{"uuid":"8ca52fa2-e32f-4765-aca4-ae799d7468cd","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 42 480 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11,75 % ročně z této částky od 8. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se, co do zaplacení částky 11 840 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 112 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 201,85 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 480 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a částky","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8 880 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 544,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 705,51 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 404,16 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši\r11,75 % ročně z této částky od 8. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se, co do zaplacení částky 11 840 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 112 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 201,85 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 480 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a částky\r8 880 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 544,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 705,51 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši\r9 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 404,16 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 10. 2017, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 16 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 2 240 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 3 200 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 6 400 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, s poslední splátkou dne 29. 11. 2018. Žalovaný na shora uvedenou pohledávku uhradil 480 Kč. Žalovaný dále uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 15. 7. 2017, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 12 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 1 680 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 2 400 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 4 800 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, s poslední splátkou dne 25. 8. 2018. Žalovaný na shora uvedenou pohledávku uhradil 5 760 Kč. Pohledávky z předmětných smluv byly výše uvedenou společností postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno a byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Dne 28. 1. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že z karty zákazníka ze dne 19. 10. 2017 se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a bankovních výpisů žalovaného. Žalovaný uvedl, že má pravidelný příjem ze zaměstnání, jeho měsíční příjem činí","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18 035 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě. Z karty zákazníka ze dne","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. 7. 2017 se dále podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a výplatní pásky žalovaného. Žalovaný uvedl, že má pravidelný příjem ze zaměstnání, jeho měsíční příjem činí 13 919 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě. Předchůdkyně žalobkyně si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které žalovaný předchůdkyni žalobkyně poskytl jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaný uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu. Dále žalobyně uvedla, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí dne 6. 1. 2022 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 10. 2017 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 27 840 Kč, a to v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 16 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 19. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako operátor ve výrobě s čistým příjmem 18 036 Kč měsíčně, má další úvěr ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 12 000 Kč s měsíční splátkou 1 440 Kč, měsíční výdaje činí 10 440 Kč, sestávající z výdajů na bydlení ve výši 2 500 Kč, osobních výdajů ve výši 4 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 440 Kč a dalších výdajů ve výši 2 500 Kč. Žalovaný měl poskytnout předchůdkyni žalobkyně bankovní výpisy, výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaný tuto listinu podepsal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 15. 7. 2017 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 21 170 Kč, a to v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 12 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 15. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije s rodiči v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako operátor ve výrobě s čistým příjmem 13 919 Kč měsíčně, nemá žádný jiný úvěr, měsíční výdaje činí 10 150 Kč, sestávající z výdajů na bydlení ve výši 2 000 Kč, osobních výdajů ve výši 4 000 Kč a dalších výdajů ve výši 4 150 Kč. Žalovaný měl poskytnout předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaný tuto listinu podepsal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi žalobkyní a společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětných pohledávek za žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny žalobkyni a zároveň ho informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 15. 2. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 13. 5. 2021 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 14. 5. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 480 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 5 760 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"s žalovaným uzavřela smlouvy o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikované, na jejichž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 16 000 Kč a částku ve výši","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku 16 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 840 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 58 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 480 Kč. Žalovaný se dále zavázal částku 12 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 880 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 58 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 5 760 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatnými, vzájemné vztahy účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Na právní vztahy, od nichž žalobkyně odvíjí svoje žalobní nároky, je nutné aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona). Žalobkyně opakovaně argumentovala tím, že se předchůdkyně žalobkyně schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud se však s touto argumentací neztotožňuje. Žalobkyně sice po formální stránce učinila příslušná zkoumání, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila a opomenula prověřit výdaje žalovaného. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Předchůdkyně žalobkyně se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zabývala pouze příjmovou částí poměrů žalovaného, zcela pak pominula výdajovou položku, když vycházela jen z údajů uvedených v kartě zákazníka. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně v otázce výdajů žalovaného neučinila žádná zjištění, nelze tedy shledat, že se předchůdkyně žalobkyně odpovídajícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného jako spotřebitele. V tomto ohledu je již pak zcela lhostejno, zda se ze strany žalovaného jednalo o liknavost či akutní řešení zjevné finanční nouze, když bylo povinností předchůdkyně žalobkyně jako profesionála, aby se shora uvedeným náležitě a kvalifikovaně zabývala. Soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zcela rezignovala na ověření a zhodnocení věrohodnosti žalovaným uvedených údajů ohledně jeho výdajů. Předchůdkyně žalobkyně se tedy podrobněji nezabývala výdaji žalovaného, kdy tyto okolnosti blíže nezkoumala, nezjišťovala a spokojila se pouze s údaji poskytnutými žalovaným. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů, nelze než učinit závěr, že ze strany předchůdkyně žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2020, č.j. 9 Co 109/2020 – 119).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Je pravdou, že zákon o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Ostatně k výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně uhradila žalovanému 28 000 Kč (16 000 + 12 000 Kč) a žalovaný vrátil pouze 6 240 Kč (480 + 5 760), je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 21 760 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatných smluv, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný sice byl dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2021, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalovanému doručena a že měl možnost se s ní seznámit. Žalovaný byl tak k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzván až žalobou, která mu byla doručena dne 6. 1. 2022. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího pracovního dne, měl žalovaný bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinil, ocitl se ode dne následujícího (8. 1. 2022) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (výrok I.). Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu vzdala možného poučení dle § 118a o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Ve výroku II. rozsudku soud žalobu částečně zamítl ve zbytku žalobního nároku, tedy v částce","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11 840 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 112 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 201,85 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 480 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a v částce 8 880 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 544,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 705,51 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5 404,16 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"§ 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 19. 10. 2017, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 16 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 2 240 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 3 200 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 6 400 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, s poslední splátkou dne 29. 11. 2018. Žalovaný na shora uvedenou pohledávku uhradil 480 Kč. Žalovaný dále uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 7. 2017, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 12 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 1 680 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 2 400 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 4 800 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, s poslední splátkou dne 25. 8. 2018. Žalovaný na shora uvedenou pohledávku uhradil 5 760 Kč. Pohledávky z předmětných smluv byly výše uvedenou společností postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno a byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.\n2. Dne 28. 1. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že z karty zákazníka ze dne 19. 10. 2017 se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a bankovních výpisů žalovaného. Žalovaný uvedl, že má pravidelný příjem ze zaměstnání, jeho měsíční příjem činí\r18 035 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě. Z karty zákazníka ze dne\r15. 7. 2017 se dále podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a výplatní pásky žalovaného. Žalovaný uvedl, že má pravidelný příjem ze zaměstnání, jeho měsíční příjem činí 13 919 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě. Předchůdkyně žalobkyně si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že údaje, které žalovaný předchůdkyni žalobkyně poskytl jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaný uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu. Dále žalobyně uvedla, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře.\n3. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí dne 6. 1. 2022 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.\n4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 19. 10. 2017 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 27 840 Kč, a to v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 16 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal.\n5. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 19. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba] jako operátor ve výrobě s čistým příjmem 18 036 Kč měsíčně, má další úvěr ve [příjmení] [jméno] ve výši 12 000 Kč s měsíční splátkou 1 440 Kč, měsíční výdaje činí 10 440 Kč, sestávající z výdajů na bydlení ve výši 2 500 Kč, osobních výdajů ve výši 4 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 440 Kč a dalších výdajů ve výši 2 500 Kč. Žalovaný měl poskytnout předchůdkyni žalobkyně bankovní výpisy, výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaný tuto listinu podepsal.\n6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 7. 2017 uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 21 170 Kč, a to v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 12 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal.\n7. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 15. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije s rodiči v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba] jako operátor ve výrobě s čistým příjmem 13 919 Kč měsíčně, nemá žádný jiný úvěr, měsíční výdaje činí 10 150 Kč, sestávající z výdajů na bydlení ve výši 2 000 Kč, osobních výdajů ve výši 4 000 Kč a dalších výdajů ve výši 4 150 Kč. Žalovaný měl poskytnout předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaný tuto listinu podepsal.\n8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětných pohledávek za žalovaným.\n9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny žalobkyni a zároveň ho informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 15. 2. 2021.\n10. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 13. 5. 2021 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 14. 5. 2021.\n11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 480 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržel od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 5 760 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva.\n12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.\n13. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.\n14. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.\n15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\n16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\n17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.\n18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně\rs žalovaným uzavřela smlouvy o zápůjčce (dle § 2390 občanského zákoníku) shora specifikované, na jejichž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 16 000 Kč a částku ve výši\r12 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku 16 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 840 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 58 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 480 Kč. Žalovaný se dále zavázal částku 12 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 880 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 58 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 5 760 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatnými, vzájemné vztahy účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.\n21. Na právní vztahy, od nichž žalobkyně odvíjí svoje žalobní nároky, je nutné aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona). Žalobkyně opakovaně argumentovala tím, že se předchůdkyně žalobkyně schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud se však s touto argumentací neztotožňuje. Žalobkyně sice po formální stránce učinila příslušná zkoumání, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila a opomenula prověřit výdaje žalovaného. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Předchůdkyně žalobkyně se při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zabývala pouze příjmovou částí poměrů žalovaného, zcela pak pominula výdajovou položku, když vycházela jen z údajů uvedených v kartě zákazníka. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně v otázce výdajů žalovaného neučinila žádná zjištění, nelze tedy shledat, že se předchůdkyně žalobkyně odpovídajícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného jako spotřebitele. V tomto ohledu je již pak zcela lhostejno, zda se ze strany žalovaného jednalo o liknavost či akutní řešení zjevné finanční nouze, když bylo povinností předchůdkyně žalobkyně jako profesionála, aby se shora uvedeným náležitě a kvalifikovaně zabývala. Soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zcela rezignovala na ověření a zhodnocení věrohodnosti žalovaným uvedených údajů ohledně jeho výdajů. Předchůdkyně žalobkyně se tedy podrobněji nezabývala výdaji žalovaného, kdy tyto okolnosti blíže nezkoumala, nezjišťovala a spokojila se pouze s údaji poskytnutými žalovaným. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů, nelze než učinit závěr, že ze strany předchůdkyně žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2020, č.j. 9 Co 109/2020 – 119).\n22. Je pravdou, že zákon o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Ostatně k výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.\n23. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně uhradila žalovanému 28 000 Kč (16 000 + 12 000 Kč) a žalovaný vrátil pouze 6 240 Kč (480 + 5 760), je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 21 760 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatných smluv, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný sice byl dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2021, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalovanému doručena a že měl možnost se s ní seznámit. Žalovaný byl tak k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzván až žalobou, která mu byla doručena dne 6. 1. 2022. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího pracovního dne, měl žalovaný bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinil, ocitl se ode dne následujícího (8. 1. 2022) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (výrok I.). Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu vzdala možného poučení dle § 118a o. s. ř.\n24. Ve výroku II. rozsudku soud žalobu částečně zamítl ve zbytku žalobního nároku, tedy v částce\r11 840 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 112 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 201,85 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 000 Kč od 16. 1. 2021 do\r7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 480 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a v částce 8 880 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 544,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 705,51 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 644,16 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky\r5 404,16 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.\n25. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle\r§ 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCV:2022:7.C.8.2022.1","publishedAt":"2022-04-29","decisionAt":"2022-03-02","caseNumber":{"senate":7,"registry":"C","index":8,"year":2022,"pageNumber":null},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Nikola","lastName":"Reifová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSCV","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 42 480 Kč s příslušenstvím (úvěr)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"2390","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2392","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","PODVOD","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE","SMLOUVA_PRACOVNI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}