{"uuid":"92aa3319-54c4-4da6-9484-09cb70d08ab7","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", se zrušuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Pozemek parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen vyplatit žalované na vypořádací podíl částku ve výši 3 623 000 Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na č. účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", VS: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"var. symbol","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na č. účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", VS: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"var. symbol","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba: , adresa,  a k pozemku parc. č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa,  a zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , se zrušuje.II. Pozemek parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba: , adresa,  a pozemek parc. č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa,  a zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.III. Žalobce je povinen vyplatit žalované na vypořádací podíl částku ve výši 3 623 000 Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na č. účtu , č. účtu, , VS: , var. symbol, .VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na č. účtu , č. účtu, , VS: , var. symbol, .","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou, která byla soudu doručena dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", a k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „nemovité věci“ nebo „nemovitosti“). Navrhl, aby nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky, každý s podílem ideální ½, shora uvedených nemovitých věcí. Ke spoluvlastnickému podílu žalobce bylo zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch matky účastníků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ročník 1944 a otce účastníků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", ročník 1943, který zemřel. Nemovité věci do roku 2017 užívala i žalovaná se svojí rodinou. V roce 2017 se odstěhovala a s matkou se nestýká. Žalovaná nemá k matce dobrý vztah, podala na matku oznámení, které řešil správní orgán pro podezření z přestupku proti majetku, kdy matka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měla v roce 2020 poškodit vnitřní plachtu bazénu nacházející se na uvedené adrese. Přestupkové řízení bylo zastaveno, neboť obviněné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebylo spáchání skutku prokázáno. Žalobce matku, která nemovité věci užívá, každodenně navštěvuje, pomáhá jí, vozí ji k lékaři, na nákupy a udržuje – na rozdíl od žalované – shora uvedené nemovité věci. Matka vyjádřila přání, aby nemovité věci patřily žalobci. Žalobce je solventní a nemovité věci jsou nedělitelné, při určení hodnoty nemovitých věcí je nutno zohlednit zřízení věcné břemeno ve prospěch matky účastníků. Mimosoudní dohoda nebyla úspěšná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se zrušením spoluvlastnictví souhlasila, avšak navrhla, aby nemovité věci byly rozděleny na dvě bytové jednotky. Žalobce zřídil věcné břemeno ke svému podílu neplatně, bylo sjednáno bez jejího vědomí a katastrální úřad jej neměl zapsat. Vše vyplynulo ze zášti otce účastníků vůči žalované a jejímu manželovi. Otec vedl proti nim řadu sporů, snažil se o vrácení darů ke kdysi darovaným nemovitým věcem. Rodiče by nevystěhovala, proti věcnému břemenu by neměla námitky, ale přesto o něm nebyla zpravena. Věcné břemeno nezatěžuje jen podíl, ale i práva dalších spoluvlastníků. Napětí v rodině způsobil otec, který podával žaloby, trestní oznámení a stížnosti. Bazén vybudovala žalovaná s manželem a tento byl úmyslně zničen rodinou. S matkou by vyšla dobře, kdyby jí zbytek rodiny umožnil kontakt. S manželem vybudovala přístavbu, ale nemohou ji užívat. V domě jsou dvě totožné jednotky, dolní užívá matka a druhou má zařízenou žalovaná. Otec jí znemožnil přístup do domu, umístil nápisy se zákazem vstupu pro žalovanou, vyměnil zámky a odmítl jí dát klíče. Nebrání se dohodě, se žalobcem nekomunikuje, ale prostřednictvím advokátů to bude možné. Se žalobcem se nenapadají, pouze se nestýkají. Znalec by se měl vyjádřit nejen k obvyklé ceně nemovitých věcí, ale rovněž k možnosti rozdělení domu na jednotky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Skutková zjištění","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) účastníci mají v podílovém spoluvlastnictví nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, každý s podílem ideální ½ (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) věcné břemeno užívání je zapsáno v katastru nemovitostí s tím, že povinný je žalobce a oprávněný je ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", ročník 1943 a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ročník 1944 (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) nemovitá věc – dům – se skládá z přízemí a 1. patra (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) v domě jsou jedny hlavní vchodové dveře, za nimi je vstup do chodby, ze které se lze dostat do bytu v přízemí a dále jsou v chodbě schody, kterými se vstupuje do bytu v 1. patře (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"e) v domě je garáž pro jedno osobní auto, přičemž z garáže se dá dostat dveřmi do chodby uvedené v bodě d) (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"f) u domu je přístavba navazující na garáž, přičemž z přístavby je vstup do garáže (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"g) vstup do domu je i dveřmi ze zahrady, kterými lze vstoupit do sklepa a sklepem do chodby uvedené v bodě d) (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"h) v domě je jedno odběrné místo elektřiny, vody a plynu a ve sklepě je jeden kotel na plyn a jeden kotel na tuhá paliva (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"i) žalovaná mí klíče od nemovité věci (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"j) matka účastníků, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", užívá spodní byt (na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k) obvyklá cena předmětných nemovitých věcí je 7 246 000 Kč (na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"l) obvyklá cena věcného břemene váznoucího na podílu na předmětných nemovitých věcí je 1 191 000 Kč (na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"m) obvyklá cena předmětných nemovitých věcí po odpočtu hodnoty věcného břemene je 6 055 000 Kč (na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda jsou nemovité věci dělitelné, komu mají připadnout v případě, že by nemovité věci soud nerozdělil a zda je nutno zohlednit zřízené věcné břemeno při určení výše vypořádacího podílu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud dále zjistil tyto skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisu z katastru nemovitých věcí, LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", že věcné břemeno užívání ke spoluvlastnickému podílu žalobce bylo zřízeno smlouvou, přičemž právní účinky zápisu věcného břemene nastaly ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ke stejnému dni nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva v podílu id ½ pro žalobce. Žalované byl její podíl ve výši id ½ darován smlouvu v roce 1999.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z darovací smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že rodiče účastníků darovali žalobci větší množství nemovitých věcí, mj. i podíl ve výši id ½ na předmětných nemovitých věcech a v jejich prospěch žalobce zřídil věcné břemeno spočívající v bezplatném užívání darovaného majetku. Dodatkem č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo rovněž zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního užívání k předmětným (i jiným) nemovitým věcem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z darovací smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", že rodiče účastníků darovali žalované podíl ve výši id ½ na předmětných nemovitých věcech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", že správní orgán zastavil podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, řízení vedené proti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (matce účastníků), která měla – ve zkratce – v roce 2020 poškodit vnitřní plachtu bazénu na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", hráběmi a způsobit škodu žalované, neboť spáchání skutku nebylo obviněné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" prokázáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že žalobce disponuje ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na bankovním účtu zůstatkem ve výši 3 676 270,13 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že žalovaná disponuje ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na bankovním účtu zůstatkem ve výši 17 997,06 EUR a na dalším bankovním účtu k témuž dni zůstatkem ve výši 1 278 310 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ze sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", že žádost žalované a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" o zajištěný úvěr ve výši 2 000 000 Kč byla schválena a případ byl postoupen k vypracování dokumentace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Ze spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zdejšího soudu soud zjistil, že otec účastníků podal dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobu, kterou se domáhal po žalované mj. vrácení podílu id ½ na předmětných nemovitých věcech. Žaloba byla odmítnuta podle § 43 odst. 2 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ze spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zdejšího soudu soud zjistil, že otec účastníků podal dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobu na žalovanou, kterou se domáhal mj. vrácení nemovitých věcí na pozemku p. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále vrácení id ½ předmětných nemovitých věcí. Ve vyjádření žalované k žalobě je popisováno (č. l. 37 a n. a dále na č. l. 94 a č. l. 164 a 165), že vztahy mezi žalobcem (a jeho rodinou) a žalovanou (a její rodinou) se vyostřily pro konflikt mezi žalobcem a manželem žalované. Při výslechu žalobce (v řízení pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" v pozici svědka) uvedl, že s ním žalovaná již deset let nekomunikuje a že v srpnu 2015 došlo k fyzickému konfliktu mezi žalobcem a manželem žalované. Zdejší soud žalobu zamítl a v rozsudku (č. l. 139) mj. uvedl, že rodinné vztahy mezi účastníky a jejich rodinami jsou velmi narušené. Dochází k častým sporům gradujících podáváním nejrůznějších podnětů směrující proti druhé straně (bod 25 rozsudku). Rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Ze spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zdejšího soudu soud zjistil, že syn žalované podal na žalobce žalobu, aby se zdržel zásahů do vlastnického práva syna žalované a dále vyklidil pozemky, vše v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Řízení ve věci bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ze spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zdejšího soudu a z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaná (ve sporu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně) se žalobou, která byla doručena soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", domáhala zřízení věcného břemene nezbytné cesty. V žalobě uvedla, že je mimo jiné vlastníkem stavební parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejíž součástí je jiná stavba – budova bez č. p. či č. ev., dále stavební parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejíž součástí je jiná stavba – budova bez č. p. či č. ev. a dále pozemkové parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" vše v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k těmto nemovitostem nemá jiný přístup než přes nemovité věci ve vlastnictví žalobce (ve sporu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaný). K dohodě nedošlo. Žalobce se žalobou nesouhlasil a uvedl, že se historicky užívala jiná cesta. Cesta zvolená žalovanou není vhodná, je umístěna 180 cm od jeho objektu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je součástí parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a při průjezdu těžkých vozidel by došlo k narušení statiky stavby. Dále je zde vrt, který zásobuje dům vodou a vysokotlaké vedení plynu a jízda vozidly by ovlivnila jak vrt, tak vedení plynu. Po dvou přerušeních v řízení a před zpracováním znaleckého posudku se na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" účastníci dohodli na zřízení práva průjezdu na dobu 18 měsíců. Dále podrobněji v odst. 37 tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Ze spisu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zdejšího soudu soud zjistil, že otec účastníků podal dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobu na žalovanou a jejího manžela ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou se domáhal mj. vrácení nemovitých věcí na pozemku p. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále vrácení id ½ předmětných nemovitých věcí. Soud pro překážku věci rozhodnuté řízení zastavil, což bylo potvrzeno odvolacím soudem. Dovolací řízení bylo nezaplacení soudního poplatku zastaveno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z výslechu žalobce soud zjistil, že se stal spoluvlastníkem nemovitých věcí v roce 2019 a žalovaná v roce 1999 a neví, proč došlo k časové prodlevě mezi darem účastníkům. Otec účastníků v roce 2022 zemřel a od té doby se žalobce stará o matku, vozí ji k lékaři, denně ji navštěvuje, 1–2 x týdně v domě v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název města","anonStyle":"ANON"},{"text":" přespí. Užívá společně s matkou dolní byt, kde má vlastní pokoj. Užívá celý byt, garáž i zahradu a stará se o stromy a hrabe sníh. Nyní platí za dům část daně z nemovitosti. Žalovaná se v roce 2017 z domu odstěhovala do svého domu a nebaví se s ní deset let. Žalovaná má klíč od hlavních dveří a od přístavby. Žalované nebrání v užívání domu. Náklady na energie, vodu, plyn a uhlí hradí matka účastníků a žalobce. Žalovaná se na těchto nákladech nepodílí, ani se nepodílí na údržbě domu a zahrady. Počátek sporů mezi rodinami účastníků spatřuje v roce 2009, kdy manželovi žalované měly vadit žalobcovy návštěvy v domě v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název města","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nedovede si představit se sestrou dohodu o správě společné nemovité věci. V roce 2024 žalobce natřel střechu a po žalované nechtěl polovinu nákladů, neboť spolu nekomunikují. Budoucí využití domu spatřuje v tom, že by jeho dcera (13 let) zde mohla v budoucnu bydlet. Do té doby by se o nemovitost staral, hrabal sníh, topil v ní. V době, kdy zřizoval věcné břemeno pro matku, žalovanou žalobce nekontaktoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z výslechu žalované soud zjistil, že si myslí, že rodiče účastníků dali žalobci id ½ nemovitých věcí proto, aby se jí pomstili, protože mezi ní a rodiči proběhly spory. Předmětné nemovité věci nevyužívá, má klíč od hlavních vchodových dveří, nemá klíč od garáže. Do domu nechodí proto, že ji tam nikdo nechce vidět. O dům se nezajímá, nestará se o sníh, zahradu a střechu. V roce 2017 se s rodinou odstěhovala pro spory mezi otcem účastníků a žalovanou a pro spory mezi žalobcem a žalovanou. Spory mezi žalovanou a žalobcem nastaly podle ní poté, co je rodiče rozdělili o majetek. Žalovaná nebyla v kontaktu se svou matkou dva roky. V letech 2017–2019 na zahradě sekala trávu. O vlastnictví nemovitých věcí se nestará. Daň z nemovité věci hradí za svoji část. Vztah se žalovaným je na nulové úrovni a doufá, že v případě rozdělení by se dohodli na správě společné věci. Náklady na rozdělení (zřízení vlastního vchodu a vlastního odběrného místa) je ochotna nést v jakékoliv výši. Za posledních 8 let se se žalovaným na ničem nedohodli, nekomunikují spolu. Spory vyvolal v minulosti jejich otec, žalovaná volala Policii České republiky, když viděla rozbitý bazén. Žalovaná se svou matkou nekomunikuje. Pokud by nemovité věci byly přikázány jí, starala by se o matku, byť tak dosud nečiní (na požádání matky by tak učinila i dnes). Má dceru, která by nemovitou věc mohla v budoucnu užívat. Do nemovité věci investovala 750 000 Kč – výměna oken, dveří, zateplení, přístavba a podíl na výměně kotle. Přístavba se realizovala v roce 2005 a ostatní práce do roku 2017. Nápisy o zákazu vstupu byly umístěny na vchodu do přístavby v roce 2020 a byly psány rukou matky. Pokud by o zřízení věcného břemene věděla, byla by pro.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že je manželkou žalobce a švagrovou žalované. Se švagrovou se nestýká delší dobu, minimálně od roku 2015. Žalobce nemovité věci užívá, přespí tam minimálně jednou za týden. Žalobce každý den navštěvuje matku, nakupuje jí, vozí ji k holiči a k lékaři. Běžnou údržbu zahrady a domu vykonává žalobce. Žalovaná se z předmětných nemovitých věcí odstěhovala v roce 2017. Vztahy mezi účastníky nejsou dobré. Žalovaná se s matkou nestýká, a to doby, kdy žalovaná volala Policii ČR kvůli poškození bazénu. Svědkyně bydlí v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název města","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Z výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že je matkou účastníků. Žalovaná, když rodiče darovali žalobci podíl ve výši id ½, sdělila, že tady nebude se žalovaným bydlet. Žalobce v domě přespí asi dvakrát za týden. Žalobce svědkyni navštěvuje každý den, pomáhá jí s nákupy a s cestou k lékaři. Žalobce se stará o dům a zahradu, natřel střechu, plot a zábradlí. Žalovaná si postavila dům a v roce 2017 se s rodinou odstěhovala. V roce 2012 a 2016 došlo k incidentům mezi rodinou žalované a žalobcem, resp. rodiči účastníků. Po roce 2017 žalovaná byla jednou v domě a odnesla si nějaké svoje věci. Se žalovanou není v kontaktu, nemá na ni ani číslo. Žalobce a žalovaná se několik let nebaví. Svědkyně kdysi protrhla plachtu od bazénu a žalovaná na ni zavolala policii. Přístavbu vybudovala žalovaná s manželem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Z ohledání na místě soud zjistil, že dům se skládá z přízemí a prvního patra. Vpravo od domu jsou vjezdová vrata a vstup do kolny. Součástí domu je garáž (odsud je vstup do domu i do přístavby) a přístavba. Ve sklepě je uhelna, spižírna a dílna. V přístavbě se nachází jedna místnost společně s umyvadlem a WC. V domě je chodba, ze které vedou schody do prvního patra. V přízemí a patře jsou totožné byty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jeho vyjádření a výslechu znalce vyplývá (soud pro úplnost uvádí, že obvyklá cena pro vypořádání s věcným břemenem, bez věcného břemene a cena věcného břemene byla nesporná):","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) rozdělení domu na dvě bytové jednotky je proveditelné, avšak za vysokých finančních nákladů, protože vnitřní instalace nejsou pro rozdělení uzpůsobené.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) v případě rozdělení by byla nutná instalace podružných odečtů pro spotřebu vody, plynu a elektřiny a do sklepa by museli mít přístup oba vlastníci bytových jednotek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) přístup do sklepa je možno zajistit pro obě bytové jednotky bud vnitřním schodištěm nebo venkovním schodištěm a v patře vybudováním nového vstupního otvoru za současného zaslepení současného schodiště nebo zřízení stropu nad stávajícím schodištěm.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) pro samostatné vytápění horního bytu by bylo nutné zřídit nové rozvody a přes dolní bytovou jednotku vést stoupací potrubí ze suterénu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"e) pro samostatné elektroinstalace pro každou bytovou jednotku by bylo nutné zřídit podružný elektroměr. Výměna elektroinstalace (s ohledem na fáze rozvodů) by musela proběhnout i v dolním bytě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"f) pro samostatné zásobování horního bytu vodou by bylo nutno zřídit podružný odečet, samostatný ohřev TUV, nové stoupací potrubí a napojení na stávající vodovodní rozvody. Lze předpokládat, že s ohledem na stáří by byla nutná celková výměna v domě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"g) pro rozdělení je nutné mít zpracovaný projekt, zajištěné technické práce a další stavební práce by se týkaly venkovního schodiště, konstrukcí, vnitřních omítek a obkladů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"h) odhad nákladů na stavební úpravy znalec odhadl z nákladových cen na částku 1 037 000 Kč. Tato cena by se navýšila, v případě provedení prací podnikatelem – plátcem DPH – o 12 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. K námitce žalobce, že náklady neodpovídají aktuálním cenám, znalec uvedl, že není zpracována projektová dokumentace, která by vymezila přesný způsob rozdělení, rozsah jednotlivých stavebních prací, použité stavební materiály a další technické vybavení. V uvedené ceně znalec počítal s minimálními náklady, tj. se zachováním všech vnitřních prvků a s přihlédnutím ke kvalitě stávající vybavenosti celého objektu. Při výslechu znalec doplnil, že bez konkrétního projektu (např. kde a z jakého materiálu bude schodiště) lze těžko spočítat náklady na dělení objektu. Cena určená znalcem ve výši 1 037 000 Kč je minimální a bez DPH. Lze předpokládat, že osoba provádějící rekonstrukci by si třeba nechala udělat nové topení (v horním bytě). V ceně není počítáno ani s kvalitativním provedením rozdělení. Při určení nákladové ceny vycházel z kalkulačního vzorce, ve kterém se zohledňuje cena materiálu, náklady na dopravu, mzdy zaměstnanců, náklady na stroje a realizaci a režijní náklady. K výsledné částce se připočte zisk, což v souhrnu tvoří nákladovou cenu. Nákladová cena je rozdílná od tržní. V případě, že by se v bytě dělalo nové topení, podlahy, omítky, okna, nové obklady, pak hrubý odhad nákladů na práce by byl cca 2 500 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Po výslechu znalce žalovaná uvedla, že je ochotna nést ½ nákladů na rozdělení nemovité věci na bytové jednotky, ať už by se jednalo celkově o částku 1,3 mil. Kč či 2,5 mil. Kč; žalobce uvedl, že není ochoten nést žádné náklady na rozdělení domu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Právní úprava","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Aplikace právní úpravy na skutková zjištění","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Za užití citovaných ustanovení o. z. soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Na prvním místě je třeba konstatovat, že soud neshledal žádné důvody, proč předmětné podílové spoluvlastnictví nezrušit. Ani jeden z účastníků žádné důvody, které by bránily zrušení podílového spoluvlastnictví, netvrdil, ani neprokazoval. Oba účastníci požadovali podílové spoluvlastnictví zrušit, spor byl o to, zda věc má být přikázána výlučně jednomu ze spoluvlastníků (jak tvrdil žalobce) nebo zda věc má být rozdělena (jak tvrdila žalovaná), komu má být přikázána a jaká je výše vypořádacího podílu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Soud proto výrokem I. rozsudku podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k projednávaným nemovitým věcem zrušil, a to na základě ustanovení § 1143 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Zároveň se soud zabýval otázkou vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví. Občanský zákoník v ustanovení § 1144 o. z. jako v pořadí první způsob vypořádání stanoví reálné rozdělení společné věci na dvě, případně více samostatných věcí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Rozdělení věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Reálné rozdělení nemovitostí je primárním způsobem vypořádání, avšak jedině tehdy, je-li to dobře možné. Soud má za to, že předmětné nemovité věci nejsou dělitelné, a to z následujících důvodů. Reálnému rozdělení nemovitých věcí brání zjevně dlouhodobě konfliktní vztahy účastníků, včetně navzájem konfliktního vztahu celé rodiny žalobce a rodiny žalované a žalované a matky účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1438/2014, uvedl, že rozdělení budovy v podílovém spoluvlastnictví na bytové jednotky má přednost před jinými způsoby vypořádání (k tomu srov. např. usnesení NS z 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). Tomuto způsobu vypořádání však mohou bránit různé okolnosti, pro které může soud rozhodnout o jiném způsobu vypořádání… Okolnosti, pro které může soud dospět k závěru, že vypořádání spoluvlastnictví nelze provést rozdělením budovy na jednotky jako primárním způsobem vypořádání, mohou být různé. Mohou spočívat např. ve výši věcně odůvodněných nákladů spojených se stavebními úpravami, stavební nemožností takových úprav, ale i v konfliktních vztazích mezi spoluvlastníky. Při posuzování otázky, zda je rozdělení věci dobře možné, tedy nelze vycházet jen z technického či právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k dalšímu možnému soužití účastníků v jednom domě. K rozdělení na bytové jednotky soud přistoupí pouze v případě, že vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu podle § 139 ObčZ 1964 (rozsudek NS z 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004). V rozsudku z 18. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3242/2007, dovolací soud vyložil, že hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit rozdělení domu na jednotky (ke stejným závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení z 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). V usnesení z 2. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 437/2010 (proti uvedenému rozhodnutí byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze 17. 6. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1326/10), dovolací soud zdůraznil, že otázka, jaká míra neshod je ještě únosná pro to, aby bylo možno přistoupit k dělení domu na jednotky, nemůže být řešena obecně pro všechny druhy sporů, vždy záleží na individuálním posouzení (k uvedeným závěrům se NS přihlásil dále např. v usneseních z 26. 9. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3742/2009, nebo ze 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3993/2011). Z uvedeného vyplývá, že záleží na úvaze soudu, jaké vztahy považuje za natolik konfliktní, aby odůvodnily závěr o nemožnosti rozdělení budovy na jednotky. Tuto úvahu by dovolací soud mohl zpochybnit jen tehdy, pokud by byla zjevně nepřiměřená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i po vertikálním rozdělení by zůstalo mnoho věcí předpokládajících součinnost účastníků, jako je péče o společnou dělící zeď a při jejím užívání respekt k právům druhého, event. součinnost při údržbě či opravě, kterou je třeba provést ze sousedního pozemku, apod. Také odvolací soud upozorňuje na to, že i při oddělení zdí budou budovy nadále konstrukčně vázány. Vzhledem k vysoce konfliktním vztahům mezi účastníky pak lze důvodně předpokládat vznik dalších sporů; i proto není rozdělení domu na dvě budovy „dobře možné“. V podstatě jde o stejný stav, jaký nastává při dělení domu na jednotky, snad jen s tím rozdílem, že reálnému dělení pozemku, jehož součástí je budova (či budovy samotné), brání rozpory a konflikty poněkud vyšší intenzity, než jde-li o dělení na jednotky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Otec účastníků vedl několik sporů se žalovanou, a přestože zemřel v roce 2022, vysoce konfliktní vztahy účastníků přetrvávají. Žalovaná nekomunikuje s matkou (uvádí, že by ji v domě nechala bydlet), účastníci řízení spolu nekomunikují a za posledních deset let se na ničem nedohodli. Mezi účastníky soud řešil spor o zřízení nezbytné cesty (sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), který byl zahájen na návrh žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na přípravném jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud řízení přerušil na návrh účastníků podle § 110 o. s. ř. Již ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podala žalovaná návrh na pokračování v řízení. Soud ve věci konal nové přípravné jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", na kterém účastníci řešili odkup hal (ke kterým žalovaná neměla přístup) žalobcem, ale nebyli schopni se dohodnout na kupní ceně. Jednání ve věci samé se konalo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde mj. žalovaná potvrdila, že se nestýká se žalobcem. Další jednání ve věci se konalo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy soud apeloval na účastníky, aby se prozatímně dohodli na dobu 1 roku, aby se zjistilo, zda dohodnutý režim bude vyhovovat žalované a zda žalobce neutrpí újmu na vlastnickém právu k domu (žalobce namítal, že jízdy kolem jeho domu budou mít negativní vliv na statiku domu, studnu a vysokotlaké vedení plynu). Poté se účastníci předběžně dohodli na částce 3 000 Kč měsíčně za užívání cesty s tím, že opětovně navrhli přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl podán návrh na pokračování v řízení ze strany žalobkyně. Na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se účastníci dohodli a soud schválil smír. Přestože se jedná o dohodu účastníků, soud její význam pro vztahy mezi účastníky v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví nemůže přecenit. Služebnost cesty je zřízena na dobu do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a účastníci k ní dospěli zejména pod vlivem ceny posudku (statika domu, vliv jízdy vozidel na studnu a vysokotlaké vedení plynu a ocenění nezbytné cesty) 300–400 tis. Kč bez DPH a pod velkou ingerencí soudu. Nelze nevidět, že jinak se účastníci nejsou schopni na ničem dohodnout, k dohodě během dvou let nepřispěly ani dva „klidy v řízení“, ani to, že účastníci byli zastoupeni. Účastníci spolu nekomunikují a soud si nedokáže představit jejich společné bydlení v jednom domě, ve kterém by museli řešit společné záležitosti týkající se domu a zahrady jako celku (např. oprava střechy, společné prostory včetně společného sklela a spolupráce na projektu na rozdělení domu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Soud má za to, že není reálné, aby se účastníci dohodli na údržbě domu a zahrady (byť ta by mohla být nějakým způsobem rozdělena), ekonomických a finančních záležitostech a při nakládání se společnými prostorami. K prozatímní dohodě o zřízení nezbytné cesty (do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") účastníci dospěli po téměř dvou letech sporu, za výrazného vstupu soudu a pod vlivem značně nákladného znaleckého posudku, proto soud nevidí – i s ohledem na postoje účastníků v tomto řízení – jako reálné, že by společná správa domu, která nutně musí být, fungovala bez sporů. Rozsudek by měl nalézt spravedlivé řešení pro účastníky řízení a uspořádat jejich vztahy do budoucna tak, aby bylo preventivně zamezeno dalším konfliktům. V posuzovaném případě by vypořádání spoluvlastnictví rozdělením na bytové jednotky nepřineslo žádoucí efekt, neboť by po rozdělení domu na bytové jednotky nebylo možno předpokládat uklidnění situace a odstranění konfliktů mezi účastníky, ani by nebylo možno očekávat, že spoluvlastníci budou schopni spravovat společné nemovitosti ve vzájemné součinnosti. Správa nemovitosti s jednotkami totiž zahrnuje řadu dalších jednání a vznikají při ní různé právní vztahy, a to by mezi účastníky zjevně vedlo k dalším konfliktům a soudním sporům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Dalším důvodem pro nerozdělení domu na bytové jednotky jsou náklady na rozdělení společné věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Nejvyšší soud uvedl v rozsudku ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014, jestliže věc nelze rozdělit bez nákladných (v poměru k hodnotě dělené věci) stavebních úprav, avšak jeden ze spoluvlastníků vyjádří ochotu, že sám tyto náklady ponese, věc je třeba (zpravidla, v zásadě) rozdělit s tím, že o výlučné povinnosti tohoto spoluvlastníka provést v určité lhůtě na vlastní náklady rozdělení soud rozhodne ve výroku rozsudku (jde o součást výroku o způsobu dělení věci); v takovém případě druhá strana nemá povinnost podílet se na nákladech na dělení věci. Je tomu tak proto, že reálné dělení věci je způsobem rozdělení spoluvlastnictví, při kterém jsou zpravidla nejvíc šetřena práva spoluvlastníků, takže má v zásadě přednost před ostatními způsoby vypořádání, na druhé straně je však též třeba respektovat oprávněný zájem toho, kdo nechce vynakládat na dělení věci nepřiměřeně vysoké náklady. Jestliže však náklady na rozdělení věci budou přiměřené její hodnotě, pak povinnost je vynaložit stíhá obě strany; o tom již není třeba rozhodovat. Pokud je později vynaloží jen jedna ze stran, má vůči druhé straně nárok na vypořádání podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Konečně jestliže soud zjistí, že žádný ze spoluvlastníků není ochoten nést náklady na provedení nezbytných stavebních úprav, považuje se stavba z tohoto hlediska za nedělitelnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Co se v konkrétním případě rozumí přiměřenými náklady, zákon neuvádí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Nejvyšší soud v unesení ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 uvedl, že dosahují-li náklady na rozdělení nemovitosti na tři bytové jednotky několika set tisíc korun českých, které jeden ze spoluvlastníků není schopen zaplatit, a ostatní spoluvlastníci nemají o tento způsob vypořádání spoluvlastnictví zájem, nelze vypořádat spoluvlastnictví rozdělením nemovitosti na bytové jednotky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyložil neurčitý právní pojem podle § 1144 odst. 1 o. z. - „podstatné snížení hodnoty věci“. Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby nebyla podstatně snížena jejich hodnota a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. Při reálném dělení společné nemovitosti v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpravidla nepůjde o podstatné snížení její hodnoty (§ 1144 odst. 1 o. z.), bude-li menší než 15 %. Je však třeba přihlížet ke všem okolnostem věci; nelze vyloučit odchylky od poměru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Komentářová literatura uvádí, že vysokými náklady budou zpravidla takové, které přesáhnou 15 % hodnoty společné věci (NS ČSR Rv II 825/25 = Vážný 5764, Beck III 1144 19). Pokud ovšem žádný ze spoluvlastníků nebude chtít ničeho na rozdělení společné věci vynaložit, bude třeba společnou věc považovat za nedělitelnou (NS 22 Cdo 4835/2015). (COUFALÍK, Petr. § 1144 [Rozdělení společné věci]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 6. Dostupné na beck-online.cz.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Obvyklá cena nemovitých věcí je 7 246 000 Kč (bez zohlednění věcného břemene) a 6 055 000 Kč se zohledněním věcného břemene a minimální náklady na rozdělení jsou 1 037 000 Kč (v nákladové verzi). Podle znalce by reálné a tržní náklady (např. se zohledněním nového topení a s přihlédnutím ke materiálům) činily 2 500 000 Kč. Soud si je vědom toho, že minimální nákladová částka 1 037 000 Kč není nákladem tržním; nelze ani předpokládat, že by účastníci rozdělení domu kvůli konfliktním vztahům prováděli svépomocí. Náklady na rozdělení v nákladové, minimální, variantě činí 14 % hodnoty nemovitých věcí (bez zohlednění věcného břemene) a v reálné (a tržní) až 34 %. S ohledem na cenovou hladinu prací a materiálů ve stavebnictví se reálná tržní výše nákladů pohybuje v horní polovině tohoto rozpětí (cca 24 % hodnoty nemovitých věcí), a to i s přihlédnutím k tomu, že k nákladům by bylo nutno připočíst DPH.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Jestliže žalovaná není ochotna nést náklady v plné výši, ač tak předtím avizovala, a je ochotna nést jednu polovinu nákladů na rozdělení a žalovaný není ochoten nést náklady na rozdělení, přičemž výše nákladů na rozdělení domu na bytové jednotky dosahuje jedné čtvrtiny obvyklé ceny, tedy výrazně více než uváděných 15 % (viz komentářová literatura, judikatura či analogická judikatura o podstatném snížení hodnoty věci), potom lze učinit závěr, že předmětné nemovité věci nelze vypořádat rozdělením na bytové jednotky i pro výši nákladů spojených se stavebními úpravami.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Přikázání věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Na místě bylo zvažovat v pořadí druhý způsob vypořádání spočívající v přikázání společné věci za přiměřenou náhradu některému ze spoluvlastníků tak, jak je zakotveno v ustanovení § 1147 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, dovolací soud uvedl, že spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. V daném případě oba účastníci projevili zájem o vlastnictví předmětných nemovitostí a současně účastníci doložili soudu svou schopnost vyplatit vypořádací podíl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Rozhodnutí ve věci přikázáním jednomu nebo více spoluvlastníků je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy hlediska uvedená v § 142 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1142 a násl. o. z.), nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (nyní viz § 2 a násl. o. z.). Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných skutečností (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. V daném případě žalobci, tak žalované náleží spoluvlastnický podíl ve výši id ½. Žalobce se podílí na údržbě domu a zahrady, pomáhá matce účastníků, která žije v domě, s nákupy, doprovází ji k lékaři a ke kadeřnici. Žalovaná se v roce 2017 odstěhovala z domu, od té doby se o dům nezajímá, nestará se o něj. Žalovaná tvrdila, že do domu, předtím, než se odstěhovala, investovala finanční prostředky (přístavba domu), ale u jednání uvedla, že tuto skutečnost nebude prokazovat (viz protokol ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přesto soud z výpovědi matky účastníků má toto za prokázané. Žalobce dům využívá, jednou či dvakrát za týden v domě přespí. Oba účastníci shodně tvrdili, že dům by nechali ve střednědobém horizontu svým dětem (každý z nich vlastní jiný dům) a matku by zde nechali bydlet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Lze uzavřít, že na první pohled oběma stranám svědčí v podstatě shodná kritéria odůvodňující přikázání věci do jejich spoluvlastnictví. Nicméně je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná dům v roce 2017 opustila a sama uvedla, že se o dům nestará, a ani nezajímá. Přestože důvodem opuštění mohly být konfliktní vztahy s otcem účastníků, ani po jeho smrti (2022) žalovaná svůj přístup k vlastnictví předmětných nemovitých věcí nepřehodnotila a do domu nechodila, ač k němu měla přístup (soudem bylo ověřeno při ohledání na místě, že klíč žalované ke vchodu pasuje). Soud má také za to, že žalobce dostojí svému slibu a ponechá matku účastníků v domě bydlet. Žalovaná tvrdila totožné, avšak slib žalobce je pro soud věrohodnější nejen proto, že matka účastníků nemá na žalovanou aktuální telefonní spojení, ale zejména pro faktické chování žalobce, který matce pomáhá každý týden a v domě přespává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce má k dispozici finanční hotovost k vyplacení a žalovaná by byla nucena si na vyplacení vzít úvěr, když má k dispozici hotovost ve výši cca 1 730 000 Kč. Podmínka solventnosti nemusí být dána pouze vyplacením z „ruky do ruky“, ale může být splněna i prostřednictvím smlouvy o úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5180/2016).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"54. Jestliže oba podíloví spoluvlastníci prokážou u soudu při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví schopnost náhradu zaplatit, svědčí kritérium solventnosti tomu, kdo tak může učinit bez ohledu na to, zda mu bude v budoucnu (po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) poskytnuta třetí osobou půjčka. Při rovnocenných kritériích může být rozhodujícím pro přikázání věci objektivní schopnost náhradu poskytnout z hlediska dispozice volnými finančními prostředky nebo jejich bezprostředním obstaráním a použitím dříve ve srovnání s protistranou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3073/2013, a další judikaturu tam uvedenou) – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4995/2015.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"55. Žalovaná nepředložila uzavřenou smlouvu o úvěru, ale sdělení, že úvěr byl schválen a bude vytvořena smluvní dokumentace. Podle soudu tak žalobci, který je schopen vyplatit žalovanou bez nutnosti úvěru, tj. z volných finančních prostředků, svědčí lepší kritérium solventnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"56. S přihlédnutím ke shora uvedeným hlediskům, kdy podstatné pro soud bylo užívání a starání se o dům žalobcem, opuštění domu žalovanou v roce 2017 a následný nezájem žalované o vlastnictví domu a lepší solventnost žalobce, soud výrokem II. přikázal nemovitosti do podílového spoluvlastnictví žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výše vypořádacího podílu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"57. Mezi účastníky bylo nesporné, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí je 7 246 000 Kč, obvyklá cena věcného břemene váznoucího na podílu na předmětných nemovitých věcí je 1 191 000 Kč a obvyklá cena předmětných nemovitých věcí po odpočtu hodnoty věcného břemene je 6 055 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"58. Spor by o to, ze které částky vycházet při určení vypořádacího podílu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"59. Určení výše přiměřené náhrady je otázkou právní, a nikoli skutkovou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"60. V případě vypořádání spoluvlastnictví jde o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný spoluvlastník přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2903/2010).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"61. Má-li být účastníku vylučovanému ze spoluvlastnictví poskytnuta přiměřená náhrada, odpovídající majetkové újmě, která mu nastane v důsledku zániku podílového spoluvlastnictví, je třeba vzít do úvahy všechny významné okolnosti, které mají vliv na stanovení obvyklé ceny, která je i „cenou tržní“. Takovou okolností může být i skutečnost, že v domě bydlí třetí osoba. Aby však bylo možno učinit závěr, zda a o kolik tato skutečnost snižuje cenu, za kterou by nemovitost bylo možno s daném čase a místě prodat, je nezbytné zvážit právní i skutkové okolnosti vztahující se k bydlení třetí osoby. Ke snížení ceny povede zejména skutečnost, že této osobě svědčí k bytu nebo k místnosti v domě věcné břemeno (§ 151n a násl. ObčZ) nebo právo nájmu (zejména § 685 a násl. ObčZ); je však třeba přihlédnout k tomu, zda jde o právo na dobu určitou či neurčitou a v případě práva na dobu určitou zvážit dobu jeho trvání; významné též může být zjištění, že tu jsou dány předpoklady k zániku (§ 710 ObčZ) nebo k vypovězení práva nájmu bytu (§ 711 a násl. ObčZ), nebo podmínky zániku či zrušení věcného břemene (§ 151p ObčZ), případně jiného práva umožňujícího bydlení v domě (to platí přiměřeně i o jiném užívání domu nebo jeho části třetí osobou, jakož i o obecných důvodech zániku závazků, pokud je lze v daném případě použít). Samotná okolnost, že v domě bydlí třetí osoba bez právního důvodu, nemá vliv na cenu nemovitosti. Avšak jsou-li tu mimořádné okolnosti, nelze ani v tomto případě snížení ceny zcela vyloučit; přitom je třeba přihlédnout k postoji této osoby k dalšímu bydlení v domě po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zvážit, že cenu může ovlivnit i skutečnost, že bude nutno dosáhnout vyklizení domu v soudním řízení (tato skutečnost se může projevit v tom, za jakou částku může být dům prodán) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3924/2007).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"62. Soud se nejprve zabýval věcným břemenem zřízeným žalobcem ke svému podílu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"63. Smlouva o zřízení věcného břemene k věci v podílovém spoluvlastnictví, jejímiž účastníky nebyli všichni spoluvlastníci zatěžované věci, je absolutně neplatná. S přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu držba práva odpovídajícího věcnému břemenu na základě takové smlouvy může být oprávněná (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 589/2019).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"64. V poměrech ObčZ 1964 se těmito otázkami zabývala především judikatura. Připouštěla, že povinným subjektem ze smlouvy o zřízení věcného břemene může být i spoluvlastník. Spoluvlastník mohl smlouvou zřídit věcné břemeno ke svému spoluvlastnickému podílu bez souhlasu spoluvlastníka (spoluvlastníků), jen pokud toto věcné břemeno omezovalo pouze jeho spoluvlastnická práva ve prospěch subjektu z věcného břemene oprávněného, a to v rozsahu spoluvlastnických práv; bylo proto nutno vždy zkoumat obsah závazku a jeho vztah k celé nemovitosti. Z tohoto hlediska judikatura rozlišovala následující typy případů: a) jestliže bylo obsahem závazku osobní plnění jednoho ze spoluvlastníků nemovitosti (například poskytovat oprávněnému stravu, ošetření v nemoci, provádět úklid apod.), pak takový závazek nezatěžoval celou nemovitost, ale jen spoluvlastníka, který smlouvu uzavřel, a jeho právní nástupce ve vlastnictví jeho podílu. V takovém případě není třeba souhlasu spoluvlastníka, b) obsahem závazku bylo například právo přechodu přes pozemek ve spoluvlastnictví, braní vody ze studny na společném pozemku, právo vést vodovodní potrubí přes pozemek apod. Tyto závazky jsou zpravidla zřizovány bez souvislosti s převodem spoluvlastnického podílu, zatěžují celou nemovitost, a to bez konkrétního vztahu k některému ze spoluvlastníků. Účastníky smlouvy o zřízení takového věcného břemene proto museli být všichni spoluvlastníci zatěžovaného pozemku (NS Cpj 51/84 = Rc 45/1986). Připouštělo se tak, že věcné břemeno mohl v některých případech zřídit jen spoluvlastník nemovitosti, a to bez toho, že by další spoluvlastníci byli účastníky této smlouvy, anebo že by k ní dali souhlas. Šlo o případy, kdy se věcné břemeno zřizovalo pouze ohledně jeho spoluvlastnického podílu, a to v rozsahu jeho spoluvlastnických práv. Pokud se věcné břemeno týkalo celé nemovitosti, a neomezovalo tedy pouze jednoho spoluvlastníka, museli být účastníky smlouvy všichni spoluvlastníci (NS Cpj 55/87 = Rc 14/1988, shodně též NS Cpj 42/87 = Rc 12/1988). (KRÁLÍK, Michal. § 1123 [Nakládání spoluvlastníka se spoluvlastnickým podílem]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 514–515, marg. č. 45.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"65. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zřízení věcného břemene doživotního bezplatného bydlení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou žalobce zřídil věcné břemeno pro rodiče ke svému podílu, je neplatná. Ve smlouvě je uvedeno, že se věcné břemeno doživotního bezplatného bydlení zřizuje ke všem darovaným nemovitostem, což bez souhlasu druhého podílového spoluvlastníka (žalované) nelze. Takto zřízené věcné břemeno doživotního bezplatného bydlení zatěžuje celou nemovitost, a tedy i druhého podílového spoluvlastníka, který nebyl účastníkem smlouvy. Věcné břemeno neomezuje pouze žalobce a jeho spoluvlastnická práva, ale celou nemovitost. Toto platí v posuzovaném případě, neboť věcné břemeno bylo zřízeno k jedné ideální polovině nemovitých věcí, a ve smlouvě ani nebyla vymezena část domu, ke které se věcné břemeno váže. Přestože v domě je fakticky dolní a horní byt, nelze nevidět, že s užíváním (dolního) bytu je spojeno užívání společné chodby, sklepa, zahrady, garáže a dalších společných věcí a nejedná se pouze o osobní plnění žalobce, ale jde o závazek zatěžující celou nemovitost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"66. Odborná literatura hovoří o tom, že existence zástavního práva může hrát rovněž roli při stanovení výše náhrady: je-li společná věc přikázána do výlučného vlastnictví spoluvlastníka, jehož jako jediný je spoluvlastnický podíl zatížen zástavním právem, naznačuje se, že zástavní právo by se v konečném důsledku nemělo nijak odrazit, tj. při stanovení náhrady zbylých spoluvlastníků by se vycházelo z ceny společné věci tak, jako by nebyla zástavním právem zatížena (KRÁLÍK, Michal. § 1147 [Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 784, marg. č. 109.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"67. Soud si je vědom toho, že při stanovení náhrady při přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků se vychází z ceny, za kterou by bylo reálně možno prodat celou věc, a nikoli z ceny, za niž by bylo možné prodat příslušný spoluvlastnický podíl (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4856/2017). Soud dovodil, že zřízené věcné právo je neplatné, matka účastníků v současné době nemá právní titul k užívání nemovité věci a jak již bylo výše řečeno samotná okolnost, že v domě bydlí třetí osoba bez právního důvodu, nemá vliv na cenu nemovitosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3924/2007). V případě vypořádání spoluvlastnictví jde o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný spoluvlastník přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2903/2010). Žalobce dům, jak sám sdělil, užívá a „věcné břemeno“ zřízené pro matku účastníků (82 let) jej v užívání ani neomezuje. Právní jednání, kterým bylo zřízeno věcné břemeno k podílu žalobce je neplatné a zjevně snižuje hodnotu domu a podílu žalované, která je podílovým spoluvlastníkem již od roku 1999, a přesto jí rodiče, ani žalobce, nekontaktovali, zda souhlasí se zřízením věcného břemene. Žalovaná má „čistý“ podíl, je tedy na místě z výše uvedených důvodů vyjít z obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí ve výši 7 246 000 Kč. Soud neshledal okolnosti, které by svědčily pro opačný názor.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"68. Výrokem III. soud rozhodl o způsobu vypořádání ve smyslu § 1147 o. z. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši ½ ceny předmětných nemovitostí, tj. částku ve výši 3 623 000 Kč (7 246 000 Kč: 2), přičemž uvedenou povinnost je žalobce povinen splnit – s ohledem na vyšší částku – ve lhůtě 15 dní ode dne právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nákladové výroky","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"69. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"70. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má totiž povahu tzv. iudicium duplex, tedy řízení, jež lze zahájit k návrhu kteréhokoliv ze spoluvlastníků a všichni účastníci jsou vzájemně v postavení odpovídajícímu procesní pozici žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kterým z nich byla žaloba podána. Procesní úspěch žalobce, a odpovídající procesní neúspěch dalších spoluvlastníků, proto dle Ústavního soudu nelze odvozovat od skutečnosti, že bylo vyhověno samotnému návrhu na zrušení spoluvlastnictví, ani od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví (nález ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22). Spravedlivým uspořádáním vztahu účastníků odpovídá to, že si každý z účastníků ponese své náklady, což ostatně oba účastníci navrhli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"71. V tomto řízení vznikly náklady státu, a to znalečné ve výši 2 000 Kč (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Znalečné ve výši 38 000 Kč za zpracovaný znalecký posudek bylo hrazeno ze zálohy složené každým účastníkem ve výši 19 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"72. Pro rozhodnutí o tom, který z účastníků řízení zaplatí státu náhradu nákladů řízení, byl určující výsledek řízení podle § 148 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"73. S ohledem na princip uvedený v odstavci 70 rozsudku a rovnosti podílů účastníků na nemovitých věcech (každý disponuje s podílem ve výši id ½) ponesou účastníci náklady státu každý jednou polovinou. Soud proto výrokem V. a VI. rozsudku uložil každému účastníkovi, aby nahradil státu náklady ve výši 1 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou, která byla soudu doručena dne , datum, , domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , a k pozemku parc. č. , číslo, , vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , vše v k. ú. , adresa,  (dále jen „nemovité věci“ nebo „nemovitosti“). Navrhl, aby nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky, každý s podílem ideální ½, shora uvedených nemovitých věcí. Ke spoluvlastnickému podílu žalobce bylo zřízeno věcné břemeno užívání ve prospěch matky účastníků , jméno FO, , ročník 1944 a otce účastníků , Jméno žalobce, , ročník 1943, který zemřel. Nemovité věci do roku 2017 užívala i žalovaná se svojí rodinou. V roce 2017 se odstěhovala a s matkou se nestýká. Žalovaná nemá k matce dobrý vztah, podala na matku oznámení, které řešil správní orgán pro podezření z přestupku proti majetku, kdy matka , jméno FO,  měla v roce 2020 poškodit vnitřní plachtu bazénu nacházející se na uvedené adrese. Přestupkové řízení bylo zastaveno, neboť obviněné , jméno FO,  nebylo spáchání skutku prokázáno. Žalobce matku, která nemovité věci užívá, každodenně navštěvuje, pomáhá jí, vozí ji k lékaři, na nákupy a udržuje – na rozdíl od žalované – shora uvedené nemovité věci. Matka vyjádřila přání, aby nemovité věci patřily žalobci. Žalobce je solventní a nemovité věci jsou nedělitelné, při určení hodnoty nemovitých věcí je nutno zohlednit zřízení věcné břemeno ve prospěch matky účastníků. Mimosoudní dohoda nebyla úspěšná.2. Žalovaná se zrušením spoluvlastnictví souhlasila, avšak navrhla, aby nemovité věci byly rozděleny na dvě bytové jednotky. Žalobce zřídil věcné břemeno ke svému podílu neplatně, bylo sjednáno bez jejího vědomí a katastrální úřad jej neměl zapsat. Vše vyplynulo ze zášti otce účastníků vůči žalované a jejímu manželovi. Otec vedl proti nim řadu sporů, snažil se o vrácení darů ke kdysi darovaným nemovitým věcem. Rodiče by nevystěhovala, proti věcnému břemenu by neměla námitky, ale přesto o něm nebyla zpravena. Věcné břemeno nezatěžuje jen podíl, ale i práva dalších spoluvlastníků. Napětí v rodině způsobil otec, který podával žaloby, trestní oznámení a stížnosti. Bazén vybudovala žalovaná s manželem a tento byl úmyslně zničen rodinou. S matkou by vyšla dobře, kdyby jí zbytek rodiny umožnil kontakt. S manželem vybudovala přístavbu, ale nemohou ji užívat. V domě jsou dvě totožné jednotky, dolní užívá matka a druhou má zařízenou žalovaná. Otec jí znemožnil přístup do domu, umístil nápisy se zákazem vstupu pro žalovanou, vyměnil zámky a odmítl jí dát klíče. Nebrání se dohodě, se žalobcem nekomunikuje, ale prostřednictvím advokátů to bude možné. Se žalobcem se nenapadají, pouze se nestýkají. Znalec by se měl vyjádřit nejen k obvyklé ceně nemovitých věcí, ale rovněž k možnosti rozdělení domu na jednotky.Skutková zjištění3. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti:a) účastníci mají v podílovém spoluvlastnictví nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, každý s podílem ideální ½ (na přípravném jednání dne , datum, ).b) věcné břemeno užívání je zapsáno v katastru nemovitostí s tím, že povinný je žalobce a oprávněný je , Jméno žalobce, , ročník 1943 a , jméno FO, , ročník 1944 (na přípravném jednání dne , datum, ).c) nemovitá věc – dům – se skládá z přízemí a 1. patra (na přípravném jednání dne , datum, ).d) v domě jsou jedny hlavní vchodové dveře, za nimi je vstup do chodby, ze které se lze dostat do bytu v přízemí a dále jsou v chodbě schody, kterými se vstupuje do bytu v 1. patře (na přípravném jednání dne , datum, ).e) v domě je garáž pro jedno osobní auto, přičemž z garáže se dá dostat dveřmi do chodby uvedené v bodě d) (na přípravném jednání dne , datum, ).f) u domu je přístavba navazující na garáž, přičemž z přístavby je vstup do garáže (na přípravném jednání dne , datum, ).g) vstup do domu je i dveřmi ze zahrady, kterými lze vstoupit do sklepa a sklepem do chodby uvedené v bodě d) (na přípravném jednání dne , datum, ).h) v domě je jedno odběrné místo elektřiny, vody a plynu a ve sklepě je jeden kotel na plyn a jeden kotel na tuhá paliva (na přípravném jednání dne , datum, ).i) žalovaná mí klíče od nemovité věci (na přípravném jednání dne , datum, ).j) matka účastníků, , jméno FO, , užívá spodní byt (na přípravném jednání dne , datum, ).k) obvyklá cena předmětných nemovitých věcí je 7 246 000 Kč (na jednání dne , datum, ).l) obvyklá cena věcného břemene váznoucího na podílu na předmětných nemovitých věcí je 1 191 000 Kč (na jednání dne , datum, ).m) obvyklá cena předmětných nemovitých věcí po odpočtu hodnoty věcného břemene je 6 055 000 Kč (na jednání dne , datum, ).4. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda jsou nemovité věci dělitelné, komu mají připadnout v případě, že by nemovité věci soud nerozdělil a zda je nutno zohlednit zřízené věcné břemeno při určení výše vypořádacího podílu.5. Soud dále zjistil tyto skutečnosti.6. Z výpisu z katastru nemovitých věcí, LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , že věcné břemeno užívání ke spoluvlastnickému podílu žalobce bylo zřízeno smlouvou, přičemž právní účinky zápisu věcného břemene nastaly ke dni , datum, . Ke stejnému dni nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva v podílu id ½ pro žalobce. Žalované byl její podíl ve výši id ½ darován smlouvu v roce 1999.7. Z darovací smlouvy ze dne , datum, , že rodiče účastníků darovali žalobci větší množství nemovitých věcí, mj. i podíl ve výši id ½ na předmětných nemovitých věcech a v jejich prospěch žalobce zřídil věcné břemeno spočívající v bezplatném užívání darovaného majetku. Dodatkem č. , hodnota,  ze dne , datum,  bylo rovněž zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního užívání k předmětným (i jiným) nemovitým věcem.8. Z darovací smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu ze dne , datum, , , spisová značka, , že rodiče účastníků darovali žalované podíl ve výši id ½ na předmětných nemovitých věcech.9. Z usnesení , právnická osoba,  , adresa,  ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , že správní orgán zastavil podle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, řízení vedené proti , jméno FO,  (matce účastníků), která měla – ve zkratce – v roce 2020 poškodit vnitřní plachtu bazénu na adrese , adresa, , hráběmi a způsobit škodu žalované, neboť spáchání skutku nebylo obviněné , jméno FO,  prokázáno.10. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne , datum, , že žalobce disponuje ke dni , datum,  na bankovním účtu zůstatkem ve výši 3 676 270,13 Kč.11. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne , datum, , že žalovaná disponuje ke dni , datum,  na bankovním účtu zůstatkem ve výši 17 997,06 EUR a na dalším bankovním účtu k témuž dni zůstatkem ve výši 1 278 310 Kč.12. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , že žádost žalované a , jméno FO,  o zajištěný úvěr ve výši 2 000 000 Kč byla schválena a případ byl postoupen k vypracování dokumentace.13. Ze spisu sp. zn. , spisová značka,  zdejšího soudu soud zjistil, že otec účastníků podal dne , datum,  žalobu, kterou se domáhal po žalované mj. vrácení podílu id ½ na předmětných nemovitých věcech. Žaloba byla odmítnuta podle § 43 odst. 2 o. s. ř.14. Ze spisu sp. zn. , spisová značka,  zdejšího soudu soud zjistil, že otec účastníků podal dne , datum,  žalobu na žalovanou, kterou se domáhal mj. vrácení nemovitých věcí na pozemku p. č. st. , číslo,  v k. ú. , adresa,  a dále vrácení id ½ předmětných nemovitých věcí. Ve vyjádření žalované k žalobě je popisováno (č. l. 37 a n. a dále na č. l. 94 a č. l. 164 a 165), že vztahy mezi žalobcem (a jeho rodinou) a žalovanou (a její rodinou) se vyostřily pro konflikt mezi žalobcem a manželem žalované. Při výslechu žalobce (v řízení pod sp. zn. , spisová značka,  v pozici svědka) uvedl, že s ním žalovaná již deset let nekomunikuje a že v srpnu 2015 došlo k fyzickému konfliktu mezi žalobcem a manželem žalované. Zdejší soud žalobu zamítl a v rozsudku (č. l. 139) mj. uvedl, že rodinné vztahy mezi účastníky a jejich rodinami jsou velmi narušené. Dochází k častým sporům gradujících podáváním nejrůznějších podnětů směrující proti druhé straně (bod 25 rozsudku). Rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem.15. Ze spisu sp. zn. , spisová značka,  zdejšího soudu soud zjistil, že syn žalované podal na žalobce žalobu, aby se zdržel zásahů do vlastnického práva syna žalované a dále vyklidil pozemky, vše v k. ú. , adresa, . Řízení ve věci bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu.16. Ze spisu sp. zn. , spisová značka,  zdejšího soudu a z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaná (ve sporu sp. zn. , spisová značka,  žalobkyně) se žalobou, která byla doručena soudu , datum, , domáhala zřízení věcného břemene nezbytné cesty. V žalobě uvedla, že je mimo jiné vlastníkem stavební parcely č. , číslo, , jejíž součástí je jiná stavba – budova bez č. p. či č. ev., dále stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je jiná stavba – budova bez č. p. či č. ev. a dále pozemkové parcely č. , číslo,  a pozemku parc. č. , číslo,  vše v k. ú. , adresa,  a k těmto nemovitostem nemá jiný přístup než přes nemovité věci ve vlastnictví žalobce (ve sporu sp. zn. , spisová značka,  žalovaný). K dohodě nedošlo. Žalobce se žalobou nesouhlasil a uvedl, že se historicky užívala jiná cesta. Cesta zvolená žalovanou není vhodná, je umístěna 180 cm od jeho objektu č. p. , číslo, , který je součástí parcely č. , číslo, , k. ú. , adresa, , a při průjezdu těžkých vozidel by došlo k narušení statiky stavby. Dále je zde vrt, který zásobuje dům vodou a vysokotlaké vedení plynu a jízda vozidly by ovlivnila jak vrt, tak vedení plynu. Po dvou přerušeních v řízení a před zpracováním znaleckého posudku se na jednání dne , datum,  účastníci dohodli na zřízení práva průjezdu na dobu 18 měsíců. Dále podrobněji v odst. 37 tohoto rozsudku.17. Ze spisu sp. zn. , spisová značka,  zdejšího soudu soud zjistil, že otec účastníků podal dne , datum,  žalobu na žalovanou a jejího manžela , jméno FO, , kterou se domáhal mj. vrácení nemovitých věcí na pozemku p. č. st. , číslo,  v k. ú. , adresa,  a dále vrácení id ½ předmětných nemovitých věcí. Soud pro překážku věci rozhodnuté řízení zastavil, což bylo potvrzeno odvolacím soudem. Dovolací řízení bylo nezaplacení soudního poplatku zastaveno.18. Z výslechu žalobce soud zjistil, že se stal spoluvlastníkem nemovitých věcí v roce 2019 a žalovaná v roce 1999 a neví, proč došlo k časové prodlevě mezi darem účastníkům. Otec účastníků v roce 2022 zemřel a od té doby se žalobce stará o matku, vozí ji k lékaři, denně ji navštěvuje, 1–2 x týdně v domě v , název města,  přespí. Užívá společně s matkou dolní byt, kde má vlastní pokoj. Užívá celý byt, garáž i zahradu a stará se o stromy a hrabe sníh. Nyní platí za dům část daně z nemovitosti. Žalovaná se v roce 2017 z domu odstěhovala do svého domu a nebaví se s ní deset let. Žalovaná má klíč od hlavních dveří a od přístavby. Žalované nebrání v užívání domu. Náklady na energie, vodu, plyn a uhlí hradí matka účastníků a žalobce. Žalovaná se na těchto nákladech nepodílí, ani se nepodílí na údržbě domu a zahrady. Počátek sporů mezi rodinami účastníků spatřuje v roce 2009, kdy manželovi žalované měly vadit žalobcovy návštěvy v domě v , název města, . Nedovede si představit se sestrou dohodu o správě společné nemovité věci. V roce 2024 žalobce natřel střechu a po žalované nechtěl polovinu nákladů, neboť spolu nekomunikují. Budoucí využití domu spatřuje v tom, že by jeho dcera (13 let) zde mohla v budoucnu bydlet. Do té doby by se o nemovitost staral, hrabal sníh, topil v ní. V době, kdy zřizoval věcné břemeno pro matku, žalovanou žalobce nekontaktoval.19. Z výslechu žalované soud zjistil, že si myslí, že rodiče účastníků dali žalobci id ½ nemovitých věcí proto, aby se jí pomstili, protože mezi ní a rodiči proběhly spory. Předmětné nemovité věci nevyužívá, má klíč od hlavních vchodových dveří, nemá klíč od garáže. Do domu nechodí proto, že ji tam nikdo nechce vidět. O dům se nezajímá, nestará se o sníh, zahradu a střechu. V roce 2017 se s rodinou odstěhovala pro spory mezi otcem účastníků a žalovanou a pro spory mezi žalobcem a žalovanou. Spory mezi žalovanou a žalobcem nastaly podle ní poté, co je rodiče rozdělili o majetek. Žalovaná nebyla v kontaktu se svou matkou dva roky. V letech 2017–2019 na zahradě sekala trávu. O vlastnictví nemovitých věcí se nestará. Daň z nemovité věci hradí za svoji část. Vztah se žalovaným je na nulové úrovni a doufá, že v případě rozdělení by se dohodli na správě společné věci. Náklady na rozdělení (zřízení vlastního vchodu a vlastního odběrného místa) je ochotna nést v jakékoliv výši. Za posledních 8 let se se žalovaným na ničem nedohodli, nekomunikují spolu. Spory vyvolal v minulosti jejich otec, žalovaná volala Policii České republiky, když viděla rozbitý bazén. Žalovaná se svou matkou nekomunikuje. Pokud by nemovité věci byly přikázány jí, starala by se o matku, byť tak dosud nečiní (na požádání matky by tak učinila i dnes). Má dceru, která by nemovitou věc mohla v budoucnu užívat. Do nemovité věci investovala 750 000 Kč – výměna oken, dveří, zateplení, přístavba a podíl na výměně kotle. Přístavba se realizovala v roce 2005 a ostatní práce do roku 2017. Nápisy o zákazu vstupu byly umístěny na vchodu do přístavby v roce 2020 a byly psány rukou matky. Pokud by o zřízení věcného břemene věděla, byla by pro.20. Z výslechu svědkyně , jméno FO,  soud zjistil, že je manželkou žalobce a švagrovou žalované. Se švagrovou se nestýká delší dobu, minimálně od roku 2015. Žalobce nemovité věci užívá, přespí tam minimálně jednou za týden. Žalobce každý den navštěvuje matku, nakupuje jí, vozí ji k holiči a k lékaři. Běžnou údržbu zahrady a domu vykonává žalobce. Žalovaná se z předmětných nemovitých věcí odstěhovala v roce 2017. Vztahy mezi účastníky nejsou dobré. Žalovaná se s matkou nestýká, a to doby, kdy žalovaná volala Policii ČR kvůli poškození bazénu. Svědkyně bydlí v , název města, .21. Z výslechu svědkyně , jméno FO,  soud zjistil, že je matkou účastníků. Žalovaná, když rodiče darovali žalobci podíl ve výši id ½, sdělila, že tady nebude se žalovaným bydlet. Žalobce v domě přespí asi dvakrát za týden. Žalobce svědkyni navštěvuje každý den, pomáhá jí s nákupy a s cestou k lékaři. Žalobce se stará o dům a zahradu, natřel střechu, plot a zábradlí. Žalovaná si postavila dům a v roce 2017 se s rodinou odstěhovala. V roce 2012 a 2016 došlo k incidentům mezi rodinou žalované a žalobcem, resp. rodiči účastníků. Po roce 2017 žalovaná byla jednou v domě a odnesla si nějaké svoje věci. Se žalovanou není v kontaktu, nemá na ni ani číslo. Žalobce a žalovaná se několik let nebaví. Svědkyně kdysi protrhla plachtu od bazénu a žalovaná na ni zavolala policii. Přístavbu vybudovala žalovaná s manželem.22. Z ohledání na místě soud zjistil, že dům se skládá z přízemí a prvního patra. Vpravo od domu jsou vjezdová vrata a vstup do kolny. Součástí domu je garáž (odsud je vstup do domu i do přístavby) a přístavba. Ve sklepě je uhelna, spižírna a dílna. V přístavbě se nachází jedna místnost společně s umyvadlem a WC. V domě je chodba, ze které vedou schody do prvního patra. V přízemí a patře jsou totožné byty.23. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , jeho vyjádření a výslechu znalce vyplývá (soud pro úplnost uvádí, že obvyklá cena pro vypořádání s věcným břemenem, bez věcného břemene a cena věcného břemene byla nesporná):a) rozdělení domu na dvě bytové jednotky je proveditelné, avšak za vysokých finančních nákladů, protože vnitřní instalace nejsou pro rozdělení uzpůsobené.b) v případě rozdělení by byla nutná instalace podružných odečtů pro spotřebu vody, plynu a elektřiny a do sklepa by museli mít přístup oba vlastníci bytových jednotek.c) přístup do sklepa je možno zajistit pro obě bytové jednotky bud vnitřním schodištěm nebo venkovním schodištěm a v patře vybudováním nového vstupního otvoru za současného zaslepení současného schodiště nebo zřízení stropu nad stávajícím schodištěm.d) pro samostatné vytápění horního bytu by bylo nutné zřídit nové rozvody a přes dolní bytovou jednotku vést stoupací potrubí ze suterénu.e) pro samostatné elektroinstalace pro každou bytovou jednotku by bylo nutné zřídit podružný elektroměr. Výměna elektroinstalace (s ohledem na fáze rozvodů) by musela proběhnout i v dolním bytě.f) pro samostatné zásobování horního bytu vodou by bylo nutno zřídit podružný odečet, samostatný ohřev TUV, nové stoupací potrubí a napojení na stávající vodovodní rozvody. Lze předpokládat, že s ohledem na stáří by byla nutná celková výměna v domě.g) pro rozdělení je nutné mít zpracovaný projekt, zajištěné technické práce a další stavební práce by se týkaly venkovního schodiště, konstrukcí, vnitřních omítek a obkladů.h) odhad nákladů na stavební úpravy znalec odhadl z nákladových cen na částku 1 037 000 Kč. Tato cena by se navýšila, v případě provedení prací podnikatelem – plátcem DPH – o 12 %.24. K námitce žalobce, že náklady neodpovídají aktuálním cenám, znalec uvedl, že není zpracována projektová dokumentace, která by vymezila přesný způsob rozdělení, rozsah jednotlivých stavebních prací, použité stavební materiály a další technické vybavení. V uvedené ceně znalec počítal s minimálními náklady, tj. se zachováním všech vnitřních prvků a s přihlédnutím ke kvalitě stávající vybavenosti celého objektu. Při výslechu znalec doplnil, že bez konkrétního projektu (např. kde a z jakého materiálu bude schodiště) lze těžko spočítat náklady na dělení objektu. Cena určená znalcem ve výši 1 037 000 Kč je minimální a bez DPH. Lze předpokládat, že osoba provádějící rekonstrukci by si třeba nechala udělat nové topení (v horním bytě). V ceně není počítáno ani s kvalitativním provedením rozdělení. Při určení nákladové ceny vycházel z kalkulačního vzorce, ve kterém se zohledňuje cena materiálu, náklady na dopravu, mzdy zaměstnanců, náklady na stroje a realizaci a režijní náklady. K výsledné částce se připočte zisk, což v souhrnu tvoří nákladovou cenu. Nákladová cena je rozdílná od tržní. V případě, že by se v bytě dělalo nové topení, podlahy, omítky, okna, nové obklady, pak hrubý odhad nákladů na práce by byl cca 2 500 000 Kč.25. Po výslechu znalce žalovaná uvedla, že je ochotna nést ½ nákladů na rozdělení nemovité věci na bytové jednotky, ať už by se jednalo celkově o částku 1,3 mil. Kč či 2,5 mil. Kč; žalobce uvedl, že není ochoten nést žádné náklady na rozdělení domu.Právní úprava26. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.27. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.28. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.29. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.Aplikace právní úpravy na skutková zjištění30. Za užití citovaných ustanovení o. z. soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.31. Na prvním místě je třeba konstatovat, že soud neshledal žádné důvody, proč předmětné podílové spoluvlastnictví nezrušit. Ani jeden z účastníků žádné důvody, které by bránily zrušení podílového spoluvlastnictví, netvrdil, ani neprokazoval. Oba účastníci požadovali podílové spoluvlastnictví zrušit, spor byl o to, zda věc má být přikázána výlučně jednomu ze spoluvlastníků (jak tvrdil žalobce) nebo zda věc má být rozdělena (jak tvrdila žalovaná), komu má být přikázána a jaká je výše vypořádacího podílu.32. Soud proto výrokem I. rozsudku podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k projednávaným nemovitým věcem zrušil, a to na základě ustanovení § 1143 o. z.33. Zároveň se soud zabýval otázkou vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví. Občanský zákoník v ustanovení § 1144 o. z. jako v pořadí první způsob vypořádání stanoví reálné rozdělení společné věci na dvě, případně více samostatných věcí.Rozdělení věci34. Reálné rozdělení nemovitostí je primárním způsobem vypořádání, avšak jedině tehdy, je-li to dobře možné. Soud má za to, že předmětné nemovité věci nejsou dělitelné, a to z následujících důvodů. Reálnému rozdělení nemovitých věcí brání zjevně dlouhodobě konfliktní vztahy účastníků, včetně navzájem konfliktního vztahu celé rodiny žalobce a rodiny žalované a žalované a matky účastníků.35. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1438/2014, uvedl, že rozdělení budovy v podílovém spoluvlastnictví na bytové jednotky má přednost před jinými způsoby vypořádání (k tomu srov. např. usnesení NS z 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). Tomuto způsobu vypořádání však mohou bránit různé okolnosti, pro které může soud rozhodnout o jiném způsobu vypořádání… Okolnosti, pro které může soud dospět k závěru, že vypořádání spoluvlastnictví nelze provést rozdělením budovy na jednotky jako primárním způsobem vypořádání, mohou být různé. Mohou spočívat např. ve výši věcně odůvodněných nákladů spojených se stavebními úpravami, stavební nemožností takových úprav, ale i v konfliktních vztazích mezi spoluvlastníky. Při posuzování otázky, zda je rozdělení věci dobře možné, tedy nelze vycházet jen z technického či právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k dalšímu možnému soužití účastníků v jednom domě. K rozdělení na bytové jednotky soud přistoupí pouze v případě, že vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu podle § 139 ObčZ 1964 (rozsudek NS z 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004). V rozsudku z 18. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3242/2007, dovolací soud vyložil, že hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit rozdělení domu na jednotky (ke stejným závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení z 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). V usnesení z 2. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 437/2010 (proti uvedenému rozhodnutí byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze 17. 6. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1326/10), dovolací soud zdůraznil, že otázka, jaká míra neshod je ještě únosná pro to, aby bylo možno přistoupit k dělení domu na jednotky, nemůže být řešena obecně pro všechny druhy sporů, vždy záleží na individuálním posouzení (k uvedeným závěrům se NS přihlásil dále např. v usneseních z 26. 9. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3742/2009, nebo ze 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3993/2011). Z uvedeného vyplývá, že záleží na úvaze soudu, jaké vztahy považuje za natolik konfliktní, aby odůvodnily závěr o nemožnosti rozdělení budovy na jednotky. Tuto úvahu by dovolací soud mohl zpochybnit jen tehdy, pokud by byla zjevně nepřiměřená.36. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i po vertikálním rozdělení by zůstalo mnoho věcí předpokládajících součinnost účastníků, jako je péče o společnou dělící zeď a při jejím užívání respekt k právům druhého, event. součinnost při údržbě či opravě, kterou je třeba provést ze sousedního pozemku, apod. Také odvolací soud upozorňuje na to, že i při oddělení zdí budou budovy nadále konstrukčně vázány. Vzhledem k vysoce konfliktním vztahům mezi účastníky pak lze důvodně předpokládat vznik dalších sporů; i proto není rozdělení domu na dvě budovy „dobře možné“. V podstatě jde o stejný stav, jaký nastává při dělení domu na jednotky, snad jen s tím rozdílem, že reálnému dělení pozemku, jehož součástí je budova (či budovy samotné), brání rozpory a konflikty poněkud vyšší intenzity, než jde-li o dělení na jednotky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018).37. Otec účastníků vedl několik sporů se žalovanou, a přestože zemřel v roce 2022, vysoce konfliktní vztahy účastníků přetrvávají. Žalovaná nekomunikuje s matkou (uvádí, že by ji v domě nechala bydlet), účastníci řízení spolu nekomunikují a za posledních deset let se na ničem nedohodli. Mezi účastníky soud řešil spor o zřízení nezbytné cesty (sp. zn. , spisová značka, ), který byl zahájen na návrh žalované dne , datum, . Na přípravném jednání dne , datum,  soud řízení přerušil na návrh účastníků podle § 110 o. s. ř. Již , datum,  podala žalovaná návrh na pokračování v řízení. Soud ve věci konal nové přípravné jednání dne , datum, , na kterém účastníci řešili odkup hal (ke kterým žalovaná neměla přístup) žalobcem, ale nebyli schopni se dohodnout na kupní ceně. Jednání ve věci samé se konalo dne , datum, , kde mj. žalovaná potvrdila, že se nestýká se žalobcem. Další jednání ve věci se konalo dne , datum, , kdy soud apeloval na účastníky, aby se prozatímně dohodli na dobu 1 roku, aby se zjistilo, zda dohodnutý režim bude vyhovovat žalované a zda žalobce neutrpí újmu na vlastnickém právu k domu (žalobce namítal, že jízdy kolem jeho domu budou mít negativní vliv na statiku domu, studnu a vysokotlaké vedení plynu). Poté se účastníci předběžně dohodli na částce 3 000 Kč měsíčně za užívání cesty s tím, že opětovně navrhli přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. Dne , datum,  byl podán návrh na pokračování v řízení ze strany žalobkyně. Na jednání dne , datum,  se účastníci dohodli a soud schválil smír. Přestože se jedná o dohodu účastníků, soud její význam pro vztahy mezi účastníky v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví nemůže přecenit. Služebnost cesty je zřízena na dobu do , datum,  a účastníci k ní dospěli zejména pod vlivem ceny posudku (statika domu, vliv jízdy vozidel na studnu a vysokotlaké vedení plynu a ocenění nezbytné cesty) 300–400 tis. Kč bez DPH a pod velkou ingerencí soudu. Nelze nevidět, že jinak se účastníci nejsou schopni na ničem dohodnout, k dohodě během dvou let nepřispěly ani dva „klidy v řízení“, ani to, že účastníci byli zastoupeni. Účastníci spolu nekomunikují a soud si nedokáže představit jejich společné bydlení v jednom domě, ve kterém by museli řešit společné záležitosti týkající se domu a zahrady jako celku (např. oprava střechy, společné prostory včetně společného sklela a spolupráce na projektu na rozdělení domu).38. Soud má za to, že není reálné, aby se účastníci dohodli na údržbě domu a zahrady (byť ta by mohla být nějakým způsobem rozdělena), ekonomických a finančních záležitostech a při nakládání se společnými prostorami. K prozatímní dohodě o zřízení nezbytné cesty (do , datum, ) účastníci dospěli po téměř dvou letech sporu, za výrazného vstupu soudu a pod vlivem značně nákladného znaleckého posudku, proto soud nevidí – i s ohledem na postoje účastníků v tomto řízení – jako reálné, že by společná správa domu, která nutně musí být, fungovala bez sporů. Rozsudek by měl nalézt spravedlivé řešení pro účastníky řízení a uspořádat jejich vztahy do budoucna tak, aby bylo preventivně zamezeno dalším konfliktům. V posuzovaném případě by vypořádání spoluvlastnictví rozdělením na bytové jednotky nepřineslo žádoucí efekt, neboť by po rozdělení domu na bytové jednotky nebylo možno předpokládat uklidnění situace a odstranění konfliktů mezi účastníky, ani by nebylo možno očekávat, že spoluvlastníci budou schopni spravovat společné nemovitosti ve vzájemné součinnosti. Správa nemovitosti s jednotkami totiž zahrnuje řadu dalších jednání a vznikají při ní různé právní vztahy, a to by mezi účastníky zjevně vedlo k dalším konfliktům a soudním sporům.39. Dalším důvodem pro nerozdělení domu na bytové jednotky jsou náklady na rozdělení společné věci.40. Nejvyšší soud uvedl v rozsudku ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014, jestliže věc nelze rozdělit bez nákladných (v poměru k hodnotě dělené věci) stavebních úprav, avšak jeden ze spoluvlastníků vyjádří ochotu, že sám tyto náklady ponese, věc je třeba (zpravidla, v zásadě) rozdělit s tím, že o výlučné povinnosti tohoto spoluvlastníka provést v určité lhůtě na vlastní náklady rozdělení soud rozhodne ve výroku rozsudku (jde o součást výroku o způsobu dělení věci); v takovém případě druhá strana nemá povinnost podílet se na nákladech na dělení věci. Je tomu tak proto, že reálné dělení věci je způsobem rozdělení spoluvlastnictví, při kterém jsou zpravidla nejvíc šetřena práva spoluvlastníků, takže má v zásadě přednost před ostatními způsoby vypořádání, na druhé straně je však též třeba respektovat oprávněný zájem toho, kdo nechce vynakládat na dělení věci nepřiměřeně vysoké náklady. Jestliže však náklady na rozdělení věci budou přiměřené její hodnotě, pak povinnost je vynaložit stíhá obě strany; o tom již není třeba rozhodovat. Pokud je později vynaloží jen jedna ze stran, má vůči druhé straně nárok na vypořádání podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Konečně jestliže soud zjistí, že žádný ze spoluvlastníků není ochoten nést náklady na provedení nezbytných stavebních úprav, považuje se stavba z tohoto hlediska za nedělitelnou.41. Co se v konkrétním případě rozumí přiměřenými náklady, zákon neuvádí.42. Nejvyšší soud v unesení ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3059/2018 uvedl, že dosahují-li náklady na rozdělení nemovitosti na tři bytové jednotky několika set tisíc korun českých, které jeden ze spoluvlastníků není schopen zaplatit, a ostatní spoluvlastníci nemají o tento způsob vypořádání spoluvlastnictví zájem, nelze vypořádat spoluvlastnictví rozdělením nemovitosti na bytové jednotky.43. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyložil neurčitý právní pojem podle § 1144 odst. 1 o. z. - „podstatné snížení hodnoty věci“. Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby nebyla podstatně snížena jejich hodnota a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. Při reálném dělení společné nemovitosti v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpravidla nepůjde o podstatné snížení její hodnoty (§ 1144 odst. 1 o. z.), bude-li menší než 15 %. Je však třeba přihlížet ke všem okolnostem věci; nelze vyloučit odchylky od poměru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015).44. Komentářová literatura uvádí, že vysokými náklady budou zpravidla takové, které přesáhnou 15 % hodnoty společné věci (NS ČSR Rv II 825/25 = Vážný 5764, Beck III 1144 19). Pokud ovšem žádný ze spoluvlastníků nebude chtít ničeho na rozdělení společné věci vynaložit, bude třeba společnou věc považovat za nedělitelnou (NS 22 Cdo 4835/2015). (COUFALÍK, Petr. § 1144 [Rozdělení společné věci]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 6. Dostupné na beck-online.cz.)45. Obvyklá cena nemovitých věcí je 7 246 000 Kč (bez zohlednění věcného břemene) a 6 055 000 Kč se zohledněním věcného břemene a minimální náklady na rozdělení jsou 1 037 000 Kč (v nákladové verzi). Podle znalce by reálné a tržní náklady (např. se zohledněním nového topení a s přihlédnutím ke materiálům) činily 2 500 000 Kč. Soud si je vědom toho, že minimální nákladová částka 1 037 000 Kč není nákladem tržním; nelze ani předpokládat, že by účastníci rozdělení domu kvůli konfliktním vztahům prováděli svépomocí. Náklady na rozdělení v nákladové, minimální, variantě činí 14 % hodnoty nemovitých věcí (bez zohlednění věcného břemene) a v reálné (a tržní) až 34 %. S ohledem na cenovou hladinu prací a materiálů ve stavebnictví se reálná tržní výše nákladů pohybuje v horní polovině tohoto rozpětí (cca 24 % hodnoty nemovitých věcí), a to i s přihlédnutím k tomu, že k nákladům by bylo nutno připočíst DPH.46. Jestliže žalovaná není ochotna nést náklady v plné výši, ač tak předtím avizovala, a je ochotna nést jednu polovinu nákladů na rozdělení a žalovaný není ochoten nést náklady na rozdělení, přičemž výše nákladů na rozdělení domu na bytové jednotky dosahuje jedné čtvrtiny obvyklé ceny, tedy výrazně více než uváděných 15 % (viz komentářová literatura, judikatura či analogická judikatura o podstatném snížení hodnoty věci), potom lze učinit závěr, že předmětné nemovité věci nelze vypořádat rozdělením na bytové jednotky i pro výši nákladů spojených se stavebními úpravami.Přikázání věci47. Na místě bylo zvažovat v pořadí druhý způsob vypořádání spočívající v přikázání společné věci za přiměřenou náhradu některému ze spoluvlastníků tak, jak je zakotveno v ustanovení § 1147 o. z.48. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, dovolací soud uvedl, že spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria.49. V daném případě oba účastníci projevili zájem o vlastnictví předmětných nemovitostí a současně účastníci doložili soudu svou schopnost vyplatit vypořádací podíl.50. Rozhodnutí ve věci přikázáním jednomu nebo více spoluvlastníků je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy hlediska uvedená v § 142 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1142 a násl. o. z.), nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (nyní viz § 2 a násl. o. z.). Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných skutečností (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015).51. V daném případě žalobci, tak žalované náleží spoluvlastnický podíl ve výši id ½. Žalobce se podílí na údržbě domu a zahrady, pomáhá matce účastníků, která žije v domě, s nákupy, doprovází ji k lékaři a ke kadeřnici. Žalovaná se v roce 2017 odstěhovala z domu, od té doby se o dům nezajímá, nestará se o něj. Žalovaná tvrdila, že do domu, předtím, než se odstěhovala, investovala finanční prostředky (přístavba domu), ale u jednání uvedla, že tuto skutečnost nebude prokazovat (viz protokol ze dne , datum, ), přesto soud z výpovědi matky účastníků má toto za prokázané. Žalobce dům využívá, jednou či dvakrát za týden v domě přespí. Oba účastníci shodně tvrdili, že dům by nechali ve střednědobém horizontu svým dětem (každý z nich vlastní jiný dům) a matku by zde nechali bydlet.52. Lze uzavřít, že na první pohled oběma stranám svědčí v podstatě shodná kritéria odůvodňující přikázání věci do jejich spoluvlastnictví. Nicméně je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná dům v roce 2017 opustila a sama uvedla, že se o dům nestará, a ani nezajímá. Přestože důvodem opuštění mohly být konfliktní vztahy s otcem účastníků, ani po jeho smrti (2022) žalovaná svůj přístup k vlastnictví předmětných nemovitých věcí nepřehodnotila a do domu nechodila, ač k němu měla přístup (soudem bylo ověřeno při ohledání na místě, že klíč žalované ke vchodu pasuje). Soud má také za to, že žalobce dostojí svému slibu a ponechá matku účastníků v domě bydlet. Žalovaná tvrdila totožné, avšak slib žalobce je pro soud věrohodnější nejen proto, že matka účastníků nemá na žalovanou aktuální telefonní spojení, ale zejména pro faktické chování žalobce, který matce pomáhá každý týden a v domě přespává.53. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce má k dispozici finanční hotovost k vyplacení a žalovaná by byla nucena si na vyplacení vzít úvěr, když má k dispozici hotovost ve výši cca 1 730 000 Kč. Podmínka solventnosti nemusí být dána pouze vyplacením z „ruky do ruky“, ale může být splněna i prostřednictvím smlouvy o úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5180/2016).54. Jestliže oba podíloví spoluvlastníci prokážou u soudu při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví schopnost náhradu zaplatit, svědčí kritérium solventnosti tomu, kdo tak může učinit bez ohledu na to, zda mu bude v budoucnu (po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) poskytnuta třetí osobou půjčka. Při rovnocenných kritériích může být rozhodujícím pro přikázání věci objektivní schopnost náhradu poskytnout z hlediska dispozice volnými finančními prostředky nebo jejich bezprostředním obstaráním a použitím dříve ve srovnání s protistranou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3073/2013, a další judikaturu tam uvedenou) – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4995/2015.55. Žalovaná nepředložila uzavřenou smlouvu o úvěru, ale sdělení, že úvěr byl schválen a bude vytvořena smluvní dokumentace. Podle soudu tak žalobci, který je schopen vyplatit žalovanou bez nutnosti úvěru, tj. z volných finančních prostředků, svědčí lepší kritérium solventnosti.56. S přihlédnutím ke shora uvedeným hlediskům, kdy podstatné pro soud bylo užívání a starání se o dům žalobcem, opuštění domu žalovanou v roce 2017 a následný nezájem žalované o vlastnictví domu a lepší solventnost žalobce, soud výrokem II. přikázal nemovitosti do podílového spoluvlastnictví žalobce.Výše vypořádacího podílu57. Mezi účastníky bylo nesporné, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí je 7 246 000 Kč, obvyklá cena věcného břemene váznoucího na podílu na předmětných nemovitých věcí je 1 191 000 Kč a obvyklá cena předmětných nemovitých věcí po odpočtu hodnoty věcného břemene je 6 055 000 Kč.58. Spor by o to, ze které částky vycházet při určení vypořádacího podílu.59. Určení výše přiměřené náhrady je otázkou právní, a nikoli skutkovou.60. V případě vypořádání spoluvlastnictví jde o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný spoluvlastník přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2903/2010).61. Má-li být účastníku vylučovanému ze spoluvlastnictví poskytnuta přiměřená náhrada, odpovídající majetkové újmě, která mu nastane v důsledku zániku podílového spoluvlastnictví, je třeba vzít do úvahy všechny významné okolnosti, které mají vliv na stanovení obvyklé ceny, která je i „cenou tržní“. Takovou okolností může být i skutečnost, že v domě bydlí třetí osoba. Aby však bylo možno učinit závěr, zda a o kolik tato skutečnost snižuje cenu, za kterou by nemovitost bylo možno s daném čase a místě prodat, je nezbytné zvážit právní i skutkové okolnosti vztahující se k bydlení třetí osoby. Ke snížení ceny povede zejména skutečnost, že této osobě svědčí k bytu nebo k místnosti v domě věcné břemeno (§ 151n a násl. ObčZ) nebo právo nájmu (zejména § 685 a násl. ObčZ); je však třeba přihlédnout k tomu, zda jde o právo na dobu určitou či neurčitou a v případě práva na dobu určitou zvážit dobu jeho trvání; významné též může být zjištění, že tu jsou dány předpoklady k zániku (§ 710 ObčZ) nebo k vypovězení práva nájmu bytu (§ 711 a násl. ObčZ), nebo podmínky zániku či zrušení věcného břemene (§ 151p ObčZ), případně jiného práva umožňujícího bydlení v domě (to platí přiměřeně i o jiném užívání domu nebo jeho části třetí osobou, jakož i o obecných důvodech zániku závazků, pokud je lze v daném případě použít). Samotná okolnost, že v domě bydlí třetí osoba bez právního důvodu, nemá vliv na cenu nemovitosti. Avšak jsou-li tu mimořádné okolnosti, nelze ani v tomto případě snížení ceny zcela vyloučit; přitom je třeba přihlédnout k postoji této osoby k dalšímu bydlení v domě po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zvážit, že cenu může ovlivnit i skutečnost, že bude nutno dosáhnout vyklizení domu v soudním řízení (tato skutečnost se může projevit v tom, za jakou částku může být dům prodán) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3924/2007).62. Soud se nejprve zabýval věcným břemenem zřízeným žalobcem ke svému podílu.63. Smlouva o zřízení věcného břemene k věci v podílovém spoluvlastnictví, jejímiž účastníky nebyli všichni spoluvlastníci zatěžované věci, je absolutně neplatná. S přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu držba práva odpovídajícího věcnému břemenu na základě takové smlouvy může být oprávněná (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 589/2019).64. V poměrech ObčZ 1964 se těmito otázkami zabývala především judikatura. Připouštěla, že povinným subjektem ze smlouvy o zřízení věcného břemene může být i spoluvlastník. Spoluvlastník mohl smlouvou zřídit věcné břemeno ke svému spoluvlastnickému podílu bez souhlasu spoluvlastníka (spoluvlastníků), jen pokud toto věcné břemeno omezovalo pouze jeho spoluvlastnická práva ve prospěch subjektu z věcného břemene oprávněného, a to v rozsahu spoluvlastnických práv; bylo proto nutno vždy zkoumat obsah závazku a jeho vztah k celé nemovitosti. Z tohoto hlediska judikatura rozlišovala následující typy případů: a) jestliže bylo obsahem závazku osobní plnění jednoho ze spoluvlastníků nemovitosti (například poskytovat oprávněnému stravu, ošetření v nemoci, provádět úklid apod.), pak takový závazek nezatěžoval celou nemovitost, ale jen spoluvlastníka, který smlouvu uzavřel, a jeho právní nástupce ve vlastnictví jeho podílu. V takovém případě není třeba souhlasu spoluvlastníka, b) obsahem závazku bylo například právo přechodu přes pozemek ve spoluvlastnictví, braní vody ze studny na společném pozemku, právo vést vodovodní potrubí přes pozemek apod. Tyto závazky jsou zpravidla zřizovány bez souvislosti s převodem spoluvlastnického podílu, zatěžují celou nemovitost, a to bez konkrétního vztahu k některému ze spoluvlastníků. Účastníky smlouvy o zřízení takového věcného břemene proto museli být všichni spoluvlastníci zatěžovaného pozemku (NS Cpj 51/84 = Rc 45/1986). Připouštělo se tak, že věcné břemeno mohl v některých případech zřídit jen spoluvlastník nemovitosti, a to bez toho, že by další spoluvlastníci byli účastníky této smlouvy, anebo že by k ní dali souhlas. Šlo o případy, kdy se věcné břemeno zřizovalo pouze ohledně jeho spoluvlastnického podílu, a to v rozsahu jeho spoluvlastnických práv. Pokud se věcné břemeno týkalo celé nemovitosti, a neomezovalo tedy pouze jednoho spoluvlastníka, museli být účastníky smlouvy všichni spoluvlastníci (NS Cpj 55/87 = Rc 14/1988, shodně též NS Cpj 42/87 = Rc 12/1988). (KRÁLÍK, Michal. § 1123 [Nakládání spoluvlastníka se spoluvlastnickým podílem]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 514–515, marg. č. 45.).65. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zřízení věcného břemene doživotního bezplatného bydlení ze dne , datum, , kterou žalobce zřídil věcné břemeno pro rodiče ke svému podílu, je neplatná. Ve smlouvě je uvedeno, že se věcné břemeno doživotního bezplatného bydlení zřizuje ke všem darovaným nemovitostem, což bez souhlasu druhého podílového spoluvlastníka (žalované) nelze. Takto zřízené věcné břemeno doživotního bezplatného bydlení zatěžuje celou nemovitost, a tedy i druhého podílového spoluvlastníka, který nebyl účastníkem smlouvy. Věcné břemeno neomezuje pouze žalobce a jeho spoluvlastnická práva, ale celou nemovitost. Toto platí v posuzovaném případě, neboť věcné břemeno bylo zřízeno k jedné ideální polovině nemovitých věcí, a ve smlouvě ani nebyla vymezena část domu, ke které se věcné břemeno váže. Přestože v domě je fakticky dolní a horní byt, nelze nevidět, že s užíváním (dolního) bytu je spojeno užívání společné chodby, sklepa, zahrady, garáže a dalších společných věcí a nejedná se pouze o osobní plnění žalobce, ale jde o závazek zatěžující celou nemovitost.66. Odborná literatura hovoří o tom, že existence zástavního práva může hrát rovněž roli při stanovení výše náhrady: je-li společná věc přikázána do výlučného vlastnictví spoluvlastníka, jehož jako jediný je spoluvlastnický podíl zatížen zástavním právem, naznačuje se, že zástavní právo by se v konečném důsledku nemělo nijak odrazit, tj. při stanovení náhrady zbylých spoluvlastníků by se vycházelo z ceny společné věci tak, jako by nebyla zástavním právem zatížena (KRÁLÍK, Michal. § 1147 [Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 784, marg. č. 109.)67. Soud si je vědom toho, že při stanovení náhrady při přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků se vychází z ceny, za kterou by bylo reálně možno prodat celou věc, a nikoli z ceny, za niž by bylo možné prodat příslušný spoluvlastnický podíl (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4856/2017). Soud dovodil, že zřízené věcné právo je neplatné, matka účastníků v současné době nemá právní titul k užívání nemovité věci a jak již bylo výše řečeno samotná okolnost, že v domě bydlí třetí osoba bez právního důvodu, nemá vliv na cenu nemovitosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3924/2007). V případě vypořádání spoluvlastnictví jde o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný spoluvlastník přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2903/2010). Žalobce dům, jak sám sdělil, užívá a „věcné břemeno“ zřízené pro matku účastníků (82 let) jej v užívání ani neomezuje. Právní jednání, kterým bylo zřízeno věcné břemeno k podílu žalobce je neplatné a zjevně snižuje hodnotu domu a podílu žalované, která je podílovým spoluvlastníkem již od roku 1999, a přesto jí rodiče, ani žalobce, nekontaktovali, zda souhlasí se zřízením věcného břemene. Žalovaná má „čistý“ podíl, je tedy na místě z výše uvedených důvodů vyjít z obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí ve výši 7 246 000 Kč. Soud neshledal okolnosti, které by svědčily pro opačný názor.68. Výrokem III. soud rozhodl o způsobu vypořádání ve smyslu § 1147 o. z. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši ½ ceny předmětných nemovitostí, tj. částku ve výši 3 623 000 Kč (7 246 000 Kč: 2), přičemž uvedenou povinnost je žalobce povinen splnit – s ohledem na vyšší částku – ve lhůtě 15 dní ode dne právní moci rozsudku.Nákladové výroky69. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.70. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má totiž povahu tzv. iudicium duplex, tedy řízení, jež lze zahájit k návrhu kteréhokoliv ze spoluvlastníků a všichni účastníci jsou vzájemně v postavení odpovídajícímu procesní pozici žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kterým z nich byla žaloba podána. Procesní úspěch žalobce, a odpovídající procesní neúspěch dalších spoluvlastníků, proto dle Ústavního soudu nelze odvozovat od skutečnosti, že bylo vyhověno samotnému návrhu na zrušení spoluvlastnictví, ani od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví (nález ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22). Spravedlivým uspořádáním vztahu účastníků odpovídá to, že si každý z účastníků ponese své náklady, což ostatně oba účastníci navrhli.71. V tomto řízení vznikly náklady státu, a to znalečné ve výši 2 000 Kč (, tituly před jménem,  , jméno FO, ). Znalečné ve výši 38 000 Kč za zpracovaný znalecký posudek bylo hrazeno ze zálohy složené každým účastníkem ve výši 19 000 Kč.72. Pro rozhodnutí o tom, který z účastníků řízení zaplatí státu náhradu nákladů řízení, byl určující výsledek řízení podle § 148 odst. 1 o. s. ř.73. S ohledem na princip uvedený v odstavci 70 rozsudku a rovnosti podílů účastníků na nemovitých věcech (každý disponuje s podílem ve výši id ½) ponesou účastníci náklady státu každý jednou polovinou. Soud proto výrokem V. a VI. rozsudku uložil každému účastníkovi, aby nahradil státu náklady ve výši 1 000 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V případě včasného nezaplacení nákladů státu bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 162 odst. 2, 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSDO:2025:17.C.202.2024.1","publishedAt":"2026-11-05","decisionAt":"2025-12-18","caseNumber":{"senate":17,"registry":"C","index":202,"year":2024,"pageNumber":121},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Michal","lastName":"Sýkora","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSDO","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"1140","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1143","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1144","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1147","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["VRACENI_DARU","SMLOUVA_DAROVACI","VECNA_BREMENA","ZANIK_ZAVAZKU","ZASTAVNI_PRAVO","DRAZBA","ZRUSENI_SPOLUVLASTNICTVI","SPOLUVLASTNICTVI","DRZBA","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}