{"uuid":"98699b33-d9ad-4503-98a4-53377479326a","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 84 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 84 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 84 000 Kč od 1. 10. 2013 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 84 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 84 000 Kč od 1. 10. 2013 do zaplacení, se zamítá.\nII. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 84 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že neposkytnutím informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v tehdy platném znění („ InfZ“), na základě žádosti žalobce ze dne 15. 9. 2013 postupoval Ústav pro studium totalitních režimů („ ÚSTR“) a Archiv bezpečnostních složek („ ABS“) v rozporu s platnou právní úpravou, a to od 30. 9. 2013 (den odepření podání informací dle zákona č. 106/1999 Sb.) do 11. 12. 2017 (den odeslání informací žalobci dle InfZ). Žalobce se musel poskytnutí předmětných informací domáhat soudně. Rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 2. 11. 2017, který nabyl právní moci dne 6. 12. 2017 bylo zrušeno rozhodnutí ÚSTR ze dne 31. 10. 2013, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ABS ze dne 30. 9. 2013, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" R, sp. zn. ABS- ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" R, a ABS bylo nařízeno, aby žalobci předmětné informace poskytl ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku. Při vyřizování dané žádosti o informace tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v tehdy platném znění („ ZOŠ“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Finanční kompenzace za tento nesprávný úřední postup je předmětem tohoto řízení. Žalobce daný nárok nejprve uplatnil v souladu s § 6 ve spojení s § 14 ZOŠ u ÚSTR a Rady ÚSTR, jakožto u nadřízených subjektů ABS. Z důvodu opatrnosti se žalobce dne 29. 10. 2019 obrátil také na Ministerstvo financí ČR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uplatnila námitku promlčení. ÚSTR a ABS nejsou ústředními správními orgány dle § 6 odst. 1 ZOŠ. Na Ministerstvo financí se žalobce s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy obrátil dne 29. 10. 2019 a žaloba byla podána dne 1. 11. 2019. Promlčecí lhůta přitom uplynula již dne 12. 6. 2018. Zákonné podmínky pro přiznání náhrady nemajetkové újmy dle § 31a ve spojení s § 13 odst. 1 ZOŠ navíc nejsou splněny. S uvedeným závěrem byl žalobce seznámen písemně dne 15. 4. 2020. V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, který překonává dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu v oblasti nároků na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení o poskytnutí informací podle InfZ, je třeba předmětné řízení posuzovat jako jeden celek. Řízení trvalo od 30. 9. 2013 do 11. 12. 2017, tedy 4 roky a 2,5 měsíce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne 2. 11. 2017, a dopisu ABS ze dne 11. 12. 2017 adresovaném žalobci ve věci„ Informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – odpověď“ vyplývá, že žalobce podal ABS dne 15. 9. 2013 žádost o informace, jejíž předmětem byla docházka paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období červen, červenec, srpen 2013 a výkaz práce paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období červen, červenec, srpen 2013 ABS odmítl poskytnout dané informace s tím, že jsou osobního (soukromého) charakteru a mohla by invazivně zasáhnout osobnost příslušného zaměstnance. Žalobce podal odvolání k ÚSTR, jenž rozhodnutí ABS o odmítnutí potvrdil. Žalobce napadl rozhodnutí žalobou, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne 2. 11. 2017, tak, že rozhodnutí ÚSTR a ABS bylo zrušeno a ABS bylo nařízeno, aby žalobci poskytl požadovanou informaci ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že posledním úkonem v předmětném řízení bylo poskytnutí požadovaných informací žalobci dne 11. 12. 2017.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z kopií dopisu žalobce ze dne 31. 10. 2019 adresovaného ABS a obdobných dopisů ze dne 11. 1. 2019 adresovaných ÚSTR a předsedovi Rady ÚSTR vyplývá, že žalobce uplatnil u ABS dne 31. 10. 2019, resp. u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR dne 17. 1. 2018 nárok na„ úhradu za nesprávný úřední postup“ ve výši odpovídající jistině žalované částky. Z kopie dopisu žalobce ze dne 29. 10. 2019 adresovaného Ministerstvu Financí vyplývá, že žalobce uplatnil dne 29. 10. 2019 tentýž nárok u posledně uvedeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 13 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě․ Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle § 14 odst. 1 ZOŠ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 téhož předpisu. Dle § 6 ZOŠ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle § 32 odst. 3 ZOŠ se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle § 35 odst. 1 ZOŠ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Při svém rozhodování byl soud veden následujícími úvahami: V souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu artikulovanou jeho nálezem ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, posoudil soud uplatněný nárok jako nárok na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle § 13 odst. 1, věta druhá a třetí, a § 31a ZOŠ a výkladového stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Je přitom zřejmé, že žalobce se o předmětné nemajetkové újmě, jejím rozsahu jakož i o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nejpozději v den, kdy mu byly poskytnuty předmětné informace a kdy též dané řízení skončilo (11. 12. 2017). Od toho dne počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta dle § 32 odst. 3 ZOŠ. Žalobce v rámci ní stihl podat toliko žádost o kompenzaci u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR, nikoli však již u ABS a Ministerstva financí. V souladu s § 14 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 ZOŠ přitom bylo třeba nárok uplatnit u ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. Jen takovéto uplatnění nároku mohlo vyvolat účinky předpokládané ZOŠ včetně stavění promlčecí lhůty dle § 35 odst. 1 ZOŠ. Z výše uvedených lze za takovýto úřad považovat pouze Ministerstvo financí (a contrario § 1 a 2 zákona č. 2/1969 Sb., České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v platném znění). Uplatnění nároku u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR tak nevyvolalo předpokládané následky, a to ani s ohledem na § 14 odst. 2 věta druhá ZOŠ, neboť posledně uvedené nejsou úřady ve smyslu tohoto ustanovení, resp. ZOŠ jako takového (§ 6 odst. 1 ZOŠ).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Bez dalšího tak lze uzavřít, že i kdyby nárok uplatněný touto žalobou byl opodstatněný, byl by již v době podání žaloby promlčen v důsledku marného uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 ZOŠ. Pro úplnost je též namístě uvést, že i kdybychom hypoteticky posoudili uplatnění nároku u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR jako řádné, nemělo by to na promlčení předmětného nároku žádný vliv. Dané uplatnění nároku by totiž mohlo vést ke stavění promlčecí lhůty pouze po dobu 6 měsíců (§ 35 odst. 1 ZOŠ). Ani toto by však nebylo dostačující, protože žaloba byla podána dne 1. 11. 2019, tj. téměř dva roky od konce předmětného řízení (poskytnutí informace).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není v případě důvodně uplatněné námitky promlčení namístě zabývat se nárokem samým. Je naopak třeba žalobu bez dalšího zamítnout s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“), neboť uplatněné právo již nemůže být soudem přiznáno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006). S ohledem na výše uvedené tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok n náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 84 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že neposkytnutím informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v tehdy platném znění („ InfZ“), na základě žádosti žalobce ze dne 15. 9. 2013 postupoval Ústav pro studium totalitních režimů („ ÚSTR“) a Archiv bezpečnostních složek („ ABS“) v rozporu s platnou právní úpravou, a to od 30. 9. 2013 (den odepření podání informací dle zákona č. 106/1999 Sb.) do 11. 12. 2017 (den odeslání informací žalobci dle InfZ). Žalobce se musel poskytnutí předmětných informací domáhat soudně. Rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2017, který nabyl právní moci dne 6. 12. 2017 bylo zrušeno rozhodnutí ÚSTR ze dne 31. 10. 2013, [číslo jednací], a ABS ze dne 30. 9. 2013, [číslo jednací] R, sp. zn. ABS- [spisová značka] R, a ABS bylo nařízeno, aby žalobci předmětné informace poskytl ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku. Při vyřizování dané žádosti o informace tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v tehdy platném znění („ ZOŠ“).\n2. Finanční kompenzace za tento nesprávný úřední postup je předmětem tohoto řízení. Žalobce daný nárok nejprve uplatnil v souladu s § 6 ve spojení s § 14 ZOŠ u ÚSTR a Rady ÚSTR, jakožto u nadřízených subjektů ABS. Z důvodu opatrnosti se žalobce dne 29. 10. 2019 obrátil také na Ministerstvo financí ČR.\n3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uplatnila námitku promlčení. ÚSTR a ABS nejsou ústředními správními orgány dle § 6 odst. 1 ZOŠ. Na Ministerstvo financí se žalobce s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy obrátil dne 29. 10. 2019 a žaloba byla podána dne 1. 11. 2019. Promlčecí lhůta přitom uplynula již dne 12. 6. 2018. Zákonné podmínky pro přiznání náhrady nemajetkové újmy dle § 31a ve spojení s § 13 odst. 1 ZOŠ navíc nejsou splněny. S uvedeným závěrem byl žalobce seznámen písemně dne 15. 4. 2020. V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, který překonává dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu v oblasti nároků na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení o poskytnutí informací podle InfZ, je třeba předmětné řízení posuzovat jako jeden celek. Řízení trvalo od 30. 9. 2013 do 11. 12. 2017, tedy 4 roky a 2,5 měsíce.\n4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], ze dne 2. 11. 2017, a dopisu ABS ze dne 11. 12. 2017 adresovaném žalobci ve věci„ Informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – odpověď“ vyplývá, že žalobce podal ABS dne 15. 9. 2013 žádost o informace, jejíž předmětem byla docházka paní [příjmení] [jméno] [příjmení] za období červen, červenec, srpen 2013 a výkaz práce paní [příjmení] [jméno] [příjmení] za období červen, červenec, srpen 2013 ABS odmítl poskytnout dané informace s tím, že jsou osobního (soukromého) charakteru a mohla by invazivně zasáhnout osobnost příslušného zaměstnance. Žalobce podal odvolání k ÚSTR, jenž rozhodnutí ABS o odmítnutí potvrdil. Žalobce napadl rozhodnutí žalobou, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], ze dne 2. 11. 2017, tak, že rozhodnutí ÚSTR a ABS bylo zrušeno a ABS bylo nařízeno, aby žalobci poskytl požadovanou informaci ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že posledním úkonem v předmětném řízení bylo poskytnutí požadovaných informací žalobci dne 11. 12. 2017.\n5. Z kopií dopisu žalobce ze dne 31. 10. 2019 adresovaného ABS a obdobných dopisů ze dne 11. 1. 2019 adresovaných ÚSTR a předsedovi Rady ÚSTR vyplývá, že žalobce uplatnil u ABS dne 31. 10. 2019, resp. u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR dne 17. 1. 2018 nárok na„ úhradu za nesprávný úřední postup“ ve výši odpovídající jistině žalované částky. Z kopie dopisu žalobce ze dne 29. 10. 2019 adresovaného Ministerstvu Financí vyplývá, že žalobce uplatnil dne 29. 10. 2019 tentýž nárok u posledně uvedeného.\n6. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.\n7. Podle § 13 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě․ Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.\n8. Dle § 14 odst. 1 ZOŠ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 téhož předpisu. Dle § 6 ZOŠ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.\n9. Dle § 32 odst. 3 ZOŠ se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.\n10. Dle § 35 odst. 1 ZOŠ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.\n11. Při svém rozhodování byl soud veden následujícími úvahami: V souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu artikulovanou jeho nálezem ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, posoudil soud uplatněný nárok jako nárok na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle § 13 odst. 1, věta druhá a třetí, a § 31a ZOŠ a výkladového stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010.\n12. Je přitom zřejmé, že žalobce se o předmětné nemajetkové újmě, jejím rozsahu jakož i o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nejpozději v den, kdy mu byly poskytnuty předmětné informace a kdy též dané řízení skončilo (11. 12. 2017). Od toho dne počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta dle § 32 odst. 3 ZOŠ. Žalobce v rámci ní stihl podat toliko žádost o kompenzaci u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR, nikoli však již u ABS a Ministerstva financí. V souladu s § 14 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 ZOŠ přitom bylo třeba nárok uplatnit u ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. Jen takovéto uplatnění nároku mohlo vyvolat účinky předpokládané ZOŠ včetně stavění promlčecí lhůty dle § 35 odst. 1 ZOŠ. Z výše uvedených lze za takovýto úřad považovat pouze Ministerstvo financí (a contrario § 1 a 2 zákona č. 2/1969 Sb., České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v platném znění). Uplatnění nároku u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR tak nevyvolalo předpokládané následky, a to ani s ohledem na § 14 odst. 2 věta druhá ZOŠ, neboť posledně uvedené nejsou úřady ve smyslu tohoto ustanovení, resp. ZOŠ jako takového (§ 6 odst. 1 ZOŠ).\n13. Bez dalšího tak lze uzavřít, že i kdyby nárok uplatněný touto žalobou byl opodstatněný, byl by již v době podání žaloby promlčen v důsledku marného uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 3 ZOŠ. Pro úplnost je též namístě uvést, že i kdybychom hypoteticky posoudili uplatnění nároku u ÚSTR a předsedy Rady ÚSTR jako řádné, nemělo by to na promlčení předmětného nároku žádný vliv. Dané uplatnění nároku by totiž mohlo vést ke stavění promlčecí lhůty pouze po dobu 6 měsíců (§ 35 odst. 1 ZOŠ). Ani toto by však nebylo dostačující, protože žaloba byla podána dne 1. 11. 2019, tj. téměř dva roky od konce předmětného řízení (poskytnutí informace).\n14. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není v případě důvodně uplatněné námitky promlčení namístě zabývat se nárokem samým. Je naopak třeba žalobu bez dalšího zamítnout s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“), neboť uplatněné právo již nemůže být soudem přiznáno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006). S ohledem na výše uvedené tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.\n15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok n náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH01:2021:38.C.235.2019.1","publishedAt":"2022-07-13","decisionAt":"2021-07-01","caseNumber":{"senate":38,"registry":"C","index":235,"year":2019,"pageNumber":null},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"David","lastName":"Štamberk","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"OSPH01","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 84 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":106,"lexYear":1999,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":2,"lexYear":1969,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","PENEZITE_PLNENI","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}