{"uuid":"932539b1-867d-4a62-aedc-76aa00fe44c6","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 112 676,77 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 95 343,49 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 333,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 112 676,77 Kč od 16.11.2024 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 358,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 95 343,49 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 333,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 112 676,77 Kč od 16.11.2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 358,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 112 676,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", oddíl B, vložka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), z níže uvedeného titulu byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2025 uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Věřitelem pohledávky se tak stala společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", oddíl C, vložka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „žalobkyně“), a to s účinností ke dni 29.4.2025. Právní předchůdce žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou právní předchůdce žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Twisto účet je platební účet ve smyslu zákona o platebním styku, jehož prostřednictvím může zákazník platit své faktury, hradit své nákupy uskutečněné online ve vybraných e-shopech nebo provádět nákupy Twisto kartou a který může být zákazníkem využíván v režimu „Online“, „Standard“ nebo „Premium“. V režimu online může zákazník požádat o úhradu složenek či faktur prostřednictvím služby Twisto Snap, v režimech Standard a Premium mohou zákazníci navíc využívat Twisto účet prostřednictvím Twisto karty. Režimy Standard a Premium podléhají měsíčnímu poplatku dle ceníku. Žalovaný uzavřel dne 18.10.2023 s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu k službě Twisto účet (dále jen „Smlouva“). Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky (dále jen „Obchodní podmínky“) platné ke dni uzavření smlouvy a ceník platný ke dni uzavření smlouvy. Na základě smlouvy byla žalovanému zřízena služba Twisto nákupní účet, přičemž dle čl. 1.2 smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 10 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Žalovaný uzavřel dále dne 13.1.2024 právním předchůdcem žalobkyně smlouvu k službě Twisto účet (dále jen Smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému dle čl. 1.2 smlouvy zvýšen limit odložených plateb Twisto nákupního účtu, který činil až 16 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Smlouvy byly uzavřeny za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy právního předchůdce žalobkyně o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS, a právní předchůdce žalobkyně tento návrh akceptoval opatřením smlouvy elektronickým podpisem pověřeného pracovníka právního předchůdce žalobkyně. Elektronické podpisy stran byly učiněny v souladu se zák. č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Žalovaný tak na základě registrace obdržel unikátní přihlašovací údaje a následně vyslovil se smlouvou souhlas kliknutím na virtuální tlačítko, přičemž tímto úkonem žalovaný opatřil návrh svým elektronickým podpisem, jak je nastíněno výše. Tento typ kontraktu bývá někdy nazýván jako tzv. click-through, přičemž je pro ně typický kontraktační proces, který kombinuje prostý elektronický podpis s mechanickými prostředky jako je kliknutí myší na příslušné tlačítko. Takový postup coby uzavření smlouvy uvedl také Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v rozsudku ze dne 25.6.2020, č.j. 23 Co 115/2020-127. Podrobný popis procesu uzavření smlouvy je uveden v příloze „Registrační proces“. Registraci žalovaného žalobkyně dokládá výpisem z interního systému právního předchůdce žalobkyně, kde je uvedeno jméno, příjmení, adresa, tel. číslo a e-mailová adresa, tyto údaje se shodují i s údaji uvedenými ve smlouvě. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaslal fotokopii svého občanského průkazu, na základě kterého právní předchůdce žalobkyně ověřil totožnost žalovaného. Žalovaný zároveň využil i služby „Twisto Karta“ (dále jen „Karta“), kterou si žalovaný objednal prostřednictvím Twisto Účtu (dále jen „Účet“) za podmínek daných obchodními podmínkami Twisto Karta. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu. Celkový limit pro platby kartou je dán zůstatkem na účtu. Smlouva o Twisto Kartě se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací karty (pokud nedojde již dříve k jejímu podpisu fyzicky či elektronickými prostředky). Karta se aktivuje prostřednictvím účtu. Částka, kterou zákazník prostřednictvím karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování má zákazník povinnost uhradit v souladu s obchodními podmínkami Twisto Karta. Žalovaný dále s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne 20.10.2023 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 35 000 Kč, přičemž nedílnou součástí smlouvy je příloha ke smlouvě o splátkovém limitu. Sjednaný splátkový limit určuje maximální částku, kterou lze rozložit do jednotlivých splátek, přičemž takto rozložit na splátky lze každou platbu nad 1 500 Kč do 3 až 12 měsíců prostřednictvím detailu platby ve svém nákupním účtu po přihlášení na internetových stránkách ","anonStyle":"NONE"},{"text":"internetová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"/. Žalovaný dále s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel 29.1.2024 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které byl žalovanému zvýšen limit odložených plateb úvěru až do výše 60 000 Kč, přičemž nedílnou součástí smlouvy je příloha ke smlouvě o splátkovém limitu. Na základě uzavření smluv o splátkovém limitu poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou, který měl být žalovaným splácen pravidelnými měsíčními splátkami včetně úroků dle dohody mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, jak vyplývá z čl. 1.7 Smlouvy o splátkovém limitu. Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě možnosti odkládání plateb ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Na základě smlouvy o splátkovém limitu ve znění příloh se tedy žalovaný zavázal uhradit úvěr ve splátkách, které jsou určeny jednotlivými Přílohami a jsou splatné vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Rozpis jednotlivých splátek je součástí měsíčního vyúčtování, kde je vždy uvedeno, kterou splátku z celkového počtu splátek je žalovaný v daném měsíci povinen uhradit. Měsíční vyúčtování k úvěrovému (splátkovému) limitu je součástí vyúčtování k Twisto účtu, jak vyplývá z čl. 1.11 smlouvy o splátkovém limitu. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí řádně posoudil schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Na základě článku 4 bod 4.1 všeobecných obchodních podmínek k Twisto účtu „Úhrada vyúčtování Twisto účtu“ v případě aktivace nákupního účtu zákazník nakupuje po celý kalendářní měsíc až do výše stanoveného limitu. 1. dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém zákazník využil služby, obdrží vyúčtování, které je splatné k 15. dni v měsíci. Žalovaný využil v období od 14.3.2024 do 31.10.2024 služeb v celkové výši 177 869,39 Kč, jak vyplývá z přiložených vyúčtování, přičemž částku ve výši 67 137,21 Kč čerpal prostřednictvím karty a částku ve výši 110 732,18 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Dle obchodních podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za odložení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Zápůjční úroková sazba se s nárůstem odkládané částky snižuje. Přesnou výši poplatku za odložení splatnosti a způsob výpočtu stanovuje ceník. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za správu a vedení účtu. Žalovaný vzal rovněž na vědomí, že v případě prodlení má právní předchůdce žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, jakožto účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle níže uvedených pravidel:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování: 150 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování: 250 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování: 350 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování: 450 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování: 550 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování: 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas. Z toho důvodu žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 1.12 smlouvy o splátkovém limitu své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován výzvou ze dne 26.9.2024 Jelikož žalovaný v dodatečné lhůtě dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr zesplatněn ke dni 31.10.2024. Co se týká doručování, dovoluje si žalobkyně odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 805/2006 ze dne 8.1.2008, podle kterého platí, že „písemný projev vůle (písemnost) je – obecně vzato – doručen druhému účastníku, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, ledaže zákon stanoví určitý způsob doručování. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se druhý účastník opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat“ (viz 21 Cdo 563/2005 – R 65/2006). Občanský zákoník pro doručení úkonu směřujícího k zesplatnění neukládá, aby byla zásilka obsahující tento úkon doručena do vlastních rukou, platí tedy, že jej lze druhé straně doručit jakýmkoliv způsobem, kterým se dostane do sféry její dispozice. Žalobkyně tedy sděluje, že zesplatňující výzva byla zaslána na e-mailovou adresu žalovaného, která byla užívána jako prostředek komunikace s žalovaným. Z procesní opatrnosti navíc žalobkyně sděluje, že pokud by soud snad neměl za prokázané, že zesplatňující výzvou skutečně k zesplatnění došlo, uvádí žalobkyně, že tuto povahu zcela nepochybně má předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 12. 5. 2025, když žalovaný je touto předžalobní výzvou vyzván k okamžité úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství, a zároveň byl upozorněn, že pokud k úhradě nedojde, bude ve vztahu k vymáhání pohledávky přikročeno k zahájení soudního řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že „zesplatňující úkon“ nemá žádné specifické zákonem předepsané náležitosti (a ani žádné zvláštní nebyly smluvně dojednány), žalobkyně je přesvědčena, že z obsahu předžalobní výzvy k úhradě dluhu lze jednoznačně dovodit i účinky zesplatnění (a to zejména z požadavku na okamžitou úhradu celého dluhu), pokud má soud za to, že tyto nelze vyvodit ze zesplatňujícího dopisu. Vzhledem k tomu, že předžalobní výzva naplňuje náležitosti požadované dle § 142a o.s.ř. (prokázání jejího odeslání na poslední známou, resp. žalovaným udanou doručovací adresu), tak aby bylo možné považovat za naplněnou její funkci spočívající v upozornění na možné zahájení soudního řízení je zřejmé, že i projev vůle směřující k zesplatnění úvěru se tímto způsobem do sféry dispozice žalovaného dostal, a že k řádnému zesplatnění úvěru tímto úkonem došlo, pokud se tak nestalo již zesplatňující výzvou. Pro úplnost pak žalobkyně podpůrně uvádí, že i kdyby hypoteticky soud shledal, že ani na základě předžalobní výzvy k zesplatnění dluhu nedošlo, stalo se tak nejpozději dnem podání žaloby, když i samotný žalobní návrh lze považovat za výzvu k plnění mající povahu zesplatňujícího úkonu, jak plyne i z konstantní judikatury, která kupř. uvádí, že „judikatura dovolacího soudu se při řešení této otázky ustálila na závěru, že za písemnou výzvu dlužníkovi k plnění se považuje i žaloba podaná proti němu na zaplacení dluhu (srov. např. rozsudek ze dne 25. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 583/2004, důvody uvedené v rozsudku ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. 32 Cdo 2004/2012, nebo ze dne 27. května 2004, sp. zn. 32 Odo 680/2003, in www.nsoud. cz).“ (rozhodnutí NS, sp. zn. 32 Cdo 4122/2013). Žalobkyně je však tak jako tak přesvědčena, že k zesplatnění dluhu muselo dojít již na základě předžalobní výzvy. Žalovaný tedy čerpal služby v celkové výši 177 869,39 Kč. Na poplatcích bylo naúčtováno celkem 17 333,28 Kč sestávajících z poplatků za prodlení ve výši 14 657,28 Kč, poplatku za službu Twisto účet ve výši 693 Kč a poplatků za odložení splatnosti ve výši 1 983 Kč. Přehled naúčtovaných poplatků je přitom uveden v každém vyúčtování. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem 82 525,90 Kč. Tato částka byla započtena na poplatky a částečně na jistinu. Žalobkyni tak vznikla pohledávka ze smlouvy se splatností 15.11.2024 (dále jen „Pohledávka“), která byla vyčíslena celkem na 112 676,77 Kč. Tato částka zahrnuje: dlužnou jistinu ve výši 112 676,77 Kč. Žalobkyně však na základě svého dispozičního oprávnění smluvní pokutu, která je uvedena ve vyúčtování, touto žalobou neuplatňuje. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 12.75 % p.a. z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tedy od 16.11.2024 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 12.5.2025, jak žalobkyně dokládá předložením této výzvy společně s dokladem o jejím odeslání. Žalobkyně tím splnila povinnost dle ust. § 142a občanského soudního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila tvrzení s tím, že z Interní databáze právního předchůdce žalobkyně nebyly zjištěny o žalovaném žádné negativní informace. Na základě informací, které uvedl žalovaný před uzavřením Smlouva k službě Twisto – smlouva o nákupním účtu. Žalovaný uvedl následující: příjem: 24 400 Kč, výdaje: 3 000 Kč, splátky mimo právního předchůdce žalobkyně: 4 000 Kč, zaměstnaný, bezdětný, svobodný. Právní předchůdce žalobkyně v insolvenčním rejstříku zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Právní předchůdce žalobkyně v CEE zjistila, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Žalobkyně sděluje, že pro posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, využívá právní předchůdce žalobkyně scoringové modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům. Žalobkyně sděluje, že žalovaný na dlužná vyúčtování uhradil celkem částku ve výši 82 525,90 Kč. Tuto skutečnost žalobkyně dokládá Výstupem z interního systému s celkovým náhledem na vyúčtování žalovaného, přičemž jsou zde zaevidované i platby žalovaného, jež byly započteny na starší splatná vyúčtování a nejsou tak předmětem žalobního návrhu. Předmětná úhrada žalovaného se skládá z šesti plateb, které jsou ve výstupu označeny žlutou barvou. Žalobkyně k tomuto dále uvádí, že žalovaný předmětné platby uhradil z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", což žalobkyně e dokládá výstupem z interního systému o propojení bankovní identity žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k jednání, které bylo nařízeno na den 11.2.2026 nedostavil, k podané žalobě se nijak nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud proved dokazování listinami založenými žalobkyní jako příloh k žalobě: pokyny – registrační proces, příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 16.12.2023, ze dne 19.12.2023, 29.1.2024, 29.1.2024, 30.1.2024, 11.2.2024, 10.7.2024, 26.7.2024, 7.11.2023, 26.8.2024, výzva k úhradě dluhu ze dne 12.5.2025, vyúčtování Twisto za září 2024, říjen 2024, příloha ke smlouvě ze dne 19.11.2023, 5.12.2023, ceník společnosti Twisto, přehled pojmů na Twisto účtu, uzavřená smlouva s žalovaným ze dne 13.1.2024, smlouva o splátkovém limitu ze dne 29.1.2024, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2025, vyúčtování za březen 2024, duben 2024, všeobecné obchodní podmínky společnosti Twisto, vyúčtování za květen 2024, červen 2024, červenec 2024, srpen 2024, a na základě takto provedeného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stravu shodně s žalobou s tím, že mezi žalovaným a právním předchůdce žalobkyně byla dne 18.10.2023 uzavřena Smlouva k službě Twisto účet. Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky platné ke dni uzavření smlouvy a ceník platný ke dni uzavření smlouvy. Žalovanému zřízena služba Twisto nákupní účet, přičemž dle čl. 1.2 smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 10 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu, následně byl dne 13.1.2024 byl žalovanému dle čl. 1.2 smlouvy zvýšen limit odložených plateb Twisto nákupního účtu, který činil až 16 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu., dne 20.10.2023 byl limit odložených plateb navýšen na 35 000 Kč, dne 29.1.2024 na 60 000 Kč. Žalovaný využil v období od 14.3.2024 do 31.10.2024 služeb v celkové výši 177 869,39 Kč, jak vyplývá z přiložených vyúčtování, přičemž částku ve výši 67 137,21 Kč čerpal prostřednictvím karty a částku ve výši 110 732,18 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem 82 525,90 Kč. Tato částka byla započtena na poplatky a částečně na jistinu. Žalobkyni tak vznikla pohledávka ze smlouvy se splatností 15.11.2024, která byla vyčíslena celkem na 112 676,77 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Pokud se týká úvěruschopnosti, žalobkyně vyšla z údajů poskytnutých žalovaným, tedy z jeho prohlášených příjmů 24 000 Kč a výdajů 3 000 Kč a z lustrace v rejstříku CEE a Insolvenčním rejstříku. Společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" následně dne 29.4.2025 prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené dohody (zjištěno z předžalobní výzvy). Z dalších předložených důkazů soud s ohledem na níže uvedený právní závěr již nic dalšího nezjišťoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky postupně celkem ve výši 177 869,39 Kč. Jelikož právní předchůdce žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčil žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.12.2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. S ohledem na uvedený výklad soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Z předložených tvrzení a listin jednoznačně vyplývá, že právní předchůdce si příjmy ani výdaje žalovaného ničím objektivním neověřil a vyšel pouze z jeho prohlášení, případně ze statistických dat, které však nikdy nemohou být podkladem pro individuální posouzení schopnosti splácet. Soud má za to, že v dnešní digitální době není obtížné si od osoby žádající o úvěr vyžádat např. výpisy z účtu za přiměřeně dlouhé období, na kterém budou patrné jak příjmy, tak pravidelné výdaje, nebo nájemní smlouvu, výplatní pásky, doklady SIPO apod. Není tudíž pravdou, že by takové zjišťování příjmů a výdajů bylo jakkoliv obtížné. Pochybení právního předchůdce pak nemohly napravit ani výstupy z nejrůznějších databází, neboť ty neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že spotřebitel disponuje aktuálně prostředky k tomu, aby dohodnuté splátky splácel. Nelze se tedy v žádném případě bez dalšího domnívat, že by žalovaný byl v okamžiku poskytování úvěrů solventní. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry proto nebylo dle závěru soudu dostatečné a správné, proto právní předchůdce žalobkyně nemohl dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 ZSU za absolutně neplatné, protože soud je povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětné úvěry jsou v rozporu se zákonem. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá již např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již výslovně zakotvena v § 87 odst. 1 ZSU.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Jelikož byly smlouvy posouzeny jako absolutně neplatné, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu § 87 ZSU. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému celkem částku 177 869,39 Kč a žalovaný jí vrátil 82 525,90 Kč, pročež jí stále dluží 95 343,49 Kč. Proto soud zavázal žalovaného k úhradě této částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pro úplnost soud dodává, že právní předchůdce žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., jako postupitel, uzavřel se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Pokud se týká požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost zbývající části jistiny nenastala, pročež nemohl zatím vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Z § 87 ZSU, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, uveřejněný pod číslem 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Až marným uplynutím doby dle § 87 ZSU se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy nebylo možné žalobkyni přiznat požadované poplatky. Ve zbytku proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný. Soud kapitalizoval požadované a nepřiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 95 343,49 Kč (73 % celku) a neúspěšná (odstavec II. výroku) v částce 35 236 Kč (27 % celku), z čehož vyplývá, že po odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 46 %. Soud při výpočtu nákladů řízení postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 508 Kč, dále odměnu advokáta za 4 úkony právní pomoci po 5 620 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání dne 11.2.2026) celkem 22 480 Kč, plus 4krát režijní paušál po 450 Kč celkem 1 800 Kč a plus DPH 21 %, tj. 5 098,80 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 33 886,80 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 46 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 15 358,80 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Lhůta k plnění byla v případě výroků I. a III. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 112 676,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v , adresa, , oddíl B, vložka , číslo,  (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), z níže uvedeného titulu byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2025 uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Věřitelem pohledávky se tak stala společnost , Jméno žalobkyně, ., IČ: , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v , adresa, , oddíl C, vložka , číslo,  (dále jen „žalobkyně“), a to s účinností ke dni 29.4.2025. Právní předchůdce žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou právní předchůdce žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Twisto účet je platební účet ve smyslu zákona o platebním styku, jehož prostřednictvím může zákazník platit své faktury, hradit své nákupy uskutečněné online ve vybraných e-shopech nebo provádět nákupy Twisto kartou a který může být zákazníkem využíván v režimu „Online“, „Standard“ nebo „Premium“. V režimu online může zákazník požádat o úhradu složenek či faktur prostřednictvím služby Twisto Snap, v režimech Standard a Premium mohou zákazníci navíc využívat Twisto účet prostřednictvím Twisto karty. Režimy Standard a Premium podléhají měsíčnímu poplatku dle ceníku. Žalovaný uzavřel dne 18.10.2023 s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu k službě Twisto účet (dále jen „Smlouva“). Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky (dále jen „Obchodní podmínky“) platné ke dni uzavření smlouvy a ceník platný ke dni uzavření smlouvy. Na základě smlouvy byla žalovanému zřízena služba Twisto nákupní účet, přičemž dle čl. 1.2 smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 10 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Žalovaný uzavřel dále dne 13.1.2024 právním předchůdcem žalobkyně smlouvu k službě Twisto účet (dále jen Smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému dle čl. 1.2 smlouvy zvýšen limit odložených plateb Twisto nákupního účtu, který činil až 16 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Smlouvy byly uzavřeny za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy právního předchůdce žalobkyně o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS, a právní předchůdce žalobkyně tento návrh akceptoval opatřením smlouvy elektronickým podpisem pověřeného pracovníka právního předchůdce žalobkyně. Elektronické podpisy stran byly učiněny v souladu se zák. č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Žalovaný tak na základě registrace obdržel unikátní přihlašovací údaje a následně vyslovil se smlouvou souhlas kliknutím na virtuální tlačítko, přičemž tímto úkonem žalovaný opatřil návrh svým elektronickým podpisem, jak je nastíněno výše. Tento typ kontraktu bývá někdy nazýván jako tzv. click-through, přičemž je pro ně typický kontraktační proces, který kombinuje prostý elektronický podpis s mechanickými prostředky jako je kliknutí myší na příslušné tlačítko. Takový postup coby uzavření smlouvy uvedl také Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v rozsudku ze dne 25.6.2020, č.j. 23 Co 115/2020-127. Podrobný popis procesu uzavření smlouvy je uveden v příloze „Registrační proces“. Registraci žalovaného žalobkyně dokládá výpisem z interního systému právního předchůdce žalobkyně, kde je uvedeno jméno, příjmení, adresa, tel. číslo a e-mailová adresa, tyto údaje se shodují i s údaji uvedenými ve smlouvě. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaslal fotokopii svého občanského průkazu, na základě kterého právní předchůdce žalobkyně ověřil totožnost žalovaného. Žalovaný zároveň využil i služby „Twisto Karta“ (dále jen „Karta“), kterou si žalovaný objednal prostřednictvím Twisto Účtu (dále jen „Účet“) za podmínek daných obchodními podmínkami Twisto Karta. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu. Celkový limit pro platby kartou je dán zůstatkem na účtu. Smlouva o Twisto Kartě se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací karty (pokud nedojde již dříve k jejímu podpisu fyzicky či elektronickými prostředky). Karta se aktivuje prostřednictvím účtu. Částka, kterou zákazník prostřednictvím karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování má zákazník povinnost uhradit v souladu s obchodními podmínkami Twisto Karta. Žalovaný dále s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne 20.10.2023 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 35 000 Kč, přičemž nedílnou součástí smlouvy je příloha ke smlouvě o splátkovém limitu. Sjednaný splátkový limit určuje maximální částku, kterou lze rozložit do jednotlivých splátek, přičemž takto rozložit na splátky lze každou platbu nad 1 500 Kč do 3 až 12 měsíců prostřednictvím detailu platby ve svém nákupním účtu po přihlášení na internetových stránkách , internetová adresa, /. Žalovaný dále s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel 29.1.2024 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které byl žalovanému zvýšen limit odložených plateb úvěru až do výše 60 000 Kč, přičemž nedílnou součástí smlouvy je příloha ke smlouvě o splátkovém limitu. Na základě uzavření smluv o splátkovém limitu poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou, který měl být žalovaným splácen pravidelnými měsíčními splátkami včetně úroků dle dohody mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, jak vyplývá z čl. 1.7 Smlouvy o splátkovém limitu. Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě možnosti odkládání plateb ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Na základě smlouvy o splátkovém limitu ve znění příloh se tedy žalovaný zavázal uhradit úvěr ve splátkách, které jsou určeny jednotlivými Přílohami a jsou splatné vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Rozpis jednotlivých splátek je součástí měsíčního vyúčtování, kde je vždy uvedeno, kterou splátku z celkového počtu splátek je žalovaný v daném měsíci povinen uhradit. Měsíční vyúčtování k úvěrovému (splátkovému) limitu je součástí vyúčtování k Twisto účtu, jak vyplývá z čl. 1.11 smlouvy o splátkovém limitu. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí řádně posoudil schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Na základě článku 4 bod 4.1 všeobecných obchodních podmínek k Twisto účtu „Úhrada vyúčtování Twisto účtu“ v případě aktivace nákupního účtu zákazník nakupuje po celý kalendářní měsíc až do výše stanoveného limitu. 1. dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém zákazník využil služby, obdrží vyúčtování, které je splatné k 15. dni v měsíci. Žalovaný využil v období od 14.3.2024 do 31.10.2024 služeb v celkové výši 177 869,39 Kč, jak vyplývá z přiložených vyúčtování, přičemž částku ve výši 67 137,21 Kč čerpal prostřednictvím karty a částku ve výši 110 732,18 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Dle obchodních podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za odložení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Zápůjční úroková sazba se s nárůstem odkládané částky snižuje. Přesnou výši poplatku za odložení splatnosti a způsob výpočtu stanovuje ceník. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za správu a vedení účtu. Žalovaný vzal rovněž na vědomí, že v případě prodlení má právní předchůdce žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, jakožto účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle níže uvedených pravidel:-uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování: 150 Kč,-uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování: 250 Kč,-uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování: 350 Kč,-uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování: 450 Kč,-uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování: 550 Kč,-uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování: 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky.Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas. Z toho důvodu žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 1.12 smlouvy o splátkovém limitu své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován výzvou ze dne 26.9.2024 Jelikož žalovaný v dodatečné lhůtě dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr zesplatněn ke dni 31.10.2024. Co se týká doručování, dovoluje si žalobkyně odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 805/2006 ze dne 8.1.2008, podle kterého platí, že „písemný projev vůle (písemnost) je – obecně vzato – doručen druhému účastníku, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, ledaže zákon stanoví určitý způsob doručování. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se druhý účastník opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat“ (viz 21 Cdo 563/2005 – R 65/2006). Občanský zákoník pro doručení úkonu směřujícího k zesplatnění neukládá, aby byla zásilka obsahující tento úkon doručena do vlastních rukou, platí tedy, že jej lze druhé straně doručit jakýmkoliv způsobem, kterým se dostane do sféry její dispozice. Žalobkyně tedy sděluje, že zesplatňující výzva byla zaslána na e-mailovou adresu žalovaného, která byla užívána jako prostředek komunikace s žalovaným. Z procesní opatrnosti navíc žalobkyně sděluje, že pokud by soud snad neměl za prokázané, že zesplatňující výzvou skutečně k zesplatnění došlo, uvádí žalobkyně, že tuto povahu zcela nepochybně má předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 12. 5. 2025, když žalovaný je touto předžalobní výzvou vyzván k okamžité úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství, a zároveň byl upozorněn, že pokud k úhradě nedojde, bude ve vztahu k vymáhání pohledávky přikročeno k zahájení soudního řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že „zesplatňující úkon“ nemá žádné specifické zákonem předepsané náležitosti (a ani žádné zvláštní nebyly smluvně dojednány), žalobkyně je přesvědčena, že z obsahu předžalobní výzvy k úhradě dluhu lze jednoznačně dovodit i účinky zesplatnění (a to zejména z požadavku na okamžitou úhradu celého dluhu), pokud má soud za to, že tyto nelze vyvodit ze zesplatňujícího dopisu. Vzhledem k tomu, že předžalobní výzva naplňuje náležitosti požadované dle § 142a o.s.ř. (prokázání jejího odeslání na poslední známou, resp. žalovaným udanou doručovací adresu), tak aby bylo možné považovat za naplněnou její funkci spočívající v upozornění na možné zahájení soudního řízení je zřejmé, že i projev vůle směřující k zesplatnění úvěru se tímto způsobem do sféry dispozice žalovaného dostal, a že k řádnému zesplatnění úvěru tímto úkonem došlo, pokud se tak nestalo již zesplatňující výzvou. Pro úplnost pak žalobkyně podpůrně uvádí, že i kdyby hypoteticky soud shledal, že ani na základě předžalobní výzvy k zesplatnění dluhu nedošlo, stalo se tak nejpozději dnem podání žaloby, když i samotný žalobní návrh lze považovat za výzvu k plnění mající povahu zesplatňujícího úkonu, jak plyne i z konstantní judikatury, která kupř. uvádí, že „judikatura dovolacího soudu se při řešení této otázky ustálila na závěru, že za písemnou výzvu dlužníkovi k plnění se považuje i žaloba podaná proti němu na zaplacení dluhu (srov. např. rozsudek ze dne 25. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 583/2004, důvody uvedené v rozsudku ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. 32 Cdo 2004/2012, nebo ze dne 27. května 2004, sp. zn. 32 Odo 680/2003, in www.nsoud. cz).“ (rozhodnutí NS, sp. zn. 32 Cdo 4122/2013). Žalobkyně je však tak jako tak přesvědčena, že k zesplatnění dluhu muselo dojít již na základě předžalobní výzvy. Žalovaný tedy čerpal služby v celkové výši 177 869,39 Kč. Na poplatcích bylo naúčtováno celkem 17 333,28 Kč sestávajících z poplatků za prodlení ve výši 14 657,28 Kč, poplatku za službu Twisto účet ve výši 693 Kč a poplatků za odložení splatnosti ve výši 1 983 Kč. Přehled naúčtovaných poplatků je přitom uveden v každém vyúčtování. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem 82 525,90 Kč. Tato částka byla započtena na poplatky a částečně na jistinu. Žalobkyni tak vznikla pohledávka ze smlouvy se splatností 15.11.2024 (dále jen „Pohledávka“), která byla vyčíslena celkem na 112 676,77 Kč. Tato částka zahrnuje: dlužnou jistinu ve výši 112 676,77 Kč. Žalobkyně však na základě svého dispozičního oprávnění smluvní pokutu, která je uvedena ve vyúčtování, touto žalobou neuplatňuje. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 12.75 % p.a. z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tedy od 16.11.2024 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 12.5.2025, jak žalobkyně dokládá předložením této výzvy společně s dokladem o jejím odeslání. Žalobkyně tím splnila povinnost dle ust. § 142a občanského soudního řádu.2. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila tvrzení s tím, že z Interní databáze právního předchůdce žalobkyně nebyly zjištěny o žalovaném žádné negativní informace. Na základě informací, které uvedl žalovaný před uzavřením Smlouva k službě Twisto – smlouva o nákupním účtu. Žalovaný uvedl následující: příjem: 24 400 Kč, výdaje: 3 000 Kč, splátky mimo právního předchůdce žalobkyně: 4 000 Kč, zaměstnaný, bezdětný, svobodný. Právní předchůdce žalobkyně v insolvenčním rejstříku zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Právní předchůdce žalobkyně v CEE zjistila, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Žalobkyně sděluje, že pro posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, využívá právní předchůdce žalobkyně scoringové modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům. Žalobkyně sděluje, že žalovaný na dlužná vyúčtování uhradil celkem částku ve výši 82 525,90 Kč. Tuto skutečnost žalobkyně dokládá Výstupem z interního systému s celkovým náhledem na vyúčtování žalovaného, přičemž jsou zde zaevidované i platby žalovaného, jež byly započteny na starší splatná vyúčtování a nejsou tak předmětem žalobního návrhu. Předmětná úhrada žalovaného se skládá z šesti plateb, které jsou ve výstupu označeny žlutou barvou. Žalobkyně k tomuto dále uvádí, že žalovaný předmětné platby uhradil z účtu č. , č. účtu, , což žalobkyně e dokládá výstupem z interního systému o propojení bankovní identity žalovaného.3. Žalovaný se k jednání, které bylo nařízeno na den 11.2.2026 nedostavil, k podané žalobě se nijak nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud proved dokazování listinami založenými žalobkyní jako příloh k žalobě: pokyny – registrační proces, příloha ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne 16.12.2023, ze dne 19.12.2023, 29.1.2024, 29.1.2024, 30.1.2024, 11.2.2024, 10.7.2024, 26.7.2024, 7.11.2023, 26.8.2024, výzva k úhradě dluhu ze dne 12.5.2025, vyúčtování Twisto za září 2024, říjen 2024, příloha ke smlouvě ze dne 19.11.2023, 5.12.2023, ceník společnosti Twisto, přehled pojmů na Twisto účtu, uzavřená smlouva s žalovaným ze dne 13.1.2024, smlouva o splátkovém limitu ze dne 29.1.2024, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2025, vyúčtování za březen 2024, duben 2024, všeobecné obchodní podmínky společnosti Twisto, vyúčtování za květen 2024, červen 2024, červenec 2024, srpen 2024, a na základě takto provedeného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stravu shodně s žalobou s tím, že mezi žalovaným a právním předchůdce žalobkyně byla dne 18.10.2023 uzavřena Smlouva k službě Twisto účet. Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky platné ke dni uzavření smlouvy a ceník platný ke dni uzavření smlouvy. Žalovanému zřízena služba Twisto nákupní účet, přičemž dle čl. 1.2 smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 10 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu, následně byl dne 13.1.2024 byl žalovanému dle čl. 1.2 smlouvy zvýšen limit odložených plateb Twisto nákupního účtu, který činil až 16 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu., dne 20.10.2023 byl limit odložených plateb navýšen na 35 000 Kč, dne 29.1.2024 na 60 000 Kč. Žalovaný využil v období od 14.3.2024 do 31.10.2024 služeb v celkové výši 177 869,39 Kč, jak vyplývá z přiložených vyúčtování, přičemž částku ve výši 67 137,21 Kč čerpal prostřednictvím karty a částku ve výši 110 732,18 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem 82 525,90 Kč. Tato částka byla započtena na poplatky a částečně na jistinu. Žalobkyni tak vznikla pohledávka ze smlouvy se splatností 15.11.2024, která byla vyčíslena celkem na 112 676,77 Kč.5. Pokud se týká úvěruschopnosti, žalobkyně vyšla z údajů poskytnutých žalovaným, tedy z jeho prohlášených příjmů 24 000 Kč a výdajů 3 000 Kč a z lustrace v rejstříku CEE a Insolvenčním rejstříku. Společnost , právnická osoba,  následně dne 29.4.2025 prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené dohody (zjištěno z předžalobní výzvy). Z dalších předložených důkazů soud s ohledem na níže uvedený právní závěr již nic dalšího nezjišťoval.6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.11. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky postupně celkem ve výši 177 869,39 Kč. Jelikož právní předchůdce žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčil žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU.12. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.12.2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.13. S ohledem na uvedený výklad soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Z předložených tvrzení a listin jednoznačně vyplývá, že právní předchůdce si příjmy ani výdaje žalovaného ničím objektivním neověřil a vyšel pouze z jeho prohlášení, případně ze statistických dat, které však nikdy nemohou být podkladem pro individuální posouzení schopnosti splácet. Soud má za to, že v dnešní digitální době není obtížné si od osoby žádající o úvěr vyžádat např. výpisy z účtu za přiměřeně dlouhé období, na kterém budou patrné jak příjmy, tak pravidelné výdaje, nebo nájemní smlouvu, výplatní pásky, doklady SIPO apod. Není tudíž pravdou, že by takové zjišťování příjmů a výdajů bylo jakkoliv obtížné. Pochybení právního předchůdce pak nemohly napravit ani výstupy z nejrůznějších databází, neboť ty neposkytují dostatečný podklad pro závěr, že spotřebitel disponuje aktuálně prostředky k tomu, aby dohodnuté splátky splácel. Nelze se tedy v žádném případě bez dalšího domnívat, že by žalovaný byl v okamžiku poskytování úvěrů solventní. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry proto nebylo dle závěru soudu dostatečné a správné, proto právní předchůdce žalobkyně nemohl dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 ZSU za absolutně neplatné, protože soud je povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětné úvěry jsou v rozporu se zákonem. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá již např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již výslovně zakotvena v § 87 odst. 1 ZSU.14. Jelikož byly smlouvy posouzeny jako absolutně neplatné, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu § 87 ZSU. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému celkem částku 177 869,39 Kč a žalovaný jí vrátil 82 525,90 Kč, pročež jí stále dluží 95 343,49 Kč. Proto soud zavázal žalovaného k úhradě této částky.15. Pro úplnost soud dodává, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., jako postupitel, uzavřel se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky.16. Pokud se týká požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost zbývající části jistiny nenastala, pročež nemohl zatím vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Z § 87 ZSU, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, uveřejněný pod číslem 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Až marným uplynutím doby dle § 87 ZSU se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy nebylo možné žalobkyni přiznat požadované poplatky. Ve zbytku proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.17. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný. Soud kapitalizoval požadované a nepřiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 95 343,49 Kč (73 % celku) a neúspěšná (odstavec II. výroku) v částce 35 236 Kč (27 % celku), z čehož vyplývá, že po odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 46 %. Soud při výpočtu nákladů řízení postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 508 Kč, dále odměnu advokáta za 4 úkony právní pomoci po 5 620 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání dne 11.2.2026) celkem 22 480 Kč, plus 4krát režijní paušál po 450 Kč celkem 1 800 Kč a plus DPH 21 %, tj. 5 098,80 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 33 886,80 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 46 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 15 358,80 Kč.18. Lhůta k plnění byla v případě výroků I. a III. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, případně exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSFM:2026:15.C.95.2025.1","publishedAt":"2026-04-27","decisionAt":"2026-02-13","caseNumber":{"senate":15,"registry":"C","index":95,"year":2025,"pageNumber":32},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ladislava","lastName":"Olbrechtová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSFM","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"o 112 676,77 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_UVERU","NEPLATNOST_SMLOUVY"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}