{"uuid":"8bf19d04-88d0-418d-9955-2e80199cf3fc","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Martina Putíka, Ph.D. a JUDr. Daniely Kabátové, ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 21.174,36 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 8. 2022, č. j. 58 C 170/2022-42,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku, potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku, potvrzuje.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem v záhlaví označeným byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.174,36 Kč s úrokovým příslušenstvím (odstavec I. výroku) a dále bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.300 Kč (odstavec II. výroku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce II. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit rozhodnutí v této části tak, aby žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v částce 9.124,40 Kč. Namítala, že nebyly splněny předpoklady pro aplikaci ust. § 14b advokátního tarifu, když nebyla naplněna podmínka podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na ustáleném vzoru. V každém jednotlivém případě se návrh vyhotovuje jakožto jedinečný žalobní návrh, a to s ohledem na konkrétní podklady a okolnosti daného případu. Dále poukázala na to, že žalobkyně je původní věřitelkou, která bezúspěšně vyčerpala možnosti mimosoudního řešení a jíž nelze tímto způsobem upírat právo na právní pomoc. Navíc k vymáhání pohledávek je nucena účetními předpisy a musí se řídit předpisy obchodního práva týkajícími se řádného spravování obchodní společnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud přezkoumal nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně byla se svou žalobou, kterou se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.174,36 Kč, plně úspěšná. Opřel-li soud prvního stupně výrok o náhradě nákladů řízení o § 142 odst. 1 (§ 142a) o. s. ř. s ohledem na plný procesní úspěch žalobkyně, postupoval správně a nepochybil, pokud vzhledem k absenci zvláštního právního předpisu, předpokládaného § 151 odst. 2 věty prvé před středníkem o. s. ř., ji určil podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (také jen advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., který představuje zvláštní ustanovení o odměně a hotových výdajích pro tam vymezené případy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně správně vycházel z úřední notoriety, která je známa i odvolacímu soudu, a sice že se žalobkyně domáhá ochrany porušeného práva v právně obdobných věcech (dlužných pohledávek z úvěrových smluv) opakovaně. Žalobkyně pak ve svém odvolání nezpochybňuje, že podává žaloby v těchto typových sporech, ale opírá se o nezaměnitelné vylíčení skutkového děje. Odlišují-li se jednotlivé žalobní narace potud, aby odpovídaly konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby byla projednatelná, není tato skutečnost sama o sobě způsobilá vyloučit závěr, že se jedná o ustálený vzor, resp. formulářovou žalobu (když nelze mít pochybnosti o tom, že pojem formulářová žaloba je totožný s pojmem ustálený vzor, jak vyplývá z odůvodnění návrhu vyhlášky č. 120/2014 Sb.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud, vycházeje z vymezení formulářové žaloby tak, jak je podal Ústavní soud v nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, na který navázal svým nálezem z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, ve kterém doplnil, že posouzení žaloby jako formulářové se nepříčí, obsahuje-li žalobní narace jak použitelné obraty, skutkovou individualizaci a nezaměnitelné vymezení skutkového děje, uzavírá, že žaloba má v souzené věci podobu užitého vzoru, který se v konkrétních věcech odlišuje potud, aby odpovídal konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby byla projednatelná. Její základ, stylizace a formální vyjádření je totožné, tedy jinak lze vzoru, až na konkrétní skutkové okolnosti, využít. Usnesením ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. II. ÚS 249/2015, Ústavní soud vyvrátil opodstatněnost argumentace suspendující aplikaci § 14b advokátního tarifu na původní věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Okresní soud tedy postupoval správně, když žalobkyni přiznal náhradu za odměnu za 3 úkony právní služby á 300 Kč, za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis žaloby, tj. 3 x 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., správně přiznal 3 režijní paušály á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a náhradu za 21% DPH z těchto částek. V podrobnostech výpočtu lze plně odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Žalobkyně pak má také nárok na náhradu za zaplacený soudní poplatek v částce 848 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části jakožto věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn neúspěchem žalobkyně v odvolacím řízení a tím, že žalované prokazatelně žádné náklady tohoto řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem v záhlaví označeným byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.174,36 Kč s úrokovým příslušenstvím (odstavec I. výroku) a dále bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.300 Kč (odstavec II. výroku).\n2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce II. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit rozhodnutí v této části tak, aby žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v částce 9.124,40 Kč. Namítala, že nebyly splněny předpoklady pro aplikaci ust. § 14b advokátního tarifu, když nebyla naplněna podmínka podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na ustáleném vzoru. V každém jednotlivém případě se návrh vyhotovuje jakožto jedinečný žalobní návrh, a to s ohledem na konkrétní podklady a okolnosti daného případu. Dále poukázala na to, že žalobkyně je původní věřitelkou, která bezúspěšně vyčerpala možnosti mimosoudního řešení a jíž nelze tímto způsobem upírat právo na právní pomoc. Navíc k vymáhání pohledávek je nucena účetními předpisy a musí se řídit předpisy obchodního práva týkajícími se řádného spravování obchodní společnosti.\n3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.\n4. Odvolací soud přezkoumal nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.\n5. Žalobkyně byla se svou žalobou, kterou se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.174,36 Kč, plně úspěšná. Opřel-li soud prvního stupně výrok o náhradě nákladů řízení o § 142 odst. 1 (§ 142a) o. s. ř. s ohledem na plný procesní úspěch žalobkyně, postupoval správně a nepochybil, pokud vzhledem k absenci zvláštního právního předpisu, předpokládaného § 151 odst. 2 věty prvé před středníkem o. s. ř., ji určil podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (také jen advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., který představuje zvláštní ustanovení o odměně a hotových výdajích pro tam vymezené případy.\n6. Soud prvního stupně správně vycházel z úřední notoriety, která je známa i odvolacímu soudu, a sice že se žalobkyně domáhá ochrany porušeného práva v právně obdobných věcech (dlužných pohledávek z úvěrových smluv) opakovaně. Žalobkyně pak ve svém odvolání nezpochybňuje, že podává žaloby v těchto typových sporech, ale opírá se o nezaměnitelné vylíčení skutkového děje. Odlišují-li se jednotlivé žalobní narace potud, aby odpovídaly konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby byla projednatelná, není tato skutečnost sama o sobě způsobilá vyloučit závěr, že se jedná o ustálený vzor, resp. formulářovou žalobu (když nelze mít pochybnosti o tom, že pojem formulářová žaloba je totožný s pojmem ustálený vzor, jak vyplývá z odůvodnění návrhu vyhlášky č. 120/2014 Sb.).\n7. Odvolací soud, vycházeje z vymezení formulářové žaloby tak, jak je podal Ústavní soud v nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, na který navázal svým nálezem z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, ve kterém doplnil, že posouzení žaloby jako formulářové se nepříčí, obsahuje-li žalobní narace jak použitelné obraty, skutkovou individualizaci a nezaměnitelné vymezení skutkového děje, uzavírá, že žaloba má v souzené věci podobu užitého vzoru, který se v konkrétních věcech odlišuje potud, aby odpovídal konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby byla projednatelná. Její základ, stylizace a formální vyjádření je totožné, tedy jinak lze vzoru, až na konkrétní skutkové okolnosti, využít. Usnesením ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. II. ÚS 249/2015, Ústavní soud vyvrátil opodstatněnost argumentace suspendující aplikaci § 14b advokátního tarifu na původní věřitele.\n8. Okresní soud tedy postupoval správně, když žalobkyni přiznal náhradu za odměnu za 3 úkony právní služby á 300 Kč, za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis žaloby, tj. 3 x 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., správně přiznal 3 režijní paušály á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a náhradu za 21% DPH z těchto částek. V podrobnostech výpočtu lze plně odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Žalobkyně pak má také nárok na náhradu za zaplacený soudní poplatek v částce 848 Kč.\n9. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části jakožto věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.\n10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn neúspěchem žalobkyně v odvolacím řízení a tím, že žalované prokazatelně žádné náklady tohoto řízení nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2022:8.Co.191.2022.1","publishedAt":"2022-09-29","decisionAt":"2022-09-21","caseNumber":{"senate":8,"registry":"CO","index":191,"year":2022,"pageNumber":56},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Šárka","lastName":"Neuwirthová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":58,"registry":"C","index":170,"year":2022,"pageNumber":42},"affectedDate":"2022-08-02","courtCode":"OSOV","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":120,"lexYear":2014,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}