{"uuid":"9284022e-d05e-492c-8d37-2fa21a313eb1","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Vašíčka a soudců Mgr. Martiny Polákové a Mgr. Pavla Mádra v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ; Advokátní kancelář JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"PSČ","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 18 949,25 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2021, č. j. 249 C 12/2020-81,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 6 480 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.\nII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 6 480 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].","justification":[{"texts":[{"text":"1. Výše uvedeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně tak, že zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 949,25 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Současně soud I. stupně zavázal žalobkyni k povinnosti nahradit žalované na nákladech řízení částku 8 640 Kč k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalobkyně. V něm nejprve rekapituluje skutkové okolnosti případu a průběh řízení před soudem I. stupně, když své odvolání následně odůvodňuje tím, že se proti napadenému rozhodnutí odvolává v plném rozsahu, neboť se neztotožňuje se závěry soudu I. stupně. Zdůrazňuje, že žalovaná se žalobkyní dne 25. 3. 2019 uzavřela smlouvu o poskytování právních služeb, ve které byla jasně dohodnuta odměna ve výši 1 500 Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování právních služeb. Tvrzení žalované o neurčitosti sjednané odměny tak nemůže v žádném případě obstát. Žalovaná byla s výší odměny srozuměna a svým podpisem uvedené smlouvy s ní souhlasila, o čemž ostatně i svědčí, že žalovaná uhradila smluvní odměnu ve výši 1 500 Kč + DPH + 150 Kč (režijní paušál) za první poradu s klientem, a to proti příjmovému účetnímu dokladu, který soud I. stupně k důkazu provedl. Co se týká námitek žalované ve vztahu k vyúčtování studia spisu v délce 7 hodin, k tomu je třeba uvést, že žalobkyně zastupovala žalovanou ve věci její závažné trestné činnosti, šlo tedy o rozsáhlý spisový materiál, který musel být, i vzhledem k neustále přibývajícím dokumentům, podrobně nastudován a aktualizován, aby tak mohlo dojít k poskytnutí kvalitních služeb. Spisový materiál nebyl studován 7 hodin najednou bez přerušení dne 23. 9. 2019, jak je uvedeno v příloze faktury, ale žalobkyně jej studovala a věnovala se mu před tímto datem, tj. datem jejího vystavení, pouze nerozepisovala jednotlivá data po krátkých časových úsecích, což ovšem na výsledném časovém úseku nic nemění. Soudu I. stupně byl v tomto směru žalobkyní prezentován detailně rozsah spisového materiálu, a to v rozsahu jednoho pořadače o obsahu několika stovek listů. Ve věci problematiky částky 1 997 Kč žalobkyně odkazuje na již výše uvedené a na své vyjádření před soudem I. stupně. Jedná se o úplatu za poradu dne 25. 3. 2019 při převzetí zastoupení, tzn. o částku mimo úkony účtované fakturou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tato částka se skládá z dílčí částky 1 500 Kč za 1 hodinu poskytování právních služeb, když k této odměně byla připočtena daň z přidané hodnoty a dále dílčí částka 150 Kč jako režijní paušál za 1 hodinu poskytovaných právních služeb, což je rovněž uvedeno ve smlouvě o poskytování právních služeb. Žalobkyně má tak za to, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zcela splnila svou povinnost důkazní a unesla tak důkazní břemeno. Soud I. stupně tak dle názoru žalobkyně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným závěrům, když provedená skutková zjištění chybně vyhodnotil. V tomto směru žalobkyně odkazuje na příjmový účetní doklad ze dne 25. 3. 2019, rozsah spisového materiálu a protokol o jednání ze dne 15. 7. 2021. Ze všech těchto důvodů žalobkyně pak navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí buď zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a zaváže žalovanou k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. K odvolání žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřila též žalovaná. Ta nesouhlasí s argumentací žalobkyně, když napadený rozsudek považuje za zcela správný a uvádí, že žalobkyní tvrzený nárok je neoprávněný i z mnoha jiných důvodů, které soud I. stupně s ohledem na dovozenou„ rezignaci na základní procesní povinnosti“ žalobkyně pro nadbytečnost neřešil. V tomto směru odkazuje na závěry soudu I. stupně ohledně toho, že žalobkyně nebyla schopna přes příslušné poučení navrhnout na jednání soudu jediný důkaz o skutečném provedení úkonů právní služby, které vyúčtovala. Přesně tento postup žalobkyně pak soud označil onou rezignací na základní procesní povinnost. Je naprosto zřejmé, že pouhá příloha faktury vůbec nic nedokazuje, a to zvláště za situace, kdy uvádí úkony evidentně neprovedené (např. dne 23. 9. 2019 v rozsahu 7 hodin za studium spisového materiálu a komunikaci s klientem – tohoto dne žalovaná oznámila žalobkyni ukončení právního zastoupení, kdy navíc ani toto studium spisu nedává smysl, mělo-li být podle vyúčtování již předtím vyhotoveno vyjádření ve věci). Žalobkyně tedy nepředložila soudu nic, kdy navíc i samotné určení výše odměny ve vyúčtování žalobkyně (dle přílohy faktury) neodpovídá uzavřené smlouvě. Soud I. stupně se na jednání dotazoval žalobkyně na smysl čl. IV. odst. 1 smlouvy o poskytování právních služeb. Toto ustanovení totiž vnitřně rozporně uvádí, že má jít o odměnu smluvní podle § 3 advokátního tarifu, což je ujednání o odměně konkrétní částkou (případně o způsobu jejího určení), nebo podle § 4 advokátního tarifu, což je smluvní odměna podle počtu hodin. V případě druhé varianty se navíc teprve měla v budoucnu sjednat – podle dikce„ bude sjednána“. S ohledem na tuto neurčitost, kterou žalobkyně na výzvu soudu opět nijak nevysvětlila, respektive nepodala žádný důkaz k tvrzené variantě, by nutně musel soud dospět k závěru, že by odměna musela být počítána podle právní úpravy vztahující se k mimosmluvní odměně (§ 6 advokátního tarifu) Tomu však vyúčtování odměny doložené žalobkyní prostřednictvím přílohy faktury nijak neodpovídá. Zjevně by se mohlo jednat maximálně o 2 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k obžalobě). Žalobkyně se ani nijak nevypořádala s tím, že žalovaná doložila příjmový pokladní doklad na částku 1 997 Kč ze dne 25. 3. 2019, tedy ze dne, kdy byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Přitom neměla-li být práce, za kterou byla tato platba žalobkyní přijata, předmětem jejího vyúčtování přiloženého k faktuře (jak uvádí žalobkyně i v odvolání), žalobkyně nedoložila žádné jiné své vyúčtování s přehledem o takto separátně vykonané práci, jak to stanoví čl. IV. odst. 3 smlouvy o poskytování právních služeb. Podle žalované tak nároku tvrzenému žalobkyní schází nejen opodstatnění ve vykonané práci (na tom spočívá odůvodnění napadeného rozsudku), ale také jeho vyčíslení (hodinová sazba nebyla platně sjednána) i zohlednění úhrad provedených žalovanou. Tyto úhrady v celkové výši 11 997 Kč (prostřednictvím dvou plateb, které byly žalovanou do řízení doloženy), tak ještě překračují potenciální nárok žalobkyně dle právní úpravy o mimosmluvní odměně. Snaží-li se žalobkyně v podaném odvolání dovozovat sjednání hodinové odměny součtem 1 500 Kč + DPH + 150 Kč, jde jednak o postup v rozporu s koncentrací řízení, ale ani tento součet neodpovídá výši provedené platby. Ukazování šanonu s papíry pak není návrhem důkazu, který by byl způsobilý k provedení v soudních řízeních. Navíc žalobkyně ve svém odvolání popírá své vlastní vyúčtování, když uvádí, že vlastně dne 23. 9. 2019 spis 7 hodin nestudovala, ale činila tak jindy v jiných časových intervalech. Co do spisu podle ní za dobu od předchozího účtovaného úkonu dne 11. 6. 2019 přibylo, jak uvádí, a k jakému úkonu toto studovala, však jasné není a nebylo to ani soudu žalobkyní přes příslušné poučení sděleno. Setrvává-li tak žalobkyně na svém hodnocení, že zcela splnila svou důkazní povinnost, a v této souvislosti uvádí jako důkaz příjmový pokladní doklad, protokol o jednání samotného soudu I. stupně (na kterém měla důkazy navrhovat) a rozsah spisového materiálu, který není nijak identifikován a soud s ním nebyl při absenci důkazních návrhů nijak seznámen, nemůže být toto stanovisko žalobkyně z povahy věci opodstatněné. Z těchto důvodů žalovaná navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Následně, před jednáním odvolacího soudu, žalobkyně podáním doručeným odvolacímu soudu dne 14. 2. 2022 doplnila své odvolání o označení důkazů k prokázání svých tvrzení o provedení právních služeb s tím, že následně tyto důkazy ve fotokopii též soudu doložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce na uvedené podání reagovala tak, že namítla, že k těmto důkazům (s ohledem na ust. § 118b odst. 1 o.s.ř.) nelze přihlížet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.), a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202a contrario o.s.ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobkyně se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalované, aby jí tato zaplatila částku 18 949,25Kč s úroky z prodlení, a to na základě smlouvy o poskytování právních služeb jako odměnu za právní zastoupení. V této souvislosti žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, přičemž žalobkyně realizovala právní služby v takovém rozsahu, jak tyto byly vyúčtovány fakturou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" přičemž žalovaná uvedenou fakturu neuhradila. Žalovaná potvrzovala tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o poskytování právních služeb, poukazovala také na to, že určitou finanční částku v této souvislosti žalobkyni za poskytnuté služby zaplatila, avšak zpochybňovala rozsah realizovaných služeb dle předložené faktury.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud I. stupně žalobu zamítl na základě neunesení důkazního břemene ze strany žalobkyně o tvrzeném rozsahu poskytnutých právních služeb, když částka, které se žalobkyně domáhala, byla právě jako odměna za poskytnuté právní služby v rozsahu, jak byly vyúčtovány fakturou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Zde je třeba zdůraznit to, že občanské soudní řízení sporné je ovládáno zásadou projednací, která klade na účastníky různé povinnosti mj. též povinnost tvrzení a povinnost důkazní, když ve stručnosti – jedná se o povinnost toho účastníka, kterému uvedená tvrzení prospívají pro uplatnění jeho nároku, tvrdit rozhodné skutečnosti, z nichž jeho nárok vyplývá (břemeno tvrzení) a k těmto svým tvrzením navrhnout důkazy k jejich prokázání (břemeno důkazní). Nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (tzv. neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene) má za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci pro toho z účastníků, který svoje povinnosti (či některou z nich) nesplnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V projednávané věci si žalobkyně splnila svoji povinnost tvrzení ohledně toho, že tvrdila konkrétní služby, které ve prospěch žalované v rámci jejího zastupování provedla. Za tohoto stavu ji tížila též povinnost důkazní ohledně prokázání, že uvedené služby, byly v tvrzeném rozsahu poskytnuty. Důkazy, které žalobkyně v žalobě označila, tuto tvrzenou skutečnost (tedy tvrzený rozsah služeb) neprokazovaly. Pokud v této souvislosti byla k důkazu provedena též faktura, ta je v podstatě interní evidencí, jakýmsi sumářem, který si vede sama žalobkyně. Soud I. stupně za této situace postupoval tedy správně, když poučil žalobkyni o koncentraci řízení, a též o její povinnosti dle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu tak, jak to vyplývá z protokolu o jednání soudu I. stupně ze dne 15. 7. 2021 založeném na č.l. 75 spisu. Z něho vyplývá, že žalobkyně byla poučena o tom, že v tuto chvíli důkazní břemeno ohledně prokázání rozsahu uvedených služeb neunáší a že je tedy na ní, aby navrhla v tomto směru nějaké důkazy s tím, že byla žalobkyně též poučena o případných následcích nesplnění této povinnosti. Pokud jde o reakci žalobkyně, ta je v protokolu zachycena hned v následujícím odstavci, kde je uvedeno, že zástupce žalobkyně uvedl:„ nevím, jak bych měl dokládat studium spisového materiálu, zda bych měl mít v advokátní kanceláři videokameru a snímat průběh toho, co se tam děje, aby bylo zřejmé, že jsem tedy spis studoval. Pokud jsou ve spise nějaké výstupy, je zřejmé, že spis musel být studován. Není mi jasné, co po mě soud chce, když jsou případy, kdy je vykázáno studium spisu v délce 25 hodin a není to žádný problém“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z uvedeného je zřejmé, že žádný další konkrétní důkaz k prokázání tvrzené skutečnosti o rozsahu poskytnutých právních služeb žalobkyně nenavrhla. Následně poté byli účastníci poučeni dle ust. § 118b odst. 1 věta druhá a ust. § 119a odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno taktéž na č.l. 75 spisu a též 75v, kdy na uvedené poučení reagovali oba účastníci tak, že nemají žádné návrhy na doplnění dokazování, netvrdí žádné další právně významné skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené (za daného stavu věci v době rozhodnutí soudu I. stupně) považuje za správný závěr, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o prokázání rozsahu jí tvrzených služeb, jež měla realizovat ve prospěch žalované v rámci trestního řízení vedeném u Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pokud za této situace soud I. stupně žalobu zamítl, je jeho rozhodnutí věcně správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Pokud v projednávané věci žalobkyně v rámci podání ze dne 14. 2. 2022 navrhovala doplnit dokazování o další důkazy, které měly podle ní rozsah tvrzených služeb prokázat, je třeba uvést, že s ohledem na ust. § 205a o.s.ř. nebyly dány podmínky pro doplnění dokazování. Zde je možno opětovně zdůraznit, že žalobkyně byla před soudem I. stupně řádně poučena jak ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., tak i ve smyslu ust. § 118b odst. 1 věta druhá a ust. § 119a odst. 1 o.s.ř. a nejednalo se tedy o žádnou z výjimek z koncentrace, jež jsou taxativně stanoveny v § 205a o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. S ohledem na vše výše uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalované v souvislosti s odvolacím řízením vznikly náklady za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní pomoci po à 1 860 Kč, 2x režijní paušál po à 300 Kč; na náhradě nákladů odvolacího řízení se tedy jedná celkem o částku 6 480 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Výše uvedeným rozsudkem rozhodl soud I. stupně tak, že zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 949,25 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Současně soud I. stupně zavázal žalobkyni k povinnosti nahradit žalované na nákladech řízení částku 8 640 Kč k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).\n2. Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalobkyně. V něm nejprve rekapituluje skutkové okolnosti případu a průběh řízení před soudem I. stupně, když své odvolání následně odůvodňuje tím, že se proti napadenému rozhodnutí odvolává v plném rozsahu, neboť se neztotožňuje se závěry soudu I. stupně. Zdůrazňuje, že žalovaná se žalobkyní dne 25. 3. 2019 uzavřela smlouvu o poskytování právních služeb, ve které byla jasně dohodnuta odměna ve výši 1 500 Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování právních služeb. Tvrzení žalované o neurčitosti sjednané odměny tak nemůže v žádném případě obstát. Žalovaná byla s výší odměny srozuměna a svým podpisem uvedené smlouvy s ní souhlasila, o čemž ostatně i svědčí, že žalovaná uhradila smluvní odměnu ve výši 1 500 Kč + DPH + 150 Kč (režijní paušál) za první poradu s klientem, a to proti příjmovému účetnímu dokladu, který soud I. stupně k důkazu provedl. Co se týká námitek žalované ve vztahu k vyúčtování studia spisu v délce 7 hodin, k tomu je třeba uvést, že žalobkyně zastupovala žalovanou ve věci její závažné trestné činnosti, šlo tedy o rozsáhlý spisový materiál, který musel být, i vzhledem k neustále přibývajícím dokumentům, podrobně nastudován a aktualizován, aby tak mohlo dojít k poskytnutí kvalitních služeb. Spisový materiál nebyl studován 7 hodin najednou bez přerušení dne 23. 9. 2019, jak je uvedeno v příloze faktury, ale žalobkyně jej studovala a věnovala se mu před tímto datem, tj. datem jejího vystavení, pouze nerozepisovala jednotlivá data po krátkých časových úsecích, což ovšem na výsledném časovém úseku nic nemění. Soudu I. stupně byl v tomto směru žalobkyní prezentován detailně rozsah spisového materiálu, a to v rozsahu jednoho pořadače o obsahu několika stovek listů. Ve věci problematiky částky 1 997 Kč žalobkyně odkazuje na již výše uvedené a na své vyjádření před soudem I. stupně. Jedná se o úplatu za poradu dne 25. 3. 2019 při převzetí zastoupení, tzn. o částku mimo úkony účtované fakturou [číslo]. Tato částka se skládá z dílčí částky 1 500 Kč za 1 hodinu poskytování právních služeb, když k této odměně byla připočtena daň z přidané hodnoty a dále dílčí částka 150 Kč jako režijní paušál za 1 hodinu poskytovaných právních služeb, což je rovněž uvedeno ve smlouvě o poskytování právních služeb. Žalobkyně má tak za to, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zcela splnila svou povinnost důkazní a unesla tak důkazní břemeno. Soud I. stupně tak dle názoru žalobkyně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným závěrům, když provedená skutková zjištění chybně vyhodnotil. V tomto směru žalobkyně odkazuje na příjmový účetní doklad ze dne 25. 3. 2019, rozsah spisového materiálu a protokol o jednání ze dne 15. 7. 2021. Ze všech těchto důvodů žalobkyně pak navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí buď zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že žalobě zcela vyhoví a zaváže žalovanou k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů.\n3. K odvolání žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřila též žalovaná. Ta nesouhlasí s argumentací žalobkyně, když napadený rozsudek považuje za zcela správný a uvádí, že žalobkyní tvrzený nárok je neoprávněný i z mnoha jiných důvodů, které soud I. stupně s ohledem na dovozenou„ rezignaci na základní procesní povinnosti“ žalobkyně pro nadbytečnost neřešil. V tomto směru odkazuje na závěry soudu I. stupně ohledně toho, že žalobkyně nebyla schopna přes příslušné poučení navrhnout na jednání soudu jediný důkaz o skutečném provedení úkonů právní služby, které vyúčtovala. Přesně tento postup žalobkyně pak soud označil onou rezignací na základní procesní povinnost. Je naprosto zřejmé, že pouhá příloha faktury vůbec nic nedokazuje, a to zvláště za situace, kdy uvádí úkony evidentně neprovedené (např. dne 23. 9. 2019 v rozsahu 7 hodin za studium spisového materiálu a komunikaci s klientem – tohoto dne žalovaná oznámila žalobkyni ukončení právního zastoupení, kdy navíc ani toto studium spisu nedává smysl, mělo-li být podle vyúčtování již předtím vyhotoveno vyjádření ve věci). Žalobkyně tedy nepředložila soudu nic, kdy navíc i samotné určení výše odměny ve vyúčtování žalobkyně (dle přílohy faktury) neodpovídá uzavřené smlouvě. Soud I. stupně se na jednání dotazoval žalobkyně na smysl čl. IV. odst. 1 smlouvy o poskytování právních služeb. Toto ustanovení totiž vnitřně rozporně uvádí, že má jít o odměnu smluvní podle § 3 advokátního tarifu, což je ujednání o odměně konkrétní částkou (případně o způsobu jejího určení), nebo podle § 4 advokátního tarifu, což je smluvní odměna podle počtu hodin. V případě druhé varianty se navíc teprve měla v budoucnu sjednat – podle dikce„ bude sjednána“. S ohledem na tuto neurčitost, kterou žalobkyně na výzvu soudu opět nijak nevysvětlila, respektive nepodala žádný důkaz k tvrzené variantě, by nutně musel soud dospět k závěru, že by odměna musela být počítána podle právní úpravy vztahující se k mimosmluvní odměně (§ 6 advokátního tarifu) Tomu však vyúčtování odměny doložené žalobkyní prostřednictvím přílohy faktury nijak neodpovídá. Zjevně by se mohlo jednat maximálně o 2 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k obžalobě). Žalobkyně se ani nijak nevypořádala s tím, že žalovaná doložila příjmový pokladní doklad na částku 1 997 Kč ze dne 25. 3. 2019, tedy ze dne, kdy byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Přitom neměla-li být práce, za kterou byla tato platba žalobkyní přijata, předmětem jejího vyúčtování přiloženého k faktuře (jak uvádí žalobkyně i v odvolání), žalobkyně nedoložila žádné jiné své vyúčtování s přehledem o takto separátně vykonané práci, jak to stanoví čl. IV. odst. 3 smlouvy o poskytování právních služeb. Podle žalované tak nároku tvrzenému žalobkyní schází nejen opodstatnění ve vykonané práci (na tom spočívá odůvodnění napadeného rozsudku), ale také jeho vyčíslení (hodinová sazba nebyla platně sjednána) i zohlednění úhrad provedených žalovanou. Tyto úhrady v celkové výši 11 997 Kč (prostřednictvím dvou plateb, které byly žalovanou do řízení doloženy), tak ještě překračují potenciální nárok žalobkyně dle právní úpravy o mimosmluvní odměně. Snaží-li se žalobkyně v podaném odvolání dovozovat sjednání hodinové odměny součtem 1 500 Kč + DPH + 150 Kč, jde jednak o postup v rozporu s koncentrací řízení, ale ani tento součet neodpovídá výši provedené platby. Ukazování šanonu s papíry pak není návrhem důkazu, který by byl způsobilý k provedení v soudních řízeních. Navíc žalobkyně ve svém odvolání popírá své vlastní vyúčtování, když uvádí, že vlastně dne 23. 9. 2019 spis 7 hodin nestudovala, ale činila tak jindy v jiných časových intervalech. Co do spisu podle ní za dobu od předchozího účtovaného úkonu dne 11. 6. 2019 přibylo, jak uvádí, a k jakému úkonu toto studovala, však jasné není a nebylo to ani soudu žalobkyní přes příslušné poučení sděleno. Setrvává-li tak žalobkyně na svém hodnocení, že zcela splnila svou důkazní povinnost, a v této souvislosti uvádí jako důkaz příjmový pokladní doklad, protokol o jednání samotného soudu I. stupně (na kterém měla důkazy navrhovat) a rozsah spisového materiálu, který není nijak identifikován a soud s ním nebyl při absenci důkazních návrhů nijak seznámen, nemůže být toto stanovisko žalobkyně z povahy věci opodstatněné. Z těchto důvodů žalovaná navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů odvolacího řízení.\n4. Následně, před jednáním odvolacího soudu, žalobkyně podáním doručeným odvolacímu soudu dne 14. 2. 2022 doplnila své odvolání o označení důkazů k prokázání svých tvrzení o provedení právních služeb s tím, že následně tyto důkazy ve fotokopii též soudu doložila.\n5. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce na uvedené podání reagovala tak, že namítla, že k těmto důkazům (s ohledem na ust. § 118b odst. 1 o.s.ř.) nelze přihlížet.\n6. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.), a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202a contrario o.s.ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.\n7. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobkyně se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalované, aby jí tato zaplatila částku 18 949,25Kč s úroky z prodlení, a to na základě smlouvy o poskytování právních služeb jako odměnu za právní zastoupení. V této souvislosti žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, přičemž žalobkyně realizovala právní služby v takovém rozsahu, jak tyto byly vyúčtovány fakturou [číslo] přičemž žalovaná uvedenou fakturu neuhradila. Žalovaná potvrzovala tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o poskytování právních služeb, poukazovala také na to, že určitou finanční částku v této souvislosti žalobkyni za poskytnuté služby zaplatila, avšak zpochybňovala rozsah realizovaných služeb dle předložené faktury.\n8. Soud I. stupně žalobu zamítl na základě neunesení důkazního břemene ze strany žalobkyně o tvrzeném rozsahu poskytnutých právních služeb, když částka, které se žalobkyně domáhala, byla právě jako odměna za poskytnuté právní služby v rozsahu, jak byly vyúčtovány fakturou [číslo]. Zde je třeba zdůraznit to, že občanské soudní řízení sporné je ovládáno zásadou projednací, která klade na účastníky různé povinnosti mj. též povinnost tvrzení a povinnost důkazní, když ve stručnosti – jedná se o povinnost toho účastníka, kterému uvedená tvrzení prospívají pro uplatnění jeho nároku, tvrdit rozhodné skutečnosti, z nichž jeho nárok vyplývá (břemeno tvrzení) a k těmto svým tvrzením navrhnout důkazy k jejich prokázání (břemeno důkazní). Nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (tzv. neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene) má za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci pro toho z účastníků, který svoje povinnosti (či některou z nich) nesplnil.\n9. V projednávané věci si žalobkyně splnila svoji povinnost tvrzení ohledně toho, že tvrdila konkrétní služby, které ve prospěch žalované v rámci jejího zastupování provedla. Za tohoto stavu ji tížila též povinnost důkazní ohledně prokázání, že uvedené služby, byly v tvrzeném rozsahu poskytnuty. Důkazy, které žalobkyně v žalobě označila, tuto tvrzenou skutečnost (tedy tvrzený rozsah služeb) neprokazovaly. Pokud v této souvislosti byla k důkazu provedena též faktura, ta je v podstatě interní evidencí, jakýmsi sumářem, který si vede sama žalobkyně. Soud I. stupně za této situace postupoval tedy správně, když poučil žalobkyni o koncentraci řízení, a též o její povinnosti dle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu tak, jak to vyplývá z protokolu o jednání soudu I. stupně ze dne 15. 7. 2021 založeném na č.l. 75 spisu. Z něho vyplývá, že žalobkyně byla poučena o tom, že v tuto chvíli důkazní břemeno ohledně prokázání rozsahu uvedených služeb neunáší a že je tedy na ní, aby navrhla v tomto směru nějaké důkazy s tím, že byla žalobkyně též poučena o případných následcích nesplnění této povinnosti. Pokud jde o reakci žalobkyně, ta je v protokolu zachycena hned v následujícím odstavci, kde je uvedeno, že zástupce žalobkyně uvedl:„ nevím, jak bych měl dokládat studium spisového materiálu, zda bych měl mít v advokátní kanceláři videokameru a snímat průběh toho, co se tam děje, aby bylo zřejmé, že jsem tedy spis studoval. Pokud jsou ve spise nějaké výstupy, je zřejmé, že spis musel být studován. Není mi jasné, co po mě soud chce, když jsou případy, kdy je vykázáno studium spisu v délce 25 hodin a není to žádný problém“.\n10. Z uvedeného je zřejmé, že žádný další konkrétní důkaz k prokázání tvrzené skutečnosti o rozsahu poskytnutých právních služeb žalobkyně nenavrhla. Následně poté byli účastníci poučeni dle ust. § 118b odst. 1 věta druhá a ust. § 119a odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno taktéž na č.l. 75 spisu a též 75v, kdy na uvedené poučení reagovali oba účastníci tak, že nemají žádné návrhy na doplnění dokazování, netvrdí žádné další právně významné skutečnosti.\n11. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené (za daného stavu věci v době rozhodnutí soudu I. stupně) považuje za správný závěr, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o prokázání rozsahu jí tvrzených služeb, jež měla realizovat ve prospěch žalované v rámci trestního řízení vedeném u Okresního soudu [obec] – [anonymizováno]. Pokud za této situace soud I. stupně žalobu zamítl, je jeho rozhodnutí věcně správné.\n12. Pokud v projednávané věci žalobkyně v rámci podání ze dne 14. 2. 2022 navrhovala doplnit dokazování o další důkazy, které měly podle ní rozsah tvrzených služeb prokázat, je třeba uvést, že s ohledem na ust. § 205a o.s.ř. nebyly dány podmínky pro doplnění dokazování. Zde je možno opětovně zdůraznit, že žalobkyně byla před soudem I. stupně řádně poučena jak ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., tak i ve smyslu ust. § 118b odst. 1 věta druhá a ust. § 119a odst. 1 o.s.ř. a nejednalo se tedy o žádnou z výjimek z koncentrace, jež jsou taxativně stanoveny v § 205a o.s.ř.\n13. S ohledem na vše výše uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.\n14. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalované v souvislosti s odvolacím řízením vznikly náklady za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní pomoci po à 1 860 Kč, 2x režijní paušál po à 300 Kč; na náhradě nákladů odvolacího řízení se tedy jedná celkem o částku 6 480 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2022:15.Co.168.2021.1","publishedAt":"2022-03-09","decisionAt":"2022-02-22","caseNumber":{"senate":15,"registry":"CO","index":168,"year":2021,"pageNumber":309},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiří","lastName":"Vašíček","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2021, č. j. 249 C 12/2020-81,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":249,"registry":"C","index":12,"year":2020,"pageNumber":81},"affectedDate":"2021-07-15","courtCode":"MSBR","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}