{"uuid":"970caff1-473d-463b-b52a-c677662cd2f2","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Šibrovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o uložení povinnosti zdržet se jednání, vydání klíčů a vydání bezdůvodného obohacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 127 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 127 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá do částky 8 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 82 510 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-sever náhradu nákladů řízení zálohovaných státem ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 127 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 127 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 8 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 82 510 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem,  , jméno FO, .IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -sever náhradu nákladů řízení zálohovaných státem ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání místnosti v 1. patře domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kuchyně, obývacího pokoje, koupelny a WC v přízemí tohoto domu, dále uložení povinnosti žalovanému předat žalobkyni klíče od vchodových dveří do domu a uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně za období od května 2020 do září 2020. K uplatňovaným nárokům žalobkyně uvedla, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí nacházejících se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to pozemku parcelní č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále pozemku parcelní č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ostatní plocha a pozemku parcelní č. 280/15 – ostatní plocha (dále jen „nemovitosti“), přičemž žalobkyně je vlastníkem ideální jedné třetiny a žalovaný ideálních dvou třetin uvedených nemovitostí. V minulosti účastníci žili jako druh a družka, postupně docházelo k neshodám, žalovaný žalobkyni psychicky i fyzicky napadal, rozbíjel zařízení v domě, zasahovala i policie. Žalovaný dne 10. 5. 2020 žalobkyni zamezil přístup do domu, když vyměnil zámky u vchodu do domu i zadního vchodu do garáže. Elektrické ovládání garážových vrat měl k dispozici výlučně žalovaný. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" opakované výzvy žalobkyně žalovaný přístup do domu žalobkyni neumožnil, a proto byla nucena sehnat si náhradní bydlení, za které vynakládá částku 8 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá celou nemovitost výlučně sám a zamezil žalobkyni možnost užívání, dochází na jeho straně k bezdůvodnému obohacení, jehož vydání se žalobkyně též domáhá, a to za dobu, kdy nemovitosti nemohla v rozsahu svého podílu užívat. Žalobkyně vyzývala žalovaného k nápravě, ten však její návrhy neakceptoval a na předžalobní výzvu nereagoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je většinovým spoluvlastníkem nemovitostí, tj. rozhoduje o jejich „životě a osudu“. Nemovitosti získali účastníci na základě kupní smlouvy v říjnu 2011. Žalobkyně užívala nemovitosti v plném rozsahu včetně pokoje pro jejího syna, koupelny, WC, ložnice a šatny v 1. patře, v ničem nebyla omezována a nemovitosti užívala nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Syn žalobkyně žil s účastníky ve společné domácnosti do roku 2013. Žalovaný žalobkyni psychicky ani fyzicky nenapadal, neničil zařízení domu, naopak toto činila žalobkyně. V posledních pěti letech žalovaný přespával většinou ve svém osobním automobilu, kde měl i své osobní věci a v domě pobýval pouze v nezbytném rozsahu zejména za účelem osobní hygieny, občas přespával v bytě kolegy. Žalobkyně v květnu 2019 sestěhovala věci žalovaného do jedné místnosti v patře a sama užívala zbývající část nemovitosti. Dne 4. 5. 2020 se žalobkyně z nemovitosti dobrovolně odstěhovala, kdy žalovaný poté zjistil, že mu chybí řada věcí včetně finanční hotovosti a z tohoto důvodu dne 9. 5. 2020 vyměnil vložku zámku hlavních vchodových dveří. Vložka zámku do garáže vyměněna nebyla a další přístup měla žalobkyně přes garážová vrata. K rozhodnutí žalovaného jako většinového spoluvlastníka o vyloučení žalobkyně z užívání nemovitosti nedošlo, jednalo se pouze o formulaci v reakci na korespondenci mezi zástupci účastníků řízení. Od října 2011 do května 2020, užívala žalobkyně nemovitosti způsobem výrazně přesahujícím její spoluvlastnický podíl, s tím, že nejméně od roku 2015 to bylo proti vůli žalovaného. Z tohoto důvodu žalovaný vznesl v rámci procesní obrany námitku započtení za užívání nemovitosti žalobkyní přesahující její spoluvlastnický podíl s tím, že uplatněný výkon práva žalobkyní nepožívá právní ochrany, neboť je v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně následně podáními ze dne 7. 7. 2021, 25. 7. 2022 a 27. 9. 2022 jednoznačně vymezila, že předmětem řízení je vydání bezdůvodného obohacení a usnesením Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-sever ze dne 7. 10. 2022, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nabylo právní moci dne 1. 11. 2022, byla připuštěna změna žaloby, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 136 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně za měsíce květen 2020 až září 2021 s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 136 000 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na společném prodeji nemovitosti v říjnu 2021, proto požaduje vydání bezdůvodného obohacení toliko do tohoto měsíce, byť k podpisu kupní smlouvy došlo až 2. 2. 2022 a právní účinky vkladu nastaly 1. 3. 2022. Současně bylo řízení na základě zpětvzetí žaloby žalobkyní zastaveno v části, kdy se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání místnosti v 1. patře domu č. p. 779 v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále kuchyně, obývacího pokoje, koupelny a WC v přízemí tohoto domu, a dále v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném vydání klíčů od vchodu do domu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" základě poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně doplnila, že opakovaně vyzývala žalovaného k umožnění přístupu do nemovitosti, a to osobně, telefonicky, SMS zprávami i prostřednictvím svého zástupce. N e-mailovou výzvu reagoval zástupce žalovaného sdělením, že „Můj klient svým rozhodnutím, jako většinového spoluvlastníka, vyloučil Vaši klientku z jejího užívání.“ Při pokusech žalobkyně o vstup do nemovitosti žalovaný neotevřel, zámek vchodových dveří byl vyměněn, ve dveřích do garáže byl klíč zevnitř. Garážová vrata se otevírala dálkovým ovladačem, který měl k dispozici jen žalovaný. Žalobkyně na pozemek u nemovitosti občas docházela za účelem obhospodařování zahrady. Stav ohledně rodinného domu však nadále trval. Žalobkyně popírala, že by žalovaného napadala, vyhrožovala mu, sestěhovala mu věci nebo jej omezovala v užívání domu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaný po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. shrnul průběh soužití účastníků řízení tak, že od října 2015 došlo k faktickému rozpadu vztahu a podle jeho tvrzení jej žalobkyně postupně vytlačovala z užívání domu. Žalobkyně užívala převážnou část nemovitosti, zatímco on byl omezen na jeden pokoj a některé společné prostory; poměr užívání vyčíslil na 75 % žalobkyně a 25 % žalovaný. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" tomto základě uplatnil námitku započtení své pohledávky za užívání nemovitosti žalobkyní nad rámec jejího spoluvlastnického podílu za období říjen 2011 až květen 2020 ve výši 7 500 Kč měsíčně. Při odchodu žalobkyně v květnu 2020 byly odneseny i věci, které byly v jeho výlučném vlastnictví, a část finanční hotovosti a z těchto důvodů dne 9. 5. 2020 vyměnil vložku zámku u hlavního vstupu do domu. Žalobkyni nabídl předání nového klíče, avšak ta si jej nepřevzala. Žalobkyně měla po svém odstěhování i jiné možnosti vstupu do domu, a to přes garážová vrata, zadním vchodem do garáže, balkonovými dveřmi či posuvnými dveřmi v obývacím pokoji. Spoluvlastnictví účastníků bylo ukončeno prodejem nemovitosti s právními účinky vkladu ke dni 1. 3. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud dospěl v průběhu řízení na základě provedeného dokazování k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je důvodný, proto vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzené výše bezdůvodného obohacení, tj. částky 8 000 Kč měsíčně, že odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase a podílu žalobkyně na předmětných nemovitostech. Žalobkyně k prokázání uvedeného navrhla provedení důkazu odborným vyjádřením realitní makléřky a vypracováním znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesouhlasil s předloženým odborným vyjádřením, soud přistoupil k ustanovení znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru ekonomika, odvětví – ceny a odhady, specializace – oceňování nemovitostí k vypracování znaleckého posudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ze shodných tvrzení účastníků, výpisu z katastru nemovitostí a vyrozumění o provedeném vkladu vyplývá, že žalobkyně a žalovaný byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. 280/17 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 779, rodinný dům, pozemku parc. č. 280/10 – ostatní plocha a pozemku parc. č. 280/15 – ostatní plocha, katastrální území a obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsané na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-sever, s podílem žalobkyně 1/3 a žalovaného 2/3, a to na základě kupní smlouvy ze dne 5. 10. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 6. 10. 2011. V předmětných nemovitostech žalobkyně a žalovaný žili jako druh a družka od 1. 6. 2011, kdy rodinný dům je patrový dům s počtem podlaží dva a od 1. 6. 2011 je užívali společně. Účastníci se dohodli na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v říjnu 2021 a kupní smlouva byla uzavřena dne 2. 2. 2022 s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k 1. 3. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z dopisu ze dne 21. 5. 2020 a následné e-mailové korespondence mezi zástupci účastníků řízení vyplývá, že žalobkyně navrhla zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a investic do společné nemovité věci, neboť je zjevné že společné soužití a užívání společné věci již není možné a požadovala umožnění užívání nemovitosti. Žalovaný byl srozuměn se společným prodejem nemovitostí, ohledně užívání však sdělil, že svým rozhodnutím jako většinového vlastníka vyloučil žalobkyni z jejího užívání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z půdorysného schématu domu je viditelný hlavní vchod do rodinného domu, garážová vrata a vchod do garáže.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Nájemní smlouvou ze dne 28. 4. 2020 a dodatkem ze dne 28. 4. 2021 uzavřenými mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako pronajímatelkou, a žalobkyní, jako nájemcem, bylo prokázáno, že pronajímatelka přenechala byt č. 660/108 v budově č. p. 660, 661, 662 na pozemku st. parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" do nájmu žalobkyni od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2022 za nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně + služby a energie spojené s užíváním bytu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", praktické lékařky, ze dne 18. 10. 2016, bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že byla napadena druhem, udeřena do obličeje pěstí několikrát a do zad. Byl shledán otok horního rtu, hematom dolního rtu na vnitřní straně, hematom v oblasti levé lopatky. Žalobkyně odmítla pracovní neschopnost, lokálně mast s NSA.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", Obvodní oddělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", sdělilo, že účastníci řízení byli řešeni policejní součástí pro následující přestupky, které byly oznámeny ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – dne 10. 5. 2020 - žalovaný fyzicky napadl žalobkyni, kdy jí nezpůsobil zranění, která by si vyžádala lékařské ošetření, dne 4. 5. 2020 - žalobkyně měla odvézt ze společného domu věci žalovaného, čímž mu způsobila škodu ve výši 7 700 Kč, dne 7. 4. 2020 - vzájemná slovní rozepře mezi žalobkyní a žalovaným, během které měl žalovaný rozbít kuchyňskou váhu a další společný majetek, dne 9. 12. 2018 – žalovaný a žalobkyně se vzájemně dopustili schválnosti a hrubého jednání, kdy si navzájem ničili vybavení domácnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z vyrozumění a usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", odbor sociální a správní, agenda přestupků, ze dne 12. 2. 2019 a 7. 8. 2020 bylo zjištěno, že byly odloženy přestupkové věci, neboť společenská škodlivost jednání nepřesáhla stupeň nebezpečnosti pro společnost natolik, aby v jednání byl spatřován přestupek, a to v jednání žalovaného, který měl dne 9. 12. 2018 v předmětném rodinném domě se dopustit schválnosti vůči žalobkyni tak, že měl strhnout zarámovanou fotografii ze zdi a tuto měl vyhodit ven na zahradu a dále měl strhnout lampičku ze zdi, kterou měl vyhodit do odpadkového koše a měl rozbít jednu skleněnou vánoční ozdobu, přičemž schválnosti vůči sobě si měli konat vzájemně, kdy žalobkyně měla strhat z oken závěsy, a dále v jednání žalovaného, který měl dne 7. 4. 2020 v předmětném rodinném domě při vzájemné slovní rozepři odstrčit žalobkyni na pohovku a dále měl rozbít kuchyňskou váhu, jednu žárovku a dvířka koupelnové galerky. Dále v jednání žalovaného, který měl dne 10. 5. 2020 v předmětném rodinném domě chytit pod krkem a několikrát udeřit do obličeje, ramene a hrudi žalobkyni, čímž jí neměl způsobit žádné zranění. Rozhodnutím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 26. 4. 2017, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-Hrá/","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla obviněná – žalobkyně uznána vinnou, že dne 17. 10. 2016 v době kolem 18:40 hodin v předmětném rodinném domě po společném dohadování a vzájemném přetahování s žalovaným s úmyslem nepřímým kousla žalovaného do oblasti levého předloktí, čímž mu způsobila zranění v podobě drobných oděrek a modřiny, které si nevyžádalo lékařské ošetření, čímž spáchala přestupek proti občanskému soužití a byla jí uložena sankce ve formě napomenutí, pokuty ve výši 1 000 Kč a povinnosti nahradit náklady řízení. Z vyrozumění obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 3. 7. 2021 bylo zjištěno, že byla odložena věc – přestupek, který měl být spáchán podezřelou žalobkyní, jehož se měla dopustit dne 4. 5. 2020 tím, že odvezla z předmětného rodinného domu, který obývala se svým bývalým druhem žalovaným dvě skleněné vázy, jednu skleněnou mísu, kuchyňský robot, sadu 21 talířů, koženou sedací soupravu, konferenční stolek, dřevěnou manželskou postel, neúplnou sadu hrnců, čímž mu měla způsobit škodu ve výši 7 700 Kč, neboť odpovědnost za eventuálně spáchaný přestupek zanikla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dne 26. 4. 2022 zástupce žalobkyně vyzval zástupce žalovaného k zaplacení částky 155 000 Kč, a to bezdůvodného obohacení ve výši 136 000 Kč a půjčky žalovanému na zaplacení výživného ve výši 19 000 Kč. Dne 28. 4. 2022 zástupce žalovaného sdělil, že žalovaný nárok žalobkyně neuznává a hradit jej nebude.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dcery žalovaného, ze dne 10. 6. 2020, o vlastnictví nebyla učiněna žádná skutková zjištění, kdy tato se k věci vyjádřila v rámci jejího výslechu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Z fotodokumentace předložené žalovaným soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť tato neprokazuje, že jej fyzicky napadla, přeštípla brzdové lanko na kole a ničila vozidlo právě žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Účastníci řízení navrhli k prokázání svých tvrzení výslech řady svědků, kteří byli ve vztahu k nim rodinnými příslušníky, sousedy nebo kolegyněmi ze zaměstnání. Ze strany žalobkyně tak byli navrženi svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ze strany žalovaného byli navrženi svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", syna žalobkyně, vyplynulo, že s účastníky řízení žil ve společné domácnosti v nemovitosti v Líních přibližně 15 let zpět. Užíval vlastní pokoj a běžné společné prostory se souhlasem obou účastníků. Svědek popsal vztah účastníků jako postupně se zhoršující, s častými hádkami. Fyzickému napadení nebyl osobně přítomen, informace o fyzických incidentech má od žalobkyně, avšak viděl u žalobkyně modřiny a ví o policejním zásahu z jejího sdělení. Po odchodu žalobkyně žalovaný vyměnil zámky a oznámil, že jí jako většinový vlastník neumožní vstup. O výzvách k umožnění vstupu ví z informací od žalobkyně. Vztah svědka k žalovanému byl neutrální. Dne 9. 7. 2021 se svědek s žalobkyní pokusil dostat do domu, ale neúspěšně, přední dveře měly vyměněný zámek, zadní dveře byly zajištěny klíčem zevnitř, garáž bylo možné otevírat pouze zevnitř pomocí tlačítka. Přístup do garáže měl výlučně žalovaný, neboť k ní existovalo pouze jedno dálkové ovládání. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla zřejmě přístupná, neboť brána se obvykle nezamykala, svědkovi však není známo, že by tam žalobkyně po svém odchodu docházela.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedla, že je sousedkou obou účastníků a zároveň má přátelský vztah se žalobkyní. Svědkyně vypověděla, že mezi účastníky docházelo po určité době ke konfliktům. V jarním období roku 2020 zaznamenala případy, kdy se žalobkyně nemohla dostat do společného domu, a to z důvodu vyměněného zámku. Těmto situacím byla fyzicky přítomna v tom rozsahu, že viděla žalobkyni, jak se po příjezdu dostala pouze na zahradu, nikoliv dovnitř domu. V takových případech žalobkyně přicházela k ní domů. V souvislosti s touto situací byla na místě přítomna i policie, samotnému zásahu však svědkyně přítomna nebyla. Svědkyně nebyla osobně přítomna žádným hádkám či fyzickým konfliktům mezi účastníky. Popsala však jednu událost, kdy se na její zahradě v zimním období (prosinec, bez přesného roku) objevil rozbitý zasklený obrázek, který její dcery darovaly žalobkyni. O tom, že obraz přes plot hodil žalovaný, se svědkyně dozvěděla od žalobkyně. Svědkyně dále uvedla, že v období před jarem 2020 zaznamenala opakovaně příjezd policejního vozidla k domu účastníků, ovšem bez podrobnější znalosti důvodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedla, že žalobkyně i žalovaný byli jejími sousedy. S žalobkyní se příležitostně bavila, se žalovaným si vyměňovali jen pozdravy. Svědkyně popsala, že v jarním období roku 2020 se dozvěděla, že účastníci zvažují prodej domu. Její syn měl o nemovitost zájem, a proto se spolu se synem domluvila se žalobkyní, že se na dům přijdou podívat. V té době tam již žalobkyně nebydlela a bydlel tam žalovaný. V době, kdy na místo dorazili, byla u domu přítomna policie, která je nepustila ani k plotu s vysvětlením, že žalovaný vyměnil zámky a žalobkyně se tak nemůže dostat do domu. Svědkyně v průběhu roku 2020 vnímala opakovanou přítomnost policejních vozidel u domu účastníků, avšak bez znalosti konkrétních důvodů. Z rozhovorů se žalobkyní měla informace, že se žalobkyně do domu mohla dostat pouze na dvůr, nikoli do vnitřních prostor, z cesty se mohla pouze podívat na zahradu, a že ji to emocionálně zasahovalo. Hádkám, konfliktům či vzájemnému napadání účastníků svědkyně osobně přítomna nebyla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypověděla, že se s žalovaným seznámila pracovně, když jej jako manažerka společnosti Generali přijímala do skupiny. Vzhledem ke své pracovní pozici s ním vedla i osobní pohovory týkající se výsledků práce a případných osobních potíží. Z vyprávění žalovaného vyplývalo, že mezi ním a žalobkyní docházelo k častým partnerským konfliktům, které měly mít i fyzickou podobu. Svědkyně popsala, že žalovaný se někdy dostavil do práce s viditelnými škrábanci či kousanci, případně s poškozeným oblečením. Uvedla, že žalovaný jí sdělil, že v některých případech byla k těmto sporům přivolávána policie. Svědkyně však nebyla žádnému z těchto incidentů osobně přítomna a vše, co uvedla o vztahu účastníků, má výhradně z informací od žalovaného, nemá žádné vědomosti o jakémkoli zamezování přístupu k nemovitosti v Líních mezi účastníky. Po roce 2019 již s žalovaným přicházela do styku jen okrajově a toliko pracovně. S žalobkyní se osobně setkala pouze dvakrát v rámci pracovních aktivit, obě setkání proběhla klidně a standardně. Žalovaný před rokem 2019 občas přespával v kanceláři nebo u kolegy, aby se vyhnul konfliktům ve společné domácnosti. Ani tuto informaci nemá svědkyně z vlastní zkušenosti, ale z tvrzení žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedla, že žalovaný je jejím kolegou z pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Od žalovaného věděla, že účastníci společně obývali rodinný dům a že v pozdějším období jejich vztah nefungoval. V pracovních rozhovorech se zmiňoval o úvahách o prodeji domu a o partnerských konfliktech. Svědkyně popsala, že na žalovaném opakovaně viděla viditelná poranění, zejména šrámy na hlavě a rukou. Podle jeho sdělení měla tato zranění vzniknout v důsledku fyzického napadání ze strany žalobkyně. Svědkyně sama žádnému incidentu mezi účastníky osobně přítomna nebyla. Časově zařadila tato zjištění přibližně 5–7 let zpátky před výslechem, tedy převážně do období před rokem 2019, respektive před pandemií COVID19. Z rozhovorů s žalovaným měla informace o tom, že měl mít problémy s osobními věcmi v domácnosti, které mu měla žalobkyně poškozovat (rozstřihávat či špinit), a proto si je někdy nechával v autě nebo je na pracovní cesty překládal k ní do vozu. Dvakrát či třikrát též viděla, že žalovaný přespával v autě před prací, podle jeho sdělení odjížděl z domu kvůli konfliktům. Žádné vlastní poznatky o zamezování přístupu k nemovitosti nebo jinému právně významnému jednání mezi účastníky svědkyně nemá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Z výpovědi svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dcery žalovaného, bylo zjištěno, že se sporem účastníků nemá osobní zkušenost, neboť s nimi nebydlela a ve společné domácnosti dlouhodobě nepobývala. V počáteční fázi vztahu účastníků popsala běžné sousedské i rodinné kontakty bez konfliktů. V pozdějších letech zaznamenala, že mezi účastníky panuje napjatější atmosféra. Svědkyně však nebyla přítomna žádné hádce, rozepři ani fyzickému konfliktu. Jedinou událostí, kterou popsala z vlastní zkušenosti, je návštěva otce v Líních v době, kdy měla s rodinou v domě přespat. V této souvislosti žalovaný vyjadřoval obavy, že situace doma může být napjatá, nicméně návštěva proběhla bez incidentů. Svědkyně přitom zaznamenala pouze chladný vztah mezi účastníky, nikoli konkrétní konfliktní jednání. K otázce případného zamezování přístupu žalobkyně do nemovitosti uvedla, že o takových skutečnostech nemá žádné vlastní vědomosti. Uvedla pouze, že jí žalovaný sdělil, že s žalobkyní se nedaří dohodnout na řešení společného bydlení a prodeji nemovitosti. Svědkyně se dále vyjádřila k čestnému prohlášení týkajícímu se původu některých domácích věcí v nemovitosti účastníků. Potvrdila, že toto prohlášení sepsala na žádost žalovaného a že se s jeho obsahem ztotožňuje. Popsala okolnosti stěhování majetku mezi rodinným domem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vlastními domácnostmi členů rodiny. Tato část výpovědi však nesouvisí s předmětem řízení. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dotaz zástupce žalovaného uvedla, že se doslechla od žalovaného o tom, že z domu měly být odvezeny některé věci, nicméně nebyla ničemu přítomna a informace měla zprostředkované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně v rámci svého výslechu uvedla, že po krátkém soužití v bytě v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" se účastníci rozhodli pořídit společně rodinný dům v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl zakoupen ve stavu rozestavěnosti. Financování proběhlo z prostředků obou stran, včetně prodeje bytu žalobkyně, prostředků žalovaného a úvěru ze stavebního spoření. Následné dokončovací práce byly dle žalobkyně financovány oběma, avšak v pozdějším období přispívala převážně ona, protože žalovaný delší dobu neměl příjem. Po refinancování byl hypoteční úvěr psán pouze na žalobkyni, která jej sama splácela. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" spoluvlastnických podílech se účastníci dohodli v poměru 1/3 pro žalobkyni a 2/3 pro žalovaného, nikoli podle skutečných vkladů, ale s ohledem na budoucí dědické poměry jejich dětí. Dům podle žalobkyně užívali oba bez rozdělení prostor; společně užívali všechny místnosti. Dům využíval i její mladší syn, zejména při dojíždění ze studií v zahraničí, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaného. Žalobkyně popsala postupné zhoršování vztahů, nejprve v rovině psychické a později i fyzické. Uvedla, že žalovaný ji kontroloval, žárlil, vyvolával konflikty a později jí fyzicky napadal, na což reagovala obranou. Popsala i poškozování věcí v domě. Z tohoto důvodu se rozhodla nemovitost opustit a v květnu 2020 se odstěhovala do nájemního bytu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Po dvou dnech se do domu ještě dostala, provedla úklid, avšak při další návštěvě zjistila, že žalovaný vyměnil zámky. Žalovaný ji dovnitř nevpustil ani přes zadní vchod z garáže, k němuž byl klíč zasunut zevnitř, a garážová vrata bylo možné otevírat pouze dálkovým ovladačem, který měl výlučně žalovaný. Při přivolání policie žalobkyně požadovala alespoň vydání velkého technického průkazu k vozidlu, který jí však nebyl předán. Policie ji do domu rovněž nevpustila a odkázala ji na civilní řízení. Následně žalobkyně prostřednictvím zástupce písemně vyzvala žalovaného k umožnění vstupu, avšak žalovaný sdělil, že jako většinový vlastník přístup neumožní. Žalovaný dům po jejím odchodu užíval, dle ní spolu se svou přítelkyní. Sama nadále hradila hypoteční splátky, přestože do nemovitosti neměla přístup. Žalobkyně chtěla, aby se nemovitost udržovala, za dobu, co neměla přístup a žalovaný tam bydlel, tak nemovitost docela zchátrala, o zahradu se nikdo nestaral, byla zarostlá, neupravená a projevilo se to na ceně nemovitosti při prodeji. Po období neúspěšných jednání se účastníci dohodli na prodeji nemovitosti, který proběhl přibližně do půl roku. Žalobkyně uvedla, že žaloba na náhradu za nemožnost užívat nemovitost byla podána ještě před zahájením řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalobkyně připustila, že konflikty mezi účastníky byly v určité fázi vzájemné, avšak podle jejích tvrzení vždy reagovala na jednání žalovaného. V rámci odchodu si odnesla věci, které považovala za své a nutné pro zajištění bydlení, a tvrdí, že žalovaný nepravdivě označuje i starší věci za své. K tvrzení žalovaného o rozdělení užívání prostor uvedla, že žádné formální rozdělení neexistovalo, všechny místnosti byly přístupné oběma a k přesunu žalovaného do jiného pokoje došlo pouze dočasně, když u ní přespávala vnučka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalovaný v rámci svého výslechu uvedl, že s žalobkyní žili nejprve v bytě v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v roce 2011 se přestěhovali do nedokončeného domu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Financoval větší část nákladů na koupi a dokončení domu. Podíly na nemovitosti byly zapsány v poměru 2/3 pro žalovaného a 1/3 pro žalobkyni, přičemž podle žalovaného odpovídaly jeho větším investicím. Žalovaný popsal, že soužití zpočátku fungovalo, avšak později se zhoršilo, mimo jiné v souvislosti s finančními neshodami a osobními konflikty. Účastníci postupně vedli oddělené domácnosti, přičemž si zajišťoval své potřeby sám a často trávil čas mimo dům, aby předešel sporům. Uvedl, že se necítil bezpečně a obával se eskalace konfliktů, proto opakovaně volal Policii ČR. Při těchto konfliktech podle něj docházelo i k fyzickým napadením, přičemž žalovaný popírá, že by žalobkyni úmyslně ublížil. Podle žalovaného žalobkyně dům opustila bez předchozího oznámení v květnu 2020. Po návratu z práce zjistil, že je domácnost vystěhována. Událost oznámil Policii ČR. Po odchodu žalobkyně zjistil zmizení různých věcí i finanční hotovosti, což jej vedlo k výměně zámku na hlavním vstupu. Nový klíč žalobkyni nabízel a později jej ponechal volně přístupný na botníku, avšak žalobkyně si klíč nepřevzala. K výzvě ke specifikaci nabídky nového klíče žalobkyni uvedl, že nabízel klíč žalobkyni s tím, že měnil zámky, a v podstatě si ho nevzala. (Při jednání konaném dne 28. 4. 2023 na dotaz soudu ohledně předání nového klíče žalobkyni uvedl: „Při jedné její návštěvě, kdy přijela, jsem měl klíče v ruce, a to klíč od vchodových dveří, ten nový. Neměla o něj zájem, ale měla zájem o to, aby udělala rozruch v ulici.“) Jednou žalobkyně přijela k domu, když žalovaný byl doma, zajížděl autem do garáže a garáží žalobkyně prošla dovnitř. Měli garáž propojenou s domem, vstupní chodbička a pak byl vstup do domu a tam byl botník, na němž ležel nový klíč. Žalovaný ponechal klíč ležet schválně na botníku, zda po něm žalobkyně sáhne. Nevzala si jej. K přístupu do nemovitosti uvedl, že žalobkyně mohla využít i další vstupy, zejména garážová vrata nebo boční dveře, u nichž byl klíč zasunut zevnitř. Žalovaný potvrdil, že byl žalobkyní písemně vyzván k umožnění vstupu, avšak měl za to, že samotné předání klíče by spor mezi účastníky nevyřešilo. Žalovaný rovněž popsal, že již od roku 2015 se snažil doma nezdržovat a přespával mimo dům, například u známých či v automobilu, a domů chodil především kvůli základním potřebám. Přístup do nemovitosti však měl. Své věci postupně přesouval do uzamykatelného pokoje v přízemí. Uvedl také, že některé věci mu byly po odchodu žalobkyně poškozeny, včetně pneumatik či brzdového lanka na jízdním kole. V otázce pozdějšího prodeje nemovitosti žalovaný uvedl, že přistoupil na prodej, přičemž dle svého tvrzení vyplatil žalobkyni při vypořádání částku převyšující její odpovídající podíl o cca 713 000 Kč. Prodej zajišťovala jím zvolená realitní kancelář a proces prodeje trval několik měsíců. Po odstěhování žalobkyně nemovitost nadále užíval, mimo jiné i se svou přítelkyní. K užívání domu synem žalobkyně uvedl, že s jeho pobytem neměl nikdy problém a syn neměl v užívání domu žádná omezení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Odborným vyjádřením ze dne 30. 10. 2024 zpracovaným na základě žádosti žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" palma, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla stanovena obvyklá cena nájmu předmětného domu při celkové užitné ploše 186,6 m² na částku 37 320 Kč, z toho 1/3 činí částku 12 440 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soud vycházel při stanovení výše obvyklého nájemného z odborných závěrů znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, jenž byl ustanoven soudem poté, co žalovaný nesouhlasil s žalobkyní předloženým odborným vyjádřením a žalobkyně navrhla vypracování znaleckého posudku. Znalec vypracoval znalecký posudek a u jednání podal také vysvětlení ke způsobu ocenění. Znalec uvedl, že nebylo možno provést prohlídku nemovitosti, posudek tak zpracoval především na základě dokumentace, která byla součástí soudního spisu a byla oběma stranami odsouhlasena. Technický stav objektu posoudil z vnější prohlídky a z předpokladu obvyklé shody mezi vnějším a vnitřním stavem u běžně užívaného rodinného domu. Velikost a dispoziční parametry domu převzal z předložených plánů. Znalec dále konstatoval, že jakkoliv není tento postup zcela obvyklý, v daném případě byly poskytnuty dostatečné podklady, aby bylo možno přistoupit k ocenění. Soud tento postup akceptoval, neboť žádná ze stran nedoložila, že by technický stav či velikost domu byly jiné, než vyplývá z předložené dokumentace. Znalec použil metodu porovnávací, tedy postup založený na srovnání oceňované nemovitosti se skutečnými pronájmy obdobných rodinných domů v regionu. K porovnání použil čtyři realizované pronájmy rodinných domů v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejichž rozhodné parametry (dispozice, velikost, stáří, technický stav, přípojky sítí a sjednané nájemné) byly uvedeny v posudku. Údaje čerpal z vlastní databáze uskutečněných pronájmů a z informací od spolupracujících odhadců a realitních kanceláří. U předmětných nemovitostí nejsou běžně uváděna čísla popisná, z tohoto důvodu nejsou uvedena v posudku. Ceny těchto porovnatelných nemovitostí se v rozhodném období pohybovaly mezi 1 400 a 3 160 Kč/m²/rok. Z porovnání znalec zjistil, že na počátku sledovaného období (květen 2020) odpovídalo obvyklé nájemné částce 22 000 Kč/měsíc, zatímco na konci období (září 2021) pak částce 23 000 Kč/měsíc. Vzhledem k tomu, že růst nájemného byl v tomto období pozvolný a bez výrazných cenových skoků, stanovil znalec jako obvyklé nájemné pro celé období jeho aritmetický průměr, tedy 22 500 Kč/měsíc. Znalec v průběhu výslechu uvedl, že si nedokáže představit, že by předmětem obvyklého nájmu mohla být samostatně 1/3 jednobytového rodinného domu. Dům je dle projektové dokumentace jedinou bytovou jednotkou se společnými prostory. Pronajímání části takového domu je podle znalce atypické a neodpovídá obvyklé praxi na trhu s nájmy. Obvyklým způsobem užívání je pronájem celého domu jedné nájemní domácnosti, nikoliv pronájem ideálních nebo objemově neurčitých podílů. Z toho důvodu znalec postupoval tak, že stanovil obvyklé nájemné celé věci a poté jej rozdělil podle spoluvlastnických podílů. Obvyklé nájemné oceňovaného rodinného domu v období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2021 činilo 22 500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla podílovou spoluvlastnicí s podílem 1/3, náleží jí za uvedené období obvyklé nájemné v rozsahu odpovídajícím tomuto podílu, tedy 7 500 Kč měsíčně, neboť výnosy ze společné věci se mezi spoluvlastníky rozdělují podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Důkaz „eventuelně znaleckým posudkem ohledně stanovení výše nároku za nadměrné užívání společných nemovitostí“ navržený žalovaným nebyl proveden, neboť na jeho provedení žalovaný netrval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Podle § 2991 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný vyměnil zámek na vstupních dveřích do nemovitosti, čímž znemožnil žalobkyni faktický přístup a užívání společné věci v rozsahu odpovídajícímu jejímu spoluvlastnickému podílu. Žalovaný v řízení namítal, že žalobkyně měla k dispozici jiné způsoby vstupu do nemovitosti, a to prostřednictvím garážových vrat, zadního vchodu do garáže, případně balkonových dveří či posuvných dveří v obývacím pokoji. Tuto obranu soud neshledal důvodnou. Uvedené vstupy svou povahou nepředstavují hlavní vstup do domu. Garážová vrata ani zadní vstup do garáže nejsou určeny ke standardnímu a každodennímu vstupu osob do obytné části nemovitosti, obdobně balkonové dveře či posuvné dveře v obývacím pokoji nejsou běžnými vstupními místy do domu. Soud nepřisvědčil ani obraně žalovaného, že žalobkyni nabídl nový klíč od domu a ta si jej pouze nepřevzala. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný klíč žalobkyni fakticky nepředal – jednou jí jej pouze ukázal v ruce při její krátké návštěvě a podruhé jej bez jakéhokoli sdělení či výzvy ponechal volně odložený na botníku v předsíni, kam se žalobkyně dostala náhodně při jeho příjezdu do garáže. Takový postup nelze považovat za řádné a jednoznačné předání klíče ani za skutečné umožnění přístupu žalobkyně do domu, neboť nešlo o srozumitelný projev vůle klíč vydat a odstranit překážku bránící jejímu užívacímu právu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Žalovaný v rozhodné době užíval předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez právního důvodu, a tudíž se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. Skutkové okolnosti, v nichž žalovaný shledal uplatňování nároku žalobkyní na vydání bezdůvodného obohacení v rozporu s dobrými mravy, jsou právně nevýznamné, neboť se jedná o objektivní odpovědnost. Relevantním je, že žalovaný měl nemovitost přístupnou a k dispozici pouze pro sebe a takto ji nad rámec svého spoluvlastnického podílu užíval, aniž by byl k takovému užívání legitimován právem aprobovaným způsobem. Žalobkyně byla vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný přistoupil k výměně zámku na nemovitosti, čímž znemožnil žalobkyni přístup do nemovitosti, vyloučena z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by ji z užívání nemovitosti vylučoval, když v řízení nebyla prokázána a nikým ani tvrzena dohoda spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu. Pokud v rámci řízení bylo zmiňováno rozhodnutí žalovaného jako většinového spoluvlastníka o vyloučení žalobkyně z užívání nemovitosti, k tomuto podle žalovaného nedošlo, jednalo se pouze o formulaci v reakci na korespondenci mezi zástupci účastníků řízení. Jedná se tak o faktickou překážku, která užívání dané nemovitosti žalobkyni reálně znemožňovala. Vztah z bezdůvodného obohacení je právní úpravou i judikaturou Nejvyššího soudu pojímán jako objektivní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Brání-li jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení. Pro povinnost spoluvlastníka, který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Oproti tomu se v těchto vztazích jeví významným, znemožní-li nadužívající spoluvlastník přístup k nemovitosti a její užívání například právě výměnou zámku vstupních dveří, jako je tomu v daném případě, uzamčením stavby či oplocením pozemku (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2016, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Judikatura vztahující se k právnímu institutu bezdůvodného obohacení je přitom se zřetelem k obdobnému znění § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, použitelná i v poměrech § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. l. 2014 (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Účastníci řízení měli neshody dlouhodobého charakteru, vzájemně se atakovali, nebyli schopni vzájemné domluvy, znepříjemňovali si vzájemně život a nedokázali se domluvit na pravidlech vzájemného soužití. Žalovaným tvrzené odcizení věcí žalobkyní z nemovitosti nebylo prokázáno. Jak již bylo řečeno vztah, z bezdůvodného obohacení je právní úpravou i judikaturou pojímán jako objektivní, směřující k tomu, aby se nikdo neobohacoval na úkor druhého bez právem aprobovaného titulu. Samotný vznik bezdůvodného obohacení není ve své podstatě ovlivněn ani subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného a ani obohaceného (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2014, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ze dne 1. dubna 2015, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakož i judikaturu v nich citovanou).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Žalobkyni tak vzniklo vůči žalovanému v souladu s § 2999 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, vzhledem k tomu, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení v daném případě není dobře možné. Soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 127 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, když vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a částky odpovídající obvyklému nájemnému v daném místě a čase ve výši 7 500 Kč měsíčně za období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2021 (7 500 Kč x 17 měsíců). Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. má žalobkyně právo též na úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 127 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po sdělení žalovaného dne 28. 4. 2022 o neuhrazení žalobkyní požadovaném bezdůvodném obohacení na základě výzvy ze dne 26. 4. 2022. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. K námitce žalovaného, podle níž žalobkyně v žalobě původně požadovala částku 8 000 Kč, což odpovídá vynakládanému nájemnému za opatření si náhradního bydlení a až po více než čtyřech letech požadovala bezdůvodné obohacení, soud uvádí, že již z tvrzení obsažených v žalobě vyplývá, že žalobkyně dovozovala vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného z toho, že žalovaný užívá předmětnou nemovitost výlučně, čímž jí znemožňuje užívání odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu. Žalobkyně se proto domáhala mimo jiné vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně za období od května do podání žaloby, kdy nemovitost nemohla v rozsahu svého podílu užívat. Žalobkyně dále i podáními ze dne 7. 7. 2021, 25. 7. 2022 a 27. 9. 2022 svůj nárok jednoznačně vymezila jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Usnesením Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-sever ze dne 7. 10. 2022, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla připuštěna změna žaloby, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku odpovídající bezdůvodnému obohacení. Za tohoto stavu je námitka žalovaného, že předmět řízení byl jiný, nedůvodná. Nedůvodná je proto i s tímto spojená námitka promlčení, a to jak vzhledem k jednoznačnému právnímu posouzení uplatněného nároku jako práva na vydání bezdůvodného obohacení, tak i s ohledem na délku promlčecích lhůt podle občanského zákoníku pro tento typ nároku. Promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení podléhá subjektivní promlčecí lhůtě, neboť tato marně uplyne dříve než promlčecí lhůta objektivní, která je podle § 638 o. z. desetiletá a počíná dnem, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. V posuzované věci se tak uplatní tříletá subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o. z., jež počíná běžet ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla nebo při náležité péči mohla dozvědět o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku, tedy podle § 621 o. z. o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo je povinen jej vydat. Soud dospěl k závěru, že promlčecí lhůta počala běžet dnem, kdy se žalobkyně dozvěděla o znemožnění užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu, případně dnem, kdy se o této skutečnosti dozvědět měla a mohla. Žalobkyně nabyla tuto vědomost dne 10. 5. 2020, přičemž žaloba byla podána dne 21. 10. 2020, tedy zjevně před uplynutím subjektivní promlčecí lhůty; námitka promlčení je proto nedůvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. K námitkám žalovaného ohledně znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud konstatuje, že ze znaleckého posudku i výpovědi znalce je zřejmé, že měl na zřeteli dispozici domu a charakter v něm užívaných prostor a je zřejmé, že v domě nebyly vymezeny bytové jednotky, což ostatně nebylo žádným z účastníků řízení ani tvrzeno. Znalec rovněž přehledně a srozumitelně vysvětlil použitou metodu výpočtu obvyklého nájemného. K námitce žalovaného o nepřezkoumatelnosti posudku z důvodu absence příloh s informacemi o porovnávaných nemovitostech soud uvádí, že podle § 28 odst. 2 písm. h) zákona č. 254/2016 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, musí znalecký posudek obsahovat přílohy potřebné k zajištění jeho přezkoumatelnosti, jeli to možné. Znalec v posudku uvedl, že jako podklad využil mimo jiné „vlastní databázi pronájmů obdobných nemovitostí“, přičemž čtyři porovnatelné nemovitosti popsal a vysvětlil, že údaje čerpá z vlastní databáze uskutečněných pronájmů a z informací od spolupracujících odhadců a realitních kanceláří. V průběhu výslechu znalec tuto skutečnost potvrdil a objasnil, že u předmětných nemovitostí nejsou běžně uváděna čísla popisná, což znemožňuje jejich přesnější specifikaci v posudku. Soud považuje znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za přesvědčivý, logický a úplný. Znalec se v rámci výslechu detailně vyjádřil ke všem námitkám žalovaného, své závěry přesvědčivě obhájil a setrval na nich. Jeho vysvětlení dostatečně vyvrátilo všechny pochybnosti vznesené žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Žalovaným tvrzené užívání předmětné nemovitosti žalobkyní způsobem přesahujícím její spoluvlastnický podíl v období od října 2011 do května 2020 nebylo provedenými důkazy, zejména žalovaným navrženými výslechy svědkyň ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", prokázáno, když tyto neměly žádné vědomosti o jakémkoliv zamezování přístupu k nemovitosti mezi účastníky řízení. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měla informace o tom, že žalovaný občas přespával v kanceláři nebo u kolegy pouze ze sdělení žalovaného a svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaného pouze dvakrát či třikrát viděla přespávat v autě. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaný měl v uvedeném období do nemovitosti neomezený přístup, nebyl vyloučen z užívání svého spoluvlastnického podílu. Za této situace nemohl soud přihlédnout k procesní obraně žalovaného spočívající v započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Žalobou byly uplatněny 3 dílčí nároky, a to 1. uložení povinnosti žalovanému zdržení se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání nemovitosti, 2. uložení povinnosti předat žalobkyni klíče od vchodu do domu, 3. nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V části nároků 1. a 2., jíž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zdržení se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání nemovitosti a dále povinnosti předat žalobkyni klíče od vchodu do domu, byla v průběhu řízení vzata žaloba v této části zpět z důvodu prodeje předmětné nemovitosti na základě dohody účastníků řízení, kdy tak nelze říct, že některý z účastníků řízení zavinil zastavení řízení. Soud tak ohledně těchto nároků postupoval podle § 146 odst. 1 o. s. ř., kdy žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Žalobkyně měla částečný úspěch ve věci ohledně nároku 3. na vydání bezdůvodného obohacení a to v 94 % a pouze v 6 % byla neúspěšná, tj. v poměrně nepatrné části. Rozhodnutí o výši plnění dále záviselo na znaleckém posudku a soud tak žalobkyni podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 82 510 Kč. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 800 Kč, jenž byl na tuto výši doměřen po rozšíření žaloby na částku 136 000 Kč, a dále odměna zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dne 13. 5. 2020, podání žaloby dne 21. 10. 2020 a změna žaloby dne 25. 7. 2022) z tarifní hodnoty 40 000 Kč (původně požadované výše bezdůvodného obohacení) po 2 700 Kč, tj. 8 100 Kč, odměna zástupce žalobkyně za 9 úkonů právní služby (doplnění skutkových tvrzení dne 4. 7. 2023, účast na jednání před soudem dne 28. 4. 2023, 14. 7. 2023, 6. 9. 2023, 1. 11. 2023, 22. 4. 2024, 18. 10. 2024, 20. 11. 2024 a 28. 11. 2025) z tarifní hodnoty 136 000 Kč (požadované výše bezdůvodného obohacení po připuštění změny žaloby) po 6 540 Kč, tj. 58 860 Kč, podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „a. t.“), 11 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., tj. 3 300 Kč, a 1 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za 1 úkon právní služby poskytnutý po účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění a. t. a dále žalobkyní složená záloha na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. Zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu v soudním řízení bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud neshledal, že by byly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u kteréhokoliv z účastníků řízení. Žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyni, byla mu tak uložena i nákladová povinnost vůči státu ve výši 600 Kč, kdy se jedná o státem zálohované znalečné soudem ustanovenému znalci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za vypracovaný znalecký posudek, jenž bylo znalci přiznáno usnesením ze dne 15. 4. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a proplaceno dne 10. 6. 2025. Záloha složená žalobkyní na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč je zohledněna v nákladech řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání místnosti v 1. patře domu č. p. , Anonymizováno,  v , adresa,  v obci , adresa, , kuchyně, obývacího pokoje, koupelny a WC v přízemí tohoto domu, dále uložení povinnosti žalovanému předat žalobkyni klíče od vchodových dveří do domu a uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně za období od května 2020 do září 2020. K uplatňovaným nárokům žalobkyně uvedla, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí nacházejících se v katastrálním území , adresa, , a to pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , dále pozemku parcelní č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  – ostatní plocha a pozemku parcelní č. 280/15 – ostatní plocha (dále jen „nemovitosti“), přičemž žalobkyně je vlastníkem ideální jedné třetiny a žalovaný ideálních dvou třetin uvedených nemovitostí. V minulosti účastníci žili jako druh a družka, postupně docházelo k neshodám, žalovaný žalobkyni psychicky i fyzicky napadal, rozbíjel zařízení v domě, zasahovala i policie. Žalovaný dne 10. 5. 2020 žalobkyni zamezil přístup do domu, když vyměnil zámky u vchodu do domu i zadního vchodu do garáže. Elektrické ovládání garážových vrat měl k dispozici výlučně žalovaný. , jméno FO,  opakované výzvy žalobkyně žalovaný přístup do domu žalobkyni neumožnil, a proto byla nucena sehnat si náhradní bydlení, za které vynakládá částku 8 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný užívá celou nemovitost výlučně sám a zamezil žalobkyni možnost užívání, dochází na jeho straně k bezdůvodnému obohacení, jehož vydání se žalobkyně též domáhá, a to za dobu, kdy nemovitosti nemohla v rozsahu svého podílu užívat. Žalobkyně vyzývala žalovaného k nápravě, ten však její návrhy neakceptoval a na předžalobní výzvu nereagoval.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je většinovým spoluvlastníkem nemovitostí, tj. rozhoduje o jejich „životě a osudu“. Nemovitosti získali účastníci na základě kupní smlouvy v říjnu 2011. Žalobkyně užívala nemovitosti v plném rozsahu včetně pokoje pro jejího syna, koupelny, WC, ložnice a šatny v 1. patře, v ničem nebyla omezována a nemovitosti užívala nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Syn žalobkyně žil s účastníky ve společné domácnosti do roku 2013. Žalovaný žalobkyni psychicky ani fyzicky nenapadal, neničil zařízení domu, naopak toto činila žalobkyně. V posledních pěti letech žalovaný přespával většinou ve svém osobním automobilu, kde měl i své osobní věci a v domě pobýval pouze v nezbytném rozsahu zejména za účelem osobní hygieny, občas přespával v bytě kolegy. Žalobkyně v květnu 2019 sestěhovala věci žalovaného do jedné místnosti v patře a sama užívala zbývající část nemovitosti. Dne 4. 5. 2020 se žalobkyně z nemovitosti dobrovolně odstěhovala, kdy žalovaný poté zjistil, že mu chybí řada věcí včetně finanční hotovosti a z tohoto důvodu dne 9. 5. 2020 vyměnil vložku zámku hlavních vchodových dveří. Vložka zámku do garáže vyměněna nebyla a další přístup měla žalobkyně přes garážová vrata. K rozhodnutí žalovaného jako většinového spoluvlastníka o vyloučení žalobkyně z užívání nemovitosti nedošlo, jednalo se pouze o formulaci v reakci na korespondenci mezi zástupci účastníků řízení. Od října 2011 do května 2020, užívala žalobkyně nemovitosti způsobem výrazně přesahujícím její spoluvlastnický podíl, s tím, že nejméně od roku 2015 to bylo proti vůli žalovaného. Z tohoto důvodu žalovaný vznesl v rámci procesní obrany námitku započtení za užívání nemovitosti žalobkyní přesahující její spoluvlastnický podíl s tím, že uplatněný výkon práva žalobkyní nepožívá právní ochrany, neboť je v rozporu s dobrými mravy.3. Žalobkyně následně podáními ze dne 7. 7. 2021, 25. 7. 2022 a 27. 9. 2022 jednoznačně vymezila, že předmětem řízení je vydání bezdůvodného obohacení a usnesením Okresního soudu , adresa, -sever ze dne 7. 10. 2022, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 1. 11. 2022, byla připuštěna změna žaloby, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 136 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně za měsíce květen 2020 až září 2021 s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 136 000 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na společném prodeji nemovitosti v říjnu 2021, proto požaduje vydání bezdůvodného obohacení toliko do tohoto měsíce, byť k podpisu kupní smlouvy došlo až 2. 2. 2022 a právní účinky vkladu nastaly 1. 3. 2022. Současně bylo řízení na základě zpětvzetí žaloby žalobkyní zastaveno v části, kdy se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání místnosti v 1. patře domu č. p. 779 v , adresa,  v obci , adresa,  a dále kuchyně, obývacího pokoje, koupelny a WC v přízemí tohoto domu, a dále v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném vydání klíčů od vchodu do domu.4. , jméno FO,  základě poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně doplnila, že opakovaně vyzývala žalovaného k umožnění přístupu do nemovitosti, a to osobně, telefonicky, SMS zprávami i prostřednictvím svého zástupce. N e-mailovou výzvu reagoval zástupce žalovaného sdělením, že „Můj klient svým rozhodnutím, jako většinového spoluvlastníka, vyloučil Vaši klientku z jejího užívání.“ Při pokusech žalobkyně o vstup do nemovitosti žalovaný neotevřel, zámek vchodových dveří byl vyměněn, ve dveřích do garáže byl klíč zevnitř. Garážová vrata se otevírala dálkovým ovladačem, který měl k dispozici jen žalovaný. Žalobkyně na pozemek u nemovitosti občas docházela za účelem obhospodařování zahrady. Stav ohledně rodinného domu však nadále trval. Žalobkyně popírala, že by žalovaného napadala, vyhrožovala mu, sestěhovala mu věci nebo jej omezovala v užívání domu.5. Žalovaný po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. shrnul průběh soužití účastníků řízení tak, že od října 2015 došlo k faktickému rozpadu vztahu a podle jeho tvrzení jej žalobkyně postupně vytlačovala z užívání domu. Žalobkyně užívala převážnou část nemovitosti, zatímco on byl omezen na jeden pokoj a některé společné prostory; poměr užívání vyčíslil na 75 % žalobkyně a 25 % žalovaný. , jméno FO,  tomto základě uplatnil námitku započtení své pohledávky za užívání nemovitosti žalobkyní nad rámec jejího spoluvlastnického podílu za období říjen 2011 až květen 2020 ve výši 7 500 Kč měsíčně. Při odchodu žalobkyně v květnu 2020 byly odneseny i věci, které byly v jeho výlučném vlastnictví, a část finanční hotovosti a z těchto důvodů dne 9. 5. 2020 vyměnil vložku zámku u hlavního vstupu do domu. Žalobkyni nabídl předání nového klíče, avšak ta si jej nepřevzala. Žalobkyně měla po svém odstěhování i jiné možnosti vstupu do domu, a to přes garážová vrata, zadním vchodem do garáže, balkonovými dveřmi či posuvnými dveřmi v obývacím pokoji. Spoluvlastnictví účastníků bylo ukončeno prodejem nemovitosti s právními účinky vkladu ke dni 1. 3. 2022.6. Soud dospěl v průběhu řízení na základě provedeného dokazování k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je důvodný, proto vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzené výše bezdůvodného obohacení, tj. částky 8 000 Kč měsíčně, že odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase a podílu žalobkyně na předmětných nemovitostech. Žalobkyně k prokázání uvedeného navrhla provedení důkazu odborným vyjádřením realitní makléřky a vypracováním znaleckého posudku soudem ustanoveným znalcem. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesouhlasil s předloženým odborným vyjádřením, soud přistoupil k ustanovení znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  z oboru ekonomika, odvětví – ceny a odhady, specializace – oceňování nemovitostí k vypracování znaleckého posudku.7. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav.8. Ze shodných tvrzení účastníků, výpisu z katastru nemovitostí a vyrozumění o provedeném vkladu vyplývá, že žalobkyně a žalovaný byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. 280/17 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 779, rodinný dům, pozemku parc. č. 280/10 – ostatní plocha a pozemku parc. č. 280/15 – ostatní plocha, katastrální území a obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota,  u , právnická osoba,  pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště , adresa, -sever, s podílem žalobkyně 1/3 a žalovaného 2/3, a to na základě kupní smlouvy ze dne 5. 10. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 6. 10. 2011. V předmětných nemovitostech žalobkyně a žalovaný žili jako druh a družka od 1. 6. 2011, kdy rodinný dům je patrový dům s počtem podlaží dva a od 1. 6. 2011 je užívali společně. Účastníci se dohodli na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v říjnu 2021 a kupní smlouva byla uzavřena dne 2. 2. 2022 s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k 1. 3. 2022.9. Z dopisu ze dne 21. 5. 2020 a následné e-mailové korespondence mezi zástupci účastníků řízení vyplývá, že žalobkyně navrhla zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a investic do společné nemovité věci, neboť je zjevné že společné soužití a užívání společné věci již není možné a požadovala umožnění užívání nemovitosti. Žalovaný byl srozuměn se společným prodejem nemovitostí, ohledně užívání však sdělil, že svým rozhodnutím jako většinového vlastníka vyloučil žalobkyni z jejího užívání.10. Z půdorysného schématu domu je viditelný hlavní vchod do rodinného domu, garážová vrata a vchod do garáže.11. Nájemní smlouvou ze dne 28. 4. 2020 a dodatkem ze dne 28. 4. 2021 uzavřenými mezi , jméno FO, , jako pronajímatelkou, a žalobkyní, jako nájemcem, bylo prokázáno, že pronajímatelka přenechala byt č. 660/108 v budově č. p. 660, 661, 662 na pozemku st. parc. č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa,  do nájmu žalobkyni od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2022 za nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně + služby a energie spojené s užíváním bytu.12. Z lékařské zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO, , praktické lékařky, ze dne 18. 10. 2016, bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že byla napadena druhem, udeřena do obličeje pěstí několikrát a do zad. Byl shledán otok horního rtu, hematom dolního rtu na vnitřní straně, hematom v oblasti levé lopatky. Žalobkyně odmítla pracovní neschopnost, lokálně mast s NSA.13. , právnická osoba, , Obvodní oddělení , adresa, , sdělilo, že účastníci řízení byli řešeni policejní součástí pro následující přestupky, které byly oznámeny , právnická osoba,  , adresa,  – dne 10. 5. 2020 - žalovaný fyzicky napadl žalobkyni, kdy jí nezpůsobil zranění, která by si vyžádala lékařské ošetření, dne 4. 5. 2020 - žalobkyně měla odvézt ze společného domu věci žalovaného, čímž mu způsobila škodu ve výši 7 700 Kč, dne 7. 4. 2020 - vzájemná slovní rozepře mezi žalobkyní a žalovaným, během které měl žalovaný rozbít kuchyňskou váhu a další společný majetek, dne 9. 12. 2018 – žalovaný a žalobkyně se vzájemně dopustili schválnosti a hrubého jednání, kdy si navzájem ničili vybavení domácnosti.14. Z vyrozumění a usnesení , právnická osoba,  , adresa, , odbor sociální a správní, agenda přestupků, ze dne 12. 2. 2019 a 7. 8. 2020 bylo zjištěno, že byly odloženy přestupkové věci, neboť společenská škodlivost jednání nepřesáhla stupeň nebezpečnosti pro společnost natolik, aby v jednání byl spatřován přestupek, a to v jednání žalovaného, který měl dne 9. 12. 2018 v předmětném rodinném domě se dopustit schválnosti vůči žalobkyni tak, že měl strhnout zarámovanou fotografii ze zdi a tuto měl vyhodit ven na zahradu a dále měl strhnout lampičku ze zdi, kterou měl vyhodit do odpadkového koše a měl rozbít jednu skleněnou vánoční ozdobu, přičemž schválnosti vůči sobě si měli konat vzájemně, kdy žalobkyně měla strhat z oken závěsy, a dále v jednání žalovaného, který měl dne 7. 4. 2020 v předmětném rodinném domě při vzájemné slovní rozepři odstrčit žalobkyni na pohovku a dále měl rozbít kuchyňskou váhu, jednu žárovku a dvířka koupelnové galerky. Dále v jednání žalovaného, který měl dne 10. 5. 2020 v předmětném rodinném domě chytit pod krkem a několikrát udeřit do obličeje, ramene a hrudi žalobkyni, čímž jí neměl způsobit žádné zranění. Rozhodnutím , právnická osoba,  , adresa,  ze dne 26. 4. 2017, č. j. , Anonymizováno, -Hrá/, č. účtu, , byla obviněná – žalobkyně uznána vinnou, že dne 17. 10. 2016 v době kolem 18:40 hodin v předmětném rodinném domě po společném dohadování a vzájemném přetahování s žalovaným s úmyslem nepřímým kousla žalovaného do oblasti levého předloktí, čímž mu způsobila zranění v podobě drobných oděrek a modřiny, které si nevyžádalo lékařské ošetření, čímž spáchala přestupek proti občanskému soužití a byla jí uložena sankce ve formě napomenutí, pokuty ve výši 1 000 Kč a povinnosti nahradit náklady řízení. Z vyrozumění obce , adresa,  ze dne 3. 7. 2021 bylo zjištěno, že byla odložena věc – přestupek, který měl být spáchán podezřelou žalobkyní, jehož se měla dopustit dne 4. 5. 2020 tím, že odvezla z předmětného rodinného domu, který obývala se svým bývalým druhem žalovaným dvě skleněné vázy, jednu skleněnou mísu, kuchyňský robot, sadu 21 talířů, koženou sedací soupravu, konferenční stolek, dřevěnou manželskou postel, neúplnou sadu hrnců, čímž mu měla způsobit škodu ve výši 7 700 Kč, neboť odpovědnost za eventuálně spáchaný přestupek zanikla.15. Dne 26. 4. 2022 zástupce žalobkyně vyzval zástupce žalovaného k zaplacení částky 155 000 Kč, a to bezdůvodného obohacení ve výši 136 000 Kč a půjčky žalovanému na zaplacení výživného ve výši 19 000 Kč. Dne 28. 4. 2022 zástupce žalovaného sdělil, že žalovaný nárok žalobkyně neuznává a hradit jej nebude.16. Z potvrzení , tituly před jménem,  , jméno FO, , dcery žalovaného, ze dne 10. 6. 2020, o vlastnictví nebyla učiněna žádná skutková zjištění, kdy tato se k věci vyjádřila v rámci jejího výslechu.17. Z fotodokumentace předložené žalovaným soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť tato neprokazuje, že jej fyzicky napadla, přeštípla brzdové lanko na kole a ničila vozidlo právě žalobkyně.18. Účastníci řízení navrhli k prokázání svých tvrzení výslech řady svědků, kteří byli ve vztahu k nim rodinnými příslušníky, sousedy nebo kolegyněmi ze zaměstnání. Ze strany žalobkyně tak byli navrženi svědci , jméno FO, , , jméno FO,  a , adresa, . Ze strany žalovaného byli navrženi svědci , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, .19. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna žalobkyně, vyplynulo, že s účastníky řízení žil ve společné domácnosti v nemovitosti v Líních přibližně 15 let zpět. Užíval vlastní pokoj a běžné společné prostory se souhlasem obou účastníků. Svědek popsal vztah účastníků jako postupně se zhoršující, s častými hádkami. Fyzickému napadení nebyl osobně přítomen, informace o fyzických incidentech má od žalobkyně, avšak viděl u žalobkyně modřiny a ví o policejním zásahu z jejího sdělení. Po odchodu žalobkyně žalovaný vyměnil zámky a oznámil, že jí jako většinový vlastník neumožní vstup. O výzvách k umožnění vstupu ví z informací od žalobkyně. Vztah svědka k žalovanému byl neutrální. Dne 9. 7. 2021 se svědek s žalobkyní pokusil dostat do domu, ale neúspěšně, přední dveře měly vyměněný zámek, zadní dveře byly zajištěny klíčem zevnitř, garáž bylo možné otevírat pouze zevnitř pomocí tlačítka. Přístup do garáže měl výlučně žalovaný, neboť k ní existovalo pouze jedno dálkové ovládání. , adresa,  byla zřejmě přístupná, neboť brána se obvykle nezamykala, svědkovi však není známo, že by tam žalobkyně po svém odchodu docházela.20. Svědkyně , jméno FO,  uvedla, že je sousedkou obou účastníků a zároveň má přátelský vztah se žalobkyní. Svědkyně vypověděla, že mezi účastníky docházelo po určité době ke konfliktům. V jarním období roku 2020 zaznamenala případy, kdy se žalobkyně nemohla dostat do společného domu, a to z důvodu vyměněného zámku. Těmto situacím byla fyzicky přítomna v tom rozsahu, že viděla žalobkyni, jak se po příjezdu dostala pouze na zahradu, nikoliv dovnitř domu. V takových případech žalobkyně přicházela k ní domů. V souvislosti s touto situací byla na místě přítomna i policie, samotnému zásahu však svědkyně přítomna nebyla. Svědkyně nebyla osobně přítomna žádným hádkám či fyzickým konfliktům mezi účastníky. Popsala však jednu událost, kdy se na její zahradě v zimním období (prosinec, bez přesného roku) objevil rozbitý zasklený obrázek, který její dcery darovaly žalobkyni. O tom, že obraz přes plot hodil žalovaný, se svědkyně dozvěděla od žalobkyně. Svědkyně dále uvedla, že v období před jarem 2020 zaznamenala opakovaně příjezd policejního vozidla k domu účastníků, ovšem bez podrobnější znalosti důvodů.21. Svědkyně , adresa,  uvedla, že žalobkyně i žalovaný byli jejími sousedy. S žalobkyní se příležitostně bavila, se žalovaným si vyměňovali jen pozdravy. Svědkyně popsala, že v jarním období roku 2020 se dozvěděla, že účastníci zvažují prodej domu. Její syn měl o nemovitost zájem, a proto se spolu se synem domluvila se žalobkyní, že se na dům přijdou podívat. V té době tam již žalobkyně nebydlela a bydlel tam žalovaný. V době, kdy na místo dorazili, byla u domu přítomna policie, která je nepustila ani k plotu s vysvětlením, že žalovaný vyměnil zámky a žalobkyně se tak nemůže dostat do domu. Svědkyně v průběhu roku 2020 vnímala opakovanou přítomnost policejních vozidel u domu účastníků, avšak bez znalosti konkrétních důvodů. Z rozhovorů se žalobkyní měla informace, že se žalobkyně do domu mohla dostat pouze na dvůr, nikoli do vnitřních prostor, z cesty se mohla pouze podívat na zahradu, a že ji to emocionálně zasahovalo. Hádkám, konfliktům či vzájemnému napadání účastníků svědkyně osobně přítomna nebyla.22. Svědkyně , jméno FO,  vypověděla, že se s žalovaným seznámila pracovně, když jej jako manažerka společnosti Generali přijímala do skupiny. Vzhledem ke své pracovní pozici s ním vedla i osobní pohovory týkající se výsledků práce a případných osobních potíží. Z vyprávění žalovaného vyplývalo, že mezi ním a žalobkyní docházelo k častým partnerským konfliktům, které měly mít i fyzickou podobu. Svědkyně popsala, že žalovaný se někdy dostavil do práce s viditelnými škrábanci či kousanci, případně s poškozeným oblečením. Uvedla, že žalovaný jí sdělil, že v některých případech byla k těmto sporům přivolávána policie. Svědkyně však nebyla žádnému z těchto incidentů osobně přítomna a vše, co uvedla o vztahu účastníků, má výhradně z informací od žalovaného, nemá žádné vědomosti o jakémkoli zamezování přístupu k nemovitosti v Líních mezi účastníky. Po roce 2019 již s žalovaným přicházela do styku jen okrajově a toliko pracovně. S žalobkyní se osobně setkala pouze dvakrát v rámci pracovních aktivit, obě setkání proběhla klidně a standardně. Žalovaný před rokem 2019 občas přespával v kanceláři nebo u kolegy, aby se vyhnul konfliktům ve společné domácnosti. Ani tuto informaci nemá svědkyně z vlastní zkušenosti, ale z tvrzení žalovaného.23. Svědkyně , jméno FO,  uvedla, že žalovaný je jejím kolegou z pracoviště , právnická osoba, . Od žalovaného věděla, že účastníci společně obývali rodinný dům a že v pozdějším období jejich vztah nefungoval. V pracovních rozhovorech se zmiňoval o úvahách o prodeji domu a o partnerských konfliktech. Svědkyně popsala, že na žalovaném opakovaně viděla viditelná poranění, zejména šrámy na hlavě a rukou. Podle jeho sdělení měla tato zranění vzniknout v důsledku fyzického napadání ze strany žalobkyně. Svědkyně sama žádnému incidentu mezi účastníky osobně přítomna nebyla. Časově zařadila tato zjištění přibližně 5–7 let zpátky před výslechem, tedy převážně do období před rokem 2019, respektive před pandemií COVID19. Z rozhovorů s žalovaným měla informace o tom, že měl mít problémy s osobními věcmi v domácnosti, které mu měla žalobkyně poškozovat (rozstřihávat či špinit), a proto si je někdy nechával v autě nebo je na pracovní cesty překládal k ní do vozu. Dvakrát či třikrát též viděla, že žalovaný přespával v autě před prací, podle jeho sdělení odjížděl z domu kvůli konfliktům. Žádné vlastní poznatky o zamezování přístupu k nemovitosti nebo jinému právně významnému jednání mezi účastníky svědkyně nemá.24. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dcery žalovaného, bylo zjištěno, že se sporem účastníků nemá osobní zkušenost, neboť s nimi nebydlela a ve společné domácnosti dlouhodobě nepobývala. V počáteční fázi vztahu účastníků popsala běžné sousedské i rodinné kontakty bez konfliktů. V pozdějších letech zaznamenala, že mezi účastníky panuje napjatější atmosféra. Svědkyně však nebyla přítomna žádné hádce, rozepři ani fyzickému konfliktu. Jedinou událostí, kterou popsala z vlastní zkušenosti, je návštěva otce v Líních v době, kdy měla s rodinou v domě přespat. V této souvislosti žalovaný vyjadřoval obavy, že situace doma může být napjatá, nicméně návštěva proběhla bez incidentů. Svědkyně přitom zaznamenala pouze chladný vztah mezi účastníky, nikoli konkrétní konfliktní jednání. K otázce případného zamezování přístupu žalobkyně do nemovitosti uvedla, že o takových skutečnostech nemá žádné vlastní vědomosti. Uvedla pouze, že jí žalovaný sdělil, že s žalobkyní se nedaří dohodnout na řešení společného bydlení a prodeji nemovitosti. Svědkyně se dále vyjádřila k čestnému prohlášení týkajícímu se původu některých domácích věcí v nemovitosti účastníků. Potvrdila, že toto prohlášení sepsala na žádost žalovaného a že se s jeho obsahem ztotožňuje. Popsala okolnosti stěhování majetku mezi rodinným domem v , adresa,  a vlastními domácnostmi členů rodiny. Tato část výpovědi však nesouvisí s předmětem řízení. , jméno FO,  dotaz zástupce žalovaného uvedla, že se doslechla od žalovaného o tom, že z domu měly být odvezeny některé věci, nicméně nebyla ničemu přítomna a informace měla zprostředkované.25. Žalobkyně v rámci svého výslechu uvedla, že po krátkém soužití v bytě v , Anonymizováno,  se účastníci rozhodli pořídit společně rodinný dům v , Anonymizováno, , který byl zakoupen ve stavu rozestavěnosti. Financování proběhlo z prostředků obou stran, včetně prodeje bytu žalobkyně, prostředků žalovaného a úvěru ze stavebního spoření. Následné dokončovací práce byly dle žalobkyně financovány oběma, avšak v pozdějším období přispívala převážně ona, protože žalovaný delší dobu neměl příjem. Po refinancování byl hypoteční úvěr psán pouze na žalobkyni, která jej sama splácela. , jméno FO,  spoluvlastnických podílech se účastníci dohodli v poměru 1/3 pro žalobkyni a 2/3 pro žalovaného, nikoli podle skutečných vkladů, ale s ohledem na budoucí dědické poměry jejich dětí. Dům podle žalobkyně užívali oba bez rozdělení prostor; společně užívali všechny místnosti. Dům využíval i její mladší syn, zejména při dojíždění ze studií v zahraničí, , právnická osoba,  žalovaného. Žalobkyně popsala postupné zhoršování vztahů, nejprve v rovině psychické a později i fyzické. Uvedla, že žalovaný ji kontroloval, žárlil, vyvolával konflikty a později jí fyzicky napadal, na což reagovala obranou. Popsala i poškozování věcí v domě. Z tohoto důvodu se rozhodla nemovitost opustit a v květnu 2020 se odstěhovala do nájemního bytu v , adresa, . Po dvou dnech se do domu ještě dostala, provedla úklid, avšak při další návštěvě zjistila, že žalovaný vyměnil zámky. Žalovaný ji dovnitř nevpustil ani přes zadní vchod z garáže, k němuž byl klíč zasunut zevnitř, a garážová vrata bylo možné otevírat pouze dálkovým ovladačem, který měl výlučně žalovaný. Při přivolání policie žalobkyně požadovala alespoň vydání velkého technického průkazu k vozidlu, který jí však nebyl předán. Policie ji do domu rovněž nevpustila a odkázala ji na civilní řízení. Následně žalobkyně prostřednictvím zástupce písemně vyzvala žalovaného k umožnění vstupu, avšak žalovaný sdělil, že jako většinový vlastník přístup neumožní. Žalovaný dům po jejím odchodu užíval, dle ní spolu se svou přítelkyní. Sama nadále hradila hypoteční splátky, přestože do nemovitosti neměla přístup. Žalobkyně chtěla, aby se nemovitost udržovala, za dobu, co neměla přístup a žalovaný tam bydlel, tak nemovitost docela zchátrala, o zahradu se nikdo nestaral, byla zarostlá, neupravená a projevilo se to na ceně nemovitosti při prodeji. Po období neúspěšných jednání se účastníci dohodli na prodeji nemovitosti, který proběhl přibližně do půl roku. Žalobkyně uvedla, že žaloba na náhradu za nemožnost užívat nemovitost byla podána ještě před zahájením řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalobkyně připustila, že konflikty mezi účastníky byly v určité fázi vzájemné, avšak podle jejích tvrzení vždy reagovala na jednání žalovaného. V rámci odchodu si odnesla věci, které považovala za své a nutné pro zajištění bydlení, a tvrdí, že žalovaný nepravdivě označuje i starší věci za své. K tvrzení žalovaného o rozdělení užívání prostor uvedla, že žádné formální rozdělení neexistovalo, všechny místnosti byly přístupné oběma a k přesunu žalovaného do jiného pokoje došlo pouze dočasně, když u ní přespávala vnučka.26. Žalovaný v rámci svého výslechu uvedl, že s žalobkyní žili nejprve v bytě v , Anonymizováno,  a v roce 2011 se přestěhovali do nedokončeného domu v , Anonymizováno, . Financoval větší část nákladů na koupi a dokončení domu. Podíly na nemovitosti byly zapsány v poměru 2/3 pro žalovaného a 1/3 pro žalobkyni, přičemž podle žalovaného odpovídaly jeho větším investicím. Žalovaný popsal, že soužití zpočátku fungovalo, avšak později se zhoršilo, mimo jiné v souvislosti s finančními neshodami a osobními konflikty. Účastníci postupně vedli oddělené domácnosti, přičemž si zajišťoval své potřeby sám a často trávil čas mimo dům, aby předešel sporům. Uvedl, že se necítil bezpečně a obával se eskalace konfliktů, proto opakovaně volal Policii ČR. Při těchto konfliktech podle něj docházelo i k fyzickým napadením, přičemž žalovaný popírá, že by žalobkyni úmyslně ublížil. Podle žalovaného žalobkyně dům opustila bez předchozího oznámení v květnu 2020. Po návratu z práce zjistil, že je domácnost vystěhována. Událost oznámil Policii ČR. Po odchodu žalobkyně zjistil zmizení různých věcí i finanční hotovosti, což jej vedlo k výměně zámku na hlavním vstupu. Nový klíč žalobkyni nabízel a později jej ponechal volně přístupný na botníku, avšak žalobkyně si klíč nepřevzala. K výzvě ke specifikaci nabídky nového klíče žalobkyni uvedl, že nabízel klíč žalobkyni s tím, že měnil zámky, a v podstatě si ho nevzala. (Při jednání konaném dne 28. 4. 2023 na dotaz soudu ohledně předání nového klíče žalobkyni uvedl: „Při jedné její návštěvě, kdy přijela, jsem měl klíče v ruce, a to klíč od vchodových dveří, ten nový. Neměla o něj zájem, ale měla zájem o to, aby udělala rozruch v ulici.“) Jednou žalobkyně přijela k domu, když žalovaný byl doma, zajížděl autem do garáže a garáží žalobkyně prošla dovnitř. Měli garáž propojenou s domem, vstupní chodbička a pak byl vstup do domu a tam byl botník, na němž ležel nový klíč. Žalovaný ponechal klíč ležet schválně na botníku, zda po něm žalobkyně sáhne. Nevzala si jej. K přístupu do nemovitosti uvedl, že žalobkyně mohla využít i další vstupy, zejména garážová vrata nebo boční dveře, u nichž byl klíč zasunut zevnitř. Žalovaný potvrdil, že byl žalobkyní písemně vyzván k umožnění vstupu, avšak měl za to, že samotné předání klíče by spor mezi účastníky nevyřešilo. Žalovaný rovněž popsal, že již od roku 2015 se snažil doma nezdržovat a přespával mimo dům, například u známých či v automobilu, a domů chodil především kvůli základním potřebám. Přístup do nemovitosti však měl. Své věci postupně přesouval do uzamykatelného pokoje v přízemí. Uvedl také, že některé věci mu byly po odchodu žalobkyně poškozeny, včetně pneumatik či brzdového lanka na jízdním kole. V otázce pozdějšího prodeje nemovitosti žalovaný uvedl, že přistoupil na prodej, přičemž dle svého tvrzení vyplatil žalobkyni při vypořádání částku převyšující její odpovídající podíl o cca 713 000 Kč. Prodej zajišťovala jím zvolená realitní kancelář a proces prodeje trval několik měsíců. Po odstěhování žalobkyně nemovitost nadále užíval, mimo jiné i se svou přítelkyní. K užívání domu synem žalobkyně uvedl, že s jeho pobytem neměl nikdy problém a syn neměl v užívání domu žádná omezení.27. Odborným vyjádřením ze dne 30. 10. 2024 zpracovaným na základě žádosti žalobkyně , právnická osoba,  , adresa,  palma, , jméno FO, , byla stanovena obvyklá cena nájmu předmětného domu při celkové užitné ploše 186,6 m² na částku 37 320 Kč, z toho 1/3 činí částku 12 440 Kč.28. Soud vycházel při stanovení výše obvyklého nájemného z odborných závěrů znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, jenž byl ustanoven soudem poté, co žalovaný nesouhlasil s žalobkyní předloženým odborným vyjádřením a žalobkyně navrhla vypracování znaleckého posudku. Znalec vypracoval znalecký posudek a u jednání podal také vysvětlení ke způsobu ocenění. Znalec uvedl, že nebylo možno provést prohlídku nemovitosti, posudek tak zpracoval především na základě dokumentace, která byla součástí soudního spisu a byla oběma stranami odsouhlasena. Technický stav objektu posoudil z vnější prohlídky a z předpokladu obvyklé shody mezi vnějším a vnitřním stavem u běžně užívaného rodinného domu. Velikost a dispoziční parametry domu převzal z předložených plánů. Znalec dále konstatoval, že jakkoliv není tento postup zcela obvyklý, v daném případě byly poskytnuty dostatečné podklady, aby bylo možno přistoupit k ocenění. Soud tento postup akceptoval, neboť žádná ze stran nedoložila, že by technický stav či velikost domu byly jiné, než vyplývá z předložené dokumentace. Znalec použil metodu porovnávací, tedy postup založený na srovnání oceňované nemovitosti se skutečnými pronájmy obdobných rodinných domů v regionu. K porovnání použil čtyři realizované pronájmy rodinných domů v , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno,  a , Anonymizováno, , jejichž rozhodné parametry (dispozice, velikost, stáří, technický stav, přípojky sítí a sjednané nájemné) byly uvedeny v posudku. Údaje čerpal z vlastní databáze uskutečněných pronájmů a z informací od spolupracujících odhadců a realitních kanceláří. U předmětných nemovitostí nejsou běžně uváděna čísla popisná, z tohoto důvodu nejsou uvedena v posudku. Ceny těchto porovnatelných nemovitostí se v rozhodném období pohybovaly mezi 1 400 a 3 160 Kč/m²/rok. Z porovnání znalec zjistil, že na počátku sledovaného období (květen 2020) odpovídalo obvyklé nájemné částce 22 000 Kč/měsíc, zatímco na konci období (září 2021) pak částce 23 000 Kč/měsíc. Vzhledem k tomu, že růst nájemného byl v tomto období pozvolný a bez výrazných cenových skoků, stanovil znalec jako obvyklé nájemné pro celé období jeho aritmetický průměr, tedy 22 500 Kč/měsíc. Znalec v průběhu výslechu uvedl, že si nedokáže představit, že by předmětem obvyklého nájmu mohla být samostatně 1/3 jednobytového rodinného domu. Dům je dle projektové dokumentace jedinou bytovou jednotkou se společnými prostory. Pronajímání části takového domu je podle znalce atypické a neodpovídá obvyklé praxi na trhu s nájmy. Obvyklým způsobem užívání je pronájem celého domu jedné nájemní domácnosti, nikoliv pronájem ideálních nebo objemově neurčitých podílů. Z toho důvodu znalec postupoval tak, že stanovil obvyklé nájemné celé věci a poté jej rozdělil podle spoluvlastnických podílů. Obvyklé nájemné oceňovaného rodinného domu v období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2021 činilo 22 500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla podílovou spoluvlastnicí s podílem 1/3, náleží jí za uvedené období obvyklé nájemné v rozsahu odpovídajícím tomuto podílu, tedy 7 500 Kč měsíčně, neboť výnosy ze společné věci se mezi spoluvlastníky rozdělují podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.29. Důkaz „eventuelně znaleckým posudkem ohledně stanovení výše nároku za nadměrné užívání společných nemovitostí“ navržený žalovaným nebyl proveden, neboť na jeho provedení žalovaný netrval.30. Podle § 2991 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.31. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.32. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný vyměnil zámek na vstupních dveřích do nemovitosti, čímž znemožnil žalobkyni faktický přístup a užívání společné věci v rozsahu odpovídajícímu jejímu spoluvlastnickému podílu. Žalovaný v řízení namítal, že žalobkyně měla k dispozici jiné způsoby vstupu do nemovitosti, a to prostřednictvím garážových vrat, zadního vchodu do garáže, případně balkonových dveří či posuvných dveří v obývacím pokoji. Tuto obranu soud neshledal důvodnou. Uvedené vstupy svou povahou nepředstavují hlavní vstup do domu. Garážová vrata ani zadní vstup do garáže nejsou určeny ke standardnímu a každodennímu vstupu osob do obytné části nemovitosti, obdobně balkonové dveře či posuvné dveře v obývacím pokoji nejsou běžnými vstupními místy do domu. Soud nepřisvědčil ani obraně žalovaného, že žalobkyni nabídl nový klíč od domu a ta si jej pouze nepřevzala. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný klíč žalobkyni fakticky nepředal – jednou jí jej pouze ukázal v ruce při její krátké návštěvě a podruhé jej bez jakéhokoli sdělení či výzvy ponechal volně odložený na botníku v předsíni, kam se žalobkyně dostala náhodně při jeho příjezdu do garáže. Takový postup nelze považovat za řádné a jednoznačné předání klíče ani za skutečné umožnění přístupu žalobkyně do domu, neboť nešlo o srozumitelný projev vůle klíč vydat a odstranit překážku bránící jejímu užívacímu právu.33. Žalovaný v rozhodné době užíval předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez právního důvodu, a tudíž se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. Skutkové okolnosti, v nichž žalovaný shledal uplatňování nároku žalobkyní na vydání bezdůvodného obohacení v rozporu s dobrými mravy, jsou právně nevýznamné, neboť se jedná o objektivní odpovědnost. Relevantním je, že žalovaný měl nemovitost přístupnou a k dispozici pouze pro sebe a takto ji nad rámec svého spoluvlastnického podílu užíval, aniž by byl k takovému užívání legitimován právem aprobovaným způsobem. Žalobkyně byla vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný přistoupil k výměně zámku na nemovitosti, čímž znemožnil žalobkyni přístup do nemovitosti, vyloučena z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by ji z užívání nemovitosti vylučoval, když v řízení nebyla prokázána a nikým ani tvrzena dohoda spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu. Pokud v rámci řízení bylo zmiňováno rozhodnutí žalovaného jako většinového spoluvlastníka o vyloučení žalobkyně z užívání nemovitosti, k tomuto podle žalovaného nedošlo, jednalo se pouze o formulaci v reakci na korespondenci mezi zástupci účastníků řízení. Jedná se tak o faktickou překážku, která užívání dané nemovitosti žalobkyni reálně znemožňovala. Vztah z bezdůvodného obohacení je právní úpravou i judikaturou Nejvyššího soudu pojímán jako objektivní.34. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. , spisová značka, ). Brání-li jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení. Pro povinnost spoluvlastníka, který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Oproti tomu se v těchto vztazích jeví významným, znemožní-li nadužívající spoluvlastník přístup k nemovitosti a její užívání například právě výměnou zámku vstupních dveří, jako je tomu v daném případě, uzamčením stavby či oplocením pozemku (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2016, sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).35. Judikatura vztahující se k právnímu institutu bezdůvodného obohacení je přitom se zřetelem k obdobnému znění § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, použitelná i v poměrech § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. l. 2014 (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. , spisová značka, ).36. Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. , spisová značka, ).37. Účastníci řízení měli neshody dlouhodobého charakteru, vzájemně se atakovali, nebyli schopni vzájemné domluvy, znepříjemňovali si vzájemně život a nedokázali se domluvit na pravidlech vzájemného soužití. Žalovaným tvrzené odcizení věcí žalobkyní z nemovitosti nebylo prokázáno. Jak již bylo řečeno vztah, z bezdůvodného obohacení je právní úpravou i judikaturou pojímán jako objektivní, směřující k tomu, aby se nikdo neobohacoval na úkor druhého bez právem aprobovaného titulu. Samotný vznik bezdůvodného obohacení není ve své podstatě ovlivněn ani subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného a ani obohaceného (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2014, sp. zn. , spisová značka, , a ze dne 1. dubna 2015, sp. zn. , spisová značka, , jakož i judikaturu v nich citovanou).38. Žalobkyni tak vzniklo vůči žalovanému v souladu s § 2999 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, vzhledem k tomu, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení v daném případě není dobře možné. Soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 127 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, když vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO, , a částky odpovídající obvyklému nájemnému v daném místě a čase ve výši 7 500 Kč měsíčně za období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2021 (7 500 Kč x 17 měsíců). Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. má žalobkyně právo též na úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 127 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po sdělení žalovaného dne 28. 4. 2022 o neuhrazení žalobkyní požadovaném bezdůvodném obohacení na základě výzvy ze dne 26. 4. 2022. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.39. K námitce žalovaného, podle níž žalobkyně v žalobě původně požadovala částku 8 000 Kč, což odpovídá vynakládanému nájemnému za opatření si náhradního bydlení a až po více než čtyřech letech požadovala bezdůvodné obohacení, soud uvádí, že již z tvrzení obsažených v žalobě vyplývá, že žalobkyně dovozovala vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného z toho, že žalovaný užívá předmětnou nemovitost výlučně, čímž jí znemožňuje užívání odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu. Žalobkyně se proto domáhala mimo jiné vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně za období od května do podání žaloby, kdy nemovitost nemohla v rozsahu svého podílu užívat. Žalobkyně dále i podáními ze dne 7. 7. 2021, 25. 7. 2022 a 27. 9. 2022 svůj nárok jednoznačně vymezila jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Usnesením Okresního soudu , adresa, -sever ze dne 7. 10. 2022, č. j. , spisová značka, , byla připuštěna změna žaloby, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku odpovídající bezdůvodnému obohacení. Za tohoto stavu je námitka žalovaného, že předmět řízení byl jiný, nedůvodná. Nedůvodná je proto i s tímto spojená námitka promlčení, a to jak vzhledem k jednoznačnému právnímu posouzení uplatněného nároku jako práva na vydání bezdůvodného obohacení, tak i s ohledem na délku promlčecích lhůt podle občanského zákoníku pro tento typ nároku. Promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení podléhá subjektivní promlčecí lhůtě, neboť tato marně uplyne dříve než promlčecí lhůta objektivní, která je podle § 638 o. z. desetiletá a počíná dnem, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. V posuzované věci se tak uplatní tříletá subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o. z., jež počíná běžet ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla nebo při náležité péči mohla dozvědět o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku, tedy podle § 621 o. z. o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo je povinen jej vydat. Soud dospěl k závěru, že promlčecí lhůta počala běžet dnem, kdy se žalobkyně dozvěděla o znemožnění užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu, případně dnem, kdy se o této skutečnosti dozvědět měla a mohla. Žalobkyně nabyla tuto vědomost dne 10. 5. 2020, přičemž žaloba byla podána dne 21. 10. 2020, tedy zjevně před uplynutím subjektivní promlčecí lhůty; námitka promlčení je proto nedůvodná.40. K námitkám žalovaného ohledně znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO,  soud konstatuje, že ze znaleckého posudku i výpovědi znalce je zřejmé, že měl na zřeteli dispozici domu a charakter v něm užívaných prostor a je zřejmé, že v domě nebyly vymezeny bytové jednotky, což ostatně nebylo žádným z účastníků řízení ani tvrzeno. Znalec rovněž přehledně a srozumitelně vysvětlil použitou metodu výpočtu obvyklého nájemného. K námitce žalovaného o nepřezkoumatelnosti posudku z důvodu absence příloh s informacemi o porovnávaných nemovitostech soud uvádí, že podle § 28 odst. 2 písm. h) zákona č. 254/2016 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, musí znalecký posudek obsahovat přílohy potřebné k zajištění jeho přezkoumatelnosti, jeli to možné. Znalec v posudku uvedl, že jako podklad využil mimo jiné „vlastní databázi pronájmů obdobných nemovitostí“, přičemž čtyři porovnatelné nemovitosti popsal a vysvětlil, že údaje čerpá z vlastní databáze uskutečněných pronájmů a z informací od spolupracujících odhadců a realitních kanceláří. V průběhu výslechu znalec tuto skutečnost potvrdil a objasnil, že u předmětných nemovitostí nejsou běžně uváděna čísla popisná, což znemožňuje jejich přesnější specifikaci v posudku. Soud považuje znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  za přesvědčivý, logický a úplný. Znalec se v rámci výslechu detailně vyjádřil ke všem námitkám žalovaného, své závěry přesvědčivě obhájil a setrval na nich. Jeho vysvětlení dostatečně vyvrátilo všechny pochybnosti vznesené žalovaným.41. Žalovaným tvrzené užívání předmětné nemovitosti žalobkyní způsobem přesahujícím její spoluvlastnický podíl v období od října 2011 do května 2020 nebylo provedenými důkazy, zejména žalovaným navrženými výslechy svědkyň , jméno FO, , , jméno FO,  a , tituly před jménem,  , jméno FO, , prokázáno, když tyto neměly žádné vědomosti o jakémkoliv zamezování přístupu k nemovitosti mezi účastníky řízení. Svědkyně , jméno FO,  měla informace o tom, že žalovaný občas přespával v kanceláři nebo u kolegy pouze ze sdělení žalovaného a svědkyně , jméno FO,  žalovaného pouze dvakrát či třikrát viděla přespávat v autě. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaný měl v uvedeném období do nemovitosti neomezený přístup, nebyl vyloučen z užívání svého spoluvlastnického podílu. Za této situace nemohl soud přihlédnout k procesní obraně žalovaného spočívající v započtení.42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Žalobou byly uplatněny 3 dílčí nároky, a to 1. uložení povinnosti žalovanému zdržení se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání nemovitosti, 2. uložení povinnosti předat žalobkyni klíče od vchodu do domu, 3. nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V části nároků 1. a 2., jíž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zdržení se jakéhokoli jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání nemovitosti a dále povinnosti předat žalobkyni klíče od vchodu do domu, byla v průběhu řízení vzata žaloba v této části zpět z důvodu prodeje předmětné nemovitosti na základě dohody účastníků řízení, kdy tak nelze říct, že některý z účastníků řízení zavinil zastavení řízení. Soud tak ohledně těchto nároků postupoval podle § 146 odst. 1 o. s. ř., kdy žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Žalobkyně měla částečný úspěch ve věci ohledně nároku 3. na vydání bezdůvodného obohacení a to v 94 % a pouze v 6 % byla neúspěšná, tj. v poměrně nepatrné části. Rozhodnutí o výši plnění dále záviselo na znaleckém posudku a soud tak žalobkyni podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 82 510 Kč. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 800 Kč, jenž byl na tuto výši doměřen po rozšíření žaloby na částku 136 000 Kč, a dále odměna zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dne 13. 5. 2020, podání žaloby dne 21. 10. 2020 a změna žaloby dne 25. 7. 2022) z tarifní hodnoty 40 000 Kč (původně požadované výše bezdůvodného obohacení) po 2 700 Kč, tj. 8 100 Kč, odměna zástupce žalobkyně za 9 úkonů právní služby (doplnění skutkových tvrzení dne 4. 7. 2023, účast na jednání před soudem dne 28. 4. 2023, 14. 7. 2023, 6. 9. 2023, 1. 11. 2023, 22. 4. 2024, 18. 10. 2024, 20. 11. 2024 a 28. 11. 2025) z tarifní hodnoty 136 000 Kč (požadované výše bezdůvodného obohacení po připuštění změny žaloby) po 6 540 Kč, tj. 58 860 Kč, podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „a. t.“), 11 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., tj. 3 300 Kč, a 1 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za 1 úkon právní služby poskytnutý po účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění a. t. a dále žalobkyní složená záloha na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. Zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty.43. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu v soudním řízení bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud neshledal, že by byly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u kteréhokoliv z účastníků řízení. Žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyni, byla mu tak uložena i nákladová povinnost vůči státu ve výši 600 Kč, kdy se jedná o státem zálohované znalečné soudem ustanovenému znalci , tituly před jménem,  , jméno FO,  za vypracovaný znalecký posudek, jenž bylo znalci přiznáno usnesením ze dne 15. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , a proplaceno dne 10. 6. 2025. Záloha složená žalobkyní na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč je zohledněna v nákladech řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPS:2026:4.C.348.2020.1","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-01-23","caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":348,"year":2020,"pageNumber":244},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Blanka","lastName":"Šibrová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPS","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"uložení povinnosti zdržet se jednání, vydání klíčů a vydání bezdůvodného obohacení","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2999","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SPOLUVLASTNICTVI","DOKAZOVANI","VYZIVNE","SVEDEK","SMLOUVA_KUPNI","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","ZNALECKY_POSUDEK"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}