{"uuid":"9937865a-863b-4ad2-a09a-e08364d5b7ee","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"advokátkou se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 71.120 Kč s úroky a úroky z prodlení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 49.060 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 22.060 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63.435 Kč za dobu od 27. září 2022 do zaplacení, úroku ve výši 57,31 % ročně z částky 54.538,72 Kč za dobu od 27. září 2022 do 18. října 2022 ve výši 1.835,68 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 54.358,72 Kč za dobu od 19. října 2022 do zaplacení, maximálně však do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. září 2022 dosáhne částky 169.344 Kč, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 588 Kč k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátky se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 49.060 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 22.060 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63.435 Kč za dobu od 27. září 2022 do zaplacení, úroku ve výši 57,31 % ročně z částky 54.538,72 Kč za dobu od 27. září 2022 do 18. října 2022 ve výši 1.835,68 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 54.358,72 Kč za dobu od 19. října 2022 do zaplacení, maximálně však do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. září 2022 dosáhne částky 169.344 Kč, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 588 Kč k rukám , tituly před jménem,  , jméno FO, , advokátky se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 71.120 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne 21. 4. 2022 uzavřel smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný čerpal částku 55.000 Kč a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit ve čtyřiceti osmi pravidelných měsíčních splátkách po 2.940 Kč (smluvní úrok byl sjednán ve výši 57,31 % ročně). V rozporu s ujednáním účastníků žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 5.940 Kč, jinak ničeho. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání nařízenému na 9. 1. 2024, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listiny označené jako „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" Hodnocení klienta“ soud zjistil, že v ní je uveden příjem ze zaměstnání v částce 22.700 Kč měsíčně, výdaje (životní minimum) v částce 3.860 Kč měsíčně, náklady na bydlení v částce 3.384 Kč měsíčně, žádné jiné příjmy ani výdaje v přehledu uvedeny nejsou. „Rezerva“ (vypočtena prostým odečtem výdajů od příjmů) je vypočtena v částce 14.456 Kč. K dotazu, zda žalobce správnost těchto údajů před uzavřením smlouvy ověřoval, žalobce při jednání dne 9. 1. 2024 uvedl, že „vycházel z částky životního minima jako tabulkové částky, neověřoval konkrétní výdaje žalovaného (…)“, a že „vycházel z toho, že je na úvěru poskytována bagatelní částka“. Na listině „hodnocení klienta“ je dále uvedeno, že žalovaný má „vlastní bydlení“. Zda tuto informaci žalobce před poskytnutím úvěru ověřoval, zůstalo nejasné (na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobce v tomto směru nereagoval, při jednání ve věci na dotaz soudu zástupce žalobce sdělil, že „toto mu není známo, musel by to ověřit u klienta“. Za účelem telefonického kontaktu s klientem žádal o přerušení jednání, této jeho žádosti bylo vyhověno, nicméně ani poté chybějící skutková tvrzení nedoplnil. S ohledem na zjištění soudu o tom, že žalobce neověřoval nijak výdaje žalovaného, když vycházel ze statistických částek životního minima a výdajů na bydlení, se soudu zjišťování, zda žalobce ověřoval tvrzení o vlastním bydlení, jeví jako nadbytečné. Bez ohledu na tuto dílčí otázku je zřejmé, že žalobce nezjišťoval reálné výdaje žalovaného (vycházel pouze ze statistických údajů apod.), což vede k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, byla-li uzavřena (k tomu srov. níže). Pro nadbytečnost tak soud již při jednání nepoučoval a nevyzýval žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, pokud jde o otázku ověřování, zda žalovaný měl skutečně vlastní bydlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z výpisu z účtu žalovaného za období 5. 6. 2021 – 8. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný měl příjem ze mzdy v částce 17.806 Kč (zaměstnavatel ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".), na výpisu je patrná řada plateb, u nichž není zřejmý jejich účel (například 11. 6. 2021 odchozí platba 6.000 Kč s popisem „Tonda“, dne 14. 6. 2021 odchozí platba v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč s popisem „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“), mohlo by se například jednat o plnění výživného apod. To však samo o sobě bez dalšího z výpisu není zřejmé. Za podstatné nicméně soud považuje to, že kreditní položky jsou uvedeny v částce 17.906 Kč, debetní položky jsou uvedeny v částce 18.027,23 Kč, tj. žalovaný měl výdaje vyšší než příjmy, a konečný zůstatek byl 4,42 Kč. Reálné hospodaření žalovaného (nikoli tabulkové či statistické údaje) tedy vypovídá o tom, že žalovaný neměl úspory, z nichž mohl úvěr splácet, a jeho příjmy sotva postačovaly k pokrytí jeho reálných výdajů (ve sledovaném období dokonce výdaje o 121,23 Kč převýšily příjmy). Žalobce při zvažování úvěruschopnosti žalovaného neměl jiné než tyto informace (srov. jeho tvrzení, že nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného jinak než nad rámec toho, co uvedl a soudu předložil).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že žalovanému byla zúčtována a vyplacena mzda za prosinec 2021 v částce 16.042 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že za leden 2022 byla žalovanému zúčtována a vyplacena mzda v částce 24.194 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výpisu záznamů s registru SOLUS ze dne 21. 4. 2022 v 10.53.16 hodin (tj. před časem uvedeným v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru) soud zjistil, že k uvedenému datu a času neměl žalovaný žádný záznam o dlužných částkách po splatnosti. Z jakého důvodu byla tato lustrace provedena předtím, než žalobci měl být doručen návrh na uzavření smlouvy o úvěru, není zřejmé, nicméně tato otázka není určující pro posouzení ve věci, proto se jí soud dále nezabýval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z listiny nadepsané „Osobní data“ soud zjistil, že žalobce hodnotil žalovaného skórem 469, což znamená, že žalovanému byl přiznán „maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z listiny označené jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ soud zjistil, že tato listina je formulářem, na němž je jako osoba činící nabídku uveden žalovaný, na listině nicméně není připojen jeho vlastnoruční podpis, pouze číselný kód a časový údaj 21. 4. 2022 15.06.13. V místě akceptační doložky je nečitelný podpis osoby, časový údaj 21. 4. 2022 16.19.59 a informace o tom, že osoba jedná za žalobce. Bez dalšího soud touto listinou nevzal za prokázané, že by žalovaný projevil vůli být vázán obsahem této listiny. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru, byla-li uzavřena (k otázce neplatnosti srov. níže), se však soud pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda smlouva skutečně byla uzavřena, a pokud ano, zda ve znění tvrzeném žalobcem (závěr o uzavření smlouvy by neměl vliv na posouzení ve věci). Z tohoto důvodu soud žalobci neposkytl ani žádné poučení a nevyzýval jej k doplnění označení důkazů při jednání (učinil tak nicméně v rámci přípravy na jednání, a to usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. 249 C 4/2023-55, na které žalobce v tomto směru nereagoval).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z přípisu žalobce ze dne 22. 4. 2022 soud vzal za prokázané, že jím žalobce sdělil žalovanému, že „schválil úvěr ke smlouvě o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":"“. Z připojené kopie obálky je zřejmé, že listina byla žalovanému odeslána na korespondenční adresu uvedenou ve „smlouvě“ (resp. ve formuláři návrhu smlouvy) ze dne 21. 4. 2022, na této adrese si žalovaný zásilku nepřevzal a tato se jako nedoručená vrátila zpět žalobci ((25. 4. 2022 byla zásilka uložena na poště, dne 11. 5. 2022 se vrátila žalobci jako nedoručená).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Přesto žalobce dne 21. 4. 2022 (tj., ještě před odeslání informace o „akceptaci návrhu“ smlouvy o úvěru) žalovanému vyplatil částku ve výši 55.000 Kč na jeho bankovní účet (srov. doklad o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalobce a žalovaného).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z listiny označené jako „karta klienta“ soud zjistil, že hned první splátku žalovaný zaplatil opožděně (splátka 2.940 Kč byla splatná dne 20. 5. 2022, žalovaný ji zaplatil dne 1. 6. 2022), stejně tak druhou splátku (splátka 2.940 Kč byla splatná dne 20. 6. 2022, žalovaný ji zaplatil dne 21. 6. 2022). Žádnou další platbu pak již žalovaný neprovedl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2023 soud vzal za prokázané, že jí žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částek, jež rozvedl. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že výzva byla žalovanému odeslána dne 25. 1. 2023 na adresu, která je ve smlouvě o úvěru ze dne 20. 2. 2020 uvedena jako korespondenční.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z ostatních listin označených a provedených k důkazu soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Pokud jde o několik výzev k zaplacení (22. 8. 2022, 20. 9. 2022, 25. 9. 2022.), soud nevzal za prokázané, že tyto listiny byly žalovanému odeslány. Tato otázka nicméně nebyla určující pro rozhodnutí ve věci, proto se jí soud dále nezabýval, pro nadbytečnost nepoučoval a nevyzýval žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 21. 4. 2022 byl vygenerován návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru. Podpis této listiny či jiné vyjádření, že žalovaný chce projevit svou vůli, pokud jde o obsah této listiny, soud nevzal za prokázané (ze shora uvedených důvodů se nicméně pro nadbytečnost touto otázkou nezabýval). K tomuto návrhu žalobce dne 21. 4. 2022 připojil svůj podpis v části „akceptační doložka“. Téhož dne žalovanému vyplatil částku 55.000 Kč. Teprve následujícího dne (22. 4. 2022) odeslal žalovanému sdělení, jímž ho o akceptaci informoval. Tuto písemnost si žalovaný nepřevzal. Před uzavřením smlouvy žalobce nijak reálně neověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Provedl-li lustraci v několika registrech (Solus apod.), považuje to soud za zcela nedostačující. Žalobce měl zejména zjišťovat a ověřovat reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného, což zjevně neučinil. Jestliže měl k dispozici informaci o příjmech a výdajích žalovaného za dřívější období (5. 6. 2021 – 8. 7. 2021), učinil z něj zcela neadekvátní závěry – pokud tedy vůbec obsah této listiny před poskytnutím úvěru zvažoval. Z výpisu z účtu je totiž zjevné, že žalovaný má výrazně vyšší výdaje, než jsou částky životního minima, či normativní náklady na bydlení. Příjem žalovaného v tomto konkrétním období byl o 121,23 Kč nižší než výdaje žalovaného. Rovněž zůstatek na účtu žalovaného byl zcela minimální (4,42 Kč), tedy bylo zjevné, že žalovaný nemá ani žádné úspory, z nichž by případně mohl úvěr splácet. Přitom podle výpočtu a předpokladu žalobce měl žalovaný mít rozdíl mezi příjmy a výdaji v částce 14.456 Kč (srov. hodnocení klienta). Přinejmenším z výpisu z účtu, který žalobce soudu poskytl, je evidentní, že jde o naprosto mylný předpoklad, nemající žádnou oporu v realitě. Rovněž údaj o příjmu žalovaného na hodnocení klienta (v částce 22.700 Kč) budí pochybnosti, když z listin, které žalobce soudu předložil, je zřejmý příjem v částce 17.806 Kč (mzda za květen 2021), v částce 16.042 Kč (mzda za prosinec 2021) a v částce 24.24.194 Kč (mzda za leden 2022). S výjimkou poslední uvedené částky (která mohla být ovlivněna např. mimořádnou odměnou apod., což bez dalšího z potvrzení o provedení transakce neplyne a mzdový lístek soudu předložen nebyl) jsou příjmy ze mzdy žalovaného výrazně nižší než částka 22.700 Kč uvedená v „Hodnocení klienta“ (s ohledem na zjištění o neověření výdajů se však pro nadbytečnost soud otázkou ověření příjmů žalovaného dále nezabýval). Pokud jde o výdaje žalovaného, o tom, že reálné náklady žalovaného musí být výrazně vyšší, svědčí mj. to, že výdaje žalovaného v jediném doloženém období byly vyšší než jeho příjmy a zůstatek na účtu byl ve výši 4,42 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji za jediné doložené období nedosáhl ani zdaleka částky, kterou měl žalovaný podle smlouvy splácet (částka ve výši 2.940 Kč měsíčně), naopak, tento rozdíl byl záporný. Kdyby údaje uvedené v Hodnocení klienta (příjmy v částce 22.700 Kč měsíčně, výdaje v částce 7.244 Kč měsíčně) odpovídaly realitě, měl by žalovaný měsíčně volný zůstatek ve výši 14.456 Kč. I v případě, že žalobce nijak údaje uvedené žalovaným neověřoval, měly údaje, které od něj měl k dispozici, budit pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně úvěr splatit. Opodstatněnost takových pochyb je potvrzena též následným vývojem, resp. historií splácení, kdy žalovaný zaplatil pouze první splátky, a to ještě obě opožděně, následně již ničeho. Žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k zaplacení, marně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Vzhledem k tomu, že žalobce při jednání ve věci na dotaz soudu uvedl, že nad rámec toho, co uvedl v písemných podáních, nic dalšího za účelem ověření úvěruschopnost žalovaného neprovedl, soud jej již pro nadbytečnost nepoučoval a nevyzýval k doplnění skutkových tvrzení ohledně ověřování úvěruschopnosti postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. a nepoučoval a nevyzýval jej k označení důkazů podle ustanovení § 118a dost. 3 o. s. ř. (soud takové poučení a výzvu učinil v usnesení ze dne 1. 9. 2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Po právní stránce pak soud věc posoudil takto: Smlouvu o úvěru ze dne 21. 4. 2022 – byla-li uzavřena - soud hodnotí jako neplatnou, neboť žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval (neověřoval) majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. Tím žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18; k totožným závěrům dospěl též Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Pro úplnost soud dodává, že nahrazené zákonem vymezeného účelu zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele paušálními částkami životního minima atp. nelze akceptovat. Žalobce jako profesionální poskytovatel nebankovních úvěrů měl požadovat doložení reálných výdajů žalovaného, především výdajů spojených s bydlením a dalšími životními náklady (shodně srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), resp. mohl je zjistit například z výpisu z účtu žalovaného a z jeho obsahu mohl a měl učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že se v projednávané věci jednalo o úvěr v bagatelní výši, u něhož lze podle žalobkyně připustit nižší míru toho, co poskytovatel úvěru před jeho poskytnutím zjišťuje a ověřuje. Částka, která byla poskytnuta, vzhledem k příjmům a výdajům žalovaného nebyla bagatelní. Jednalo se o částku dosahující přibližně trojnásobku jeho měsíčního příjmu (vychází-li soud z doloženého příjmu v částce 17.806 Kč, v částce 16.042 Kč a v částce 24.194 Kč). Za této situace soud nesouhlasí s názorem žalobkyně o „bagatelnosti“ poskytnutého úvěru. Bez ohledu na to, zda tuto částku jako bagatelní hodnotí žalobkyně, v žádném případě nebyla bagatelní s ohledem na příjmy žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Odkazoval-li žalobce na další judikaturu, její závěry na posouzení soudu v projednávané věci ničeho nemění. Pro přehlednost soud níže uvádí jednotlivá rozhodnutí, na jejíž závěry žalobce odkazoval:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", Nejvyšší soud vyslovil mj. požadavek, aby se zkoumání úvěruschopnosti neomezovalo pouze na lustraci databází typu SOLUS apod., když samy o sobě nemusí mít údaje v nich uvedené dostatečnou vypovídací hodnotu o schopnosti splácet sjednaný úvěr. To se projevilo i v projednávané věci, kdy žalovaný sice neměl negativní záznam v rejstříku SOLUS, nicméně například z výpisu z jeho účtu bylo evidentní, že rozdíl mezi příjmy a výdaji není ani náznakem v takové částce, aby byl žalovaný schopen splácen dalších 2.940 Kč měsíčně (což ostatně také následně nesplácel).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", Nejvyšší soud – za situace, kdy úvěr byl splacen – konstatoval nutnost zkoumat nejenom to, zda byla řádně ověřována úvěruschopnost spotřebitele, ale též to, zda spotřebitel byl úvěr schopen splácet. Jak shora uvedeno, v projednávané věci bylo zjištěno, že příjmy žalovaného za sledované období nedosahovaly jeho výdajů, že zůstatek na účtu byl minimální, tedy nebyly zjištěny úspory, z nichž by žalovaný mohl úvěr splácet, a nakonec žalovaný od samého počátku úvěr nesplácel řádně, když z něj zaplatil (navíc opožděně) pouze první dvě splátky, jinak ničeho. Žalobce při zvažování poskytnutí úvěru měl k dispozici tyto informace (jiné netvrdil, resp. výslovně uvedl, že nic jiného nezjišťoval). Za této situace nelze než učinit závěr o tom, že žalovaný reálně nebyl schopen splácet úvěr a žalobce před poskytnutím úvěru neměl informace, které by mohly vést k jakémukoli jinému závěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. V rozsudku ze dne 2. 11. 2020, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", se Vrchní soud v Praze zabýval otázkou možnosti vznést námitku neplatnosti smlouvy o úvěru, resp. oprávnění soudu tuto otázku zkoumat ex offo i bez vznesené námitky, a dále otázkou poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Jeho závěry jsou zcela ve shodě se závěry soudu v projednávané věci. Otázku platnosti úvěrové smlouvy soud v projednávané věci posoudil ve shodě s judikaturou, na niž odkazuje rozsudek Vrchního soudu v Praze a též jím odkazovaná judikatura. Poučení a výzvu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud žalobci neučinil, neboť žalobce k dotazu soudu při jednání ve věci sdělil, že úvěruschopnost nezjišťoval a neověřoval nijak nad rámec toho, co uvedl v písemných podáních. Soud tedy neměl důvod dále žalobce vyzývat k doplnění dalších tvrzení (žádná další tvrzení žalobce podle svého tvrzení uvést nemohl).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. V usnesení ze dne 18. 1. 2022, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", Nejvyšší soud shodně s odvolacím soudem posoudil jako dostatečné ověření úvěruchopnosti, jestliže poskytoval úvěru „se nepolehl jen na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřil jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož majitelkou byla dlužnice, tak z externí databáze. Výstupem ekonomického modelu zohledňující náklady a výdaje úvěrované byla absence důvodných pochybností o její schopnosti úvěr splácet“. O takovou situaci se ovšem v projednávané věci nejedná. Žalobce před poskytnutím úvěru měl k dispozici výpis z účtu žalovaného, z něhož bylo evidentní, že žalovaný nemá dostatečné prostředky k placení splátek ve výši 2.940 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl dokonce vyšší než jeho výdaje. Za této situace nemohl žalobce učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. V usnesení ze dne 5. 4. 2023, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", Městský soud v Praze konstatoval, že při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je hlavním zdrojem informací sám spotřebitel, doplňkovým pak případné informace z bankovních klientských zdrojů. Soud pak konstatoval, že není za všech okolností nutné či možné ověřovat skutečně všechny příjmy a výdaje spotřebitele, pokud lze na finanční spolehlivost spotřebitele, resp. riziko nesplácení, usoudit i z dalších okolností (např. platební morálka spotřebitele při čerpání předchozích úvěrů, výše poskytovaného úvěru apod.). Poskytoval úvěru má posuzovat, nakolik je situace žadatele o úvěr uvěřitelná. Tyto závěry jsou opět zcela v souladu se závěry soudu v projednávané věci. Jak uvedeno shora, informace, které měl k dispozici žalobce před poskytnutím úvěru, měly vést k jeho vysoké ostražitosti a měly budit pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet (srov. nízký zůstatek na účtu, reálné výdaje přesahující reálný příjem, jak byly zjistitelné z výpisu z účtu) a měly vést k závěru, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet, což se nakonec skutečně stalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. V usnesení ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. I. ÚS 1543/21 se Ústavní soud zabýval otázkou vztahu poskytnuté částky a mírou toho, co je osoba poskytující úvěr (půjčku) povinna zkoumat a ověřovat před poskytnutím úvěru (půjčky). Ústavní soud dovodil, že za situace, kdy předmětem řízení byla částka 3.490 Kč, se jedná o bagatelní věc, u níž (obecně) lze připustit nižší míru toho, co poskytovatel půjčky (úvěru) zkoumá a ověřuje, a za této situace bylo dostačující, když poskytovatel zjistil, že poskytnuté peněžní prostředky nebyly ve zřejmém nepoměru ke zjištěným pravidelným příjmům úvěrovaného, ani nebylo zjištěno, že by úvěrovaný byl v insolvenci, byla proti němu vedena exekuce apod. O takovou situaci ovšem v projednávané věci nejde. Částka čerpaná v projednávané věci – na rozdíl od sp. zn. I. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – nebyla bagatelní, a to přinejmenším nikoli ve vztahu k příjmům žalovaného (srov. shora). Nadto žalobce měl před poskytnutím úvěru informaci o tom, jaké jsou reálné příjmy a výdaje žalovaného, měl informaci o tom, že výdaje příjem nepatrně převyšují a že žalovaný nemá žádné úspory, z nichž by úvěr mohl splácet. Tyto informace měl jako profesionál řádně vyhodnotit. I laikovi – natož profesionálovi - je pak z výpisu z účtu žalovaného zřejmé, že žalovaný nemá k dispozici volné prostředky ve výši 2.940 Kč měsíčně, z nichž by úvěr mohl splácet. Informace, které by takový závěr mohly zvrátit, žalobce před poskytnutím úvěru neměl (srov. tvrzení, že nad rámec toho, co uvedl v písemných podáních, ničeho nezjišťoval a neověřoval). O tom, že žalovaný skutečně nebyl úvěr schopen splácet, svědčí též následný vývoj, kdy od počátku nesplácel řádně a včas, počínaje již třetí splátkou z osmačtyřiceti nesplatil ničeho, jak podrobně rozvedeno shora.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Ani závěry judikatury, na něž žalobce odkazoval, tedy nijak nezpochybňují závěry soudu v projednávané věci, ale naopak jsou s nimi zcela v souladu. Soud v projednávané věci tedy nemá důvod své závěry a rozhodnutí jakkoli revidovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, jehož se domáhal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Protože však žalovaný čerpal částku 55.000 Kč, došlo u něho k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Vzhledem k tomu, že dosud mu zaplatil (podle tvrzení žalobce, jež žalovaný nijak nezpochybňoval) částku 5.940 Kč, zbývá vydat 49.060 Kč. Zaplacení této částky pak soud – v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení (shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") – uložil žalovanému v obecné třídenní pariční lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když žádný z účastníků netvrdil ani ze spisu nevyplývá nic, z čeho by bylo lze dovodit vhodnost jiné pariční lhůty. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci (úspěch přitom soud posuzoval nejenom ve vztahu k jistině, ale též ve vztahu k úrokům a úrokům z prodlení, všech kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku, k tomu srov. ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 51,5 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 48,5 %, tzn. rozdíl je 3 %. Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.607 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 12.060 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za tři úkony právní služby po 4.020 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, účast u jednání soudu dne 9. 1. 2024, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 2.721,60 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., a dále paušální náhrada nezastoupeného účastníka za jeden úkon podle vyhl č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, kterou učinil přímo žalobce, nikoli jeho zástupce) po 300 Kč, tj. celkem 19.588,60 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 3 %, proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 588 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Domáhal-li se žalobce dále náhrady za doplnění tvrzení k výzvě soudu, náhradu v této souvislosti mu soud nepřiznal, neboť tvrzení, která v tomto podání uvedl, a důkazy, které označil, měl uvést a označit již v žalobě (srov. ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., § 101 odst. 1 odst. 1 o. s. ř.). Neučinil-li tak a vynaložil-li proto jakýkoli další náklad, nejde o náklad vynaložený účelně, který jediný lze nahrazovat (srov. ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu takového nákladu proto soud žalobci nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 588 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), výrok III.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 71.120 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne 21. 4. 2022 uzavřel smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný čerpal částku 55.000 Kč a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit ve čtyřiceti osmi pravidelných měsíčních splátkách po 2.940 Kč (smluvní úrok byl sjednán ve výši 57,31 % ročně). V rozporu s ujednáním účastníků žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 5.940 Kč, jinak ničeho. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání nařízenému na 9. 1. 2024, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:4. Z listiny označené jako „, Anonymizováno,  , Anonymizováno,  Hodnocení klienta“ soud zjistil, že v ní je uveden příjem ze zaměstnání v částce 22.700 Kč měsíčně, výdaje (životní minimum) v částce 3.860 Kč měsíčně, náklady na bydlení v částce 3.384 Kč měsíčně, žádné jiné příjmy ani výdaje v přehledu uvedeny nejsou. „Rezerva“ (vypočtena prostým odečtem výdajů od příjmů) je vypočtena v částce 14.456 Kč. K dotazu, zda žalobce správnost těchto údajů před uzavřením smlouvy ověřoval, žalobce při jednání dne 9. 1. 2024 uvedl, že „vycházel z částky životního minima jako tabulkové částky, neověřoval konkrétní výdaje žalovaného (…)“, a že „vycházel z toho, že je na úvěru poskytována bagatelní částka“. Na listině „hodnocení klienta“ je dále uvedeno, že žalovaný má „vlastní bydlení“. Zda tuto informaci žalobce před poskytnutím úvěru ověřoval, zůstalo nejasné (na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. , spisová značka, , žalobce v tomto směru nereagoval, při jednání ve věci na dotaz soudu zástupce žalobce sdělil, že „toto mu není známo, musel by to ověřit u klienta“. Za účelem telefonického kontaktu s klientem žádal o přerušení jednání, této jeho žádosti bylo vyhověno, nicméně ani poté chybějící skutková tvrzení nedoplnil. S ohledem na zjištění soudu o tom, že žalobce neověřoval nijak výdaje žalovaného, když vycházel ze statistických částek životního minima a výdajů na bydlení, se soudu zjišťování, zda žalobce ověřoval tvrzení o vlastním bydlení, jeví jako nadbytečné. Bez ohledu na tuto dílčí otázku je zřejmé, že žalobce nezjišťoval reálné výdaje žalovaného (vycházel pouze ze statistických údajů apod.), což vede k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, byla-li uzavřena (k tomu srov. níže). Pro nadbytečnost tak soud již při jednání nepoučoval a nevyzýval žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, pokud jde o otázku ověřování, zda žalovaný měl skutečně vlastní bydlení.5. Z výpisu z účtu žalovaného za období 5. 6. 2021 – 8. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný měl příjem ze mzdy v částce 17.806 Kč (zaměstnavatel , právnická osoba, .), na výpisu je patrná řada plateb, u nichž není zřejmý jejich účel (například 11. 6. 2021 odchozí platba 6.000 Kč s popisem „Tonda“, dne 14. 6. 2021 odchozí platba v částce , právnická osoba,  Kč s popisem „, Anonymizováno, “), mohlo by se například jednat o plnění výživného apod. To však samo o sobě bez dalšího z výpisu není zřejmé. Za podstatné nicméně soud považuje to, že kreditní položky jsou uvedeny v částce 17.906 Kč, debetní položky jsou uvedeny v částce 18.027,23 Kč, tj. žalovaný měl výdaje vyšší než příjmy, a konečný zůstatek byl 4,42 Kč. Reálné hospodaření žalovaného (nikoli tabulkové či statistické údaje) tedy vypovídá o tom, že žalovaný neměl úspory, z nichž mohl úvěr splácet, a jeho příjmy sotva postačovaly k pokrytí jeho reálných výdajů (ve sledovaném období dokonce výdaje o 121,23 Kč převýšily příjmy). Žalobce při zvažování úvěruschopnosti žalovaného neměl jiné než tyto informace (srov. jeho tvrzení, že nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného jinak než nad rámec toho, co uvedl a soudu předložil).6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že žalovanému byla zúčtována a vyplacena mzda za prosinec 2021 v částce 16.042 Kč.7. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že za leden 2022 byla žalovanému zúčtována a vyplacena mzda v částce 24.194 Kč.8. Z výpisu záznamů s registru SOLUS ze dne 21. 4. 2022 v 10.53.16 hodin (tj. před časem uvedeným v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru) soud zjistil, že k uvedenému datu a času neměl žalovaný žádný záznam o dlužných částkách po splatnosti. Z jakého důvodu byla tato lustrace provedena předtím, než žalobci měl být doručen návrh na uzavření smlouvy o úvěru, není zřejmé, nicméně tato otázka není určující pro posouzení ve věci, proto se jí soud dále nezabýval.9. Z listiny nadepsané „Osobní data“ soud zjistil, že žalobce hodnotil žalovaného skórem 469, což znamená, že žalovanému byl přiznán „maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů“).10. Z listiny označené jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ soud zjistil, že tato listina je formulářem, na němž je jako osoba činící nabídku uveden žalovaný, na listině nicméně není připojen jeho vlastnoruční podpis, pouze číselný kód a časový údaj 21. 4. 2022 15.06.13. V místě akceptační doložky je nečitelný podpis osoby, časový údaj 21. 4. 2022 16.19.59 a informace o tom, že osoba jedná za žalobce. Bez dalšího soud touto listinou nevzal za prokázané, že by žalovaný projevil vůli být vázán obsahem této listiny. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru, byla-li uzavřena (k otázce neplatnosti srov. níže), se však soud pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda smlouva skutečně byla uzavřena, a pokud ano, zda ve znění tvrzeném žalobcem (závěr o uzavření smlouvy by neměl vliv na posouzení ve věci). Z tohoto důvodu soud žalobci neposkytl ani žádné poučení a nevyzýval jej k doplnění označení důkazů při jednání (učinil tak nicméně v rámci přípravy na jednání, a to usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. 249 C 4/2023-55, na které žalobce v tomto směru nereagoval).11. Z přípisu žalobce ze dne 22. 4. 2022 soud vzal za prokázané, že jím žalobce sdělil žalovanému, že „schválil úvěr ke smlouvě o úvěru č. , č. účtu, “. Z připojené kopie obálky je zřejmé, že listina byla žalovanému odeslána na korespondenční adresu uvedenou ve „smlouvě“ (resp. ve formuláři návrhu smlouvy) ze dne 21. 4. 2022, na této adrese si žalovaný zásilku nepřevzal a tato se jako nedoručená vrátila zpět žalobci ((25. 4. 2022 byla zásilka uložena na poště, dne 11. 5. 2022 se vrátila žalobci jako nedoručená).12. Přesto žalobce dne 21. 4. 2022 (tj., ještě před odeslání informace o „akceptaci návrhu“ smlouvy o úvěru) žalovanému vyplatil částku ve výši 55.000 Kč na jeho bankovní účet (srov. doklad o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalobce a žalovaného).13. Z listiny označené jako „karta klienta“ soud zjistil, že hned první splátku žalovaný zaplatil opožděně (splátka 2.940 Kč byla splatná dne 20. 5. 2022, žalovaný ji zaplatil dne 1. 6. 2022), stejně tak druhou splátku (splátka 2.940 Kč byla splatná dne 20. 6. 2022, žalovaný ji zaplatil dne 21. 6. 2022). Žádnou další platbu pak již žalovaný neprovedl.14. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2023 soud vzal za prokázané, že jí žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částek, jež rozvedl. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že výzva byla žalovanému odeslána dne 25. 1. 2023 na adresu, která je ve smlouvě o úvěru ze dne 20. 2. 2020 uvedena jako korespondenční.15. Z ostatních listin označených a provedených k důkazu soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Pokud jde o několik výzev k zaplacení (22. 8. 2022, 20. 9. 2022, 25. 9. 2022.), soud nevzal za prokázané, že tyto listiny byly žalovanému odeslány. Tato otázka nicméně nebyla určující pro rozhodnutí ve věci, proto se jí soud dále nezabýval, pro nadbytečnost nepoučoval a nevyzýval žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.16. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 21. 4. 2022 byl vygenerován návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru. Podpis této listiny či jiné vyjádření, že žalovaný chce projevit svou vůli, pokud jde o obsah této listiny, soud nevzal za prokázané (ze shora uvedených důvodů se nicméně pro nadbytečnost touto otázkou nezabýval). K tomuto návrhu žalobce dne 21. 4. 2022 připojil svůj podpis v části „akceptační doložka“. Téhož dne žalovanému vyplatil částku 55.000 Kč. Teprve následujícího dne (22. 4. 2022) odeslal žalovanému sdělení, jímž ho o akceptaci informoval. Tuto písemnost si žalovaný nepřevzal. Před uzavřením smlouvy žalobce nijak reálně neověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Provedl-li lustraci v několika registrech (Solus apod.), považuje to soud za zcela nedostačující. Žalobce měl zejména zjišťovat a ověřovat reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného, což zjevně neučinil. Jestliže měl k dispozici informaci o příjmech a výdajích žalovaného za dřívější období (5. 6. 2021 – 8. 7. 2021), učinil z něj zcela neadekvátní závěry – pokud tedy vůbec obsah této listiny před poskytnutím úvěru zvažoval. Z výpisu z účtu je totiž zjevné, že žalovaný má výrazně vyšší výdaje, než jsou částky životního minima, či normativní náklady na bydlení. Příjem žalovaného v tomto konkrétním období byl o 121,23 Kč nižší než výdaje žalovaného. Rovněž zůstatek na účtu žalovaného byl zcela minimální (4,42 Kč), tedy bylo zjevné, že žalovaný nemá ani žádné úspory, z nichž by případně mohl úvěr splácet. Přitom podle výpočtu a předpokladu žalobce měl žalovaný mít rozdíl mezi příjmy a výdaji v částce 14.456 Kč (srov. hodnocení klienta). Přinejmenším z výpisu z účtu, který žalobce soudu poskytl, je evidentní, že jde o naprosto mylný předpoklad, nemající žádnou oporu v realitě. Rovněž údaj o příjmu žalovaného na hodnocení klienta (v částce 22.700 Kč) budí pochybnosti, když z listin, které žalobce soudu předložil, je zřejmý příjem v částce 17.806 Kč (mzda za květen 2021), v částce 16.042 Kč (mzda za prosinec 2021) a v částce 24.24.194 Kč (mzda za leden 2022). S výjimkou poslední uvedené částky (která mohla být ovlivněna např. mimořádnou odměnou apod., což bez dalšího z potvrzení o provedení transakce neplyne a mzdový lístek soudu předložen nebyl) jsou příjmy ze mzdy žalovaného výrazně nižší než částka 22.700 Kč uvedená v „Hodnocení klienta“ (s ohledem na zjištění o neověření výdajů se však pro nadbytečnost soud otázkou ověření příjmů žalovaného dále nezabýval). Pokud jde o výdaje žalovaného, o tom, že reálné náklady žalovaného musí být výrazně vyšší, svědčí mj. to, že výdaje žalovaného v jediném doloženém období byly vyšší než jeho příjmy a zůstatek na účtu byl ve výši 4,42 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji za jediné doložené období nedosáhl ani zdaleka částky, kterou měl žalovaný podle smlouvy splácet (částka ve výši 2.940 Kč měsíčně), naopak, tento rozdíl byl záporný. Kdyby údaje uvedené v Hodnocení klienta (příjmy v částce 22.700 Kč měsíčně, výdaje v částce 7.244 Kč měsíčně) odpovídaly realitě, měl by žalovaný měsíčně volný zůstatek ve výši 14.456 Kč. I v případě, že žalobce nijak údaje uvedené žalovaným neověřoval, měly údaje, které od něj měl k dispozici, budit pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně úvěr splatit. Opodstatněnost takových pochyb je potvrzena též následným vývojem, resp. historií splácení, kdy žalovaný zaplatil pouze první splátky, a to ještě obě opožděně, následně již ničeho. Žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k zaplacení, marně.17. Vzhledem k tomu, že žalobce při jednání ve věci na dotaz soudu uvedl, že nad rámec toho, co uvedl v písemných podáních, nic dalšího za účelem ověření úvěruschopnost žalovaného neprovedl, soud jej již pro nadbytečnost nepoučoval a nevyzýval k doplnění skutkových tvrzení ohledně ověřování úvěruschopnosti postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. a nepoučoval a nevyzýval jej k označení důkazů podle ustanovení § 118a dost. 3 o. s. ř. (soud takové poučení a výzvu učinil v usnesení ze dne 1. 9. 2023).18. Po právní stránce pak soud věc posoudil takto: Smlouvu o úvěru ze dne 21. 4. 2022 – byla-li uzavřena - soud hodnotí jako neplatnou, neboť žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval (neověřoval) majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. Tím žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18; k totožným závěrům dospěl též Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Pro úplnost soud dodává, že nahrazené zákonem vymezeného účelu zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele paušálními částkami životního minima atp. nelze akceptovat. Žalobce jako profesionální poskytovatel nebankovních úvěrů měl požadovat doložení reálných výdajů žalovaného, především výdajů spojených s bydlením a dalšími životními náklady (shodně srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. , spisová značka, ), resp. mohl je zjistit například z výpisu z účtu žalovaného a z jeho obsahu mohl a měl učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti žalovaného.19. Nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že se v projednávané věci jednalo o úvěr v bagatelní výši, u něhož lze podle žalobkyně připustit nižší míru toho, co poskytovatel úvěru před jeho poskytnutím zjišťuje a ověřuje. Částka, která byla poskytnuta, vzhledem k příjmům a výdajům žalovaného nebyla bagatelní. Jednalo se o částku dosahující přibližně trojnásobku jeho měsíčního příjmu (vychází-li soud z doloženého příjmu v částce 17.806 Kč, v částce 16.042 Kč a v částce 24.194 Kč). Za této situace soud nesouhlasí s názorem žalobkyně o „bagatelnosti“ poskytnutého úvěru. Bez ohledu na to, zda tuto částku jako bagatelní hodnotí žalobkyně, v žádném případě nebyla bagatelní s ohledem na příjmy žalovaného.20. Odkazoval-li žalobce na další judikaturu, její závěry na posouzení soudu v projednávané věci ničeho nemění. Pro přehlednost soud níže uvádí jednotlivá rozhodnutí, na jejíž závěry žalobce odkazoval:21. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud vyslovil mj. požadavek, aby se zkoumání úvěruschopnosti neomezovalo pouze na lustraci databází typu SOLUS apod., když samy o sobě nemusí mít údaje v nich uvedené dostatečnou vypovídací hodnotu o schopnosti splácet sjednaný úvěr. To se projevilo i v projednávané věci, kdy žalovaný sice neměl negativní záznam v rejstříku SOLUS, nicméně například z výpisu z jeho účtu bylo evidentní, že rozdíl mezi příjmy a výdaji není ani náznakem v takové částce, aby byl žalovaný schopen splácen dalších 2.940 Kč měsíčně (což ostatně také následně nesplácel).22. V rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud – za situace, kdy úvěr byl splacen – konstatoval nutnost zkoumat nejenom to, zda byla řádně ověřována úvěruschopnost spotřebitele, ale též to, zda spotřebitel byl úvěr schopen splácet. Jak shora uvedeno, v projednávané věci bylo zjištěno, že příjmy žalovaného za sledované období nedosahovaly jeho výdajů, že zůstatek na účtu byl minimální, tedy nebyly zjištěny úspory, z nichž by žalovaný mohl úvěr splácet, a nakonec žalovaný od samého počátku úvěr nesplácel řádně, když z něj zaplatil (navíc opožděně) pouze první dvě splátky, jinak ničeho. Žalobce při zvažování poskytnutí úvěru měl k dispozici tyto informace (jiné netvrdil, resp. výslovně uvedl, že nic jiného nezjišťoval). Za této situace nelze než učinit závěr o tom, že žalovaný reálně nebyl schopen splácet úvěr a žalobce před poskytnutím úvěru neměl informace, které by mohly vést k jakémukoli jinému závěru.23. V rozsudku ze dne 2. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , se Vrchní soud v Praze zabýval otázkou možnosti vznést námitku neplatnosti smlouvy o úvěru, resp. oprávnění soudu tuto otázku zkoumat ex offo i bez vznesené námitky, a dále otázkou poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Jeho závěry jsou zcela ve shodě se závěry soudu v projednávané věci. Otázku platnosti úvěrové smlouvy soud v projednávané věci posoudil ve shodě s judikaturou, na niž odkazuje rozsudek Vrchního soudu v Praze a též jím odkazovaná judikatura. Poučení a výzvu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud žalobci neučinil, neboť žalobce k dotazu soudu při jednání ve věci sdělil, že úvěruschopnost nezjišťoval a neověřoval nijak nad rámec toho, co uvedl v písemných podáních. Soud tedy neměl důvod dále žalobce vyzývat k doplnění dalších tvrzení (žádná další tvrzení žalobce podle svého tvrzení uvést nemohl).24. V usnesení ze dne 18. 1. 2022, č. j. , spisová značka, , Nejvyšší soud shodně s odvolacím soudem posoudil jako dostatečné ověření úvěruchopnosti, jestliže poskytoval úvěru „se nepolehl jen na informace předložené úvěrovanou, ale její schopnost úvěr ve sjednaných splátkách splácet prověřil jak z (interních) údajů vyplývajících z vedení běžného účtu, jehož majitelkou byla dlužnice, tak z externí databáze. Výstupem ekonomického modelu zohledňující náklady a výdaje úvěrované byla absence důvodných pochybností o její schopnosti úvěr splácet“. O takovou situaci se ovšem v projednávané věci nejedná. Žalobce před poskytnutím úvěru měl k dispozici výpis z účtu žalovaného, z něhož bylo evidentní, že žalovaný nemá dostatečné prostředky k placení splátek ve výši 2.940 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl dokonce vyšší než jeho výdaje. Za této situace nemohl žalobce učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti žalovaného.25. V usnesení ze dne 5. 4. 2023, č. j. , spisová značka, , Městský soud v Praze konstatoval, že při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je hlavním zdrojem informací sám spotřebitel, doplňkovým pak případné informace z bankovních klientských zdrojů. Soud pak konstatoval, že není za všech okolností nutné či možné ověřovat skutečně všechny příjmy a výdaje spotřebitele, pokud lze na finanční spolehlivost spotřebitele, resp. riziko nesplácení, usoudit i z dalších okolností (např. platební morálka spotřebitele při čerpání předchozích úvěrů, výše poskytovaného úvěru apod.). Poskytoval úvěru má posuzovat, nakolik je situace žadatele o úvěr uvěřitelná. Tyto závěry jsou opět zcela v souladu se závěry soudu v projednávané věci. Jak uvedeno shora, informace, které měl k dispozici žalobce před poskytnutím úvěru, měly vést k jeho vysoké ostražitosti a měly budit pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet (srov. nízký zůstatek na účtu, reálné výdaje přesahující reálný příjem, jak byly zjistitelné z výpisu z účtu) a měly vést k závěru, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet, což se nakonec skutečně stalo.26. V usnesení ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. I. ÚS 1543/21 se Ústavní soud zabýval otázkou vztahu poskytnuté částky a mírou toho, co je osoba poskytující úvěr (půjčku) povinna zkoumat a ověřovat před poskytnutím úvěru (půjčky). Ústavní soud dovodil, že za situace, kdy předmětem řízení byla částka 3.490 Kč, se jedná o bagatelní věc, u níž (obecně) lze připustit nižší míru toho, co poskytovatel půjčky (úvěru) zkoumá a ověřuje, a za této situace bylo dostačující, když poskytovatel zjistil, že poskytnuté peněžní prostředky nebyly ve zřejmém nepoměru ke zjištěným pravidelným příjmům úvěrovaného, ani nebylo zjištěno, že by úvěrovaný byl v insolvenci, byla proti němu vedena exekuce apod. O takovou situaci ovšem v projednávané věci nejde. Částka čerpaná v projednávané věci – na rozdíl od sp. zn. I. , Anonymizováno,  , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  – nebyla bagatelní, a to přinejmenším nikoli ve vztahu k příjmům žalovaného (srov. shora). Nadto žalobce měl před poskytnutím úvěru informaci o tom, jaké jsou reálné příjmy a výdaje žalovaného, měl informaci o tom, že výdaje příjem nepatrně převyšují a že žalovaný nemá žádné úspory, z nichž by úvěr mohl splácet. Tyto informace měl jako profesionál řádně vyhodnotit. I laikovi – natož profesionálovi - je pak z výpisu z účtu žalovaného zřejmé, že žalovaný nemá k dispozici volné prostředky ve výši 2.940 Kč měsíčně, z nichž by úvěr mohl splácet. Informace, které by takový závěr mohly zvrátit, žalobce před poskytnutím úvěru neměl (srov. tvrzení, že nad rámec toho, co uvedl v písemných podáních, ničeho nezjišťoval a neověřoval). O tom, že žalovaný skutečně nebyl úvěr schopen splácet, svědčí též následný vývoj, kdy od počátku nesplácel řádně a včas, počínaje již třetí splátkou z osmačtyřiceti nesplatil ničeho, jak podrobně rozvedeno shora.27. Ani závěry judikatury, na něž žalobce odkazoval, tedy nijak nezpochybňují závěry soudu v projednávané věci, ale naopak jsou s nimi zcela v souladu. Soud v projednávané věci tedy nemá důvod své závěry a rozhodnutí jakkoli revidovat.28. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, jehož se domáhal.29. Protože však žalovaný čerpal částku 55.000 Kč, došlo u něho k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat.30. Vzhledem k tomu, že dosud mu zaplatil (podle tvrzení žalobce, jež žalovaný nijak nezpochybňoval) částku 5.940 Kč, zbývá vydat 49.060 Kč. Zaplacení této částky pak soud – v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení (shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ) – uložil žalovanému v obecné třídenní pariční lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když žádný z účastníků netvrdil ani ze spisu nevyplývá nic, z čeho by bylo lze dovodit vhodnost jiné pariční lhůty. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.31. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci (úspěch přitom soud posuzoval nejenom ve vztahu k jistině, ale též ve vztahu k úrokům a úrokům z prodlení, všech kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku, k tomu srov. ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 51,5 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 48,5 %, tzn. rozdíl je 3 %. Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.607 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 12.060 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za tři úkony právní služby po 4.020 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, účast u jednání soudu dne 9. 1. 2024, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 2.721,60 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., a dále paušální náhrada nezastoupeného účastníka za jeden úkon podle vyhl č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, kterou učinil přímo žalobce, nikoli jeho zástupce) po 300 Kč, tj. celkem 19.588,60 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 3 %, proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 588 Kč.33. Domáhal-li se žalobce dále náhrady za doplnění tvrzení k výzvě soudu, náhradu v této souvislosti mu soud nepřiznal, neboť tvrzení, která v tomto podání uvedl, a důkazy, které označil, měl uvést a označit již v žalobě (srov. ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., § 101 odst. 1 odst. 1 o. s. ř.). Neučinil-li tak a vynaložil-li proto jakýkoli další náklad, nejde o náklad vynaložený účelně, který jediný lze nahrazovat (srov. ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.). Náhradu takového nákladu proto soud žalobci nepřiznal.34. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 588 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), výrok III.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2024:249.C.4.2023.1","publishedAt":"2024-05-13","decisionAt":"2024-01-09","caseNumber":{"senate":249,"registry":"C","index":4,"year":2023,"pageNumber":84},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Monika","lastName":"Schön","titlesAfter":"Ph.D.","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 71.120 Kč s úroky a úroky z prodlení,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"154","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"79","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":null,"lexYear":null,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU","INSOLVENCE","VYZIVNE","BEZDUVODNE_OBOHACENI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}