{"uuid":"96dce067-6499-4c2a-aafd-34be2e67a20a","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 153 636,26 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 70 823,95 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 908,10 Kč od 25. 3. 2025 do 2. 5. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 70 823,95 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, částku 10 955,42 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 140,48 Kč od 25. 3. 2025 do 2. 5. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 10 955,42 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, částku 71 856,89 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 921,34 Kč od 25. 3. 2025 do 2. 5. 2025 a zákonný úrok z prodlení z částky 71 856,89 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 70 823,95 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 908,10 Kč od 25. 3. 2025 do 2. 5. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 70 823,95 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, částku 10 955,42 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 140,48 Kč od 25. 3. 2025 do 2. 5. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 10 955,42 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, částku 71 856,89 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 921,34 Kč od 25. 3. 2025 do 2. 5. 2025 a zákonný úrok z prodlení z částky 71 856,89 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2025 se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 153 636,26 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 27. 11. 2015 smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", v rámci níž uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" s úvěrovým rámcem 70 000 Kč. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované postupně peněžní prostředky v celkové výši 242 485,14 Kč a žalovaná celkem uhradila 307 952,25 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni vyčerpanou částku splácet spolu s úroky a poplatky v sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 10. 3. 2025, a požadovat po žalované zaplacení částky 70 823,95 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 68 705,95 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila), poplatků ve výši 98 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 120 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne 11. 8. 2017 smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni vyčerpanou částku splácet spolu s úroky a poplatky v sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 10. 3. 2025, a požadovat po žalované zaplacení částky 10 955,42 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 908,42 Kč (součet neuhrazených položek Jistina a Zesplatněná jistina, viz rekapitulace přiloženého Splátkového kalendáře), poplatků ve výši 117 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 500 Kč. Žalovaná dosud celkem uhradila 47 827 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne 3. 1. 2017 smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni vyčerpanou částku splácet spolu s úroky a poplatky v sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 10. 3. 2025, a požadovat po žalované zaplacení částky 71 856,89 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 70 009,89 Kč (součet neuhrazených položek Jistina a Zesplatněná jistina, viz rekapitulace přiloženého Splátkového kalendáře), poplatků ve výši 117 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Žalovaná dosud celkem uhradila 207 058 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaný nárok tak, jak je uveden v žalobě, neuznává. Nejde o nárok vyplývající ze závazku na úvěrové smlouvě, nýbrž nárok na vypořádání z bezdůvodného obohacení. Uvedený závěr dovozuje ze skutečnosti, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Tato neplatnost je dána mimo jiné nesplněním povinnosti věřitele (žalobkyně) posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost klienta (žalované). Dne 27. 11. 2015 žalovaná s žalobkyní dle jejího tvrzení uzavřela Úvěrovou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „ÚS“), v rámci které jí byl následně poskytnut revolvingový úvěr č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „Smlouva o RÚ“), kdy na tuto jsem čerpala celkem 242 485,14 Kč a ve splátkách uhradila 307 952,25 Kč. Jistinu úvěru tak přeplatila o 65 467,11 Kč. Dne 3. 1. 2017 s žalobkyní dle jejího tvrzení uzavřela úvěrovou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“) na částku 130 000 Kč a ve splátkách uhradila 207 058 Kč. Jistinu úvěru tak přeplatila o 77 058 Kč. Dne 11. 8. 2017 s žalobkyní dle jejího tvrzení uzavřela úvěrovou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“) na částku 20 000 Kč a ve splátkách uhradila 47 827 Kč. Jistinu úvěru tak přeplatila o 27 827 Kč. Se sdělením žalobkyně ohledně celkové výše čerpání a úhrad za celou dobu trvání úvěrových vztahů souhlasí. Nesouhlasí však s dalšími nároky, které žalobkyně ve své žalobě požaduje, a to právě s ohledem na neplatnost předmětných smluv. Předně mám za to, že žalobkyně ve fázi schvalování úvěrů nedostatečně prověřila moji schopnost jako spotřebitele úvěr splatit. Současně namítla neplatnost elektronicky sjednaných smluv. žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu a ani k následné novaci a navýšení. Jak je již shora uvedeno, předložená verze smlouvy není opatřena žádným podpisem a pokud mělo k její akceptaci ze strany žalované dojít vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného prve formou SMS na mobilní telefon, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn (článek 26 eIDAS).“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to 3x smlouvy o úvěru, 3x úvěrových podmínek, 3x splátkového kalendáře, Výzvy ke splacení, 3x K1 zprávy, Předžalobní výzvy vč.podacího archu, Posouzení úvěryschopnosti čl. 41-42 spisu, Znaleckého posudku čl. 43-46, OP na čl. 47, Dohledání informací na čl. 48-50.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze smlouvy o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27. 11. 2015 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná tohoto dne elektronicky uzavřely kromě smlouvy o jednorázovém úvěru ve výši 2 342 Kč na nákup zboží i smlouvu o revolvingovém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě níž se žalobkyně zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr až do limitu 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že dle karty nemá žalovaná děti, je rozvedená, bydlí v státním bytě, její příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje 6 500 Kč. Žalovaná byla prověřována v systémech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žádné listiny prokazující údaje v kartě zákazníka a příjmy a výdaje žalované soudu nebyly předloženy. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná postupně vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 242 485,14 Kč a dosud uhradila 307 952,25 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 11. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná tohoto dne elektronicky uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná tuto částku od žalobkyně obdržela. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že dle karty nemá žalovaná děti, je rozvedená, bydlí v státním bytě, její příjem ze zaměstnání činí 23 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje 0 Kč. Žalovaná byla prověřována v systémech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žádné listiny prokazující údaje v kartě zákazníka a příjmy a výdaje žalované soudu nebyly předloženy. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná na úvěr dosud uhradila 47 827 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 3. 1. 2017 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná tohoto dne elektronicky uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 130 000 Kč. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná tuto částku od žalobkyně obdržela. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že dle karty nemá žalovaná děti, je rozvedená, bydlí v státním bytě, její příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje 8 600 Kč. Žalovaná byla prověřována v systémech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žádné listiny prokazující údaje v kartě zákazníka a příjmy a výdaje žalované soudu nebyly předloženy. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná na úvěr dosud uhradila 207 058 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 9 (Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr) odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle odst. 2 osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Dle odst. 4 pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 86 (Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 87 (Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele) odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že na základě 3 elektronicky uzavřených úvěrových smluv poskytla žalované částku 242 485,14 Kč, 20 000 Kč a 130 000 Kč. Žalovaná tyto skutečnosti ani nijak nerozporovala. Soud však má za to, že všechny tři smlouvy o úvěru je nutno hodnotit jako neplatné, neboť žalobkyně nijak nedoložila, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. (u smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"), resp. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) (u smluv č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":") schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Z předložených důkazů nebylo soudem zjištěno, že by žalobkyně prověřovala úvěryschopnost žalované. Žalobkyně pouze předložila kartu zákazníka s tím, že prověřila žalovanou ve veřejně dostupných databázích SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Dále tvrdila, že jí žalovaná při uzavírání smluv sdělila výši příjmů a výdajů, avšak tato tvrzení nijak neprokázala, když žádné důkazy k příjmové a výdajové stránce žalované nepředložila, a soud proto prověření úvěryschopnosti žalované žalobkyní považuje za zcela nedostatečné. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., resp. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, EU:C:2009:350, bod 32, ke směrnici Rady 85/577/EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C-227/08, EU:C:2009:792, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C-32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C-429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně § 87 ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., resp. § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., resp. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. ve spojení s § 2991 občanského zákona (u smlouvy z r. 2015), resp. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (u smluv z r. 2017).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud následně posuzoval, zda žalované vzniklo vůči žalobkyni alespoň u některé ze tří neplatně uzavřených úvěrových smluv bezdůvodné obohacení, a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalované byla žalobkyní u revolvingového úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27. 11. 2015 poskytnuta celkem částka 242 485,14 Kč a žalovaná celkem dosud uhradila 307 952,25 Kč, tedy vrátila o 65 467,11 Kč více, tudíž vůči žalobkyni ke dni rozhodnutí žádný dluh ani z titulu bezdůvodného obohacení u této smlouvy nemá. Žalované byla žalobkyní u úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 11. 8. 2017 poskytnuta celkem částka 20 000 Kč a žalovaná celkem dosud uhradila 47 827 Kč, tedy vrátila o 27 827 Kč více, tudíž vůči žalobkyni ke dni rozhodnutí žádný dluh ani z titulu bezdůvodného obohacení ani u této smlouvy nemá. Žalované byla žalobkyní u úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 3. 1. 2017 poskytnuta celkem částka 130 000 Kč a žalovaná celkem dosud uhradila 207 058 Kč, tedy vrátila o 77 058 Kč více, tudíž vůči žalobkyni ke dni rozhodnutí žádný dluh ani z titulu bezdůvodného obohacení ani u této smlouvy nemá. Jelikož žalobkyni nevznikl vůči žalované nárok ani z titulu bezdůvodného obohacení, soud žalobu v plném rozsahu zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy neplatné již důvodu nedostatečného prověření úvěryschopnosti žalované, přičemž žalovaná současně učinila nesporným, že žalobkyní tvrzené částky ze všech tří smluv obdržela, nezabýval se již soud pro nadbytečnost duplicitně námitkou žalované o neplatnosti smluv z důvodu nedostatečného elektronického podpisu žalované u smluv, neboť prokazování této skutečnost a případné prokázání pravdivosti tvrzení žalobkyně, by ničeho nezměnilo na závěrech soudu učiněných výše o neexistenci bezdůvodného obohacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, neboť vůči ní byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Jelikož však žalovaná výslovně uvedla, že žádné náklady řízení neuplatňuje, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2025 se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 153 636,26 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 27. 11. 2015 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v rámci níž uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota,  s úvěrovým rámcem 70 000 Kč. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované postupně peněžní prostředky v celkové výši 242 485,14 Kč a žalovaná celkem uhradila 307 952,25 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni vyčerpanou částku splácet spolu s úroky a poplatky v sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 10. 3. 2025, a požadovat po žalované zaplacení částky 70 823,95 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 68 705,95 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila), poplatků ve výši 98 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 120 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne 11. 8. 2017 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni vyčerpanou částku splácet spolu s úroky a poplatky v sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 10. 3. 2025, a požadovat po žalované zaplacení částky 10 955,42 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 908,42 Kč (součet neuhrazených položek Jistina a Zesplatněná jistina, viz rekapitulace přiloženého Splátkového kalendáře), poplatků ve výši 117 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 500 Kč. Žalovaná dosud celkem uhradila 47 827 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne 3. 1. 2017 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni vyčerpanou částku splácet spolu s úroky a poplatky v sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 10. 3. 2025, a požadovat po žalované zaplacení částky 71 856,89 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 70 009,89 Kč (součet neuhrazených položek Jistina a Zesplatněná jistina, viz rekapitulace přiloženého Splátkového kalendáře), poplatků ve výši 117 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Žalovaná dosud celkem uhradila 207 058 Kč.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaný nárok tak, jak je uveden v žalobě, neuznává. Nejde o nárok vyplývající ze závazku na úvěrové smlouvě, nýbrž nárok na vypořádání z bezdůvodného obohacení. Uvedený závěr dovozuje ze skutečnosti, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Tato neplatnost je dána mimo jiné nesplněním povinnosti věřitele (žalobkyně) posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost klienta (žalované). Dne 27. 11. 2015 žalovaná s žalobkyní dle jejího tvrzení uzavřela Úvěrovou smlouvu č. , hodnota,  (dále jen „ÚS“), v rámci které jí byl následně poskytnut revolvingový úvěr č. , hodnota,  (dále jen „Smlouva o RÚ“), kdy na tuto jsem čerpala celkem 242 485,14 Kč a ve splátkách uhradila 307 952,25 Kč. Jistinu úvěru tak přeplatila o 65 467,11 Kč. Dne 3. 1. 2017 s žalobkyní dle jejího tvrzení uzavřela úvěrovou smlouvu č. , hodnota,  (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“) na částku 130 000 Kč a ve splátkách uhradila 207 058 Kč. Jistinu úvěru tak přeplatila o 77 058 Kč. Dne 11. 8. 2017 s žalobkyní dle jejího tvrzení uzavřela úvěrovou smlouvu č. , hodnota,  (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“) na částku 20 000 Kč a ve splátkách uhradila 47 827 Kč. Jistinu úvěru tak přeplatila o 27 827 Kč. Se sdělením žalobkyně ohledně celkové výše čerpání a úhrad za celou dobu trvání úvěrových vztahů souhlasí. Nesouhlasí však s dalšími nároky, které žalobkyně ve své žalobě požaduje, a to právě s ohledem na neplatnost předmětných smluv. Předně mám za to, že žalobkyně ve fázi schvalování úvěrů nedostatečně prověřila moji schopnost jako spotřebitele úvěr splatit. Současně namítla neplatnost elektronicky sjednaných smluv. žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu a ani k následné novaci a navýšení. Jak je již shora uvedeno, předložená verze smlouvy není opatřena žádným podpisem a pokud mělo k její akceptaci ze strany žalované dojít vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného prve formou SMS na mobilní telefon, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn (článek 26 eIDAS).“3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to 3x smlouvy o úvěru, 3x úvěrových podmínek, 3x splátkového kalendáře, Výzvy ke splacení, 3x K1 zprávy, Předžalobní výzvy vč.podacího archu, Posouzení úvěryschopnosti čl. 41-42 spisu, Znaleckého posudku čl. 43-46, OP na čl. 47, Dohledání informací na čl. 48-50.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota,  ze dne 27. 11. 2015 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná tohoto dne elektronicky uzavřely kromě smlouvy o jednorázovém úvěru ve výši 2 342 Kč na nákup zboží i smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž se žalobkyně zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr až do limitu 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že dle karty nemá žalovaná děti, je rozvedená, bydlí v státním bytě, její příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje 6 500 Kč. Žalovaná byla prověřována v systémech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žádné listiny prokazující údaje v kartě zákazníka a příjmy a výdaje žalované soudu nebyly předloženy. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná postupně vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 242 485,14 Kč a dosud uhradila 307 952,25 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota,  ze dne 11. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná tohoto dne elektronicky uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná tuto částku od žalobkyně obdržela. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že dle karty nemá žalovaná děti, je rozvedená, bydlí v státním bytě, její příjem ze zaměstnání činí 23 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje 0 Kč. Žalovaná byla prověřována v systémech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žádné listiny prokazující údaje v kartě zákazníka a příjmy a výdaje žalované soudu nebyly předloženy. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná na úvěr dosud uhradila 47 827 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota,  ze dne 3. 1. 2017 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná tohoto dne elektronicky uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 130 000 Kč. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná tuto částku od žalobkyně obdržela. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že dle karty nemá žalovaná děti, je rozvedená, bydlí v státním bytě, její příjem ze zaměstnání činí 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje 8 600 Kč. Žalovaná byla prověřována v systémech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žádné listiny prokazující údaje v kartě zákazníka a příjmy a výdaje žalované soudu nebyly předloženy. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaná na úvěr dosud uhradila 207 058 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.6. Podle § 9 (Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr) odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle odst. 2 osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Dle odst. 4 pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.7. Podle § 86 (Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 (Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele) odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že na základě 3 elektronicky uzavřených úvěrových smluv poskytla žalované částku 242 485,14 Kč, 20 000 Kč a 130 000 Kč. Žalovaná tyto skutečnosti ani nijak nerozporovala. Soud však má za to, že všechny tři smlouvy o úvěru je nutno hodnotit jako neplatné, neboť žalobkyně nijak nedoložila, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. (u smlouvy č. , hodnota, ), resp. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) (u smluv č. , hodnota,  a , hodnota, ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Z předložených důkazů nebylo soudem zjištěno, že by žalobkyně prověřovala úvěryschopnost žalované. Žalobkyně pouze předložila kartu zákazníka s tím, že prověřila žalovanou ve veřejně dostupných databázích SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Dále tvrdila, že jí žalovaná při uzavírání smluv sdělila výši příjmů a výdajů, avšak tato tvrzení nijak neprokázala, když žádné důkazy k příjmové a výdajové stránce žalované nepředložila, a soud proto prověření úvěryschopnosti žalované žalobkyní považuje za zcela nedostatečné. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., resp. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, EU:C:2009:350, bod 32, ke směrnici Rady 85/577/EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C-227/08, EU:C:2009:792, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C-32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C-429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně § 87 ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., resp. § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., resp. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. ve spojení s § 2991 občanského zákona (u smlouvy z r. 2015), resp. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (u smluv z r. 2017).10. Soud následně posuzoval, zda žalované vzniklo vůči žalobkyni alespoň u některé ze tří neplatně uzavřených úvěrových smluv bezdůvodné obohacení, a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalované byla žalobkyní u revolvingového úvěru č. , hodnota,  ze dne 27. 11. 2015 poskytnuta celkem částka 242 485,14 Kč a žalovaná celkem dosud uhradila 307 952,25 Kč, tedy vrátila o 65 467,11 Kč více, tudíž vůči žalobkyni ke dni rozhodnutí žádný dluh ani z titulu bezdůvodného obohacení u této smlouvy nemá. Žalované byla žalobkyní u úvěru č. , hodnota,  ze dne 11. 8. 2017 poskytnuta celkem částka 20 000 Kč a žalovaná celkem dosud uhradila 47 827 Kč, tedy vrátila o 27 827 Kč více, tudíž vůči žalobkyni ke dni rozhodnutí žádný dluh ani z titulu bezdůvodného obohacení ani u této smlouvy nemá. Žalované byla žalobkyní u úvěru č. , hodnota,  ze dne 3. 1. 2017 poskytnuta celkem částka 130 000 Kč a žalovaná celkem dosud uhradila 207 058 Kč, tedy vrátila o 77 058 Kč více, tudíž vůči žalobkyni ke dni rozhodnutí žádný dluh ani z titulu bezdůvodného obohacení ani u této smlouvy nemá. Jelikož žalobkyni nevznikl vůči žalované nárok ani z titulu bezdůvodného obohacení, soud žalobu v plném rozsahu zamítnul.11. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy neplatné již důvodu nedostatečného prověření úvěryschopnosti žalované, přičemž žalovaná současně učinila nesporným, že žalobkyní tvrzené částky ze všech tří smluv obdržela, nezabýval se již soud pro nadbytečnost duplicitně námitkou žalované o neplatnosti smluv z důvodu nedostatečného elektronického podpisu žalované u smluv, neboť prokazování této skutečnost a případné prokázání pravdivosti tvrzení žalobkyně, by ničeho nezměnilo na závěrech soudu učiněných výše o neexistenci bezdůvodného obohacení.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, neboť vůči ní byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Jelikož však žalovaná výslovně uvedla, že žádné náklady řízení neuplatňuje, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKI:2025:27.C.175.2025.1","publishedAt":"2025-11-10","decisionAt":"2025-09-18","caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":175,"year":2025,"pageNumber":83},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Roman","lastName":"Hlaváč","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSKI","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"153 636,26 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["DOKAZOVANI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NOVACE","NAKLADY_RIZENI","NAROVNANI","SMLOUVA_O_UVERU","NEPLATNOST_SMLOUVY","NAHRADA_NAKLADU","ELEKTRONICKY_PODPIS"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}