu řízení oběma stranami. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci mají nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, o velikosti podílů, u každého z nich, 50 %. Zda žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl za investičním účelem, není v dané věci rozhodné, a nemá žádný vliv na zrušení podílového spoluvlastnictví, když žalovaná mohla za dlouhou dobu jejího držení spoluvlastnického podílu kdykoliv vyvinout aktivitu k nabytí druhé poloviny podílu. Ekonomická spekulace při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je zcela legitimním cílem, neboť postup jakéhokoli ze spoluvlastníků, směřující čistě ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, za situace, kdy jsou pro to splněna zákonná kritéria, nemá povahu šikany, tj. výkonu práva za účelem poškození druhé strany (§ 8 občanského zákoníku) a není v rozporu s dobrými mravy (§ 2 a § 6 občanského zákoníku). Zde lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 674/2018 ze dne 27. 3. 2018, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2135/2016 ze dne 15. 6. 2016, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 ze dne 9. 12. 2015 či usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 198/26 ze dne 11. 2. 2026). Šikanózním jednáním, ani jednáním v rozporu s dobrými mravy, totiž není výkon ekonomické činnosti žalobkyně, byť by byla realizována za účelem dosažení majetkového prospěchu. Žalobkyně navíc neusilovala o prodej nemovitosti, ale usilovala o nabytí celé nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví, za cenu zjištěnou znaleckým posudkem. Takový postup žalobkyně v řízení o vypořádání spoluvlastnictví nelze hodnotit jako rozporný s dobrými mravy či jako šikanózní výkon práva, když se žalované dostane finančního ekvivalentu jejího podílu. V tomto kontextu pak soud prvního stupně správně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2350/2025 ze dne 29. 10. 2025, shrnující problematiku dobrých mravů při tzv. „flipování nemovitostí“. S ohledem na sdělené skutečnosti, lze dospět k závěru o nedůvodnosti této části procesní obrany žalované, proto soud zrušil podílové spoluvlastnictví soudním rozhodnutím, neboť strany nebyly schopny se na zrušení podílového spoluvlastnictví dohodnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá ze zákona, který preferuje rozdělení společné věci. Judikaturou je v současné době rozdělení společné věci chápáno dvěma způsoby. Prvním způsobem je reálné rozdělení společné věci, které vyloučil znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a strany tento závěr znalce nikterak nenapadly. Soud prvního stupně tedy dovodil, že reálné rozdělení nemovitosti není možné. Druhým způsobem je rozdělení budovy na jednotky. Dle ustálené judikatury je však tento postup v zásadě možný pouze za předpokladu, že se ve společné nemovitosti nacházejí alespoň dva již existující a funkční byty (jednotky), které splňují definici ust. § 1159 občanského zákoníku (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 ze dne 24. 5. 2017 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018). Judikatura nevylučuje i vznik nákladů spojených s takovým rozdělením věci a jejich nesení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2474/2006 ze dne 30. 4. 2009, rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 3105/2014 ze dne 28. 1. 2015, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1438/2014 ze dne 24. 11. 2015, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 837/2018 ze dne 30. 5. 2018 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018), kdy je možno zobecnit judikatorní závěry tak, že nákladné stavební úpravy nese ten z účastníku, který je ochoten je nést a v jehož jsou zájmu; náklady přiměřené hodnotě věci nesou obě strany; pokud žádný z účastníků není ochoten či schopen náklady nést, jedná se o nedělitelnou věc. V posuzovaném případě nebyla žalobkyně ochotna nést jakékoli náklady spojené s rozdělením společné věci či s oddělením spoluvlastnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. S ohledem na závěr znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který stanovil, že nemovitost je dělitelná, se vznikem jednotek, zaměřil soud prvního stupně svou pozornost na možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví tímto způsobem. Po provedeném dokazování pak dospěl k závěru o nemožnosti takového vypořádání, pro nedostatečnou solventnost žalované a nemožnost zamýšleného postupu, s ohledem na stavební předpisy. V řízení bylo prokázáno, že nemovitost je zkolaudována jako rodinný dům a fakticky v ní existují dva nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží, do kterých však nejsou zavedeny veškeré inženýrské sítě (minimálně voda; topení a kanalizace do nebytových prostor rozvedena není; pokud jde o elektřinu, musely by být osazeny nové samostatné měřiče a je vůbec otázkou, jak by se řešily elektrické okruhy v nemovitosti) a 1 byt ve druhém nadzemním podlaží, který je napojen na všechny sítě. Nemovitost sestává dále ze sklepů, půdních prostor, garáže a zahrady ve vnitrobloku. Fakticky tedy lze uvažovat o zrušení spoluvlastnictví rozdělením věci se vznikem jednotek, nicméně i takové rozdělení věci by představovalo vznik a nesení nákladů spojených s tím, aby nebytové prostory představovaly funkční provozuschopné jednotky. V uvažovaném případě by platilo to, co již bylo uvedeno, že soudy nemohou nařídit rozdělení budovy na jednotky podle zákona, pokud spoluvlastníci nejsou reálně ochotni nebo schopni nést potřebné náklady na nezbytné stavební úpravy. Dělení věci je vyloučené, jestliže chybí finanční vůle nebo součinnost stran k provedení stavebně-technických změn nutných k vymezení jednotek (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018). V dané věci žádná ze stran na sebe nevzala závazek k finančnímu krytí takových případných nákladů na provedení stavebních změn pro rozdělení stavby na jednotky, respektive žalobkyně k tomuto postupu nebyla ani ochotna, a pokud jde o žalovanou, tak ta nebyla ani solventní, aby se vůbec dalo uvažovat o takové možnosti. Žalovaná vykazovala v řízení před soudem prvního stupně dispozici s částkou zhruba 140 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Je-li předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví stavba, je soud povinen si za účelem posouzení reálné dělitelnosti stavby, vyžádat vždy stanovisko stavebního úřadu. Přitom stavby je možno dělit pouze vertikálně a jejich reálné rozdělení je možné jen tehdy, vzniknou-li po realizaci stavebních úprav – samozřejmě provedených v souladu s právními předpisy – samostatné věci v právním smyslu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. K posouzení možnosti reálné dělitelnosti stavby, respektive případného oddělení části místnosti z bytu v domě, podle požadavku žalované, si soud prvního stupně vyžádal stanovisko stavebně správního odboru Magistrátu města Plzně, a dovodil zcela správně, že uvedený postup by vedl k rozpornému stavu se stavebněprávními předpisy. V tomto směru odkazuje odvolací soud na věcně správné a velice pečlivě podané vysvětlení soudu obsažené v bodě 12 a 26 odůvodnění napadeného rozsudku. Reálné rozdělení společné věci je možné, pokud může být věc rozdělena bez podstatného snížení její hodnoty a nebrání-li tomu právní překážky (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016). Podle zmíněného rozhodnutí, nemá také rozsudek soudu o zrušení a vypořádání stavby v podílovém spoluvlastnictví, představovat nějaký právní základ pro vytvoření nového bytu, když jednotky, jež by po zrušení spoluvlastnictví měly vlastnicky odděleně náležet bývalým spoluvlastníkům, musí k datu rozhodnutí soudu fakticky existovat, což v daném případě nebylo naplněno. Uvedené je primárním důvodem k tomu, proč nebylo možno vyřešit projednávané vypořádání spoluvlastnictví „oddělením“ spoluvlastníka ze spoluvlastnictví. Navíc, při oddělení dvou a více místností z (jediného) bytu ve druhém nadzemním podlaží domu, by – s ohledem na § 13 písm. c) stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) a s odkazem na zmíněné stanovisko stavebního úřadu – došlo zcela evidentně ke změně způsobu užívání stavby, což by si vyžádalo nutné povolovací stavební procesy, rekolaudační řízení, ke kterému je nezbytný soulad s územním plánem (veřejným zájmem) a nesmí být dotčena práva vlastníků sousedních objektů. Ustálená soudní judikatura (například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 837/2018) rovněž stanoví, že není „dobře možné“ provést rozdělení stavby či oddělení spoluvlastnictví, pokud jsou vztahy účastníků řízení zatíženy rozpory takového charakteru, že by do budoucna potencionálně mohly vést k dalším soudním sporům. V každém případě, jakákoliv možnost řešení, vhodná pro žalovanou, z hlediska zachování pro ni stavu dalšího bydlení v domě, by představovala takový finanční náklad, jenž není žalovaná – pro zjištěnou nesolventnost – schopna pokrýt. Ostatně, sama žalovaná nebyla vybavena nijakou vskutku reálnou variantou možného řešení, které by v tomto směru soudu předestřela, respektive, které by mohlo být akceptovatelné, s přihlédnutím k výše již vyjádřeným stanoviskům soudu. Lze tedy uzavřít, že nedošlo k naplnění zákonných předpokladů pro reálné rozdělení spoluvlastnictví či „oddělení“ žalované ze spoluvlastnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Není-li rozdělení věci možné, připadá do úvahy druhý ze zákonných způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví, totiž přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků do výlučného vlastnictví, a to za přiměřenou náhradu, kterou vyplatí druhému spoluvlastníkovi (§ 1147 občanského zákoníku). Jelikož žalobkyně projevila vůli získat nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a oproti žalované prokázala výpisem z bankovního účtu, respektive částkou složenou v plné výši na úhradu vypořádacího podílu do advokátní úschovy, že má připraveny peněžní prostředky na vyplacení žalované ze zrušeného spoluvlastnictví, byly dříve spoluvlastněné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, které byla stanovena povinnost zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 3 685 000 Kč ve lhůtě deseti dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná nedisponovala peněžními prostředky (částka 140 000 Kč), jimiž by případně vyplatila vypořádací podíl žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Vypořádací podíl byl stanoven na základě provedeného znaleckého posudku ze dne 23. 3. 2025 a jeho doplňku ze dne 13. 4. 2025; zpracovaného znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jenž stanovil obvyklou (tržní) hodnotu nemovitostí částkou 7 370 000 Kč. Vypořádací podíl se rovná polovině z této částky. Znalec byl opakovaně soudem vyslechnut, setrval na svých závěrech, přičemž přípisem ze dne 15. 10. 2025 sdělil, že nepředpokládá změnu cenového ohodnocení nemovitostí, oproti době zpracování posudku, a na tomto závěru setrval i při výslechu konaném před soudem dne 26. 11. 2025. K témuž dni byl vydán rozsudek soudu prvního stupně, jenž je předmětem přezkumu v tomto odvolacím jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Neobstojí proto námitka žalované ohledně stáří posudku, a to s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2597/2010, 22 Cdo 5180/2016, 22 Cdo 4445/2018 a 22 Cdo 1014/2019, dle které pokud soud při zjištění ceny vezme za základ posudek vypracovaný před dvěma a více lety, nesprávně nevychází z ceny věci v době vypořádání. Dle komentářové literatury je obecně přijatelným hlediskem doba jednoho roku, neboť jde o to, aby soudy nebyly zatěžovány potřebou doplňování znaleckého dokazování bez jeho objektivní nutnosti. V řízení nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že došlo k podstatným změnám v ceně věci. Ani k době rozhodnutí odvolacího soudu nelze hovořit o neaktuálnosti užitého znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Požadovat, v poměrech projednávané věci, aktualizaci znaleckého posudku ke dni konání odvolacího řízení, by bylo proti smyslu řízení, pakliže ani od zpracování posudku neuplynula nepřiměřená doba.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Žalované se nepodařilo zpochybnit závěry znaleckého posudku znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Je sice pravdou, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezpracoval v rámci zadání znaleckého posudku tzv. vyhláškovou cenu, nicméně lze vycházet z názoru, že toto případné dílčí pochybení nemá žádný podstatný vliv na zjištěnou obvyklou cenu nemovitosti, kdy pro soud je důležitá a rozhodná obvyklá tržní hodnota nemovitosti, nikoli vyhlášková cena. Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemovitost opakovaně navštívil, stavbu přeměřil a znalecky zkoumal. Pokud znalec porovnával nemovitost s jinými nemovitostmi způsobem jím zvoleným – tak, že nemovitost rozdělil na byt s příslušenstvím a dva nebytové prostory s tím, že přihlédl i k tomu, že tato nemovitost sestává z garáže, sklepů, lodžie a zahrady, když toto zohlednil v rámci hodnoty bytu (jeho příslušenství), pak právě s ohledem na současný technický a stavební stav nemovitosti, kdy nemovitost je ve velice špatném stavu, pak se jedná o postup správný, přezkoumatelný a ničemu neodporující. Znalci nelze vytýkat, s ohledem na současný stav nemovitosti (ať už stavební či technický), že v době zpracování posudku nenalezl žádnou srovnatelnou nemovitost, pokud přezkoumatelným způsobem stanovil srovnávací metodou její obvyklou tržní hodnotu. Zde je potřebné připomenout, že nemovitost, respektive stavba, je kolaudována jako rodinný dům, dvoupodlažní, podsklepený, bez podkroví, přičemž je zde situován byt 4+1 (118 m2), s koupelnou a WC a dále dva nebytové prostory o velikosti 43,90 m2 a 40,40 m2 (bývalá prodejna a sklad). Stavba je stará 130 let, minimálně udržovaná, ve špatném stavu, s přetrvávajícími následky zatopení v roce 2002. Předmětná stavba je atypická, ve špatném stavu, proto srovnatelný objekt, jenž by byl v relevantním období zobchodován, nebyl znalcem nalezen. Vzhledem k rozdílnému charakteru a vlastnostem prostor v posuzovaném domě, znalec opustil možnost ocenění stavby jako celku, přičemž samostatně ocenil – porovnávací metodou – bytovou část domu, a zvlášť ocenil – stejným způsobem – i nebytovou část domu. Přitom bylo vycházeno z dostatečného počtu prodejů srovnatelných nemovitostí v obdobných místech a čase. Znalec byl opakovaně vyslechnut soudem, setrval na svých závěrech, vysvětlil své úvahy ohledně způsobu ocenění nemovitostí – sice atypickým postupem – nicméně přiléhavějším, než učinil znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud prvního stupně v bodě 16 odůvodnění rozsudku vysvětlil, proč neakceptuje nejen způsob ocenění stavby, ale i celý obsah tohoto posudku. Odvolací soud považuje hodnocení obou znaleckých posudků soudem prvního stupně za věcně správné a v podrobnostech na ně odkazuje (zejména na body 15 a 16 vyhotovení rozsudku). Akceptoval-li soud prvního stupně ocenění stavby, provedené znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", lze je považovat za nejvíce vhodné, ale také i přiléhavé, atypickým a specifickým vlastnostem oceňované nemovitosti. Nelze se ztotožnit s postupem znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že by znalci v daném případě měli vyhledávat „obdobné“ nemovitosti, jež by však ve skutečnosti tyto parametry neměly, a cenu upravovat formou koeficientů, zvláště za stavu, kdy znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" srovnával nemovitost, se kterou se zcela neseznámil, s nemovitostmi, jejichž stav rovněž neznal. Odvolací soud je shodného názoru jako soud prvního stupně, že znalecký posudek znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se může stát podkladem pro stanovení hodnoty vypořádávaných nemovitostí. Ostatně, jiný přiléhavější způsob ocenění (znalecký posudek znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nelze akceptovat) nebyl v řízení pojmenován. V kontextu uvedeného, především s odkazem na atypický předmět ocenění, nemůže změnit výstup znaleckého posudku o ceně nemovitostí, prostý odkaz na články či statistické údaje o vývoji cen nemovitostí, které mají obecnou povahu a není možné z nich vycházet v této konkrétní věci. Stejně tak nebyl důvod pro provedení revizního znaleckého posudku, když posudek znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je soudem akceptován, znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezpochybnil jeho obsahovou správnost a případné pochybnosti žalované o obsahu posudku byly znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vysvětleny při jeho výslechu před soudem. Znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se vypořádává i s některými již okrajovými námitkami, jež jsou obsaženy v odvolací argumentaci, proto i zde lze odkázat na jeho obsah.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Veden těmito důvody, odvolací soud podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný a zákonný, včetně nákladových výroků, které nejsou podaným odvoláním zvlášť rozporovány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází ze stejných hledisek jako rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, jak je vyjádřeno v odůvodnění napadeného rozsudku, když ani v této části řízení nebyla žádnému z účastníků přiznána jejich náhrada, neboť řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nebyla-li žaloba zamítnuta, je svým charakterem takovým řízením, v němž nelze určit, který z účastníků měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), navíc není-li soud zcela vázán návrhy účastníků řízení (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. , hodnota,  (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , rodinný dům, vše zapsané na LV č. , hodnota,  v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa,  kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa,  (výrok I), popsané nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 3 685 000 Kč ve lhůtě deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV) a zavázal žalobkyni i žalovanou povinností zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa,  – každou z nich – 50 % nákladů státu za vyplacené znalečné, o jejichž konkrétní výši a lhůtě splatnosti bude soudem prvního stupně rozhodnuto samostatným usnesením (výroky V, VI). Soud shledal naplnění zákonných předpokladů pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, pakliže považoval na základě provedeného dokazování za nemožné reálné rozdělení nemovitostí, případně oddělení spoluvlastnictví, a po zjištění nesolventnosti žalované, a naopak při prokázání dostatečných disponibilních finančních prostředků na straně žalobkyně k úhradě vypořádacího podílu ve výši 3685 000 Kč, přikázal nemovitosti do vlastnictví žalobkyně, které uložil povinnost vyplatit žalované ve lhůtě deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku plnou náhradu hodnoty jejího spoluvlastnického podílu, která byla zjištěna znaleckým posudkem. Soud neshledal důvod pro zamítnutí žaloby, neboť „ekonomická spekulace“ při nabytí a následném zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimním cílem, podání žaloby představuje výkon práva spoluvlastníka věci, nemá povahu šikanózního jednání a není v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky bylo odůvodněno s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a na ustálenou judikaturu, kdy je vycházeno v těchto případech z povahy řízení, v němž zpravidla nelze určit, který z účastníků měl ve věci úspěch, respektive soud v tomto řízení nebyl ani vázán návrhy účastníků na způsob vypořádání spoluvlastnictví, nebyla-li žaloba zamítnuta. Rozhodnutí o náhradě státem zálohovaných nákladů řízení mělo oporu v ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy soud účastníkům – znovu s odkazem na povahu sporu – uložil jejich náhradu rovným dílem.2. Ve včasném odvolání vyjádřila žalovaná nesouhlas s tímto rozhodnutím. Měla především za to, že soud by měl žalobu zamítnout pro její nemravnost. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, vykoupila poloviční spoluvlastnický podíl předmětných nemovitostí se spekulativním záměrem, za účelem rozdělení spoluvlastnictví a následného prodeje nemovitosti s realizovaným ziskem. Přitom žalobkyně nehledí na skutečnost, že druhým spoluvlastníkem nemovitosti je žena, ve stáří osmdesáti let, která v ní bydlí více než padesát let. Pro žalovanou je bydlení v tomto domě jedinou možností na uspokojování její bytové potřeby. Upřednostněno by tedy mělo být právo žalované na pokojné dožití v bytě, před záměrem žalobkyně realizovat z prodeje nemovitosti zisk. Své vlastnické právo může žalobkyně naplnit užíváním zakoupené nemovitosti nebo prodejem svého spoluvlastnického podílu. Podle žalované je nemovitost reálně dělitelná, respektive, lze v ní oddělit její část, aby byla zachována možnost žalované nemovitost dále užívat. Soud postavil své závěry na naprosto nestandardně zpracovaném znaleckém posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , jenž nezjišťoval obvyklou cenu nemovitostí jejich porovnáním s jinými obdobnými nemovitostmi, ale nepřípustně rozdělil pro ocenění nemovitost na byt a nebytové prostory, a teprve tyto „celky“ srovnával s jinými nemovitostmi. Takový postup zákon nezná, tím bylo provedeno ocenění nemovitosti chybně. Za naprosto nepřijatelné, považovala žalovaná, nezjištění tzv. vyhláškové ceny nemovitostí, což je v rozporu s ust. § 2 zákona č. 151/1997 Sb. a s ust. § 1c odst. 1 oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. Podle těchto předpisů je znalec povinen, spolu s určením obvyklé ceny, určit i cenu vyhláškovou (administrativní). Postup znalce v uvedeném směru byl nestandardním. Soud výstup znaleckého zkoumání, nehledě na vytčené námitky, akceptoval, čímž zatížil řízení vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Závěry znaleckého posudku jsou rozporné i v tom, že soud neuvěřil znaleckému závěru znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  ohledně dělitelnosti nemovitosti na jednotky, zatímco věří jeho závěru o obvyklé ceně nemovitostí. Soud vadně nepřistoupil na návrh žalované, aby měla z předmětné stavby oddělenu menší část, než by odpovídala jejímu spoluvlastnickému podílu, a to bytovou jednotku, poníženou rozsahem o jeden pokoj. Pokud soud v odůvodnění rozsudku hovoří o stotisícových nákladech na stavební úpravy, spojených s oddělením spoluvlastnictví, neměl uvedený závěr nikterak podložen. Žalovaná má za chybný závěr, pokud znalec uvedl, že hodnotu bytu zvyšuje zahrádka přilehlá k domu. Právě proto měla být nemovitost oceněna jako celek. Ocenění zahrádky nemělo být přičítáno jen k hodnotě bytu, ale i ke zbývajícím částem domu. Podle žalované není již znalecký posudek znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  pro věc použitelný, byl-li zpracován v březnu 2025. Žalovaná si nechala zpracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO, , s jehož závěry se ztotožňuje. Tento znalec postupoval v souladu s oceňovacími předpisy, srovnával posuzovanou nemovitost s obdobnými nemovitostmi v daném místě a čase, přičemž přijaté závěry vysvětlil lépe než znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, . Soud by proto měl vycházet ze závěrů uvedeného znalce, případně ve věci provést revizní znalecký posudek. Nelze pominout, že ceny nemovitostí v mezidobí zřejmě vzrostly. Pro případ zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, žádala žalovaná prověření solventnosti žalobkyně, jež vybrala peníze z účtu, které podle soudu byly určeny pro vypořádání spoluvlastnického podílu žalované. Ta se obává, že žalobkyně jí finanční plnění nevyplatí. Pokud byla složena do úschovy advokáta , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , částka na vypořádání spoluvlastnického podílu ve prospěch žalované, jedná se o právního zástupce spřízněného se žalobkyní, jenž v řízení před soudem prvního stupně v substituci zastupoval žalobkyni. S uvedenou argumentací navrhla žalovaná zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení mu věci k dalšímu řízení.3. Žalobkyně, jež se ztotožnila s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně, navrhla jeho potvrzení a přiznání jí náhrady nákladů odvolacího řízení. Poukázala na skutečnost, že odvolací argumentace žalované nepřináší nic nového, oproti těm skutečnostem, jež byly soudu předestřeny v prvoinstančním řízení, a s nimiž se soud plně vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku. Žalobkyně se původně snažila věc řešit smírně. Nabídla žalované vyplacení poloviny ceny obvyklé, pomoc při hledání jiného bydlení a zajištění přestěhování žalované na náklady žalobkyně. Solventnost žalobkyně byla v řízení prokázána výpisem z účtu, jež jí náleží, přičemž k posílení jistoty žalované, že jí vypořádací podíl skutečně bude vyplacen, byly potřebné finanční prostředky složeny do advokátní úschovy s tím, že jejich výplata žalované proběhne ve vazbě na doručení žalobkyni potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu v dané věci, a to způsobem upraveným ve smlouvě o advokátní úschově, sjednané dne 25. 6. 2026. Přitom schovatel – advokát podle smlouvy – je vázán účelem smlouvy o úschově, proto si nemůže dovolit postupovat v rozporu s ní. Jinak vklad vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí neproběhne dříve, než uplyne desetidenní lhůta pro úhradu vypořádacího podílu.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), přihlédl k obsahu podání obou účastníků, ověřil aktuální solventnost žalobkyně k úhradě vypořádacího podílu konstatováním stavu jejího bankovního účtu a smlouvou o advokátní úschově takto vyčleněných peněžních prostředků, a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro náležité posouzení věci a učinil z něho správné skutkové a právní závěry, jež pečlivě a srozumitelně vyložil. Odvolací soud nemá k tomuto rozhodnutí výhrady a nijakého důvodu se odchýlit od výrokové části či odůvodnění rozhodnutí.6. Podle ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak, ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.7. Podle § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm, na návrh některého ze spoluvlastníků, soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.8. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc, ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota.9. Podle § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.10. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je namístě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitosti. Žalovaná sice v průběhu řízení opakovaně uváděla, že žalobu je potřebné zamítnout pro rozpor s dobrými mravy a zneužití práva, nicméně postup žalobkyně v tomto řízení, domáhající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je nutno hodnotit jako výkon práva, který není v rozporu s dobrými mravy, neboť nikoho nelze nutit, aby setrvával v podílovém spoluvlastnictví. Tento závěr soudu je umocněn i vypjatými vztahy mezi účastníky řízení, které byly popisovány v průběhu řízení oběma stranami. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci mají nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, o velikosti podílů, u každého z nich, 50 %. Zda žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl za investičním účelem, není v dané věci rozhodné, a nemá žádný vliv na zrušení podílového spoluvlastnictví, když žalovaná mohla za dlouhou dobu jejího držení spoluvlastnického podílu kdykoliv vyvinout aktivitu k nabytí druhé poloviny podílu. Ekonomická spekulace při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je zcela legitimním cílem, neboť postup jakéhokoli ze spoluvlastníků, směřující čistě ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, za situace, kdy jsou pro to splněna zákonná kritéria, nemá povahu šikany, tj. výkonu práva za účelem poškození druhé strany (§ 8 občanského zákoníku) a není v rozporu s dobrými mravy (§ 2 a § 6 občanského zákoníku). Zde lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 674/2018 ze dne 27. 3. 2018, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2135/2016 ze dne 15. 6. 2016, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 ze dne 9. 12. 2015 či usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 198/26 ze dne 11. 2. 2026). Šikanózním jednáním, ani jednáním v rozporu s dobrými mravy, totiž není výkon ekonomické činnosti žalobkyně, byť by byla realizována za účelem dosažení majetkového prospěchu. Žalobkyně navíc neusilovala o prodej nemovitosti, ale usilovala o nabytí celé nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví, za cenu zjištěnou znaleckým posudkem. Takový postup žalobkyně v řízení o vypořádání spoluvlastnictví nelze hodnotit jako rozporný s dobrými mravy či jako šikanózní výkon práva, když se žalované dostane finančního ekvivalentu jejího podílu. V tomto kontextu pak soud prvního stupně správně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2350/2025 ze dne 29. 10. 2025, shrnující problematiku dobrých mravů při tzv. „flipování nemovitostí“. S ohledem na sdělené skutečnosti, lze dospět k závěru o nedůvodnosti této části procesní obrany žalované, proto soud zrušil podílové spoluvlastnictví soudním rozhodnutím, neboť strany nebyly schopny se na zrušení podílového spoluvlastnictví dohodnout.11. Způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá ze zákona, který preferuje rozdělení společné věci. Judikaturou je v současné době rozdělení společné věci chápáno dvěma způsoby. Prvním způsobem je reálné rozdělení společné věci, které vyloučil znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, , a strany tento závěr znalce nikterak nenapadly. Soud prvního stupně tedy dovodil, že reálné rozdělení nemovitosti není možné. Druhým způsobem je rozdělení budovy na jednotky. Dle ustálené judikatury je však tento postup v zásadě možný pouze za předpokladu, že se ve společné nemovitosti nacházejí alespoň dva již existující a funkční byty (jednotky), které splňují definici ust. § 1159 občanského zákoníku (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016 ze dne 24. 5. 2017 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018). Judikatura nevylučuje i vznik nákladů spojených s takovým rozdělením věci a jejich nesení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2474/2006 ze dne 30. 4. 2009, rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 3105/2014 ze dne 28. 1. 2015, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1438/2014 ze dne 24. 11. 2015, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 837/2018 ze dne 30. 5. 2018 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 ze dne 30. 10. 2018), kdy je možno zobecnit judikatorní závěry tak, že nákladné stavební úpravy nese ten z účastníku, který je ochoten je nést a v jehož jsou zájmu; náklady přiměřené hodnotě věci nesou obě strany; pokud žádný z účastníků není ochoten či schopen náklady nést, jedná se o nedělitelnou věc. V posuzovaném případě nebyla žalobkyně ochotna nést jakékoli náklady spojené s rozdělením společné věci či s oddělením spoluvlastnictví.12. S ohledem na závěr znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , který stanovil, že nemovitost je dělitelná, se vznikem jednotek, zaměřil soud prvního stupně svou pozornost na možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví tímto způsobem. Po provedeném dokazování pak dospěl k závěru o nemožnosti takového vypořádání, pro nedostatečnou solventnost žalované a nemožnost zamýšleného postupu, s ohledem na stavební předpisy. V řízení bylo prokázáno, že nemovitost je zkolaudována jako rodinný dům a fakticky v ní existují dva nebytové prostory v prvním nadzemním podlaží, do kterých však nejsou zavedeny veškeré inženýrské sítě (minimálně voda; topení a kanalizace do nebytových prostor rozvedena není; pokud jde o elektřinu, musely by být osazeny nové samostatné měřiče a je vůbec otázkou, jak by se řešily elektrické okruhy v nemovitosti) a 1 byt ve druhém nadzemním podlaží, který je napojen na všechny sítě. Nemovitost sestává dále ze sklepů, půdních prostor, garáže a zahrady ve vnitrobloku. Fakticky tedy lze uvažovat o zrušení spoluvlastnictví rozdělením věci se vznikem jednotek, nicméně i takové rozdělení věci by představovalo vznik a nesení nákladů spojených s tím, aby nebytové prostory představovaly funkční provozuschopné jednotky. V uvažovaném případě by platilo to, co již bylo uvedeno, že soudy nemohou nařídit rozdělení budovy na jednotky podle zákona, pokud spoluvlastníci nejsou reálně ochotni nebo schopni nést potřebné náklady na nezbytné stavební úpravy. Dělení věci je vyloučené, jestliže chybí finanční vůle nebo součinnost stran k provedení stavebně-technických změn nutných k vymezení jednotek (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3059/2018). V dané věci žádná ze stran na sebe nevzala závazek k finančnímu krytí takových případných nákladů na provedení stavebních změn pro rozdělení stavby na jednotky, respektive žalobkyně k tomuto postupu nebyla ani ochotna, a pokud jde o žalovanou, tak ta nebyla ani solventní, aby se vůbec dalo uvažovat o takové možnosti. Žalovaná vykazovala v řízení před soudem prvního stupně dispozici s částkou zhruba 140 000 Kč.13. Je-li předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví stavba, je soud povinen si za účelem posouzení reálné dělitelnosti stavby, vyžádat vždy stanovisko stavebního úřadu. Přitom stavby je možno dělit pouze vertikálně a jejich reálné rozdělení je možné jen tehdy, vzniknou-li po realizaci stavebních úprav – samozřejmě provedených v souladu s právními předpisy – samostatné věci v právním smyslu.14. K posouzení možnosti reálné dělitelnosti stavby, respektive případného oddělení části místnosti z bytu v domě, podle požadavku žalované, si soud prvního stupně vyžádal stanovisko stavebně správního odboru Magistrátu města Plzně, a dovodil zcela správně, že uvedený postup by vedl k rozpornému stavu se stavebněprávními předpisy. V tomto směru odkazuje odvolací soud na věcně správné a velice pečlivě podané vysvětlení soudu obsažené v bodě 12 a 26 odůvodnění napadeného rozsudku. Reálné rozdělení společné věci je možné, pokud může být věc rozdělena bez podstatného snížení její hodnoty a nebrání-li tomu právní překážky (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5764/2016). Podle zmíněného rozhodnutí, nemá také rozsudek soudu o zrušení a vypořádání stavby v podílovém spoluvlastnictví, představovat nějaký právní základ pro vytvoření nového bytu, když jednotky, jež by po zrušení spoluvlastnictví měly vlastnicky odděleně náležet bývalým spoluvlastníkům, musí k datu rozhodnutí soudu fakticky existovat, což v daném případě nebylo naplněno. Uvedené je primárním důvodem k tomu, proč nebylo možno vyřešit projednávané vypořádání spoluvlastnictví „oddělením“ spoluvlastníka ze spoluvlastnictví. Navíc, při oddělení dvou a více místností z (jediného) bytu ve druhém nadzemním podlaží domu, by – s ohledem na § 13 písm. c) stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) a s odkazem na zmíněné stanovisko stavebního úřadu – došlo zcela evidentně ke změně způsobu užívání stavby, což by si vyžádalo nutné povolovací stavební procesy, rekolaudační řízení, ke kterému je nezbytný soulad s územním plánem (veřejným zájmem) a nesmí být dotčena práva vlastníků sousedních objektů. Ustálená soudní judikatura (například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 837/2018) rovněž stanoví, že není „dobře možné“ provést rozdělení stavby či oddělení spoluvlastnictví, pokud jsou vztahy účastníků řízení zatíženy rozpory takového charakteru, že by do budoucna potencionálně mohly vést k dalším soudním sporům. V každém případě, jakákoliv možnost řešení, vhodná pro žalovanou, z hlediska zachování pro ni stavu dalšího bydlení v domě, by představovala takový finanční náklad, jenž není žalovaná – pro zjištěnou nesolventnost – schopna pokrýt. Ostatně, sama žalovaná nebyla vybavena nijakou vskutku reálnou variantou možného řešení, které by v tomto směru soudu předestřela, respektive, které by mohlo být akceptovatelné, s přihlédnutím k výše již vyjádřeným stanoviskům soudu. Lze tedy uzavřít, že nedošlo k naplnění zákonných předpokladů pro reálné rozdělení spoluvlastnictví či „oddělení“ žalované ze spoluvlastnictví.15. Není-li rozdělení věci možné, připadá do úvahy druhý ze zákonných způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví, totiž přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků do výlučného vlastnictví, a to za přiměřenou náhradu, kterou vyplatí druhému spoluvlastníkovi (§ 1147 občanského zákoníku). Jelikož žalobkyně projevila vůli získat nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a oproti žalované prokázala výpisem z bankovního účtu, respektive částkou složenou v plné výši na úhradu vypořádacího podílu do advokátní úschovy, že má připraveny peněžní prostředky na vyplacení žalované ze zrušeného spoluvlastnictví, byly dříve spoluvlastněné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, které byla stanovena povinnost zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 3 685 000 Kč ve lhůtě deseti dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná nedisponovala peněžními prostředky (částka 140 000 Kč), jimiž by případně vyplatila vypořádací podíl žalobkyni.16. Vypořádací podíl byl stanoven na základě provedeného znaleckého posudku ze dne 23. 3. 2025 a jeho doplňku ze dne 13. 4. 2025; zpracovaného znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO, , jenž stanovil obvyklou (tržní) hodnotu nemovitostí částkou 7 370 000 Kč. Vypořádací podíl se rovná polovině z této částky. Znalec byl opakovaně soudem vyslechnut, setrval na svých závěrech, přičemž přípisem ze dne 15. 10. 2025 sdělil, že nepředpokládá změnu cenového ohodnocení nemovitostí, oproti době zpracování posudku, a na tomto závěru setrval i při výslechu konaném před soudem dne 26. 11. 2025. K témuž dni byl vydán rozsudek soudu prvního stupně, jenž je předmětem přezkumu v tomto odvolacím jednání.17. Neobstojí proto námitka žalované ohledně stáří posudku, a to s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2597/2010, 22 Cdo 5180/2016, 22 Cdo 4445/2018 a 22 Cdo 1014/2019, dle které pokud soud při zjištění ceny vezme za základ posudek vypracovaný před dvěma a více lety, nesprávně nevychází z ceny věci v době vypořádání. Dle komentářové literatury je obecně přijatelným hlediskem doba jednoho roku, neboť jde o to, aby soudy nebyly zatěžovány potřebou doplňování znaleckého dokazování bez jeho objektivní nutnosti. V řízení nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že došlo k podstatným změnám v ceně věci. Ani k době rozhodnutí odvolacího soudu nelze hovořit o neaktuálnosti užitého znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Požadovat, v poměrech projednávané věci, aktualizaci znaleckého posudku ke dni konání odvolacího řízení, by bylo proti smyslu řízení, pakliže ani od zpracování posudku neuplynula nepřiměřená doba.18. Žalované se nepodařilo zpochybnit závěry znaleckého posudku znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, . Je sice pravdou, že , tituly před jménem,  , jméno FO,  nezpracoval v rámci zadání znaleckého posudku tzv. vyhláškovou cenu, nicméně lze vycházet z názoru, že toto případné dílčí pochybení nemá žádný podstatný vliv na zjištěnou obvyklou cenu nemovitosti, kdy pro soud je důležitá a rozhodná obvyklá tržní hodnota nemovitosti, nikoli vyhlášková cena. Znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  nemovitost opakovaně navštívil, stavbu přeměřil a znalecky zkoumal. Pokud znalec porovnával nemovitost s jinými nemovitostmi způsobem jím zvoleným – tak, že nemovitost rozdělil na byt s příslušenstvím a dva nebytové prostory s tím, že přihlédl i k tomu, že tato nemovitost sestává z garáže, sklepů, lodžie a zahrady, když toto zohlednil v rámci hodnoty bytu (jeho příslušenství), pak právě s ohledem na současný technický a stavební stav nemovitosti, kdy nemovitost je ve velice špatném stavu, pak se jedná o postup správný, přezkoumatelný a ničemu neodporující. Znalci nelze vytýkat, s ohledem na současný stav nemovitosti (ať už stavební či technický), že v době zpracování posudku nenalezl žádnou srovnatelnou nemovitost, pokud přezkoumatelným způsobem stanovil srovnávací metodou její obvyklou tržní hodnotu. Zde je potřebné připomenout, že nemovitost, respektive stavba, je kolaudována jako rodinný dům, dvoupodlažní, podsklepený, bez podkroví, přičemž je zde situován byt 4+1 (118 m2), s koupelnou a WC a dále dva nebytové prostory o velikosti 43,90 m2 a 40,40 m2 (bývalá prodejna a sklad). Stavba je stará 130 let, minimálně udržovaná, ve špatném stavu, s přetrvávajícími následky zatopení v roce 2002. Předmětná stavba je atypická, ve špatném stavu, proto srovnatelný objekt, jenž by byl v relevantním období zobchodován, nebyl znalcem nalezen. Vzhledem k rozdílnému charakteru a vlastnostem prostor v posuzovaném domě, znalec opustil možnost ocenění stavby jako celku, přičemž samostatně ocenil – porovnávací metodou – bytovou část domu, a zvlášť ocenil – stejným způsobem – i nebytovou část domu. Přitom bylo vycházeno z dostatečného počtu prodejů srovnatelných nemovitostí v obdobných místech a čase. Znalec byl opakovaně vyslechnut soudem, setrval na svých závěrech, vysvětlil své úvahy ohledně způsobu ocenění nemovitostí – sice atypickým postupem – nicméně přiléhavějším, než učinil znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, . Soud prvního stupně v bodě 16 odůvodnění rozsudku vysvětlil, proč neakceptuje nejen způsob ocenění stavby, ale i celý obsah tohoto posudku. Odvolací soud považuje hodnocení obou znaleckých posudků soudem prvního stupně za věcně správné a v podrobnostech na ně odkazuje (zejména na body 15 a 16 vyhotovení rozsudku). Akceptoval-li soud prvního stupně ocenění stavby, provedené znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO, , lze je považovat za nejvíce vhodné, ale také i přiléhavé, atypickým a specifickým vlastnostem oceňované nemovitosti. Nelze se ztotožnit s postupem znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , že by znalci v daném případě měli vyhledávat „obdobné“ nemovitosti, jež by však ve skutečnosti tyto parametry neměly, a cenu upravovat formou koeficientů, zvláště za stavu, kdy znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  srovnával nemovitost, se kterou se zcela neseznámil, s nemovitostmi, jejichž stav rovněž neznal. Odvolací soud je shodného názoru jako soud prvního stupně, že znalecký posudek znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  se může stát podkladem pro stanovení hodnoty vypořádávaných nemovitostí. Ostatně, jiný přiléhavější způsob ocenění (znalecký posudek znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  nelze akceptovat) nebyl v řízení pojmenován. V kontextu uvedeného, především s odkazem na atypický předmět ocenění, nemůže změnit výstup znaleckého posudku o ceně nemovitostí, prostý odkaz na články či statistické údaje o vývoji cen nemovitostí, které mají obecnou povahu a není možné z nich vycházet v této konkrétní věci. Stejně tak nebyl důvod pro provedení revizního znaleckého posudku, když posudek znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  je soudem akceptován, znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  nezpochybnil jeho obsahovou správnost a případné pochybnosti žalované o obsahu posudku byly znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO,  vysvětleny při jeho výslechu před soudem. Znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  se vypořádává i s některými již okrajovými námitkami, jež jsou obsaženy v odvolací argumentaci, proto i zde lze odkázat na jeho obsah.19. Veden těmito důvody, odvolací soud podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný a zákonný, včetně nákladových výroků, které nejsou podaným odvoláním zvlášť rozporovány.20. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází ze stejných hledisek jako rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, jak je vyjádřeno v odůvodnění napadeného rozsudku, když ani v této části řízení nebyla žádnému z účastníků přiznána jejich náhrada, neboť řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nebyla-li žaloba zamítnuta, je svým charakterem takovým řízením, v němž nelze určit, který z účastníků měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), navíc není-li soud zcela vázán návrhy účastníků řízení (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za předpokladu, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":{"tableId":3,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2026:13.Co.45.2026.1","publishedAt":"2026-10-15","decisionAt":"2026-06-30","caseNumber":{"senate":13,"registry":"Co","index":45,"year":2026,"pageNumber":487},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Marta","lastName":"Havlová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":36,"registry":"C","index":39,"year":2024,"pageNumber":436},"affectedDate":"2025-11-26","courtCode":"OSPM","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1c","lexNumber":441,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":151,"lexYear":1997,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1140","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1143","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1144","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1147","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1159","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEBYTOVY_PROSTOR","ZRUSENI_SPOLUVLASTNICTVI","LHUTY","SMLOUVA_O_USCHOVE","SPOLUVLASTNICTVI","JISTOTA","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","ZNALECKY_POSUDEK","PRIKAZANI_VECI","ODVOLANI","ODBORY","NAKLADY_RIZENI","ODDELENI_ZE_SPOLUVLASTNICTVI","NASLEDEK","ZNALECNE"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}