{"uuid":"94e8e12e-c3c8-498c-b977-3e47bd8578de","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení vlastnického práva k nemovité věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba na určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku označeného p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzniklého oddělením od pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 72 624,33 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 675 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba na určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku označeného p.č. , Anonymizováno,  v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vzniklého oddělením od pozemku p.č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , na základě geometrického plánu č. , hodnota, , se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 72 624,33 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 675 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je výlučným vlastníkem části pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nově vymezené geometrickým plánem jako pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" m² (dále jen sporná část pozemku), neboť k této části pozemku měl nabýt vlastnické právo mimořádným vydržením podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Tvrdil, že spornou část pozemku užívá jako vlastní dlouhodobě, nejméně od nabytí svých pozemků p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v roce 2003 od obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a po celou dobu se oprávněně domníval, že mu vlastnické právo ke sporné části pozemku náleží. Rodina žalobce totiž pozemky žalovaného včetně sporné části pozemku užívá a udržuje již od roku 1966 v přesvědčení, že tato část fakticky náleží k pozemkům souvisejícím s jejich rekreační chatou. Podle žalobce nejsou hranice mezi jednotlivými pozemky v terénu patrné a sporná část pozemku je z hlediska svého umístění, způsobu využití i faktického stavu v místě logicky přidružena k jeho pozemkům a tvoří s nimi funkční celek. Na sporné části žalobce dlouhodobě skladuje dřevo, stavební materiál, nářadí a další věci související s užíváním chaty, běžně se zde pohybuje, pobývá a vykonává údržbu prostoru. Obdobným způsobem byla užívána již jeho právními předchůdci a obdobné užívání částí pozemku žalovaného je běžné i u dalších vlastníků okolních chat. Žalobce zdůrazňoval, že se po celou dobu oprávněně domníval, že mu vlastnické právo ke sporné části náleží a že tato část tvoří součást pozemků, které jeho rodina dlouhodobě užívala. Tvrdil, že o tom, že sporná část je podle evidence katastru nemovitostí vedena jako vlastnictví žalovaného, se dozvěděl teprve v roce 2023 v souvislosti s vyřizováním povolení ke kácení stromů. Do té doby podle svého tvrzení neměl žádný důvod o svém vlastnictví pochybovat, neboť žalovaný ani jeho právní předchůdci proti užívání sporné části pozemku žalobcem nikdy nevystupovali, nepožadovali vyklizení pozemku ani žalobce neinformovali o tom, že by užíval cizí nemovitost. Samotný žalovaný se o evidovaný vlastnický stav začal zajímat také až v souvislosti s řešením kácení stromů v roce 2023. Současně žalobce namítal, že sporná část pozemku netvoří opticky ani fakticky součást zemědělsky obhospodařované plochy zbývající části pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť je oddělena vegetací, nachází se v bezprostředním zázemí chatové osady a svým charakterem neodpovídá zbytku pozemku žalovaného. Na podporu tvrzení o dlouhodobém výkonu držby žalobce poukazoval zejména na skutečnost, že se na sporné části nachází studna a elektrická přípojka. Tvrdil, že studna byla vybudována jeho otcem přibližně na počátku 80. let 20. století se souhlasem příslušných orgánů a že od té doby slouží k zásobování chaty vodou. Dále uváděl, že ve stejné době byla na místě realizována i přípojka elektrické energie a že obě tato zařízení byla následně udržována žalobcem. Současně žalobce odmítal tvrzení žalovaného, podle něhož měl již před rokem 2023 vědět o vlastnictví žalovaného ke sporné části pozemku. Za nepravdivé označil zejména tvrzení, že měl žalovaného navštívit za účelem získání souhlasu s vybudováním studny či vrtu na sporné části pozemku, neboť podle jeho názoru existence studny vybudované již v 80. letech sama o sobě takovou verzi vylučuje. Stejně tak popíral tvrzení, že by byl kdykoliv před rokem 2024 žalovaným nebo jeho právními předchůdci upozorněn na neoprávněnost užívání dotčené části pozemku. Tvrdil rovněž, že i další části pozemku žalovaného jsou po desetiletí využívány vlastníky okolních chat pro umístění přístřešků, dřevníků a jiných staveb či zařízení, aniž by proti tomu žalovaný nebo jeho rodina vystupovali. Z těchto skutečností žalobce dovozoval, že on i jeho právní předchůdci vykonávali po dobu přesahující dvacet let držbu sporné části pozemku jako vlastníci a že proto byly splněny podmínky mimořádného vydržení a vlastnické právo ke sporné části přešlo na žalobce. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřoval v tom, že žalovaný začal v poslední době uplatňovat své vlastnické právo ke sporné čísti pozemku, když žalobce opakovaně vyzývá k jejímu vyklizení a podal proti žalobci žalobu na vyklizení pozemku. Žalobce má tedy zájem zabránit dalším sporům mezi účastníky tím, že bude postaveno najisto, kdo je skutečným vlastníkem sporné části pozemku a kdo je oprávněn uplatňovat s tím související práva a nároky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Rozporoval, že by žalobce splnil podmínky mimořádného vydržení vlastnického práva ke sporné části pozemku. Za nesporné označil své vlastnické právo k pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vlastnické právo žalobce k sousedním pozemkům p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Současně připustil, že žalobce spornou část jeho pozemku fakticky užívá, avšak výslovně zdůraznil, že tak činí neoprávněně. Poukázal na skutečnost, že mezi účastníky již probíhá samostatné řízení o vyklizení této části pozemku vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný tvrdil, že žalobce nikdy nebyl oprávněným držitelem sporné části pozemku a že jeho tvrzení o vydržení jsou účelová a neodpovídají skutečnosti. Žalovaný dále uváděl, že pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" tvoří jeden souvislý pozemkový celek a je nepřetržitě ve vlastnictví jeho rodiny již od roku 1936. Podrobně popsal právní nástupnictví v rámci své rodiny od nabytí pozemku jeho prarodiči až po své dědictví po matce v roce 2011. Zdůrazňoval, že pozemek nikdy nebyl rozdělen na samostatné části a že již z této skutečnosti vyplývá nedůvodnost tvrzení žalobce, podle něhož měl být v dobré víře, že jím užívaná část pozemku tvoří součást jeho vlastních nemovitostí. Podle žalovaného byl žalobce po celou dobu dobře obeznámen s tím, že vlastníkem pozemku je žalovaný, respektive jeho rodina, a nemohl se proto nacházet v omluvitelném omylu ohledně vlastnických poměrů. Podle žalovaného žalobce nepravdivě tvrdí, že se o vlastnictví žalovaného ke sporné části dozvěděl až v roce 2023. Naopak namítal, že žalobce si byl této skutečnosti vědom již řadu let předtím, což podle něj dokládá zejména událost, kdy jej měl žalobce přibližně šest až sedm let před zahájením řízení navštívit společně se svou manželkou v jeho bydlišti a jako vlastníka pozemku jej požádat o souhlas s vybudováním studny na sporné části pozemku. Rozhovoru měla být přítomna také přítelkyně žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný tvrdil, že požadovaný souhlas odmítl udělit, avšak žalobce přesto následně na pozemku bez jeho souhlasu zhotovil vrt o hloubce několika desítek metrů. Žalovaný žalobce opakovaně ústně vyzýval, aby neoprávněné užívání ukončil, avšak marně. Není tedy pravdivé tvrzení žalobce, že by vlastník pozemku proti jeho jednání nikdy ničeho nenamítal. Žalovaný proto dovozoval, že žalobce nesplnil podmínky mimořádného vydržení a že jeho jednání bylo od počátku činěno s vědomím, že užívá cizí pozemek. Žalobce spornou část pozemku užívá po dobu osmi až devíti let, a to od počátku neoprávněně, na což byl upozorňován svými rodinnými příslušníky a posléze i žalovaným. V průběhu doby rozsah užívání rozšiřoval a zvyšoval i množství na sporné části pozemku umístěných věcí. Zneužil tak původní tolerance žalovaného a po obsazení sporné části pozemku přišel se stanoviskem, že ji nabyl vydržením. Žalobce dále umístěním svých věcí brání zemědělskému využití sporné části pozemku zemědělským družstvem, které má od žalovaného propachtovaný celý pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a využívá jej k pěstování plodin.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Prvně se soud zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na podání žaloby. V projednávané věci má být na základě žaloby podané žalobcem rozhodnutím soudu odstraněn nesoulad mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, když žalobce se domnívá, že je vlastníkem sporné části pozemku, přestože zápisy v katastru nemovitostí hovoří jinak. Za situace, kdy mimosoudní jednání účastníků nevedlo k žádnému výsledku a naopak je mezi nimi spor o to, kdo je oprávněn se spornou částí pozemku disponovat, je naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení dán. Otázka vydržení vlastnického práva sporné části pozemku žalobcem přitom představuje otázku předběžnou k rozhodnutí o určení jeho vlastnického práva k tomuto pozemku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" zapsán jako výlučný vlastník pozemku st.p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastavěného rekreačním objektem č.e. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pozemků p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ostatní plocha o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" m² a p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – trvalý travní porost o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" m². Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 27. 3. 2003 nabyl žalobce dle obsahu znaleckého posudku na ocenění nemovitosti č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zpracovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" před uzavřením této dohody uvedený rekreační objekt č.e. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pozemek p.č.","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak žalobce podle své výpovědi ve spojení se zápisy na listu vlastnictví nabyl kupní smlouvou ze dne 16. 10. 2003 od obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Místním šetřením soud zjistil, že rekreační objekt žalobce tvoří jednu část dvojchaty, k níž přiléhá soubor pozemků menší výměry, přičemž pozemek žalobce p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve své dolní části navazuje na zpevněnou příjezdovou komunikaci. Druhou část dvojchaty a související pozemky p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v současné době vlastní synovec žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z místního šetření i z katastrální mapy vyplynulo, že uvedené nemovitosti tvoří prostorově související celek, který je však funkčně rozdělen na dvě samostatně užívané chaty s přilehlými pozemky. S chatou žalobce vlastnicky souvisejí pozemky p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", na nichž se nachází zejména přístup od příjezdové komunikace, vegetace a zahradní altán žalobce. Pozemky žalobce nejsou oploceny, a nejsou tak fyzicky odděleny ani od pozemků náležejících k druhé části dvojchaty, ani od pozemku žalovaného p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", který přímo sousedí s oběma pozemky žalobce. Přístup na spornou část pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vede po schodech vedoucích z pozemků žalobce. Na pozemky žalobce navazuje sporná část jako volná travnatá plocha. Od pozemku žalobce p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" je tato plocha ve zbývající části jejich společné hranice opticky oddělena dřevěným zahradním domkem a vzrostlými buky, zatímco od pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ji oddělují stěny dalších drobných staveb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" tvoří lán zemědělské půdy, jehož spodní část přiléhající k pozemkům žalobce i k pozemkům náležejícím k sousední chatě ve vlastnictví ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je na rozdíl od zbývající části pozemku, osázené zemědělskými plodinami, zatravněna, a to v celé šíři pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z místního šetření a z leteckého snímku dané oblasti na portálu Mapy.com vyplynulo, že tato zatravněná plocha je fakticky oddělena od zbývající, zemědělsky obhospodařované části pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi zatravněnou a zemědělsky obdělávanou plochou na pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" plynule navazuje na obdobné rozhraní mezi zatravněnými a obdělávanými částmi sousedních zemědělsky využívaných pozemků p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Průběh hranice zemědělsky obdělávané plochy tedy zjevně není užíváním sporné části pozemku žalobcem ovlivněn, neboť odpovídá průběhu této hranice na sousedních pozemcích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Spornou část pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" nechal žalobce vymezit geometrickým plánem č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyhotoveným geodetem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Takto vymezená část však nezahrnuje travnatou plochu pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na níž má žalobce umístěny své věci, v celé její šíři. Nově navržená vlastnická hranice tuto travnatou plochu fakticky rozděluje na dvě části, aniž by z poměrů na místě bylo patrné, proč má probíhat právě v místech zachycených geometrickým plánem. Žalobce má své věci umístěny rovněž vně takto vymezené části. Bližší vysvětlení zvoleného průběhu hranice žalobce neuvedl a umístění svých věcí mimo geometrickým plánem vymezenou plochu vysvětlil tím, že tuto sousedící část pozemku si hodlá vydržet soused. Z poměrů zjištěných na místě dále vyplynulo, že travnatá plocha sporného pozemku není připlocena k pozemkům žalobce ani na ně způsobem svého uspořádání účelově nenavazuje. Jde o sousedící, avšak prostorově samostatnou travnatou plochu nacházející se nad chatou a pozemky žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", z něhož byla geometrickým plánem oddělena sporná část, je v katastru nemovitostí zapsán ve vlastnictví žalovaného. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" šetřením soud zjistil, že žalobce v průběhu tohoto řízení využívá spornou část pozemku především k umístění svých věcí. Nacházely se zde dřevěná zahradní chatka, kamenné schody, dřevěné kolo, zahradní kolečko, cihly, kameny, kbelíky a další drobné předměty, obrubníky, vyskládané dřevo, palety a blíže nezjištěné zakryté věci, částečně na ni zasahoval rovněž kovový věšák na prádlo. Na sporné části se dále nachází studna užívaná žalobcem a elektrická kaplička, která slouží více chatám. Z žaloby a fotografií založených žalovaným ve spisu zdejšího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" však vyplynulo, že před zahájením uvedeného řízení, v němž byla žaloba podána dne 22. 10. 2025, měl žalobce na sporné části umístěn větší počet věcí. Jednalo se zejména o tři hranice palivového dřeva, bednu s vakem a plechovou nádobou, plechový sud, zahradní kolečko, stavební míchačku, dvě dřevěné lavičky, europalety, dřevěné bedny s kameny, několik metrů dlouhou plastovou trubku, dřevěné desky a plechy, dřevěné kolo a stůl, betonové desky a hromadu větví, listí a kamenů. Dále se zde nacházely osazené betonové obrubníky, vyzděná kamenná terasa, betonové ztracené bednění, dřevěná ohrada, zapuštěný kovový věšák na prádlo, kamenné schody, betonová dlažba, dřevěná zahradní chatka, studna či vrt a přípojka elektrické energie. V řízení vedeném pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalovaný domáhá, aby žalobce tyto věci z pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" odstranil. Uvedené řízení bylo usnesením ze dne 28. 1. 2026, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušeno do pravomocného skončení nyní projednávané věci. Porovnáním stavu zachyceného na fotografiích s výsledkem místního šetření soud zjistil, že žalobce v mezidobí část věcí označených žalovaným ze sporné části pozemku odstranil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobce v řízení tvrdil, že spornou část pozemku od počátku považoval za své vlastnictví a že se o skutečnosti, že jejím vlastníkem není, dozvěděl teprve v roce 2023 v souvislosti s vyřizováním povolení ke kácení stromů. K prokázání tohoto tvrzení předložil sdělení obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 9. 3. 2026, z něhož vyplývá, že na počátku roku 2023 požádal obec o vydání rozhodnutí o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les a v rámci následného postupu byl obcí informován, že předmětné stromy se nenacházejí na pozemku v jeho vlastnictví, nýbrž na pozemku žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že spornou část užíval a sám udržoval od roku 1981 nebo 1982, přičemž předtím ji měl užívat jeho otec. Podle žalobce byla plocha původně zarostlá trnkami, které jeho otec společně se sousedem přibližně v letech 1965 až 1966 vysekali a poté zde oba ukládali materiál související s výstavbou a užíváním chat. Žalobce tvrdil, že rozsah jím užívané plochy zůstával po celou dobu stejný, že se o ni staral, udržoval ji a využíval ji zejména ke skladování dřeva. Uvedl rovněž, že se na ní nacházejí studna a elektrická kaplička, z níž jsou vedeny elektrické přípojky k pěti chatám. Dále žalobce potvrdil, že své věci umístil rovněž na část pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", která nebyla zahrnuta do geometrického plánu vyhotoveného pro účely tohoto řízení. Zvolený menší rozsah vysvětlil dohodou se sousedem, který si měl vydržet další část, nebyl však schopen určit, o jakou konkrétní plochu mělo jít, a uvedl, že o vydržení plochy, na níž se nachází další dřevo, sám neusiluje také s ohledem na svůj věk a záměr dřevo odstranit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalovaný ve své výpovědi potvrdil, že žalobce v posledních letech spornou část užíval způsobem, jako by mu náležela. Uvedl však, že s jejím intenzivnějším užíváním začal teprve přibližně před šesti až osmi lety, kdy na okraji pozemku nejprve ukládal větve a následně zde postupně hromadil dřevo, palety a další věci, čímž rozsah užívání narůstal. Žalovaný tento stav zpočátku toleroval ve snaze předejít konfliktu, později však žalobce vyzýval k odstranění věcí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (bývalý vlastník sousední chaty) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jeho bývalá manželka) popsali, že spornou část v minulosti společně udržovaly a užívaly rodina svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a rodina žalobce, zejména sekáním trávy, hrabáním listí, údržbou tehdejší příjezdové cesty, parkováním a dočasným ukládáním dřeva nebo materiálu. Nešlo tedy podle jejich výpovědí o prostor užívaný výlučně žalobcem a jeho rodinou. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který vlastní chatu v osadě přibližně 22 let, uvedl, že žalobce na sporné části sekal trávu, sbíral klacky a větve, udržoval ji čistou a příležitostně na ni nechával přivážet dřevo, které se snažil postupně spotřebovat. Tento svědek však nevěděl, na základě jakého oprávnění žalobce pozemek užíval ani kde přesně probíhají jeho hranice. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (další vlastník chaty v osadě) obdobně vypověděl, že žalobce po dobu téměř dvaceti let spornou část sekal, hrabal a udržoval, měl zde studnu a elektrickou kapličku a prostor byl příležitostně využíván také ke grilování a oslavám. Současně uvedl, že se zde nacházelo zejména dřevo, palety, gril a dětský domek, přičemž rozsah užívání vnímal jako přibližně stejný. Naproti tomu svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (bratr žalobce), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (syn svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vlastník druhé části dvojchaty a souvisejících pozemků) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (syn svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") shodně uvedli, že po ukončení užívání horní přístupové cesty zůstala sporná plocha po určitou dobu volná nebo zatravněná a žalobce ji začal využívat k ukládání svých věcí až přibližně před osmi lety, nejprve v menším rozsahu, který se postupně zvětšoval přidáváním dalších hranic dřeva, palet, materiálu, míchačky a jiných předmětů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že spornou část pozemku považoval za vlastnictví své rodiny, neboť se o prostor pod někdejší horní cestou starali již od jeho dětství a jeho otec jej spolu se sousedem vyčistil a následně užíval. Své přesvědčení tedy odvozoval především od faktického užívání a údržby pozemku. Současně připustil, že se s otcem ani s jinými rodinnými příslušníky nikdy nezabýval přesným průběhem vlastnických hranic a že ani nevěděl, kdo vlastní navazující pole. Ačkoli byl přítomen vytyčení hranic pozemku kupovaného od obce v roce 2003, nezkoumal je, neboť se podle svého tvrzení domníval, že sporná část již jeho rodině náleží. Žalobce současně vypověděl, že pozemek pod chatou koupil jeho otec, přičemž své přesvědčení, že koupě zahrnovala také spornou část pozemku, odůvodnil pouze tím, že jeho rodina na této ploše pracovala. O tom, že vlastníkem sporné části je žalovaný, se měl dozvědět až v roce 2023 při vyřizování kácení stromů. Žalovaný naproti tomu uvedl, že žalobce věděl, že pozemek náleží rodině žalovaného, což dovozoval zejména z návštěvy žalobce a jeho manželky přibližně před šesti až osmi lety, při níž jej měl žalobce žádat o odprodej části pozemku za účelem zřízení studny nebo vrtu. Existenci a důvod této návštěvy potvrdila také svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která však samotnému rozhovoru nebyla přímo přítomna, pouze slyšela, že se týká pozemku a vrtu. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že žalobce věděl, že sporný pozemek patří rodině ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť o vlastnických poměrech se v rodině běžně hovořilo, jejich otec koupil od rodiny ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" pouze pozemek pro stavbu chaty a otázka okolních pozemků byla projednávána také při vypořádání podílového spoluvlastnictví v letech 2001 až 2002. Tento svědek měl dle své výpovědi žalobce rovněž několikrát upozornit, že pozemek není jeho. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" obdobně vypověděl, že v rodině bylo po generace známo, že pozemky „nad buky“ náležejí rodině ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", tuto informaci znal od svého otce, avšak sám žalobce na tuto skutečnost neupozorňoval ani nebyl přítomen tomu, že by jej upozorňoval někdo jiný. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že o vlastnictví rodiny ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" věděl od roku 2002 v souvislosti se soudním řízením a místním šetřením, kterého se měl účastnit také žalobce. Tento svědek současně vypověděl, že se žalobcem o vlastnictví sporné části osobně hovořil a žalobce měl přibližně dva a půl roku před tímto řízením uvést, že pozemek jednou získá „vyvlastněním“. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" považoval spornou část za obecní pozemek, zejména proto, že obec v místě vybudovala elektrickou kapličku a prodávala pozemky pod chatami a v jejich okolí, domníval se tedy, že žalobce mohl vlastnické poměry vnímat obdobně, nebyl s jeho stanoviskem však podrobně obeznámen. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nevěděl, kdo je vlastníkem sporné části, se žalobcem o vlastnictví nikdy nehovořil a žalobce vnímal pouze jako osobu, která se o pozemek starala. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že se sporná část mezi chataři považovala za obecní, což spojoval také s rozhovory se žalobcem a dalším vlastníkem chaty. O tom, že jejím vlastníkem je žalovaný, se dozvěděl až v souvislosti s řešením kácení stromů. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" otázku vlastnictví nikdy neřešila a žádnou konkrétní osobu za vlastníka nepovažovala. Pozemek užívala rodina jejího tehdejšího manžela společně se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" proto, že jej stejným způsobem užíval již její tchán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Místním šetřením soud zjistil, že u rekreační chaty se nacházejí dvě studny. Jedna je umístěna v horní části sporné části pozemku, druhá v těsné blízkosti spodní části chaty, na její opačné straně. Žalobce tvrdil a ve své účastnické výpovědi uvedl, že horní studnu vybudoval jeho otec přibližně v roce 1981 a že od té doby slouží k zásobování jeho chaty vodou, přičemž následně byla pouze udržována a byla v ní měněna čerpadla. Druhou studnu umístěnou pod chatou měl podle žalobce vybudovat jeho bratr přibližně v roce 1985. Svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" obdobně uvedli, že horní studna byla na místě již v době, kdy do lokality začali před desítkami let jezdit a považovali ji za studnu žalobce. Většina těchto svědků však současně připustila, že do skruže v minulosti nenahlížela a existenci studny dovozovala z jejího vnějšího vzhledu, z informací jiných osob nebo ze skutečnosti, že žalobce z tohoto místa odebíral vodu. Žalovaný naproti tomu tvrdil a ve své účastnické výpovědi uvedl, že jej žalobce přibližně před šesti až sedmi lety navštívil a žádal jej o souhlas s vybudováním studny, avšak navzdory jeho nesouhlasu následně v místě původní meliorační skruže zřídil vrt o hloubce několika desítek metrů. Návštěvu žalobce a jeho manželky v domě žalovaného potvrdila svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", přítelkyně žalovaného. Svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" rovněž vypověděli, že žalobce měl v místě horní studny zhotovit vrt přibližně před šesti až osmi lety. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl tuto informaci z doslechu, zatímco ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedli, že se o zhotovení vrtu dozvěděli přímo od žalobce. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dále vypověděl, že se horní studna nachází v místě souběhu několika trativodů a původní skruž byla zřejmě součástí melioračního zařízení. Uživatelé chaty se podle něj nejprve pokoušeli využívat vodu, která se ve skruži zadržovala, té však bylo málo a jednalo se o nekvalitní povrchovou vodu znečištěnou chemickými látkami z polí. Současně uvedl, že druhou studnu pod chatou vybudoval sám přibližně v letech 2001 až 2002. Ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 17. 7. 2001 vyplynulo, že znalec při místním šetření zjistil na souvisejících pozemcích dvě studny, které ocenil jako příslušenství chaty, a to kopanou skruženou studnu z roku 1985, hlubokou 8,5 m a opatřenou elektrickým čerpadlem a vrtanou studnu z roku 2001, hlubokou 27 m a rovněž opatřenou elektrickým čerpadlem. Z obou studní byly podle posudku provedeny samostatné přípojky vody do chaty, přičemž přípojka z kopané studny byla dlouhá 12 m a přípojka z vrtané studny 5 m. Žalobce dále předložil technickou zprávu ze dne 2. 5. 2012 o opravě vrtu, z níž však nelze zjistit, ke které z obou studní se vztahuje. Zpráva pouze uvádí, že předmětem opravy byla vrtaná studna u chaty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č.e. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Údaj o vrtané studni nasvědčuje tomu, že se zpráva vztahovala ke studni, kterou znalecký posudek označil jako vrtanou studnu umístěnou v těsné blízkosti chaty, tedy v její spodní části. Z tvrzení účastníků a výpovědí svědků však současně vyplynulo, že také horní studna umístěná na sporné části pozemku je v současnosti provedena jako vrtaná, v blíže nezjištěné době proto muselo dojít k její úpravě, spočívající ve zřízení vrtu v prostoru původní kopané skružené studny. Provedeným dokazováním se nepodařilo zjistit, kdy k této změně došlo, a časově ji neobjasnilo ani šetření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ze sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne 8. 5. 2024, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyplynulo, že úřední osoby provedly na místě šetření a dospěly k závěru, že nejde o nově provedené vodní dílo, povolení k jeho realizaci však vodoprávní úřad nedohledal. Nebylo proto možné zjistit ani to, zda byla horní studna upravena na vrtanou již před vyhotovením technické zprávy ze dne 2. 5. 2012. Soud proto nemohl jednoznačně určit, ke které ze dvou studní se tato technická zpráva vztahuje, a proto nejsou informace v ní obsažené v tomto řízení využitelné","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Ve vztahu k elektrické kapličce s elektroměry a jističi bylo mezi účastníky v zásadě nesporné, že se nachází na sporné části pozemku a slouží k zajištění dodávky elektrické energie pro více rekreačních chat v dané lokalitě. Žalobce uváděl, že kaplička byla na místě umístěna již po několik desetiletí, nachází se v prostoru užívaném jeho rodinou a představuje jeden z prvků, které svědčí o dlouhodobém funkčním propojení sporné části pozemku s okolními chatami. Svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" existenci kapličky potvrdili a shodně vypovídali, že se na tomto místě nachází dlouhodobě a slouží k rozvodu elektrické energie do okolních chat. Na druhé straně žalovaný ani svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" její existenci nezpochybňovali, přičemž z jejich výpovědí rovněž vyplynulo, že kaplička neslouží výlučně žalobci, ale více vlastníkům rekreačních objektů v dané oblasti. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by kapličku vybudoval žalobce nebo jeho právní předchůdci jako projev výkonu vlastnického práva ke spornému pozemku, naopak svědci i účastníci ji spojovali s technickým zajištěním dodávky elektřiny do chatové osady obecně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z výpovědí žalobce a svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplynulo, že elektrická kaplička je na sporné části pozemku umístěna nejméně od roku 1985. Existence studny na tomto pozemku byla znaleckým posudkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" doložena nejpozději k roku 2001, kdy znalec její přítomnost zjistil při místním šetření. Pokud jde o umísťování dalších věcí žalobce na ploše sporné části pozemku, zejména při hranici zemědělsky obdělávané půdy, přisvědčil soud tvrzení žalovaného, podpořenému jeho účastnickou výpovědí, že rozsah užívání sporné části pozemku žalobcem nebyl v průběhu času neměnný, nýbrž se postupně rozšiřoval. Na leteckých snímcích dané oblasti dostupných na portálu Mapy.com totiž není od roku 2001 zřetelně patrné umístění věcí žalobce na sporné části pozemku, na snímku z období let 2013 až 2015 je rozpoznatelná pouze stavba elektrické kapličky. Teprve na snímcích od roku 2016 je při hranici pole patrné umístění zakrytých europalet s věcmi. Tomuto zjištění odpovídají také výpovědi svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kteří shodně popsali postupné rozšiřování rozsahu užívání sporné části pozemku žalobcem, zejména v posledních šesti až osmi letech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Ve spisu Okresního soudu v Táboře sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" je založena výzva žalovaného ze dne 9. 7. 2025, kterou žalobce vyzval, aby nejpozději do 31. 7. 2025 vyklidil své věci z pozemku žalovaného p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a odstranil stavby umístěné na tomto pozemku. Dne 4. 9. 2025 zaslal žalovaný žalobci předžalobní upomínku. Žalobce v odpovědi ze dne 25. 9. 2025 požadavky žalovaného odmítl s tvrzením, že spornou část pozemku důvodně považuje za své vlastnictví, které nabyl vydržením, a současně žalovaného vyzval k podpisu souhlasného prohlášení o změně vlastnického práva k této nemovitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud neprovedl důkaz písemným prohlášením sestry žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", když žalobce se čtením její písemné svědecké výpovědi nesouhlasil a žalovaný nesouhlasil s jejím předvoláním k podání ústní svědecké výpovědi z důvodu jejího nepříznivého zdravotního stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 1095 o.z. jsou předpoklady mimořádného vydržení vlastnického práva splněny, jestliže držitel vykonává po zákonem stanovenou dobu držbu vlastnického práva a současně mu není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. Pro posouzení mimořádného vydržení je proto nezbytné nejprve zjistit, zda dotčená osoba věc skutečně držela, tedy zda ji fakticky ovládala a současně s ní nakládala s vůlí vykonávat k ní vlastnické právo, dále kdy a za jakých okolností se takové držby ujala a zda při jejím uchopení jednala bez nepoctivého úmyslu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1310/2025, při posuzování existence držby je třeba zkoumat všechny okolnosti konkrétního případu a motivaci, z níž osoba věc ovládá. Samotné zjištění, že určitá osoba pozemek užívá, k závěru o držbě vlastnického práva nepostačuje, neboť držba není totožná s faktickým užíváním věci. Vedle objektivního prvku spočívajícího ve faktickém ovládání věci musí být naplněn také subjektivní prvek, tedy vůle nakládat s věcí jako vlastník. Nezakládá-li se držba na právním důvodu, je nutno její existenci, obsah i rozsah dovozovat z okolností, za nichž byla vykonávána. Ani dlouhodobé užívání cizího pozemku samo o sobě neprokazuje, že uživatel vykonával vlastnické právo tak, jako by mu náleželo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Pro mimořádné vydržení není nezbytná poctivá držba ve smyslu § 992 odst. 1 o.z., držiteli však nesmí být prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. Rozhodující je tedy stav v době, kdy se držitel držby ujal. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 dále vyplývá, že o držbu uchopenou v nepoctivém úmyslu může jít také tehdy, je-li poměr výměry pozemku nabytého po právu a výměry užívané části sousedního pozemku natolik výrazný, že držiteli muselo být zřejmé, že užívá podstatně více, než nabyl. Takový závěr přichází v úvahu zejména tehdy, dosahuje-li výměra užívaného sousedního pozemku výrazně více než poloviny výměry pozemku nabytého po právu a nejsou-li současně dány zvláštní okolnosti výrazně svědčící ve prospěch držitele, například že sporná část byla od nepaměti připlocena a užívána v jednom celku s řádně nabytým pozemkem, že k ní byl možný přístup pouze z usedlosti držitele nebo že držitel byl ohledně hranic uveden v omyl osobou odborně způsobilou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. V projednávané věci je žalovaný zapsaným vlastníkem pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobce je vlastníkem sousedních pozemků p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pozemky žalobce mají celkovou výměru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" m², zatímco sporná část pozemku žalovaného vymezená geometrickým plánem má výměru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" m². Výměra sporné části tak představuje více než 70 % celkové výměry pozemků žalobce. Nejde tedy o nepatrný přesah užívání za vlastnickou hranici, ale o plochu, která ve vztahu k pozemkům nabytým žalobcem po právu představuje jejich podstatnou část. Současně nebyly zjištěny žádné zvláštní okolnosti, které by mohly přes výrazný poměr výměr přesvědčivě vysvětlit, proč se žalobce mohl domnívat, že takto rozsáhlá část sousedního pozemku náleží jemu. Sporná část nebyla k pozemkům žalobce nikdy připlocena ani od zbývající části pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" oddělena vlastnickou hranicí patrnou v terénu. Nejde ani o prostor, který by byl přístupný pouze z pozemků žalobce. Naopak se jedná o část rozsáhlejší zatravněné plochy nacházející se nad více rekreačními chatami, která byla v minulosti užívána také vlastníky a uživateli sousedních nemovitostí a přes niž vedla horní přístupová cesta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Ani hranice sporné části vyznačená v geometrickém plánu neodpovídá žádnému zřetelnému uspořádání místa. Geometrický plán nezahrnuje zatravněnou část pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v celé její šíři, ale rozděluje ji na dvě části, aniž by bylo z poměrů na místě patrné, proč má nově navržená hranice probíhat právě v těchto místech. Žalobce měl své věci umístěny rovněž vně geometrickým plánem vymezené plochy a tuto skutečnost vysvětlil tím, že sousedící část si hodlá vydržet vlastník vedlejší chaty. Ani z takto zvoleného průběhu hranice proto nelze dovodit, že by žalobce od počátku ovládal právě ucelenou plochu nyní vymezenou geometrickým plánem a nakládal s ní jako s předmětem svého vlastnického práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud se dále zabýval tím, jaké právo žalobce ke sporné části pozemku fakticky vykonával. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce, případně již jeho rodina, sporný prostor dlouhodobě užívali, a to nejméně od 80. let 20. století. Žalobce a před ním jeho otec se podíleli na vyčištění prostoru od náletových dřevin, sekali zde trávu, hrabali listí, odstraňovali větve a příležitostně zde ukládali dřevo nebo materiál související s provozem chaty. Na sporné části se dlouhodobě nachází studna užívaná žalobcem a elektrická kaplička. V pozdější době žalobce na pozemek umísťoval dřevo, palety, stavební materiál, nářadí a další věci. Tyto skutečnosti prokazují faktické užívání sporného prostoru žalobcem a jeho rodinou, neprokazují však samy o sobě držbu vlastnického práva. Prostor přitom nebyl historicky užíván výlučně žalobcem nebo jeho právními předchůdci. Z výpovědí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplynulo, že jej společně udržovaly a užívaly rodiny vlastníků obou sousedních chat. Sporná plocha sloužila k údržbě někdejší horní přístupové cesty, k parkování a k dočasnému ukládání dřeva nebo stavebního materiálu. Nešlo tedy o prostor, nad nímž by žalobce nebo jeho otec vykonávali výlučnou moc způsobem navenek odpovídajícím výkonu vlastnického práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Ani svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kteří vypovídali ve prospěch žalobcova dlouhodobého užívání a údržby pozemku, nepotvrdili, že by žalobce považovali za vlastníka sporné části. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se domnívali, že jde o obecní pozemek, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nevěděl, kdo je jeho vlastníkem, a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vlastnické poměry neřešila. Tito svědci žalobce vnímali jako osobu, která se o pozemek starala, jejich výpovědi však nepotvrdily, že by žalobce navenek vystupoval jako vlastník nebo že by okolní osoby jeho jednání jako výkon vlastnického práva chápaly. Jestliže ostatní chataři obdobně užívali a udržovali tentýž nebo navazující prostor, aniž by jej považovali za své vlastnictví, nelze pouze z toho, že stejným způsobem postupoval žalobce nebo jeho otec, dovozovat jejich vůli vykonávat ke sporné části vlastnické právo. Údržba volně přístupného prostoru v okolí rekreačních chat, sekání trávy, odstraňování větví, průchod přes pozemek nebo příležitostné ukládání dřeva a materiálu odpovídají za zjištěných okolností faktickému praktickému užívání pozemku, nikoli výkonu držby vlastnického práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Významná je rovněž skutečnost, že rozsah užívání sporné části pozemku žalobcem nebyl neměnný ani přesvědčivě vymezený. Ačkoli žalobce tvrdil, že rozsah užívání zůstával od počátku stejný, tomuto tvrzení neodpovídají letecké snímky, fotografie ani výpovědi žalovaného, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na leteckých snímcích z dřívějšího období není větší množství věcí žalobce na sporné části patrné. Teprve přibližně od roku 2016 se při hranici zemědělsky obdělávané půdy objevují zakryté palety. Zhruba od stejné doby se dle výpovědí uvedených svědků začaly na sporné části objevovat následně další věci, jejichž množství se postupně zvyšovalo. Rozsah faktického užívání se tedy v průběhu času rozšiřoval. Tato zjištění odpovídají tvrzení žalovaného, že užívání v menším rozsahu původně toleroval ve snaze předejít sousedskému konfliktu, avšak žalobce postupně na pozemek ukládal další věci a fakticky zabíral větší plochu. Takový vývoj nesvědčí o tom, že by žalobce od počátku uchopil držbu konkrétně a stabilně vymezené části pozemku s vůlí vykonávat k ní vlastnické právo. Svědčí naopak o postupném rozšiřování praktického užívání cizího pozemku, které jeho vlastník po určitou dobu toleroval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Pokud žalobce tvrdil, že spornou část od počátku považoval za vlastnictví své rodiny, z jeho výpovědi vyplynulo, že své přesvědčení odvozoval pouze od skutečnosti, že jeho otec a později on sám na této ploše pracovali a udržovali ji. Současně připustil, že se svým otcem ani s jinými rodinnými příslušníky nikdy neřešil přesný průběh vlastnických hranic. Přestože byl přítomen vytyčení pozemku kupovaného od obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v roce 2003, průběh hranic blíže nezkoumal. Současně žalobce ve své výpovědi uvedl, že věděl, že jeho otec nabyl od rodiny žalovaného pozemek zastavěný chatou. Žalobce však neuvedl žádnou konkrétní okolnost, z níž by mohl usuzovat, že spolu se stavebním pozemkem byla jeho rodině převedena také rozsáhlá sporná plocha nacházející se nad chatou. Jeho vysvětlení se omezilo na to, že rodina na této ploše pracovala. Samotná práce na pozemku ani jeho údržba však neprokazují přesvědčení o vlastnickém právu, zvláště jestliže obdobně se o tentýž prostor starali také uživatelé sousední chaty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Tvrzení žalobce, že nevěděl o tom, že sporná část pozemku náleží rodině žalovaného, odporuje také výpovědím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tito svědci uvedli, že v rodině bylo dlouhodobě známo, že pozemky nad chatami náležejí rodině ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypověděl, že jejich otec koupil od rodiny žalovaného pouze pozemek pro stavbu chaty a že žalobce na skutečnost, že sporná část není jeho vlastnictvím, opakovaně upozorňoval. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že vlastnictví pozemků rodinou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo v jejich rodině známo po generace. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypověděl, že se o vlastnictví sporného pozemku se žalobcem osobně bavil a žalobce měl v této souvislosti uvést, že pozemek jednou získá. Soud si je vědom příbuzenského vztahu těchto svědků k žalobci i existence rodinných a majetkových sporů. Jejich výpovědi proto hodnotil obezřetně a ve spojení s ostatními provedenými důkazy. Dílčí nepřesnosti v jejich výpovědích však nevedou k závěru o jejich celkové nevěrohodnosti. V rozhodné části týkající se vědomosti žalobce o vlastnických poměrech jejich výpovědi vzájemně souvisejí a zapadají do dalších zjištění, zejména do historie nabývání pozemků, okolností koupě pozemku pod chatou od rodiny žalovaného a skutečnosti, že žalobce nebyl schopen uvést žádný konkrétní důvod, na jehož základě mohl spornou část považovat za své vlastnictví a takový důvod nevyplynul ani z výpovědí žalobcem navržených svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Ve vztahu k výpovědím svědků navržených žalovaným soud nepřisvědčil námitce žalobce, že obsah znaleckého posudku z roku 2001 vyvrací věrohodnost výpovědí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jeho synů o pozdějším vybudování vrtu v místě studny. Ze znaleckého posudku vyplývá, že se na sporné části v roce 2001 nacházela kopaná skružená studna, nikoli vrtaná studna. Mezi účastníky přitom nebylo sporné, že v současnosti je v tomto místě umístěn vrt. V blíže nezjištěné době po vybudování původní kopané studny proto muselo dojít k její úpravě spočívající ve zřízení vrtu, o kterém svědci hovořili. Výpovědi uvedených svědků o pozdějším zhotovení vrtu tedy nejsou samotným obsahem znaleckého posudku vyvráceny. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" navíc potvrdil, že studnu se pokoušeli využívat již před vybudováním vrtu, když uvedl, že se uživatelé chaty před zřízením vrtu pokoušeli odebírat vodu z původní skruže, avšak vody bylo málo a byla nekvalitní. Ze stejného důvodu nevyvrací znalecký posudek ani věrohodnost výpovědi svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", když vybudování vrtu v této souvislosti skutečně mohlo být důvodem návštěvy žalobce u žalovaného, o které svědkyně hovořila a během níž měl žalobce předat žalovanému vizitku, kterou žalovaný předložil soudu a ze které vyplývá, že žalobce se profesně zabývá mj. výkopovými pracemi. Přesnou dobu a okolnosti úpravy původní kopané studny na vrtanou se provedeným dokazováním zjistit nepodařilo. Situace je v tomto směru zatížena značnou mírou nejistoty. Tuto nejistotu však nelze přičítat k tíži žalovaného ani svědků, neboť žalobce, který studnu užívá a tvrdil, že ji dlouhodobě udržoval, průběh jejích úprav v soudním řízení ani v předcházejícím správním řízení blíže nevysvětlil a nedoložil. Soud po žalobci další údaje ani listiny vztahující se k úpravám studny nepožadoval, neboť přesné určení doby zřízení vrtu nebylo pro rozhodnutí v dané věci určující. Ani umístění a užívání studny totiž samo o sobě nevede k závěru, že žalobce držel sporný pozemek jako vlastník. Studna dokládá faktické a technické využívání konkrétního místa pro potřeby chaty, nikoli bez dalšího držbu vlastnického práva ke spornému pozemku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Obdobné závěry platí pro elektrickou kapličku. Její dlouhodobá existence na sporné části pozemku byla prokázána, kapličku však nevybudoval žalobce ani jeho právní předchůdce jako projev výkonu vlastnického oprávnění ke sporné části. Jde o technické zařízení sloužící k rozvodu elektrické energie do více rekreačních chat. Její umístění proto dokládá technické a funkční využívání prostoru pro potřeby chatové osady jako celku, nikoli výlučnou držbu vlastnického práva žalobcem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Pro hodnocení tvrzeného přesvědčení žalobce o vlastnictví sporné části je významný také znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z roku 2001. Posudek byl zpracován za účelem ocenění rekreační chaty a souvisejících pozemků před vypořádáním podílového spoluvlastnictví, přičemž jedním ze spoluvlastníků oceňovaných nemovitostí byl žalobce. Znalec do ocenění zahrnul chatu, obě studny a pozemek p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" který výslovně označil za pozemek tvořící s chatou jeden funkční celek. Spornou část pozemku p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" však mezi oceňované nemovitosti nezařadil, ačkoli měl k dispozici výpis z katastru nemovitostí a při vypracování posudku provedl místní šetření a podrobné zaměření objektů. Jestliže by tehdejší spoluvlastníci chaty, včetně žalobce, skutečně považovali spornou část za součást svých nemovitostí, bylo by logické, aby ji znalci označili jako související pozemek a aby byla při ocenění zohledněna. To se nestalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Na základě všech uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobce a jeho rodina spornou část pozemku dlouhodobě fakticky užívali, avšak po zákonem stanovenou dobu k ní nevykonávali držbu vlastnického práva. Sporný prostor nebyl užíván výlučně žalobcem ani v přesně a stabilně vymezeném rozsahu. Historicky jej užívali také vlastníci a uživatelé sousedních chat, sloužil jako přístupová cesta, parkovací a manipulační plocha a rozsah užívání žalobcem se zejména od roku 2016 postupně rozšiřoval. Péče o pozemek, ukládání dřeva a materiálu, užívání studny a přístup k elektrické kapličce za těchto okolností prokazují faktické užívání cizího prostoru, nikoli výkon vlastnického práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Nezávisle na uvedeném soud současně uzavřel, že žalovaný prokázal nepoctivý úmysl žalobce při uchopení užívání sporné části pozemku. Žalobce věděl, že jeho otec nabyl od rodiny žalovaného pouze pozemek pod chatou, a byl si vědom toho, že sporná plocha nad chatou nebyla součástí pozemků nabytých jeho rodinou. Přesto ji začal užívat a následně dále užíval jako prostor sloužící jeho chatě. Nešlo o omluvitelný omyl ohledně průběhu hranice ani o případ, kdy by sporná část byla od nepaměti připlocena a tvořila jeden zjevný celek s pozemky žalobce. Naopak šlo o neoplocený prostor historicky užívaný více chataři, jehož výměra je ve vztahu k pozemkům žalobce natolik významná, že žalobci muselo být zřejmé, že neužívá pouze nepatrný přesah vlastních pozemků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Dlouhodobé užívání sporné části žalobcem tak bylo užíváním cizího pozemku, které žalovaný nebo jeho právní předchůdci po určitou dobu tolerovali. Žalobce této tolerance využíval a rozsah užívání postupně rozšiřoval. Z provedených důkazů však nevyplývá, že by svou moc nad spornou částí vykonával jako držitel vlastnického práva ani že by se jejího užívání ujal bez nepoctivého úmyslu. Žalobce proto nesplnil podmínky mimořádného vydržení podle § 1095 o.z., neboť mu byl prokázán nepoctivý úmysl při uchopení užívání sporné části a současně po potřebnou dobu nevykonával držbu vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že z jeho strany šlo o faktické užívání cizího pozemku, nikoli o držbu vlastnického práva, nebyly splněny ani podmínky řádného vydržení podle § 1089 a násl. o.z. Soud proto žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 624,33 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, porada s klientem po zaslání repliky žalobce před jednáním soudu proběhlá dne 8. 4. 2026, jednání soudu dne 9. 4. 2026, porada s klientem před místním šetřením a jednáním soudu proběhlá dne 1. 6. 2026, dne 3. 6. 2026 místní šetření konané od 9.30 do 10.00 hodin a jednání soudu od 11.30 do 15.31 hodin – tj. 3 úkony, dne 4. 6. 2026 jednání soudu – 2 úkony a jednání soudu dne 16. 7. 2026) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a cestovní náhrada v celkové výši 5 854,33 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 4. 2026 náhrada 1 371,06 Kč za 128 ujetých km v částce 921,06 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 450 Kč podle § 14 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 6. 2026 náhrada 1 639,97 Kč za 137 ujetých km v částce 1 039,97 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 6. 2026 náhrada 1 421,65 Kč za 128 ujetých km v částce 971,65 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 450 Kč podle § 14 a.t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 7. 2026 náhrada 1 421,65 Kč za 128 ujetých km v částce 971,65 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 450 Kč podle § 14 a.t. Platební místo vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát proti neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil za provedení důkazu výslechem svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (66 Kč) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (609 Kč). Těmto svědkům soud vyplatil ze státních prostředků na svědečném částku 675 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je výlučným vlastníkem části pozemku p.č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa, , nově vymezené geometrickým plánem jako pozemek p.č. , Anonymizováno,  o výměře , Anonymizováno,  m² (dále jen sporná část pozemku), neboť k této části pozemku měl nabýt vlastnické právo mimořádným vydržením podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Tvrdil, že spornou část pozemku užívá jako vlastní dlouhodobě, nejméně od nabytí svých pozemků p.č. , Anonymizováno,  a , Anonymizováno,  v roce 2003 od obce , adresa,  a po celou dobu se oprávněně domníval, že mu vlastnické právo ke sporné části pozemku náleží. Rodina žalobce totiž pozemky žalovaného včetně sporné části pozemku užívá a udržuje již od roku 1966 v přesvědčení, že tato část fakticky náleží k pozemkům souvisejícím s jejich rekreační chatou. Podle žalobce nejsou hranice mezi jednotlivými pozemky v terénu patrné a sporná část pozemku je z hlediska svého umístění, způsobu využití i faktického stavu v místě logicky přidružena k jeho pozemkům a tvoří s nimi funkční celek. Na sporné části žalobce dlouhodobě skladuje dřevo, stavební materiál, nářadí a další věci související s užíváním chaty, běžně se zde pohybuje, pobývá a vykonává údržbu prostoru. Obdobným způsobem byla užívána již jeho právními předchůdci a obdobné užívání částí pozemku žalovaného je běžné i u dalších vlastníků okolních chat. Žalobce zdůrazňoval, že se po celou dobu oprávněně domníval, že mu vlastnické právo ke sporné části náleží a že tato část tvoří součást pozemků, které jeho rodina dlouhodobě užívala. Tvrdil, že o tom, že sporná část je podle evidence katastru nemovitostí vedena jako vlastnictví žalovaného, se dozvěděl teprve v roce 2023 v souvislosti s vyřizováním povolení ke kácení stromů. Do té doby podle svého tvrzení neměl žádný důvod o svém vlastnictví pochybovat, neboť žalovaný ani jeho právní předchůdci proti užívání sporné části pozemku žalobcem nikdy nevystupovali, nepožadovali vyklizení pozemku ani žalobce neinformovali o tom, že by užíval cizí nemovitost. Samotný žalovaný se o evidovaný vlastnický stav začal zajímat také až v souvislosti s řešením kácení stromů v roce 2023. Současně žalobce namítal, že sporná část pozemku netvoří opticky ani fakticky součást zemědělsky obhospodařované plochy zbývající části pozemku p.č. , hodnota, , neboť je oddělena vegetací, nachází se v bezprostředním zázemí chatové osady a svým charakterem neodpovídá zbytku pozemku žalovaného. Na podporu tvrzení o dlouhodobém výkonu držby žalobce poukazoval zejména na skutečnost, že se na sporné části nachází studna a elektrická přípojka. Tvrdil, že studna byla vybudována jeho otcem přibližně na počátku 80. let 20. století se souhlasem příslušných orgánů a že od té doby slouží k zásobování chaty vodou. Dále uváděl, že ve stejné době byla na místě realizována i přípojka elektrické energie a že obě tato zařízení byla následně udržována žalobcem. Současně žalobce odmítal tvrzení žalovaného, podle něhož měl již před rokem 2023 vědět o vlastnictví žalovaného ke sporné části pozemku. Za nepravdivé označil zejména tvrzení, že měl žalovaného navštívit za účelem získání souhlasu s vybudováním studny či vrtu na sporné části pozemku, neboť podle jeho názoru existence studny vybudované již v 80. letech sama o sobě takovou verzi vylučuje. Stejně tak popíral tvrzení, že by byl kdykoliv před rokem 2024 žalovaným nebo jeho právními předchůdci upozorněn na neoprávněnost užívání dotčené části pozemku. Tvrdil rovněž, že i další části pozemku žalovaného jsou po desetiletí využívány vlastníky okolních chat pro umístění přístřešků, dřevníků a jiných staveb či zařízení, aniž by proti tomu žalovaný nebo jeho rodina vystupovali. Z těchto skutečností žalobce dovozoval, že on i jeho právní předchůdci vykonávali po dobu přesahující dvacet let držbu sporné části pozemku jako vlastníci a že proto byly splněny podmínky mimořádného vydržení a vlastnické právo ke sporné části přešlo na žalobce. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřoval v tom, že žalovaný začal v poslední době uplatňovat své vlastnické právo ke sporné čísti pozemku, když žalobce opakovaně vyzývá k jejímu vyklizení a podal proti žalobci žalobu na vyklizení pozemku. Žalobce má tedy zájem zabránit dalším sporům mezi účastníky tím, že bude postaveno najisto, kdo je skutečným vlastníkem sporné části pozemku a kdo je oprávněn uplatňovat s tím související práva a nároky.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Rozporoval, že by žalobce splnil podmínky mimořádného vydržení vlastnického práva ke sporné části pozemku. Za nesporné označil své vlastnické právo k pozemku p.č. , hodnota,  a vlastnické právo žalobce k sousedním pozemkům p.č. , Anonymizováno,  a p.č. , Anonymizováno, . Současně připustil, že žalobce spornou část jeho pozemku fakticky užívá, avšak výslovně zdůraznil, že tak činí neoprávněně. Poukázal na skutečnost, že mezi účastníky již probíhá samostatné řízení o vyklizení této části pozemku vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný tvrdil, že žalobce nikdy nebyl oprávněným držitelem sporné části pozemku a že jeho tvrzení o vydržení jsou účelová a neodpovídají skutečnosti. Žalovaný dále uváděl, že pozemek p.č. , hodnota,  tvoří jeden souvislý pozemkový celek a je nepřetržitě ve vlastnictví jeho rodiny již od roku 1936. Podrobně popsal právní nástupnictví v rámci své rodiny od nabytí pozemku jeho prarodiči až po své dědictví po matce v roce 2011. Zdůrazňoval, že pozemek nikdy nebyl rozdělen na samostatné části a že již z této skutečnosti vyplývá nedůvodnost tvrzení žalobce, podle něhož měl být v dobré víře, že jím užívaná část pozemku tvoří součást jeho vlastních nemovitostí. Podle žalovaného byl žalobce po celou dobu dobře obeznámen s tím, že vlastníkem pozemku je žalovaný, respektive jeho rodina, a nemohl se proto nacházet v omluvitelném omylu ohledně vlastnických poměrů. Podle žalovaného žalobce nepravdivě tvrdí, že se o vlastnictví žalovaného ke sporné části dozvěděl až v roce 2023. Naopak namítal, že žalobce si byl této skutečnosti vědom již řadu let předtím, což podle něj dokládá zejména událost, kdy jej měl žalobce přibližně šest až sedm let před zahájením řízení navštívit společně se svou manželkou v jeho bydlišti a jako vlastníka pozemku jej požádat o souhlas s vybudováním studny na sporné části pozemku. Rozhovoru měla být přítomna také přítelkyně žalovaného , jméno FO, . Žalovaný tvrdil, že požadovaný souhlas odmítl udělit, avšak žalobce přesto následně na pozemku bez jeho souhlasu zhotovil vrt o hloubce několika desítek metrů. Žalovaný žalobce opakovaně ústně vyzýval, aby neoprávněné užívání ukončil, avšak marně. Není tedy pravdivé tvrzení žalobce, že by vlastník pozemku proti jeho jednání nikdy ničeho nenamítal. Žalovaný proto dovozoval, že žalobce nesplnil podmínky mimořádného vydržení a že jeho jednání bylo od počátku činěno s vědomím, že užívá cizí pozemek. Žalobce spornou část pozemku užívá po dobu osmi až devíti let, a to od počátku neoprávněně, na což byl upozorňován svými rodinnými příslušníky a posléze i žalovaným. V průběhu doby rozsah užívání rozšiřoval a zvyšoval i množství na sporné části pozemku umístěných věcí. Zneužil tak původní tolerance žalovaného a po obsazení sporné části pozemku přišel se stanoviskem, že ji nabyl vydržením. Žalobce dále umístěním svých věcí brání zemědělskému využití sporné části pozemku zemědělským družstvem, které má od žalovaného propachtovaný celý pozemek p.č. , hodnota,  a využívá jej k pěstování plodin.3. Prvně se soud zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na podání žaloby. V projednávané věci má být na základě žaloby podané žalobcem rozhodnutím soudu odstraněn nesoulad mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, když žalobce se domnívá, že je vlastníkem sporné části pozemku, přestože zápisy v katastru nemovitostí hovoří jinak. Za situace, kdy mimosoudní jednání účastníků nevedlo k žádnému výsledku a naopak je mezi nimi spor o to, kdo je oprávněn se spornou částí pozemku disponovat, je naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení dán. Otázka vydržení vlastnického práva sporné části pozemku žalobcem přitom představuje otázku předběžnou k rozhodnutí o určení jeho vlastnického práva k tomuto pozemku.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota,  pro obec , adresa,  a katastrální území , adresa,  zapsán jako výlučný vlastník pozemku st.p.č. , Anonymizováno,  zastavěného rekreačním objektem č.e. , Anonymizováno,  a pozemků p.č. , Anonymizováno,  – ostatní plocha o výměře , Anonymizováno,  m² a p.č. , Anonymizováno,  – trvalý travní porost o výměře , Anonymizováno,  m². Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 27. 3. 2003 nabyl žalobce dle obsahu znaleckého posudku na ocenění nemovitosti č. , hodnota, -, Anonymizováno,  zpracovaného , tituly před jménem,  , jméno FO,  před uzavřením této dohody uvedený rekreační objekt č.e. , Anonymizováno,  a pozemek p.č., Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pozemek p.č. , Anonymizováno,  pak žalobce podle své výpovědi ve spojení se zápisy na listu vlastnictví nabyl kupní smlouvou ze dne 16. 10. 2003 od obce , adresa, .5. Místním šetřením soud zjistil, že rekreační objekt žalobce tvoří jednu část dvojchaty, k níž přiléhá soubor pozemků menší výměry, přičemž pozemek žalobce p.č. , Anonymizováno,  ve své dolní části navazuje na zpevněnou příjezdovou komunikaci. Druhou část dvojchaty a související pozemky p.č. , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno,  a p.č. , Anonymizováno,  v současné době vlastní synovec žalobce , jméno FO, . Z místního šetření i z katastrální mapy vyplynulo, že uvedené nemovitosti tvoří prostorově související celek, který je však funkčně rozdělen na dvě samostatně užívané chaty s přilehlými pozemky. S chatou žalobce vlastnicky souvisejí pozemky p.č. , Anonymizováno,  a p.č. , Anonymizováno, , na nichž se nachází zejména přístup od příjezdové komunikace, vegetace a zahradní altán žalobce. Pozemky žalobce nejsou oploceny, a nejsou tak fyzicky odděleny ani od pozemků náležejících k druhé části dvojchaty, ani od pozemku žalovaného p.č. , hodnota, , který přímo sousedí s oběma pozemky žalobce. Přístup na spornou část pozemku p.č. , hodnota,  vede po schodech vedoucích z pozemků žalobce. Na pozemky žalobce navazuje sporná část jako volná travnatá plocha. Od pozemku žalobce p.č. , Anonymizováno,  je tato plocha ve zbývající části jejich společné hranice opticky oddělena dřevěným zahradním domkem a vzrostlými buky, zatímco od pozemku p.č. , Anonymizováno,  ji oddělují stěny dalších drobných staveb.6. Pozemek p.č. , hodnota,  tvoří lán zemědělské půdy, jehož spodní část přiléhající k pozemkům žalobce i k pozemkům náležejícím k sousední chatě ve vlastnictví , jméno FO,  je na rozdíl od zbývající části pozemku, osázené zemědělskými plodinami, zatravněna, a to v celé šíři pozemku p.č. , hodnota, . Z místního šetření a z leteckého snímku dané oblasti na portálu Mapy.com vyplynulo, že tato zatravněná plocha je fakticky oddělena od zbývající, zemědělsky obhospodařované části pozemku p.č. , hodnota, . , adresa,  mezi zatravněnou a zemědělsky obdělávanou plochou na pozemku p.č. , hodnota,  plynule navazuje na obdobné rozhraní mezi zatravněnými a obdělávanými částmi sousedních zemědělsky využívaných pozemků p.č. , Anonymizováno,  a p.č. , Anonymizováno, . Průběh hranice zemědělsky obdělávané plochy tedy zjevně není užíváním sporné části pozemku žalobcem ovlivněn, neboť odpovídá průběhu této hranice na sousedních pozemcích.7. Spornou část pozemku p.č. , hodnota,  nechal žalobce vymezit geometrickým plánem č. , hodnota, , vyhotoveným geodetem , jméno FO, . Takto vymezená část však nezahrnuje travnatou plochu pozemku p.č. , hodnota, , na níž má žalobce umístěny své věci, v celé její šíři. Nově navržená vlastnická hranice tuto travnatou plochu fakticky rozděluje na dvě části, aniž by z poměrů na místě bylo patrné, proč má probíhat právě v místech zachycených geometrickým plánem. Žalobce má své věci umístěny rovněž vně takto vymezené části. Bližší vysvětlení zvoleného průběhu hranice žalobce neuvedl a umístění svých věcí mimo geometrickým plánem vymezenou plochu vysvětlil tím, že tuto sousedící část pozemku si hodlá vydržet soused. Z poměrů zjištěných na místě dále vyplynulo, že travnatá plocha sporného pozemku není připlocena k pozemkům žalobce ani na ně způsobem svého uspořádání účelově nenavazuje. Jde o sousedící, avšak prostorově samostatnou travnatou plochu nacházející se nad chatou a pozemky žalobce.8. Pozemek p.č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa, , z něhož byla geometrickým plánem oddělena sporná část, je v katastru nemovitostí zapsán ve vlastnictví žalovaného. , adresa,  šetřením soud zjistil, že žalobce v průběhu tohoto řízení využívá spornou část pozemku především k umístění svých věcí. Nacházely se zde dřevěná zahradní chatka, kamenné schody, dřevěné kolo, zahradní kolečko, cihly, kameny, kbelíky a další drobné předměty, obrubníky, vyskládané dřevo, palety a blíže nezjištěné zakryté věci, částečně na ni zasahoval rovněž kovový věšák na prádlo. Na sporné části se dále nachází studna užívaná žalobcem a elektrická kaplička, která slouží více chatám. Z žaloby a fotografií založených žalovaným ve spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka,  však vyplynulo, že před zahájením uvedeného řízení, v němž byla žaloba podána dne 22. 10. 2025, měl žalobce na sporné části umístěn větší počet věcí. Jednalo se zejména o tři hranice palivového dřeva, bednu s vakem a plechovou nádobou, plechový sud, zahradní kolečko, stavební míchačku, dvě dřevěné lavičky, europalety, dřevěné bedny s kameny, několik metrů dlouhou plastovou trubku, dřevěné desky a plechy, dřevěné kolo a stůl, betonové desky a hromadu větví, listí a kamenů. Dále se zde nacházely osazené betonové obrubníky, vyzděná kamenná terasa, betonové ztracené bednění, dřevěná ohrada, zapuštěný kovový věšák na prádlo, kamenné schody, betonová dlažba, dřevěná zahradní chatka, studna či vrt a přípojka elektrické energie. V řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka,  se žalovaný domáhá, aby žalobce tyto věci z pozemku p.č. , hodnota,  odstranil. Uvedené řízení bylo usnesením ze dne 28. 1. 2026, č.j. , spisová značka, , podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušeno do pravomocného skončení nyní projednávané věci. Porovnáním stavu zachyceného na fotografiích s výsledkem místního šetření soud zjistil, že žalobce v mezidobí část věcí označených žalovaným ze sporné části pozemku odstranil.9. Žalobce v řízení tvrdil, že spornou část pozemku od počátku považoval za své vlastnictví a že se o skutečnosti, že jejím vlastníkem není, dozvěděl teprve v roce 2023 v souvislosti s vyřizováním povolení ke kácení stromů. K prokázání tohoto tvrzení předložil sdělení obce , adresa,  ze dne 9. 3. 2026, z něhož vyplývá, že na počátku roku 2023 požádal obec o vydání rozhodnutí o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les a v rámci následného postupu byl obcí informován, že předmětné stromy se nenacházejí na pozemku v jeho vlastnictví, nýbrž na pozemku žalovaného.10. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že spornou část užíval a sám udržoval od roku 1981 nebo 1982, přičemž předtím ji měl užívat jeho otec. Podle žalobce byla plocha původně zarostlá trnkami, které jeho otec společně se sousedem přibližně v letech 1965 až 1966 vysekali a poté zde oba ukládali materiál související s výstavbou a užíváním chat. Žalobce tvrdil, že rozsah jím užívané plochy zůstával po celou dobu stejný, že se o ni staral, udržoval ji a využíval ji zejména ke skladování dřeva. Uvedl rovněž, že se na ní nacházejí studna a elektrická kaplička, z níž jsou vedeny elektrické přípojky k pěti chatám. Dále žalobce potvrdil, že své věci umístil rovněž na část pozemku p.č. , hodnota, , která nebyla zahrnuta do geometrického plánu vyhotoveného pro účely tohoto řízení. Zvolený menší rozsah vysvětlil dohodou se sousedem, který si měl vydržet další část, nebyl však schopen určit, o jakou konkrétní plochu mělo jít, a uvedl, že o vydržení plochy, na níž se nachází další dřevo, sám neusiluje také s ohledem na svůj věk a záměr dřevo odstranit.11. Žalovaný ve své výpovědi potvrdil, že žalobce v posledních letech spornou část užíval způsobem, jako by mu náležela. Uvedl však, že s jejím intenzivnějším užíváním začal teprve přibližně před šesti až osmi lety, kdy na okraji pozemku nejprve ukládal větve a následně zde postupně hromadil dřevo, palety a další věci, čímž rozsah užívání narůstal. Žalovaný tento stav zpočátku toleroval ve snaze předejít konfliktu, později však žalobce vyzýval k odstranění věcí.12. Svědci , jméno FO,  (bývalý vlastník sousední chaty) a , jméno FO,  (jeho bývalá manželka) popsali, že spornou část v minulosti společně udržovaly a užívaly rodina svědka , jméno FO,  a rodina žalobce, zejména sekáním trávy, hrabáním listí, údržbou tehdejší příjezdové cesty, parkováním a dočasným ukládáním dřeva nebo materiálu. Nešlo tedy podle jejich výpovědí o prostor užívaný výlučně žalobcem a jeho rodinou. Svědek , jméno FO, , který vlastní chatu v osadě přibližně 22 let, uvedl, že žalobce na sporné části sekal trávu, sbíral klacky a větve, udržoval ji čistou a příležitostně na ni nechával přivážet dřevo, které se snažil postupně spotřebovat. Tento svědek však nevěděl, na základě jakého oprávnění žalobce pozemek užíval ani kde přesně probíhají jeho hranice. Svědek , jméno FO,  (další vlastník chaty v osadě) obdobně vypověděl, že žalobce po dobu téměř dvaceti let spornou část sekal, hrabal a udržoval, měl zde studnu a elektrickou kapličku a prostor byl příležitostně využíván také ke grilování a oslavám. Současně uvedl, že se zde nacházelo zejména dřevo, palety, gril a dětský domek, přičemž rozsah užívání vnímal jako přibližně stejný. Naproti tomu svědci , jméno FO,  (bratr žalobce), , jméno FO,  (syn svědka , jméno FO,  a vlastník druhé části dvojchaty a souvisejících pozemků) a , jméno FO,  (syn svědka , jméno FO, ) shodně uvedli, že po ukončení užívání horní přístupové cesty zůstala sporná plocha po určitou dobu volná nebo zatravněná a žalobce ji začal využívat k ukládání svých věcí až přibližně před osmi lety, nejprve v menším rozsahu, který se postupně zvětšoval přidáváním dalších hranic dřeva, palet, materiálu, míchačky a jiných předmětů.13. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že spornou část pozemku považoval za vlastnictví své rodiny, neboť se o prostor pod někdejší horní cestou starali již od jeho dětství a jeho otec jej spolu se sousedem vyčistil a následně užíval. Své přesvědčení tedy odvozoval především od faktického užívání a údržby pozemku. Současně připustil, že se s otcem ani s jinými rodinnými příslušníky nikdy nezabýval přesným průběhem vlastnických hranic a že ani nevěděl, kdo vlastní navazující pole. Ačkoli byl přítomen vytyčení hranic pozemku kupovaného od obce v roce 2003, nezkoumal je, neboť se podle svého tvrzení domníval, že sporná část již jeho rodině náleží. Žalobce současně vypověděl, že pozemek pod chatou koupil jeho otec, přičemž své přesvědčení, že koupě zahrnovala také spornou část pozemku, odůvodnil pouze tím, že jeho rodina na této ploše pracovala. O tom, že vlastníkem sporné části je žalovaný, se měl dozvědět až v roce 2023 při vyřizování kácení stromů. Žalovaný naproti tomu uvedl, že žalobce věděl, že pozemek náleží rodině žalovaného, což dovozoval zejména z návštěvy žalobce a jeho manželky přibližně před šesti až osmi lety, při níž jej měl žalobce žádat o odprodej části pozemku za účelem zřízení studny nebo vrtu. Existenci a důvod této návštěvy potvrdila také svědkyně , jméno FO, , která však samotnému rozhovoru nebyla přímo přítomna, pouze slyšela, že se týká pozemku a vrtu. Svědek , jméno FO,  uvedl, že žalobce věděl, že sporný pozemek patří rodině , jméno FO, , neboť o vlastnických poměrech se v rodině běžně hovořilo, jejich otec koupil od rodiny , jméno FO,  pouze pozemek pro stavbu chaty a otázka okolních pozemků byla projednávána také při vypořádání podílového spoluvlastnictví v letech 2001 až 2002. Tento svědek měl dle své výpovědi žalobce rovněž několikrát upozornit, že pozemek není jeho. Svědek , jméno FO,  obdobně vypověděl, že v rodině bylo po generace známo, že pozemky „nad buky“ náležejí rodině , jméno FO, , tuto informaci znal od svého otce, avšak sám žalobce na tuto skutečnost neupozorňoval ani nebyl přítomen tomu, že by jej upozorňoval někdo jiný. Svědek , jméno FO,  uvedl, že o vlastnictví rodiny , jméno FO,  věděl od roku 2002 v souvislosti se soudním řízením a místním šetřením, kterého se měl účastnit také žalobce. Tento svědek současně vypověděl, že se žalobcem o vlastnictví sporné části osobně hovořil a žalobce měl přibližně dva a půl roku před tímto řízením uvést, že pozemek jednou získá „vyvlastněním“. Svědek , jméno FO,  považoval spornou část za obecní pozemek, zejména proto, že obec v místě vybudovala elektrickou kapličku a prodávala pozemky pod chatami a v jejich okolí, domníval se tedy, že žalobce mohl vlastnické poměry vnímat obdobně, nebyl s jeho stanoviskem však podrobně obeznámen. Svědek , jméno FO,  nevěděl, kdo je vlastníkem sporné části, se žalobcem o vlastnictví nikdy nehovořil a žalobce vnímal pouze jako osobu, která se o pozemek starala. Svědek , jméno FO,  uvedl, že se sporná část mezi chataři považovala za obecní, což spojoval také s rozhovory se žalobcem a dalším vlastníkem chaty. O tom, že jejím vlastníkem je žalovaný, se dozvěděl až v souvislosti s řešením kácení stromů. Svědkyně , jméno FO,  otázku vlastnictví nikdy neřešila a žádnou konkrétní osobu za vlastníka nepovažovala. Pozemek užívala rodina jejího tehdejšího manžela společně se , jméno FO,  proto, že jej stejným způsobem užíval již její tchán.14. Místním šetřením soud zjistil, že u rekreační chaty se nacházejí dvě studny. Jedna je umístěna v horní části sporné části pozemku, druhá v těsné blízkosti spodní části chaty, na její opačné straně. Žalobce tvrdil a ve své účastnické výpovědi uvedl, že horní studnu vybudoval jeho otec přibližně v roce 1981 a že od té doby slouží k zásobování jeho chaty vodou, přičemž následně byla pouze udržována a byla v ní měněna čerpadla. Druhou studnu umístěnou pod chatou měl podle žalobce vybudovat jeho bratr přibližně v roce 1985. Svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO,  obdobně uvedli, že horní studna byla na místě již v době, kdy do lokality začali před desítkami let jezdit a považovali ji za studnu žalobce. Většina těchto svědků však současně připustila, že do skruže v minulosti nenahlížela a existenci studny dovozovala z jejího vnějšího vzhledu, z informací jiných osob nebo ze skutečnosti, že žalobce z tohoto místa odebíral vodu. Žalovaný naproti tomu tvrdil a ve své účastnické výpovědi uvedl, že jej žalobce přibližně před šesti až sedmi lety navštívil a žádal jej o souhlas s vybudováním studny, avšak navzdory jeho nesouhlasu následně v místě původní meliorační skruže zřídil vrt o hloubce několika desítek metrů. Návštěvu žalobce a jeho manželky v domě žalovaného potvrdila svědkyně , jméno FO, , přítelkyně žalovaného. Svědci , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO,  rovněž vypověděli, že žalobce měl v místě horní studny zhotovit vrt přibližně před šesti až osmi lety. , jméno FO,  měl tuto informaci z doslechu, zatímco , jméno FO,  a , jméno FO,  uvedli, že se o zhotovení vrtu dozvěděli přímo od žalobce. , jméno FO,  dále vypověděl, že se horní studna nachází v místě souběhu několika trativodů a původní skruž byla zřejmě součástí melioračního zařízení. Uživatelé chaty se podle něj nejprve pokoušeli využívat vodu, která se ve skruži zadržovala, té však bylo málo a jednalo se o nekvalitní povrchovou vodu znečištěnou chemickými látkami z polí. Současně uvedl, že druhou studnu pod chatou vybudoval sám přibližně v letech 2001 až 2002. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  č. , hodnota,  dne 17. 7. 2001 vyplynulo, že znalec při místním šetření zjistil na souvisejících pozemcích dvě studny, které ocenil jako příslušenství chaty, a to kopanou skruženou studnu z roku 1985, hlubokou 8,5 m a opatřenou elektrickým čerpadlem a vrtanou studnu z roku 2001, hlubokou 27 m a rovněž opatřenou elektrickým čerpadlem. Z obou studní byly podle posudku provedeny samostatné přípojky vody do chaty, přičemž přípojka z kopané studny byla dlouhá 12 m a přípojka z vrtané studny 5 m. Žalobce dále předložil technickou zprávu ze dne 2. 5. 2012 o opravě vrtu, z níž však nelze zjistit, ke které z obou studní se vztahuje. Zpráva pouze uvádí, že předmětem opravy byla vrtaná studna u chaty , adresa,  č.e. , Anonymizováno, . Údaj o vrtané studni nasvědčuje tomu, že se zpráva vztahovala ke studni, kterou znalecký posudek označil jako vrtanou studnu umístěnou v těsné blízkosti chaty, tedy v její spodní části. Z tvrzení účastníků a výpovědí svědků však současně vyplynulo, že také horní studna umístěná na sporné části pozemku je v současnosti provedena jako vrtaná, v blíže nezjištěné době proto muselo dojít k její úpravě, spočívající ve zřízení vrtu v prostoru původní kopané skružené studny. Provedeným dokazováním se nepodařilo zjistit, kdy k této změně došlo, a časově ji neobjasnilo ani šetření , právnická osoba,  , adresa, . Ze sdělení , Anonymizováno, , ze dne 8. 5. 2024, č.j. , č. účtu, , vyplynulo, že úřední osoby provedly na místě šetření a dospěly k závěru, že nejde o nově provedené vodní dílo, povolení k jeho realizaci však vodoprávní úřad nedohledal. Nebylo proto možné zjistit ani to, zda byla horní studna upravena na vrtanou již před vyhotovením technické zprávy ze dne 2. 5. 2012. Soud proto nemohl jednoznačně určit, ke které ze dvou studní se tato technická zpráva vztahuje, a proto nejsou informace v ní obsažené v tomto řízení využitelné, Anonymizováno15. Ve vztahu k elektrické kapličce s elektroměry a jističi bylo mezi účastníky v zásadě nesporné, že se nachází na sporné části pozemku a slouží k zajištění dodávky elektrické energie pro více rekreačních chat v dané lokalitě. Žalobce uváděl, že kaplička byla na místě umístěna již po několik desetiletí, nachází se v prostoru užívaném jeho rodinou a představuje jeden z prvků, které svědčí o dlouhodobém funkčním propojení sporné části pozemku s okolními chatami. Svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO,  i , jméno FO,  existenci kapličky potvrdili a shodně vypovídali, že se na tomto místě nachází dlouhodobě a slouží k rozvodu elektrické energie do okolních chat. Na druhé straně žalovaný ani svědci , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO,  její existenci nezpochybňovali, přičemž z jejich výpovědí rovněž vyplynulo, že kaplička neslouží výlučně žalobci, ale více vlastníkům rekreačních objektů v dané oblasti. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by kapličku vybudoval žalobce nebo jeho právní předchůdci jako projev výkonu vlastnického práva ke spornému pozemku, naopak svědci i účastníci ji spojovali s technickým zajištěním dodávky elektřiny do chatové osady obecně.16. Z výpovědí žalobce a svědka , jméno FO,  vyplynulo, že elektrická kaplička je na sporné části pozemku umístěna nejméně od roku 1985. Existence studny na tomto pozemku byla znaleckým posudkem , tituly před jménem,  , jméno FO,  č. , hodnota,  doložena nejpozději k roku 2001, kdy znalec její přítomnost zjistil při místním šetření. Pokud jde o umísťování dalších věcí žalobce na ploše sporné části pozemku, zejména při hranici zemědělsky obdělávané půdy, přisvědčil soud tvrzení žalovaného, podpořenému jeho účastnickou výpovědí, že rozsah užívání sporné části pozemku žalobcem nebyl v průběhu času neměnný, nýbrž se postupně rozšiřoval. Na leteckých snímcích dané oblasti dostupných na portálu Mapy.com totiž není od roku 2001 zřetelně patrné umístění věcí žalobce na sporné části pozemku, na snímku z období let 2013 až 2015 je rozpoznatelná pouze stavba elektrické kapličky. Teprve na snímcích od roku 2016 je při hranici pole patrné umístění zakrytých europalet s věcmi. Tomuto zjištění odpovídají také výpovědi svědků , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, , kteří shodně popsali postupné rozšiřování rozsahu užívání sporné části pozemku žalobcem, zejména v posledních šesti až osmi letech.17. Ve spisu Okresního soudu v Táboře sp. zn. , spisová značka,  je založena výzva žalovaného ze dne 9. 7. 2025, kterou žalobce vyzval, aby nejpozději do 31. 7. 2025 vyklidil své věci z pozemku žalovaného p.č. , hodnota,  a odstranil stavby umístěné na tomto pozemku. Dne 4. 9. 2025 zaslal žalovaný žalobci předžalobní upomínku. Žalobce v odpovědi ze dne 25. 9. 2025 požadavky žalovaného odmítl s tvrzením, že spornou část pozemku důvodně považuje za své vlastnictví, které nabyl vydržením, a současně žalovaného vyzval k podpisu souhlasného prohlášení o změně vlastnického práva k této nemovitosti.18. Soud neprovedl důkaz písemným prohlášením sestry žalovaného , adresa, , když žalobce se čtením její písemné svědecké výpovědi nesouhlasil a žalovaný nesouhlasil s jejím předvoláním k podání ústní svědecké výpovědi z důvodu jejího nepříznivého zdravotního stavu.19. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.20. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.21. Podle § 1095 o.z. jsou předpoklady mimořádného vydržení vlastnického práva splněny, jestliže držitel vykonává po zákonem stanovenou dobu držbu vlastnického práva a současně mu není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. Pro posouzení mimořádného vydržení je proto nezbytné nejprve zjistit, zda dotčená osoba věc skutečně držela, tedy zda ji fakticky ovládala a současně s ní nakládala s vůlí vykonávat k ní vlastnické právo, dále kdy a za jakých okolností se takové držby ujala a zda při jejím uchopení jednala bez nepoctivého úmyslu.22. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1310/2025, při posuzování existence držby je třeba zkoumat všechny okolnosti konkrétního případu a motivaci, z níž osoba věc ovládá. Samotné zjištění, že určitá osoba pozemek užívá, k závěru o držbě vlastnického práva nepostačuje, neboť držba není totožná s faktickým užíváním věci. Vedle objektivního prvku spočívajícího ve faktickém ovládání věci musí být naplněn také subjektivní prvek, tedy vůle nakládat s věcí jako vlastník. Nezakládá-li se držba na právním důvodu, je nutno její existenci, obsah i rozsah dovozovat z okolností, za nichž byla vykonávána. Ani dlouhodobé užívání cizího pozemku samo o sobě neprokazuje, že uživatel vykonával vlastnické právo tak, jako by mu náleželo.23. Pro mimořádné vydržení není nezbytná poctivá držba ve smyslu § 992 odst. 1 o.z., držiteli však nesmí být prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. Rozhodující je tedy stav v době, kdy se držitel držby ujal. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 dále vyplývá, že o držbu uchopenou v nepoctivém úmyslu může jít také tehdy, je-li poměr výměry pozemku nabytého po právu a výměry užívané části sousedního pozemku natolik výrazný, že držiteli muselo být zřejmé, že užívá podstatně více, než nabyl. Takový závěr přichází v úvahu zejména tehdy, dosahuje-li výměra užívaného sousedního pozemku výrazně více než poloviny výměry pozemku nabytého po právu a nejsou-li současně dány zvláštní okolnosti výrazně svědčící ve prospěch držitele, například že sporná část byla od nepaměti připlocena a užívána v jednom celku s řádně nabytým pozemkem, že k ní byl možný přístup pouze z usedlosti držitele nebo že držitel byl ohledně hranic uveden v omyl osobou odborně způsobilou.24. V projednávané věci je žalovaný zapsaným vlastníkem pozemku p.č. , hodnota,  a žalobce je vlastníkem sousedních pozemků p.č. , Anonymizováno,  a p.č. , Anonymizováno, . Pozemky žalobce mají celkovou výměru , Anonymizováno,  m², zatímco sporná část pozemku žalovaného vymezená geometrickým plánem má výměru , Anonymizováno,  m². Výměra sporné části tak představuje více než 70 % celkové výměry pozemků žalobce. Nejde tedy o nepatrný přesah užívání za vlastnickou hranici, ale o plochu, která ve vztahu k pozemkům nabytým žalobcem po právu představuje jejich podstatnou část. Současně nebyly zjištěny žádné zvláštní okolnosti, které by mohly přes výrazný poměr výměr přesvědčivě vysvětlit, proč se žalobce mohl domnívat, že takto rozsáhlá část sousedního pozemku náleží jemu. Sporná část nebyla k pozemkům žalobce nikdy připlocena ani od zbývající části pozemku p.č. , hodnota,  oddělena vlastnickou hranicí patrnou v terénu. Nejde ani o prostor, který by byl přístupný pouze z pozemků žalobce. Naopak se jedná o část rozsáhlejší zatravněné plochy nacházející se nad více rekreačními chatami, která byla v minulosti užívána také vlastníky a uživateli sousedních nemovitostí a přes niž vedla horní přístupová cesta.25. Ani hranice sporné části vyznačená v geometrickém plánu neodpovídá žádnému zřetelnému uspořádání místa. Geometrický plán nezahrnuje zatravněnou část pozemku p.č. , hodnota,  v celé její šíři, ale rozděluje ji na dvě části, aniž by bylo z poměrů na místě patrné, proč má nově navržená hranice probíhat právě v těchto místech. Žalobce měl své věci umístěny rovněž vně geometrickým plánem vymezené plochy a tuto skutečnost vysvětlil tím, že sousedící část si hodlá vydržet vlastník vedlejší chaty. Ani z takto zvoleného průběhu hranice proto nelze dovodit, že by žalobce od počátku ovládal právě ucelenou plochu nyní vymezenou geometrickým plánem a nakládal s ní jako s předmětem svého vlastnického práva.26. Soud se dále zabýval tím, jaké právo žalobce ke sporné části pozemku fakticky vykonával. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce, případně již jeho rodina, sporný prostor dlouhodobě užívali, a to nejméně od 80. let 20. století. Žalobce a před ním jeho otec se podíleli na vyčištění prostoru od náletových dřevin, sekali zde trávu, hrabali listí, odstraňovali větve a příležitostně zde ukládali dřevo nebo materiál související s provozem chaty. Na sporné části se dlouhodobě nachází studna užívaná žalobcem a elektrická kaplička. V pozdější době žalobce na pozemek umísťoval dřevo, palety, stavební materiál, nářadí a další věci. Tyto skutečnosti prokazují faktické užívání sporného prostoru žalobcem a jeho rodinou, neprokazují však samy o sobě držbu vlastnického práva. Prostor přitom nebyl historicky užíván výlučně žalobcem nebo jeho právními předchůdci. Z výpovědí , jméno FO,  a , jméno FO,  vyplynulo, že jej společně udržovaly a užívaly rodiny vlastníků obou sousedních chat. Sporná plocha sloužila k údržbě někdejší horní přístupové cesty, k parkování a k dočasnému ukládání dřeva nebo stavebního materiálu. Nešlo tedy o prostor, nad nímž by žalobce nebo jeho otec vykonávali výlučnou moc způsobem navenek odpovídajícím výkonu vlastnického práva.27. Ani svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, , kteří vypovídali ve prospěch žalobcova dlouhodobého užívání a údržby pozemku, nepotvrdili, že by žalobce považovali za vlastníka sporné části. , jméno FO,  a , jméno FO,  se domnívali, že jde o obecní pozemek, , jméno FO,  nevěděl, kdo je jeho vlastníkem, a , jméno FO,  vlastnické poměry neřešila. Tito svědci žalobce vnímali jako osobu, která se o pozemek starala, jejich výpovědi však nepotvrdily, že by žalobce navenek vystupoval jako vlastník nebo že by okolní osoby jeho jednání jako výkon vlastnického práva chápaly. Jestliže ostatní chataři obdobně užívali a udržovali tentýž nebo navazující prostor, aniž by jej považovali za své vlastnictví, nelze pouze z toho, že stejným způsobem postupoval žalobce nebo jeho otec, dovozovat jejich vůli vykonávat ke sporné části vlastnické právo. Údržba volně přístupného prostoru v okolí rekreačních chat, sekání trávy, odstraňování větví, průchod přes pozemek nebo příležitostné ukládání dřeva a materiálu odpovídají za zjištěných okolností faktickému praktickému užívání pozemku, nikoli výkonu držby vlastnického práva.28. Významná je rovněž skutečnost, že rozsah užívání sporné části pozemku žalobcem nebyl neměnný ani přesvědčivě vymezený. Ačkoli žalobce tvrdil, že rozsah užívání zůstával od počátku stejný, tomuto tvrzení neodpovídají letecké snímky, fotografie ani výpovědi žalovaného, , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, . Na leteckých snímcích z dřívějšího období není větší množství věcí žalobce na sporné části patrné. Teprve přibližně od roku 2016 se při hranici zemědělsky obdělávané půdy objevují zakryté palety. Zhruba od stejné doby se dle výpovědí uvedených svědků začaly na sporné části objevovat následně další věci, jejichž množství se postupně zvyšovalo. Rozsah faktického užívání se tedy v průběhu času rozšiřoval. Tato zjištění odpovídají tvrzení žalovaného, že užívání v menším rozsahu původně toleroval ve snaze předejít sousedskému konfliktu, avšak žalobce postupně na pozemek ukládal další věci a fakticky zabíral větší plochu. Takový vývoj nesvědčí o tom, že by žalobce od počátku uchopil držbu konkrétně a stabilně vymezené části pozemku s vůlí vykonávat k ní vlastnické právo. Svědčí naopak o postupném rozšiřování praktického užívání cizího pozemku, které jeho vlastník po určitou dobu toleroval.29. Pokud žalobce tvrdil, že spornou část od počátku považoval za vlastnictví své rodiny, z jeho výpovědi vyplynulo, že své přesvědčení odvozoval pouze od skutečnosti, že jeho otec a později on sám na této ploše pracovali a udržovali ji. Současně připustil, že se svým otcem ani s jinými rodinnými příslušníky nikdy neřešil přesný průběh vlastnických hranic. Přestože byl přítomen vytyčení pozemku kupovaného od obce , adresa,  v roce 2003, průběh hranic blíže nezkoumal. Současně žalobce ve své výpovědi uvedl, že věděl, že jeho otec nabyl od rodiny žalovaného pozemek zastavěný chatou. Žalobce však neuvedl žádnou konkrétní okolnost, z níž by mohl usuzovat, že spolu se stavebním pozemkem byla jeho rodině převedena také rozsáhlá sporná plocha nacházející se nad chatou. Jeho vysvětlení se omezilo na to, že rodina na této ploše pracovala. Samotná práce na pozemku ani jeho údržba však neprokazují přesvědčení o vlastnickém právu, zvláště jestliže obdobně se o tentýž prostor starali také uživatelé sousední chaty.30. Tvrzení žalobce, že nevěděl o tom, že sporná část pozemku náleží rodině žalovaného, odporuje také výpovědím , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, . Tito svědci uvedli, že v rodině bylo dlouhodobě známo, že pozemky nad chatami náležejí rodině , jméno FO, . , jméno FO,  vypověděl, že jejich otec koupil od rodiny žalovaného pouze pozemek pro stavbu chaty a že žalobce na skutečnost, že sporná část není jeho vlastnictvím, opakovaně upozorňoval. , jméno FO,  uvedl, že vlastnictví pozemků rodinou , jméno FO,  bylo v jejich rodině známo po generace. , jméno FO,  vypověděl, že se o vlastnictví sporného pozemku se žalobcem osobně bavil a žalobce měl v této souvislosti uvést, že pozemek jednou získá. Soud si je vědom příbuzenského vztahu těchto svědků k žalobci i existence rodinných a majetkových sporů. Jejich výpovědi proto hodnotil obezřetně a ve spojení s ostatními provedenými důkazy. Dílčí nepřesnosti v jejich výpovědích však nevedou k závěru o jejich celkové nevěrohodnosti. V rozhodné části týkající se vědomosti žalobce o vlastnických poměrech jejich výpovědi vzájemně souvisejí a zapadají do dalších zjištění, zejména do historie nabývání pozemků, okolností koupě pozemku pod chatou od rodiny žalovaného a skutečnosti, že žalobce nebyl schopen uvést žádný konkrétní důvod, na jehož základě mohl spornou část považovat za své vlastnictví a takový důvod nevyplynul ani z výpovědí žalobcem navržených svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, .31. Ve vztahu k výpovědím svědků navržených žalovaným soud nepřisvědčil námitce žalobce, že obsah znaleckého posudku z roku 2001 vyvrací věrohodnost výpovědí , jméno FO,  a jeho synů o pozdějším vybudování vrtu v místě studny. Ze znaleckého posudku vyplývá, že se na sporné části v roce 2001 nacházela kopaná skružená studna, nikoli vrtaná studna. Mezi účastníky přitom nebylo sporné, že v současnosti je v tomto místě umístěn vrt. V blíže nezjištěné době po vybudování původní kopané studny proto muselo dojít k její úpravě spočívající ve zřízení vrtu, o kterém svědci hovořili. Výpovědi uvedených svědků o pozdějším zhotovení vrtu tedy nejsou samotným obsahem znaleckého posudku vyvráceny. , jméno FO,  navíc potvrdil, že studnu se pokoušeli využívat již před vybudováním vrtu, když uvedl, že se uživatelé chaty před zřízením vrtu pokoušeli odebírat vodu z původní skruže, avšak vody bylo málo a byla nekvalitní. Ze stejného důvodu nevyvrací znalecký posudek ani věrohodnost výpovědi svědkyně , jméno FO, , když vybudování vrtu v této souvislosti skutečně mohlo být důvodem návštěvy žalobce u žalovaného, o které svědkyně hovořila a během níž měl žalobce předat žalovanému vizitku, kterou žalovaný předložil soudu a ze které vyplývá, že žalobce se profesně zabývá mj. výkopovými pracemi. Přesnou dobu a okolnosti úpravy původní kopané studny na vrtanou se provedeným dokazováním zjistit nepodařilo. Situace je v tomto směru zatížena značnou mírou nejistoty. Tuto nejistotu však nelze přičítat k tíži žalovaného ani svědků, neboť žalobce, který studnu užívá a tvrdil, že ji dlouhodobě udržoval, průběh jejích úprav v soudním řízení ani v předcházejícím správním řízení blíže nevysvětlil a nedoložil. Soud po žalobci další údaje ani listiny vztahující se k úpravám studny nepožadoval, neboť přesné určení doby zřízení vrtu nebylo pro rozhodnutí v dané věci určující. Ani umístění a užívání studny totiž samo o sobě nevede k závěru, že žalobce držel sporný pozemek jako vlastník. Studna dokládá faktické a technické využívání konkrétního místa pro potřeby chaty, nikoli bez dalšího držbu vlastnického práva ke spornému pozemku.32. Obdobné závěry platí pro elektrickou kapličku. Její dlouhodobá existence na sporné části pozemku byla prokázána, kapličku však nevybudoval žalobce ani jeho právní předchůdce jako projev výkonu vlastnického oprávnění ke sporné části. Jde o technické zařízení sloužící k rozvodu elektrické energie do více rekreačních chat. Její umístění proto dokládá technické a funkční využívání prostoru pro potřeby chatové osady jako celku, nikoli výlučnou držbu vlastnického práva žalobcem.33. Pro hodnocení tvrzeného přesvědčení žalobce o vlastnictví sporné části je významný také znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  z roku 2001. Posudek byl zpracován za účelem ocenění rekreační chaty a souvisejících pozemků před vypořádáním podílového spoluvlastnictví, přičemž jedním ze spoluvlastníků oceňovaných nemovitostí byl žalobce. Znalec do ocenění zahrnul chatu, obě studny a pozemek p.č. , Anonymizováno,  který výslovně označil za pozemek tvořící s chatou jeden funkční celek. Spornou část pozemku p.č. , hodnota,  však mezi oceňované nemovitosti nezařadil, ačkoli měl k dispozici výpis z katastru nemovitostí a při vypracování posudku provedl místní šetření a podrobné zaměření objektů. Jestliže by tehdejší spoluvlastníci chaty, včetně žalobce, skutečně považovali spornou část za součást svých nemovitostí, bylo by logické, aby ji znalci označili jako související pozemek a aby byla při ocenění zohledněna. To se nestalo.34. Na základě všech uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobce a jeho rodina spornou část pozemku dlouhodobě fakticky užívali, avšak po zákonem stanovenou dobu k ní nevykonávali držbu vlastnického práva. Sporný prostor nebyl užíván výlučně žalobcem ani v přesně a stabilně vymezeném rozsahu. Historicky jej užívali také vlastníci a uživatelé sousedních chat, sloužil jako přístupová cesta, parkovací a manipulační plocha a rozsah užívání žalobcem se zejména od roku 2016 postupně rozšiřoval. Péče o pozemek, ukládání dřeva a materiálu, užívání studny a přístup k elektrické kapličce za těchto okolností prokazují faktické užívání cizího prostoru, nikoli výkon vlastnického práva.35. Nezávisle na uvedeném soud současně uzavřel, že žalovaný prokázal nepoctivý úmysl žalobce při uchopení užívání sporné části pozemku. Žalobce věděl, že jeho otec nabyl od rodiny žalovaného pouze pozemek pod chatou, a byl si vědom toho, že sporná plocha nad chatou nebyla součástí pozemků nabytých jeho rodinou. Přesto ji začal užívat a následně dále užíval jako prostor sloužící jeho chatě. Nešlo o omluvitelný omyl ohledně průběhu hranice ani o případ, kdy by sporná část byla od nepaměti připlocena a tvořila jeden zjevný celek s pozemky žalobce. Naopak šlo o neoplocený prostor historicky užívaný více chataři, jehož výměra je ve vztahu k pozemkům žalobce natolik významná, že žalobci muselo být zřejmé, že neužívá pouze nepatrný přesah vlastních pozemků.36. Dlouhodobé užívání sporné části žalobcem tak bylo užíváním cizího pozemku, které žalovaný nebo jeho právní předchůdci po určitou dobu tolerovali. Žalobce této tolerance využíval a rozsah užívání postupně rozšiřoval. Z provedených důkazů však nevyplývá, že by svou moc nad spornou částí vykonával jako držitel vlastnického práva ani že by se jejího užívání ujal bez nepoctivého úmyslu. Žalobce proto nesplnil podmínky mimořádného vydržení podle § 1095 o.z., neboť mu byl prokázán nepoctivý úmysl při uchopení užívání sporné části a současně po potřebnou dobu nevykonával držbu vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že z jeho strany šlo o faktické užívání cizího pozemku, nikoli o držbu vlastnického práva, nebyly splněny ani podmínky řádného vydržení podle § 1089 a násl. o.z. Soud proto žalobu zamítl.37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 624,33 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, porada s klientem po zaslání repliky žalobce před jednáním soudu proběhlá dne 8. 4. 2026, jednání soudu dne 9. 4. 2026, porada s klientem před místním šetřením a jednáním soudu proběhlá dne 1. 6. 2026, dne 3. 6. 2026 místní šetření konané od 9.30 do 10.00 hodin a jednání soudu od 11.30 do 15.31 hodin – tj. 3 úkony, dne 4. 6. 2026 jednání soudu – 2 úkony a jednání soudu dne 16. 7. 2026) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a cestovní náhrada v celkové výši 5 854,33 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 4. 2026 náhrada 1 371,06 Kč za 128 ujetých km v částce 921,06 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 450 Kč podle § 14 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 6. 2026 náhrada 1 639,97 Kč za 137 ujetých km v částce 1 039,97 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 6. 2026 náhrada 1 421,65 Kč za 128 ujetých km v částce 971,65 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 450 Kč podle § 14 a.t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 7. 2026 náhrada 1 421,65 Kč za 128 ujetých km v částce 971,65 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. při průměrné spotřebě 3,8 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 450 Kč podle § 14 a.t. Platební místo vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.38. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát proti neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil za provedení důkazu výslechem svědků , jméno FO,  (66 Kč) a , jméno FO,  (609 Kč). Těmto svědkům soud vyplatil ze státních prostředků na svědečném částku 675 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobce je povinen zaplatit částku dle výroku III. rozsudku bankovním převodem na účet u České národní banky, č.ú. 19-729301/0710, v.s. 1011035625, anebo v pokladně zdejšího soudu. Nezaplatí-li žalobce dle pravomocného rozhodnutí uvedenou částku do 30 dnů od její splatnosti, bude její zaplacení vymáháno celním úřadem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTA:2026:10.C.356.2025.1","publishedAt":"2026-09-23","decisionAt":"2026-07-16","caseNumber":{"senate":10,"registry":"C","index":356,"year":2025,"pageNumber":106},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lenka","lastName":"Pávková","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSTA","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o určení vlastnického práva k nemovité věci","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"1089","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1095","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SPOLUVLASTNICTVI","DOKAZOVANI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","DRZBA","SMLOUVA_KUPNI","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","ZNALECKY_POSUDEK","ODBORY","NAKLADY_RIZENI","KOUPE","DODAVKY_ENERGIE","VYDRZENI","MIMORADNE_VYDRZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}