{"uuid":"950c9e2b-e8a4-423b-a2fc-59b0033d0923","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum narození","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum narození","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o výživné na matku","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným přispívat jí na výživné počínaje dnem 9. 9. 2020 částkou 5 000 Kč měsíčně každý, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným přispívat jí na výživné počínaje dnem 9. 9. 2020 částkou 5 000 Kč měsíčně každý, se zamítá.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 11. 9. 2020 původně Okresnímu soudu v Mostě, postoupenou zdejšímu soudu na základě usnesení Okresního soudu v Mostě č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 29. 9. 2020, domáhala uložení povinnosti každému ze žalovaných platit jí počínaje dnem 9. 9. 2020 výživné v částce 5 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalobkyně ocitla ve finanční tísni, kdy jí nezbývá dostatek financí na základní životní potřeby, a žalovaní, kteří jsou jejími dětmi, jí na její výživu dobrovolně ničím nepřispívají. Dle tvrzení žalobkyně je starobní důchod, který je jí vyplácen v částce 10 445 Kč, nízký, a je tedy nucena pobírat také dávky státní sociální podpory a hmotné nouze ve výši 4 950 Kč měsíčně. Její finanční krize je pak zapříčiněna dlouhodobě neřešenými dluhy, neboť si nasmlouvala několik půjček za účelem finanční pomoci nejmladšímu synovi, který byl nezaměstnaný, a ona si neuvědomila finanční zátěž, kterou na sebe bere. V současné době již podala návrh na povolení oddlužení, aby situaci vyřešila. Veškeré výdaje (nájemné ve výši 5 067 Kč, poplatek za praní prádla 250 Kč, obědy ve výši 1 700 Kč měsíčně) hradí sama. Její zdravotní stav není dobrý a každý měsíc je nucena hradit doplatek na lécích cca 300 Kč až 400 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V doplnění tvrzení ze dne 23. 2. 2021 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že se její zdravotní stav rapidně zhoršuje. Její pravidelné měsíční výdaje představuje nájemné se stravným ve výši 6 527 Kč, pohřebné 4Life Direct ve výši 620 Kč, poplatek za telefon cca 700 Kč, léky v cenovém rozpětí 500 – 700 Kč a splátka půjčky ve výši 891 Kč. Její příjem činí 10 999 Kč starobní důchod, příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 550 Kč. Po zaplacení všech poplatků tak žalobkyni zbývá cca částka 6 500 Kč měsíčně, avšak jen do 4. 9. 2021, kdy jí bude sděleno, kolik bude platit v insolvenci. Majetkové poměry žalovaných žalobkyně nezná, za posledních třicet let jí navštívili pouze pětkrát nebo šestkrát, ví jen, že oba vlastní domy a auta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobkyně na placení výživného odmítli s tím, že matka (žalobkyně) se do tíživé životní situace dostala vlastním jednáním, když veškeré uzavřené půjčky byly za účelem podpory nejmladšího syna. Žalovaní dále uvedli, že rodinné svazky jsou již dlouhodobě zpřetrhané, přičemž v minulosti při sporadických návštěvách matce opakovaně přispěli menšími částkami v rozpětí 100 Kč – 1 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud ve věci nařídil jednání a z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že bydlí v pronajatém bytě v domově pro seniory, kde hradí nájemné s energiemi ve výši 4 887 Kč měsíčně, dále platí nepravidelně menší částky za služby, které penzion nabízí (úklid 200 Kč, praní prádla 150- 300 Kč). V domově má za poplatek zajištěnou stravu, ale protože se zde v sobotu a neděli nevaří, jsou další výdaje na stravné cca 2 000 Kč měsíčně. Dále si platí pojištění, tzv. pohřebné, kdy v případě její smrti bude nejmladšímu synovi vyplacena částka 50 000 Kč. Doplatky na léky hradí dle potřeby, stejně tak zdravotní pomůcky, platba za telefon představuje v průměru částku 500 Kč měsíčně. Co se týče příjmů, žalobkyně uvedla, že pobírá důchod přes 8 000 Kč, kdy zbytek je odveden insolvenčnímu správci, dále již dlouhodobě dostává příspěvek na péči a mobilitu ve výši 4 400 Kč a 550 Kč měsíčně. Hmotně ji podporuje nákupy potřebných věcí nejmladší syn, přičemž na její výživu jí přispívá částkou 3 – 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně před tím, než se přestěhovala do domova pro seniory, žila v jedné domácnosti právě s nejmladším synem, se kterým společně hospodařili. Ze společné domácnosti odešla pro rozpory s tehdejší přítelkyní syna. Když byl nejmladší syn v minulosti nezaměstnaný, chod domácnosti a další potřeby (oblečení, jízdné) hradila žalobkyně prostřednictvím půjček a výdělků z občasných brigád. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nebyla schopna splácet půjčky, které si brala na pokrytí výdajů za oblečení pro syna, živobytí a auto, přičemž smlouvy uzavírala v době, kdy nejmladší syn chodil do školy a žalobkyně již byla v důchodu s příjmem ve výši 6 000 Kč měsíčně, bylo jí v květnu roku 2020 povoleno oddlužení. Ke svému zdravotnímu stavu žalobkyně uvedla, že dlouhodobě není dobrý a rapidně se zhoršuje. Dochází k celé řadě lékařů, musí si kupovat léky a zdravotní pomůcky. Žalobkyně dále uvedla, že se žalovanými není v kontaktu téměř vůbec, viděla je zde u soudu a před tím ani čtyři roky zpátky. Žalovaní o ni nemají zájem a ještě ji pomlouvají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve své účastnické výpovědi uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí cca 40 000 Kč, z toho hradí 5 500 Kč na hypoteční úvěr, náklady na bydlení činí 4 200 Kč za plyn, 1 250 Kč za elektřinu, 250 Kč za vodu, dále splácí půjčky ve výši 8 198 Kč a 5 000 Kč měsíčně, bývalé přítelkyni hradí 11 000 Kč, a po uhrazení nutných plateb mu zbývá celkem 5 000 Kč. Žalovaný potvrdil špatné vztahy se žalobkyní s tím, že neutěšené vztahy mezi nimi panují již velmi dlouhou dobu, prakticky se nevídají. Pokud se sestrou matku v minulosti navštívili, vždy došlo k neshodám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve své účastnické výpovědi uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč, přičemž měsíční výdaje na bydlení a pravidelné poplatky činí 22 000 Kč (splátka hypotečního úvěru, splátka půjčky na rekonstrukci domu, pojištění, elektřina). Žalovaná uvedla, že v minulosti při návštěvách žalobkyni půjčila 100 Kč až 500 Kč. Užší styk s matkou udržovala do svých 25 let, poté se rodinné vazby zcela zpřetrhaly a s matkou se dnes nestýkají, při návštěvě se naposledy viděly před několika lety.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", nejmladší syn žalobkyně, uvedl, že od roku 2020 žijí se žalobkyní odděleně, do té doby žili ve společné domácnosti a společně hospodařili. Svědek žalobkyni v současné době finančně i materiálně podporuje, přičemž uvedl, že její příjmy jsou asi 12 000 Kč a po zaplacení nutných výdajů ji zbývá měsíčně částka 2 000 – 3 000 Kč. Svědek žalobkyni finančně podporuje částkami 2 500 až 5 000 Kč měsíčně. Do roku 2020 byl v insolvenci, neboť uzavřel půjčky, aby mohli s matkou slušně žít. Za bydlení v té době platili 4 500 Kč měsíčně, za uhlí 8 000 Kč za půl roku, za elektřinu si poplatky nepamatuje. Svědek uvedl, že žalobkyně si skutečně v minulosti brala půjčky žalobkyně, byl v té době na základní škole a matka je chtěla zajistit. Svědek potvrdil velmi špatné vztahy v rodině, rovněž uvedl, že po vyučení byl po dobu sedmi až osmi let bez zaměstnání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z poštovních poukázek je zřejmé, že žalobkyni byl v období ledna 2020 až září 2020 vyplácen starobní důchod v rozmezí 9 166 Kč až 9 554 Kč čistého, výše starobního důchodu byla v tomto období stanovena na částku 10 445 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z ústřižků složenek za rok 2021 vyplývá, že výše důchodu žalobkyně činila 10 999 Kč měsíčně, přičemž za období leden roku 2021 až duben 2021 byl žalobkyni vyplácen starobní důchod ve výši 10 108 Kč čistého a za období květen roku 2021 až prosinec roku 2021 v čisté výši 8 915 Kč měsíčně. Za období od ledna do listopadu 2021 byla žalobkyni dále vyplácena měsíčně částka 4 400 Kč (příspěvek na péči) a částka 550 Kč (příspěvek na mobilitu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z oznámení ČSSZ ze dne 10. 12. 2021 vyplývá, že od 1. 1. 2022 se žalobkyni zvyšuje výše starobního důchodu na částku 11 746 Kč měsíčně s tím, že žalobkyni bude vyplácena částka 9 662 Kč. Dopisem ze dne 8. 1. 2022 sdělila ČSSZ žalobkyni změnu výše srážky na úhradu jejího závazku na částku 2 492 Kč, a to od 2. 2. 2022","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z poštovních poukázek je zřejmé, že žalobkyně obdržela za období leden roku 2020 až srpen 2020 každý měsíc částku 4 400 Kč od odesílatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována tři slova","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze stvrzenek z července roku 2020 je zřejmé, že žalobkyně uhradila částku 4 877 Kč za nájem a další částku 180 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Žalobkyně k tomu doplnila, že částka 180 Kč je platba za úklid a dohled v pečovatelském domě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně bydlí od 1. 5. 2020 v bytě zvláštního určení v domově pro seniory provozovaném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Nájemné a plnění poskytovaná s nájmem bytu činí 4 877 Kč měsíčně. Ze stvrzenek předložených žalobkyní vyplývá, že částku 4 877 Kč v období od ledna 2021 do září 2021 včetně žalobkyně pravidelně hradila. Dle sdělení žalobkyně od 1. 3. 2022 dojde k navýšení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s nájmem na částku 5 190 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z dalších stvrzenek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že v lednu, únoru, dubnu a červenci 2021 žalobkyně uhradila částku 1 300 Kč za stravné a 340 Kč za dovoz oběda, v březnu 2021 činilo stravné 1 495 Kč a dovoz oběda 391 Kč, v květnu 2021 stravné 1 365 Kč a dovoz oběda 357 Kč a v červnu a srpnu 2021 stravné 1 430 Kč a dovoz oběda 374 Kč v září 2021 uhradila žalobkyně částku 180 Kč za dohled. Ze sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyplývá, že od 1. 3. 2022 dochází ke zvýšení ceny oběda na částku 80 Kč a dovozu na částku 20 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z pojistky vystavené k pojistné smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že žalovaná má uzavřené životní pojištění s datem začátku pojistného krytí dne 1. 8. 2015, a to na pojistnou částku 50 000 Kč. Měsíční pojistné činí 620 Kč a z ústřižků složenek je zřejmé, že žalovaná toto pojistné za období od ledna do listopadu 2021 řádně hradila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z dalších poštovních poukázek vyplývá, že žalobkyně hradí měsíčně poplatky společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy za období od ledna do listopadu 2021 se platby pohybují v rozmezí 344 Kč až 622 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec.","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně si doplácí a hradí celou řadu léků, jak je zřejmé z předložených účtenek z lékáren, kupuje si zdravotnické pomůcky. V únoru 2022 uhradila částku 300 Kč za infuse na interně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze soukromých dopisů a pohlednice vyplývá, že rodinné vztahy jsou komplikované, mezi účastníky dlouhodobě napjaté, přičemž tato situace má zřejmě původ v hluboké minulosti, kdy se žalobkyně rozešla s otcem žalovaných, tehdy nezletilých, kteří zůstali v její péči, a později se jí z jiného vztahu narodil nejmladší syn. Ze sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stát. instituce","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalobkyně se pokoušela zjistit adresu pobytu syna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" prostřednictvím úřadu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 9. 2020 je zřejmé, že byl zjištěn úpadek žalobkyně a soud povolil žalobkyni řešení úpadku oddlužením. Ze zprávy pro oddlužení a o přezkum ze dne 4. 3. 2021 vyplývá, že celkové výše přezkoumaných pohledávek nezajištěných věřitelů dosahuje částky 362 452,63 Kč. První splátka na oddlužení měla být žalobkyní uhrazena v srpnu 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze zprávy o splnění oddlužení svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozeného dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je zřejmé, že i jemu bylo v minulosti povoleno oddlužení (od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž tento řádně plnil všechny povinnosti podle insolvenčního zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovému stavu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně není vdaná. Je matkou žalovaných, vzájemně se nestýkají. Kromě žalovaných má žalobkyně ještě dalšího zletilého syna, který je jejím nejmladším dítětem a polorodým sourozencem žalovaných. Žalobkyně je ve starobním důchodu a od května 2020 žije v domě pro seniory provozovaném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde má pronajatý byt zvláštního určení, má zde zajištěné stravování a další služby, které zařízení nabízí (praní prádla, dohled pečovatele, úklid). Až do této doby žila žalobkyně ve společné domácnosti se svým nejmladším synem a odešla z ní pro neshody s jeho tehdejší přítelkyní. Příjem žalobkyně tvoří starobní důchod, který v období září až prosinec 2020 činil 10 445 Kč měsíčně, v období roku 2021 činil 10 999 Kč měsíčně a od 1. 1. 2022 činí 11 746 Kč měsíčně, dále jí byl v celém rozhodném období vyplácen příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 550 Kč. Hlavními a pravidelnými výdaji žalobkyně jsou nájem bytu a úhrady za plnění poskytovaná s nájmem ve výši 4 877 Kč měsíčně (dle tvrzení žalobkyně by od 1. 3. 2022 mělo dojít ke zvýšení na částku 5 190 Kč), dále stravné za obědy v domově v rozmezí 1 600 Kč až 1 900 Kč měsíčně a další výdaje na jídlo v částce cca 2 000 Kč měsíčně, výdaje za telefon v průměrné výši 500 Kč měsíčně a pojistné v částce 620 Kč měsíčně, nepravidelně pak výdaje za léky, zdravotní pomůcky a doplňky stravy a obstarání domácnosti. Zdravotní stav žalobkyně není dobrý, trpí řadou nemocí a není zde prognóza zlepšení jejího zdravotního stavu, spíše naopak. Se zdravotním stavem žalobkyně je spojena nutnost vynakládat finanční prostředky na léky či doplatky léků, kdy tato částka je pohyblivá a představuje cca 300 Kč až 500 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně je v současné době v insolvenci, když v září 2020 jí bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, které je prováděno formou srážek ze starobního důchodu (aktuálně s ohledem na zvýšení důchodu v částce 2 492 Kč měsíčně). Důvodem, pro který bylo žalované povoleno oddlužení, je skutečnost, že žalobkyně vedena snahou zabezpečit svého nejmladšího syna si v minulosti vzala řadu půjček, které nebyla schopna splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že půjčky pochází z doby, kdy její nejmladší syn chodil do školy a ona ho musela zabezpečit stejně jako své starší děti, v takovém případě by se však dle závěru soudu muselo jednat půjčky z období před více než 15 lety, neboť nejmladšímu synovi žalobkyně je v současné době 35 let. Spíše tedy lze uvěřit vysvětlení, že se žalobkyně snažila formou půjček řešit nedostatek financí v době, kdy byl její nejmladší syn nezaměstnaný, bez jakéhokoliv příjmu, kdy ona sama již byla ve starobním důchodu, přičemž se nejednalo pouze o přechodné období, ale o dlouhý časový úsek trvající v souhrnu sedm až osm let od ukončení školní docházky nejmladším synem, což ostatně sám ve své svědecké výpovědi potvrdil. Nejmladší syn žalobkyně byl v insolvenci v období předcházejícím, a to od května 2015, kdy dle jeho vyjádření si on bral půjčky, aby měli s matkou peníze na živobytí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaní jsou oba zletilí, oba mají své rodiny. Jejich děti jsou již zletilé a soběstačné. Oba žalovaní žijí v rodinném domě (každý ve svém), na jehož zakoupení jim byl poskytnut hypoteční úvěr, který dosud splácí. Příjem žalovaného činí cca 40 000 Kč měsíčně čistého, příjem žalované cca 23 000 Kč čistého měsíčně, oba splácí další půjčky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud má dále za prokázané, že vztahy mezi žalovanými a žalobkyní jsou velmi komplikované, a to dlouhodobě, kdy příčinu tohoto stavu je třeba hledat v dávné minulosti, zřejmě v období rozchodu žalobkyně s otcem žalovaných a navazujícím období. O příčině rozvratu rodinných vazeb by soud mohl jen spekulovat a dokazování k tomuto zjištění z pohledu soudu přesahuje nutný rámec zjištění pro posouzení žalobou uplatněného nároku. Zcela zřejmá je však skutečnost, že rodinné vazby jsou zpřetrhané, žalovaní ani žalobkyně se vzájemně nezajímají o svůj život, zdraví, potřeby, vztahy mezi nimi jsou velmi chladné. Oba žalovaní odešli od žalobkyně ve velmi mladém věku a přes počáteční snahu o vzájemný kontakt, jakákoliv snaha o komunikaci z obou stran v podstatě ustala, účastníci se vídají cca jednou za pět let a z jejich výpovědí nelze než učinit závěr, že se jedná o návštěvy, které se rozhodně nedají nazvat klidnými. Žalovaní odmítají hradit výživné na matku, když do finanční tíživé situace se dostala vlastní vinnou, neboť půjčky uzavírala především jako podporu pro svého nezaměstnaného nejmladšího syna ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nepřemýšlela nad následky takového jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok zejména podle následujících ustanovení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je „občanský zákoník“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ust. § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ust. § 915 odst. 2 občanského zákoníku dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně neprokázala neschopnost sama se život, a lze ji i shledávat v rozporu s dobrými mravy, proto ji v celém rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Předci a potomci mají dle zákona vzájemnou vyživovací povinnost, přičemž žalobkyně, jakožto matka žalovaných, má právo od svých dětí žádat zajištění slušné výživy. Pro uložení povinnost placení výživného povinné osobě (v projednávané věci žalovaným zletilým dětem žalobkyně) však musí být splněna základní podmínka, a to je skutečnost, že oprávněný (žalobkyně, tedy matka žalovaných) není schopen sám se živit. Dle ustálené judikatury je tato podmínka splněna tehdy, když oprávněný nemá buď vůbec žádný vlastní příjem, či je jeho příjem natolik nízký, že nepostačuje krýt jeho potřeby. To může být i případ, kdy je starobní důchod natolik nízký, že nestačí rodiči na zajištění jeho základních odůvodněných potřeb. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně má v současné době celkové příjmy ve výši 14 612 Kč čistého měsíčně (tj. starobní důchod ponížený o splátku hrazenou insolvenčnímu správci plus příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu) a po zaplacení pravidelných nutných plateb (nájem, telefon, stravování) stále disponuje částkou cca 5 500 Kč měsíčně. Z této částky je dle závěru soudu žalobkyně schopna hradit si předepsané léky a zdravotní pomůcky, jakožto další potřebné věci (např. ošacení), zajistit si přiměřené sociální vyžití. Do pravidelných plateb žalobkyně soud nezapočítal platby za životní pojištění, kdy z pohledu soudu jsou výdaje na toto pojištění nadstandartní, a vzhledem k výši měsíční splátky pojistného a částky, která bude v budoucnu obmyšlenému (nejmladšímu synovi žalobkyně) vyplacena, se jeví jako zcela nesmyslné, nicméně i tuto platbu je žalobkyně schopna ze svého příjmu hradit. Nutno dále uvést, že příjmy, kterých mohla žalobkyně dosahovat v případě, pokud by nebyla v oddlužení, by dosahovaly celkové částky 16 726 Kč, když měsíční příjem žalobkyně je snížen o srážky ze starobního důchodu v částce 2 492 Kč na hrazení insolvence, do které se však žalobkyně dostala vlastním jednáním, když si brala půjčky za účelem zajištění chodu domácnosti a zejména podpory svého nezaměstnaného, v té době již zletilého syna, který toho času se žalobkyní žil v jedné domácnosti. Nelze při hodnocení oprávněnosti nároku žalobkyně domáhat se placení výživného po svých dětech pominout fakt, že žalobkyně si své příjmy díky svému nezodpovědnému jednání v minulosti snížila o srážky ze starobního důchodu na hrazení splátek oddlužení, tedy i stávající nároky na životní standard je žalobkyně povinna takové situaci přizpůsobit. Je nepřípustné, aby žalobkyně uzavřela větší množství smluv o půjčkách, které nebyla schopna splácet, což jí s ohledem na výši jejího příjmu muselo být zřejmé, a poskytnuté finance využila zřejmě jako podporu pro nejmladšího v té době již zletilého syna, který nebyl dlouhodobě zaměstnán, kdy takovou životní situaci následně vyřešila oddlužením, přičemž po žalovaných nyní požaduje výživné k vyrovnání a nastavení vyššího standardu života, než jakého se jí v současné době dostává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Vyživovací povinnost, o které soud rozhoduje, by pak měla být projevem slušnosti a morálky. Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu, a to za situace, že se rodič ocitne ve stavu odkázanosti na pomoc a výživu dětí. Jedná se o situaci, kdy rodič nemá finanční prostředky na úhradu nutných potřeb a dále na hrazení průměrného životního standartu. Soud v případě přiznávání výživného posuzuje soulad zákonných kritérií s nároky žalobkyně, a to z hlediska souladu s dobrými mravy, tedy zda je mravné přiznat vyživovací povinnost žalobkyni a uložit povinnost plnění žalovaným. Za dané situace soud dospěl k závěru, jak již bylo uvedeno shora, že žalobkyně je schopna si ze svých prostředků zajistit slušnou výživu, když nebylo zjištěno, že by měla jakékoliv zvýšené výdaje např. v souvislosti se svým zdravotním stavem, které by nebyla schopna sama hradit, a již z toho důvodu nemá nárok domáhat se po žalovaných placení výživného, současně však je zcela zřejmé, že přiznání výživného žalobkyni by bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se do současné finanční situace dostala svým nezodpovědným chováním, na kterém se žalovaní žádným způsobem nepodíleli, a s ohledem na neutěšené rodinného vztahy ho ani nemohli nijak ovlivnit. Účastníci v průběhu řízení shodně uváděli, že kontakt a vztah mezi nimi je již dlouhodobě téměř nulový, mezi žalobkyní a žalovanými neexistuje žádné emoční pouto, informace ohledně zdravotního stavu či rodinného života si nesdělují, nestýkají, přičemž nezájem je oboustranný. Žalovaní ještě před jejich plnoletostí odešli ze společné domácnosti s matkou (žalobkyní) a osamostatnili se, jak vyplynulo z účastnických výpovědí, poté se rodinné vazby zcela zpřetrhaly, kdy, jak již bylo také uvedeno, příčinu tohoto stavu je třeba zjevně hledat v dávné minulosti. Toto řízení však nemůže sloužit k nápravě starých křivd a hledání viníka, soud není schopen v řízení o výživném napravit dlouhodobě narušené vztahy mezi účastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze všech shora uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že na přiznání výživného ve smyslu ust. § 915 odst. 2 občanského zákoníku žalobkyně nemá nárok, a to z důvodu neexistence neschopnosti žalobkyně sama se živit a její odkázanosti na zajištění slušné výživy od žalovaných. S ohledem na výši starobního důchodu a pobíraných příspěvků a na druhou stranu standartním výdajům za bydlení, chod domácnosti a výdajů za léky, soud dospěl k závěru, že žalobkyně je schopna si sama důstojně zajistit slušnou výživu a úhradu průměrného životního standardu, když současně nebyly prokázány v řízení nadstandartní potřeby žalobkyně. Žalobou uplatněný nárok pak soud ani nepovažuje za v souladu s dobrými mravy, a to jednak s ohledem na vztah a postoj žalobkyně k žalovaným, ale i z důvodů, pro které se žalobkyně dostala do situace, kdy je v oddlužení a v souvislosti se splátkami v insolvenčním řízení došlo k poklesu jejího příjmu, jak bylo podrobněji uvedeno výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud neprováděl další důkazy navrhované žalobkyní, a to pro jejich nadbytečnost. Dle závěru soudu výslechy svědků nepřinesou žádná nová pro věc podstatná zjištění, pokud těmito výslechy má být prokázáno, že žalovaní žalobkyni nenavštěvují. Tuto skutečnost má soud za zjištěnou, stejně tak i skutečnost, že vztahy mezi účastníky nejsou dobré. Soud rovněž nevyžádal zprávy o majetkových poměrech žalovaných a jejich manželů, neboť za situace, kdy dospěl k závěru, že žalobkyně neosvědčila oprávněnost žalobou uplatněného nároku, není takových listinných důkazů třeba, když o výši výživného, pro které by takové důkazy měly význam, rozhodováno nebude.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, když ve věci zcela úspěšní žalovaní, kterým by náleželo právo na náhradu nákladů řízení, se tohoto práva výslovně vzdali.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 11. 9. 2020 původně Okresnímu soudu v Mostě, postoupenou zdejšímu soudu na základě usnesení Okresního soudu v Mostě č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 9. 2020, domáhala uložení povinnosti každému ze žalovaných platit jí počínaje dnem 9. 9. 2020 výživné v částce 5 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalobkyně ocitla ve finanční tísni, kdy jí nezbývá dostatek financí na základní životní potřeby, a žalovaní, kteří jsou jejími dětmi, jí na její výživu dobrovolně ničím nepřispívají. Dle tvrzení žalobkyně je starobní důchod, který je jí vyplácen v částce 10 445 Kč, nízký, a je tedy nucena pobírat také dávky státní sociální podpory a hmotné nouze ve výši 4 950 Kč měsíčně. Její finanční krize je pak zapříčiněna dlouhodobě neřešenými dluhy, neboť si nasmlouvala několik půjček za účelem finanční pomoci nejmladšímu synovi, který byl nezaměstnaný, a ona si neuvědomila finanční zátěž, kterou na sebe bere. V současné době již podala návrh na povolení oddlužení, aby situaci vyřešila. Veškeré výdaje (nájemné ve výši 5 067 Kč, poplatek za praní prádla 250 Kč, obědy ve výši 1 700 Kč měsíčně) hradí sama. Její zdravotní stav není dobrý a každý měsíc je nucena hradit doplatek na lécích cca 300 Kč až 400 Kč.\n2. V doplnění tvrzení ze dne 23. 2. 2021 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že se její zdravotní stav rapidně zhoršuje. Její pravidelné měsíční výdaje představuje nájemné se stravným ve výši 6 527 Kč, pohřebné 4Life Direct ve výši 620 Kč, poplatek za telefon cca 700 Kč, léky v cenovém rozpětí 500 – 700 Kč a splátka půjčky ve výši 891 Kč. Její příjem činí 10 999 Kč starobní důchod, příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 550 Kč. Po zaplacení všech poplatků tak žalobkyni zbývá cca částka 6 500 Kč měsíčně, avšak jen do 4. 9. 2021, kdy jí bude sděleno, kolik bude platit v insolvenci. Majetkové poměry žalovaných žalobkyně nezná, za posledních třicet let jí navštívili pouze pětkrát nebo šestkrát, ví jen, že oba vlastní domy a auta.\n3. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobkyně na placení výživného odmítli s tím, že matka (žalobkyně) se do tíživé životní situace dostala vlastním jednáním, když veškeré uzavřené půjčky byly za účelem podpory nejmladšího syna. Žalovaní dále uvedli, že rodinné svazky jsou již dlouhodobě zpřetrhané, přičemž v minulosti při sporadických návštěvách matce opakovaně přispěli menšími částkami v rozpětí 100 Kč – 1 000 Kč.\n4. Soud ve věci nařídil jednání a z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti:\nŽalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že bydlí v pronajatém bytě v domově pro seniory, kde hradí nájemné s energiemi ve výši 4 887 Kč měsíčně, dále platí nepravidelně menší částky za služby, které penzion nabízí (úklid 200 Kč, praní prádla 150- 300 Kč). V domově má za poplatek zajištěnou stravu, ale protože se zde v sobotu a neděli nevaří, jsou další výdaje na stravné cca 2 000 Kč měsíčně. Dále si platí pojištění, tzv. pohřebné, kdy v případě její smrti bude nejmladšímu synovi vyplacena částka 50 000 Kč. Doplatky na léky hradí dle potřeby, stejně tak zdravotní pomůcky, platba za telefon představuje v průměru částku 500 Kč měsíčně. Co se týče příjmů, žalobkyně uvedla, že pobírá důchod přes 8 000 Kč, kdy zbytek je odveden insolvenčnímu správci, dále již dlouhodobě dostává příspěvek na péči a mobilitu ve výši 4 400 Kč a 550 Kč měsíčně. Hmotně ji podporuje nákupy potřebných věcí nejmladší syn, přičemž na její výživu jí přispívá částkou 3 – 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně před tím, než se přestěhovala do domova pro seniory, žila v jedné domácnosti právě s nejmladším synem, se kterým společně hospodařili. Ze společné domácnosti odešla pro rozpory s tehdejší přítelkyní syna. Když byl nejmladší syn v minulosti nezaměstnaný, chod domácnosti a další potřeby (oblečení, jízdné) hradila žalobkyně prostřednictvím půjček a výdělků z občasných brigád. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nebyla schopna splácet půjčky, které si brala na pokrytí výdajů za oblečení pro syna, živobytí a auto, přičemž smlouvy uzavírala v době, kdy nejmladší syn chodil do školy a žalobkyně již byla v důchodu s příjmem ve výši 6 000 Kč měsíčně, bylo jí v květnu roku 2020 povoleno oddlužení. Ke svému zdravotnímu stavu žalobkyně uvedla, že dlouhodobě není dobrý a rapidně se zhoršuje. Dochází k celé řadě lékařů, musí si kupovat léky a zdravotní pomůcky. Žalobkyně dále uvedla, že se žalovanými není v kontaktu téměř vůbec, viděla je zde u soudu a před tím ani čtyři roky zpátky. Žalovaní o ni nemají zájem a ještě ji pomlouvají.\nŽalovaný [celé jméno žalovaného] ve své účastnické výpovědi uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí cca 40 000 Kč, z toho hradí 5 500 Kč na hypoteční úvěr, náklady na bydlení činí 4 200 Kč za plyn, 1 250 Kč za elektřinu, 250 Kč za vodu, dále splácí půjčky ve výši 8 198 Kč a 5 000 Kč měsíčně, bývalé přítelkyni hradí 11 000 Kč, a po uhrazení nutných plateb mu zbývá celkem 5 000 Kč. Žalovaný potvrdil špatné vztahy se žalobkyní s tím, že neutěšené vztahy mezi nimi panují již velmi dlouhou dobu, prakticky se nevídají. Pokud se sestrou matku v minulosti navštívili, vždy došlo k neshodám.\nŽalovaná [celé jméno žalované] ve své účastnické výpovědi uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč, přičemž měsíční výdaje na bydlení a pravidelné poplatky činí 22 000 Kč (splátka hypotečního úvěru, splátka půjčky na rekonstrukci domu, pojištění, elektřina). Žalovaná uvedla, že v minulosti při návštěvách žalobkyni půjčila 100 Kč až 500 Kč. Užší styk s matkou udržovala do svých 25 let, poté se rodinné vazby zcela zpřetrhaly a s matkou se dnes nestýkají, při návštěvě se naposledy viděly před několika lety.\nSvědek [jméno] [celé jméno žalovaného], nejmladší syn žalobkyně, uvedl, že od roku 2020 žijí se žalobkyní odděleně, do té doby žili ve společné domácnosti a společně hospodařili. Svědek žalobkyni v současné době finančně i materiálně podporuje, přičemž uvedl, že její příjmy jsou asi 12 000 Kč a po zaplacení nutných výdajů ji zbývá měsíčně částka 2 000 – 3 000 Kč. Svědek žalobkyni finančně podporuje částkami 2 500 až 5 000 Kč měsíčně. Do roku 2020 byl v insolvenci, neboť uzavřel půjčky, aby mohli s matkou slušně žít. Za bydlení v té době platili 4 500 Kč měsíčně, za uhlí 8 000 Kč za půl roku, za elektřinu si poplatky nepamatuje. Svědek uvedl, že žalobkyně si skutečně v minulosti brala půjčky žalobkyně, byl v té době na základní škole a matka je chtěla zajistit. Svědek potvrdil velmi špatné vztahy v rodině, rovněž uvedl, že po vyučení byl po dobu sedmi až osmi let bez zaměstnání.\nZ poštovních poukázek je zřejmé, že žalobkyni byl v období ledna 2020 až září 2020 vyplácen starobní důchod v rozmezí 9 166 Kč až 9 554 Kč čistého, výše starobního důchodu byla v tomto období stanovena na částku 10 445 Kč.\nZ ústřižků složenek za rok 2021 vyplývá, že výše důchodu žalobkyně činila 10 999 Kč měsíčně, přičemž za období leden roku 2021 až duben 2021 byl žalobkyni vyplácen starobní důchod ve výši 10 108 Kč čistého a za období květen roku 2021 až prosinec roku 2021 v čisté výši 8 915 Kč měsíčně. Za období od ledna do listopadu 2021 byla žalobkyni dále vyplácena měsíčně částka 4 400 Kč (příspěvek na péči) a částka 550 Kč (příspěvek na mobilitu).\nZ oznámení ČSSZ ze dne 10. 12. 2021 vyplývá, že od 1. 1. 2022 se žalobkyni zvyšuje výše starobního důchodu na částku 11 746 Kč měsíčně s tím, že žalobkyni bude vyplácena částka 9 662 Kč. Dopisem ze dne 8. 1. 2022 sdělila ČSSZ žalobkyni změnu výše srážky na úhradu jejího závazku na částku 2 492 Kč, a to od 2. 2. 2022\nZ poštovních poukázek je zřejmé, že žalobkyně obdržela za období leden roku 2020 až srpen 2020 každý měsíc částku 4 400 Kč od odesílatele [anonymizována tři slova].\nZe stvrzenek z července roku 2020 je zřejmé, že žalobkyně uhradila částku 4 877 Kč za nájem a další částku 180 [právnická osoba] Žalobkyně k tomu doplnila, že částka 180 Kč je platba za úklid a dohled v pečovatelském domě.\nZe smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně bydlí od 1. 5. 2020 v bytě zvláštního určení v domově pro seniory provozovaném [právnická osoba] Nájemné a plnění poskytovaná s nájmem bytu činí 4 877 Kč měsíčně. Ze stvrzenek předložených žalobkyní vyplývá, že částku 4 877 Kč v období od ledna 2021 do září 2021 včetně žalobkyně pravidelně hradila. Dle sdělení žalobkyně od 1. 3. 2022 dojde k navýšení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s nájmem na částku 5 190 Kč měsíčně.\nZ dalších stvrzenek [právnická osoba] soud zjistil, že v lednu, únoru, dubnu a červenci 2021 žalobkyně uhradila částku 1 300 Kč za stravné a 340 Kč za dovoz oběda, v březnu 2021 činilo stravné 1 495 Kč a dovoz oběda 391 Kč, v květnu 2021 stravné 1 365 Kč a dovoz oběda 357 Kč a v červnu a srpnu 2021 stravné 1 430 Kč a dovoz oběda 374 Kč v září 2021 uhradila žalobkyně částku 180 Kč za dohled. Ze sdělení [právnická osoba], vyplývá, že od 1. 3. 2022 dochází ke zvýšení ceny oběda na částku 80 Kč a dovozu na částku 20 Kč.\nZ pojistky vystavené k pojistné smlouvě č. [anonymizováno] vyplývá, že žalovaná má uzavřené životní pojištění s datem začátku pojistného krytí dne 1. 8. 2015, a to na pojistnou částku 50 000 Kč. Měsíční pojistné činí 620 Kč a z ústřižků složenek je zřejmé, že žalovaná toto pojistné za období od ledna do listopadu 2021 řádně hradila.\nZ dalších poštovních poukázek vyplývá, že žalobkyně hradí měsíčně poplatky společnosti [právnická osoba], kdy za období od ledna do listopadu 2021 se platby pohybují v rozmezí 344 Kč až 622 Kč.\n[Anonymizovaný odstavec.]\nŽalobkyně si doplácí a hradí celou řadu léků, jak je zřejmé z předložených účtenek z lékáren, kupuje si zdravotnické pomůcky. V únoru 2022 uhradila částku 300 Kč za infuse na interně [anonymizována dvě slova]. [příjmení].\nZe soukromých dopisů a pohlednice vyplývá, že rodinné vztahy jsou komplikované, mezi účastníky dlouhodobě napjaté, přičemž tato situace má zřejmě původ v hluboké minulosti, kdy se žalobkyně rozešla s otcem žalovaných, tehdy nezletilých, kteří zůstali v její péči, a později se jí z jiného vztahu narodil nejmladší syn. Ze sdělení [stát. instituce] soud zjistil, že žalobkyně se pokoušela zjistit adresu pobytu syna [celé jméno žalovaného] prostřednictvím úřadu.\nZ usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 9. 2020 je zřejmé, že byl zjištěn úpadek žalobkyně a soud povolil žalobkyni řešení úpadku oddlužením. Ze zprávy pro oddlužení a o přezkum ze dne 4. 3. 2021 vyplývá, že celkové výše přezkoumaných pohledávek nezajištěných věřitelů dosahuje částky 362 452,63 Kč. První splátka na oddlužení měla být žalobkyní uhrazena v srpnu 2021.\nZe zprávy o splnění oddlužení svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], je zřejmé, že i jemu bylo v minulosti povoleno oddlužení (od [datum]), přičemž tento řádně plnil všechny povinnosti podle insolvenčního zákona.\n5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovému stavu:\nŽalobkyně není vdaná. Je matkou žalovaných, vzájemně se nestýkají. Kromě žalovaných má žalobkyně ještě dalšího zletilého syna, který je jejím nejmladším dítětem a polorodým sourozencem žalovaných. Žalobkyně je ve starobním důchodu a od května 2020 žije v domě pro seniory provozovaném [právnická osoba], kde má pronajatý byt zvláštního určení, má zde zajištěné stravování a další služby, které zařízení nabízí (praní prádla, dohled pečovatele, úklid). Až do této doby žila žalobkyně ve společné domácnosti se svým nejmladším synem a odešla z ní pro neshody s jeho tehdejší přítelkyní. Příjem žalobkyně tvoří starobní důchod, který v období září až prosinec 2020 činil 10 445 Kč měsíčně, v období roku 2021 činil 10 999 Kč měsíčně a od 1. 1. 2022 činí 11 746 Kč měsíčně, dále jí byl v celém rozhodném období vyplácen příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 550 Kč. Hlavními a pravidelnými výdaji žalobkyně jsou nájem bytu a úhrady za plnění poskytovaná s nájmem ve výši 4 877 Kč měsíčně (dle tvrzení žalobkyně by od 1. 3. 2022 mělo dojít ke zvýšení na částku 5 190 Kč), dále stravné za obědy v domově v rozmezí 1 600 Kč až 1 900 Kč měsíčně a další výdaje na jídlo v částce cca 2 000 Kč měsíčně, výdaje za telefon v průměrné výši 500 Kč měsíčně a pojistné v částce 620 Kč měsíčně, nepravidelně pak výdaje za léky, zdravotní pomůcky a doplňky stravy a obstarání domácnosti. Zdravotní stav žalobkyně není dobrý, trpí řadou nemocí a není zde prognóza zlepšení jejího zdravotního stavu, spíše naopak. Se zdravotním stavem žalobkyně je spojena nutnost vynakládat finanční prostředky na léky či doplatky léků, kdy tato částka je pohyblivá a představuje cca 300 Kč až 500 Kč měsíčně.\nŽalobkyně je v současné době v insolvenci, když v září 2020 jí bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, které je prováděno formou srážek ze starobního důchodu (aktuálně s ohledem na zvýšení důchodu v částce 2 492 Kč měsíčně). Důvodem, pro který bylo žalované povoleno oddlužení, je skutečnost, že žalobkyně vedena snahou zabezpečit svého nejmladšího syna si v minulosti vzala řadu půjček, které nebyla schopna splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že půjčky pochází z doby, kdy její nejmladší syn chodil do školy a ona ho musela zabezpečit stejně jako své starší děti, v takovém případě by se však dle závěru soudu muselo jednat půjčky z období před více než 15 lety, neboť nejmladšímu synovi žalobkyně je v současné době 35 let. Spíše tedy lze uvěřit vysvětlení, že se žalobkyně snažila formou půjček řešit nedostatek financí v době, kdy byl její nejmladší syn nezaměstnaný, bez jakéhokoliv příjmu, kdy ona sama již byla ve starobním důchodu, přičemž se nejednalo pouze o přechodné období, ale o dlouhý časový úsek trvající v souhrnu sedm až osm let od ukončení školní docházky nejmladším synem, což ostatně sám ve své svědecké výpovědi potvrdil. Nejmladší syn žalobkyně byl v insolvenci v období předcházejícím, a to od května 2015, kdy dle jeho vyjádření si on bral půjčky, aby měli s matkou peníze na živobytí.\nŽalovaní jsou oba zletilí, oba mají své rodiny. Jejich děti jsou již zletilé a soběstačné. Oba žalovaní žijí v rodinném domě (každý ve svém), na jehož zakoupení jim byl poskytnut hypoteční úvěr, který dosud splácí. Příjem žalovaného činí cca 40 000 Kč měsíčně čistého, příjem žalované cca 23 000 Kč čistého měsíčně, oba splácí další půjčky.\nSoud má dále za prokázané, že vztahy mezi žalovanými a žalobkyní jsou velmi komplikované, a to dlouhodobě, kdy příčinu tohoto stavu je třeba hledat v dávné minulosti, zřejmě v období rozchodu žalobkyně s otcem žalovaných a navazujícím období. O příčině rozvratu rodinných vazeb by soud mohl jen spekulovat a dokazování k tomuto zjištění z pohledu soudu přesahuje nutný rámec zjištění pro posouzení žalobou uplatněného nároku. Zcela zřejmá je však skutečnost, že rodinné vazby jsou zpřetrhané, žalovaní ani žalobkyně se vzájemně nezajímají o svůj život, zdraví, potřeby, vztahy mezi nimi jsou velmi chladné. Oba žalovaní odešli od žalobkyně ve velmi mladém věku a přes počáteční snahu o vzájemný kontakt, jakákoliv snaha o komunikaci z obou stran v podstatě ustala, účastníci se vídají cca jednou za pět let a z jejich výpovědí nelze než učinit závěr, že se jedná o návštěvy, které se rozhodně nedají nazvat klidnými. Žalovaní odmítají hradit výživné na matku, když do finanční tíživé situace se dostala vlastní vinnou, neboť půjčky uzavírala především jako podporu pro svého nezaměstnaného nejmladšího syna [jméno] a nepřemýšlela nad následky takového jednání.\n6. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok zejména podle následujících ustanovení:\nPodle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je „občanský zákoník“), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.\nPodle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.\nPodle ust. § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.\nPodle ust. § 915 odst. 2 občanského zákoníku dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.\n7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně neprokázala neschopnost sama se život, a lze ji i shledávat v rozporu s dobrými mravy, proto ji v celém rozsahu zamítl.\nPředci a potomci mají dle zákona vzájemnou vyživovací povinnost, přičemž žalobkyně, jakožto matka žalovaných, má právo od svých dětí žádat zajištění slušné výživy. Pro uložení povinnost placení výživného povinné osobě (v projednávané věci žalovaným zletilým dětem žalobkyně) však musí být splněna základní podmínka, a to je skutečnost, že oprávněný (žalobkyně, tedy matka žalovaných) není schopen sám se živit. Dle ustálené judikatury je tato podmínka splněna tehdy, když oprávněný nemá buď vůbec žádný vlastní příjem, či je jeho příjem natolik nízký, že nepostačuje krýt jeho potřeby. To může být i případ, kdy je starobní důchod natolik nízký, že nestačí rodiči na zajištění jeho základních odůvodněných potřeb. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně má v současné době celkové příjmy ve výši 14 612 Kč čistého měsíčně (tj. starobní důchod ponížený o splátku hrazenou insolvenčnímu správci plus příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu) a po zaplacení pravidelných nutných plateb (nájem, telefon, stravování) stále disponuje částkou cca 5 500 Kč měsíčně. Z této částky je dle závěru soudu žalobkyně schopna hradit si předepsané léky a zdravotní pomůcky, jakožto další potřebné věci (např. ošacení), zajistit si přiměřené sociální vyžití. Do pravidelných plateb žalobkyně soud nezapočítal platby za životní pojištění, kdy z pohledu soudu jsou výdaje na toto pojištění nadstandartní, a vzhledem k výši měsíční splátky pojistného a částky, která bude v budoucnu obmyšlenému (nejmladšímu synovi žalobkyně) vyplacena, se jeví jako zcela nesmyslné, nicméně i tuto platbu je žalobkyně schopna ze svého příjmu hradit. Nutno dále uvést, že příjmy, kterých mohla žalobkyně dosahovat v případě, pokud by nebyla v oddlužení, by dosahovaly celkové částky 16 726 Kč, když měsíční příjem žalobkyně je snížen o srážky ze starobního důchodu v částce 2 492 Kč na hrazení insolvence, do které se však žalobkyně dostala vlastním jednáním, když si brala půjčky za účelem zajištění chodu domácnosti a zejména podpory svého nezaměstnaného, v té době již zletilého syna, který toho času se žalobkyní žil v jedné domácnosti. Nelze při hodnocení oprávněnosti nároku žalobkyně domáhat se placení výživného po svých dětech pominout fakt, že žalobkyně si své příjmy díky svému nezodpovědnému jednání v minulosti snížila o srážky ze starobního důchodu na hrazení splátek oddlužení, tedy i stávající nároky na životní standard je žalobkyně povinna takové situaci přizpůsobit. Je nepřípustné, aby žalobkyně uzavřela větší množství smluv o půjčkách, které nebyla schopna splácet, což jí s ohledem na výši jejího příjmu muselo být zřejmé, a poskytnuté finance využila zřejmě jako podporu pro nejmladšího v té době již zletilého syna, který nebyl dlouhodobě zaměstnán, kdy takovou životní situaci následně vyřešila oddlužením, přičemž po žalovaných nyní požaduje výživné k vyrovnání a nastavení vyššího standardu života, než jakého se jí v současné době dostává.\nVyživovací povinnost, o které soud rozhoduje, by pak měla být projevem slušnosti a morálky. Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu, a to za situace, že se rodič ocitne ve stavu odkázanosti na pomoc a výživu dětí. Jedná se o situaci, kdy rodič nemá finanční prostředky na úhradu nutných potřeb a dále na hrazení průměrného životního standartu. Soud v případě přiznávání výživného posuzuje soulad zákonných kritérií s nároky žalobkyně, a to z hlediska souladu s dobrými mravy, tedy zda je mravné přiznat vyživovací povinnost žalobkyni a uložit povinnost plnění žalovaným. Za dané situace soud dospěl k závěru, jak již bylo uvedeno shora, že žalobkyně je schopna si ze svých prostředků zajistit slušnou výživu, když nebylo zjištěno, že by měla jakékoliv zvýšené výdaje např. v souvislosti se svým zdravotním stavem, které by nebyla schopna sama hradit, a již z toho důvodu nemá nárok domáhat se po žalovaných placení výživného, současně však je zcela zřejmé, že přiznání výživného žalobkyni by bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se do současné finanční situace dostala svým nezodpovědným chováním, na kterém se žalovaní žádným způsobem nepodíleli, a s ohledem na neutěšené rodinného vztahy ho ani nemohli nijak ovlivnit. Účastníci v průběhu řízení shodně uváděli, že kontakt a vztah mezi nimi je již dlouhodobě téměř nulový, mezi žalobkyní a žalovanými neexistuje žádné emoční pouto, informace ohledně zdravotního stavu či rodinného života si nesdělují, nestýkají, přičemž nezájem je oboustranný. Žalovaní ještě před jejich plnoletostí odešli ze společné domácnosti s matkou (žalobkyní) a osamostatnili se, jak vyplynulo z účastnických výpovědí, poté se rodinné vazby zcela zpřetrhaly, kdy, jak již bylo také uvedeno, příčinu tohoto stavu je třeba zjevně hledat v dávné minulosti. Toto řízení však nemůže sloužit k nápravě starých křivd a hledání viníka, soud není schopen v řízení o výživném napravit dlouhodobě narušené vztahy mezi účastníky.\nZe všech shora uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že na přiznání výživného ve smyslu ust. § 915 odst. 2 občanského zákoníku žalobkyně nemá nárok, a to z důvodu neexistence neschopnosti žalobkyně sama se živit a její odkázanosti na zajištění slušné výživy od žalovaných. S ohledem na výši starobního důchodu a pobíraných příspěvků a na druhou stranu standartním výdajům za bydlení, chod domácnosti a výdajů za léky, soud dospěl k závěru, že žalobkyně je schopna si sama důstojně zajistit slušnou výživu a úhradu průměrného životního standardu, když současně nebyly prokázány v řízení nadstandartní potřeby žalobkyně. Žalobou uplatněný nárok pak soud ani nepovažuje za v souladu s dobrými mravy, a to jednak s ohledem na vztah a postoj žalobkyně k žalovaným, ale i z důvodů, pro které se žalobkyně dostala do situace, kdy je v oddlužení a v souvislosti se splátkami v insolvenčním řízení došlo k poklesu jejího příjmu, jak bylo podrobněji uvedeno výše.\n8. Soud neprováděl další důkazy navrhované žalobkyní, a to pro jejich nadbytečnost. Dle závěru soudu výslechy svědků nepřinesou žádná nová pro věc podstatná zjištění, pokud těmito výslechy má být prokázáno, že žalovaní žalobkyni nenavštěvují. Tuto skutečnost má soud za zjištěnou, stejně tak i skutečnost, že vztahy mezi účastníky nejsou dobré. Soud rovněž nevyžádal zprávy o majetkových poměrech žalovaných a jejich manželů, neboť za situace, kdy dospěl k závěru, že žalobkyně neosvědčila oprávněnost žalobou uplatněného nároku, není takových listinných důkazů třeba, když o výši výživného, pro které by takové důkazy měly význam, rozhodováno nebude.\n9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, když ve věci zcela úspěšní žalovaní, kterým by náleželo právo na náhradu nákladů řízení, se tohoto práva výslovně vzdali.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTP:2022:21.C.273.2020.1","publishedAt":"2022-10-27","decisionAt":"2022-03-01","caseNumber":{"senate":21,"registry":"C","index":273,"year":2020,"pageNumber":110},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Veronika","lastName":"Lehnertová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSTP","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"výživné na matku","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"911","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"910","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"915","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["INSOLVENCE","JIZDNE","NAJEM_BYTU","ODDLUZENI","VYZIVNE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}