{"uuid":"87fb643d-798e-4669-a157-c4e258acc29a","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. května 2023, č.j. 253 C 4/2011-462,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. v rozsahu zamítnutí žaloby v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" od 9. 1. 2011 do zaplacení, v němž byl v tomto rozsahu potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2024, č. j. 44 Co 170/2023-544, zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2026, č. j. 25 Cdo 1449/2025-572, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, kromě již přisouzené částky 1 750 000 Kč s příslušenstvím, další částku ve výši 1 850 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 850 000 Kč od 9. 1. 2011 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a potvrzuje co do zamítnutí žaloby v částce ve výši 4 284 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 284 000 Kč od 9. 1. 2011 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy všech stupňů ve výši 265 431,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů státu ve výši 126 988 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. v rozsahu zamítnutí žaloby v částce , částka,  s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka,  od 9. 1. 2011 do zaplacení, v němž byl v tomto rozsahu potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2024, č. j. 44 Co 170/2023-544, zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2026, č. j. 25 Cdo 1449/2025-572, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, kromě již přisouzené částky 1 750 000 Kč s příslušenstvím, další částku ve výši 1 850 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 850 000 Kč od 9. 1. 2011 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a potvrzuje co do zamítnutí žaloby v částce ve výši 4 284 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 284 000 Kč od 9. 1. 2011 do zaplacení.II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy všech stupňů ve výši 265 431,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce , Jméno advokáta, , advokáta.III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů státu ve výši 126 988 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se v řízení domáhá odškodnění ztížení svého společenského uplatnění (dále též jen „ZSU“) způsobeného oboustrannou obrnou hlasivek, k němuž u ní došlo následkem pochybení žalované při dvou chirurgických zákrocích dne 18.2.2005 na její II. chirurgické klinice, prováděných za účelem operace štítné žlázy žalobkyně pro tyreotoxikózu. Konkrétně došlo při zákrocích k poškození funkce obou dolních hrtanových (hlasivkových) nervů jejich oboustranným přetětím a podvázáním. V důsledku toho musela žalobkyně návazně podstoupit sérii několika dalších operací v jiných zdravotnických zařízeních s cílem nápravy uvedeného poškození zdraví, což se již ve větší míře nepodařilo. Následky ve sféře ztížení společenského uplatnění žalobkyně odvodila z vyhl. č. 440/2001 Sb. dle položek 0640 (poškození hlasu – částečná ztráta) a 0652 (zúžení hrtanu těžkého stupně), na základě něhož vymezila nárok na odškodnění bodově s navýšením o jednu polovinu v rozsahu 3300 bodů. Při hodnotě jednoho bodu 120 Kč se jedná o částku 396 000 Kč. Celkovou žalovanou částku odškodnění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak odvodila s ohledem na devastaci svého dalšího života ve všech jeho oblastech, které blíže vymezila, a s ohledem na její věk 30 let s odkazem na § 7 odst. 3 uvedené vyhlášky dvacetinásobkem uvedené částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Porušení právní povinnosti ze strany žalované bylo zjištěno v řízení mezi týmiž účastníky vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 53 C 201/2006, jež bylo (vyjma příslušenství) pravomocně ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23.5.2012, č.j. 44 Co 343/2010-261) s účinky vázanosti ve vztahu k této předběžné otázce ve smyslu § 159a odst. 3 o. s. ř. Uvedený následek, včetně příčinného vztahu k pochybení při operačním výkonu, vyplynul z dokazování v uvedeném řízení, což je v nynějším řízení mezi účastníky nesporné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně ve věci původně rozhodl rozsudkem ze dne 29. 7. 2016, č. j. 253 C 4/2011-183, potvrzeným rozsudkem odvolacího Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2017, č. j. 44 Co 484/2016-238, v němž přihlédl k námitce promlčení nároku a žalobu v celém rozsahu zamítl. Nejvyšší soud usnesením ze dne 6. 12. 2017, č. j. 25 Cdo 4504/2017-257, dovolání žalobkyně odmítl. K její ústavní stížnosti Ústavní soud nálezem ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. IV. ÚS 774/18, konstatoval porušení základních práv žalobkyně a rozhodnutí soudů všech tří stupňů zrušil. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2020, č. j. 253 C 4/2011-319, byla žaloba opětovně zamítnuta z důvodu promlčení. Tento rozsudek byl následně zrušen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2022, č. j. 44 Co 121/2020-386, jímž odvolací soud přehodnotil svůj dosavadní náhled na otázku promlčení nároku žalobkyně na odškodnění ZSU a uzavřel, že promlčen není, a přiznal žalobkyni odškodnění ZSU ve výši 360 000 Kč, jež odpovídá základnímu bodovému ohodnocení ZSU ve výši 3 000 bodů, na čemž se shodli účastníci při řízení před odvolacím soudem. Ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, jehož předmětem bylo doplnění dokazování ohledně předchozích aktivit žalobkyně, jejich ztráty a omezením nastalým v důsledku poškození hlasivek. Pokud jde o částku 36 000 Kč s příslušenstvím, představující rozdíl mezi částkou 396 000 Kč v žalobě vymezenou jako základní odškodnění ZSU a přiznanou částkou 360 000 Kč, v této části odvolací soud žalobu zamítl jako neopodstatněnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po vrácení věci odvolacím soudem k dalšímu řízení soud prvního stupně rozhodl v pořadí třetím rozsudkem ze dne 11.5.2023, č. j. 253 C 4/2011-462 tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 390 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 390 000 Kč od 9.1.2011 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč od 9.1.2011 do zaplacení zamítl (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 79 726,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.), vedlejšímu účastníku na straně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 79 726,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.), žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 20 387 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a tutéž částku 20 387 Kč na náhradě nákladů řízení státu uložil zaplatit též vedlejšímu účastníku na straně žalované (výrok VI.). Soud prvního stupně po vrácení věci odvolacím soudem v intencích závazného právního závěru provedl dokazování k rozsahu ZSU žalobkyně a zabýval se posouzením otázky mimořádného zvýšení odškodnění ZSU nastalým omezením po poškození hlasivek. Vyšel ze základního bodového ohodnocení ZSU ve výši 3000 bodů, na němž se všichni účastníci shodli při jednání odvolacího soudu. Konstatoval, že ve věci nebyl učiněn žalobkyní návrh na změnu žaloby a nově tvrzené obtíže představují další nárok na náhradu za ZSU pokrývající nové obtíže, zhoršení již ustáleného zdravotního stavu, které nebylo možno vzít v potaz při určení původního ZSU. K právnímu posouzení pak uvedl, že žaloba je zčásti důvodná, neboť následkem protiprávního jednání žalované bylo nezvratně zasaženo do všech oblastí života poškozené, a proto jde o případ hodný mimořádného zřetele ve smyslu zvýšení odškodnění ZSU podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně byla omezena v pracovní rovině, má omezeny jak fyzické aktivity, tak i společenské, neboť omezené komunikační možnosti, dýchací obtíže a strach z život ohrožujícího infektu vedly k její izolaci a obavě z veřejných uzavřených prostor. Důsledky poškození zdraví ji omezily rovněž při výkonu rodičovství. Z uvedených důvodů s odkazem na obdobné případy závažného poškození zdraví soud shledal přiměřenou částkou mimořádného zvýšení náhrady ZSU 750 000 Kč, přičemž připomenul, že ačkoli je žalobkyně omezena ve svém životě, není zcela vyřazena z žádné sféry života a její případ není srovnatelný s nejzávažnějšími poškozeními zdraví, kdy jsou poškození v těžkém stavu bezvědomí, či upoutáni na lůžko. Ve zbytku nároku v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobu proto zamítl. Jelikož výše plnění závisela na úvaze soudu, soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení i přes pouze dílčí úspěch ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně odvoláním v rozsahu zamítavého výroku II. Namítla, že již v průběhu řízení před soudem prvního stupně tvrdila v rámci písemného doplnění žalobních tvrzení ze 4.1.2023, že důsledky porušení vratných nervů u žalobkyně postupně vedly k rozvoji poruch psychických, byla nucena vyhledat pomoc psychiatra, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a klinického psychologa ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", u žalobkyně se rozvinula závažná agorafobie s panickými úzkostnými atakami. Během těchto atak se u ní akcentují dechové obtíže, trpí obavou z udušení, ztráty vědomí, proto se vyhýbá pobytu na veřejnosti a kontaktu s lidmi. V létě 2021 se zdravotní stav žalobkyně dále zhoršil, musela být hospitalizována v zařízení žalované, po řadu měsíců byla schopna pouze příjmu tekuté stravy, ambulantně docházela a dochází do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a do výživové poradny. V roce 2022 musela být žalobkyně v souvislosti s poruchou výživy opět hospitalizována na interním oddělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" Žalobkyně nadále zůstává v péči klinického psychologa a její stav je v současné době hodnocen jako těžká úzkostně depresivní porucha. Žalobkyně k důkazu navrhla svůj účastnický výslech, zdravotnickou dokumentaci a znalecký posudek z oboru zdravotnictví bodově zohledňující její aktuální zdravotní stav. Soudem prvního stupně byl následně proveden k důkazu psychologický nález ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se závěrem, že stav žalobkyně je vysoce závažný, že se u ní jedná o těžkou úzkostně depresivní poruchu při simultánních závažných zdravotních potížích a že u ní přetrvává masivní úzkostně depresivní porucha extrémní intenzity. Taktéž byla k důkazu provedena při jednání u soudu zpráva o ambulantním vyšetření žalobkyně v nutriční poradně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 8.12.2022 se závěrem, že u žalobkyně jde o středně těžkou chronickou malnutrici převážně energetického typu, chronické dysfagické potíže po komplikované operaci štítné žlázy s nutností kašovité mixované stravy. Přes uvedené soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku v bodě 29 argumentuje, že žádná změna žaloby ze strany žalobkyně učiněna nebyla. Podle žalobkyně však situace, kdy žalobkyně požaduje stejné plnění, avšak na základě skutkového stavu doplněného o další rozhodné skutečnosti, nepochybně změnu žaloby představuje, jak potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 30.8.2021, sp. zn. 21 Cdo 2502/2000). Ačkoliv žalobkyně svá doplněná skutková tvrzení v podání z 4.1.2023 neoznačila výslovně jako změnu žaloby, z obsahu jejího podání to jednoznačně vyplývalo a soud prvního stupně byl povinen posuzovat její podání dle obsahu. Tím, že soud prvního stupně o tomto návrhu nerozhodl zatížil řízení vadou. Podle žalobkyně je pro rozsudek stav v době jeho vyhlášení, tj. zdravotní stav žalobkyně v době jeho vyhlášení a dále se podle ustanovení § 444 odst. 1 obč. zák. při škodě na zdraví odškodňuje ZSU jednorázově. Nesprávný je v této souvislosti odkaz soudu prvního stupně na rozsudek Nejvyššího soudu z 31.8.2006, sp. zn. 25 Cdo 9991/2006, kde šlo o případ pravomocného skončení prvního řízení, kde se poškozená domáhala odškodnění ZSU. Výjimku může tvořit jedině situace, kdy dojde ke zhoršení již ustáleného zdravotního stavu nebo projeví-li se nové následky a kdy další nový nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, který předtím neexistoval a nebylo jej proto možno ani uplatnit. Žalobkyně se však nedomáhá zohlednění dalších trvalých následků v novém řízení zahájeného až po pravomocném skončení řízení předchozího. Původní řízení o odškodnění naopak stále trvá, další zhoršení zdravotního stavu a nové následky v něm možno podle žalobkyně uplatnit lze, žalobkyně je také v řízení uplatnila, tzn. tvrdila je a k jejich prokázání označila důkazy. S ohledem na uvedené navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v rozsahu zamítavého výroku II. bez jednání zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání namítla, že nesouhlasí s důvody, pro něž žalobkyně napadá rozsudek soudu prvního stupně. Poukazuje-li žalobkyně na skutečnost, že ZSU se odškodňuje po ustálení zdravotního stavu, a pokud dle tvrzení žalobkyně se její zdravotní stav zhoršuje, nedošlo doposud k ustálení zdravotního stavu a žaloba je tak předčasná a nelze ji vůbec projednat. V případě, že došlo u žalobkyně k ustálení zdravotního stavu a následně pak k jeho zhoršení, je nutné uplatnit nový nárok samostatnou žalobou. Řízení není možné prodlužovat uplatňováním dalších nároků. Žalovaná poukazuje též na ustanovení § 95 odst. 1 o.s.ř., podle něhož ke změně žaloby může dojít se souhlasem soudu. V případě, že soud neshledá důvody pro vyslovení souhlasu se změnou žaloby, není na změnu žaloby právní nárok. Chtěla-li žalobkyně, která disponuje se žalobou, žalobu rozšířit a změnit pro jiný skutkový stav, měla vůči soudu učinit příslušné podání dle procesních předpisů. Podle žalované soudu nepřísluší z podání účastníka zastoupeného advokátem zjišťovat smysl jednotlivých podání. Pakliže žalobkyně neučinila vůči soudu příslušné podání v podobě změny žaloby, nemohl o ní ani soud rozhodnout. Žalovaná proto považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, a proto navrhla jeho potvrzení po zamítnutí odvolání žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V replice k vyjádření žalované žalobkyně podrobně argumentovala relevantní judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu připouštějící změnu žaloby při požadavku na stejné plnění ale za jiného skutkového stavu a o povinnosti soudu odůvodnit rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby, což v opačném případě zakládá nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Vedlejší účastník na straně žalované ve vyjádření k odvolání označil napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a za řádně a zcela přiléhavě odůvodněný. Odvolací námitky žalobkyně považuje za neoprávněné. Soud při úvahách o tzv. mimořádném navýšení náhrady za ZSU nad rámec pravomocně vypořádaného základního ohodnocení zohlednil veškeré okolnosti na straně žalobkyně ve smyslu povšechného omezení životních realizací, tedy i okolnosti prožívání žalobkyně, což plně koresponduje s povahou konstitutivního rozhodnutí o mimořádném navýšení, kdy na rozdíl od deklaratorního rozhodnutí o základním (a zvýšeném) hodnocení ZSU je třeba vycházet z diagnóz. Navíc základní ohodnocení bylo již pravomocně stanoveno a předmětem řízení zůstalo pouze mimořádné navýšení. Dále z konstantní rozhodovací praxe vyšších soudů plyne, že pokud nedojde k dalšímu zhoršení ZSU oproti již ustálenému poúrazovému zdravotnímu stavu, jedná se o samostatný další nárok. To je v posuzované věci podružné, jelikož nebylo rozhodnuto o celkové náhradě za původní ZSU. Z povahy a charakteru širokého spektra okolností, které mohou založit materiální opodstatnění mimořádného navýšení plyne, že soud hodnotí, jakým způsobem je žalobkyně v životě omezena v porovnání s poúrazovým zapojením, což soud podrobně učinil a vyvodil z toho, jaké konkrétní odškodnění v úhrnu vyvažuje vzniklou újmu na společenském zapojení. S ohledem na uvedené navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud rozsudkem ze dne 3.12.2024, č.j. 44 Co 170/2023-544, k podanému odvolání změnil odvoláním napadený zamítavý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" od 9.1.2011 do zaplacení, a ve zbývající částce ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč od 9.1.2011 do zaplacení, v níž byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta, rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (výrok I.), žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy všech stupňů ve výši 216 796,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.) a povinnost společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů státu ve výši 126 988 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud předně konstatoval, že ačkoliv soud prvního stupně s ohledem na dříve zformulovaný závazný právní názor odvolacího soudu provedl dokazování v přiměřeném rozsahu za účelem zjištění předpokladů pro mimořádné navýšení odškodnění ZSU v režimu § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., zkoumáním života žalobkyně před a po úrazu a učinil i přiměřené skutkové a právní závěry ohledně dvou původně uvažovaných omezení v důsledku poškození hlasivek žalobkyně, tj. z pohledu částečné ztráty fonace a zúžení hrtanu, které posuzoval v odpovídající hloubce a pečlivě v kontextu relevantní ustálené judikatury vyšších soudů, již cituje, jeho skutkové závěry o rozsahu odškodňovaného ZSU a právní závěry ohledně výše odškodnění nelze s ohledem na doplnění žalobních tvrzení žalobkyně o další skutečnosti ze dne 4.1.2023, které obsahově představovalo změnu žaloby, považovat za úplné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud proto k námitce žalobkyně připustil ve smyslu § 211 o. s. ř. ve spojení s § 95 odst. 1 o. s. ř. v průběhu předchozího odvolacího řízení návrh žalobkyně, aby v rámci odškodnění jejího ztížení společenského uplatnění byla, kromě dosud uvažovaných a znalecky bodově oceněných zdravotních újem spočívajících ve zhoršení hlasu a zúžení hrtanu, pro účely stanovení odškodnění ZSU v rámci původně žalované částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč s příslušenstvím zohledněna újma žalobkyně, spočívající v psychických potížích v podobě úzkostně depresivní poruchy a újma spočívající v chronické malnutrici spojené s chronickými dysfagickými potížemi tak, jak to žalobkyně učinila změnou žaloby prostřednictvím podání ze dne 4. 1. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Konstatoval, že pokud jde o náhradu za psychické potíže, tato byla v zásadě uplatněna již v rámci podané žaloby, kdy žalobkyně uvedla, že potíže související se zhoršením hlasu a zúžením hrtanu jí přináší značné psychické problémy, související mimo jiné s nemožností najít partnera. Pokud jde o potíže s polykáním a s tím spojené problémy s malnutricí, odškodnění těchto potíží žalobkyně uplatnila až v rámci podání ze 4.1.2023, nicméně odvolací soud dospěl k závěru, že i odškodnění této újmy, kterou žalobkyně pociťovala, lze v rámci žalované částky zahrnout do nyní projednávaného odškodnění ZSU, jelikož lze s ohledem na její povahu dovodit, že má spolu s dříve uplatněným tvrzením o psychických potížích též přímou příčinnou souvislost s újmou na zdraví žalobkyně spočívající v oboustranné obrně hlasivek, k níž došlo v důsledku protiprávního jednání žalované při chirurgických zákrocích štítné žlázy žalobkyně dne 18.2.2005 prováděné u žalované (k tomu viz odůvodnění dále).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem žalobkyně, že uvedenou změnu žaloby učiněnou podáním ze 4.1.2023 bylo možné soudem prvního stupně za situace, kdy žalobkyně požaduje stejné plnění, avšak na základě skutkového stavu doplněného o další rozhodné skutečnosti připustit. Soud prvního stupně byl povinen posuzovat podání žalobkyně podle jeho obsahu a v případě pochybností, zda se o změnu žaloby jedná, měl k odstranění této pochybnosti žalobkyni odpovídajícím způsobem vyzvat k doplnění tohoto podání. Jestliže tento postup soud prvního stupně nezvolil a o návrhu žalobkyně nerozhodl, zatížil řízení vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud též přisvědčil argumentaci žalobkyně, že v rámci odškodnění ZSU se odškodňuje jednorázově s výjimkou případů, kdy dojde ke zhoršení již ustáleného zdravotního stavu nebo projeví-li se nové následky. Uvedené dodatečné uplatnění bylo s ohledem na charakter žalovaného nároku z titulu újmy na zdraví přípustné. Vzhledem k tomu, že předmětné řízení o odškodnění ZSU dosud probíhá a nebylo pravomocně skončeno (kromě základu nároku na odškodnění z titulu dosud uplatněných dvou újem spočívajících ve snížení fonace a zúžení hrtanu) nebyl rozumný důvod žalobkyní navrženou změnu žaloby v probíhajícím řízení nepřipustit, což odpovídá i preventivnímu principu z hlediska předcházení dalším sporům mezi účastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V každém případě bylo povinností soudu prvního stupně se s uvedeným procesním návrhem žalobkyně vypořádat, ať už kladně v podobě připuštění změny žaloby, nebo záporně v podobě nevyhovění tomuto návrhu. Postup soudu prvního stupně, který bez dalšího nedovodil změnu žaloby žalobkyní, jak uvedl v bodě 29 odůvodnění svého rozsudku, byl tak nesprávný. Odvolací soud z důvodu již značné délky probíhajícího řízení vytčené pochybení soudu prvního stupně tedy shora uvedeným postupem v odvolacím řízení napravil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. S ohledem na potřebu prokázání příčinné souvislosti mezi další újmou utrpěnou žalobkyní spočívající v psychických potížích v podobě úzkostně depresivní poruchy odvolací soud vyšel z dokazování a skutkových závěrů učiněných soudem prvního stupně, kdy tento provedl i ke konkrétním projevům těchto psychických zdravotních potíží žalobkyně, jak její účastnický výslech, který odvolací soud zopakoval, při němž tato věrohodným a přesvědčivým způsobem popsala svůj nedobrý psychický stav, úzkostné ataky, fyzické kolapsy, dechové obtíže, obavy z udušení, obavy z návštěv prostor s více lidmi, jakož i úvahy o sebevraždě zejména v době po operaci, nepříjemné pocity z narážek lidí na svůj zhoršený hlas při komunikaci s nimi, přičemž i odvolací soud se mohl sám při výslechu žalobkyně přesvědčit o zjevně trvající existenci těchto potíží, kdy žalobkyně hovoří velmi slabým hlasem s evidentně velkou námahou provázenou značnými dechovými obtížemi. Svědkyně taktéž potvrdila, že její zdravotní stav je v současné době již ustálen. Taktéž byl v řízení před soudem prvního stupně proveden výslech svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který jako dlouholetý druh matky žalobkyně vypovídal k psychickým potížím žalobkyně po předmětné operaci a změnách v jejím chování vedoucím k izolaci od společnosti a omezující dosud bezproblémovou komunikaci s rodinnými příslušníky a taktéž obtížemi při výchově dcery, která se žalobkyni později narodila, jakož i důkaz psychologickým nálezem klinického psychologa ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 26.8.2021, z nichž se podává těžká úzkostně depresivní porucha po provedené operaci v roce 2005. Z uvedených důkazů lze podle názoru odvolacího soudu vážné psychické problémy žalobkyně v souvislosti se zdravotními potížemi způsobenými protiprávním jednáním žalované jednoznačně dovodit. Je přitom zřejmé, že v porovnání s bezproblémovým zdravotním stavem žalobkyně, který měla před předmětnou operací, jenž žalobkyni umožňoval široké zapojení do pracovního a společenského života (sporty, cestování, kultura), bezproblémová komunikace s rodinou i cizími lidmi, představují popsané psychické problémy vedoucí ve svých důsledcích k introvertnosti a sociální izolaci žalobkyně taktéž závažný zásah, žalobkyni z uvedeného sociálního zapojení významně omezující. Závažnost psychické poruchy žalobkyně spočívající v úzkostně depresivní poruše pak dokládá fakt, že tato musela vyhledat i odbornou pomoc. K okolnosti psychických potíží žalobkyně v rámci úvah o mimořádném odškodnění ZSU při závěrech o dopadech do sociálního života žalobkyně ostatně v určité míře přihlížel i soud prvního stupně (srov. bod 50 odůvodnění jeho rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Pokud jde o posouzení újmy spočívající v dysfagických potížích (polykací obtíže) a problémy s chronickou malnutricí (zhoršeným stavem výživy), tyto jednak částečně popsal v odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně (bod 43.), když dovodil, že žalobkyně má problémy s příjmem potravy a vycházel přitom ze zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na oddělení léčebné výživy v nemocnici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 8.12.2022. Dále byly tyto potíže zjištěny z účastnického výslechu žalobkyně učiněného odvolacím soudem, kdy tato popsala, že po dobu tří let dochází do nutriční poradny ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" z důvodu problémů s polykáním. Stává se, že jí uvízne jídlo v krku. Žalobkyně nemůže pozřít tuhou stravu, musí pojídat jen tekutou či rozmělňovanou stravu, užívá nutridrinky, má strach z dávení či z udušení stravou. V důsledku problémů s příjmem potravy poklesla její tělesná hmotnost. S ohledem na chronické problémy s polykáním bylo žalobkyni ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" doporučeno zřízení vývodu do žaludku. Taktéž v tomto případě dospěl odvolací soud k závěru, že uvedené zdravotní obtíže žalobkyně mají s ohledem na obecně známou těsnou blízkost hltanu a hrtanu přímou příčinnou souvislost s protiprávním jednáním žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud dospěl k přesvědčení, že popsaná intenzita obou dalších újem na zdraví žalobkyně, které vznikly v příčinné souvislosti s předmětným porušením právní povinnosti žalované, zasluhuje bodové ohodnocení v rámci ZSU a to jak v režimu základního bodového ohodnocení posudkovým lékařem tak i v rámci mimořádného zvýšení odškodnění v režimu § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z uvedeného důvodu odvolací soud připustil důkaz znaleckým posudkem posudkového lékaře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soudního znalce oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie - traumatologie ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", předloženým v rámci odvolacího řízení žalobkyní. Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" kromě toho, že v posudku jednoznačně podpořil výše učiněný závěr odvolacího soudu o příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenými dalšími dvěma újmami a protiprávním jednáním žalované, když klade újmy žalobkyně v oblasti psychické i nutriční do souvislosti s původním poškozením dolních hrtanových nervů při operaci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a shodl se s předchozími posudky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ohledně bodového ohodnocení poškození hlasu s částečnou ztrátou a zúžením hrtanu těžkého stupně včetně navýšení podle § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 440/2001 Sb., ohodnotil též úzkostně depresivní poruchu žalobkyně, jako vážnou duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků nebo jiných tísnivých situací pod položkou č. 016 počtem 1 500 bodů a chronickou malnutrici při chronických dysfagických potížích jako porušení funkce zažívacích orgánů pod položkou č. 082 550 body. Celkem tedy základní hodnocení znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" činí 4050 bodů, po navýšení o 50 % pak celkem 6079 bodů, což při hodnotě bodu 120 Kč představuje částku odškodnění 729 000 Kč. Znalecký posudek, obsahující všechny předepsané náležitosti, byl odvolacím soudem shledán dostatečně způsobilým pokladem jako znalecký posudek pro účely řízení, a to i s ohledem na připojenou znaleckou doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. Odvolací soud též znalce vyslechl v rámci odvolacího jednání dne 27.11.2024, kde své závěry podle názoru odvolacího soudu přesvědčivým způsobem obhájil. Hodnotu závěrů znalce a bodového ohodnocení posuzovaných újem na zdraví žalobkyně podle názoru odvolacího soudu nezpochybnil ani fakt, že uvedený znalec není znalcem z oboru otorinolaringologie či z oboru výživy, ale primárně znalcem z oboru ortopedie – traumatologie. Znalec uvedl, že posudkové činnosti ke stanovení nemateriální újmy na zdraví se soustavně věnuje po dobu více než třicet let. Odvolací soud má za to, že s ohledem na dlouhou lékařskou posudkovou praxi tohoto znalce, jakož i s přihlédnutím k výstupu znalce v rámci výslechu před odvolacím soudem, lze předpokládat náležitou všeobecnou odbornou erudici tohoto znalce ke splnění zadaného znaleckého úkolu. Za této situace tudíž neshledal podmínky pro vypracování jiného znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Na základě učiněného doplnění dokazování v rámci předchozího odvolacího řízení pak odvolací soud dospěl oproti názoru soudu prvního stupně k závěru, že výši celkového odškodnění ZSU žalobkyně je namístě ještě dále s ohledem na další zjištěné újmy ve zdraví žalobkyně přiměřeně (nikoliv však formou násobků základního ohodnocení) navýšit, a to o další ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. na celkovou částku 1 750 000 Kč, neboť podle jeho názoru je s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem zřejmé, že celková újma na zdraví žalobkyně oproti případům, které v rámci srovnání v minulosti poskytnutých zadostiučinění bral v potaz soud prvního stupně, je s ohledem na celkovou povahu nyní posuzované újmy a její trvalé negativní projevy ve zdravotním stavu žalobkyně po zbytek jejího života týkající se nepochybně jednoho z nejvýznamnějších funkčních systémů (odvolací soud ve svém předchozím rozsudku původně použil nepřesné označení „orgán“, pozn. odvolacího soudu) v lidském těle – hlasivek – představující základní prostředek pro tvorbu hlasu pro potřebu mezilidské komunikace, jejichž trvalé vážné poškození se, jak bylo zjištěno, výrazně negativně a zásadním způsobem projevuje též v uspokojování jiných základních životních potřeb žalobkyně (potíže s každodenním příjmem potravy pro zúžení hrtanu a časté otoky s ataky spočívající v dávení a dušení při přijímání potravy, což způsobuje chronické potíže při zajištění řádné výživy organizmu žalobkyně), jakož i v psychické složce žalobkyně, která je dlouhodobě ve stavu úzkostně depresivní poruchy a návazně i ve společenském uplatnění a rodinném životě žalobkyně oproti době před předmětným protiprávním jednáním žalované. Současně s uvedeným je třeba výši odškodnění ZSU přiměřeně stanovit s ohledem na zjištěné celkové osobní poměry žalobkyně před vznikem žalovaným způsobené újmy (vrcholně produktivní mladý věk 30 let žalobkyně v době protiprávního zásahu do zdraví žalobkyně s předpokladem dlouhé doby dalšího bezproblémového běžně vedeného života žalobkyně, s touhou založit vlastní rodinu s partnerem, po niž budou žalovanou způsobené nepříznivé dopady do života žalobkyně nepříznivě zasahovat), kdy i s přihlédnutím k těmto okolnostem žalobkyně zasluhuje výrazně vyšší, než soudem prvního stupně uvažované odškodnění. Odvolací soud v této souvislosti zdůraznil, že jím takto dovozené mimořádné navýšení odškodnění je dáno i dalšími dvěma dodatečně posouzenými složkami celkové újmy žalobkyně, které soud prvního stupně v rámci svých úvah dostatečně nezvážil, neboť pro to zejména neměl zajištěný náležitý znaleckým zkoumáním získaný podklad se stanovením kvalifikovaných lékařských diagnóz, v nichž mají tyto dílčí újmy podklad. Odvolacím soudem dovozené odškodnění ZSU by mělo též představovat úplné zadostiučinění ke zjištěným okolnostem přiměřeně vyvažující žalobkyní prokázanou újmu z hlediska ztížení jejího společenského uplatnění vzniklou v důsledku protiprávního zásahu do jejího zdraví žalovanou, a to podle stavu zjištění ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, která s ohledem na trvalost jejího charakteru bude žalobkyni s největší pravděpodobností provázet po zbytek jejího života. Kromě nároku na přiznanou jistinu pak žalobkyni odvolací soud přiznal i nárok na žalované příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z celkově přiznané částky od 9.1.2011 do zaplacení. Odvolací soud v rámci odůvodnění rozsudku rovněž podotkl, že s ohledem na ustálenou dosavadní rozhodovací praxi soudů v režimu odškodnění ZSU, kterou v odůvodnění svého rozsudku podrobně shrnul soud prvního stupně (bod 51. a 53. odůvodnění) o odškodnění ZSU žalobkyně v takové výši, v jaké jej žalobkyně v žalobě požaduje, nebylo možné uvažovat, neboť tato se rozhodovací praxi zcela vymykala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18.2.2026, č.j. 25 Cdo 1449/2025-572, rozsudek odvolacího soudu ze dne 3.12.2024, č.j. 44 Co 170/2023-544, ve výroku, jímž byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně, a ve výrocích o nákladech řízení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odvolací soud při stanovení výše náhrady nezohlednil všechny rozhodné okolnosti významné pro určení přiměřeného mimořádného zvýšení odškodnění, zejména téměř dvacetiletý časový odstup od vzniku újmy a od ustálení zdravotního stavu, dopad tohoto odstupu na reálnou hodnotu odškodnění, postoj žalované ke vzniku a náhradě újmy a srovnání s obdobnými případy závažných trvalých zdravotních následků, které v odůvodnění svého rozhodnutí dovolací soud rekapituloval. Nejvyšší soud uzavřel, že částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" je zjevně nepřiměřeně nízká, současně však uvedl, že žalobkyní požadovaná částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" je naopak nepřiměřeně vysoká. Konkrétní výši náhrady ponechal k novému posouzení odvolacímu soudu při respektování vysloveného závazného právního názoru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud v rámci nového projednání věci vyšel z doplnění dokazování, které provedl v rámci předchozího odvolacího řízení, dokazování pak dále doplnil s ohledem na závěry dovolacího soudu ohledně dopadů časového odstupu na reálnou hodnotu odškodnění, postoj žalované ke vzniku a náhradě újmy a srovnání s obdobnými případy závažných trvalých zdravotních následků též zejména o doklady týkající se výplaty již pravomocně přisouzeného odškodnění a přehledu nárůstu výše průměrné mzdy. Po opětovném přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně v mezích uplatněných odvolacích důvodů pak shledal odvolání žalobkyně s ohledem na výše shrnuté závěry dovolacího soudu a jeho závazný právní názor částečně důvodným, avšak ve vyšší míře než ve svém předchozím rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Pro lepší přehlednost dosavadního průběhu řízení odvolací soud na tomto místě shrnuje, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2023, č. j. 253 C 4/2011-462, byla žalované nad rámec již odvolacím soudem dříve přisouzené částky 360 000 Kč s příslušenstvím (rozsudek ze dne 20.4.2022, č.j. 44 Co 121/2020-386) uložena povinnost zaplatit žalobkyni 390 000 Kč s příslušenstvím; ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Krajský soud v Brně svým předchozím rozsudkem ze dne 3. 12. 2024, č. j. 44 Co 170/2023-544, změnil zamítavý výrok tak, že žalobkyni přiznal dalších ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč s příslušenstvím, a ve zbývajícím rozsahu jej potvrdil. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18. 2. 2026, č. j. 25 Cdo 1449/2025-572, zrušil jen potvrzující část výroku odvolacího soudu a navazující nákladové výroky. Část, jíž bylo žalobkyni přiznáno dalších ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", zůstala v právní moci. V nynějším řízení je proto rozhodováno pouze o dosud nepravomocně zamítnuté části nároku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím. Celkově již tedy bylo žalobkyni přiznáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", z toho 360 000 Kč jako původní bodové odškodnění, 390 000 Kč rozsudkem soudu prvního stupně a 1 000 000 Kč předchozím, v tomto rozsahu nedotčeným předchozím rozsudkem odvolacího soudu. V částce 36 000 Kč s příslušenstvím, již byla žaloba pravomocně zamítnuta (rozsudek odvolacího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 44 Co 121/2020-386). V rámci nynějšího odvolacího řízení vzal odvolací soud taktéž v potaz skutečnost, že v průběhu dovolacího řízení z řízení vystoupil vedlejší účastník na straně žalované – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" - podáním ze dne 23.4.2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Jelikož k poškozujícímu zákroku – porušení právní povinnosti žalovanou - došlo v roce 2005, tedy před 1.1.2014, věc se řídí ve smyslu přechodného ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovením § 444 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013, a vyhláškou č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen vyhláška). Bodové hodnocení je výchozím podkladem, nikoliv automatickým limitem náhrady. Ve zvlášť výjimečném případě hodném mimořádného zřetele může soud podle § 7 odst. 3 vyhlášky náhradu přiměřeně zvýšit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Nejvyšší soud ve svém posledním dovolacím rozhodnutí zdůraznil, že soud musí přihlédnout k reálnému životnímu dopadu následků, věku poškozené, její situaci před poškozením a po něm, k délce doby do poskytnutí náhrady, ekonomickému kontextu, postoji škůdce a srovnání s obdobnými případy. Rozhodná je reálná hodnota peněžní částky, která má vyvažovat ztracené životní možnosti, nikoli použitý násobek či matematický postup. Ústavněprávní požadavek plného, důstojného a přiměřeného odčinění dopadá i na případy, které se z přechodných důvodů nadále řídí dřívější bodovou vyhláškou. Při dlouhém časovém odstupu nelze tuto úpravu aplikovat přísně formalisticky. Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví může sloužit jen podpůrně jako orientační vodítko; konečnou částku a její individualizaci určuje soud a musí ji srozumitelně odůvodnit. Nejvyšší soud odvolacímu soudu uložil, aby výši náhrady posoudil se zřetelem ke všem konkrétním okolnostem věci, zejména k ekonomickému kontextu, dlouhé době od ustálení zdravotního stavu a postoji žalované, a aby posuzovaný případ porovnal s jinými případy odškodnění závažné zdravotní újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud vychází ze skutkových závěrů, které Nejvyšší soud převzal ve svém rozhodnutí. Žalobkyni bylo při zákroku třicet let. Byla zaměstnaná, žila v partnerském vztahu, chtěla založit rodinu a vedla aktivní společenský život. Věnovala se tanci, kultuře, cestování, jízdě na kole, cvičení a rekreačnímu sportu. V příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované došlo k trvalému a nevratnému poškození hlasivkového nervu. Žalobkyně nadále trpí poruchou hlasu, zúžením hrtanu, dušností a zvýšeným ohrožením při infektech dýchacích cest. Podstoupila přibližně deset dalších operací a dvakrát tracheostomii. K následkům přistoupily chronické dysfagické potíže s malnutricí a úzkostně depresivní porucha.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Následky zásadně omezily žalobkyni v práci; nejprve ztratila pracovní schopnost, později mohla pracovat jen omezeně, je v částečném invalidním důchodu. Následky se projevily negativně též v partnerském a sexuálním životě, v péči o dceru, v možnosti sportovat, cestovat a účastnit se kulturních a společenských aktivit. Omezená fonace, dechové obtíže, strach z infekce, potíže s příjmem potravy a psychické obtíže vedly k sociální izolaci. Žalobkyně naproti tomu zůstává částečně pracovně aktivní, pečuje o sebe i o dítě za podpory rodiny a není zcela vyřazena z žádné životní sféry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Bodové hodnocení činí 6 079 bodů. Při stanovené hodnotě 120 Kč za bod ve smyslu § 7 odst. 2 vyhlášky představuje matematický bodový podklad 729 480 Kč; dosavadní rozhodnutí pracovala se zaokrouhlenou částkou 729 000 Kč. Tento rozdíl nemá vzhledem k povaze nynější individualizované úvahy rozhodující význam.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Odvolací soud provedl srovnání s rozhodovací praxí soudů v obdobných případech v mezích závazného právního názoru dovolacího soudu. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že dosud žalobkyni přiznaná náhrada ZSU je zjevně nepřiměřeně nízká, avšak současně zdůraznil, že některá z jím uvedených poškození zdraví jsou závažnější a že žalobkyní požadovaná částka je naopak nepřiměřeně vysoká.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Pokud jde o srovnání s rozhodovací praxí, na niž odkazoval Nejvyšší soud ve svém předchozím rozhodnutí, tak v případu řešeném pod sp. zn. 25 Cdo 3470/2024 činila konečná náhrada ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poškozená při dopravní nehodě, k níž došlo v jejím věku 37 let, byla před úrazem výrazně sportovně aktivní, vychovávala tři děti, následně trpěla pohybovými obtížemi levé horní a levé dolní končetiny, má jizvy na bradě, rameni a kyčli, má psychické potíže, trpí pracovními omezeními a pracovala jen na částečný úvazek, nebyla však pro uvedené obtíže z žádné oblasti života zcela vyřazena a s těmi obtížemi se potýkala občasně. Naproti tomu újma žalobkyně v projednávané věci vzniklá ve věku jejích 30 let, kdy teprve plánovala založení rodiny, spočívající v trvalém a nevratném poškození hlasivkového nervu ovládajícího hlasivkový sval s ohledem na souběh omezení komunikace vlivem poruchy hlasu, obtíží při dýchání, stravování a výživě, a nepříznivý psychický stav, který lze považovat za soustavnějšího a trvalého charakteru, neboť žalobkyně minimálně obtíže s dýcháním pociťuje při každé vykonávané fyzické aktivitě, s každým jejím nádechem a výdechem, včetně možnosti závažných zdravotních komplikací při jakémkoliv infektu dýchacích cest daných blízkostí hltanu, představuje podle názoru odvolacího soudu závažnější než výše popsaný případ, proto jej nelze považovat (oproti přesvědčení žalované) za obdobný z hlediska výše přiznané náhrady. Ohledně podrobnějšího popisu odvolacím soudem učiněných závěrů svědčících pro vyšší závažnost újmy na zdraví žalobkyně spočívající v takřka úplné ztrátě schopnosti tvorby hlasu a souvisejícím obtížím žalobkyně, kterým čelí oproti stavu před vznikem újmy na zdraví, kdy vedla plnohodnotný život zdravého mladého jedince na vrcholu produktivního věku s plným společenským a pracovním zapojením bez psychických potíží, lze též přitom odkázat na bod 19. odůvodnění tohoto rozsudku shora.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Naproti tomu v případě řešeném pod sp. zn. 25 Cdo 3061/2023 byla za amputaci dominantní horní končetiny u mimořádně manuálně založeného poškozeného přiznána náhrada 2 960 000 Kč. Ztráta dominantní končetiny představuje velmi intenzivní zásah, avšak žalobkyně je naproti tomu trvale a široce omezena ve více oblastech života, které mají pro její každodenní lidské a společenské uplatnění zásadní význam (dýchání, příjem potravy, komunikace, možnost závažných zdravotních komplikací při jakémkoliv infektu dýchacích cest). Částka kolem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč, blížící se částce přiznané v druhém uvedeném případě, proto tvoří podle názoru odvolacího soudu přiměřený srovnávací základ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. V dalším případě řešeném pod sp. zn. 25 Cdo 2871/2019 lze s ohledem na závěry učiněné dovolacím soudem dovodit přiznání minimálně částky ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" desetiletému poškozenému po ztrátě obou dolních končetin, odkázanému na vozík, francouzské hole a pomoc druhých. Ve věci řešené pod sp. zn. 25 Cdo 3818/2011 je pro toto srovnání rozhodná konečná částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" kdy poškozený v produktivním věku byl prakticky neschopen výdělečné činnosti, téměř nesoběstačný a prakticky vyřazen z rodinného, kulturního, společenského i sportovního života. Tyto poslední dva případy jsou však oproti nyní posuzovanému případu žalobkyně jednoznačně výrazně závažnějšího charakteru a stanovují podle názoru odvolacího soudu hranici, kterou by neměla výše náhrady ZSU žalobkyně překročit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. S přihlédnutím k uvedeným východiskům zformulovaným dovolacím soudem pak po provedeném srovnání stanovil odvolací soud individuálně přiměřenou základní náhradu ZSU ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč. Takto stanovená základní náhrada ztížení společenského uplatnění žalobkyně respektuje nízký věk žalobkyně 30 let při poškození zdraví činností žalované, mimořádnou šíři a trvalost následků a jejich dopad do pracovní činnosti, rodiny i společenského života žalobkyně. Současně zachovává proporcionalitu vůči případům těžkého omezení pohyblivosti, úplné či téměř úplné nesoběstačnosti a praktického vyřazení ze všech rozhodných životních sfér žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že k léčebnému zákroku žalované, při němž došlo k posuzovanému poškození zdraví žalobkyně došlo v roce 2005, k poslednímu léčebnému zákroku směřujícímu ke zmírnění trvalých následků u žalobkyně pak došlo v lednu roku 2009. O náhradě je znovu rozhodováno v roce 2026, tedy přibližně po více než sedmnácti letech od posledního lékařského zákroku a po takřka 21 letech od lékařského zákroku žalované. Takto dlouhá doba nepochybně snižuje reálnou hodnotu náhrady určené podle historického bodového systému a prohlubuje význam celoživotního omezení, které žalobkyně po celou dobu nese a ponese i do budoucna. Odvolací soud proto výše dovozenou základní náhradu 3 000 000 Kč oproti výše shrnutým srovnávaným případům, u nichž nebyla okolnost delší prodlevy s poskytnutím náhrady natolik výrazná jako v nyní posuzovaném případě, přiměřeně zvýšil o dalších 20 %, tj. o 600 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Časové navýšení nevychází ze sankcionování žalované za délku řízení, ale z požadavku, aby přiznaná náhrada v ekonomickém a společenském kontextu roku 2026 představovala skutečnou a důstojnou a spravedlivou kompenzaci. Odvolací soud proto základní náhradu přiměřeně zvýšil s ohledem na výrazně větší časový odstup přiznání náhrady oproti srovnávaným případům. Při určení rozsahu tohoto zvýšení zohlednil nejen délku uplynulé doby, ale také obecně známý reálný pokles kupní síly koruny v důsledku meziroční inflace od uplatnění nároku u soudu v roce 2011 do rozhodnutí odvolacího soudu v roce 2026, přihlédl též k námitkám žalobkyně ohledně vývoje postupným meziročním navyšováním průměrných mezd, které doložila přehledem od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Současně však při úvahách o výši procentního navýšení základní náhrady naproti tomu odvolací soud přihlédl i k tomu, že žalobkyni již bylo, jak zjistil z doplněného dokazování, mezi lety 2022 až 2025 poskytnuto plnění v jistině ve výši 1 750 000 Kč, a k námitce žalované v menší míře přihlédl i k úroku z prodlení, který byl spolu s touto jistinou zaplacen v celkové kapitalizované výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento úrok, ač byl žalobkyní samostatně uplatněn, částečně zmírňuje újmu způsobenou delší dobou mezi uplatněním nároku a poskytnutím plnění, byť nepředstavuje náhradu ZSU ani ji nemůže plně nahradit, nicméně lze jej podle názoru odvolacího soudu zahrnout do souhrnné úvahy při stanovení procentního navýšení základní částky náhrady ZSU.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Výsledná náhrada po provedeném modifikačním navýšení proto činí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč, což představuje takřka pětinásobek výchozího bodového ohodnocení stanoveného posudkovým lékařem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 729 000 Kč. K uvedené jistině dále žalobkyni náleží i jí požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z uvedené částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Další navýšení základní náhrady z důvodu žalobkyní namítaného negativního postoje žalované k poskytnutí náhrady žalobkyni odvolací soud nepřiznal. Nebylo zjištěno, že by žalovaná v průběhu řízení postupovala liknavě, mařila jeho průběh nebo bezdůvodně prodlužovala poskytnutí plnění. Námitka promlčení vznesená na počátku tohoto řízení byla legitimní procesní obranou žalované za situace, kdy dřívější názor nalézacích soudů o důvodnosti takto vznesené námitky byl původně aprobován i Nejvyšším soudem, a kdy tento konstantní závěr soudů prolomil závěrem o nepřiměřeném formalismu při posouzení námitky promlčení v neprospěch žalobkyně ve svém kasačním rozhodnutí až Ústavní soud nálezem ze dne 27.2.2019, sp. zn. IV. ÚS 774/18, což vedlo odvolací soud po zhodnocení doplněného dokazování provedeného v intencích závazného právního názoru Ústavního soudu soudem prvního stupně v rozsudku ze dne 12.3.2020, č. j. 253 C 4/2011-319, k přehodnocení jeho původního názoru na otázku promlčení v rozsudku ze dne 20.4.2022, č.j. 44 Co 121/2020-386, čímž umožnil žalobkyni přiznání alespoň základní bodové náhrady ZSU se znaleckým navýšením, na němž se účastníci v předchozí fázi řízení shodli, a to ve výši 360 000 Kč, jakož i dalšího navýšení náhrady v další fázi řízení po vrácení věci soudu prvního stupně. Procesní postoj žalované ve světle popsaného průběhu řízení nelze hodnotit jako liknavý či bezdůvodně prodlužující poskytnutí plnění. Žalovaná navíc dle jí předloženého přehledu plateb částky dosud žalobkyni přisouzené plnila v přiměřených lhůtách v řádu maximálně několika týdnů po pravomocném soudním uložení povinnosti. Samotný nesouhlas žalované s požadovaným rozsahem náhrady a její procesní obrana bez dalších okolností neprokazují bezcitnost, svévoli ani nedostatek sebereflexe, které by mohly odůvodnit další satisfakční navýšení. Neúspěch mimosoudních smírných jednání mezi účastníky nebyl podle názoru odvolacího soudu způsoben jen postojem žalované, ale též postojem žalobkyně, která od počátku řízení setrvale požadovala nepřiměřeně vysokou částku náhrady ZSU, více než dvojnásobně převyšující konečnou přisouzenou náhradu. Nelze též nevidět, že žalovaná jako právnická osoba je veřejnou příspěvkovou organizací státu, kdy nakládání s peněžními prostředky této organizace ve vyšších částkách podléhá stanovenému schvalovacímu procesu. Je nepochybné, že možnosti žalované a určitá pružnost při vyjednávaní o výši odškodnění jsou uvedenou skutečností objektivně vzato do značné míry limitované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Za shora popsané situace lze tedy shrnout, že celková přiměřená náhrada ZSU činí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Po odečtení dosud přiznaných ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím zbývá žalobkyni přisoudit dalších ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím. Ve zbývajícím žalovaném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" je třeba žalobu s požadovaným příslušenstvím jako nedůvodnou zamítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. v rozsahu zamítnutí žaloby v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, v němž byl v tomto rozsahu předchozí potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2024, č. j. 44 Co 170/2023-544, zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2026, č. j. 25 Cdo 1449/2025-572, ve smyslu § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni, kromě již přisouzené částky náhrady ZSU ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím, další částku náhrady ve výši 1 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč od 9. 1. 2011 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a ve smyslu § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v témže výroku II. rozsudku soudu prvního stupně v uvedeném rozsahu co do zamítnutí žaloby v částce ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" od 9. 1. 2011 do zaplacení, kdy v této zbývající části je žaloba nedůvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. O náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. s ohledem na skutečnost že výše plnění závisela na úvaze soudu. Žalobkyně měla plný úspěch co do základu nároku a přiznaná výše vychází ze znaleckého posudku a z objektivizované soudní úvahy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Závislým výrokem II. tedy odvolací soud rozhodl nově o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky tak, že žalované uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení za zastoupení advokátem před soudy všech stupňů (soudu prvního stupně, odvolacího a dovolacího soudu), kdy je zřejmé, že žalobkyně byla úspěšná v základu nároku a výše plnění závisela na úvaze soudu (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Hodnota jednoho úkonu právní služby pak ve smyslu ustáleného rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2021 sp. zn. 25 Cdo 3771/2020), která byla aplikovatelná ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví do účinnosti novely vyhlášky č. 177/1996 Sb. provedené vyhláškou č. 258/2024 Sb. s účinností od 1.1.2025, činí částku 3 100 Kč určenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) dle § 9 odst. 4 písm. a) AT v tehdy účinném znění z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč. Pro období od 1.1.2025 je pak třeba vycházet z tarifní hodnoty 500 000 Kč [§ 9a odst. 1 písm. a) AT), tj. z částky 10 300 Kč za úkon právní služby – výše peněžitého plnění, nejvýše však 500 000 Kč ve věcech osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, kam náhrada za ZSU nepochybně spadá]. Odvolací soud přiznal žalobkyni jednak náhradu nákladů řízení proběhlého do nynějšího odvolacího řízení, která byla podrobně a zcela správně vyčíslena soudem prvního stupně v částce 159 453 Kč (bod 57. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, na nějž odvolací soud v podrobnostech odkazuje), která zůstává nezměněna i s ohledem na nyní učiněnou změnu rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II. odvolacím soudem, a k tomu náhradu nákladů řízení předchozího odvolacího řízení, a to za 8 celých úkonů právní služby (sepis odvolání žalobkyně z 9.7.2023, replika ze dne 11.9.2023 k vyjádření žalované k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 9.4.2024, vyjádření ze dne 24.4.2024 k výzvě odvolacího soudu, účast na jednání odvolacího soudu dne 4.6.2024, jednání s protistranou dne 12.7.2024 a dne 17.7.2024, účast na odvolacím jednání dne 27.11.2024) a jeden poloviční úkon (jednoduché vyjádření ze dne 12.8.2024 k průběhu mimosoudních jednání s protistranou k výzvě odvolacího soudu), tj. celkem částka 26 350 Kč. K tomu žalobkyni náleží ve smyslu § 13 odst. 4 AT paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby, tj. úhrnem částka 2 700 Kč, náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 AT při cestách zástupce k jednáním u odvolacího soudu dne 9. 4. 2024, 4.6.2024 a 27.11.2024 za 3 x 8 zameškaných půlhodin á 100 Kč, tj. 2 400 Kč, cestovné 3 x 2 559 Kč dle § 13 odst. 1 AT za tři cesty z bydliště advokáta v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" k jednáním u Krajskému soudu do Brna a zpět osobním vozidlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" s průměrnou spotřebou 4,43 l/ 100 km dle TP, při délce každé cesty tam a zpět 350 km, sazbě základní náhrady 5,60 Kč, náhradě za pohonné hmoty za 1 km jízdy 1,71 Kč, vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty 38,70 Kč, tj. celkem 7 677 Kč. Za poslední dovolací řízení dále žalobkyni náleží náhrada za sepis a podání dovolání ze dne 7.4.2025 v sazbě á 10 300 Kč a k tomu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. Za poslední odvolací řízení pak žalobkyni náleží náhrada za dvě účasti zástupce žalobkyně u odvolacích jednání dne 18.8.2026 a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" á 10 300 Kč, tj. 20 600 Kč, k tomu dva režijní paušály hotových výloh á 450 Kč ve výši 900 Kč, cestovné ve výši 5 188 Kč za dvě cesty z místa sídla zástupce žalobkyně v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět o celkové délce 2 x 350 km, osobním vozidlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" s průměrnou spotřebou 4,43 l/100 km, vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 34,10 Kč, paušální náhradě za 1 km jízdy 7,41 Kč a náhrada ztrátu času ve výši 2 400 Kč za osm zameškaných půlhodin. K uvedeným nákladům za řízení před všemi stupni žalobkyni náleží též náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 43 463,28 Kč. Po navýšení o žalobkyní zaplacenou cenu znaleckých posudků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 5 000 Kč a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 10 000 Kč pak celkově činí náhrada nákladů za řízení před všemi stupni částku ve výši 265 431,28 Kč. Žalovaná pak je povinna nahradit žalobkyni uvedenou celkovou náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Výrokem III. bylo dále žalované ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. uloženo nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů státu v celkové výši 126 988 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku spočívající v soudních poplatcích za řízení před všemi stupni a v náhradě za zaplacené znalečné. Žalobkyně byla ve smyslu § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen SouP) od soudních poplatků spojených se zahájením řízení osvobozena a poplatková povinnost přešla ve smyslu § 2 odst. 3 SouP s ohledem na úspěch žalobkyně ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. na žalovanou. Náhrada spočívá jednak v náhradě za soudní poplatek určený z přisouzené celkové jistiny zadostiučinění 3 600 000 Kč, který činí za řízení před soudem prvního stupně částku 70 000 Kč (s ohledem na znění SouP ke dni podání žaloby ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), za řízení před odvolacím soudem částku 17 500 Kč a za řízení před dovolacím soudem částku 10 000 Kč, tj. celkem částku 97 000 Kč. Dále celková náhrada spočívá i v náhradě nákladů spojených s úhradou znalečného vyplaceného soudem prvního stupně znaleckému ústavu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 24 563 Kč a znalečného vyplaceného odvolacím soudem znalci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za účast na odvolacím jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 5 425 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se v řízení domáhá odškodnění ztížení svého společenského uplatnění (dále též jen „ZSU“) způsobeného oboustrannou obrnou hlasivek, k němuž u ní došlo následkem pochybení žalované při dvou chirurgických zákrocích dne 18.2.2005 na její II. chirurgické klinice, prováděných za účelem operace štítné žlázy žalobkyně pro tyreotoxikózu. Konkrétně došlo při zákrocích k poškození funkce obou dolních hrtanových (hlasivkových) nervů jejich oboustranným přetětím a podvázáním. V důsledku toho musela žalobkyně návazně podstoupit sérii několika dalších operací v jiných zdravotnických zařízeních s cílem nápravy uvedeného poškození zdraví, což se již ve větší míře nepodařilo. Následky ve sféře ztížení společenského uplatnění žalobkyně odvodila z vyhl. č. 440/2001 Sb. dle položek 0640 (poškození hlasu – částečná ztráta) a 0652 (zúžení hrtanu těžkého stupně), na základě něhož vymezila nárok na odškodnění bodově s navýšením o jednu polovinu v rozsahu 3300 bodů. Při hodnotě jednoho bodu 120 Kč se jedná o částku 396 000 Kč. Celkovou žalovanou částku odškodnění , částka,  pak odvodila s ohledem na devastaci svého dalšího života ve všech jeho oblastech, které blíže vymezila, a s ohledem na její věk 30 let s odkazem na § 7 odst. 3 uvedené vyhlášky dvacetinásobkem uvedené částky.2. Porušení právní povinnosti ze strany žalované bylo zjištěno v řízení mezi týmiž účastníky vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 53 C 201/2006, jež bylo (vyjma příslušenství) pravomocně ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23.5.2012, č.j. 44 Co 343/2010-261) s účinky vázanosti ve vztahu k této předběžné otázce ve smyslu § 159a odst. 3 o. s. ř. Uvedený následek, včetně příčinného vztahu k pochybení při operačním výkonu, vyplynul z dokazování v uvedeném řízení, což je v nynějším řízení mezi účastníky nesporné.3. Soud prvního stupně ve věci původně rozhodl rozsudkem ze dne 29. 7. 2016, č. j. 253 C 4/2011-183, potvrzeným rozsudkem odvolacího Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2017, č. j. 44 Co 484/2016-238, v němž přihlédl k námitce promlčení nároku a žalobu v celém rozsahu zamítl. Nejvyšší soud usnesením ze dne 6. 12. 2017, č. j. 25 Cdo 4504/2017-257, dovolání žalobkyně odmítl. K její ústavní stížnosti Ústavní soud nálezem ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. IV. ÚS 774/18, konstatoval porušení základních práv žalobkyně a rozhodnutí soudů všech tří stupňů zrušil. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2020, č. j. 253 C 4/2011-319, byla žaloba opětovně zamítnuta z důvodu promlčení. Tento rozsudek byl následně zrušen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2022, č. j. 44 Co 121/2020-386, jímž odvolací soud přehodnotil svůj dosavadní náhled na otázku promlčení nároku žalobkyně na odškodnění ZSU a uzavřel, že promlčen není, a přiznal žalobkyni odškodnění ZSU ve výši 360 000 Kč, jež odpovídá základnímu bodovému ohodnocení ZSU ve výši 3 000 bodů, na čemž se shodli účastníci při řízení před odvolacím soudem. Ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, jehož předmětem bylo doplnění dokazování ohledně předchozích aktivit žalobkyně, jejich ztráty a omezením nastalým v důsledku poškození hlasivek. Pokud jde o částku 36 000 Kč s příslušenstvím, představující rozdíl mezi částkou 396 000 Kč v žalobě vymezenou jako základní odškodnění ZSU a přiznanou částkou 360 000 Kč, v této části odvolací soud žalobu zamítl jako neopodstatněnou.4. Po vrácení věci odvolacím soudem k dalšímu řízení soud prvního stupně rozhodl v pořadí třetím rozsudkem ze dne 11.5.2023, č. j. 253 C 4/2011-462 tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 390 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 390 000 Kč od 9.1.2011 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka,  s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka,  Kč od 9.1.2011 do zaplacení zamítl (výrok II.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 79 726,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.), vedlejšímu účastníku na straně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 79 726,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.), žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 20 387 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a tutéž částku 20 387 Kč na náhradě nákladů řízení státu uložil zaplatit též vedlejšímu účastníku na straně žalované (výrok VI.). Soud prvního stupně po vrácení věci odvolacím soudem v intencích závazného právního závěru provedl dokazování k rozsahu ZSU žalobkyně a zabýval se posouzením otázky mimořádného zvýšení odškodnění ZSU nastalým omezením po poškození hlasivek. Vyšel ze základního bodového ohodnocení ZSU ve výši 3000 bodů, na němž se všichni účastníci shodli při jednání odvolacího soudu. Konstatoval, že ve věci nebyl učiněn žalobkyní návrh na změnu žaloby a nově tvrzené obtíže představují další nárok na náhradu za ZSU pokrývající nové obtíže, zhoršení již ustáleného zdravotního stavu, které nebylo možno vzít v potaz při určení původního ZSU. K právnímu posouzení pak uvedl, že žaloba je zčásti důvodná, neboť následkem protiprávního jednání žalované bylo nezvratně zasaženo do všech oblastí života poškozené, a proto jde o případ hodný mimořádného zřetele ve smyslu zvýšení odškodnění ZSU podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně byla omezena v pracovní rovině, má omezeny jak fyzické aktivity, tak i společenské, neboť omezené komunikační možnosti, dýchací obtíže a strach z život ohrožujícího infektu vedly k její izolaci a obavě z veřejných uzavřených prostor. Důsledky poškození zdraví ji omezily rovněž při výkonu rodičovství. Z uvedených důvodů s odkazem na obdobné případy závažného poškození zdraví soud shledal přiměřenou částkou mimořádného zvýšení náhrady ZSU 750 000 Kč, přičemž připomenul, že ačkoli je žalobkyně omezena ve svém životě, není zcela vyřazena z žádné sféry života a její případ není srovnatelný s nejzávažnějšími poškozeními zdraví, kdy jsou poškození v těžkém stavu bezvědomí, či upoutáni na lůžko. Ve zbytku nároku v částce , částka,  žalobu proto zamítl. Jelikož výše plnění závisela na úvaze soudu, soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení i přes pouze dílčí úspěch ve věci.5. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně odvoláním v rozsahu zamítavého výroku II. Namítla, že již v průběhu řízení před soudem prvního stupně tvrdila v rámci písemného doplnění žalobních tvrzení ze 4.1.2023, že důsledky porušení vratných nervů u žalobkyně postupně vedly k rozvoji poruch psychických, byla nucena vyhledat pomoc psychiatra, , tituly před jménem,  , jméno FO,  a klinického psychologa , tituly před jménem,  , jméno FO, , u žalobkyně se rozvinula závažná agorafobie s panickými úzkostnými atakami. Během těchto atak se u ní akcentují dechové obtíže, trpí obavou z udušení, ztráty vědomí, proto se vyhýbá pobytu na veřejnosti a kontaktu s lidmi. V létě 2021 se zdravotní stav žalobkyně dále zhoršil, musela být hospitalizována v zařízení žalované, po řadu měsíců byla schopna pouze příjmu tekuté stravy, ambulantně docházela a dochází do , adresa,  a do výživové poradny. V roce 2022 musela být žalobkyně v souvislosti s poruchou výživy opět hospitalizována na interním oddělení , adresa,  Žalobkyně nadále zůstává v péči klinického psychologa a její stav je v současné době hodnocen jako těžká úzkostně depresivní porucha. Žalobkyně k důkazu navrhla svůj účastnický výslech, zdravotnickou dokumentaci a znalecký posudek z oboru zdravotnictví bodově zohledňující její aktuální zdravotní stav. Soudem prvního stupně byl následně proveden k důkazu psychologický nález , tituly před jménem,  , jméno FO,  z , datum,  se závěrem, že stav žalobkyně je vysoce závažný, že se u ní jedná o těžkou úzkostně depresivní poruchu při simultánních závažných zdravotních potížích a že u ní přetrvává masivní úzkostně depresivní porucha extrémní intenzity. Taktéž byla k důkazu provedena při jednání u soudu zpráva o ambulantním vyšetření žalobkyně v nutriční poradně , adresa,  z 8.12.2022 se závěrem, že u žalobkyně jde o středně těžkou chronickou malnutrici převážně energetického typu, chronické dysfagické potíže po komplikované operaci štítné žlázy s nutností kašovité mixované stravy. Přes uvedené soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku v bodě 29 argumentuje, že žádná změna žaloby ze strany žalobkyně učiněna nebyla. Podle žalobkyně však situace, kdy žalobkyně požaduje stejné plnění, avšak na základě skutkového stavu doplněného o další rozhodné skutečnosti, nepochybně změnu žaloby představuje, jak potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 30.8.2021, sp. zn. 21 Cdo 2502/2000). Ačkoliv žalobkyně svá doplněná skutková tvrzení v podání z 4.1.2023 neoznačila výslovně jako změnu žaloby, z obsahu jejího podání to jednoznačně vyplývalo a soud prvního stupně byl povinen posuzovat její podání dle obsahu. Tím, že soud prvního stupně o tomto návrhu nerozhodl zatížil řízení vadou. Podle žalobkyně je pro rozsudek stav v době jeho vyhlášení, tj. zdravotní stav žalobkyně v době jeho vyhlášení a dále se podle ustanovení § 444 odst. 1 obč. zák. při škodě na zdraví odškodňuje ZSU jednorázově. Nesprávný je v této souvislosti odkaz soudu prvního stupně na rozsudek Nejvyššího soudu z 31.8.2006, sp. zn. 25 Cdo 9991/2006, kde šlo o případ pravomocného skončení prvního řízení, kde se poškozená domáhala odškodnění ZSU. Výjimku může tvořit jedině situace, kdy dojde ke zhoršení již ustáleného zdravotního stavu nebo projeví-li se nové následky a kdy další nový nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, který předtím neexistoval a nebylo jej proto možno ani uplatnit. Žalobkyně se však nedomáhá zohlednění dalších trvalých následků v novém řízení zahájeného až po pravomocném skončení řízení předchozího. Původní řízení o odškodnění naopak stále trvá, další zhoršení zdravotního stavu a nové následky v něm možno podle žalobkyně uplatnit lze, žalobkyně je také v řízení uplatnila, tzn. tvrdila je a k jejich prokázání označila důkazy. S ohledem na uvedené navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v rozsahu zamítavého výroku II. bez jednání zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání namítla, že nesouhlasí s důvody, pro něž žalobkyně napadá rozsudek soudu prvního stupně. Poukazuje-li žalobkyně na skutečnost, že ZSU se odškodňuje po ustálení zdravotního stavu, a pokud dle tvrzení žalobkyně se její zdravotní stav zhoršuje, nedošlo doposud k ustálení zdravotního stavu a žaloba je tak předčasná a nelze ji vůbec projednat. V případě, že došlo u žalobkyně k ustálení zdravotního stavu a následně pak k jeho zhoršení, je nutné uplatnit nový nárok samostatnou žalobou. Řízení není možné prodlužovat uplatňováním dalších nároků. Žalovaná poukazuje též na ustanovení § 95 odst. 1 o.s.ř., podle něhož ke změně žaloby může dojít se souhlasem soudu. V případě, že soud neshledá důvody pro vyslovení souhlasu se změnou žaloby, není na změnu žaloby právní nárok. Chtěla-li žalobkyně, která disponuje se žalobou, žalobu rozšířit a změnit pro jiný skutkový stav, měla vůči soudu učinit příslušné podání dle procesních předpisů. Podle žalované soudu nepřísluší z podání účastníka zastoupeného advokátem zjišťovat smysl jednotlivých podání. Pakliže žalobkyně neučinila vůči soudu příslušné podání v podobě změny žaloby, nemohl o ní ani soud rozhodnout. Žalovaná proto považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, a proto navrhla jeho potvrzení po zamítnutí odvolání žalobkyně.7. V replice k vyjádření žalované žalobkyně podrobně argumentovala relevantní judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu připouštějící změnu žaloby při požadavku na stejné plnění ale za jiného skutkového stavu a o povinnosti soudu odůvodnit rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby, což v opačném případě zakládá nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí.8. Vedlejší účastník na straně žalované ve vyjádření k odvolání označil napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a za řádně a zcela přiléhavě odůvodněný. Odvolací námitky žalobkyně považuje za neoprávněné. Soud při úvahách o tzv. mimořádném navýšení náhrady za ZSU nad rámec pravomocně vypořádaného základního ohodnocení zohlednil veškeré okolnosti na straně žalobkyně ve smyslu povšechného omezení životních realizací, tedy i okolnosti prožívání žalobkyně, což plně koresponduje s povahou konstitutivního rozhodnutí o mimořádném navýšení, kdy na rozdíl od deklaratorního rozhodnutí o základním (a zvýšeném) hodnocení ZSU je třeba vycházet z diagnóz. Navíc základní ohodnocení bylo již pravomocně stanoveno a předmětem řízení zůstalo pouze mimořádné navýšení. Dále z konstantní rozhodovací praxe vyšších soudů plyne, že pokud nedojde k dalšímu zhoršení ZSU oproti již ustálenému poúrazovému zdravotnímu stavu, jedná se o samostatný další nárok. To je v posuzované věci podružné, jelikož nebylo rozhodnuto o celkové náhradě za původní ZSU. Z povahy a charakteru širokého spektra okolností, které mohou založit materiální opodstatnění mimořádného navýšení plyne, že soud hodnotí, jakým způsobem je žalobkyně v životě omezena v porovnání s poúrazovým zapojením, což soud podrobně učinil a vyvodil z toho, jaké konkrétní odškodnění v úhrnu vyvažuje vzniklou újmu na společenském zapojení. S ohledem na uvedené navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.9. Odvolací soud rozsudkem ze dne 3.12.2024, č.j. 44 Co 170/2023-544, k podanému odvolání změnil odvoláním napadený zamítavý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka,  s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka,  od 9.1.2011 do zaplacení, a ve zbývající částce ve výši , částka,  s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka,  Kč od 9.1.2011 do zaplacení, v níž byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta, rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (výrok I.), žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy všech stupňů ve výši 216 796,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.) a povinnost společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů státu ve výši 126 988 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).10. Odvolací soud předně konstatoval, že ačkoliv soud prvního stupně s ohledem na dříve zformulovaný závazný právní názor odvolacího soudu provedl dokazování v přiměřeném rozsahu za účelem zjištění předpokladů pro mimořádné navýšení odškodnění ZSU v režimu § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., zkoumáním života žalobkyně před a po úrazu a učinil i přiměřené skutkové a právní závěry ohledně dvou původně uvažovaných omezení v důsledku poškození hlasivek žalobkyně, tj. z pohledu částečné ztráty fonace a zúžení hrtanu, které posuzoval v odpovídající hloubce a pečlivě v kontextu relevantní ustálené judikatury vyšších soudů, již cituje, jeho skutkové závěry o rozsahu odškodňovaného ZSU a právní závěry ohledně výše odškodnění nelze s ohledem na doplnění žalobních tvrzení žalobkyně o další skutečnosti ze dne 4.1.2023, které obsahově představovalo změnu žaloby, považovat za úplné.11. Odvolací soud proto k námitce žalobkyně připustil ve smyslu § 211 o. s. ř. ve spojení s § 95 odst. 1 o. s. ř. v průběhu předchozího odvolacího řízení návrh žalobkyně, aby v rámci odškodnění jejího ztížení společenského uplatnění byla, kromě dosud uvažovaných a znalecky bodově oceněných zdravotních újem spočívajících ve zhoršení hlasu a zúžení hrtanu, pro účely stanovení odškodnění ZSU v rámci původně žalované částky , částka,  Kč s příslušenstvím zohledněna újma žalobkyně, spočívající v psychických potížích v podobě úzkostně depresivní poruchy a újma spočívající v chronické malnutrici spojené s chronickými dysfagickými potížemi tak, jak to žalobkyně učinila změnou žaloby prostřednictvím podání ze dne 4. 1. 2023.12. Konstatoval, že pokud jde o náhradu za psychické potíže, tato byla v zásadě uplatněna již v rámci podané žaloby, kdy žalobkyně uvedla, že potíže související se zhoršením hlasu a zúžením hrtanu jí přináší značné psychické problémy, související mimo jiné s nemožností najít partnera. Pokud jde o potíže s polykáním a s tím spojené problémy s malnutricí, odškodnění těchto potíží žalobkyně uplatnila až v rámci podání ze 4.1.2023, nicméně odvolací soud dospěl k závěru, že i odškodnění této újmy, kterou žalobkyně pociťovala, lze v rámci žalované částky zahrnout do nyní projednávaného odškodnění ZSU, jelikož lze s ohledem na její povahu dovodit, že má spolu s dříve uplatněným tvrzením o psychických potížích též přímou příčinnou souvislost s újmou na zdraví žalobkyně spočívající v oboustranné obrně hlasivek, k níž došlo v důsledku protiprávního jednání žalované při chirurgických zákrocích štítné žlázy žalobkyně dne 18.2.2005 prováděné u žalované (k tomu viz odůvodnění dále).13. Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem žalobkyně, že uvedenou změnu žaloby učiněnou podáním ze 4.1.2023 bylo možné soudem prvního stupně za situace, kdy žalobkyně požaduje stejné plnění, avšak na základě skutkového stavu doplněného o další rozhodné skutečnosti připustit. Soud prvního stupně byl povinen posuzovat podání žalobkyně podle jeho obsahu a v případě pochybností, zda se o změnu žaloby jedná, měl k odstranění této pochybnosti žalobkyni odpovídajícím způsobem vyzvat k doplnění tohoto podání. Jestliže tento postup soud prvního stupně nezvolil a o návrhu žalobkyně nerozhodl, zatížil řízení vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud též přisvědčil argumentaci žalobkyně, že v rámci odškodnění ZSU se odškodňuje jednorázově s výjimkou případů, kdy dojde ke zhoršení již ustáleného zdravotního stavu nebo projeví-li se nové následky. Uvedené dodatečné uplatnění bylo s ohledem na charakter žalovaného nároku z titulu újmy na zdraví přípustné. Vzhledem k tomu, že předmětné řízení o odškodnění ZSU dosud probíhá a nebylo pravomocně skončeno (kromě základu nároku na odškodnění z titulu dosud uplatněných dvou újem spočívajících ve snížení fonace a zúžení hrtanu) nebyl rozumný důvod žalobkyní navrženou změnu žaloby v probíhajícím řízení nepřipustit, což odpovídá i preventivnímu principu z hlediska předcházení dalším sporům mezi účastníky.14. V každém případě bylo povinností soudu prvního stupně se s uvedeným procesním návrhem žalobkyně vypořádat, ať už kladně v podobě připuštění změny žaloby, nebo záporně v podobě nevyhovění tomuto návrhu. Postup soudu prvního stupně, který bez dalšího nedovodil změnu žaloby žalobkyní, jak uvedl v bodě 29 odůvodnění svého rozsudku, byl tak nesprávný. Odvolací soud z důvodu již značné délky probíhajícího řízení vytčené pochybení soudu prvního stupně tedy shora uvedeným postupem v odvolacím řízení napravil.15. S ohledem na potřebu prokázání příčinné souvislosti mezi další újmou utrpěnou žalobkyní spočívající v psychických potížích v podobě úzkostně depresivní poruchy odvolací soud vyšel z dokazování a skutkových závěrů učiněných soudem prvního stupně, kdy tento provedl i ke konkrétním projevům těchto psychických zdravotních potíží žalobkyně, jak její účastnický výslech, který odvolací soud zopakoval, při němž tato věrohodným a přesvědčivým způsobem popsala svůj nedobrý psychický stav, úzkostné ataky, fyzické kolapsy, dechové obtíže, obavy z udušení, obavy z návštěv prostor s více lidmi, jakož i úvahy o sebevraždě zejména v době po operaci, nepříjemné pocity z narážek lidí na svůj zhoršený hlas při komunikaci s nimi, přičemž i odvolací soud se mohl sám při výslechu žalobkyně přesvědčit o zjevně trvající existenci těchto potíží, kdy žalobkyně hovoří velmi slabým hlasem s evidentně velkou námahou provázenou značnými dechovými obtížemi. Svědkyně taktéž potvrdila, že její zdravotní stav je v současné době již ustálen. Taktéž byl v řízení před soudem prvního stupně proveden výslech svědka , jméno FO, , který jako dlouholetý druh matky žalobkyně vypovídal k psychickým potížím žalobkyně po předmětné operaci a změnách v jejím chování vedoucím k izolaci od společnosti a omezující dosud bezproblémovou komunikaci s rodinnými příslušníky a taktéž obtížemi při výchově dcery, která se žalobkyni později narodila, jakož i důkaz psychologickým nálezem klinického psychologa , tituly před jménem,  , jméno FO,  z 26.8.2021, z nichž se podává těžká úzkostně depresivní porucha po provedené operaci v roce 2005. Z uvedených důkazů lze podle názoru odvolacího soudu vážné psychické problémy žalobkyně v souvislosti se zdravotními potížemi způsobenými protiprávním jednáním žalované jednoznačně dovodit. Je přitom zřejmé, že v porovnání s bezproblémovým zdravotním stavem žalobkyně, který měla před předmětnou operací, jenž žalobkyni umožňoval široké zapojení do pracovního a společenského života (sporty, cestování, kultura), bezproblémová komunikace s rodinou i cizími lidmi, představují popsané psychické problémy vedoucí ve svých důsledcích k introvertnosti a sociální izolaci žalobkyně taktéž závažný zásah, žalobkyni z uvedeného sociálního zapojení významně omezující. Závažnost psychické poruchy žalobkyně spočívající v úzkostně depresivní poruše pak dokládá fakt, že tato musela vyhledat i odbornou pomoc. K okolnosti psychických potíží žalobkyně v rámci úvah o mimořádném odškodnění ZSU při závěrech o dopadech do sociálního života žalobkyně ostatně v určité míře přihlížel i soud prvního stupně (srov. bod 50 odůvodnění jeho rozsudku).16. Pokud jde o posouzení újmy spočívající v dysfagických potížích (polykací obtíže) a problémy s chronickou malnutricí (zhoršeným stavem výživy), tyto jednak částečně popsal v odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně (bod 43.), když dovodil, že žalobkyně má problémy s příjmem potravy a vycházel přitom ze zprávy o ambulantním vyšetření žalobkyně na oddělení léčebné výživy v nemocnici , adresa,  z 8.12.2022. Dále byly tyto potíže zjištěny z účastnického výslechu žalobkyně učiněného odvolacím soudem, kdy tato popsala, že po dobu tří let dochází do nutriční poradny , adresa,  z důvodu problémů s polykáním. Stává se, že jí uvízne jídlo v krku. Žalobkyně nemůže pozřít tuhou stravu, musí pojídat jen tekutou či rozmělňovanou stravu, užívá nutridrinky, má strach z dávení či z udušení stravou. V důsledku problémů s příjmem potravy poklesla její tělesná hmotnost. S ohledem na chronické problémy s polykáním bylo žalobkyni ve , adresa,  doporučeno zřízení vývodu do žaludku. Taktéž v tomto případě dospěl odvolací soud k závěru, že uvedené zdravotní obtíže žalobkyně mají s ohledem na obecně známou těsnou blízkost hltanu a hrtanu přímou příčinnou souvislost s protiprávním jednáním žalované.17. Odvolací soud dospěl k přesvědčení, že popsaná intenzita obou dalších újem na zdraví žalobkyně, které vznikly v příčinné souvislosti s předmětným porušením právní povinnosti žalované, zasluhuje bodové ohodnocení v rámci ZSU a to jak v režimu základního bodového ohodnocení posudkovým lékařem tak i v rámci mimořádného zvýšení odškodnění v režimu § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb.18. Z uvedeného důvodu odvolací soud připustil důkaz znaleckým posudkem posudkového lékaře , tituly před jménem,  , jméno FO, , soudního znalce oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie - traumatologie ze dne , datum, , předloženým v rámci odvolacího řízení žalobkyní. Znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  kromě toho, že v posudku jednoznačně podpořil výše učiněný závěr odvolacího soudu o příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenými dalšími dvěma újmami a protiprávním jednáním žalované, když klade újmy žalobkyně v oblasti psychické i nutriční do souvislosti s původním poškozením dolních hrtanových nervů při operaci dne , datum, , a shodl se s předchozími posudky , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem,  a , tituly před jménem,  , adresa,  ohledně bodového ohodnocení poškození hlasu s částečnou ztrátou a zúžením hrtanu těžkého stupně včetně navýšení podle § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 440/2001 Sb., ohodnotil též úzkostně depresivní poruchu žalobkyně, jako vážnou duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků nebo jiných tísnivých situací pod položkou č. 016 počtem 1 500 bodů a chronickou malnutrici při chronických dysfagických potížích jako porušení funkce zažívacích orgánů pod položkou č. 082 550 body. Celkem tedy základní hodnocení znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  činí 4050 bodů, po navýšení o 50 % pak celkem 6079 bodů, což při hodnotě bodu 120 Kč představuje částku odškodnění 729 000 Kč. Znalecký posudek, obsahující všechny předepsané náležitosti, byl odvolacím soudem shledán dostatečně způsobilým pokladem jako znalecký posudek pro účely řízení, a to i s ohledem na připojenou znaleckou doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. Odvolací soud též znalce vyslechl v rámci odvolacího jednání dne 27.11.2024, kde své závěry podle názoru odvolacího soudu přesvědčivým způsobem obhájil. Hodnotu závěrů znalce a bodového ohodnocení posuzovaných újem na zdraví žalobkyně podle názoru odvolacího soudu nezpochybnil ani fakt, že uvedený znalec není znalcem z oboru otorinolaringologie či z oboru výživy, ale primárně znalcem z oboru ortopedie – traumatologie. Znalec uvedl, že posudkové činnosti ke stanovení nemateriální újmy na zdraví se soustavně věnuje po dobu více než třicet let. Odvolací soud má za to, že s ohledem na dlouhou lékařskou posudkovou praxi tohoto znalce, jakož i s přihlédnutím k výstupu znalce v rámci výslechu před odvolacím soudem, lze předpokládat náležitou všeobecnou odbornou erudici tohoto znalce ke splnění zadaného znaleckého úkolu. Za této situace tudíž neshledal podmínky pro vypracování jiného znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem.19. Na základě učiněného doplnění dokazování v rámci předchozího odvolacího řízení pak odvolací soud dospěl oproti názoru soudu prvního stupně k závěru, že výši celkového odškodnění ZSU žalobkyně je namístě ještě dále s ohledem na další zjištěné újmy ve zdraví žalobkyně přiměřeně (nikoliv však formou násobků základního ohodnocení) navýšit, a to o další , částka, , tj. na celkovou částku 1 750 000 Kč, neboť podle jeho názoru je s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem zřejmé, že celková újma na zdraví žalobkyně oproti případům, které v rámci srovnání v minulosti poskytnutých zadostiučinění bral v potaz soud prvního stupně, je s ohledem na celkovou povahu nyní posuzované újmy a její trvalé negativní projevy ve zdravotním stavu žalobkyně po zbytek jejího života týkající se nepochybně jednoho z nejvýznamnějších funkčních systémů (odvolací soud ve svém předchozím rozsudku původně použil nepřesné označení „orgán“, pozn. odvolacího soudu) v lidském těle – hlasivek – představující základní prostředek pro tvorbu hlasu pro potřebu mezilidské komunikace, jejichž trvalé vážné poškození se, jak bylo zjištěno, výrazně negativně a zásadním způsobem projevuje též v uspokojování jiných základních životních potřeb žalobkyně (potíže s každodenním příjmem potravy pro zúžení hrtanu a časté otoky s ataky spočívající v dávení a dušení při přijímání potravy, což způsobuje chronické potíže při zajištění řádné výživy organizmu žalobkyně), jakož i v psychické složce žalobkyně, která je dlouhodobě ve stavu úzkostně depresivní poruchy a návazně i ve společenském uplatnění a rodinném životě žalobkyně oproti době před předmětným protiprávním jednáním žalované. Současně s uvedeným je třeba výši odškodnění ZSU přiměřeně stanovit s ohledem na zjištěné celkové osobní poměry žalobkyně před vznikem žalovaným způsobené újmy (vrcholně produktivní mladý věk 30 let žalobkyně v době protiprávního zásahu do zdraví žalobkyně s předpokladem dlouhé doby dalšího bezproblémového běžně vedeného života žalobkyně, s touhou založit vlastní rodinu s partnerem, po niž budou žalovanou způsobené nepříznivé dopady do života žalobkyně nepříznivě zasahovat), kdy i s přihlédnutím k těmto okolnostem žalobkyně zasluhuje výrazně vyšší, než soudem prvního stupně uvažované odškodnění. Odvolací soud v této souvislosti zdůraznil, že jím takto dovozené mimořádné navýšení odškodnění je dáno i dalšími dvěma dodatečně posouzenými složkami celkové újmy žalobkyně, které soud prvního stupně v rámci svých úvah dostatečně nezvážil, neboť pro to zejména neměl zajištěný náležitý znaleckým zkoumáním získaný podklad se stanovením kvalifikovaných lékařských diagnóz, v nichž mají tyto dílčí újmy podklad. Odvolacím soudem dovozené odškodnění ZSU by mělo též představovat úplné zadostiučinění ke zjištěným okolnostem přiměřeně vyvažující žalobkyní prokázanou újmu z hlediska ztížení jejího společenského uplatnění vzniklou v důsledku protiprávního zásahu do jejího zdraví žalovanou, a to podle stavu zjištění ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, která s ohledem na trvalost jejího charakteru bude žalobkyni s největší pravděpodobností provázet po zbytek jejího života. Kromě nároku na přiznanou jistinu pak žalobkyni odvolací soud přiznal i nárok na žalované příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z celkově přiznané částky od 9.1.2011 do zaplacení. Odvolací soud v rámci odůvodnění rozsudku rovněž podotkl, že s ohledem na ustálenou dosavadní rozhodovací praxi soudů v režimu odškodnění ZSU, kterou v odůvodnění svého rozsudku podrobně shrnul soud prvního stupně (bod 51. a 53. odůvodnění) o odškodnění ZSU žalobkyně v takové výši, v jaké jej žalobkyně v žalobě požaduje, nebylo možné uvažovat, neboť tato se rozhodovací praxi zcela vymykala.20. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18.2.2026, č.j. 25 Cdo 1449/2025-572, rozsudek odvolacího soudu ze dne 3.12.2024, č.j. 44 Co 170/2023-544, ve výroku, jímž byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně, a ve výrocích o nákladech řízení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odvolací soud při stanovení výše náhrady nezohlednil všechny rozhodné okolnosti významné pro určení přiměřeného mimořádného zvýšení odškodnění, zejména téměř dvacetiletý časový odstup od vzniku újmy a od ustálení zdravotního stavu, dopad tohoto odstupu na reálnou hodnotu odškodnění, postoj žalované ke vzniku a náhradě újmy a srovnání s obdobnými případy závažných trvalých zdravotních následků, které v odůvodnění svého rozhodnutí dovolací soud rekapituloval. Nejvyšší soud uzavřel, že částka , částka,  je zjevně nepřiměřeně nízká, současně však uvedl, že žalobkyní požadovaná částka , částka,  je naopak nepřiměřeně vysoká. Konkrétní výši náhrady ponechal k novému posouzení odvolacímu soudu při respektování vysloveného závazného právního názoru.21. Odvolací soud v rámci nového projednání věci vyšel z doplnění dokazování, které provedl v rámci předchozího odvolacího řízení, dokazování pak dále doplnil s ohledem na závěry dovolacího soudu ohledně dopadů časového odstupu na reálnou hodnotu odškodnění, postoj žalované ke vzniku a náhradě újmy a srovnání s obdobnými případy závažných trvalých zdravotních následků též zejména o doklady týkající se výplaty již pravomocně přisouzeného odškodnění a přehledu nárůstu výše průměrné mzdy. Po opětovném přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně v mezích uplatněných odvolacích důvodů pak shledal odvolání žalobkyně s ohledem na výše shrnuté závěry dovolacího soudu a jeho závazný právní názor částečně důvodným, avšak ve vyšší míře než ve svém předchozím rozsudku.22. Pro lepší přehlednost dosavadního průběhu řízení odvolací soud na tomto místě shrnuje, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2023, č. j. 253 C 4/2011-462, byla žalované nad rámec již odvolacím soudem dříve přisouzené částky 360 000 Kč s příslušenstvím (rozsudek ze dne 20.4.2022, č.j. 44 Co 121/2020-386) uložena povinnost zaplatit žalobkyni 390 000 Kč s příslušenstvím; ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Krajský soud v Brně svým předchozím rozsudkem ze dne 3. 12. 2024, č. j. 44 Co 170/2023-544, změnil zamítavý výrok tak, že žalobkyni přiznal dalších , částka,  Kč s příslušenstvím, a ve zbývajícím rozsahu jej potvrdil. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18. 2. 2026, č. j. 25 Cdo 1449/2025-572, zrušil jen potvrzující část výroku odvolacího soudu a navazující nákladové výroky. Část, jíž bylo žalobkyni přiznáno dalších , částka, , zůstala v právní moci. V nynějším řízení je proto rozhodováno pouze o dosud nepravomocně zamítnuté části nároku , částka,  s příslušenstvím. Celkově již tedy bylo žalobkyni přiznáno , částka, , z toho 360 000 Kč jako původní bodové odškodnění, 390 000 Kč rozsudkem soudu prvního stupně a 1 000 000 Kč předchozím, v tomto rozsahu nedotčeným předchozím rozsudkem odvolacího soudu. V částce 36 000 Kč s příslušenstvím, již byla žaloba pravomocně zamítnuta (rozsudek odvolacího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 44 Co 121/2020-386). V rámci nynějšího odvolacího řízení vzal odvolací soud taktéž v potaz skutečnost, že v průběhu dovolacího řízení z řízení vystoupil vedlejší účastník na straně žalované – , právnická osoba,  - podáním ze dne 23.4.2025.23. Jelikož k poškozujícímu zákroku – porušení právní povinnosti žalovanou - došlo v roce 2005, tedy před 1.1.2014, věc se řídí ve smyslu přechodného ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovením § 444 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013, a vyhláškou č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen vyhláška). Bodové hodnocení je výchozím podkladem, nikoliv automatickým limitem náhrady. Ve zvlášť výjimečném případě hodném mimořádného zřetele může soud podle § 7 odst. 3 vyhlášky náhradu přiměřeně zvýšit.24. Nejvyšší soud ve svém posledním dovolacím rozhodnutí zdůraznil, že soud musí přihlédnout k reálnému životnímu dopadu následků, věku poškozené, její situaci před poškozením a po něm, k délce doby do poskytnutí náhrady, ekonomickému kontextu, postoji škůdce a srovnání s obdobnými případy. Rozhodná je reálná hodnota peněžní částky, která má vyvažovat ztracené životní možnosti, nikoli použitý násobek či matematický postup. Ústavněprávní požadavek plného, důstojného a přiměřeného odčinění dopadá i na případy, které se z přechodných důvodů nadále řídí dřívější bodovou vyhláškou. Při dlouhém časovém odstupu nelze tuto úpravu aplikovat přísně formalisticky. Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví může sloužit jen podpůrně jako orientační vodítko; konečnou částku a její individualizaci určuje soud a musí ji srozumitelně odůvodnit. Nejvyšší soud odvolacímu soudu uložil, aby výši náhrady posoudil se zřetelem ke všem konkrétním okolnostem věci, zejména k ekonomickému kontextu, dlouhé době od ustálení zdravotního stavu a postoji žalované, a aby posuzovaný případ porovnal s jinými případy odškodnění závažné zdravotní újmy.25. Odvolací soud vychází ze skutkových závěrů, které Nejvyšší soud převzal ve svém rozhodnutí. Žalobkyni bylo při zákroku třicet let. Byla zaměstnaná, žila v partnerském vztahu, chtěla založit rodinu a vedla aktivní společenský život. Věnovala se tanci, kultuře, cestování, jízdě na kole, cvičení a rekreačnímu sportu. V příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované došlo k trvalému a nevratnému poškození hlasivkového nervu. Žalobkyně nadále trpí poruchou hlasu, zúžením hrtanu, dušností a zvýšeným ohrožením při infektech dýchacích cest. Podstoupila přibližně deset dalších operací a dvakrát tracheostomii. K následkům přistoupily chronické dysfagické potíže s malnutricí a úzkostně depresivní porucha.26. Následky zásadně omezily žalobkyni v práci; nejprve ztratila pracovní schopnost, později mohla pracovat jen omezeně, je v částečném invalidním důchodu. Následky se projevily negativně též v partnerském a sexuálním životě, v péči o dceru, v možnosti sportovat, cestovat a účastnit se kulturních a společenských aktivit. Omezená fonace, dechové obtíže, strach z infekce, potíže s příjmem potravy a psychické obtíže vedly k sociální izolaci. Žalobkyně naproti tomu zůstává částečně pracovně aktivní, pečuje o sebe i o dítě za podpory rodiny a není zcela vyřazena z žádné životní sféry.27. Bodové hodnocení činí 6 079 bodů. Při stanovené hodnotě 120 Kč za bod ve smyslu § 7 odst. 2 vyhlášky představuje matematický bodový podklad 729 480 Kč; dosavadní rozhodnutí pracovala se zaokrouhlenou částkou 729 000 Kč. Tento rozdíl nemá vzhledem k povaze nynější individualizované úvahy rozhodující význam.28. Odvolací soud provedl srovnání s rozhodovací praxí soudů v obdobných případech v mezích závazného právního názoru dovolacího soudu. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že dosud žalobkyni přiznaná náhrada ZSU je zjevně nepřiměřeně nízká, avšak současně zdůraznil, že některá z jím uvedených poškození zdraví jsou závažnější a že žalobkyní požadovaná částka je naopak nepřiměřeně vysoká.29. Pokud jde o srovnání s rozhodovací praxí, na niž odkazoval Nejvyšší soud ve svém předchozím rozhodnutí, tak v případu řešeném pod sp. zn. 25 Cdo 3470/2024 činila konečná náhrada , částka, . Poškozená při dopravní nehodě, k níž došlo v jejím věku 37 let, byla před úrazem výrazně sportovně aktivní, vychovávala tři děti, následně trpěla pohybovými obtížemi levé horní a levé dolní končetiny, má jizvy na bradě, rameni a kyčli, má psychické potíže, trpí pracovními omezeními a pracovala jen na částečný úvazek, nebyla však pro uvedené obtíže z žádné oblasti života zcela vyřazena a s těmi obtížemi se potýkala občasně. Naproti tomu újma žalobkyně v projednávané věci vzniklá ve věku jejích 30 let, kdy teprve plánovala založení rodiny, spočívající v trvalém a nevratném poškození hlasivkového nervu ovládajícího hlasivkový sval s ohledem na souběh omezení komunikace vlivem poruchy hlasu, obtíží při dýchání, stravování a výživě, a nepříznivý psychický stav, který lze považovat za soustavnějšího a trvalého charakteru, neboť žalobkyně minimálně obtíže s dýcháním pociťuje při každé vykonávané fyzické aktivitě, s každým jejím nádechem a výdechem, včetně možnosti závažných zdravotních komplikací při jakémkoliv infektu dýchacích cest daných blízkostí hltanu, představuje podle názoru odvolacího soudu závažnější než výše popsaný případ, proto jej nelze považovat (oproti přesvědčení žalované) za obdobný z hlediska výše přiznané náhrady. Ohledně podrobnějšího popisu odvolacím soudem učiněných závěrů svědčících pro vyšší závažnost újmy na zdraví žalobkyně spočívající v takřka úplné ztrátě schopnosti tvorby hlasu a souvisejícím obtížím žalobkyně, kterým čelí oproti stavu před vznikem újmy na zdraví, kdy vedla plnohodnotný život zdravého mladého jedince na vrcholu produktivního věku s plným společenským a pracovním zapojením bez psychických potíží, lze též přitom odkázat na bod 19. odůvodnění tohoto rozsudku shora.30. Naproti tomu v případě řešeném pod sp. zn. 25 Cdo 3061/2023 byla za amputaci dominantní horní končetiny u mimořádně manuálně založeného poškozeného přiznána náhrada 2 960 000 Kč. Ztráta dominantní končetiny představuje velmi intenzivní zásah, avšak žalobkyně je naproti tomu trvale a široce omezena ve více oblastech života, které mají pro její každodenní lidské a společenské uplatnění zásadní význam (dýchání, příjem potravy, komunikace, možnost závažných zdravotních komplikací při jakémkoliv infektu dýchacích cest). Částka kolem , částka,  Kč, blížící se částce přiznané v druhém uvedeném případě, proto tvoří podle názoru odvolacího soudu přiměřený srovnávací základ.31. V dalším případě řešeném pod sp. zn. 25 Cdo 2871/2019 lze s ohledem na závěry učiněné dovolacím soudem dovodit přiznání minimálně částky ve výši , částka,  desetiletému poškozenému po ztrátě obou dolních končetin, odkázanému na vozík, francouzské hole a pomoc druhých. Ve věci řešené pod sp. zn. 25 Cdo 3818/2011 je pro toto srovnání rozhodná konečná částka , částka,  kdy poškozený v produktivním věku byl prakticky neschopen výdělečné činnosti, téměř nesoběstačný a prakticky vyřazen z rodinného, kulturního, společenského i sportovního života. Tyto poslední dva případy jsou však oproti nyní posuzovanému případu žalobkyně jednoznačně výrazně závažnějšího charakteru a stanovují podle názoru odvolacího soudu hranici, kterou by neměla výše náhrady ZSU žalobkyně překročit.32. S přihlédnutím k uvedeným východiskům zformulovaným dovolacím soudem pak po provedeném srovnání stanovil odvolací soud individuálně přiměřenou základní náhradu ZSU ve výši , částka,  Kč. Takto stanovená základní náhrada ztížení společenského uplatnění žalobkyně respektuje nízký věk žalobkyně 30 let při poškození zdraví činností žalované, mimořádnou šíři a trvalost následků a jejich dopad do pracovní činnosti, rodiny i společenského života žalobkyně. Současně zachovává proporcionalitu vůči případům těžkého omezení pohyblivosti, úplné či téměř úplné nesoběstačnosti a praktického vyřazení ze všech rozhodných životních sfér žalobkyně.33. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že k léčebnému zákroku žalované, při němž došlo k posuzovanému poškození zdraví žalobkyně došlo v roce 2005, k poslednímu léčebnému zákroku směřujícímu ke zmírnění trvalých následků u žalobkyně pak došlo v lednu roku 2009. O náhradě je znovu rozhodováno v roce 2026, tedy přibližně po více než sedmnácti letech od posledního lékařského zákroku a po takřka 21 letech od lékařského zákroku žalované. Takto dlouhá doba nepochybně snižuje reálnou hodnotu náhrady určené podle historického bodového systému a prohlubuje význam celoživotního omezení, které žalobkyně po celou dobu nese a ponese i do budoucna. Odvolací soud proto výše dovozenou základní náhradu 3 000 000 Kč oproti výše shrnutým srovnávaným případům, u nichž nebyla okolnost delší prodlevy s poskytnutím náhrady natolik výrazná jako v nyní posuzovaném případě, přiměřeně zvýšil o dalších 20 %, tj. o 600 000 Kč.34. Časové navýšení nevychází ze sankcionování žalované za délku řízení, ale z požadavku, aby přiznaná náhrada v ekonomickém a společenském kontextu roku 2026 představovala skutečnou a důstojnou a spravedlivou kompenzaci. Odvolací soud proto základní náhradu přiměřeně zvýšil s ohledem na výrazně větší časový odstup přiznání náhrady oproti srovnávaným případům. Při určení rozsahu tohoto zvýšení zohlednil nejen délku uplynulé doby, ale také obecně známý reálný pokles kupní síly koruny v důsledku meziroční inflace od uplatnění nároku u soudu v roce 2011 do rozhodnutí odvolacího soudu v roce 2026, přihlédl též k námitkám žalobkyně ohledně vývoje postupným meziročním navyšováním průměrných mezd, které doložila přehledem od , právnická osoba, . Současně však při úvahách o výši procentního navýšení základní náhrady naproti tomu odvolací soud přihlédl i k tomu, že žalobkyni již bylo, jak zjistil z doplněného dokazování, mezi lety 2022 až 2025 poskytnuto plnění v jistině ve výši 1 750 000 Kč, a k námitce žalované v menší míře přihlédl i k úroku z prodlení, který byl spolu s touto jistinou zaplacen v celkové kapitalizované výši , částka, . Tento úrok, ač byl žalobkyní samostatně uplatněn, částečně zmírňuje újmu způsobenou delší dobou mezi uplatněním nároku a poskytnutím plnění, byť nepředstavuje náhradu ZSU ani ji nemůže plně nahradit, nicméně lze jej podle názoru odvolacího soudu zahrnout do souhrnné úvahy při stanovení procentního navýšení základní částky náhrady ZSU.35. Výsledná náhrada po provedeném modifikačním navýšení proto činí , částka,  Kč, což představuje takřka pětinásobek výchozího bodového ohodnocení stanoveného posudkovým lékařem , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve výši 729 000 Kč. K uvedené jistině dále žalobkyni náleží i jí požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z uvedené částky od , datum,  do zaplacení.36. Další navýšení základní náhrady z důvodu žalobkyní namítaného negativního postoje žalované k poskytnutí náhrady žalobkyni odvolací soud nepřiznal. Nebylo zjištěno, že by žalovaná v průběhu řízení postupovala liknavě, mařila jeho průběh nebo bezdůvodně prodlužovala poskytnutí plnění. Námitka promlčení vznesená na počátku tohoto řízení byla legitimní procesní obranou žalované za situace, kdy dřívější názor nalézacích soudů o důvodnosti takto vznesené námitky byl původně aprobován i Nejvyšším soudem, a kdy tento konstantní závěr soudů prolomil závěrem o nepřiměřeném formalismu při posouzení námitky promlčení v neprospěch žalobkyně ve svém kasačním rozhodnutí až Ústavní soud nálezem ze dne 27.2.2019, sp. zn. IV. ÚS 774/18, což vedlo odvolací soud po zhodnocení doplněného dokazování provedeného v intencích závazného právního názoru Ústavního soudu soudem prvního stupně v rozsudku ze dne 12.3.2020, č. j. 253 C 4/2011-319, k přehodnocení jeho původního názoru na otázku promlčení v rozsudku ze dne 20.4.2022, č.j. 44 Co 121/2020-386, čímž umožnil žalobkyni přiznání alespoň základní bodové náhrady ZSU se znaleckým navýšením, na němž se účastníci v předchozí fázi řízení shodli, a to ve výši 360 000 Kč, jakož i dalšího navýšení náhrady v další fázi řízení po vrácení věci soudu prvního stupně. Procesní postoj žalované ve světle popsaného průběhu řízení nelze hodnotit jako liknavý či bezdůvodně prodlužující poskytnutí plnění. Žalovaná navíc dle jí předloženého přehledu plateb částky dosud žalobkyni přisouzené plnila v přiměřených lhůtách v řádu maximálně několika týdnů po pravomocném soudním uložení povinnosti. Samotný nesouhlas žalované s požadovaným rozsahem náhrady a její procesní obrana bez dalších okolností neprokazují bezcitnost, svévoli ani nedostatek sebereflexe, které by mohly odůvodnit další satisfakční navýšení. Neúspěch mimosoudních smírných jednání mezi účastníky nebyl podle názoru odvolacího soudu způsoben jen postojem žalované, ale též postojem žalobkyně, která od počátku řízení setrvale požadovala nepřiměřeně vysokou částku náhrady ZSU, více než dvojnásobně převyšující konečnou přisouzenou náhradu. Nelze též nevidět, že žalovaná jako právnická osoba je veřejnou příspěvkovou organizací státu, kdy nakládání s peněžními prostředky této organizace ve vyšších částkách podléhá stanovenému schvalovacímu procesu. Je nepochybné, že možnosti žalované a určitá pružnost při vyjednávaní o výši odškodnění jsou uvedenou skutečností objektivně vzato do značné míry limitované.37. Za shora popsané situace lze tedy shrnout, že celková přiměřená náhrada ZSU činí , částka, . Po odečtení dosud přiznaných , částka,  s příslušenstvím zbývá žalobkyni přisoudit dalších , částka,  s příslušenstvím. Ve zbývajícím žalovaném , částka,  je třeba žalobu s požadovaným příslušenstvím jako nedůvodnou zamítnout.38. Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. v rozsahu zamítnutí žaloby v částce , částka,  s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka,  od , datum,  do zaplacení, v němž byl v tomto rozsahu předchozí potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2024, č. j. 44 Co 170/2023-544, zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2026, č. j. 25 Cdo 1449/2025-572, ve smyslu § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni, kromě již přisouzené částky náhrady ZSU ve výši , částka,  s příslušenstvím, další částku náhrady ve výši 1 , částka,  s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka,  Kč od 9. 1. 2011 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, a ve smyslu § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v témže výroku II. rozsudku soudu prvního stupně v uvedeném rozsahu co do zamítnutí žaloby v částce ve výši , částka,  s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka,  od 9. 1. 2011 do zaplacení, kdy v této zbývající části je žaloba nedůvodná.39. O náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. s ohledem na skutečnost že výše plnění závisela na úvaze soudu. Žalobkyně měla plný úspěch co do základu nároku a přiznaná výše vychází ze znaleckého posudku a z objektivizované soudní úvahy.40. Závislým výrokem II. tedy odvolací soud rozhodl nově o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky tak, že žalované uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení za zastoupení advokátem před soudy všech stupňů (soudu prvního stupně, odvolacího a dovolacího soudu), kdy je zřejmé, že žalobkyně byla úspěšná v základu nároku a výše plnění závisela na úvaze soudu (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Hodnota jednoho úkonu právní služby pak ve smyslu ustáleného rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2021 sp. zn. 25 Cdo 3771/2020), která byla aplikovatelná ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví do účinnosti novely vyhlášky č. 177/1996 Sb. provedené vyhláškou č. 258/2024 Sb. s účinností od 1.1.2025, činí částku 3 100 Kč určenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) dle § 9 odst. 4 písm. a) AT v tehdy účinném znění z paušální tarifní hodnoty 50 000 Kč. Pro období od 1.1.2025 je pak třeba vycházet z tarifní hodnoty 500 000 Kč [§ 9a odst. 1 písm. a) AT), tj. z částky 10 300 Kč za úkon právní služby – výše peněžitého plnění, nejvýše však 500 000 Kč ve věcech osobnostních práv s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, kam náhrada za ZSU nepochybně spadá]. Odvolací soud přiznal žalobkyni jednak náhradu nákladů řízení proběhlého do nynějšího odvolacího řízení, která byla podrobně a zcela správně vyčíslena soudem prvního stupně v částce 159 453 Kč (bod 57. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, na nějž odvolací soud v podrobnostech odkazuje), která zůstává nezměněna i s ohledem na nyní učiněnou změnu rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II. odvolacím soudem, a k tomu náhradu nákladů řízení předchozího odvolacího řízení, a to za 8 celých úkonů právní služby (sepis odvolání žalobkyně z 9.7.2023, replika ze dne 11.9.2023 k vyjádření žalované k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 9.4.2024, vyjádření ze dne 24.4.2024 k výzvě odvolacího soudu, účast na jednání odvolacího soudu dne 4.6.2024, jednání s protistranou dne 12.7.2024 a dne 17.7.2024, účast na odvolacím jednání dne 27.11.2024) a jeden poloviční úkon (jednoduché vyjádření ze dne 12.8.2024 k průběhu mimosoudních jednání s protistranou k výzvě odvolacího soudu), tj. celkem částka 26 350 Kč. K tomu žalobkyni náleží ve smyslu § 13 odst. 4 AT paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby, tj. úhrnem částka 2 700 Kč, náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 AT při cestách zástupce k jednáním u odvolacího soudu dne 9. 4. 2024, 4.6.2024 a 27.11.2024 za 3 x 8 zameškaných půlhodin á 100 Kč, tj. 2 400 Kč, cestovné 3 x 2 559 Kč dle § 13 odst. 1 AT za tři cesty z bydliště advokáta v obci , adresa,  k jednáním u Krajskému soudu do Brna a zpět osobním vozidlem , název,  s průměrnou spotřebou 4,43 l/ 100 km dle TP, při délce každé cesty tam a zpět 350 km, sazbě základní náhrady 5,60 Kč, náhradě za pohonné hmoty za 1 km jízdy 1,71 Kč, vyhláškové ceně 1 litru motorové nafty 38,70 Kč, tj. celkem 7 677 Kč. Za poslední dovolací řízení dále žalobkyni náleží náhrada za sepis a podání dovolání ze dne 7.4.2025 v sazbě á 10 300 Kč a k tomu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. Za poslední odvolací řízení pak žalobkyni náleží náhrada za dvě účasti zástupce žalobkyně u odvolacích jednání dne 18.8.2026 a , datum,  á 10 300 Kč, tj. 20 600 Kč, k tomu dva režijní paušály hotových výloh á 450 Kč ve výši 900 Kč, cestovné ve výši 5 188 Kč za dvě cesty z místa sídla zástupce žalobkyně v obci , adresa,  a zpět o celkové délce 2 x 350 km, osobním vozidlem , název,  s průměrnou spotřebou 4,43 l/100 km, vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 34,10 Kč, paušální náhradě za 1 km jízdy 7,41 Kč a náhrada ztrátu času ve výši 2 400 Kč za osm zameškaných půlhodin. K uvedeným nákladům za řízení před všemi stupni žalobkyni náleží též náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 43 463,28 Kč. Po navýšení o žalobkyní zaplacenou cenu znaleckých posudků , tituly před jménem,  , adresa,  ve výši 5 000 Kč a , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve výši 10 000 Kč pak celkově činí náhrada nákladů za řízení před všemi stupni částku ve výši 265 431,28 Kč. Žalovaná pak je povinna nahradit žalobkyni uvedenou celkovou náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.41. Výrokem III. bylo dále žalované ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. uloženo nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů státu v celkové výši 126 988 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku spočívající v soudních poplatcích za řízení před všemi stupni a v náhradě za zaplacené znalečné. Žalobkyně byla ve smyslu § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen SouP) od soudních poplatků spojených se zahájením řízení osvobozena a poplatková povinnost přešla ve smyslu § 2 odst. 3 SouP s ohledem na úspěch žalobkyně ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. na žalovanou. Náhrada spočívá jednak v náhradě za soudní poplatek určený z přisouzené celkové jistiny zadostiučinění 3 600 000 Kč, který činí za řízení před soudem prvního stupně částku 70 000 Kč (s ohledem na znění SouP ke dni podání žaloby , datum, ), za řízení před odvolacím soudem částku 17 500 Kč a za řízení před dovolacím soudem částku 10 000 Kč, tj. celkem částku 97 000 Kč. Dále celková náhrada spočívá i v náhradě nákladů spojených s úhradou znalečného vyplaceného soudem prvního stupně znaleckému ústavu , adresa,  ve výši 24 563 Kč a znalečného vyplaceného odvolacím soudem znalci , tituly před jménem,  , jméno FO,  za účast na odvolacím jednání dne , datum,  v částce 5 425 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodnutí dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná řádně a včas povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná domáhat soudního výkonu (exekuce) rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:17.Co.69.2026.1","publishedAt":"2026-10-15","decisionAt":"2026-08-31","caseNumber":{"senate":17,"registry":"Co","index":69,"year":2026,"pageNumber":618},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jaroslav","lastName":"Burian","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o 7 920 000 Kč s příslušenstvím,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":253,"registry":"C","index":4,"year":2011,"pageNumber":462},"affectedDate":"2023-05-11","courtCode":"MSBR","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"444","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PRICINNY_VZTAH","LHUTY","PRAVNICKA_OSOBA","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","DOVOLANI","VEDLEJSI_UCASTNIK","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ZTIZENI_SPOLECENSKEHO_UPLATNENI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","VRACENI_VECI","PENEZITE_PLNENI","NEMAJETKOVA_UJMA","NASLEDEK","ZNALECNE"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}