{"uuid":"8d5e7d86-d8bb-4472-b4f8-b37bf3c3bf16","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 308 460,97 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 244 757,07 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se co do částky 63 703,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 455,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 460,97 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 298 232,10 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 6 671,80 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 31 924,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 244 757,07 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 63 703,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 455,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 460,97 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, se smluvním úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 298 232,10 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 6 671,80 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 31 924,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 8. 2024 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 308 460,97 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, dne 18. 9. 2022 uzavřeli Smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč, za což se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 12,99 % ročně společně s dalšími poplatky a poplatky za pojištění úvěru. vše měl splatit ve 107 měsíčních splátkách po 4 793 Kč. Žalovaný své povinnosti však nedodržel, splátky neplatil včas a v dohodnuté výši, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 30. 12. 2023 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 postoupila s účinností ke dni 1. 3. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 29. 4. 2024. Žalobkyně se nyní domáhá jistinu ve výši 304 903,90 Kč, která se skládá z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 298 232,10 Kč a připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 6 671,80 Kč, z úroku z prodlení ve výši 7 455,78 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, dále se žalobkyně domáhá smluvního úroku ve výši 12,99 % ročně z neuhrazených připsaných úroků úvěru ve výši 6 671,80 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 12,99 % ročně z jistiny ve výši 298 232,10 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 460,97 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Ke zkoumání podmínek úvěruschopnosti žalobkyně uvedla v podání ze dne 3. 12. 2024, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, kdy uvedl, že je OSVČ, je ženatý, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další jiné osobě, měsíční příjem má ve výši 26 979 Kč. Dále odkázala rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č.j. 12 Co 367/2020–170, které připustilo využité automatizovaných modelů k posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný v průběhu splácení úvěru uhradil celkem 10 splátek a částku 55 242,93 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný jako dlužník uzavřel dne 18. 10. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem Smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit ve 107 měsíčních splátkách po 4 793 Kč. Strany sjednaly úrok ve výši 12,99 % ročně (Smlouva o úvěru ze dne 18. 10. 2022, Všeobecné obchodní podmínky, Ceník). Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 30. 12. 2023, na zesplatnění byl žalovaný dopředu upozorněn výzvou ze dne 28. 11. 2023 (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 30. 12. 2023, Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 28. 11. 2023). Dne 27. 2. 2024 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz Smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy č. 1, řádek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", Dohoda o úplatě ze dne 29. 2. 2024). Dopisem ze dne 13. 3. 2024 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 3. 2024 a podací lístek). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu dne 29. 4. 2024 (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 4. 2024, podací lístek ze dne 29. 4. 2024). Žalobkyně je akciová společnost (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Podklady pre sudne konanie žalobkyně prokazovala jednotlivé platby žalovaného v průběhu trvání úvěrového vztahu (Podklady pre sudne konanie).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného byl ke dni 18. 10. 2022 vypracovaný dokument Posouzení úvěruschopnosti klienta, kde právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že prověřila žalovaného v interních a externích databázích (insolvenční rejstřík, CBCB, interní evidence dluhů. Vyšla z údajů, které uvedl žalovaný v žádosti, že platí 5 000 Kč měsíčně za nájem a vlastním ekonomickým modelem stanovila výdaje žalovaného měsíčně na částky 9 434 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřila splátkové zatížení a zjistila, že žalovaný dosud žádné úvěry a zápůjčky nesplácí (Posouzení úvěruschopnosti klienta). Žalovaný uvedl při sjednávání úvěru, že jeho hlavní měsíční příjem jako podnikatele je 26 979 Kč, bydlí v nájmu za částku 5 000 Kč a neplatí výživné a nemá žádné další výdaje (Žádost o posouzení úvěrového produktu ze dne 18. 10. 2022). Ve výpisu ze dne 18. 10. 2022 ověřila, že žalovaný uhradil daňovou povinnost ve výši 8 510 Kč (Mimořádný výpis zaúčtovaných transakcí ze dne 18. 10. 2022) Výši příjmů žalovaného dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021, kdy příjmy byly stanoveny na částku 647 500 Kč a výdaje na částku 388 500 Kč, základ daně činila částka 259 000 Kč (Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 87 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v účinném znění, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžadují.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tato judikatura je použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zákona č. 257/2016 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen „Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož pak vnitrostátní sankce spočívající v relativní neplatnosti úvěrové smlouvy nesplňují požadavky čl. 23 Směrnice, je třeba zajistit plný účinek Směrnice tím, že bude k neplatnosti smlouvy přihlédnuto i v případě, že spotřebitel neplatnost nenamítne. Dle Soudního dvora je třeba postupovat tímto způsobem též z důvodu existence nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat normy určené k jeho ochraně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, pak Nejvyšší soud ČR uvedl, že: „Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) ... Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle rozsudku Nejvyššího ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud má za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně prověřena. Co se týká příjmové stránky, tam soud souhlasí s žalobkyní, že příjmy žalovaného činily přibližně 25 000 – 27 000 Kč měsíčně, což vyplývá zejména z daňového přiznání. Co se však týká výdajové stránky právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z vlastních statistických údajů a tvrzení žalovaného, že výše nájmu činí 5 000 Kč měsíčně. Soud je přesvědčen, že žádný ekonomický model nepopíše konkrétní výdaje žalovaného, kdy nemůže brát v úvahu konkrétní výši nájmu nebo konkrétní potřeby žalovaného. Navíc žalobkyní prezentovaná částka celkových měsíčních výdajů ve výši 9 434 Kč, které mají zahrnovat i výdaje na bydlení v Praze v roce 2022, není příliš blízko realitě. Těžko lze uvěřit, že by nájemné v Praze bylo i ve výši 5 000 Kč měsíčně, jak uvedl žalovaný, i kdyby se nájemné dělilo mezi žalovaného a jeho manželku. Právní předchůdkyně žalobkyně si však nevyžádala nájemní smlouvu, aby si takový údaj ověřila. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla dostatek údajů, aby došla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. O tom svědčí i to, že žalovaný uhradil 10 splátek namísto 107 splátek, tedy splácel méně než 10 % sjednané doby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Dle zákona o spotřebitelském úvěru po 28. 5. 2022 takové neprověření způsobuje neplatnost absolutní. V takovém případě, bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud proto žalobkyni přiznal částku 244 757,07 Kč (300 000 – 55 242,93 =244 757,07), co do zbytku jistiny 63 703,90 Kč (308 460,97 – 244 757,07 = 63 703,90) a veškerého příslušenství, resp. úroků přirostlých k jistině, což upravovala absolutně neplatná smlouva, soud žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Dále žalobkyni nevzniklo právo ani na zákonný úrok z prodlení, když žalovaný se do prodlení doposud nedostal a splatnost pohledávky žalobkyně nastane až na základě rozhodnutí soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2024 č. j. 12 Co 106/2024-71).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 924,88 Kč, přičemž tato částka představuje 58,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 339 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 308 460,97 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast na jednání u soudu dne 3. 2. 2025) a z částky 4 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a jedné paušální náhrady ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 740 Kč ve výši 7 295,40 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud dále nepřiznal žalobkyni odměnu za vyjádření ze dne 3. 12. 2024 k prověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť tato tvrzení měla obsahovat již žaloba a soud neměl tento úkon právní služby za účelně vynaložený.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 8. 2024 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 308 460,97 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, dne 18. 9. 2022 uzavřeli Smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč, za což se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 12,99 % ročně společně s dalšími poplatky a poplatky za pojištění úvěru. vše měl splatit ve 107 měsíčních splátkách po 4 793 Kč. Žalovaný své povinnosti však nedodržel, splátky neplatil včas a v dohodnuté výši, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 30. 12. 2023 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 postoupila s účinností ke dni 1. 3. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 29. 4. 2024. Žalobkyně se nyní domáhá jistinu ve výši 304 903,90 Kč, která se skládá z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 298 232,10 Kč a připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 6 671,80 Kč, z úroku z prodlení ve výši 7 455,78 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, dále se žalobkyně domáhá smluvního úroku ve výši 12,99 % ročně z neuhrazených připsaných úroků úvěru ve výši 6 671,80 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 12,99 % ročně z jistiny ve výši 298 232,10 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 460,97 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení.2. Ke zkoumání podmínek úvěruschopnosti žalobkyně uvedla v podání ze dne 3. 12. 2024, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, kdy uvedl, že je OSVČ, je ženatý, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další jiné osobě, měsíční příjem má ve výši 26 979 Kč. Dále odkázala rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č.j. 12 Co 367/2020–170, které připustilo využité automatizovaných modelů k posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný v průběhu splácení úvěru uhradil celkem 10 splátek a částku 55 242,93 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný jako dlužník uzavřel dne 18. 10. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem Smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit ve 107 měsíčních splátkách po 4 793 Kč. Strany sjednaly úrok ve výši 12,99 % ročně (Smlouva o úvěru ze dne 18. 10. 2022, Všeobecné obchodní podmínky, Ceník). Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 30. 12. 2023, na zesplatnění byl žalovaný dopředu upozorněn výzvou ze dne 28. 11. 2023 (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 30. 12. 2023, Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 28. 11. 2023). Dne 27. 2. 2024 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz Smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy č. 1, řádek , Anonymizováno, , Dohoda o úplatě ze dne 29. 2. 2024). Dopisem ze dne 13. 3. 2024 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 3. 2024 a podací lístek). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu dne 29. 4. 2024 (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 4. 2024, podací lístek ze dne 29. 4. 2024). Žalobkyně je akciová společnost (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Podklady pre sudne konanie žalobkyně prokazovala jednotlivé platby žalovaného v průběhu trvání úvěrového vztahu (Podklady pre sudne konanie).5. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného byl ke dni 18. 10. 2022 vypracovaný dokument Posouzení úvěruschopnosti klienta, kde právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že prověřila žalovaného v interních a externích databázích (insolvenční rejstřík, CBCB, interní evidence dluhů. Vyšla z údajů, které uvedl žalovaný v žádosti, že platí 5 000 Kč měsíčně za nájem a vlastním ekonomickým modelem stanovila výdaje žalovaného měsíčně na částky 9 434 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřila splátkové zatížení a zjistila, že žalovaný dosud žádné úvěry a zápůjčky nesplácí (Posouzení úvěruschopnosti klienta). Žalovaný uvedl při sjednávání úvěru, že jeho hlavní měsíční příjem jako podnikatele je 26 979 Kč, bydlí v nájmu za částku 5 000 Kč a neplatí výživné a nemá žádné další výdaje (Žádost o posouzení úvěrového produktu ze dne 18. 10. 2022). Ve výpisu ze dne 18. 10. 2022 ověřila, že žalovaný uhradil daňovou povinnost ve výši 8 510 Kč (Mimořádný výpis zaúčtovaných transakcí ze dne 18. 10. 2022) Výši příjmů žalovaného dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021, kdy příjmy byly stanoveny na částku 647 500 Kč a výdaje na částku 388 500 Kč, základ daně činila částka 259 000 Kč (Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021).6. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.9. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v účinném znění, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžadují.10. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tato judikatura je použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zákona č. 257/2016 Sb.15. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen „Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož pak vnitrostátní sankce spočívající v relativní neplatnosti úvěrové smlouvy nesplňují požadavky čl. 23 Směrnice, je třeba zajistit plný účinek Směrnice tím, že bude k neplatnosti smlouvy přihlédnuto i v případě, že spotřebitel neplatnost nenamítne. Dle Soudního dvora je třeba postupovat tímto způsobem též z důvodu existence nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat normy určené k jeho ochraně.16. V rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, pak Nejvyšší soud ČR uvedl, že: „Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) ... Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“17. Podle rozsudku Nejvyššího ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.18. Soud má za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně prověřena. Co se týká příjmové stránky, tam soud souhlasí s žalobkyní, že příjmy žalovaného činily přibližně 25 000 – 27 000 Kč měsíčně, což vyplývá zejména z daňového přiznání. Co se však týká výdajové stránky právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z vlastních statistických údajů a tvrzení žalovaného, že výše nájmu činí 5 000 Kč měsíčně. Soud je přesvědčen, že žádný ekonomický model nepopíše konkrétní výdaje žalovaného, kdy nemůže brát v úvahu konkrétní výši nájmu nebo konkrétní potřeby žalovaného. Navíc žalobkyní prezentovaná částka celkových měsíčních výdajů ve výši 9 434 Kč, které mají zahrnovat i výdaje na bydlení v Praze v roce 2022, není příliš blízko realitě. Těžko lze uvěřit, že by nájemné v Praze bylo i ve výši 5 000 Kč měsíčně, jak uvedl žalovaný, i kdyby se nájemné dělilo mezi žalovaného a jeho manželku. Právní předchůdkyně žalobkyně si však nevyžádala nájemní smlouvu, aby si takový údaj ověřila. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla dostatek údajů, aby došla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. O tom svědčí i to, že žalovaný uhradil 10 splátek namísto 107 splátek, tedy splácel méně než 10 % sjednané doby.19. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Dle zákona o spotřebitelském úvěru po 28. 5. 2022 takové neprověření způsobuje neplatnost absolutní. V takovém případě, bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).20. Soud proto žalobkyni přiznal částku 244 757,07 Kč (300 000 – 55 242,93 =244 757,07), co do zbytku jistiny 63 703,90 Kč (308 460,97 – 244 757,07 = 63 703,90) a veškerého příslušenství, resp. úroků přirostlých k jistině, což upravovala absolutně neplatná smlouva, soud žalobu zamítl.21. Dále žalobkyni nevzniklo právo ani na zákonný úrok z prodlení, když žalovaný se do prodlení doposud nedostal a splatnost pohledávky žalobkyně nastane až na základě rozhodnutí soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2024 č. j. 12 Co 106/2024-71).22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 924,88 Kč, přičemž tato částka představuje 58,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 339 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 308 460,97 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast na jednání u soudu dne 3. 2. 2025) a z částky 4 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a jedné paušální náhrady ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 740 Kč ve výši 7 295,40 Kč.23. Soud dále nepřiznal žalobkyni odměnu za vyjádření ze dne 3. 12. 2024 k prověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť tato tvrzení měla obsahovat již žaloba a soud neměl tento úkon právní služby za účelně vynaložený.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH03:2025:7.C.338.2024.1","publishedAt":"2025-07-31","decisionAt":"2025-02-03","caseNumber":{"senate":7,"registry":"C","index":338,"year":2024,"pageNumber":55},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Veronika","lastName":"Hlinková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPH03","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"308 460,97 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":25,"registry":"Co","index":130,"year":2025,"pageNumber":83},"affectedDate":"2025-06-12","courtCode":"MSPH","affectedTypes":["CHANGE","CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["POSTOUPENI_POHLEDAVKY","POJISTENI_UVERU","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}