{"uuid":"8c348b98-d270-4ea3-9776-c2870c83a31d","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastoupené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", proti žalovanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozenému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení 97 537,06 Kč s příslušenstvím, takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 209 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se, co do zaplacení 78 328,06 Kč, úroku ve výši 14 322,76 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 95 437,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 617,17 Kč a úroku z prodlení z částky 97 537,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 209 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se, co do zaplacení 78 328,06 Kč, úroku ve výši 14 322,76 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 95 437,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 617,17 Kč a úroku z prodlení z částky 97 537,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 18. 11. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 9. 11. 2020 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které se zavázala poskytovat mu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, který byl v průběhu trvání úvěrového vztahu navýšen až na 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytované peněžní prostředky průběžně vracet a platit úroky, a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 4 % z aktuální dlužné částky. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný vyčerpal celkem 193 196 Kč, avšak zaplatil jen 173 987 Kč a dostal se do prodlení. Z toho důvodu žalobkyně prohlásila celý zůstatek úvěru ke dni 19. 8. 2024 splatným. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 95 437,06 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný k věci uvedl, že si úvěr s jeho souhlasem bral kamarád a pokud je v žalobě uvedeno, že bylo vyčerpáno 193 196 Kč a zaplaceno 173 987 Kč, odpovídají tyto údaje skutečnosti. Vzhledem k tomu, že se nachází v tíživé finanční situaci, požádal pro případ, že by mu soud uložil povinnost k plnění, o možnost úhrady ve splátkách.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z listiny nazvané ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že je datována dnem 9. 11. 2020 a obsahuje údaje o žalovaném (jméno, rodné číslo, bydliště, číslo OP a číslo ŘP). Žalovaný sice uvedl, že tuto smlouvu nepodepsal, nicméně potvrdil, že veškeré kontaktní údaje zde uvedené jsou jeho a žalobkyně doplnila, že na jeden z těchto kontaktních údajů byl zaslán kód, kterým byla smlouva podepsána. Žalobkyně se zde mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému bezúčelově peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, a to i opakovaně, a žalovaný se zavázal poskytované peněžní prostředky průběžně vracet a platit úrok ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Dále je zde uvedeno, že žalovaný je od listopadu 2018 zaměstnán u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" s měsíčním příjmem ve výši 27 000 Kč. Pro níže vyložený právní názor soud z této listiny žádná další skutková zjištění nečinil, stejně jako z listiny nazvané úvěrové podmínky a informace o pojištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listiny nazvané potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že 18. 11. 2024 žalobkyně potvrdila, že pro revolvingový úvěr s rámcem 120 000 Kč zvažovala příjmy žalovaného ve výši 27 000 Kč a výdaje 15 000 Kč s tím, že žalovaný bydlí v podnájmu a má jedno dítě. Dále soud zjistil, že žalobkyně 8. 11. 2020 provedla šetření žalovaného v potvrzení uvedených registrech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z listiny nazvané posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že se jedná o vnitřní dokument žalobkyně, který stanovuje metodiku, postup při posuzování, zda bude klient schopen požadovaný úvěr splatit. Žalobkyně zjišťuje klientovo kreditní skóre, neboli credit scoring, kdy je posuzována příjmová a výdajová stránka klienta. Žalobkyně dále zjišťuje bonitu klienta, kdy výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky a dále žalobkyně lustruje klienta v úvěrových a dalších veřejných registrech. Listina dále obsahuje metodiku hodnocení a judikaturu ve věci zkoumání úvěruschopnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisu z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za srpen 2020 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného a že mu sem byla mimo jiné vyplacena mzda ve výši 28 279 Kč, nicméně měsíční výdaje příjem z této mzdy přesáhly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z listiny nazvané úvěrová zpráva soud zjistil, že u žalovaného jsou evidovány čtyři ukončené splátkové úvěry a jeden existující, dále jeden existující nesplátkový úvěr a tři kreditní karty. Jedna žádost o kreditní kartu pak byla odmítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně eviduje vyplacení celkem 193 196 Kč žalovanému, přičemž zde uvedená čerpání se shodují s listinou nadepsanou opis výpisu proplacení smlouvy. Dále jsou zde zaznamenány úhrady v celkové výši 173 987 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z dopisu ze dne 17. 8. 2024 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož se dostal do prodlení, vyzývá jej ke splacení celého úvěru ve výši 105 767,65 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 20. 8. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z dopisu ze dne 5. 9. 2024 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení 107 024,19 Kč do 12. 9. 2024, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 6. 9. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 9. 11. 2020 uzavřel se žalobkyní smlouvu, kde se žalobkyně mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému bezúčelově peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, a to i opakovaně, a žalovaný se zavázal poskytované peněžní prostředky průběžně vracet a platit úrok ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalovaný žalobkyni sdělil údaje o svém příjmu (27 000 Kč) a předložil jí výpis ze svého účtu za srpen 2020, kde je připsána mzda ve výši 28 279 Kč, nicméně měsíční výdaje příjem z této mzdy přesáhly. Žalobkyně pak žalovaného lustrovala v některých registrech, a to bez negativního příznaku, nicméně zjistila, že u žalovaného jsou evidovány čtyři ukončené splátkové úvěry a jeden existující, dále jeden existující nesplátkový úvěr a tři kreditní karty. Jedna žádost o kreditní kartu pak byla odmítnuta. Žalovaný vyčerpal celkem 193 196 Kč a zaplatil 173 987 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, vyzvala jej žalobkyně k uhrazení celého zůstatku úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jeho příjmu ve výši 27 000 Kč měsíčně, který měla ověřený z výpisu z účtu žalovaného. Dále pak zohlednila měsíční splátky úvěrů, které žalovaný splácel. Žalovaný byl žalobkyní mimo jiné prověřen v rámci databáze centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Ohledně výdajů pak žalobkyně vycházela z historických dat ČSÚ a počítala i se splátkou schvalovaného úvěru ve výši 1 200 Kč. Po provedeném dokazování je nutno žalobkyni přisvědčit, že úvěruschopnost žalovaného sice zkoumala, nicméně nikoli s odbornou péčí. Žalobkyně se zabývala příjmovou částí poměrů žalovaného, avšak pouze v rámci jednoho výpisu z bankovního účtu žalovaného (srpen 2020), aniž by jakkoliv hodnotila komplexnější příjem žalovaného za delší období, tj. alespoň třech po sobě jdoucích měsících. Taktéž žalobkyně nezkoumala, o jaký pracovní poměr žalovaného se jedná, zda na dobu určitou či neurčitou, což je pro řádně posouzení úvěruschopnosti dozajista stěžejní. Žalobkyně také dále podrobněji nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když vycházela pouze z údajů o splátkách úvěrů. Pokud jde o další výdaje žalovaného jako jsou náklady na bydlení či energie, tak k tomuto žalovaný žádné údaje neuvedl a žalobkyně v rámci posouzení počítala pouze se statistickými údaji. Statistické údaje je možné brát jako určitý pomocný ukazatel, nikoliv jako faktický (ověřený) údaj. Žalobkyně sice doložila výpis z účtu žalovaného, kde lze v rámci tohoto doloženého období (srpen 2020) stanovit ostatní výdaje žalovaného jako jsou výdaje na potraviny, drogerii, léky a další potřeby, nicméně lze opětovně konstatovat, že i ostatní výdaje žalovaného je třeba hodnotit koplexně, tj. alespoň za tři po sobě jdoucí měsíce. Z kratšího časového úseku dle názoru soudu nelze vyvozovat relevantní údaje potřebné k tomu, aby bylo možné hodnotit stálé výdaje žalovaného. Nadto je nutno poznamenat, že výdaje žalovaného v uvedeném měsíci převyšovaly příjem ze mzdy. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že žalobkyně v otázce výdajů žalovaného neučinila podrobnější zjištění, a nelze tudíž shledat, že by žalobkyně postupovala s odbornou péčí. Dále je třeba zdůraznit, že žalobkyně počítala se splátkou schvalovaného úvěru ve výši 1 200 Kč, tj. 4 % z rámce 30 000 Kč, avšak z listiny nazvané potvrzení o prověření bonity klienta je zřejmé, že již 8. 11. 2020 počítala s rámcem 120 000 Kč, avšak z této částky by splátka činila 4 800 Kč. Soud má tedy za to, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru tak nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 193 196 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Současně bylo zjištěno, že žalovaný takto vydal již 173 987 Kč a k vydání tak zbývá jen 19 209 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, nicméně podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. Poskytovatel úvěru tak má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V současné době se žalovaný nachází v tíživé finanční situaci, nicméně dle svého tvrzení je schopen splácet po 3 000 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 19 209 Kč, a to ve lhůtě podle možností žalovaného, tedy ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, a to pod sankcí ztráty splátek, pokud se žalovaný dostane do prodlení byť jen s jednou splátkou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 78 328,06 Kč, úroku ve výši 14 322,76 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 95 437,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 617,17 Kč a úroku z prodlení z částky 97 537,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 18. 11. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 9. 11. 2020 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které se zavázala poskytovat mu peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, který byl v průběhu trvání úvěrového vztahu navýšen až na 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytované peněžní prostředky průběžně vracet a platit úroky, a to v měsíčních splátkách ve výši minimálně 4 % z aktuální dlužné částky. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný vyčerpal celkem 193 196 Kč, avšak zaplatil jen 173 987 Kč a dostal se do prodlení. Z toho důvodu žalobkyně prohlásila celý zůstatek úvěru ke dni 19. 8. 2024 splatným. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 95 437,06 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný k věci uvedl, že si úvěr s jeho souhlasem bral kamarád a pokud je v žalobě uvedeno, že bylo vyčerpáno 193 196 Kč a zaplaceno 173 987 Kč, odpovídají tyto údaje skutečnosti. Vzhledem k tomu, že se nachází v tíživé finanční situaci, požádal pro případ, že by mu soud uložil povinnost k plnění, o možnost úhrady ve splátkách.3. Z listiny nazvané , Anonymizováno,  účet č. , hodnota,  soud zjistil, že je datována dnem 9. 11. 2020 a obsahuje údaje o žalovaném (jméno, rodné číslo, bydliště, číslo OP a číslo ŘP). Žalovaný sice uvedl, že tuto smlouvu nepodepsal, nicméně potvrdil, že veškeré kontaktní údaje zde uvedené jsou jeho a žalobkyně doplnila, že na jeden z těchto kontaktních údajů byl zaslán kód, kterým byla smlouva podepsána. Žalobkyně se zde mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému bezúčelově peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, a to i opakovaně, a žalovaný se zavázal poskytované peněžní prostředky průběžně vracet a platit úrok ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Dále je zde uvedeno, že žalovaný je od listopadu 2018 zaměstnán u společnosti , právnická osoba,  s měsíčním příjmem ve výši 27 000 Kč. Pro níže vyložený právní názor soud z této listiny žádná další skutková zjištění nečinil, stejně jako z listiny nazvané úvěrové podmínky a informace o pojištění.4. Z listiny nazvané potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že 18. 11. 2024 žalobkyně potvrdila, že pro revolvingový úvěr s rámcem 120 000 Kč zvažovala příjmy žalovaného ve výši 27 000 Kč a výdaje 15 000 Kč s tím, že žalovaný bydlí v podnájmu a má jedno dítě. Dále soud zjistil, že žalobkyně 8. 11. 2020 provedla šetření žalovaného v potvrzení uvedených registrech.5. Z listiny nazvané posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že se jedná o vnitřní dokument žalobkyně, který stanovuje metodiku, postup při posuzování, zda bude klient schopen požadovaný úvěr splatit. Žalobkyně zjišťuje klientovo kreditní skóre, neboli credit scoring, kdy je posuzována příjmová a výdajová stránka klienta. Žalobkyně dále zjišťuje bonitu klienta, kdy výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky a dále žalobkyně lustruje klienta v úvěrových a dalších veřejných registrech. Listina dále obsahuje metodiku hodnocení a judikaturu ve věci zkoumání úvěruschopnosti.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu,  za srpen 2020 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného a že mu sem byla mimo jiné vyplacena mzda ve výši 28 279 Kč, nicméně měsíční výdaje příjem z této mzdy přesáhly.7. Z listiny nazvané úvěrová zpráva soud zjistil, že u žalovaného jsou evidovány čtyři ukončené splátkové úvěry a jeden existující, dále jeden existující nesplátkový úvěr a tři kreditní karty. Jedna žádost o kreditní kartu pak byla odmítnuta.8. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně eviduje vyplacení celkem 193 196 Kč žalovanému, přičemž zde uvedená čerpání se shodují s listinou nadepsanou opis výpisu proplacení smlouvy. Dále jsou zde zaznamenány úhrady v celkové výši 173 987 Kč.9. Z dopisu ze dne 17. 8. 2024 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož se dostal do prodlení, vyzývá jej ke splacení celého úvěru ve výši 105 767,65 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 20. 8. 2024.10. Z dopisu ze dne 5. 9. 2024 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení 107 024,19 Kč do 12. 9. 2024, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 6. 9. 2024.11. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 9. 11. 2020 uzavřel se žalobkyní smlouvu, kde se žalobkyně mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému bezúčelově peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, a to i opakovaně, a žalovaný se zavázal poskytované peněžní prostředky průběžně vracet a platit úrok ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalovaný žalobkyni sdělil údaje o svém příjmu (27 000 Kč) a předložil jí výpis ze svého účtu za srpen 2020, kde je připsána mzda ve výši 28 279 Kč, nicméně měsíční výdaje příjem z této mzdy přesáhly. Žalobkyně pak žalovaného lustrovala v některých registrech, a to bez negativního příznaku, nicméně zjistila, že u žalovaného jsou evidovány čtyři ukončené splátkové úvěry a jeden existující, dále jeden existující nesplátkový úvěr a tři kreditní karty. Jedna žádost o kreditní kartu pak byla odmítnuta. Žalovaný vyčerpal celkem 193 196 Kč a zaplatil 173 987 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, vyzvala jej žalobkyně k uhrazení celého zůstatku úvěru.12. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).17. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jeho příjmu ve výši 27 000 Kč měsíčně, který měla ověřený z výpisu z účtu žalovaného. Dále pak zohlednila měsíční splátky úvěrů, které žalovaný splácel. Žalovaný byl žalobkyní mimo jiné prověřen v rámci databáze centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Ohledně výdajů pak žalobkyně vycházela z historických dat ČSÚ a počítala i se splátkou schvalovaného úvěru ve výši 1 200 Kč. Po provedeném dokazování je nutno žalobkyni přisvědčit, že úvěruschopnost žalovaného sice zkoumala, nicméně nikoli s odbornou péčí. Žalobkyně se zabývala příjmovou částí poměrů žalovaného, avšak pouze v rámci jednoho výpisu z bankovního účtu žalovaného (srpen 2020), aniž by jakkoliv hodnotila komplexnější příjem žalovaného za delší období, tj. alespoň třech po sobě jdoucích měsících. Taktéž žalobkyně nezkoumala, o jaký pracovní poměr žalovaného se jedná, zda na dobu určitou či neurčitou, což je pro řádně posouzení úvěruschopnosti dozajista stěžejní. Žalobkyně také dále podrobněji nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když vycházela pouze z údajů o splátkách úvěrů. Pokud jde o další výdaje žalovaného jako jsou náklady na bydlení či energie, tak k tomuto žalovaný žádné údaje neuvedl a žalobkyně v rámci posouzení počítala pouze se statistickými údaji. Statistické údaje je možné brát jako určitý pomocný ukazatel, nikoliv jako faktický (ověřený) údaj. Žalobkyně sice doložila výpis z účtu žalovaného, kde lze v rámci tohoto doloženého období (srpen 2020) stanovit ostatní výdaje žalovaného jako jsou výdaje na potraviny, drogerii, léky a další potřeby, nicméně lze opětovně konstatovat, že i ostatní výdaje žalovaného je třeba hodnotit koplexně, tj. alespoň za tři po sobě jdoucí měsíce. Z kratšího časového úseku dle názoru soudu nelze vyvozovat relevantní údaje potřebné k tomu, aby bylo možné hodnotit stálé výdaje žalovaného. Nadto je nutno poznamenat, že výdaje žalovaného v uvedeném měsíci převyšovaly příjem ze mzdy. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že žalobkyně v otázce výdajů žalovaného neučinila podrobnější zjištění, a nelze tudíž shledat, že by žalobkyně postupovala s odbornou péčí. Dále je třeba zdůraznit, že žalobkyně počítala se splátkou schvalovaného úvěru ve výši 1 200 Kč, tj. 4 % z rámce 30 000 Kč, avšak z listiny nazvané potvrzení o prověření bonity klienta je zřejmé, že již 8. 11. 2020 počítala s rámcem 120 000 Kč, avšak z této částky by splátka činila 4 800 Kč. Soud má tedy za to, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru tak nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.18. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 193 196 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Současně bylo zjištěno, že žalovaný takto vydal již 173 987 Kč a k vydání tak zbývá jen 19 209 Kč.19. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, nicméně podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. Poskytovatel úvěru tak má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).20. V současné době se žalovaný nachází v tíživé finanční situaci, nicméně dle svého tvrzení je schopen splácet po 3 000 Kč měsíčně.21. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 19 209 Kč, a to ve lhůtě podle možností žalovaného, tedy ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, a to pod sankcí ztráty splátek, pokud se žalovaný dostane do prodlení byť jen s jednou splátkou.22. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 78 328,06 Kč, úroku ve výši 14 322,76 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 95 437,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2 617,17 Kč a úroku z prodlení z částky 97 537,06 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.23. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCV:2025:24.C.360.2024.1","publishedAt":"2025-09-01","decisionAt":"2025-06-30","caseNumber":{"senate":24,"registry":"C","index":360,"year":2024,"pageNumber":93},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Filip","lastName":"Toman","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSCV","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 97 537,06 Kč s příslušenstvím (úvěr)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}