{"uuid":"95bf0541-e050-4a74-bf09-65f072c750dd","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená opatrovnicí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 121 081,55 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se co do částky 52 507,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 27,50 Kč, úrokem ve výši 5 728,53 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14.8.2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,10 % ročně z částky 105 151,97 Kč od 14.8.2021 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 573,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Opatrovnici žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátce se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", se přiznává vůči České republice – Okresnímu soudu v Mostě za výkon funkce opatrovnice odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 12 560 Kč, které jí budou vyplaceny do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku z prostředků Okresního soudu v Mostě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě na náhradě nákladů řízení spočívajících v nákladech opatrovnice částku 3 265,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se co do částky 52 507,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 27,50 Kč, úrokem ve výši 5 728,53 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14.8.2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,10 % ročně z částky 105 151,97 Kč od 14.8.2021 do zaplacení, zamítá.\nII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 573,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nIII. Opatrovnici žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátce se sídlem [adresa], se přiznává vůči České republice – Okresnímu soudu v Mostě za výkon funkce opatrovnice odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 12 560 Kč, které jí budou vyplaceny do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku z prostředků Okresního soudu v Mostě.\nIV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě na náhradě nákladů řízení spočívajících v nákladech opatrovnice částku 3 265,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 9. 2022 ve znění doplnění ze dne 2. 6. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky 121 081,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, banka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (k 1.1.2022 banka zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 23.8.2019 Smlouvu o půjčce na konsolidaci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále také jen„ úvěrová smlouva“ nebo„ smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 118 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena na základě údajů sdělených žalovanou, výpisů z účtu žalované a z bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných dokladů. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 18,10 % ročně prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 2 335 Kč, počínaje 19.9.2019. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 49 426,12 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, právní předchůdkyně úvěr ke dni 13.8.2021 zesplatnila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.2.2022 k 18.2.2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 105 151,97 Kč a dlužných poplatků a smluvní pokuty v celkové výši 15 929,58 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení do 13.8.2021 ve výši 27,50 Kč, kapitalizovaného úroku do 13.8.2021 ve výši 5 728,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 18,10 % z částky 105 151,97 od 14. 8 2021 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná ve věci uvedla, že nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila její úvěryschopnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná dne 22. 6. 2017 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb (viz rámcová smlouva), kterou se založil smluvní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dne 9.1.2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce (viz návrh na uzavření smlouvy ze dne 9.1.2019, viz akceptace návrhu ze dne 9.1.2019), kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně prostřednictvím 83 splátek po 1 373 Kč měsíčně. Dne 23.8.2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce na konsolidaci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (viz návrh na uzavření smlouvy ze dne 20.8.2019, viz akceptace návrhu ze dne 23.8.2019). Na základě této úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 118 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 18,10 % ročně v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 335 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky), produktové obchodní podmínky (viz produktové obchodní podmínky) a sazebníky (viz sazebník – účty, viz sazebník – úvěrové produkty, viz sazebník investičních nástrojů a služeb). Úvěryschopnost žalované byla prověřena na základě údajů sdělených žalovanou (viz údaje o žalované, viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta), dle kterých byla žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru na mateřské/rodičovské dovolené s příjmem ve výši 17 600 Kč měsíčně, výdaji v celkové výši 10 381 Kč měsíčně (1 962 Kč na domácnost, 3 410 Kč životní náklady, 1 225 Kč výdaje na děti, 500 Kč na další výdaje, 3 284 Kč na splátkách na konsolidované úvěry). Platební historie žalované byla dále prověřena v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů, v interním Black listu, externích úvěrových registrech a dle ukazatelů DTI/DSTI. U žalované byla zjištěna pozitivní úvěrová historie, ale žádný dluh nebyl po splatnosti (viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta). Dle databáze BRKI (viz databáze BRKI) měla žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy uzavřenou úvěrovou smlouvu na úvěr 60 000 Kč, který žalovaná splácela (celkem měla uhradit 83 měsíčních splátek do 9.12.2025) po 1 373 Kč. K úhradě zbývalo ještě 105 610 Kč. Žádná splátka nebyla po splatnosti. Dále měla žalovaná uzavřenu úvěrovou smlouvu na částku 40 000 Kč. Žalovaná úvěr splácela po 911 Kč měsíčně (celkem měla žalovaná uhradit 85 měsíčních splátek do 20.10.2025). K úhradě zbývala částka 67 492 Kč. Žádná splátka nebyla po splatnosti. Konečně žalovaná čerpala kontokorentní úvěr do výše 20 239 Kč. Další dvě žádosti o poskytnutí úvěru byly žalované zamítnuty. V červenci 2019 měla žalovaná konečný zůstatek na účtu mínus 20 239,04 Kč, rodičovský příspěvek činil 7 600 Kč, další příjmy činily celkem 9 154 Kč (viz výpis z účtu za červenec 2019). V srpnu 2019 vykazoval účet žalované konečný zůstatek 1 302,21 Kč, žalované byl na účet dne 23.8.2019 připsán úvěr v celkové výši 118 000 Kč, zároveň téhož dne byly z účtu zaplaceny mimořádné splátky půjčky ve výši 58 048,49 Kč a 37 563,48 Kč, rodičovský příspěvek činil 7 600 Kč, další příjmy činily 1 502,37 Kč (viz výpis za srpen 2019). V září 2019 činil konečný zůstatek na účtu 168,43 Kč, rodičovský příspěvek činil 7 600 Kč, další příjmy činily celkem 2 800 Kč (viz výpis z účtu za září 2019). Z výpisů z účtu žalované za červen 2017 a březen 2018 soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. Důkaz výpisy z účtů za další období soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti. Platební historie úvěru prokazuje historii splácení úvěru (viz platební historie). Žalovaná se při splácení úvěru dostala do prodlení, proto byla právní předchůdkyní žalobkyně urgována o zaplacení dlužných splátek (viz poslední výzva ze dne 26.7.2021, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch ze dne 27.7.2021). Dne 13.8.2021 byl úvěr žalované zesplatněn z důvodu dlouhodobého prodlení žalované s úhradou splátek (viz oznámení o zesplatnění půjčky/výzva k úhradě závazku). Pohledávka za žalovanou byla ke dni 18.2.2022 postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14.2.2022 (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz příloha ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" – seznam postoupených pohledávek, viz příloha ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" – kontaktní osoby a spojení, viz příloha ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" – vzor oznámení o postoupení pohledávky, viz potvrzení o zaplacení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.3.2022, viz doklad o odeslání – podací arch ze dne 3.3.2022). Právní osobnost žalobkyně je prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 15.7.2022, viz doklad o odeslání – podací lístek ze dne 15.7.2022).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 23.8.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 118 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit právní předchůdkyni úvěr spolu s úrokem ve výši 18,10 % ročně prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 2 335 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 49 426,12 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ISBN ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2018 ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 17 600 Kč měsíčně. Takový stálý příjem žalovaná v období bezprostředně předcházející uzavření úvěrové smlouvy dne 23.8.2019 však neměla. Výpisy z účtu žalované bylo prokázáno, že výše rodičovského příspěvku žalované činila pouze 7 600 Kč měsíčně. Zůstatky na účtu ke konci července 2019 a srpna 2019 rovněž neprokázaly, že by si žalovaná mohla dovolit splácet další úvěr ve výši 118 000 Kč splátkami 2 335 Kč měsíčně. Rovněž nebylo žalobkyní nijak prokázáno, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala výši výdajů žalované, které jsou uvedeny v protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta a v údajích o žalované. Soud k povinnosti doplnit žalobní tvrzení a k označení dalších důkazů k prokázání řádného posouzení úvěryschopnosti žalované vyzval žalobkyni dle § 118a o.s.ř. Žalobkyně k výzvě soudu výslovně uvedla, že nemá další důkazy. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že úvěryschopnost žalované nebyla řádně posouzena, neboť nebylo prokázáno, že žalovaná v srpnu 2019 disponovala dostatečnými příjmy k hrazení jak pravidelných měsíčních nákladů živobytí, předchozích splátek úvěrů, tak i splátky 2 335 Kč měsíčně ke splácení úvěru 118 000 Kč, a to zejména s ohledem jediný pravidelný příjem žalované z rodičovské dovolené a s ohledem na zůstatky na účtu žalované v období od července 2019.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o spotřebitelského úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2018 ze dne 5.3.2020). Od 29. 5. 2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 118 000 Kč (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila celkem 49 426,12 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit 68 573,88 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud vyhověl žalobě co do částky 68 573,88 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Ve zbývající části, tedy co částky 52 507,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 27,50 Kč, úrokem ve výši 5 728,53 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14.8.2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,10 % ročně z částky 105 151,97 Kč od 14.8.2021 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. O nákladech opatrovnice žalované rozhodl soud ve výroku III tohoto rozsudku dle § 140 odst. 2 o.s.ř a přiznal opatrovnici náhradu nákladů sestávající z odměny za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 5 980 Kč (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání) dle § 7 bod 5 a.t., § 11 odst. 1 písm.b) a písm. g) a.t. a z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 2x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., celkem 600 Kč Náklady opatrovnice tak činí 12 560 Kč Lhůtu ke splnění určil soud v délce 1 měsíce od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. z důvodu delšího času potřebného pro administrativní vyřízení vyplacení náhrady nákladů opatrovnici.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Jelikož je stát ve smyslu § 140 odst. 2 o.s.ř. povinen zaplatit opatrovnici žalované náklady za zastupování ve výši 12 560 Kč, je žalobkyně, v rozsahu, ve kterém byla ve věci neúspěšná a ve kterém by byla povinna žalované nahradit náklady řízení, povinna tyto náklady nahradit státu ve smyslu § 142 odst.2 o.s.ř. a § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok IV).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 68 573,88 Kč. Žalovaná byla úspěšná co do částky 115 546,77 Kč (částky 52 507,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 27,50 Kč, úrokem ve výši 5 728,53 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14.8.2021 do vydání rozsudku dne 27.7.2023 ve výši 20 104,51 Kč a úrokem ve výši 18,10 % ročně z částky 105 151,97 Kč od 14.8.2021 do vydání rozsudku dne 27.7.2023 ve výši 37 178,56 Kč), neboť v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 37 % a žalovaná byla úspěšná ve výši 63 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 26 %. V tomto rozsahu je žalobkyně povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech opatrovnice žalované. Žalobkyně je tak státu na účet Okresního soudu v Mostě z částky 12 560 Kč povinna zaplatit částku 3 265,60 Kč Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 9. 2022 ve znění doplnění ze dne 2. 6. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky 121 081,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, banka [právnická osoba] (k 1.1.2022 banka zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 23.8.2019 Smlouvu o půjčce na konsolidaci [číslo] (dále také jen„ úvěrová smlouva“ nebo„ smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 118 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena na základě údajů sdělených žalovanou, výpisů z účtu žalované a z bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a databáze neplatných dokladů. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 18,10 % ročně prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 2 335 Kč, počínaje 19.9.2019. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 49 426,12 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, právní předchůdkyně úvěr ke dni 13.8.2021 zesplatnila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.2.2022 k 18.2.2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 105 151,97 Kč a dlužných poplatků a smluvní pokuty v celkové výši 15 929,58 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení do 13.8.2021 ve výši 27,50 Kč, kapitalizovaného úroku do 13.8.2021 ve výši 5 728,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 18,10 % z částky 105 151,97 od 14. 8 2021 do zaplacení.\n2. Žalovaná ve věci uvedla, že nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila její úvěryschopnost.\n3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:\nŽalovaná dne 22. 6. 2017 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb (viz rámcová smlouva), kterou se založil smluvní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dne 9.1.2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce (viz návrh na uzavření smlouvy ze dne 9.1.2019, viz akceptace návrhu ze dne 9.1.2019), kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně prostřednictvím 83 splátek po 1 373 Kč měsíčně. Dne 23.8.2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce na konsolidaci [číslo] (viz návrh na uzavření smlouvy ze dne 20.8.2019, viz akceptace návrhu ze dne 23.8.2019). Na základě této úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 118 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 18,10 % ročně v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 335 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky), produktové obchodní podmínky (viz produktové obchodní podmínky) a sazebníky (viz sazebník – účty, viz sazebník – úvěrové produkty, viz sazebník investičních nástrojů a služeb). Úvěryschopnost žalované byla prověřena na základě údajů sdělených žalovanou (viz údaje o žalované, viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta), dle kterých byla žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru na mateřské/rodičovské dovolené s příjmem ve výši 17 600 Kč měsíčně, výdaji v celkové výši 10 381 Kč měsíčně (1 962 Kč na domácnost, 3 410 Kč životní náklady, 1 225 Kč výdaje na děti, 500 Kč na další výdaje, 3 284 Kč na splátkách na konsolidované úvěry). Platební historie žalované byla dále prověřena v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů, v interním Black listu, externích úvěrových registrech a dle ukazatelů DTI/DSTI. U žalované byla zjištěna pozitivní úvěrová historie, ale žádný dluh nebyl po splatnosti (viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta). Dle databáze BRKI (viz databáze BRKI) měla žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy uzavřenou úvěrovou smlouvu na úvěr 60 000 Kč, který žalovaná splácela (celkem měla uhradit 83 měsíčních splátek do 9.12.2025) po 1 373 Kč. K úhradě zbývalo ještě 105 610 Kč. Žádná splátka nebyla po splatnosti. Dále měla žalovaná uzavřenu úvěrovou smlouvu na částku 40 000 Kč. Žalovaná úvěr splácela po 911 Kč měsíčně (celkem měla žalovaná uhradit 85 měsíčních splátek do 20.10.2025). K úhradě zbývala částka 67 492 Kč. Žádná splátka nebyla po splatnosti. Konečně žalovaná čerpala kontokorentní úvěr do výše 20 239 Kč. Další dvě žádosti o poskytnutí úvěru byly žalované zamítnuty. V červenci 2019 měla žalovaná konečný zůstatek na účtu mínus 20 239,04 Kč, rodičovský příspěvek činil 7 600 Kč, další příjmy činily celkem 9 154 Kč (viz výpis z účtu za červenec 2019). V srpnu 2019 vykazoval účet žalované konečný zůstatek 1 302,21 Kč, žalované byl na účet dne 23.8.2019 připsán úvěr v celkové výši 118 000 Kč, zároveň téhož dne byly z účtu zaplaceny mimořádné splátky půjčky ve výši 58 048,49 Kč a 37 563,48 Kč, rodičovský příspěvek činil 7 600 Kč, další příjmy činily 1 502,37 Kč (viz výpis za srpen 2019). V září 2019 činil konečný zůstatek na účtu 168,43 Kč, rodičovský příspěvek činil 7 600 Kč, další příjmy činily celkem 2 800 Kč (viz výpis z účtu za září 2019). Z výpisů z účtu žalované za červen 2017 a březen 2018 soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. Důkaz výpisy z účtů za další období soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti. Platební historie úvěru prokazuje historii splácení úvěru (viz platební historie). Žalovaná se při splácení úvěru dostala do prodlení, proto byla právní předchůdkyní žalobkyně urgována o zaplacení dlužných splátek (viz poslední výzva ze dne 26.7.2021, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch ze dne 27.7.2021). Dne 13.8.2021 byl úvěr žalované zesplatněn z důvodu dlouhodobého prodlení žalované s úhradou splátek (viz oznámení o zesplatnění půjčky/výzva k úhradě závazku). Pohledávka za žalovanou byla ke dni 18.2.2022 postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14.2.2022 (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz příloha [číslo] – seznam postoupených pohledávek, viz příloha [číslo] – kontaktní osoby a spojení, viz příloha [číslo] – vzor oznámení o postoupení pohledávky, viz potvrzení o zaplacení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.3.2022, viz doklad o odeslání – podací arch ze dne 3.3.2022). Právní osobnost žalobkyně je prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 15.7.2022, viz doklad o odeslání – podací lístek ze dne 15.7.2022).\n4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:\nDle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\nDle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\nDle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.\nDle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\nDle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\nDle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\nDle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\nDle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\nDle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\nDle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n5. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 23.8.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 118 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit právní předchůdkyni úvěr spolu s úrokem ve výši 18,10 % ročně prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 2 335 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 49 426,12 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.\n6. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.\n7. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“\n8. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“\n9. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“\n10. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.\n11. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] 2018 ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“\n12. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 17 600 Kč měsíčně. Takový stálý příjem žalovaná v období bezprostředně předcházející uzavření úvěrové smlouvy dne 23.8.2019 však neměla. Výpisy z účtu žalované bylo prokázáno, že výše rodičovského příspěvku žalované činila pouze 7 600 Kč měsíčně. Zůstatky na účtu ke konci července 2019 a srpna 2019 rovněž neprokázaly, že by si žalovaná mohla dovolit splácet další úvěr ve výši 118 000 Kč splátkami 2 335 Kč měsíčně. Rovněž nebylo žalobkyní nijak prokázáno, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala výši výdajů žalované, které jsou uvedeny v protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta a v údajích o žalované. Soud k povinnosti doplnit žalobní tvrzení a k označení dalších důkazů k prokázání řádného posouzení úvěryschopnosti žalované vyzval žalobkyni dle § 118a o.s.ř. Žalobkyně k výzvě soudu výslovně uvedla, že nemá další důkazy. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že úvěryschopnost žalované nebyla řádně posouzena, neboť nebylo prokázáno, že žalovaná v srpnu 2019 disponovala dostatečnými příjmy k hrazení jak pravidelných měsíčních nákladů živobytí, předchozích splátek úvěrů, tak i splátky 2 335 Kč měsíčně ke splácení úvěru 118 000 Kč, a to zejména s ohledem jediný pravidelný příjem žalované z rodičovské dovolené a s ohledem na zůstatky na účtu žalované v období od července 2019.\n13. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o spotřebitelského úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] 2018 ze dne 5.3.2020). Od 29. 5. 2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n14. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 118 000 Kč (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila celkem 49 426,12 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit 68 573,88 Kč.\n15. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.\n16. Soud vyhověl žalobě co do částky 68 573,88 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.\n17. Ve zbývající části, tedy co částky 52 507,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 27,50 Kč, úrokem ve výši 5 728,53 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14.8.2021 do zaplacení a úrokem ve výši 18,10 % ročně z částky 105 151,97 Kč od 14.8.2021 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).\n18. O nákladech opatrovnice žalované rozhodl soud ve výroku III tohoto rozsudku dle § 140 odst. 2 o.s.ř a přiznal opatrovnici náhradu nákladů sestávající z odměny za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 5 980 Kč (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání) dle § 7 bod 5 a.t., § 11 odst. 1 písm.b) a písm. g) a.t. a z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 2x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., celkem 600 Kč Náklady opatrovnice tak činí 12 560 Kč Lhůtu ke splnění určil soud v délce 1 měsíce od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. z důvodu delšího času potřebného pro administrativní vyřízení vyplacení náhrady nákladů opatrovnici.\n19. Jelikož je stát ve smyslu § 140 odst. 2 o.s.ř. povinen zaplatit opatrovnici žalované náklady za zastupování ve výši 12 560 Kč, je žalobkyně, v rozsahu, ve kterém byla ve věci neúspěšná a ve kterém by byla povinna žalované nahradit náklady řízení, povinna tyto náklady nahradit státu ve smyslu § 142 odst.2 o.s.ř. a § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok IV).\n20. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 68 573,88 Kč. Žalovaná byla úspěšná co do částky 115 546,77 Kč (částky 52 507,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 27,50 Kč, úrokem ve výši 5 728,53 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 121 081,55 Kč od 14.8.2021 do vydání rozsudku dne 27.7.2023 ve výši 20 104,51 Kč a úrokem ve výši 18,10 % ročně z částky 105 151,97 Kč od 14.8.2021 do vydání rozsudku dne 27.7.2023 ve výši 37 178,56 Kč), neboť v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 37 % a žalovaná byla úspěšná ve výši 63 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 26 %. V tomto rozsahu je žalobkyně povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech opatrovnice žalované. Žalobkyně je tak státu na účet Okresního soudu v Mostě z částky 12 560 Kč povinna zaplatit částku 3 265,60 Kč Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Právo podat odvolání nemá ten z účastníků, který se tohoto práva po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2023:61.C.193.2022.3","publishedAt":"2023-09-27","decisionAt":"2023-07-27","caseNumber":{"senate":61,"registry":"C","index":193,"year":2022,"pageNumber":85},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Čermáková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"121 081,55 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"140","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}