{"uuid":"94727350-0ff6-48c4-9226-d8e76b8a473b","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro 15 121,75 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 997,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 124,55 Kč s úrokem v částce 2 059,19 Kč, s úrokem z prodlení v částce 71,50 Kč, s úrokem ve výši 39,9 % ročně z částky 14 777,75 Kč od 17. 7. 2025 do 15. 10. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 777,75 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 14 777,75 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 836,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 997,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 124,55 Kč s úrokem v částce 2 059,19 Kč, s úrokem z prodlení v částce 71,50 Kč, s úrokem ve výši 39,9 % ročně z částky 14 777,75 Kč od 17. 7. 2025 do 15. 10. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 777,75 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 14 777,75 Kč od 16. 10. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 836,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 15. 7. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 36 pravidelných splátkách po 807 Kč splatných měsíčně od spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný ale splatil pouze ve výši 1 002,80 Kč, zbylou část půjčky žalovaný nevrátil. Žalobkyně dále tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s interními schvalovacími strategiemi banky odpovídajícími principům obezřetného úvěrování. Podle žalobkyně vycházela věřitelka z údajů poskytnutých žalovaným v rozsahu přiměřeném povaze, výši, délce a rizikovosti úvěru a tyto údaje dále aktivně ověřoval z interních a externích databází, zejména z úvěrových registrů, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných dokladů. Schopnost žalovaného splácet půjčku byla dle žalobkyně posuzována rovněž pomocí automatizovaných modelů vycházejících z disponibilní částky, při jejímž stanovení byly zohledněny částky životního minima a normativních nákladů na bydlení v souladu s § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uzavírá, že na základě tohoto individuálního hodnocení nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí půjčky bránila, a proto byla žádost žalovaného schválena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ze smlouvy ze dne 12. 7. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat služby přímého bankovnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z akceptace soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet s úrokem 39,9 % ročně částkou 807 Kč v 36 splátkách splatných měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o podstatných okolnostech úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisů půjčky soud zjistil, že žalovaný obdržel částku ve výši 15 000 Kč dne 15. 7. 2024, přičemž provedl splátky ve výši 0,56 Kč, 2 Kč, 219,69 Kč, 195,31 Kč, 86 Kč, 499 Kč a 0,24 Kč, celkem tedy 1 002,80 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyhotoveného původním věřitelem dne 15. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč se splatností 36 měsíců a že věřitel v rámci schvalovacího procesu vycházel z údajů žalovaným deklarovaných v žádosti o úvěr. Pro posouzení úvěruschopnosti věřitel využil interní a externí datové zdroje, zejména lustrace v bankovních a nebankovních úvěrových registrech, insolvenčním rejstříku a databázi neplatných dokladů, přičemž v těchto registrech nebyly zjištěny negativní záznamy. Dále soud zjistil, že věřitel při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr použil automatizovaný schvalovací model, který pracoval s deklarovaným příjmem žalovaného ve výši 25 000 Kč a s modelově stanovenými výdaji zahrnujícími životní minimum, normativní náklady na bydlení a další odhadované výdajové položky. Na základě tohoto vyhodnocení dospěl věřitel k závěru, že žalovanému po odečtení výdajů zůstává dostatečná disponibilní částka pro splácení úvěru, a úvěr byl následně schválen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z přehledu ke smlouvě začínající „A1 identifikace žádosti“ soud učinil skutkové zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně sumarizovala údaje zjištěné o žalovaném, soud neučinil žádné skutkové zjištění stran toho, jak k vyplněným údajům žalobkyně přišla a zda případně uvedené údaje jakkoli ověřovala. Obdobné skutkové zjištění soud učinil z listiny nazvané údaje klienta – fyzická osoba.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u Raiffeisenbank a.s. soud zjistil, že dne 15. 7. 2024 došlo na tento účet k připsání částky 15 000 Kč představující jednorázové čerpání předmětného spotřebitelského úvěru. Z výpisu dále plyne, že v období před čerpáním úvěru nejsou na účtu zachyceny žádné pravidelné ani jednorázové příjmy, z nichž by bylo možné dovodit existenci stabilního příjmu žalovaného. Po připsání úvěrových prostředků došlo v krátkém časovém období k jejich rychlému čerpání, zejména prostřednictvím převodů na jiné účty a třetím osobám, jakož i četnými drobnými platebními transakcemi. Z výpisu je dále patrné, že již v srpnu 2024 byly na účtu evidovány položky označené jako splátky úvěru po splatnosti, poplatky po splatnosti a úroky z prodlení, přičemž účet se opakovaně dostával do záporného disponibilního zůstatku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 12. 2023, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" se dohodly na postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" za žalovaným, úplata byla uhrazena, jak soud zjistil z potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 8. 2025. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován přípisem ze dne 20. 8. 2025, jak soud zjistil z příslušného přípisu, jehož odeslání má soud za prokázané z přehledu podacích čísel ze dne 27. 8. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalovaný byl přípisem ze dne 12. 9. 2025 informován o postoupení pohledávky ze společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na žalobkyni, odeslání má soud za prokázané ze seznamu oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15.9.2025","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Výzvou ze dne 16. 12. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a současně poskytnutý úvěr zesplatnila, jak soud zjistil z příslušné výzvy, jejíž odeslání má soud za prokázané z přehledu podacích čísel ze dne 5. 9. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Výzvou ze dne 12. 9. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 15. 9. 2025, prokázané z přehledu podacích čísel ze dne 15. 9. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Přípisem ze dne 14. 7. 2025 právní předchůdkyně informovala žalovaného o změně čísla účtu ke splácení úvěru, jak soud zjistil z příslušného přípisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Sodu pro nadbytečnost neprovedl k důkazu ceník, všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro osobní úvěry, neboť tyto důkazy měly dokazovat další průběh smluvního vztahu, případně dokazuje existenci dalších smluvních ujednání, kdy tyto skutečnosti nejsou s ohledem na právní posouzení věci významné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen smluvní vztah, na jehož základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr (zápůjčka) ve výši 15 000 Kč se splatností 36 měsíců a sjednanými měsíčními splátkami. Před schválením spotřebitelského úvěru provedla právní předchůdkyně žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě jím deklarovaných údajů, které dále podrobila lustracím v interních a externích databázích, zejména v úvěrových registrech, insolvenčním rejstříku a databázi neplatných dokladů. Současně byla schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocena prostřednictvím automatizovaného schvalovacího modelu, který pracoval s deklarovaným příjmem žalovaného a s výdajovými položkami stanovenými převážně na základě modelových hodnot, zahrnujících zejména životní minimum, normativní náklady na bydlení a další odhadované výdaje. Na základě tohoto vyhodnocení byl úvěr schválen a dne 15. 7. 2024 žalovaným jednorázově čerpán. V období před poskytnutím úvěru nebyly u žalovaného zaznamenány příjmy svědčící o existenci stabilního zdroje příjmů a po poskytnutí úvěru došlo k rychlému čerpání poskytnutých prostředků. Žalovaný následně uhradil pouze část splátek v celkové výši 1 002,80 Kč, přičemž splátková povinnost nebyla plněna řádně a včas, což vedlo k evidenci splátek po splatnosti, poplatků po splatnosti a úroků z prodlení a k zesplatnění úvěru. Pohledávka ze smlouvy byla následně postoupena na jiné subjekty a žalovaný byl o těchto postoupeních informován, přičemž přes opakované výzvy dlužné částky neuhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), neboť smlouvou o zápůjčce zapůjčitel přenechává věci stejného druhu a vydlužitel se zavazuje zapůjčené věci stejného druhu vrátit, přičemž podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce není oproti smlouvě o úvěru sjednání úroku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaný neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřel ji jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že využila automatizovaný model, kdy vyšla ze sděleného příjmu a výdajů ve výši životního minima a normativních nákladů na bydlení. Samotné použití automatizovaného schvalovacího a skórovacího modelu nemůže bez dalšího obstát jako řádné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 86 z. s. ú. Ačkoliv obecně lze při posuzování úvěruschopnosti připustit využití automatizovaných výpočtů, jejich použití nezbavuje věřitele povinnosti individuálně a na základě reálně zjištěných údajů posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednaný úvěr. V projednávané věci žalobkyně opírá své tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti výlučně o interní model banky, který pracoval s tzv. „reálně dosažitelným příjmem“ stanoveným statistickým nástrojem, nikoliv se skutečně ověřeným příjmem žalovaného. Takový postup však představuje pouhý pravděpodobnostní odhad příjmové kapacity spotřebitele, nikoliv zjištění jeho skutečných ekonomických poměrů, a neodpovídá požadavku aktivního, obezřetného a individuálního posouzení úvěruschopnosti. Stejně tak vycházení z normativních nákladů na bydlení a částek životního minima neprokazuje, že by věřitel zjistil reálné, individuální výdaje žalovaného, neboť tyto modelové hodnoty vyjadřují obecné statistické průměry a nemohou samy o sobě nahradit zjištění skutečných finančních závazků spotřebitele. Z předloženého protokolu dále neplyne, že by při vyhodnocení vstupních údajů došlo k ověření jejich reálnosti prostřednictvím konkrétních dokladů, ačkoliv samotná banka připouští existenci mechanismů pro vyžádání dodatečných podkladů při nejistotě dat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. 14 VSOL 58/2018-80, č.j. 1 ICm 1382/2017, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 53 ICm 3291/2018-22, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015 – 39 či rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 279/2020- 167, v podrobnostech, zejména s ohledem na formulaci požadavku ověření skutečností uvedených spotřebitelem, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud proto uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebylo provedeno v rozsahu a způsobem odpovídajícím požadavkům z. s. ú., neboť právní předchůdkyně žalobkyně při využití interního automatizovaného modelu vycházela převážně z žalovaným sdělené výše příjmu, aniž by si tento příjem ověřila konkrétními a objektivními podklady, a současně se spokojila s výdajovou stránkou stanovenou na základě statistických a normativních hodnot. Tím rezignovala na zjištění skutečných a individuálních příjmů a výdajů žalovaného, a posouzení jeho schopnosti úvěr splácet tak zůstalo pouze na úrovni abstraktního modelového hodnocení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto je shora uvedená smlouva neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy je tak namístě uzavřít, že předmětnou částku vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, dle § 2991 o. z. vrátit. Předmětná pohledávka pak byla dle § 1879 o. z. převedena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud v prodlení neocitl. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinen hradit úrok z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Jelikož žalovaný byl v řízení nečinný, přičemž se nezúčastnil žádného z nařízených jednání, soud proto žalovaného nemohl poučit dle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně jeho majetkových poměrů, proto soud neučinil k možnostem žalovaného vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění, tedy soud stanovil lhůtu k plnění žalovaného ihned a povinnost uhradit dluh žalovanému uložil zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované zaplatit rozdíl mezi poskytnutými peněžními částkami (15 000 Kč) a zaplacenými částkami (1 002,80 Kč), který představuje nezaplacenou jistinu. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 836,80 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34 %, příslušenství kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 121,75 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 15. 7. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 36 pravidelných splátkách po 807 Kč splatných měsíčně od spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný ale splatil pouze ve výši 1 002,80 Kč, zbylou část půjčky žalovaný nevrátil. Žalobkyně dále tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s interními schvalovacími strategiemi banky odpovídajícími principům obezřetného úvěrování. Podle žalobkyně vycházela věřitelka z údajů poskytnutých žalovaným v rozsahu přiměřeném povaze, výši, délce a rizikovosti úvěru a tyto údaje dále aktivně ověřoval z interních a externích databází, zejména z úvěrových registrů, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných dokladů. Schopnost žalovaného splácet půjčku byla dle žalobkyně posuzována rovněž pomocí automatizovaných modelů vycházejících z disponibilní částky, při jejímž stanovení byly zohledněny částky životního minima a normativních nákladů na bydlení v souladu s § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uzavírá, že na základě tohoto individuálního hodnocení nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí půjčky bránila, a proto byla žádost žalovaného schválena.2. Žalovaný se věci nevyjádřil.3. Ze smlouvy ze dne 12. 7. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat služby přímého bankovnictví.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota,  a z akceptace soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet s úrokem 39,9 % ročně částkou 807 Kč v 36 splátkách splatných měsíčně.5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o podstatných okolnostech úvěru.6. Z výpisů půjčky soud zjistil, že žalovaný obdržel částku ve výši 15 000 Kč dne 15. 7. 2024, přičemž provedl splátky ve výši 0,56 Kč, 2 Kč, 219,69 Kč, 195,31 Kč, 86 Kč, 499 Kč a 0,24 Kč, celkem tedy 1 002,80 Kč.7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyhotoveného původním věřitelem dne 15. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč se splatností 36 měsíců a že věřitel v rámci schvalovacího procesu vycházel z údajů žalovaným deklarovaných v žádosti o úvěr. Pro posouzení úvěruschopnosti věřitel využil interní a externí datové zdroje, zejména lustrace v bankovních a nebankovních úvěrových registrech, insolvenčním rejstříku a databázi neplatných dokladů, přičemž v těchto registrech nebyly zjištěny negativní záznamy. Dále soud zjistil, že věřitel při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr použil automatizovaný schvalovací model, který pracoval s deklarovaným příjmem žalovaného ve výši 25 000 Kč a s modelově stanovenými výdaji zahrnujícími životní minimum, normativní náklady na bydlení a další odhadované výdajové položky. Na základě tohoto vyhodnocení dospěl věřitel k závěru, že žalovanému po odečtení výdajů zůstává dostatečná disponibilní částka pro splácení úvěru, a úvěr byl následně schválen.8. Z přehledu ke smlouvě začínající „A1 identifikace žádosti“ soud učinil skutkové zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně sumarizovala údaje zjištěné o žalovaném, soud neučinil žádné skutkové zjištění stran toho, jak k vyplněným údajům žalobkyně přišla a zda případně uvedené údaje jakkoli ověřovala. Obdobné skutkové zjištění soud učinil z listiny nazvané údaje klienta – fyzická osoba.9. Z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u Raiffeisenbank a.s. soud zjistil, že dne 15. 7. 2024 došlo na tento účet k připsání částky 15 000 Kč představující jednorázové čerpání předmětného spotřebitelského úvěru. Z výpisu dále plyne, že v období před čerpáním úvěru nejsou na účtu zachyceny žádné pravidelné ani jednorázové příjmy, z nichž by bylo možné dovodit existenci stabilního příjmu žalovaného. Po připsání úvěrových prostředků došlo v krátkém časovém období k jejich rychlému čerpání, zejména prostřednictvím převodů na jiné účty a třetím osobám, jakož i četnými drobnými platebními transakcemi. Z výpisu je dále patrné, že již v srpnu 2024 byly na účtu evidovány položky označené jako splátky úvěru po splatnosti, poplatky po splatnosti a úroky z prodlení, přičemž účet se opakovaně dostával do záporného disponibilního zůstatku.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 12. 2023, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a společnost , Anonymizováno,  se dohodly na postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota,  za žalovaným, úplata byla uhrazena, jak soud zjistil z potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 8. 2025. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován přípisem ze dne 20. 8. 2025, jak soud zjistil z příslušného přípisu, jehož odeslání má soud za prokázané z přehledu podacích čísel ze dne 27. 8. 2025.11. Žalovaný byl přípisem ze dne 12. 9. 2025 informován o postoupení pohledávky ze společnosti , Anonymizováno,  na žalobkyni, odeslání má soud za prokázané ze seznamu oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15.9.202512. Výzvou ze dne 16. 12. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a současně poskytnutý úvěr zesplatnila, jak soud zjistil z příslušné výzvy, jejíž odeslání má soud za prokázané z přehledu podacích čísel ze dne 5. 9. 2025.13. Výzvou ze dne 12. 9. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 15. 9. 2025, prokázané z přehledu podacích čísel ze dne 15. 9. 2025.14. Přípisem ze dne 14. 7. 2025 právní předchůdkyně informovala žalovaného o změně čísla účtu ke splácení úvěru, jak soud zjistil z příslušného přípisu.15. Sodu pro nadbytečnost neprovedl k důkazu ceník, všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro osobní úvěry, neboť tyto důkazy měly dokazovat další průběh smluvního vztahu, případně dokazuje existenci dalších smluvních ujednání, kdy tyto skutečnosti nejsou s ohledem na právní posouzení věci významné.16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen smluvní vztah, na jehož základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr (zápůjčka) ve výši 15 000 Kč se splatností 36 měsíců a sjednanými měsíčními splátkami. Před schválením spotřebitelského úvěru provedla právní předchůdkyně žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě jím deklarovaných údajů, které dále podrobila lustracím v interních a externích databázích, zejména v úvěrových registrech, insolvenčním rejstříku a databázi neplatných dokladů. Současně byla schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocena prostřednictvím automatizovaného schvalovacího modelu, který pracoval s deklarovaným příjmem žalovaného a s výdajovými položkami stanovenými převážně na základě modelových hodnot, zahrnujících zejména životní minimum, normativní náklady na bydlení a další odhadované výdaje. Na základě tohoto vyhodnocení byl úvěr schválen a dne 15. 7. 2024 žalovaným jednorázově čerpán. V období před poskytnutím úvěru nebyly u žalovaného zaznamenány příjmy svědčící o existenci stabilního zdroje příjmů a po poskytnutí úvěru došlo k rychlému čerpání poskytnutých prostředků. Žalovaný následně uhradil pouze část splátek v celkové výši 1 002,80 Kč, přičemž splátková povinnost nebyla plněna řádně a včas, což vedlo k evidenci splátek po splatnosti, poplatků po splatnosti a úroků z prodlení a k zesplatnění úvěru. Pohledávka ze smlouvy byla následně postoupena na jiné subjekty a žalovaný byl o těchto postoupeních informován, přičemž přes opakované výzvy dlužné částky neuhradil.18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:19. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), neboť smlouvou o zápůjčce zapůjčitel přenechává věci stejného druhu a vydlužitel se zavazuje zapůjčené věci stejného druhu vrátit, přičemž podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce není oproti smlouvě o úvěru sjednání úroku.20. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaný neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřel ji jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.21. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.22. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.23. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že využila automatizovaný model, kdy vyšla ze sděleného příjmu a výdajů ve výši životního minima a normativních nákladů na bydlení. Samotné použití automatizovaného schvalovacího a skórovacího modelu nemůže bez dalšího obstát jako řádné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 86 z. s. ú. Ačkoliv obecně lze při posuzování úvěruschopnosti připustit využití automatizovaných výpočtů, jejich použití nezbavuje věřitele povinnosti individuálně a na základě reálně zjištěných údajů posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednaný úvěr. V projednávané věci žalobkyně opírá své tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti výlučně o interní model banky, který pracoval s tzv. „reálně dosažitelným příjmem“ stanoveným statistickým nástrojem, nikoliv se skutečně ověřeným příjmem žalovaného. Takový postup však představuje pouhý pravděpodobnostní odhad příjmové kapacity spotřebitele, nikoliv zjištění jeho skutečných ekonomických poměrů, a neodpovídá požadavku aktivního, obezřetného a individuálního posouzení úvěruschopnosti. Stejně tak vycházení z normativních nákladů na bydlení a částek životního minima neprokazuje, že by věřitel zjistil reálné, individuální výdaje žalovaného, neboť tyto modelové hodnoty vyjadřují obecné statistické průměry a nemohou samy o sobě nahradit zjištění skutečných finančních závazků spotřebitele. Z předloženého protokolu dále neplyne, že by při vyhodnocení vstupních údajů došlo k ověření jejich reálnosti prostřednictvím konkrétních dokladů, ačkoliv samotná banka připouští existenci mechanismů pro vyžádání dodatečných podkladů při nejistotě dat.24. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. 14 VSOL 58/2018-80, č.j. 1 ICm 1382/2017, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 53 ICm 3291/2018-22, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015 – 39 či rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 279/2020- 167, v podrobnostech, zejména s ohledem na formulaci požadavku ověření skutečností uvedených spotřebitelem, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí.25. Soud proto uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebylo provedeno v rozsahu a způsobem odpovídajícím požadavkům z. s. ú., neboť právní předchůdkyně žalobkyně při využití interního automatizovaného modelu vycházela převážně z žalovaným sdělené výše příjmu, aniž by si tento příjem ověřila konkrétními a objektivními podklady, a současně se spokojila s výdajovou stránkou stanovenou na základě statistických a normativních hodnot. Tím rezignovala na zjištění skutečných a individuálních příjmů a výdajů žalovaného, a posouzení jeho schopnosti úvěr splácet tak zůstalo pouze na úrovni abstraktního modelového hodnocení.26. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto je shora uvedená smlouva neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy je tak namístě uzavřít, že předmětnou částku vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, dle § 2991 o. z. vrátit. Předmětná pohledávka pak byla dle § 1879 o. z. převedena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.27. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud v prodlení neocitl. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinen hradit úrok z prodlení.28. Jelikož žalovaný byl v řízení nečinný, přičemž se nezúčastnil žádného z nařízených jednání, soud proto žalovaného nemohl poučit dle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně jeho majetkových poměrů, proto soud neučinil k možnostem žalovaného vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění, tedy soud stanovil lhůtu k plnění žalovaného ihned a povinnost uhradit dluh žalovanému uložil zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě.29. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované zaplatit rozdíl mezi poskytnutými peněžními částkami (15 000 Kč) a zaplacenými částkami (1 002,80 Kč), který představuje nezaplacenou jistinu. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 836,80 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34 %, příslušenství kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 121,75 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi u Okresního soudu v Děčíně. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí u místně příslušného soudu anebo exekučním návrhem u soudního exekutora.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSDC:2026:32.C.34.2026.1","publishedAt":"2026-06-05","decisionAt":"2026-04-28","caseNumber":{"senate":32,"registry":"C","index":34,"year":2026,"pageNumber":29},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"David","lastName":"Kapitán","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSDC","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 15 121,75 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2390","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"84","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["DOKAZOVANI","NAKLADY_RIZENI","NAHRADA_NAKLADU","LHUTY","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_O_PUJCCE"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}