{"uuid":"875a79b2-5e90-4fe4-91ba-b346b03dd407","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 39 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalované do rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 20. 5. 2026, č. j. 2 C 192/2025-69","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku I, v níž žalované byla uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 950 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení, potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"1 754,50 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku I, v níž žalované byla uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 950 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení, potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku1 754,50 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Odvoláním žalované napadeným rozsudkem Okresní soud Plzeň-sever uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 18 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 5. 2025 do zaplacení. Současně stanovil, že uvedená povinnost má být plněna v měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok I). Ve zbývajícím rozsahu (v částce 20 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % od 6. 5. 2025 do zaplacení) soud žalobu zamítl (výrok II), rozhodl o doplatku soudního poplatku, který má žalobkyně zaplatit státu ve výši 350 Kč (výrok III), a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). Soud prvního stupně po provedeném dokazování zjistil, že žalobkyně žalované poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 39 000 Kč a že žalovaná z tohoto plnění uhradila celkem 20 050 Kč. Dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované; smlouvu proto shledal neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nadto ji posoudil jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, zejména vzhledem k nepřiměřené výši sjednaného protiplnění. Mezi účastnicemi poskytnutá plnění proto vypořádal jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznal rozdíl mezi poskytnutou a dosud vrácenou částkou, tedy 18 950 Kč. Pro posouzení nyní napadené části výroku je podstatné, že soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzvala k úhradě dlužné částky a poskytla jí lhůtu k plnění do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Proto dovodil, že žalovaná se dne 6. 5. 2025 dostala do prodlení s vrácením neuhrazené části jistiny a žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení. Při povolení splátek soud prvního stupně přihlédl k poměrům žalované a k souhlasu žalobkyně se splátkami po 1 000 Kč měsíčně; poukázal rovněž na to, že žalovaná své poměry nedoložila v takovém rozsahu, aby soud mohl stanovit splátkový režim podle jí tvrzených možností.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná podala odvolání výslovně pouze proti výroku o zákonném úroku z prodlení z částky 18 950 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Povinnost vrátit žalobkyni jistinu, určený způsob jejího splácení ani ostatní výroky rozsudku soudu prvního stupně odvoláním nezpochybnila. Ztotožnila se se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti smlouvy, uznala povinnost vrátit žalobkyni jistinu 18 950 Kč a nenapadla ani stanovený splátkový režim. Namítala však, že při neplatnosti úvěrové smlouvy musí být podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jistina vrácena v době přiměřené jejím možnostem a že se proto nemohla dostat do prodlení jen uplynutím lhůty z předžalobní výzvy. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, a na svůj návrh smírného řešení, jímž navrhovala splátky po 500 Kč měsíčně. Dále namítala, že žalobkyně požadovala plnění ze smlouvy, nikoli výslovně vydání bezdůvodného obohacení. Navrhla proto změnu rozsudku v napadeném rozsahu a zamítnutí nároku na úrok z prodlení, případně zrušení rozsudku v dotčené části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného výroku. Uvedla, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nevylučuje prodlení automaticky a že žalovaná neprokázala, že by v době určené předžalobní výzvou nemohla vrátit nesplacenou jistinu v rozsahu odpovídajícím jejím skutečným možnostem. Zdůraznila, že splátkový režim povolil soud prvního stupně na základě jejího souhlasu, nikoli jako následek prokázaných finančních poměrů žalované. Dále argumentovala, že rozhodující je skutkový obsah výzvy, nikoli právní označení nároku, a že návrh smírného řešení žalované vznikl až po uplynutí lhůty z předžalobní výzvy, nezaložil novou dohodu o splatnosti a nemohl odstranit již nastalé prodlení. Žalobkyně se domáhala též náhrady nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná v reakci na vyjádření žalobkyně setrvala na podaném odvolání. Uvedla, že již soudu prvního stupně poskytla podklady o svých majetkových a finančních poměrech, zejména vyjádření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", čestné prohlášení o majetkových a finančních poměrech a potvrzení o pobírání invalidního důchodu. Odkazovala též na svůj zdravotní stav, návrh smírného řešení a na judikaturu, podle níž při určení doby vrácení jistiny nelze vycházet jen z výzvy věřitele. Dovozovala, že soud prvního stupně povolením splátek správně stanovil novou dobu plnění, jež vylučuje úrok z prodlení od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Konečně uvedla, že návrh smírného řešení sepsala s pomocí dluhového poradce, a zpochybnila tak úsudek žalobkyně, že sama měla dostatečnou znalost výše a povahy svého dluhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části výroku I., tedy v části, jíž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 950 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo. Dospěl přitom k závěru, že odvolání žalované není důvodné, když je na místě odkázat na správné skutkové a právní závěry soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně správně uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastnicemi dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je neplatná podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Správný a odvoláním nezpochybněný je rovněž závěr, že žalobkyni náleží vrácení dosud neuhrazené části jí poskytnuté jistiny ve výši 18 950 Kč. Žalobkyně žalované poskytla částku 39 000 Kč, kdežto žalovaná na poskytnuté peněžní prostředky celkem uhradila 20 050 Kč. Na neplatnosti smlouvy se obě strany shodnou. Předmětem odvolacího přezkumu tak zůstala toliko otázka, zda se žalovaná se zaplacením nesplacené jistiny dostala do prodlení dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele, určí ji soud podle § 87 odst. 2 téhož zákona podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran, s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a k jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud předně uvádí, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zvláštní úpravou času plnění při vrácení jistiny z úvěrové smlouvy neplatné pro porušení povinnosti poskytovatele řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Toto ustanovení však neznamená, že by pohledávka poskytovatele na vrácení již poskytnuté a dosud nesplacené jistiny vznikala, popřípadě se automaticky stávala splatnou teprve vyhlášením či právní mocí soudního rozhodnutí. Takový výklad neplyne ani z použití výrazu „určí“ v § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soudní rozhodnutí o době plnění zde právo poskytovatele na vrácení poskytnutých peněžních prostředků nekonstituuje; deklaruje jen, jaká doba k plnění podle konkrétních skutkových okolností odpovídá možnostem spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud v tomto směru beze přejímá právní závěry vyslovené Krajským soudem v Plzni v rozsudcích ze dne 27. 8. 2024, č. j. 64 Co 470/2024-83, a ze dne 27. 3. 2026, č. j. 64 Co 32/2026-115. Z nich plyne, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje odchylku od obecného pravidla času plnění podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, avšak jen pro případy, v nichž možnostem spotřebitele neodpovídá, aby dluh spočívající ve vrácení nesplacené jistiny splnil bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, případně v dodatečné lhůtě věřitelem poskytnuté. Nejde tudíž o pravidlo, podle něhož by spotřebitel nebyl povinen plnit, dokud soud autoritativně neurčí novou budoucí dobu splatnosti, nýbrž o ochranu, která spotřebiteli brání v tom, aby byl nucen splnit dluh dříve, než je toho při svých skutečných možnostech schopen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Při výkladu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nelze pominout obecné pravidlo § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Není-li čas plnění ujednán ani jinak stanoven, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Také spotřebitel, který získal majetkový prospěch z neplatné úvěrové smlouvy, je dlužníkem. Je proto nutné, aby byl k plnění vyzván; až od okamžiku výzvy lze po něm spravedlivě požadovat, aby učinil kroky vedoucí ke splnění dluhu. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zásadu splatnosti na základě výzvy věřitele neruší, nýbrž ji koriguje ve prospěch spotřebitele, který prokáže, že v době po výzvě nebyl schopen dluh zcela nebo zčásti splnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Ke splatnosti dluhu spotřebitele je tedy třeba, aby byly splněny dva předpoklady. Zaprvé, věřitel musí spotřebitele vyzvat k vrácení dlužné částky a poskytnout mu přiměřený čas k plnění. Zadruhé, spotřebitel musí být vzhledem ke svým skutečným osobním, sociálním a majetkovým poměrům schopen požadované plnění poskytnout. V rozsahu, ve kterém se prokáže, že spotřebitel v době po výzvě schopen plnit nebyl, se splatnost podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odkládá. Jestliže však takové skutkové zjištění z výsledků dokazování nevyplyne, není důvod odchýlit se od obecného pravidla § 1958 odst. 2 občanského zákoníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, zdůraznil, že výzva věřitele k vrácení nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru sama o sobě prodlení dlužníka nezakládá a že se splatnost jistiny nemůže určovat mechanicky bez zohlednění možností spotřebitele. Uvedené závěry však není na místě vykládat tak, že by se spotřebitel nemohl dostat do prodlení před vydáním soudního rozhodnutí ani tehdy, kdy neprokáže, že jeho konkrétní možnosti neumožňovaly plnit po výzvě věřitele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nemění obecnou zásadu, že dlužník má na výzvu věřitele plnit, je-li toho schopen, ani nevede k závěru, že soudní určení doby plnění má konstitutivní účinky. Závěr, že nelze odhlédnout od osobních možností spotřebitele, proto musí být v každé jednotlivé věci propojen s procesními pravidly o tvrzení a prokazování těchto možností.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Tato procesní otázka byla výslovně vyřešena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025. Skutečnost, že spotřebitel není schopen splnit dluh spočívající ve vrácení jistiny, je skutečností v jeho prospěch, neboť vede k pozdější splatnosti pohledávky věřitele. Jde současně o okolnosti založené na subjektivních poměrech spotřebitele, jež jsou známy především jemu, nikoli věřiteli. Je proto spotřebitel jako dlužník, kdo ve sporném řízení nese povinnost skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti dluh splnit, a o takto uplatněných tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. Poskytovatele úvěru naproti tomu tíží prokázání, že spotřebiteli jistinu skutečně poskytl a v jaké výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z uvedeného plyne, že soud nemůže na základě vlastních domněnek předpokládat neschopnost spotřebitele plnit. Zjištění, že spotřebitel nemohl dluh po výzvě zcela nebo zčásti splnit, musí vyplynout z provedeného dokazování, případně jiným procesně přípustným způsobem vyjít v řízení najevo. Není-li tento skutkový podklad k dispozici proto, že spotřebitel rozhodné skutečnosti konkrétně netvrdil nebo nenavrhl důkazy k jejich prokázání, nese důsledky neunesení tohoto procesního břemene on, nikoli věřitel. To odpovídá i závěru vyslovenému ve shora citovaných rozhodnutích Krajského soudu v Plzni, podle nichž zvláštní ochrana podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nemůže být založena pouhou pasivitou spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V projednávané věci žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzvala k úhradě dlužné částky a stanovila jí lhůtu do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Výzva se týkala peněžitého dluhu vzniklého v důsledku toho, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky, které žalovaná dosud v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná byla proto srozuměna s tím, jaké skutkové okolnosti jsou základem žalobkyní požadovaného plnění, jakého právního vztahu se výzva týká a co po ní žalobkyně požaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Na účincích této výzvy nic nemění, že žalobkyně vycházela z předpokladu platnosti úvěrové smlouvy, zatímco soud následně právní vztah účastnic posoudil jako povinnost žalované vrátit nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy, tedy jako povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Rozhodující je skutkový základ nároku, nikoliv právní kvalifikace, kterou mu účastník přisuzuje. Soud není právní kvalifikací nároku uvedenou žalobkyní vázán. Právní posouzení týchž skutkových tvrzení jako nároku na vrácení bezdůvodného obohacení proto nepředstavuje změnu žaloby. Žalobkyně rovněž nebyla povinna žalovanou znovu vyzvat k plnění jen proto, že soud dospěl k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy. Takový požadavek by bezdůvodně formalizoval smysl předžalobní výzvy, jímž je vyrozumět dlužníka o tom, jaké plnění a z jakého skutkového důvodu po něm věřitel požaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalovaná se v odvolání a následně v reakci na vyjádření žalobkyně dovolává zejména čestného prohlášení o majetkových a finančních poměrech, potvrzení o invalidním důchodu, výpisů z bankovního účtu a zprávy organizace Člověk v tísni. Tyto podklady však neumožňují učinit zjištění, že by žalovaná v době od doručení výzvy žalobkyně do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", případně již v období od poskytnutí úvěru, nebyla schopna vrátit nesplacenou jistinu alespoň postupnými platbami ve výši bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnuté jistině 39 000 Kč. Žalovaná se k jednání soudu prvního stupně nedostavila, a neposkytla tak soudu součinnost potřebnou k vyjasnění svého tvrzení o nedostatečných možnostech plnit ani k doplnění důkazů o konkrétních nezbytných výdajích, ostatních závazcích a disponibilních prostředcích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z čestného prohlášení žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", založeného na č. l. 14 spisu, se naopak podává, že žalovaná, její manžel a její matka (ta údajně přispívá „symbolicky“) hospodaří společně. Nejde proto pouze o soužití ve společné domácnosti, nýbrž o žalovanou výslovně popsaný způsob společného nakládání s příjmy a úhrady výdajů domácnosti. Tento závěr podporují také výpisy z bankovního účtu žalované za období od června do srpna 2024. Účet žalované byl v uvedeném období průběžně doplňován platbami zasílanými jejím manželem, a to v červnu 2024 přibližně částkou 15 000 Kč, v červenci 2024 částkou 69 800 Kč a v srpnu 2024 částkou 38 500 Kč. Tyto významné převody potvrzují, že příjmy manžela žalované nezůstávaly odděleny od její finanční sféry, ale byly používány v rámci společného hospodaření domácnosti. Měsíční příjem žalované činí 10 943 Kč, manžel žalované má mít podle žalované příjem přibližně 38 000 Kč a matka žalované disponuje příjmy ve výši 4 900 Kč a 17 000 Kč (z výpisu z účtu žalované se podává, že od června do srpna 2024 na něj dorazily platby od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v nižších tisících korun měsíčně). Celkový měsíční příjem domácnosti tak dosahuje nejméně přibližně částky 70 000 Kč. Syn žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený v roce 2003, je podle čestného prohlášení žalované výdělečně činný, a žalovaná proto vůči němu nemá vyživovací povinnost. Okolnost, že žalovaná podle prohlášení poskytuje dospělému synovi, popřípadě svému bratrovi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" hmotnou podporu, sama o sobě nepředstavuje nezbytný výdaj, který by bylo možné předřadit před splnění jejího dluhu vůči žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ani obecný poukaz žalované na „neřešitelnou dluhovou spirálu“, obsažený ve zprávě organizace Člověk v tísni, nemůže nahradit tvrzení a důkazy o jednotlivých závazcích žalované, jejich výši, splatnosti, pravidelných splátkách, pořadí uspokojení a o dalších nezbytných výdajích domácnosti. Žalovaná neuvedla ani nedoložila, jaké konkrétní náklady spojené s bydlením, výživou, zdravotním stavem nebo splácením jiných závazků jí a její domácnosti v rozhodné době vznikaly a proč po jejich úhradě nemohla na svůj závazek vůči žalobkyni vynaložit alespoň částku odpovídající jejím možnostem. Z čestného prohlášení naopak vyplývá, že rodinná a příjmová situace žalované má dlouhodobý charakter. Žalovaná navíc sama uvedla, že je schopna hradit alespoň 500 Kč měsíčně, čímž sama vyloučila, že by byla zcela neschopna plnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Závěr o nedostatečných možnostech žalované nelze založit ani na bankovních výpisech za měsíce červen až srpen 2024. Tyto výpisy neposkytují úplný a přehledný obraz o pravidelných, nutných příjmech a výdajích celé domácnosti žalované. Naopak z nich vyplývají četné a co do nezbytnosti nevysvětlené výdaje. Žalovaná v červenci 2024 uskutečnila prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" nákupy ve výši 5 241,97 Kč a 4 442,24 Kč, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" platbu prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 5 221 Kč, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" další nákup na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 7 520 Kč a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" platbu na téže platformě ve výši 2 350 Kč. V srpnu 2024 následovaly platby ve výši 2 776,50 Kč na Rohlík.cz, 4 476 Kč, 3 888 Kč a 4 319 Kč na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", výběr hotovosti dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 18 000 Kč bez uvedení účelu a výdaj v kadeřnictví dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 1 600 Kč. Z výpisů dále vyplývají další pohyby v řádu desítek tisíc korun, jejichž účel žalovaná nevysvětlila, jakož i pravidelná úhrada služby Netflix. Ke koncentraci řízení přitom došlo při jednání soudu prvního stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Výše uvedené bankovní operace samy o sobě nedokazují, že žalovaná disponovala určitou konkrétní volnou částkou. Ukazují však, že bez objasnění účelu jednotlivých plateb, bez úplného přehledu výdajů celé domácnosti a bez doložení konkrétních dalších závazků nelze z výpisů vyvodit, že žalovaná neměla prostředky ani na částečné plnění svého dluhu. Její důkazní situaci nelze hodnotit jen podle deklarovaného invalidního důchodu, jestliže její čestné prohlášení potvrzuje společné hospodaření domácnosti s příjmy nejméně přibližně 70 000 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. S přihlédnutím k výši a dlouhodobosti příjmů domácnosti, k neprokázání konkrétních nezbytných výdajů a dluhů žalované a k pohybům na jejím bankovním účtu má odvolací soud za to, že žalovaná neprokázala, že by v období od poskytnutí úvěru dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do uplynutí lhůty určené žalobkyní dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyla schopna z nesplacené jistiny hradit přibližně 5 000 Kč měsíčně (tedy ve výši, která by postačovala k uspokojení jistiny do doby výzvy). V uvedeném časovém období žalovaná mohla mít schopnost uhradit i dosud nezaplacenou částku 18 950 Kč, jejíž vrácení žalobkyně nyní požaduje. Nebylo prokázáno, že by možnosti žalované odůvodňovaly odklad splatnosti podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru na dobu následující po uskutečnění výzvy k plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Skutečnost, že soud prvního stupně zároveň žalované povolil plnění ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně (v procení lhůtě), není s tímto závěrem v rozporu. Povolení splátek podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu upravuje způsob budoucího splnění povinnosti uložené rozsudkem. Samo o sobě nepředstavuje skutkové zjištění, že žalovaná dříve nemohla dluh plnit ve větším rozsahu, ani nemůže zpětně změnit okamžik, kdy se při splnění zákonných podmínek stal dluh splatným. Závěr o prodlení žalované od 6. 5. 2025 tedy povolením budoucích splátek není dotčen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jelikož žalobkyně žalovanou řádně vyzvala k úhradě a stanovila jí lhůtu do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž žalovaná neprokázala, že by v této době nebyla schopna dluh splnit, stala se pohledávka žalobkyně splatnou nejpozději dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná, která nesplacenou jistinu ve výši 18 950 Kč v této lhůtě neuhradila, se dostala do prodlení dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši určené soudem prvního stupně. Napadený výrok je věcně správný, a odvolací soud jej proto podle § 219 občanského soudního řádu; jde-li o nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně IV, odvolací soud odkazuje odůvodnění napadeného rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, neboť odvolání žalované proti výroku o zákonném úroku z prodlení bylo jako nedůvodné zamítnuto. Předmětem odvolacího řízení nebyla jistina 18 950 Kč ani ostatní části výroku rozsudku soudu prvního stupně, ale výlučně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 950 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Tarifní hodnota se proto určuje jen kapitalizací tohoto úroku do dne vyhlášení tohoto rozsudku; za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" činí 3 009,16 Kč. Z této tarifní hodnoty náleží žalobkyni náhrada za jeden úkon právní služby, jímž je písemné vyjádření jejího zástupce k odvolání žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna za tento úkon činí podle § 7 bodu 3 advokátního tarifu 1 000 Kč a náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu 450 Kč. Náklady právního zastoupení tak představují 1 450 Kč; je-li zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni též náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 304,50 Kč. Celková náhrada nákladů odvolacího řízení proto činí 1 754,50 Kč. Žalovaná je povinna tuto náhradu zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, když tato doba žalované poskytne dostatečný prostor pro dobrovolné splnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Odvoláním žalované napadeným rozsudkem Okresní soud Plzeň-sever uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 18 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 5. 2025 do zaplacení. Současně stanovil, že uvedená povinnost má být plněna v měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok I). Ve zbývajícím rozsahu (v částce 20 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % od 6. 5. 2025 do zaplacení) soud žalobu zamítl (výrok II), rozhodl o doplatku soudního poplatku, který má žalobkyně zaplatit státu ve výši 350 Kč (výrok III), a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). Soud prvního stupně po provedeném dokazování zjistil, že žalobkyně žalované poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 39 000 Kč a že žalovaná z tohoto plnění uhradila celkem 20 050 Kč. Dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované; smlouvu proto shledal neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nadto ji posoudil jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, zejména vzhledem k nepřiměřené výši sjednaného protiplnění. Mezi účastnicemi poskytnutá plnění proto vypořádal jako bezdůvodné obohacení a žalobkyni přiznal rozdíl mezi poskytnutou a dosud vrácenou částkou, tedy 18 950 Kč. Pro posouzení nyní napadené části výroku je podstatné, že soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum,  vyzvala k úhradě dlužné částky a poskytla jí lhůtu k plnění do , datum, . Proto dovodil, že žalovaná se dne 6. 5. 2025 dostala do prodlení s vrácením neuhrazené části jistiny a žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení. Při povolení splátek soud prvního stupně přihlédl k poměrům žalované a k souhlasu žalobkyně se splátkami po 1 000 Kč měsíčně; poukázal rovněž na to, že žalovaná své poměry nedoložila v takovém rozsahu, aby soud mohl stanovit splátkový režim podle jí tvrzených možností.2. Žalovaná podala odvolání výslovně pouze proti výroku o zákonném úroku z prodlení z částky 18 950 Kč od , datum,  do zaplacení. Povinnost vrátit žalobkyni jistinu, určený způsob jejího splácení ani ostatní výroky rozsudku soudu prvního stupně odvoláním nezpochybnila. Ztotožnila se se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti smlouvy, uznala povinnost vrátit žalobkyni jistinu 18 950 Kč a nenapadla ani stanovený splátkový režim. Namítala však, že při neplatnosti úvěrové smlouvy musí být podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jistina vrácena v době přiměřené jejím možnostem a že se proto nemohla dostat do prodlení jen uplynutím lhůty z předžalobní výzvy. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, a na svůj návrh smírného řešení, jímž navrhovala splátky po 500 Kč měsíčně. Dále namítala, že žalobkyně požadovala plnění ze smlouvy, nikoli výslovně vydání bezdůvodného obohacení. Navrhla proto změnu rozsudku v napadeném rozsahu a zamítnutí nároku na úrok z prodlení, případně zrušení rozsudku v dotčené části.3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného výroku. Uvedla, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nevylučuje prodlení automaticky a že žalovaná neprokázala, že by v době určené předžalobní výzvou nemohla vrátit nesplacenou jistinu v rozsahu odpovídajícím jejím skutečným možnostem. Zdůraznila, že splátkový režim povolil soud prvního stupně na základě jejího souhlasu, nikoli jako následek prokázaných finančních poměrů žalované. Dále argumentovala, že rozhodující je skutkový obsah výzvy, nikoli právní označení nároku, a že návrh smírného řešení žalované vznikl až po uplynutí lhůty z předžalobní výzvy, nezaložil novou dohodu o splatnosti a nemohl odstranit již nastalé prodlení. Žalobkyně se domáhala též náhrady nákladů odvolacího řízení.4. Žalovaná v reakci na vyjádření žalobkyně setrvala na podaném odvolání. Uvedla, že již soudu prvního stupně poskytla podklady o svých majetkových a finančních poměrech, zejména vyjádření ze dne , datum,  a ze dne , datum, , čestné prohlášení o majetkových a finančních poměrech a potvrzení o pobírání invalidního důchodu. Odkazovala též na svůj zdravotní stav, návrh smírného řešení a na judikaturu, podle níž při určení doby vrácení jistiny nelze vycházet jen z výzvy věřitele. Dovozovala, že soud prvního stupně povolením splátek správně stanovil novou dobu plnění, jež vylučuje úrok z prodlení od , datum, . Konečně uvedla, že návrh smírného řešení sepsala s pomocí dluhového poradce, a zpochybnila tak úsudek žalobkyně, že sama měla dostatečnou znalost výše a povahy svého dluhu.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části výroku I., tedy v části, jíž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 950 Kč od , datum,  do zaplacení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo. Dospěl přitom k závěru, že odvolání žalované není důvodné, když je na místě odkázat na správné skutkové a právní závěry soudu prvního stupně.6. Soud prvního stupně správně uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastnicemi dne , datum,  je neplatná podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Správný a odvoláním nezpochybněný je rovněž závěr, že žalobkyni náleží vrácení dosud neuhrazené části jí poskytnuté jistiny ve výši 18 950 Kč. Žalobkyně žalované poskytla částku 39 000 Kč, kdežto žalovaná na poskytnuté peněžní prostředky celkem uhradila 20 050 Kč. Na neplatnosti smlouvy se obě strany shodnou. Předmětem odvolacího přezkumu tak zůstala toliko otázka, zda se žalovaná se zaplacením nesplacené jistiny dostala do prodlení dne , datum, .7. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele, určí ji soud podle § 87 odst. 2 téhož zákona podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran, s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a k jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.8. Odvolací soud předně uvádí, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zvláštní úpravou času plnění při vrácení jistiny z úvěrové smlouvy neplatné pro porušení povinnosti poskytovatele řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Toto ustanovení však neznamená, že by pohledávka poskytovatele na vrácení již poskytnuté a dosud nesplacené jistiny vznikala, popřípadě se automaticky stávala splatnou teprve vyhlášením či právní mocí soudního rozhodnutí. Takový výklad neplyne ani z použití výrazu „určí“ v § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soudní rozhodnutí o době plnění zde právo poskytovatele na vrácení poskytnutých peněžních prostředků nekonstituuje; deklaruje jen, jaká doba k plnění podle konkrétních skutkových okolností odpovídá možnostem spotřebitele.9. Odvolací soud v tomto směru beze přejímá právní závěry vyslovené Krajským soudem v Plzni v rozsudcích ze dne 27. 8. 2024, č. j. 64 Co 470/2024-83, a ze dne 27. 3. 2026, č. j. 64 Co 32/2026-115. Z nich plyne, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje odchylku od obecného pravidla času plnění podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, avšak jen pro případy, v nichž možnostem spotřebitele neodpovídá, aby dluh spočívající ve vrácení nesplacené jistiny splnil bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, případně v dodatečné lhůtě věřitelem poskytnuté. Nejde tudíž o pravidlo, podle něhož by spotřebitel nebyl povinen plnit, dokud soud autoritativně neurčí novou budoucí dobu splatnosti, nýbrž o ochranu, která spotřebiteli brání v tom, aby byl nucen splnit dluh dříve, než je toho při svých skutečných možnostech schopen.10. Při výkladu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nelze pominout obecné pravidlo § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Není-li čas plnění ujednán ani jinak stanoven, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Také spotřebitel, který získal majetkový prospěch z neplatné úvěrové smlouvy, je dlužníkem. Je proto nutné, aby byl k plnění vyzván; až od okamžiku výzvy lze po něm spravedlivě požadovat, aby učinil kroky vedoucí ke splnění dluhu. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zásadu splatnosti na základě výzvy věřitele neruší, nýbrž ji koriguje ve prospěch spotřebitele, který prokáže, že v době po výzvě nebyl schopen dluh zcela nebo zčásti splnit.11. Ke splatnosti dluhu spotřebitele je tedy třeba, aby byly splněny dva předpoklady. Zaprvé, věřitel musí spotřebitele vyzvat k vrácení dlužné částky a poskytnout mu přiměřený čas k plnění. Zadruhé, spotřebitel musí být vzhledem ke svým skutečným osobním, sociálním a majetkovým poměrům schopen požadované plnění poskytnout. V rozsahu, ve kterém se prokáže, že spotřebitel v době po výzvě schopen plnit nebyl, se splatnost podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odkládá. Jestliže však takové skutkové zjištění z výsledků dokazování nevyplyne, není důvod odchýlit se od obecného pravidla § 1958 odst. 2 občanského zákoníku.12. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, zdůraznil, že výzva věřitele k vrácení nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru sama o sobě prodlení dlužníka nezakládá a že se splatnost jistiny nemůže určovat mechanicky bez zohlednění možností spotřebitele. Uvedené závěry však není na místě vykládat tak, že by se spotřebitel nemohl dostat do prodlení před vydáním soudního rozhodnutí ani tehdy, kdy neprokáže, že jeho konkrétní možnosti neumožňovaly plnit po výzvě věřitele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nemění obecnou zásadu, že dlužník má na výzvu věřitele plnit, je-li toho schopen, ani nevede k závěru, že soudní určení doby plnění má konstitutivní účinky. Závěr, že nelze odhlédnout od osobních možností spotřebitele, proto musí být v každé jednotlivé věci propojen s procesními pravidly o tvrzení a prokazování těchto možností.13. Tato procesní otázka byla výslovně vyřešena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025. Skutečnost, že spotřebitel není schopen splnit dluh spočívající ve vrácení jistiny, je skutečností v jeho prospěch, neboť vede k pozdější splatnosti pohledávky věřitele. Jde současně o okolnosti založené na subjektivních poměrech spotřebitele, jež jsou známy především jemu, nikoli věřiteli. Je proto spotřebitel jako dlužník, kdo ve sporném řízení nese povinnost skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti dluh splnit, a o takto uplatněných tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. Poskytovatele úvěru naproti tomu tíží prokázání, že spotřebiteli jistinu skutečně poskytl a v jaké výši.14. Z uvedeného plyne, že soud nemůže na základě vlastních domněnek předpokládat neschopnost spotřebitele plnit. Zjištění, že spotřebitel nemohl dluh po výzvě zcela nebo zčásti splnit, musí vyplynout z provedeného dokazování, případně jiným procesně přípustným způsobem vyjít v řízení najevo. Není-li tento skutkový podklad k dispozici proto, že spotřebitel rozhodné skutečnosti konkrétně netvrdil nebo nenavrhl důkazy k jejich prokázání, nese důsledky neunesení tohoto procesního břemene on, nikoli věřitel. To odpovídá i závěru vyslovenému ve shora citovaných rozhodnutích Krajského soudu v Plzni, podle nichž zvláštní ochrana podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nemůže být založena pouhou pasivitou spotřebitele.15. V projednávané věci žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum,  vyzvala k úhradě dlužné částky a stanovila jí lhůtu do , datum, . Výzva se týkala peněžitého dluhu vzniklého v důsledku toho, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky, které žalovaná dosud v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná byla proto srozuměna s tím, jaké skutkové okolnosti jsou základem žalobkyní požadovaného plnění, jakého právního vztahu se výzva týká a co po ní žalobkyně požaduje.16. Na účincích této výzvy nic nemění, že žalobkyně vycházela z předpokladu platnosti úvěrové smlouvy, zatímco soud následně právní vztah účastnic posoudil jako povinnost žalované vrátit nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy, tedy jako povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Rozhodující je skutkový základ nároku, nikoliv právní kvalifikace, kterou mu účastník přisuzuje. Soud není právní kvalifikací nároku uvedenou žalobkyní vázán. Právní posouzení týchž skutkových tvrzení jako nároku na vrácení bezdůvodného obohacení proto nepředstavuje změnu žaloby. Žalobkyně rovněž nebyla povinna žalovanou znovu vyzvat k plnění jen proto, že soud dospěl k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy. Takový požadavek by bezdůvodně formalizoval smysl předžalobní výzvy, jímž je vyrozumět dlužníka o tom, jaké plnění a z jakého skutkového důvodu po něm věřitel požaduje.17. Žalovaná se v odvolání a následně v reakci na vyjádření žalobkyně dovolává zejména čestného prohlášení o majetkových a finančních poměrech, potvrzení o invalidním důchodu, výpisů z bankovního účtu a zprávy organizace Člověk v tísni. Tyto podklady však neumožňují učinit zjištění, že by žalovaná v době od doručení výzvy žalobkyně do , datum, , případně již v období od poskytnutí úvěru, nebyla schopna vrátit nesplacenou jistinu alespoň postupnými platbami ve výši bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnuté jistině 39 000 Kč. Žalovaná se k jednání soudu prvního stupně nedostavila, a neposkytla tak soudu součinnost potřebnou k vyjasnění svého tvrzení o nedostatečných možnostech plnit ani k doplnění důkazů o konkrétních nezbytných výdajích, ostatních závazcích a disponibilních prostředcích.18. Z čestného prohlášení žalované ze dne , datum, , založeného na č. l. 14 spisu, se naopak podává, že žalovaná, její manžel a její matka (ta údajně přispívá „symbolicky“) hospodaří společně. Nejde proto pouze o soužití ve společné domácnosti, nýbrž o žalovanou výslovně popsaný způsob společného nakládání s příjmy a úhrady výdajů domácnosti. Tento závěr podporují také výpisy z bankovního účtu žalované za období od června do srpna 2024. Účet žalované byl v uvedeném období průběžně doplňován platbami zasílanými jejím manželem, a to v červnu 2024 přibližně částkou 15 000 Kč, v červenci 2024 částkou 69 800 Kč a v srpnu 2024 částkou 38 500 Kč. Tyto významné převody potvrzují, že příjmy manžela žalované nezůstávaly odděleny od její finanční sféry, ale byly používány v rámci společného hospodaření domácnosti. Měsíční příjem žalované činí 10 943 Kč, manžel žalované má mít podle žalované příjem přibližně 38 000 Kč a matka žalované disponuje příjmy ve výši 4 900 Kč a 17 000 Kč (z výpisu z účtu žalované se podává, že od června do srpna 2024 na něj dorazily platby od , jméno FO,  a , jméno FO,  v nižších tisících korun měsíčně). Celkový měsíční příjem domácnosti tak dosahuje nejméně přibližně částky 70 000 Kč. Syn žalované , Anonymizováno, , narozený v roce 2003, je podle čestného prohlášení žalované výdělečně činný, a žalovaná proto vůči němu nemá vyživovací povinnost. Okolnost, že žalovaná podle prohlášení poskytuje dospělému synovi, popřípadě svému bratrovi , Anonymizováno,  hmotnou podporu, sama o sobě nepředstavuje nezbytný výdaj, který by bylo možné předřadit před splnění jejího dluhu vůči žalobkyni.19. Ani obecný poukaz žalované na „neřešitelnou dluhovou spirálu“, obsažený ve zprávě organizace Člověk v tísni, nemůže nahradit tvrzení a důkazy o jednotlivých závazcích žalované, jejich výši, splatnosti, pravidelných splátkách, pořadí uspokojení a o dalších nezbytných výdajích domácnosti. Žalovaná neuvedla ani nedoložila, jaké konkrétní náklady spojené s bydlením, výživou, zdravotním stavem nebo splácením jiných závazků jí a její domácnosti v rozhodné době vznikaly a proč po jejich úhradě nemohla na svůj závazek vůči žalobkyni vynaložit alespoň částku odpovídající jejím možnostem. Z čestného prohlášení naopak vyplývá, že rodinná a příjmová situace žalované má dlouhodobý charakter. Žalovaná navíc sama uvedla, že je schopna hradit alespoň 500 Kč měsíčně, čímž sama vyloučila, že by byla zcela neschopna plnit.20. Závěr o nedostatečných možnostech žalované nelze založit ani na bankovních výpisech za měsíce červen až srpen 2024. Tyto výpisy neposkytují úplný a přehledný obraz o pravidelných, nutných příjmech a výdajích celé domácnosti žalované. Naopak z nich vyplývají četné a co do nezbytnosti nevysvětlené výdaje. Žalovaná v červenci 2024 uskutečnila prostřednictvím , právnická osoba,  nákupy ve výši 5 241,97 Kč a 4 442,24 Kč, dne , datum,  platbu prostřednictvím , Anonymizováno,  ve výši 5 221 Kč, dne , datum,  další nákup na , právnická osoba,  ve výši 7 520 Kč a dne , datum,  platbu na téže platformě ve výši 2 350 Kč. V srpnu 2024 následovaly platby ve výši 2 776,50 Kč na Rohlík.cz, 4 476 Kč, 3 888 Kč a 4 319 Kč na , právnická osoba, , výběr hotovosti dne , datum,  ve výši 18 000 Kč bez uvedení účelu a výdaj v kadeřnictví dne , datum,  ve výši 1 600 Kč. Z výpisů dále vyplývají další pohyby v řádu desítek tisíc korun, jejichž účel žalovaná nevysvětlila, jakož i pravidelná úhrada služby Netflix. Ke koncentraci řízení přitom došlo při jednání soudu prvního stupně dne , datum, .21. Výše uvedené bankovní operace samy o sobě nedokazují, že žalovaná disponovala určitou konkrétní volnou částkou. Ukazují však, že bez objasnění účelu jednotlivých plateb, bez úplného přehledu výdajů celé domácnosti a bez doložení konkrétních dalších závazků nelze z výpisů vyvodit, že žalovaná neměla prostředky ani na částečné plnění svého dluhu. Její důkazní situaci nelze hodnotit jen podle deklarovaného invalidního důchodu, jestliže její čestné prohlášení potvrzuje společné hospodaření domácnosti s příjmy nejméně přibližně 70 000 Kč měsíčně.22. S přihlédnutím k výši a dlouhodobosti příjmů domácnosti, k neprokázání konkrétních nezbytných výdajů a dluhů žalované a k pohybům na jejím bankovním účtu má odvolací soud za to, že žalovaná neprokázala, že by v období od poskytnutí úvěru dne , datum,  do uplynutí lhůty určené žalobkyní dne , datum,  nebyla schopna z nesplacené jistiny hradit přibližně 5 000 Kč měsíčně (tedy ve výši, která by postačovala k uspokojení jistiny do doby výzvy). V uvedeném časovém období žalovaná mohla mít schopnost uhradit i dosud nezaplacenou částku 18 950 Kč, jejíž vrácení žalobkyně nyní požaduje. Nebylo prokázáno, že by možnosti žalované odůvodňovaly odklad splatnosti podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru na dobu následující po uskutečnění výzvy k plnění.23. Skutečnost, že soud prvního stupně zároveň žalované povolil plnění ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně (v procení lhůtě), není s tímto závěrem v rozporu. Povolení splátek podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu upravuje způsob budoucího splnění povinnosti uložené rozsudkem. Samo o sobě nepředstavuje skutkové zjištění, že žalovaná dříve nemohla dluh plnit ve větším rozsahu, ani nemůže zpětně změnit okamžik, kdy se při splnění zákonných podmínek stal dluh splatným. Závěr o prodlení žalované od 6. 5. 2025 tedy povolením budoucích splátek není dotčen.24. Jelikož žalobkyně žalovanou řádně vyzvala k úhradě a stanovila jí lhůtu do , datum, , přičemž žalovaná neprokázala, že by v této době nebyla schopna dluh splnit, stala se pohledávka žalobkyně splatnou nejpozději dne , datum, . Žalovaná, která nesplacenou jistinu ve výši 18 950 Kč v této lhůtě neuhradila, se dostala do prodlení dne , datum, . Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši určené soudem prvního stupně. Napadený výrok je věcně správný, a odvolací soud jej proto podle § 219 občanského soudního řádu; jde-li o nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně IV, odvolací soud odkazuje odůvodnění napadeného rozsudku.25. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, neboť odvolání žalované proti výroku o zákonném úroku z prodlení bylo jako nedůvodné zamítnuto. Předmětem odvolacího řízení nebyla jistina 18 950 Kč ani ostatní části výroku rozsudku soudu prvního stupně, ale výlučně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 950 Kč od , datum,  do zaplacení. Tarifní hodnota se proto určuje jen kapitalizací tohoto úroku do dne vyhlášení tohoto rozsudku; za období od , datum,  do , datum,  činí 3 009,16 Kč. Z této tarifní hodnoty náleží žalobkyni náhrada za jeden úkon právní služby, jímž je písemné vyjádření jejího zástupce k odvolání žalované ze dne , datum, , podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna za tento úkon činí podle § 7 bodu 3 advokátního tarifu 1 000 Kč a náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu 450 Kč. Náklady právního zastoupení tak představují 1 450 Kč; je-li zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni též náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 304,50 Kč. Celková náhrada nákladů odvolacího řízení proto činí 1 754,50 Kč. Žalovaná je povinna tuto náhradu zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, když tato doba žalované poskytne dostatečný prostor pro dobrovolné splnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává u Nejvyššího soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný svého práva domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2026:64.Co.259.2026.1","publishedAt":"2026-10-13","decisionAt":"2026-09-16","caseNumber":{"senate":64,"registry":"Co","index":259,"year":2026,"pageNumber":104},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Karel","lastName":"Svoboda","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"39 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":2,"registry":"C","index":192,"year":2026,"pageNumber":69},"affectedDate":"2026-05-20","courtCode":"OSPS","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PROHLASENI_O_MAJETKU","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","SMLOUVA_O_UVERU","SPLATNOST_POHLEDAVKY","NAHRADA_NAKLADU","NASLEDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}